Cupcake 1

Vždycky jsem si myslela, že první kniha, která ponese mé jméno, bude básnická sbírka. Člověk míní, život mění. Tak tady aspoň malá ochutnávka.

#cupcakejehit

Cupcake je kýč, počkej, ještě nechoď pryč.

Cupcake je láska, přes oči páska, v loterii sázka, srdce, co praská.

Cupcake je chtíč.

Musíš ho mít, musíš tvořit, musíš věřit, musíš věřit, musíš věřit, že...

cukr je kámoš.

Knížku bych chtěla věnovat vám všem, kteří věříte sami v sebe, kteří máte touhu něco dělat, péct, podnikat, změnit svůj život a dělat to, co děláte s nadšením a láskou. Je jedno, jestli chcete upéct dětem dortíky na oslavu, udělat radost kamarádce, pohostit návštěvu nebo zkusit vlastní podnikání a otevřít si třeba malou kavárnu. Budu vám moc držet palce a budu doufat, že vám tahle kniha pomůže. Že vás nakopne k tomu, abyste zkusili tady něco přidat a támhle ubrat, nahradit, a nechali tak vzniknout váš vlastní recept na štěstí.

Vystudovala jsem mediální komunikaci a našla se v práci v digitální agentuře. Moc mě to bavilo, protože ráda vymýšlím nové věci, kampaně a způsoby propagace, ale brzy mi začalo vadit, že po mně nic nezůstává a že nebuduji vlastní značku. Když mi do cesty přišly cupcakes, bylo to jako dar z nebe. Sama sebe považuji za živoucí důkaz toho, že když se nebojíte naučit něco nového, můžete vždycky změnit svůj život a to, co děláte. Miluju svoji sladkou práci. Jsem nadšenec, vymýšlím, navrhuju, peču, zdobím a ochutnávám pro vás malé roztomilé dortíky. Dělám svět sladším místem. Baví mě porušovat pravidla, dělat věci jinak, líp, chutněji, krásněji a srdcem. Jsem ta, která pro vás otevřela první pražský cupcake obchod.

„Ahoj, já jsem Lelí a nejsem cukrářka.“

*5. 10. 1985 v Kutné Hoře

Přezdívku Lelí si s sebou nese od střední školy

V roce 2012 si vzala muže svých snů Jakuba Hnidáka, odjela s ním na svatební cestu do San Francisca a poprvé naživo spatřila opravdový cupcake

Měsíc nato založila značku Lelí‘s Cupcakes a připálila svůj první plech s dortíky

V březnu 2016 vedla úspěšnou kampaň na portálu HitHit, kde se jí podařilo vybrat 310 tisíc korun na rekonstrukci prostor budoucího obchůdku

Koncem roku 2015 našla prostor pro budoucí obchůdek a začala plánovat crowdfundingovou kampaň na jeho otevření

Na podzim roku 2015 se účastnila konference Start IT! v Makro Akademii

Obnovila s manželem hovory o možnosti otevření vlastního cupcake obchodu

Na podzim roku 2016, v prvním trimestru druhého těhotenství, slavnostně přestřihla růžovou mašli a otevřela první pražský cupcake

obchod V březnu 2017 porodila syna Jakuba a předala vedení obchůdku do manželových rukou

Naučila se delegovat práci a přijímat kompromisy

S respektem ke svému volnému času a mateřství se pomalu víc a víc zapojovala do práce

Pekla pro kolegy z práce, pro kamarády a na rodinné oslavy

V roce 2014 sebrala veškerou odvahu a šla jako kulinářka prezentovat značku Lelí‘s Cupcakes na Apetit piknik, kde za dvě hodiny prodala pět set dortíků

Učila se technikou pokus omyl, kterou praktikuje doposud

V roce 2013 začala pod značkou Lelí‘s Cupcakes prodávat své dortíky v manželově bistru Famagusta a pekla na zakázku

Na podzim roku 2013 se jí narodila dcera Sára

Po porodu se neuměla vzdát ani původní práce v mediální agentuře, ani si připustit, že by přišla o rozjíždějící se dortíkový podnik. Chtěla být superženou, která zvládne všechno, až se jí to všechno nakonec sesypalo jako domeček z karet Rok se léčila s diagnózou generalizovaná úzkostná porucha, snažila se poskládat si zpět svoje priority a najít ztracenou sebedůvěru

Na jaře 2018 hrdě sledovala spuštění nanukové značky Lunar, za kterou stojí její manžel Jakub

V lednu 2019 byla s Kubou nabrat inspiraci na největším cukrářském veletrhu v italském Rimini

V únoru 2019 se rozhodla, že do konce roku vydá tuhle knihu

V roce 2010 opustil teplé místečko marketingového manažera a pustil se do podnikání v gastru

Na podzim téhož roku založil bistro Famagusta a poznal svou budoucí ženu Lelí

V roce 2014, po účasti Lelí‘s Cupcakes na Apetit pikniku, pochopil obchodní potenciál malých dortíčků a začal hledat prostor pro cupcake obchod

Začátkem roku 2019, když mu jeho žena oznámila, že budou vydávat tuhle knihu, to zabil hláškou: „Lelí, ty si vždycky vymyslíš nějakou blbost a my všichni se musíme spojit dohromady, abys to mohla dotáhnout.“

Po celou dobu je trpělivou oporou své ženy, které neustále kryje záda

Dál se podílí na chodu bistra Famagusta i Lelí‘s Cupcakes

*4. 1. 1980 v Praze

V roce 2015

znovu nakopnul Famagustu velkou rekonstrukcí kavárny a zaměřením se na fresh cateringy

V průběhu

let 2014 a 2015 se Jakub naučil péct a zdobit tak skvěle, že někteří naši kamarádi lobbovali za přejmenování značky na Kuba‘s Cupcakes

V lednu 2016 řídil produkci videa pro crowdfundingovou kampaň na HitHitu

V létě 2016 nechal v obchůdku spoustu potu, slz a krve. Spolu se svým taťkou a pár kamarády stojí za celou rekonstrukcí prostor

Rok nato se spolu s dcerou Sárou nadchnul pro ruční výrobu poctivých nanuků a rozhodl se, že je uvede na český trh

V lednu 2019

začal hledat lepší technologické řešení výroby, aby mohl nanuky nabídnout do širší distribuce, a vzal Lelí na výlet do Itálie na největší cukrářský veletrh Sigep

V květnu 2018 na festivalu Mini poprvé představil nanukovou značku Lunar a během prvního dne vyprodal železnou zásobu nanuků na celý festival

Na jaře 2018

koupil zmrzlinový stroj a začal ladit výrobu

American cupcake story

Poprvé jsem ty malé roztomilé dortíčky začala naplno vnímat až ve Státech, odkud pocházejí. Jeli jsme tam s Kubou

hned po svatbě na podzim roku 2012. Oficiálně to byla svatební cesta, ale po pár dnech se ukázalo, že jí Kuba tak trochu maskuje svoji služebku.

Já v té době pracovala v mediálce, ale Kuba už to rozjížděl v gastru, a protože u nás byla bistra tou dobou v plenkách, hledal inspiraci tam. Jak mě tak vláčel od jednoho fresh podniku k druhému, narazili jsme na cupcake obchod. Po třech dnech na salátech, sendvičích a wrapech jsem si připadala jako ve snu. Všude jen dortíčky, malé, svůdné a krásné, až oči přecházely. Ani jsem si neuměla vybrat. Jak moc jsem se na ten svůj Red Velvet těšila, tak o to větší bylo moje zklamání po prvním kousnutí. Nic tak sladkého jsem v životě nejedla, brněly mě z toho zuby. Vyprávím to našim kamarádům Danče a Honzovi, v jejichž domě jsme ty tři týdny vegetili, a ti mě okamžitě vyvedli z omylu: „Lelí, cupcake je junk food, to my tu nejíme.“ Přišlo mi to hodně líto, viděla jsem v tom malém dortíku obrovský potenciál.

Proč zrovna cupcakes?

Bavilo mě, že je to dort pro jednoho, malý dárek, možnost vykouzlit někomu úsměv na tváři a potěšit ho. Úplně nejvíc mě samozřejmě zaujalo, že se ty specializované obchůdky většinou jmenovaly po holce, která onen sladký business založila. „Wow, to chci,“ proběhlo mi hlavou, když jsem koukala na název obchodu, to by mohlo být přesně ono. Pořád jsem totiž Kubovi záviděla, že měl odvahu vyprdnout se na práci v korporátu a jít svou vlastní cestou. A protože jsme chtěli rodinu, hledala jsem něco, co bych mohla zkusit dělat i na mateřské.

„Velký zlom přišel po Apetit pikniku v roce 2014.“

Jak upéct dobrou crowdfundingovou kampaň?

Ačkoliv od té doby uběhly už více než tři roky, čas od času se na mě obrátí někdo, kdo se na HitHit chystá a chtěl by poradit. Nebo, v tom horším případě, už má rozjetou kampaň, a ta nefunguje úplně podle jeho představ.

Snažím se maximálně pomoci a poradit, ale ne vždy je to v mých silách a časových možnostech. Proto jsem se rozhodla tuhle kapitolu zařadit a podělit se o své zkušenosti.

❶ Kampaň nezačíná dnem jejího spuštění

❷ Najděte spojence

❸ Připravte se na plné pracovní nasazení

❹ Počítejte s hejtery

❺ Buďte upřímní a hodně děkujte

❻ Zkuste oslovit média

Co udělat jako první?

Určete si dobře začátek kampaně a vezměte v potaz, že bude trvat třicet dní ve zkrácené verzi nebo čtyřicet pět v plné (v současné době lze na požádání spustit i kampaň kratší než třicet dní). Pokud to není nezbytně nutné, doporučovala bych, aby kampaň neprobíhala v letních měsících, kdy kvůli dovoleným opravdu rapidně klesne počet lidí online. My začínali v pondělí 15. 2. Vyšlo to krásně na den po Valentýnu. Tou dobou už jsme za sebou ale měli víc jak dva měsíce práce a příprav. Čas si opravdu dobře rozvrhněte. Budete potřebovat jasně a srozumitelně popsat své cíle: proč by se k vám měli ostatní přidat a co z toho budou mít. Natočit propagační video a nastavit odměny. Z vlastní zkušenosti vím, že na to člověk většinou nestačí sám.

Od konce kampaně až po přestřižení pásky

Naše kampaň byla úspěšně završena koncem března. Podle našich odhadů

jsme

měli otevírat už v květnu. Ale

všechno, co se mohlo zkomplikovat, se zkomplikovalo.

Dlouho jsme běhali po úřadech, rekonstruovali obchůdek i kuchyň a modlili se za zázrak. Z HitHitu jsme měli 310 tisíc, ale celá ta sranda nakonec vyšla na více než půl milionu i přesto, že jsme si spoustu věcí dělali sami.

Podlahu pokládal Kuba se svým taťkou, kuchyni a bar nám na míru dělal kamarád Ondřej, nábytek jsme sháněli po bazarech a společnými silami ho renovovali. Vysnila jsem si stylový prostor s originálním pojetím. Žádný klasický americký kýč. Chtěla jsem spojit zdánlivě neslučitelné: americký dortík s nádechem českého venkova v centru Prahy. A musím přiznat, že mě tahle kombinace pořád baví.

A víte co? Dneska už vím i to, že všechno má přesně takové načasování, jaké má mít. Po třech letech provozu se totiž ukázalo, že pro krámek jako takový je právě léto prodejně nejslabší.

Otevřít v květnu, kdy se Praha vylidňuje, každý utíká k vodě a s výjimkou zmrzliny nemá na sladké ani pomyšlení, by nebyl dobrý začátek.

„Všechno má přesně to načasování, jaké má mít.“

Na lidech záleží

Všechno je to o lidech. Určitě jste tuhle větu už také od někoho slyšeli. I mně to říkali. I přesto jsem věřila tomu, že zaměstnávat kamarády nebude tak úplně špatný nápad. Je to špatný nápad. Tahat do přátelství peníze ustojí málokdo, navíc ve vztahu, kdy jeden je šéf a druhý zaměstnanec. Nedělejte to. Říkalo mi to hodně lidí, ale i tímhle jsem si evidentně musela projít sama. Je to hořká zkušenost, která vás zbytečně připraví o přátele. Prostě to nefunguje. Možná chvilku, ale dřív nebo později vám to na obou stranách přeroste přes hlavu, věřte mi. Ale i díky tomu se formoval můj současný vztah k zaměstnancům.

„Děkuji vám z celého srdce.“

—Denča—

Nastoupila k nám jako výpomoc do krámku krátce po jeho otevření ještě při studiu. Asi po dvou letech nás na chvilku opustila kvůli práci ve svém studijním oboru. Nakonec se ale vrátila v tu nejvhodnější chvíli – když jsme v roce 2019 dokončovali první vydání téhle knihy, s kterým nám hodně pomohla. Od té doby mi kryje záda. Je nepostradatelnou součástí Lelí’s Cupcakes, je zodpovědná, kreativní… Je to moje vysněná kolegyně, ta, která s vámi vyřeší jakoukoli objednávku.

Jsme malá rodinná firma a pracují u nás převážně mladí lidé, ale se zaměstnanci si, na doporučení mnoha jiných drobných podnikatelů, vykáme. Pomáhá nám to udržovat oboustranný respekt, kdy si jeden druhého vážíme. Připomíná nám to jasně danou hierarchii a zároveň nám to nijak nebrání v udržování přátelské atmosféry a milého prostředí. Spoustu těch lidí mám upřímně ráda, ráda si s nimi povídám a ptám se jich na jejich názor. Bez každého jednoho z nich bych nikdy nebyla takhle daleko. Spousta z nich je s námi od začátků obchůdku a já si toho nesmírně cením. Radost mám ale i z těch, kteří jen chvilkově prošli při své cestě za doktorským titulem, nebo prací ve svém studijním oboru, i během těch pár měsíců zanechali v obchůdku svou stopu. Děkuji vám všem z celého srdce. Pracovat s vámi je radost.

„Ne se neříká...“

Bylo by snadné tuhle kapitolu prostě nezačít vůbec psát, přeskočit ji a nechat to být. Celé by to bylo růžové, zalité sluncem. Sladké. Jen by to nebyla tak úplně pravda, nebo aspoň ne celá.

Když jsem zvažovala, jestli se do téhle knihy pustit, věděla jsem, že si v první řadě budu muset odpovědět na otázku, jestli chci svůj příběh opravdu vyprávět se vším všudy. Generalizovaná úzkostná porucha k němu totiž taky patří. Nechtěla jsem se schovat, vynechat tuhle část jen proto, že mi bylo chvilku nepříjemné mluvit o tom veřejně. Právě fakt, že se o psychických poruchách nemluví a dělá se z nich společenské tabu, to ještě zhoršuje. A tak jsem se rozhodla, že já mluvit budu. Nejen abych ukázala možná rizika drobného podnikání, ale i proto, že můj příběh může někomu z vás pomoci. Pro dokreslení atmosféry jsem se spojila s Lucií Drlíkovou, která dělá dechberoucí podvodní fotografie. Záměrně jsem chtěla jít pod vodu, protože ta vám ten dech opravdu vezme, stejně jako se to často podaří úzkostným stavům. Jsem moc ráda, že jsem mohla pracovat právě s Luckou, znovu si při focení připomenout ty silné emoce a uvědomit si, že teď už se mi dýchá mnohem líp.

Většina lidí, s kterými na tohle téma narazím, si myslí, že moje zkušenost s vyhořením a úzkostmi pramení z období, kdy už byl otevřený obchůdek. A je asi logické, že je to napadne, máma dvou malých dětí se snaží podnikat. To už jsem překvapivě byla zase pevně nohama na zemi. Ten největší kotrmelec jsem totiž zažila po porodu první dcery.

„Protože to všechno já musím. “

A hele, je tu ona, ta malá roztomilá holčička, která nám vstoupila do života. A je zase vzhůru a brečí. Zas má hlad. Ona má pořád hlad. Pořád mě potřebuje. A já potřebuju pracovat. A taky uklidit, možná něco uvařit. Potřebuju být dokonalá. Potřebuju to všechno zvládat. Potřebuju být skvělá máma, manželka, hospodyně, podnikatelka, kamarádka, dcera. Ale kdy to mám sakra všechno udělat? Začínám být hodně podrážděná. Unavená. Nervózní. Zoufalá. Často bezdůvodně křičím. A nevím, co s tím mám dělat. Protože to všechno já musím. Musím.

Nejsem šťastná. Mám doma nádherné zdravé miminko, které jsem si tolik přála, a já nejsem šťastná. Nevážím si ničeho, co mám. Když jsem s ní, vyčítám si, že nepracuju, když pracuju, vyčítám si, že nejsem s ní. Vždyť tohle jsem ale přece chtěla, pracovat na mateřské. Nebo ne? Nakonec si vyčítám i to, že nejsem šťastná. Jsem vyčerpaná. Musím si odpočinout, musím usnout. Nejde to.

Osobně si myslím, že jsem si prošla nejdřív syndromem vyhoření, který následně vyústil v generalizovanou úzkostnou poruchu. Ta diagnóza přišla ale mnohem později. Předcházela jí řada vyšetření, které podněcovala nesnesitelná bolest hlavy, zad nebo břicha. To, že příčina byla psychosomatická a jednalo se o jedny z mnoha varovných signálů mého těla, by mě v tu chvíli ani ve snu nenapadlo. Moje tělo křičelo o pomoc, snažilo se upoutat pozornost, donutit mě odpočívat, zvolnit, na chvilku vypnout. Ale já neposlouchala. Pořád jsem si posouvala tu pomyslnou laťku výš a výš. Snažila jsem se všem kolem (ale hlavně sama sobě) dokázat, že já to zvládnu všechno. Sama. A vím, že kdyby mi moje tělo nevystavilo definitivní stopku, nikdy bych s tím nepřestala.

Dost! Už dost. Snaž se myslet na něco jiného. Ale na co? Může ta myšlenka už konečně vypadnout z mé hlavy? Dost! Strach. Ježiši, já mám takovej strach. Klepou se mi ruce, je mi zima. Jsem strašně unavená a chce se mi zvracet. Dost! Chodím po bytě sem a tam a nedokážu se uklidnit. Brečím. Může to už přestat? Co mám dělat? Křičím. Dost! Mám příšerný strach, naprosto odzbrojující a ochromující. Sedím pod tekoucí sprchou schoulená do klubíčka a brečím. Soustředím se na zvuk padajících kapek vody, ale i přes něj se mi vloudí zpět do hlavy ta černá myšlenka, můj strašák. Je mi tak zle, že už je to nepřehlédnutelné a nezamaskovatelné. Sedím na posteli a nepřetržitě brečím. To, že brečí i Sára, už ani nevnímám. Je mi to jedno. Už je mi všechno jedno. Bezradný Kuba nakonec volá mé mamce, ta okamžitě pochopí, která bije, zmobilizuje okolí a předává mu kontakt na RIAPS. Je něco kolem desáté večer, do půl hodiny sedíme i se Sárou v autě a jedeme tam. RIAPS je krizové centrum, hodně zjednodušeně řečeno je to prostě psychosociální pohotovost.

Sedíme v čekárně, v ordinaci je nějaká slečna, tak musíme chvilku počkat. Sára po cestě usnula v autosedačce a já si připadám jako magor. Žádný strach teď necítím, jen sucho v ústech a strašnou únavu. Proč jsme sem jeli? Stejně mi na mou otázku neodpoví. Nikdo přece neví, co s námi bude po smrti.

„Sedím na posteli a nepřetržitě brečím. To, že brečí i Sára, už ani nevnímám. Je mi to jedno. Už je mi všechno jedno.“

„Podle mojí doktorky jsem typ člověka, který k životu mírnou hladinu stresu potřebuje.“

Jenže je mi tak zle, že stejně nemůžu nic dělat. Tak jen sedím, ponořená do svých myšlenek, a učím se naslouchat svému vnitřnímu já. Učím se znovu přijít na to, co vlastně od života chci, jaké jsou moje priority. Pořád nechápu, že to není otázka dní, ale měsíců. Většina lékařů se shoduje na termínu půl roku až rok.

Dobře. Pokazila jsem to. Ale přece nemůžu být takhle paralizovaná celý rok Sářina života. Stojí přede mnou jedno z nejtěžších rozhodnutí. Přestat kojit a pokusit se to celé urychlit antidepresivy, nebo to zkusit sama. Dokázat to. Mám chuť si zase hrdinsky posunout laťku výš a říct, že já to dám bez prášků. Ale pak mi dojde, že tohle není žádná (předem se omlouvám za ten výraz) zkurvená soutěž. Tohle je můj život a já chci být se svou dcerou. V jejích třech měsících se tedy dobrovolně vzdávám kojení a s receptem v ruce kráčím do lékárny. Vzhledem k medikaci potřebuji ambulantní léčbu a dohled. Naštěstí se mě ujímá zmiňovaná lékařka z mé první noční návštěvy RIAPSU. Docházím k ní nejdřív jednou týdně, pak jednou za čtrnáct dní a nakonec jednou měsíčně. Pořád mám několik záchvatů úzkosti denně, ale už vím, jak s nimi pracovat. Prášky mají pomalý nástup, antidepresiva začínají působit zhruba až za jeden až dva měsíce. Bylo to hodně těžké období, ale pak se to začalo opravdu výrazně lepšit. Hodně mi pomohlo, že jsem cítila obrovskou podporu rodiny. Pomalu jsem si začala znovu věřit, vážit si sama sebe a škrábat se zpět nahoru po žebříčku svých hodnot. Prošla jsem hodně velkou tmou, ale z každého tunelu vede druhý východ.

Protože jsem fakt hodně orientovaná na výkon a cíle, řekla jsem si, že si prášky nechám opravdu jen na rok. Bude to taková moje berlička, ale dál pak půjdu sama. Povedlo se. Podle mojí doktorky jsem typ člověka, který k životu mírnou hladinu stresu potřebuje. A tak jsem to nevydržela a znovu se začala pomalu zapojovat, ale tentokrát už s úctou a respektem ke svému volnému času, dobíjení kognitivního zdroje a ke své rodině.

Zvláštní je, že i když jsem na čas přestala úplně pracovat, Lelí‘s Cupcakes to přežily. Kuba moc dobře věděl, jak mi na tom záleží, když jsem byla ochotná obětovat vlastní zdraví a část svého mateřství. Celou dobu, co já hledala cestu sama k sobě a naší dceři, on držel naše dortíkové podnikání nad vodou. Dokonce se i sám naučil péct a zdobit, nakontaktoval nás na firemní klientelu a nevědomky připravil půdu pro budoucí obchůdek. A díky tomu, že vedle mě navíc po celou dobu stál, snažil se to celé pochopit, neodsuzoval a pomáhal, se mu povedlo dostat nad tu hladinu znovu i mě. I pro nás samotné to byla velká zkouška a myslím, že když jsme ustáli tohle, zvládneme už cokoliv.

Samozřejmě, že když už byl obchůdek otevřený a já byla podruhé těhotná, měla jsem velký strach, abych si to neudělala znova. Před narozením Kubíka jsem nastolila různá opatření a pravidla. Největší změna ale byla v tom, že jsem byla připravená říct si včas o pomoc. Už jsem byla někdo úplně jiný. Naučila jsem se delegovat a předávat práci i za cenu kompromisu. I když jsem věděla, že sama bych to udělala trochu jinak, možná i líp, musela jsem se smířit s tím, že buď to nebude vůbec, nebo to bude tak, jak nejlépe to dokáže udělat někdo jiný. Věděla jsem, do jak hluboké jámy můžu znovu spadnout.

A proč vám to tu celé vyprávím? Netoužím po lítosti a paradoxně už ani po uznání. Jen jsem chtěla poukázat na to, že cesty bývají občas trnité, vlastní zkušenost někdy bolí, ale nic ji nenahradí. Dneska – s šestiletým odstupem, bez prášků a bez pravidelných návštěv bohnického areálu – už dokážu říct, že jsem za to všechno neskutečně vděčná, a jsem ráda, že jsem si to mohla prožít. Dostat od života facku a uvědomit si, že v první řadě chci být mámou, i kdyby to znamenalo, že podnikání půjde pomaleji, nebo třeba nepůjde vůbec. A že jestli chcete opravdu něco dokázat, musíte umět nejen pořádně zabrat, ale také odpočívat a vážit si v první řadě sami sebe.

A to úplně nejdůležitější na závěr: jestli jste u mého vyprávění měli sebemenší pocit, že z vlastní zkušenosti víte, o čem tu píšu, moc vás prosím, promluvte si o tom s někým. S kamarádkou, s mamkou, vyhledejte psychologa nebo klidně napište mně. Ale mluvte o tom. Sdílení pomáhá a budete překvapeni, co všechno za svou otevřenost získáte.

každého

„Na konci

tunelu se nakonec objeví světlo.“

Základní suroviny

Cukr

Občas ráda s trochou nadsázky tvrdím, že cukr je kámoš. Přijde mi to jako jít vědomě hlavou proti zdi, protože i já samozřejmě vnímám cukrfree vlnu. Obecně souhlasím s tvrzením, že cukru je v dnešních potravinách až příliš, navíc i tam, kde ho ani nečekáte. A jsem moc ráda, že se čím dál více lidí zamýšlí nad tím, co jí. I u nás doma jsme cukr hodně omezili, ale neznamená to, že bychom si v neděli neudělali palačinky s domácí marmeládou nebo si občas neupekli buchtu. V téhle knize cukrfree dortík nehledejte, pro mě není cupcake něco, co by se mělo jíst každý den. Je to sváteční záležitost, malá radost, sladké potěšení. A domnívám se, že do něj cukr v přiměřené míře patří. Navíc přesně víte, kolik cukru sníte. Uvidíte sami, že ho v receptech nepoužívám zbytečně moc.

Vejce

Základní surovina každého pečení. Moc vás prosím, sežeňte ty z volného chovu nebo farmářské. Rozdíl je nejen v barvě žloutku, ale i v chuti a vlastnostech výsledného korpusu, o etických dopadech snad ani mluvit netřeba. U nás doma máme to štěstí, že máme zdroj domácích vajíček přímo v rodině (díky, mami), a tak skutečně vím, o čem mluvím.

Pasterizované bílky

Budou se vám hodit, zvlášť pokud vás čeká větší pečení a rozhodnete se třeba pro meringue. Jedná se o vyklepané bílky v tetrapacku, které se snadno odvažují, není potřeba je pasterizovat a nemusíte řešit co se zbylými žloutky. Což se rozhodně netýká předvánočního období. Kdo by nemiloval vaječňák?

Mouka

U klasické pšeničné mouky asi preference nemám, značek jsem zkoušela více a výraznější rozdíl jsem nepozorovala. Co se ale špaldové a bezlepkové mouky týče, rozhodně doporučuji ty z rodinné firmy Nominal. Špaldu si na Vysočině pěstují, sklízí i loupají sami, takže celý proces, od prvního semínka až po zpracování, mají pod kontrolou. S jejich bezlepkovou moukou Nomix pečeme už tři roky a díky naší spolupráci jsme měli možnost nahlédnout i do výroby.

Šlehačka

V receptech ji budeme používat především do krémů, a je proto moc důležité, jak hodně tučnou seženete. Všude, kde uvádím šlehačku, používám minimálně 33procentní, u pařížského krému vám to z jiné než z 35procentní držet prostě nebude. Tuk je v tomto případě velice žádoucí a věřte, že díky němu se obejdete bez stabilizátorů a ztužovačů. Chce to trochu snahy, ale sehnat se rozhodně dá.

Plátková želatina

Jejímu používání jsem dlouho odolávala, ale nakonec jsem si ji velice oblíbila. Želatina se hodí na přípravu slaných i sladkých pokrmů, do různých krémů a náplní. Řada receptů francouzské cukrařiny ji používá. V knize se s ní setkáte pouze u jednoho krému, ale zato u toho nejlepšího. Recept na něj mám přímo z Almeca, kde želatinu kupujeme. V menším balení ji koupíte i u nás na e-shopu.

Čokoláda

Určitě doporučuji do ní investovat. Pokud chcete, aby byl výsledek čokoládový, musíte použít čokoládu a ne její náhražky. Mojí nejoblíbenější je belgická čokoláda v peckách Callebout: dobře se s ní pracuje, krásně se rozpouští a je sametově hladká. Pokud nemáte přístup do specializovaných cukrářských obchodů, velkou výhodou je, že tmavou, bílou, karamelovou a přirozeně růžovou ruby čokoládu seženete na našem e-shopu. Pokud nechcete kupovat hned kilové balení, výborně se mi peklo i s Lindt čokoládou Excellence 70%, ze které jsme zkoušeli vařit dokonce i čokoládový základ na pařížskou šlehačku – a byl výborný.

Pomůcky

Jak pracovat s recepty?

V následující kapitole najdete recepty na samostatné korpusy a u každého z nich doporučené párování s krémy. V kapitole o krémech naopak najdete u jednotlivých krémů doporučení na párování s korpusy. Korpusy jsou označeny hnědou barvou, náplně žlutou a krémy růžovou.

ovocný 142 název korpusu/náplně/krému číslo strany s receptem

Ne vždy se to shoduje, někdy se to překrývá jen částečně. Šlo mi o to, abyste se nebáli zkoušet kombinovat chutě, a vytvořili tak nové vlastní recepty. Obecně platí, že protiklady se přitahují, nebojte se tedy vyvažovat sladkost kyselostí a naopak. Proto máme třeba lemon meringue — cukrovou čepici s kyselým citronovým krémem uvnitř. Nebo kombinaci čokolády s malinovým rozvarem — proto tak ráda používám čerstvé ovoce. Taky miluju cream cheese, který sladkou chuť cupcaku vyvažuje lehkou kyselostí. O slaném karamelu a sladko-slané kombinaci snad ani mluvit netřeba, to je u nás roky vyzkoušená nejoblíbenější kombinace.

Na druhou stranu nedoporučuji kombinovat třeba cream cheese s vanilkovým těstem, zdá se mi to málo výrazné. A naopak třeba čokoláda s pistácií zase nebudou fungovat kvůli tomu, že jsou to obě moc specifické chutě, které potřebují dostat možnost vyniknout samostatně. Pistácii, stejně jako čokoládu, neurazíte kombinací s malinou.

Cupcake má korpus a zdobení v poměru 50:50.

50% krému 100% chuti

50% korpusu vysoký až 5 cm

„Cupcake je dort a muffin je buchta.“

Cupcake versus muffin

Cupcake má korpus a zdobení v poměru 50:50. Jinými slovy to znamená, že korpus je zpravidla stejně vysoký jako celé zdobení — krém včetně ovoce a zdobení může být menší, ale nikdy byste se neměli dostat pod poměr ⅔ korpus a ⅓ zdobení.

Muffin by celkově měl být větší než cupcake (nebo alespoň minimálně stejně velký). Obsahuje tedy 2 × více těsta, ovoce je zapečené přímo v korpusu a zdobí se maximálně polevou a ořechy.

Takhle jednoduché to je. V tuhle chvíli ale přichází ta největší chyba řady z nás. Cupcake je dort, a tak by se mohlo zdát přirozené sáhnout po receptu na dortový korpus. Teorie dortu velí jasně — piškot. Nezapomínejte však, že piškotový korpus je v dortu třeba jen dva centimetry vysoký, navíc prokapaný sirupem nebo promazaný marmeládou a je na něm vrstva krému. Je tak sice křehký a nadýchaný, ale zároveň vláčný, což je právě to, co na dortech spolu se zdobením tak milujeme. U cupcakes je však korpus vysoký až pět centimetrů a nelze ho prořezat. A to je kámen úrazu. Pokud jste si někdy o cupcaku řekli, že je to jen suchá buchta s krémem nahoře, jedli jste dost možná paradoxně právě dortové těsto. Takže já navrhuji vykašlat se na pravidla a jít proti proudu.

Pojďme udělat zásadní změnu ve složení

Buchtám dodává na vláčnosti buď zapečené ovoce nebo například to, že v těstě zaměníte mléko za podmáslí a místo másla budete používat slunečnicový olej. Bingo! Vezměte si recept na tu nejvláčnější buchtu a udělejte z ní cupcakes. Cupcake sice nejde prořezat jako dort, ale zase jde naprosto skvěle plnit. Dortíky můžete po vychladnutí maličko seříznout a uprostřed opatrně udělat díru. Jde to i klasickou kávovou lžičkou nebo můžete použít „dírkovač“. Každopádně dejte pozor, aby se vám dortík nerozpadl v ruce nebo neprasknul. Po naplnění by zvlhl až moc a pod tíhou krému by se zbortil.

—Tip—

Obecně doporučuji péct cupcakes do bílých košíčků, aby vám různé pestrobarevné košíčky nekomplikovaly finální barevné ladění. Osobně jsem v tomhle případě spíše pro jednoduchost a možnost nechat vystoupit barvu samotného korpusu.

Proto doporučuji „vrt“ maximálně centimetr pod okraj. Cupcake můžete plnit ovocným pyré, rozvary, marmeládami, lemon curdem, krémy, slaným karamelem, kousky čerstvého ovoce, ořechy nebo čokoládou. Tahle náplň je malý bonus, zvenku není vidět, a přitom odvádí tu nejdůležitější práci uvnitř. Po rozkrojení může jedině mile překvapit.

Než začnete péct, všechny suroviny z receptu vytáhněte z lednice aspoň půl hodiny předem, aby měly pokojovou teplotu. Všechny recepty na korpusy jsem upravila tak, aby množství vyšlo přibližně na dvanáct kusů, tedy jeden pečicí plech.

Velikosti cupcakes

Cupcakes bohužel nemají žádnou standardizovanou velikost, kterou by výrobci papírových košíčků nebo plechů dodržovali. Může se tak snadno stát, že z připraveného množství upečete o dortík více či naopak o dva méně. Trošku zmatek je i v uvádění rozměrů: někteří výrobci uvádějí rozměr dna košíčku a jeho výšku, jiní zase pouze průměr horní části upečeného korpusu. Nespoléhejte proto na to, že pokud koupíte dvoje různé košíčky, že budou stejně velké. Dost pravděpodobně nebudou. Pokud je košíček o něco větší, než je výlis v plechu, nepoužívejte ho, bude to mít negativní vliv na výsledný tvar a vzhled dortíku. Menší nevadí. My například pečeme klasické a střední dortíky ve stejném plechu. Rozdíl je pouze v rozměru košíčku. Na mini cupcakes si ale určitě pořiďte speciální plech.

Velký

průměr košíčku

v horní části 7 cm

Střední průměr košíčku

v horní části 6 cm

Mini

průměr košíčku

v horní části 3 cm

„Na velikosti záleží.“

Citronový korpus

Lehounký jako vánek. Tohle je opravdu hodně křehký korpus.

Suroviny

180 g hladké mouky

100 g cukru krupice

100 g domácího vanilkového

cukru (recept na str. 175)

½ sáčku kypřicího prášku

60 ml slunečnicového oleje

50 ml mléka

2 žloutky z vajec od

šťastných slepic

1 chemicky neošetřený citron

špetka soli

Postup přípravy

Hladkou mouku prosejte do mísy, přidejte oba cukry, kypřicí prášek a špetku soli, vše promíchejte. Do mísy robotu vložte olej, mléko, žloutky, kůru a šťávu z citronu. Pak postupně přidávejte a zašlehávejte sypké suroviny. Formu vyložte papírovými košíčky a naplňte je těstem, zhruba do poloviny košíčku.

Pečte v předehřáté troubě zhruba 25 minut na 160 °C. Pak proveďte test špejlí. Hotové cupcaky nechte vychladnout v plechu. Těsto je hodně křehké, takže se na něj hodí lehčí krémy. Skvělý je například meringue. Pokud ho zde použijete, můžete korpus naplnit lemon curdem (recept na str. 173) nebo malinovým rozvarem (recept na str. 171). Pokud budete používat ovocný krém, raději korpus neplňte, je opravdu hodně křehký. Pod tíhou krému by se mohl začít bortit.

—Tip—

Je opravdu nutné, abyste používali chemicky neošetřené citrony a strouhali pouze žlutou část kůry, bílá slupka zhořkne.

Porce: 12 velkých cupcakes ● Náročnost: nízká Doporučené

Svěží mrkvový korpus

Mrkváč s vlašskými ořechy zná snad každý. Ale co třeba mrkev, pomeranč a mandle? Základ tohoto receptu se ke mně dostal od cukrářky Lucie, která nám jedno léto pomáhala v obchůdku. U nás mu interně říkáme letní mrkev. Protože já nevím jak vy, ale mně ořechy se skořicí v klasickém mrkváči prostě evokují podzim a nastupující zimu.

Porce: 12 velkých cupcakes ● Náročnost: střední

Suroviny

150 g změklého másla

180 g cukru krystal

3 vejce od šťastných slepic

1 pomeranč (90 g)

180 g hladké mouky

1 balíček kypřicího prášku

100 g mandlí nakrájených na plátky

200 g najemno nastrouhané mrkve

Postup přípravy

Změklé máslo vyšlehejte v robotu, přidejte cukr a vejce a šlehejte do pěny. Oloupejte pomeranč, vyndejte z něj semínka a rozmixujte tyčovým mixérem. Rozmixovaný pomeranč přidejte do směsi v robotu a krátce promíchejte. V druhé míse smíchejte prosátou mouku s kypřicím práškem a postupně přidávejte do připravené směsi. Nakonec přidejte plátky mandlí a nastrouhanou mrkev a důkladně promíchejte pádlem v robotu. Předem připravené košíčky plníme vrchovatě.

Pečte v předehřáté troubě zhruba 25 minut na 175 °C. Abyste si byli jistí, že jsou dortíky dopečené, proveďte test špejlí. Dortíky vytáhněte z trouby a nechte vychladnout přímo v plechu. Po vychladnutí je vyndejte z plechu a nazdobte. Tyhle svěží mrkvové dortíky jsou díky pomeranči samy o sobě dost vláčné, takže je není potřeba ničím plnit. Doporučuji je s cream cheese, s tvarohovým krémem, ale výborné budou i s citronovým krémem nebo meringuem.

—Tip—

Pokud se vám nechce vařit ovocný základ a toužíte po rychlém ovocném krému se šlehačkou, zkuste jako náhradu kvalitní domácí marmeládu. Určitě je třeba sáhnout po tužší marmeládě, aby krém držel, a je třeba počítat s tím, že krém bude asi o něco sladší než z ovocného základu. Hodně bude záležet na obsahu cukru v marmeládě.

Doporučené párování s korpusy

Krém z lesního ovoce

Ovoce a šlehačka k sobě prostě patří. Tenhle krém je trochu náročnější. Budete ho muset chystat alespoň den předem, ale za tu námahu rozhodně stojí. Kdybyste se šlehačkou smíchali čerstvě rozmixované ovoce, krém by kvůli kyselosti ovoce za chvilku popraskal a roztrhal se.

Suroviny ovocný základ

300 g ovoce (používám mraženou lesní směs)

70 g domácího vanilkového

cukru (recept na str. 175)

250 ml mléka

1 balíček vanilkového

pudinku

Suroviny krém

125 g mascarpone

125 ml 33% šlehačky

250 g ovocného základu

—Tip—

Nejlépe drží krém z čistého borůvkového základu a pak z lesního ovoce. Připravit ale lze i malinový nebo jahodový. Záleží na tom, z jakého ovoce uvaříte základ.

Náročnost: vysoká

Postup přípravy ovocný základ

Mražené ovoce vyndejte z mrazáku a nechte chvilku povolit. Do většího hrnce nalejte mléko, přidejte cukr a pudinkový prášek. Dejte na plotnu a začněte zahřívat. Přidejte mražené ovoce a počkejte, až v teplém mléce úplně rozmrzne. Pak obsah hrnce za stálého zahřívání zemulgujte tyčovým mixérem. Za stálého míchání uvařte ovocný pudink. Hotový ovocný pudink ještě horký přelijte do uzavíratelné nádoby. Nechte ho vychladnout a dejte minimálně na 24 hodin do lednice. Pokud nespotřebujete všechen ovocný základ do krému, dejte si ho jako samostatný dezert, třeba se šlehačkou.

Postup přípravy krém

Z lednice vyndejte ztuhlý ovocný základ, odvažte v misce potřebné množství a zemulgujte tyčovým mixérem. Poté vyndejte z lednice mascarpone a šlehačku, odvažte v míse od kuchyňského robotu a vyšlehejte. Po částech přidávejte do vyšlehaného krému zemulgovaný ovocný základ a opatrně (pomalu a velice lehce) už jen stěrkou vmíchejte do sebe. Pokud chcete mít krém růžovější, můžete v téhle fázi míchání přidat malou kapičku gelové potravinové barvy. Jakmile je krém promíchaný, okamžitě jím naplňte zdobicí sáček s trezírovací špičkou a začněte zdobit. Nazdobené dortíky dejte hned ztuhnout do lednice, teprve po zatuhnutí zdobte ovocem. Kdybyste dali těžké ovoce hned na čerstvě nazdobený krém, neunesl by ho a zbortil by se.

Slaný karamel

Budete se olizovat až za ušima, víc odlehčit už to nešlo. Krém drží i bez jediného gramu másla. Pokud ho budete servírovat do pár hodin, bude dokonalý, do druhého dne však může viditelně oschnout. U slaného karamelu ale není problém s tím, že by se nesnědl. Bývá hned pryč.

Náročnost: střední

Suroviny

250 g mascarpone

250 ml 33% šlehačky

120 g slaného karamelu (recept na str. 169)

Postup přípravy

Všechny tři suroviny vytáhněte chladné z lednice až těsně před přípravou krému. Do mísy kuchyňského robotu odvažte potřebné množství všech surovin. Začněte mascarpone, přilejte šlehačku a nakonec odvažte slaný karamel. Postupně zapněte robot až na nejvyšší otáčky a vyšlehejte do pevného krému. Šlehá se krátce, zhruba 2 minuty. Dejte pozor, aby se nepřešlehal, sražený krém nelze zachránit. Hotový krém ihned naplňte do zdobicího sáčku s trezírovací špičkou a zdobte jím vychlazené dortíky. Na dozdobení se hodí karamelky a tmavé ovoce jako borůvky či ostružiny. Viděla jsem krásné cupcakes také s popcornem nebo preclíky v čokoládě. Krém doporučuji ještě pokapat slaným karamelem.

Barvení krémů

U nás v krámku moc barvených krémů nenajdete. Mám raději přirozenost, hnědý krém od čokolády, béžový od karamelu, růžový od ovoce, ale jsou příležitosti a motivy, kdy je barvení krémů žádoucí. Na svatby nebo firemní akce často ladím krém do konkrétních odstínů barev. A co teprve dětské narozeninové oslavy! Řekněte sami, co by to bylo za jednorožce bez duhového krému? Pomáhám si gelovými potravinovými barvami. Není to nic složitého, nejkomplikovanější je zvolit na barvení správný krém.

Máslový základ

Ideální na květinové zdobení. Je hodně pevný, a květinky tak krásně drží tvar. Jeho velkou výhodou je, že pokud na něj plánujete dávat zdobení z potahové hmoty, nerozpustí se vám. Barvy zvládnete přidávat po kapkách a rozbarvovat v ruce stěrkou, případně krém opětovně i s barvou promíchejte ve stroji.

Na barvení doporučuji následující krémy.

Meringue

Barví se přímo skvěle. Barvu (stačí malá kapička) přidejte ještě předtím, než začnete šlehat. Pokud chcete docílit mramorového efektu, jako je například na dortících Frozen, stačí malá kapka barvy do vyšlehaného krému. Ten s barvou jen ledabyle vidličkou nebo stěrkou promíchejte a krém plňte do zdobicího sáčku. Meringue je potřeba barvit okamžitě a hned ho také stříkat na cupcakes, aby sníh nespadl, krém nezřídnul a správně držel.

Krém z bílé čokolády

Po vyšlehání ho můžete rozdělit do více menších misek a rozbarvit ho na nejrůznější odstíny. Stejně jako u máslového základu musíte barvit už jen ručně přidáním kapky barvy a promícháním stěrkou. Pokud byste promíchávali ve stroji, krém by se mohl přešlehat a srazit.

Barvit můžete také odlehčený máslový krém s mascarpone a krém z bílé čokolády a mascarpone. Osobně ale raději používám krém z bílé čokolády a šlehačky a podle potřeby pak máslový krém (na květinky) anebo podle chuti meringue. Tyto tři doporučené krémy jsou mnohem stabilnější a je větší šance, že s nimi při barvení nebudete mít žádné potíže.

Barvu přidávejte po malých kapkách a postupně zapracovávejte do krému. Uvidíte tak sílu odstínu a podle potřeby můžete přidat větší množství barvy.

Jak na duhový krém

Chcete-li docílit duhového vícebarevného krému, jako je například na Jednorožci, stačí naplnit zdobicí sáček jednotlivými barvami na střídačku. Krém krásně drží u stěny a snadno tak sáček naplníte cukrářskou špachtlí až čtyřmi barvami.

Cukrářský sáček můžete vložit do nádoby od tyčového mixéru. Budete tak mít na práci volné obě ruce.

Základní recepty

Všechny můžete nahradit kupovanými produkty, ale já doporučuji připravit si je doma. Není to nic složitého. Sama jsem si navykla automaticky je dodělat, jakmile nám doma něco z těchto nezbytností dojde. Mám je tedy stále po ruce. Když se například rozhodnu udělat citronový krém, je pro mě jeho příprava mnohem jednodušší, protože pro lemon curd stačí už jen sáhnout do lednice.

Lemon Curd

Je to úžasný citronový krém, který se hodí jak na přípravu krémů, tak i jako náplň do cupcakes. Na dortík Lemon Meringue je naprostou nezbytností, ale určitě pro něj v kuchyni najdete spoustu dalších uplatnění.

Suroviny

4 žloutky z vajec od šťastných slepic

20 g citronové kůry

z chemicky neošetřených citronů (1 lžíce)

120 g třtinového cukru

120 ml citronové šťávy (šťáva ze 4 bio citronů)

60 g másla

Postup přípravy

Jako první si připravte citronovou kůru. Je opravdu nutné, abyste používali chemicky neošetřené citrony a strouhali pouze žlutou část kůry, bílá slupka zhořkne. Všechny ingredience smíchejte ve větší kovové misce a dejte ji nad vodní lázeň. Dávejte velký pozor, aby se voda nevařila. Za stálého míchání zahřívejte tak dlouho, dokud krém nezhoustne. Může to trvat 8 až 10 minut.

Citronový krém přelijte do sklenice, nechte vychladnout a skladujte v lednici. Vydrží až dva týdny.

—Tip—

Citronovou kůru můžete připravit i do zásoby a dát ji zamrazit.

Důležité je, abyste vymačkávali krém ze sáčku plynule a přizpůsobili tlak rychlosti, jakou točíte — děláte krémové obloučky. Jednoduše řečeno, pokud budete vymačkávat moc krému a zůstanete se zdobičkou na jednom místě, vytvoří se na dortíku nevzhledný „bobek“. Pokud naopak budete točit příliš rychle a nebudete sáček dostatečně mačkat, krém se roztrhá nebo se nestihne správně prořezat jeho reliéf.

—Tip—

Krém mačkejte stejnou rukou, kterou držíte sáček. Já jako pravák ho držím v pravé ruce a levou si ho jen přidržuji. Sáček držte kolmo k dortíku zhruba půl centimetru až centimetr nad korpusem.

—Tip—

Až budete chtít zdobení ukončit, nezapomeňte přestat mačkat. Zdá se to jako hloupá rada, ale přesně takhle vznikají „himaláje“, které jsem viděla opravdu mockrát.

Tipy na různé způsoby zdobení

Možností, jak nazdobit krém na korpus, je nespočet a fantazii se meze nekladou. Já jsem pro vás vybrala svoje nejoblíbenější techniky.

1. Klasické zdobení

Na klasické zdobení potřebujete vždy jen jednu trezírovací špičku. Můžete si vyzkoušet, jak se podle počtu průřezů mění reliéf krému. Jsou si ale velice podobné a v tomhle zdobení většinou na první pohled na cupcakes nerozeznáte rozdíl. Krém můžete zdobit jako točenou zmrzlinu nebo více doširoka. To doporučuji především pokud na dortík plánujete ještě „placičku“ – zdobení z potahové hmoty. Na fotce uprostřed vidíte zdobení speciální špičkou na růže.

Květinkové zdobení

Květinkové zdobení s Vandou

S Vandou jsme se seznámily těsně před otevřením našeho obchůdku v roce 2016. Nabídla mi, zda bych u nás nechtěla vyzkoušet sadu trezírovacích špiček na květinkové zdobení BE FINEST, kterou nechala původně vyrobit pro americký trh. Zamilovala jsem si je, sadu i Vandu. Vanda je totiž nadšená propagátorka zdobení krémem, ať se jedná o dorty nebo o cupcakes. Tři roky jsme spolu pořádaly kurzy květinkového zdobení v Praze. Vanda jezdila školit po celé České republice a neváhala se dál vzdělávat. I díky ní se na český a slovenský trh dostaly nové trendy ve zdobení tak rychle.

Vanda Pálková

Během roku 2018 odjela do Jižní Koreje, kde získala certifikáty od IKAFCD (Mezinárodní korejská asociace designérů dortů), která

používá korejskou techniku zdobení krémem. Následně se v Dubaji zúčastnila dvou workshopů s certifikací, jeden s TOP ruskými cake designers Tortik Annushka a druhý s cake designer & international instructor Kanaďankou Lima Cakes.

Nakonec zamířila do Ruska na master class workshop, který vedla Evgenia Ermilova, která vymyslela metodu Sculpture painting.

Získala osvědčení a stala se certifikovanou lektorkou pro Českou a Slovenskou republiku a také dovozkyní speciálního materiálu, který se pro tuto metodu používá. V lednu 2019 odletěla do Thajska a získala certifikát od Butter&Blossoms, která je nejlepší na světě ve špachtlování krémem. Založila www.cukrarskyklub.cz.

Kurz květinkového zdobení můžete s Vandou absolvovat již pouze online. Jak se říká, ukázaná platí a jedno video vydá za sto fotek. Berte proto následující kapitolu spíše jako takové nahlédnutí pod pokličku. Snažili jsme se pro vás rozfotit postup a dát vám tu co nejvíce užitečných rad, jak vytvořit rozkvetlý dortík. Přesto doporučuji, abyste se podívali na nabídku kurzů na www.sladkemameni.com.

Na květinkové zdobení si ze čtyř másel připravte základní máslový krém (recept na str. 137), ochuťte ho bezovým sirupem a rozdělte na dvě části v poměru 2:1. Větší část obarvěte na světlejší odstín (klidně můžete nechat bílou) a tu menší na tmavší odstín budeme používat do středu květin.

Osobně mám moc ráda kombinaci světle červené a rudé, bílé s růžovou nebo růžové se zelenou (na střed). Pokud nebudete do květu používat bílou, dejte si před barvením bokem navíc tři lžíce bílého krému. Budete ho potřebovat na pomazání korpusů.

—Tip—

Květinové zdobení Vám usnadní cukrářská sada BE FINEST. Pomocí 24 špiček z kvalitní nerez oceli vykouzlíte jako mávnutím kouzelného proutku překrásné růže, tulipány, spirály, rosety a lístečky.

11 První květ začínejte vždy uprostřed dortíku. Špička musí být kolmo a položená na dortík. Začněte vymačkávat krém. Nejprve trochu vymáčkněte, aniž byste špičkou jakkoliv hýbali. Vytvoříte tak základnu a přilepíte květ k dortíku. Následně dál vymačkávejte krém a táhněte špičkou kolmo vzhůru. Květ by měl být zhruba 2 centimetry vysoký. Jakmile docílíte požadované velikosti, přestaňte mačkat a opatrně zvedněte špičku. 12 Stejný postup opakujete u dalších květů. Po každém květu otřete zbylý krém ze špičky, aby byla čistá. 13 Abyste docílili většího chuťového zážitku, nahraďte jeden nebo dva květy na dortíku čerstvým ovocem.

14 Květy doplňte krémovými lístečky. Zdobí se speciální trezírovací špičkou na lístečky, kterou také najdete v sadě BE FINEST, ale dá se pořídit i samostatně v cukrářských obchodech. Na jeden dortík používejte vždy jen jednu barevnou kombinaci a jednu trezírovací špičku.

—Tip—

Dejte bokem dvě vrchovaté lžíce máslového základu, přidejte dvě lžíce mintového nebo citronového sirupu a kapku zelené gelové barvy. Prošlehejte ručním mixérem nebo zapracujte stěrkou. Dá to více práce, ale takto malé množství byste v kuchyňském robotu nepromíchali. Vznikne vám pevný ochucený zelený krém na krémové lístečky. Já je používám nejen u květinového zdobení, ale i jako doplněk k ovoci, třeba na dortíku California Dream (ten najdete na str. 242).

„Máslový krém skvěle drží tvar.“

Jak na potahovou hmotu a co všechno budete potřebovat?

Dekorace z potahové hmoty se snažím používat velice decentně. Přesto jsou příležitosti, kdy se bez nich neobejdete. Řeč je především o dětských narozeninových oslavách, ale hodí se třeba i na zdobení klasik. Například mrkvový cupcake si bez malé „marcipánové“ mrkvičky už ani neumím představit. Stejně tak je skvělé na dýňový cupcake použít malou cukrovou dýni nebo na Frozen sněhové vločky.

Jak s hmotou pracovat?

Nožem odřízněte větší kus hmoty a rozpracujte ho. Pokud se vám hmota lepí na ruce, zapracujte do ní trochu extra jemného podsypového cukru. Zbytek hmoty zavřete, aby neoschla. Vytvořila by se na ní tvrdá krusta, což by ji znehodnotilo.

Než budete dávat dekorace na krém, nechte je vždy minimálně den proschnout. Na krémech na máslovém základu vydrží dva až tři dny, zatímco na šlehačkových hmota povolí již po pár hodinách a začne se roztékat. Abyste tomu předešli, pomažte ztuhlou dekoraci z druhé strany ganáží nebo čokoládovou pomazánkou a teprve pak ji umístěte na krém. Vytvoříte tak izolační vrstvu. Pokud to jde, snažte se neumisťovat dekorace přímo na krém. Například u mrkvového dortíku odděluje mrkvičku od krému vrstva korpusové drobenky.

1 Embosovaný dřevěný váleček 2 Mřížka na vytlačování reliéfu 3 Destičky na vytlačování písmen 4 Hladký váleček 5 Vykrajovátka – písmenka 6 Potravinové gelové barvy Fractal 7 Vykrajovátka – tvarová 8 Kostice 9 Vypichovač 10 Silikonové formičky

Nápisy

1. Vyrážení písmenek

Nápisy můžete řešit také hned několika způsoby.

Podložku posypte cukrem, vyválejte hmotu a nejprve do ní obtiskněte nápis. Až potom vykrajujte požadovaný tvar, v našem případě kolečko. Pokud byste postupovali opačně, garantuju vám, že nápis netrefíte doprostřed. Kolečko by se navíc zatlačením písmen zdeformovalo. Písmena do ráfku vyrovnejte zrcadlově obráceně.

2. Vykrajování písmenek

Existují skvělá kovová vykrajovátka písmenek. Stačí vyválet hmotu a písmenka z ní vykrojit. Jen jsou trochu větší, a proto je používám tak, že dávám na každý dortík jen jedno písmenko. Dortíky můžete dát vedle sebe a máte požadovaný nápis. Tahle technika je ideální na jména oslavenců nebo na číslovky. Aby bylo vše dobře čitelné, „lepím“ písmena a číslovky na „placičky“. Ty lze navíc skvěle podmazávat čokoládovou pomazánkou (viz výše).

3. Vymačkávání písmenek

Nespornou výhodou této metody je, že na rozdíl od vyrážení docílíte toho, že písmena mají jinou barvu než „placička“. Díky tomu můžete skvěle kombinovat barvy. Zároveň jsou písmenka dostatečně malá, a tak se na větší placičku vejde až sedm písmen. Je to ale opravdu hodně pracná a náročná metoda, protože vymačkáváte písmenko po písmenku a po jednom ho také lepíte na placičku.

Hmota má minimální trvanlivost půl roku a je jedno, zda ji skladujete v původním stavu, rozbarvenou nebo jako hotové dekorace. Pokud ji však rozpracujete a obarvíte, zatáhněte ji před uskladněním do potravinové fólie, abyste měli jistotu, že se k ní nedostane vzduch a neoschne. Hotové dekorace skladujte v suchém prostředí způsobem, aby se na nich neusazoval prach, ideálně v krabičce proložené pečicím papírem.

—Tip—

Stejnou razicí abecedu, kterou používáme my, najdete u nás na e-shopu.

Darinka a ten nejlepší meringue

Darinka Sieglová je neřízená střela, jeden z nejbláznivějších a nejpozitivnějších lidí, které znám. V dubnu 2016 mi napsala na Facebook, že by mě chtěli podpořit, že se jim hrozně líbí, co dělám, a fandí otevření obchůdku. V tu chvíli jsem neměla ani tušení, že mi píše redaktorka časopisu Apetit. Měsíc nato jsem stála u jejich stánku a učila návštěvníky Prague Food Festivalu zdobit cupcakes.

Zatímco já slavila úspěch s hutným čokoládovým korpusem, Darinka na svůj zamilovaný cupcake ode mě stále čekala. Jeden byl sladký moc, druhý málo a žádný podle ní nebyl perfektní. Jedno se jí ale musí nechat: byla opravdu vytrvalá. Pravidelně mě chodila do obchůdku kontrolovat a ochutnávat novinky. A nakonec to přišlo. Nadýchaný, lehký, citronový, sladký tak akorát, ten její. Na její přání jsme ho udělali trochu kyselejší a já oproti původní verzi přidala ještě cukrovou pusinku. Když jsem přemýšlela o hostech do knihy, strašně jsem si přála, aby tenhle dortík byl už navždy spojen právě s Darinkou. Protože ani nevíte, jak velký kámen ze srdce mi spadl, když jsem konečně našla něco, na co k nám ta holka může natěšeně chodit.

S Darinkou byla neuvěřitelná legrace, ostatně jako vždycky. Díky, že jsi součástí nejen téhle kuchařky, ale i celého mého sladkého příběhu.

A protože jde korpus i krém z tohoto dortíku skvěle kombinovat, najdete jednotlivé recepty i s postupy zde:

Postup přípravy

Jako první si připravte pusinky. Budete na ně potřebovat širokou trezírovací špičku s vroubky. Protože se v troubě suší přes dvě hodiny, je určitě lepší připravit si je den předem.

Do vychladlého citronového korpusu udělejte dírkovačem uprostřed malou dírku. Těsto nevyhazujte ani neujídejte, budete ho ještě potřebovat. Odkládejte si ho bokem na talířek. Cupcakes naplňte domácím lemon curdem, do každého dortíku jednu až dvě lžičky. Lemon curd se trochu vsákne. Pak znovu vraťte do dortíku vykrojenou část korpusu.

Celý cupcake pomažte lemon curdem ještě seshora. Na pomazaný dortík umístěte předem připravené pusinky. Díky lemon curdu se krásně přilepí a začnou vlhnout. Milovníci kyselejších chutí můžou lemon curdem naplnit i vnitřek pusinky. Nakonec dortík dozdobíme cukrovou čepicí z meringue, opálíme flambovací pistolí a posypeme nastrouhanou kůrou z jednoho bio citronu.

Darinka mi prozradila, že nejlepší meringue se vyšlehá, když mají bílky 41 °C. Ani jedna netušíme, kde na to přišla, ale já si celou dobu myslím, že to dělám správně, přesně podle ní. Bílky s cukrem pasterizuji na 71 °C. Než je začnu šlehat, přelívám je do ledové kovové mísy od kuchyňského robota, protože věřím, že tam se zchladí přesně na těch 41 °C, a já mám vyhráno.

Špaldová mouka má celkem výraznou chuť, kterou jsem se snažila mírně potlačit právě avokádem a banánem, aby byly dortíky lákavé i pro mlsné dětské jazýčky.

Špenát dortíky nádherně zbarví do zelena, a protože opravdu vypadají jako mech, děti vám velice ochotně pomohou i s jejich přípravou.

Fruit Kiss

Polibek léta, vanilkový korpus plněný malinovým rozvarem s ovocným

krémem a spoustou ovoce. Víc ovoce by se do něj už nevešlo. Je příjemně nakyslý a svěží.

Korpus: vanilkový korpus plněný malinovým rozvarem

Krém: krém z lesního ovoce

Zdobení: čerstvé ovoce a krémové lístečky, postup na ně najdete na str. 196 (viz kapitola Květinkové zdobení s Vandou).

Recepty

Lindt

Tenhle dortík vznikl jako limitka pro značku Lindt, ale řada z vás si ho zamilovala tolik, že jsme se rozhodli nechat ho ve stálé nabídce. Kombinace 70% čokolády a malin, spolu s trochou cream cheese, je jednoduše geniální.

Korpus: extra čokoládový korpus připravený ze 70% Lindt Excellence čokolády plněný malinovým rozvarem

Krém: ½ cream cheese a ½ krému z pařížské šlehačky (základ připravený ze 70% Lindt Excellence čokolády), sáček naplňte oběma krémy za pomocí cukrářské špachtle (viz kapitola Jak na duhový krém na str. 165)

Zdobení: čerstvé maliny a malé lístečky myrty

Plameňáci

Na plameňáky doporučuji použít vanilkové těsto, světlý korpus je pro výsledný efekt určitě lepší. Krém připravte podle receptu na krém z lesního ovoce, jen místo mixu ovoce použijte pouze jahody. Krém bude světlejší a spíše dorůžova, pro sytější odstín je možné ho dobarvit.

Korpus: vanilkový korpus plněný jahodovou marmeládou

Krém: krém z lesního ovoce – upravený na základ z jahod

Zdobení: křidélka a hlava plameňáka z cukrové hmoty

Pandy

Podle mě vypadají skvěle na čokoládovém korpusu s bílým krém. Nechám na vás, jakou kombinaci vyberete. Já použila

nadýchaný bezlepkový korpus plněný malinovým rozvarem s cream cheese.

Korpus: nadýchaný čokoládový korpus

plněný malinovým rozvarem

Krém: cream cheese

Zdobení: panda z cukrové hmoty

Gingerbread Cupcake

Je to taková naše stálice. Vracíme ho do nabídky vždy začátkem prosince a je pro mě jasným znamením, že Vánoce se blíží. Perníkový korpus plněný malinovým rozvarem nebo také rybízovou marmeládou a cream cheese se skořicí, ozdobený mini medovým perníčkem.

Medové perníčky

Suroviny

2 lžíce medu

400 g hladké mouky

2 vejce od šťastných slepic

1 lžička jedlé sody

1 lžíce kakaa

3 lžičky perníkového koření

140 g cukru moučka

100 g tuku na pečení

Postup přípravy

Do větší mísy prosejte mouku a promíchejte ji se sodou. V kuchyňském robotu utřete pádlem změklý tuk na pečení, vejce a cukr, poté přidejte med a koření. Do této kašičky vmíchejte mouku se sodou. Medu nedávejte víc, perníčky by byly tvrdé. Těsto rozválejte na silnější plát a vykrájejte z něj menší kolečka, která vyrovnávejte na plech vyložený pečicím papírem. Perníčky pečte v předehřáté troubě na 180 °C zhruba 8 minut. Po vychladnutí na perníčky přilepte cukrové vločky jedlým lepidlem Decorgel.

—Tip—

Decorgel seženete ve specializovaných cukrářských obchodech, například v Dortisimu.

Korpus: perníkový korpus plněný malinovým rozvarem

Krém: skořicový cream cheese — než začněte vyšlehávat

cream cheese, přidejte lžičku skořice

Zdobení: malé medové perníčky ozdobené sněhovými

vločkami z cukrové hmoty

Korpus: vanilkový korpus plněný borůvkovou marmeládou

Krém: máslový krém odlehčený mascarpone

Zdobení: sněhové pusinky, vločky z cukrové hmoty, lízátkový led a zastříkat stříbrnou prachovou barvou ve spreji

Frozen

Byl stvořen s láskou především pro malé princezny. Vanilkové těsto plněné marmeládou z lesního ovoce. Můžete použít jakýkoliv krém vhodný na barvení, já ale doporučuji máslo a mascarpone, protože na něm ozdoby vydrží o něco déle.

Lízátkový led

Suroviny

250 ml vody

220 ml kukuřičného sirupu

400 g cukru krupice

1 lžička mintového sirupu (používám Monin)

2 kapky modré gelové barvy

—Tip—

Na přípravu lízátkového ledu budete potřebovat potravinový teploměr a silikonovou podložku.

Postup přípravy

Všechny suroviny odvažte do hrnce a za stálého míchání přiveďte k varu. Vařte při teplotě 147 °C, teplotu kontrolujte digitálním teploměrem. Cukrovou směs vařte 5 až 10 minut, aby se vyvařilo dostatečné množství vody a hmota se táhla. Na silikonovou podložku vylejte horkou směs a stěrkou ji roztáhněte přes celou podložku tak, aby byla zhruba půl centimetru tenká. Směs nechte chvilku vychladnout a pak podložku vložte na mrazák. Po zatuhnutí nalámejte led na menší kusy a můžete zdobit.

Říkala jsem si, že když už vydáváme knížku, moc ráda bych se s vámi kromě cupcakes podělila i o pár prověřených rodinných receptů. Tohle jsou nejoblíbenější dobroty naší rodiny.

Mamka vzkazuje:

„Může se zdát, že na litr vody dávám hodně bylin, ale sirupy díky tomu mají jasnou a nezaměnitelnou chuť. Nepijete jen sladkou vodu.”

Maminčiny domácí sirupy

Pampeliška

Suroviny

300–350 g květů pampelišky

100–150 ml citronové šťávy

3 kávové lžičky kyseliny citronové

1 l vody

900–1000 g cukru

Postup přípravy

Květy pampelišky (smetanky lékařské) patří mezi první byliny, které nám jarní příroda nabízí. Trhejte je na místech dostatečně vzdálených od vozovky, rozkvetlé ze tří čtvrtin, aby obsahovaly dostatek pylu a nektaru. Proto také nikdy květy neoplachujte. Natrhané květy nechte asi půl hodiny rozprostřené venku na plátně, aby mohli zmizet hmyzí návštěvníci.

Postup, množství vody, kyseliny citronové, citronové šťávy a cukru dodržujte stejné i u dalších sirupů. Liší se pouze v poměru množství bylin k litru vody a některé květy se zalévají sice převařenou, ale vychladlou vodou.

Bezinka

Na litr vody dejte třicet až čtyřicet květů, podle velikosti. Velkých stačí třicet, menších bude potřeba čtyřicet. Květy bezu zalijte vychladlou převařenou vodou. Kdybyste je zalili horkou vodou, zhnědly by a výluh by mohl začít kvasit.

Do skleněné nebo nerezové nádoby vložte květy, přidejte citronovou šťávu a jednu lžičku kyseliny citronové. Pak zalijte převařenou horkou vodou. Přikryjte utěrkou a nechte 24 hodin stát. Druhý den květy co nejvíce vymačkejte, šťávu přelijte přes plátno, přidejte dvě lžičky kyseliny citronové a přiveďte k varu – k jemnému perlení. Nakonec přisypejte cukr a nechte přejít varem. Hotový horký sirup přelijte do vypařených suchých lahví. Před zavíčkováním očistěte hrdlo i víčko alkoholem. Zavíčkované lahve na chvilku otočte, aby se propařil zbylý vzduch. Uskladněte ve studeném a tmavém sklípku. Po čase se může objevit mírný zákal, který je způsobený pylem v sirupu, ale na kvalitu nemá vliv.

Levandule

Levanduli stříhejte před druhým párem lístků – počítáno od květu, když je rozkvetlá polovina kvítků. Před spařením stonky nastříhejte na menší kousky, aby se s levandulí lépe pracovalo při vymačkávání výluhu. Na litr vařící vody dejte 230–240 g květů i s natí.

Máta

Mátu je třeba sklízet dříve, než začne kvést a stonky „dřevnatět“.

Lístky tak mají víc aromatických složek.

Litrem vařící vody spařte 240–250 g máty.

Moudra na závěr

Síla je v rodině

Nikdy to nebylo jenom o Lelí. Jestli jste dočetli až sem, musí vám být jasné, že bez Jakuba a bez radosti z našich dětí bych tohle nikdy nedokázala. Lelí‘s Cupcakes je rodinný podnik, jsme v tom spolu. Pomáháme si, inspirujeme se a dodáváme si sílu.

Nic nejde hned

Všechno mělo svůj čas a vývoj. Bez Famagusty bychom nikdy nezískali potřebné zkušenosti a zákaznickou základnu a nemohli se pustit do otevření obchůdku. Bez toho, aniž bych si osobně sáhla na dno, bych se nikdy nenaučila soustředit se vždy jen na to nejdůležitější, s každou životní změnou přehodnocovat priority a poskládat si nový žebříček hodnot. Poznala jsem, že na ty nejlepší věci se vyplatí si počkat a přijdou přesně v tu dobu, kdy mají a kdy na ně budete připraveni.

Samo se to neudělá

Zároveň je potřeba říct, že jen snít nestačí. Sny jsou krásná věc, ale nesmí vám chybět tah na branku a velké odhodlání zabrat. Aspoň chvilku si být jistí, že jste v takové kondici, že zvládnete zatnout zuby a vydat ze sebe to nejlepší.

Dělejte to jinak

Tuhle radu miluji i nenávidím. Je tak jednoduchá, a přitom nejhůře splnitelná. Ale i tohle se dá říct jinak. Jděte vlastní cestou, to ostatní často přijde samo. Nesnažte se kopírovat a napodobovat, dívejte se, inspirujte se a udělejte si to po svém, i když se určitě najde spousta lidí, kteří vám budou říkat, že je to blbost. Pokud svému nápadu uvěříte vy sami, přesvědčit ostatní bude maličkost.

Lidi nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete

Myslím, že tuhle myšlenku mám od Steva Jobse, a sama jsem si ji na sobě několikrát ověřila. Abyste byli úspěšní, je potřeba nabídnout něco, o čem vám pak lidé řeknou, že to splnilo jejich nejtajnější přání, aniž by sami tušili, že si to vlastně přáli. A většinou to bývají úplné maličkosti. V jednoduchosti je totiž krása.

Největší díky patří mému muži, Jakubovi, protože ať se dělo cokoli, vždycky stál za mnou, podporoval mě, dodával mi pocit bezpečí a jistoty a umožnil mi realizovat všechny mé bláznivé nápady včetně vydání téhle knihy. K tomu neodmyslitelně patří i dík našim dvěma dětem, Sárince a Kubíkovi, kteří jsou neuvěřitelným zdrojem inspirace. Někdy zlobili tak, že jsem si od nich do práce chodila odpočinout a vymýšlet další projekty. Jindy jsou zase těmi nejsladšími dortíky u nás v rodině.

Lásku k pečení jsem nejspíše podědila po babičce, která ve svých 91 letech dělá stále ty nejlepší koblihy na světě a je mým největším fanouškem –s cukrovkou. Poděkovat chci i svým rodičům, kteří mi říkali, že pokud něco opravdu chci, musím si za tím jít a musím makat. Mamka mi vždycky opakovala větu, kterou jí říkával její taťka, můj děda: „Když tě vyhodí dveřma, nedej se a vlez tam oknem.“ Tím jsem se řídila i při oslovování všech našich partnerů.

Díky tedy patří i Sencoru a Nominalu, že jsem ani k jednomu z vás nemusela lézt oknem, protože právě vy jste byli od začátku součástí mého příběhu. Neskutečně si vážím toho, že nám pomáháte i nadále. Obří díky patří Hooveru, jehož ambasadorkou jsem se letos stala a který se naši spolupráci rozhodl prohloubit ještě o partnerství knížky. A zapomenout rozhodně nesmíme ani na Dortisimo.cz. Ani bez jednoho z vás bych si to neuměla představit. Stejně jako jsem si neuměla představit, že by fotky dělal někdo jiný než náš Honza Martinec. Díky patří i tobě, kámo, je to i tvoje kniha.

V roce 2012 nám fotil svatbu. Oslovila jsem ho, protože to byl kamarád mojí kamarádky a ty fotky celkem ušly. Kecám. Už tenkrát měly ty fotky velkou hloubku, protože ten kluk prostě umí zachytit emoce, a já se modlila, aby byl naším svatebním fotografem právě on

Postupem času jsme se spřátelili natolik, že jsme se s Kubou rozhodli si ho už nechat Byl jedním z prvních, kdo ochutnal naše legendární čokoládové cupcakes – a na první dobrou si je zamiloval

Když jsem mu na podzim roku 2018 řekla, že bych chtěla dělat tuhle knížku a že on ji bude fotit, poslal mě do háje. A pak znovu a znovu, dokud jsem ho prostě neukecala. Jsem podle něj umanutá ženská

Fotil nám svatbu, můj těhotenskej pupek, první fotky dětí po narození, průběh mého druhého těhotenství, je výhradním fotografem Lelí‘s Cupcakes i nanuků Lunar, byl na všech oslavách narozenin našich dětí, které ho stejně jako my bezmezně milují a vnímají

jako člena rodiny

Jako jedinej tam se mnou vydržel snídat hodinu a půl, když mi to kvůli těhotenským nevolnostem rychleji prostě nešlo

Na jaře 2013 jsme se naprosto neplánovaně potkali na Bali. To, že tam budeme ve stejném termínu, jsme zjistili asi týden před odjezdem

Velké zklamání s námi zažil, když zjistil, že jeho limitovaný cupcake Čokoládový hovaďák nepostoupil do stálé nabídky

Do natáčení videa pro crowdfundingovou kampaň se zapojila celá jeho rodina, včetně taťky, který pronesl památnou větu: „Cupcake pro mě – to je erotika.“

Na podzim roku 2014 se stal vyzyvatelem prvního – a protože kvůli špatně zvolené taktice nakonec nevyhrál, tak i jediného –‒ročníku soutěže Cupcake Killer, kde se snažil spolu s devíti dalšími soupeři sníst během minuty co nejvíc cupcakes

Když jsme mu řekli, že chceme otevřít cupcake obchod a plánujeme jít na HitHit, šel do toho okamžitě s námi. Mezi prvními si koupil snad nejvíc odměn, včetně židličky se svým jménem

„Fotil nám svatbu... ...a pak už jsme si ho nechali.“

Poděkování partnerům

Náš obchůdek i tuhle knížku pravidelně provoní květinové holky z Provoní. Děkujeme Markét a Jani, že jste v tom s námi!

„Prostě láska na první pohled.“

S Hooverem jsem celkem krátce. O to víc si vážím toho, že kromě ambasadorství se mnou šli i do vydání knížky. Oslovili mě začátkem roku 2019 a hned od první chvíle mezi námi přeskočila jiskra.

Původně chtěli, abych se ambasadorkou stala já, matka a podnikatelka, která neustále válčí s nedostatkem času a chytré spotřebiče by jí mohly dost usnadnit život. Trefili se. Na první společné focení jsem s sebou ale musela vzít i malého Kubíčka, protože jsem zrovna neměla hlídání. Ten malej kuchaříček to tam celé ovládl a omotal si všechny kolem prstu. Takže teď to spíš vypadá tak, že ambasadorem je on a já mu dělám asistentku. Doma nám spotřebiče Hoover hodně pomáhají. Na indukční desku jsme si velice rychle zvykli, je to velká časová i energetická úspora. O troubě ani nemluvím, za mě je skvělé, že má možnost dvou oddělených pečicích ploch, a tak můžeme péct najednou třeba i dva druhy cupcakes. To se osvědčilo především při zkoušení nových receptů do knihy. Velkou výhodou bylo, že jsem to mohla dělat doma s dětmi, v rámci našeho společného času.

A jedno speciální poděkování za to, že nás nechali fotit v showroomu a chodili nejen ochutnávat, ale i chválit. Moc nám to pomohlo. Děkujeme.

www.hoover.cz

Nominal

Na trhu jsou již 26 let a jsou pro mě velkou inspirací. Především proto, že fungují jako rodinný podnik. Přesně to mě hned v začátcích naší spolupráce před třemi lety oslovilo. Když mi Ivonka psala, že by se jejich rodinná firma ze Žďáru nad Sázavou chtěla stát partnerem obchůdku a pomoci nám ho otevřít, neváhala jsem ani vteřinu.

Nominal možná znáte jako výrobce skvělých neslazených kaší nebo bezlepkové mouky. Nedávno do portfolia přidali i špaldu a já s čistým svědomím mohu říct, že bych za jejich produkty dala ruku do ohně. Tři roky jsem spokojeným zákazníkem, na jejich jáhlové kaši mám regulérní závislost. Ještě před otevřením obchůdku jsem chtěla zákazníkům nabídnout alternativu v podobě bezlepkových dortíků, ale zároveň jsem neměla sebemenší zkušenost, jak se s takovou moukou peče. Se vším, včetně receptur, nám ochotně pomohli. Jsou partnerem snů. Když jsem jim poprvé o knize řekla, nepřemýšleli o tom, jestli do toho půjdou, ale jak by mohli co nejvíce pomoci. Dokonce nás nechali nahlédnout pod pokličku jejich výroby, abychom se mohli na vlastní oči přesvědčit, jak vznikají opravdu kvalitní, s chutí připravované potraviny. Příroda, pečlivost, pokora a píle, to je zde, spolu s chutí dělat věci poctivě, cítit na každém kroku. Děkuji, bez vás by to nebylo ono.

www.nominal.cz

„Příroda, pečlivost, pokora a píle.“

Sencor

Sencor nám do života vstoupil během naší kampaně na HitHitu a pomáhat nám začal ještě před otevřením obchůdku. Uchvátila mě jejich pastelová kolekce. Co se kuchyňských robotů týče, je to pro mě ideální vyvážení poměru cena/výkon, na domácí použití jsou perfektní. Dodnes u nás na krámku najdete jeden vystavený a další dva poctivě slouží v kuchyni. Na kompletní provoz by to nestačilo, ale na menší zakázky jsou parádní.

Na celé téhle spolupráci miluju to, že jsme si nikdy nedokázali říct ne a vždycky jsme společně našli cestu, jak bychom si mohli vzájemně pomoci: třeba když jsme na Fast Days pekli skoro tisíc dortíků. Za ty tři roky jsme toho spolu zažili už celkem dost a já jsem moc ráda, že jedeme dál a že se Sencor stal partnerem knížky, kterou právě držíte v rukou. Děkuji, Sencore, že jste v tom s námi.

„Spojily nás barvy.“

Dortisima jdu pro jednu

„Do

konkrétní věc a odcházím s náručí plnou nezbytností.“

Dortisimo.cz

Oslovit Dortisimo.cz jako partnera mě napadlo až na poslední chvíli, přestože u nich nakupujeme od samého začátku. Oblíbila jsem si jejich potahovou hmotu Smartflex Velvet a barvy Fractal, kterých je majitelka obchodu, Monika Grgulová, výhradní dovozkyní.

Monice se nápad s partnerstvím moc líbil a poté, co vyslechla celý náš dortíkový příběh, nám vyprávěla ten svůj podnikatelský. O tom, jak začínala úplně od nuly na mateřské s roční dcerou. Nestačili jsme s Kubou vycházet z údivu, jak neuvěřitelně se za těch deset let posunula a co všechno sama dokázala.

Pamatuju si její první obchod (nebo spíš výdejnu e-shopu) v suterénu starého činžáku se dveřmi na zvonek. Teď aby si člověk zakazoval chodit tam osobně – Dortisimo.cz je nejen e-shop, ale také rozlehlý cukrářský obchod na Praze 9. Nevím, jestli to znáte, ale i když jdu pro jednu konkrétní věc, nakonec odcházím s náručí plnou nezbytností. Dortisimo.cz je skvělá varianta pro „amatérské“ cukráře bez přístupu do cukrářských velkobchodů. Děkujeme za vaše partnerství i za skvělé výrobky.

www.dortisimo.cz

Cupcake

Velký sen o malém dortíku

Lenka Hnidáková

Fotografie: Honza Martinec

Podvodní fotografie: Lucie Drlíková

Grafická úprava: Denisa Kokošková

Ilustrace: Veronika Děrdová

Kaligrafie: Michaela Hájková

Jazyková redakce: Zuzana Kačerová

Produkce: Jakub Hnidák

Asistentka produkce: Denisa Suchanová

Tisk a vazba: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Pro Lelí‘s Cupcakes vydalo Nakladatelství H+H Vyšehradská, s.r.o. 2. vydání, Praha 2021 počet stran 304

ISBN: 978-80-7319-136-8

O knížce si na sociálních sítích můžete povídat pod označením #cukrjekámoš nebo #pecusleli

Lelí‘s Cupcakes, s.r.o.

www.leliscupcakes.com

@leliscupcakes LelisCupcakes

Obchůdek:

Vyšehradská 53

Praha 2

Všechna práva vyhrazena.

www.honzamartinec.com

„Lelí, ty si vždycky vymyslíš nějakou blbost a my všichni se musíme spojit, abys to mohla dotáhnout.“