horkostudené chvilky JEN MÁLO SLOV Z CHRCHLAVÉ FINŠTINY U NÁS ZCELA ZDOMÁCNĚLO. MEZI VÝJIMKY PATŘÍ SAUNA, PŮVODNĚ SAKNA, COŽ ZNAMENÁ DŘEVĚNÝ SRUB V PŘÍRODĚ.
S
auna dnes vyslovujeme se stejnou samozřejmostí jako slova rohlík či houska. Přitom nechybělo mnoho a nazývali jsme ji „baňa“ nebo ještě hůř dle návrhů lingvistů „teplokomora“ či „místopotka“. Když sauna konečně opustila slovník cizích slov, ještě to neznamenalo to, že by lidé o této horkovzdušné lázni příliš věděli. Na celostátní konferenci v Ostravě konané roku 1968 pod heslem „Sauna v životním prostředí a stylu socialistického člověka“ zazněl kritický příspěvek o tom, že zpocená nahá těla nejsou hygienická a navíc... kazí mravy. Asi soudruhům vadila skutečnost, že v sauně vypouští nervová soustava toxiny, odbourává stres a lidská psychika se dostává do pohody. Za padesát let se naštěstí dost změnilo a Češi se o krůček přiblížili Finům, kteří evidují přes dva miliony saun na pět milionů lidí. Například jen v Praze v současnosti funguje na dvě stě saun s charakteristickými
44 |