text Radek Kovanda foto Erik Süsskind, Stefan Schlumpf, Rob Lewis, Giglio Pasqua, Nicola Pitaro, Andy Mettler, Andre Meier, Andrea Badrutt, archiv RhB
když do Švýcarska, TAK VLAKEM
LÉTO JE NA VRCHOLU, ALE VY ZAŽÍVÁTE PŘÍJEMNÉ TEPLOTY A SVĚŽÍ VÁNEK. KOLEM UBÍHAJÍ ŠŤAVNATĚ ZELENÉ LOUKY S BAREVNÝMI KVĚTY, NAD NIMIŽ ROSTOU AŽ DO OBLAK ROZEKLANÉ VRCHOLY S BÍLÝMI ČEPICEMI. NEMUSÍTE SE SOUSTŘEDIT NA ŘÍZENÍ, ZA POZNÁNÍM VÁS VEZE VLAK RHÉTSKÉ DRÁHY.
D
© Archiv RhB
ČERVENÝ VLAK, HONEM PŘESTUPOVAT Jasně, můžete dojet až do Curychu, ale doporučujeme vystoupit dřív a přestoupit na některý z navazujících spojů ikonických rudě zbarvených vlaků Rhétské dráhy (RhB). Na kontě má řadu „NEJ“. Je to vůbec nejstarší elektrifikovaná železniční trať světa a v současné době díky využívání energie z vodních elektráren i jedna z nejekologičtějších. Na trati Bernina Expressu stoupá do 2253 metrů nad mořem, do nejvyššího bodu sítě Rhétské dráhy. Unikátnost tratí spočívá i v tom, že jsou kompletně bez ozubnice, byť místy dosahují až sedmiprocentního sklonu. A to jsme dosud nezmínili systém tunelů a mostů, nemluvě o „vývrtce“ mezi stanicemi Thusis a Svatý Mořic. Při jízdě přes Tiefencastel, Filisur a Samedan jde člověku z krás za panoramatickými okny a neustále se točící krajiny hlava kolem. Žádný div, že byl tentýž úsek s tratí vedoucí ze Svatého Mořice do Tirana (od ledovců k palmám) zapsán v roce 2008 na seznam pokladů UNESCO. Historie Rhétské dráhy se přitom začala psát před dalšími sto dvaceti lety otevřením první trati z Landquartu do Klostersu. Od té doby se síť rozšířila do oblasti Engadinu a dalších horských destinací. Přibyl do ní i tzv. Glacier Express, který směřuje z Mořice přes Chur a Andermatt, odkud pokračuje až do Zermattu na úpatí Matterhornu. Říká se mu nejpomalejší rychlík světa – kam taky spěchat, když v něm skvěle vaří a pořád je nač se dívat. Stavba tohoto úseku trati trvala přes padesát let, ale jednotlivé spojnice vznikaly i přes náročnost terénu velice svižně. Byť přeborníkem co do rychlosti je spojení mezi Churem (v údolí Rýna) a Arosou (1800 m n. m.), kde se vlaky rozjely přes všechny ty mosty a tunely za „neuvěřitelné“ dva roky.
© Gex AG, Stefan Schlumpf
o Švýcarska to je autem osm až deset hodin jízdy. Cesta vlakem je sice delší, ale o to pohodlnější. Večer nastoupíte v Praze nebo v Českých Budějovicích na tzv. Jižní expres, ve kterém se po návštěvě „palubní restaurace“ natáhnete v lůžkovém kupé a necháte ukolébat rytmem pražců. Ráno už jste v kantonu Graubünden.
Cestování vlakem přes Alpy mělo už před více než 100 lety nádech luxusu a elegance. Úžasné výhledy vždy doplňovala dobrá společnost, pozorná obsluha a skvělá kuchyně s lokálními víny.
| 85
