text Alena Binterová foto archiv
K nejznámějším Troupovým obrazům patří malba z roku 1948 nazvaná Paříž kolem šesté večer. Trojúhelníkovitý tvar ženského obličeje vyplývá z kubistické analýzy tváře, ve které se prolíná en face s profilem. Světlo jakoby nepřicházelo z vnějšího zdroje, ale vyzařovala ho portrétovaná osoba.
století malíře Troupa OBECNÍ DŮM, KLEMENTINUM, STRAHOVSKÝ KLÁŠTER. TATO PRESTIŽNÍ MÍSTA LETOS PŘEDSTAVÍ DÍLO MALÍŘE, GRAFIKA A ILUSTRÁTORA MILOSLAVA TROUPA. VE SVĚTĚ JE SLAVNĚJŠÍ NEŽ DOMA, UŽ JE TEDY NAČASE TO NAPRAVIT. PRÁVĚ LETOS BY OSLAVIL STÉ NAROZENINY.
B
yl to umělec, který při svých studiích v Paříži zažil barevný svět a svobodu, ale když se vrátil domů, šeď socialismu přistřihla jeho talentu křídla. Ve Francii působil v letech 1945 až 1949, ovlivnil ho hlavně kubismus a expresionismus – potkal tam Kupku, Picassa či Chagalla. Objevil barvu, tvarovou nadsázku a abstrakci. Zažil tvůrčí období plné podnětů, nadšení a radosti ze života. Rodičům psal, že denně pracuje do jedné, dvou hodin v noci. Zpočátku chodil kreslit do Louvru a Trocadera, pak ho zaujaly bleší trhy
88 |
Mezi roky 1963 až 1968 navštěvoval malíř s manželkou jugoslávská letoviska Sutomore v Černé Hoře (viz obraz) a Brela poblíž Makarské riviéry.
a jarmarky. Maloval tuláky, blázny a další bizarní postavy. Zařadil se k mladým malířům, kteří formovali výtvarnou kulturu poválečné Paříže, čímž se zapsal do evropského výtvarného umění. Rodina i tehdejší ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Karel Herain mu v dopisech radili, aby v Paříži zůstal. Troup měl však k domovu příliš silné pouto. Vrátil se, avšak místo plánované výstavy a svobodného rozvíjení talentu ho čekal politicky prosazovaný socialistický realismus.
