březen—duben 2020
Úsměv do schránky (Ne, toto není upoutávka na novou sérii Pošty pro Tebe, tohle bude trochu výzva, trochu prosba a trochu výlev emocí.) Karanténa je podraz, ale potřebný. Mě osobně hodně trápí zrušení školní docházky, online provoz fakultní knihovny, chod rodinné domácnosti, dekonstrukce času, trubka mého bratra a šok Herberta (kytky) ze stěhování. Takže by se dalo říct, že celkem nic. Existují lidé, kteří by se tímhle vším „trápili“ milerádi, ale místo toho žijí svůj život beze změny, připoutáni na lůžko, bez návštěv příbuzných (protože je nemají, ne protože je zákaz návštěv), stresovaní televizí a pečovatelským personálem, ale co jim zbývá. Řeč je o seniorech v domovech důchodců a jiných pečovatelských zařízeních. Bez příbuzných je jich tam až třetina. Shodou náhod takovou seniorku znám a jako dobrovolník přes studentskou neziskovku Mise naděje ji navštěvuji v jednom brněnském domově důchodců. Od dob karantény jí píšu dopisy, ale jelikož má špatnou motoriku, nemůže mi ani odepsat. Takových lidí existuje spousta, a ne každý má „svého“ dobrovolníka, a ne každý dobrovolník má zase poňouknutí napsat. A tak se zrodila myšlenka takový poňoukávací projekt vytvořit. Všeho všudy trvala příprava intenzivní dva týdny a podílelo se na ní 5 osob a jedna psychická podpora. ŠÍLENSTVÍ! Z GDPR a jiných složitých důvodů jsme se rozhodli nezprostředkovávat přímo dopisování se seniory v domovech (ale už jsme uzavřeli partnerství s Lepším seniorem, což je nadační fond a neziskovka spadající pod GrowJOB, která tohle zprostředkovat umí!), ale posílání neadresných povzbudivých pohlednic do těchto zařízení od dobrovolníků z řad široké veřejnosti.
7
