VETŘELEC nebyl to jen

DÁT ZÁJEMCŮM MOŽNOST ZÍSKAT CELISTVÝ PŘEHLED O DÍLE ŠVÝCARA HANSE RUDOLFA „RUEDI“ GIGERA JE AMBICÍ VÝSTAVY METAMORPHOSES POŘÁDANÉ ALŠOVOU JIHOČESKOU GALERIÍ. ZAPLNILA PROSTOR

V TĚSNÉM SOUSEDSTVÍ ZÁMKU HLUBOKÁ, KDE NA TÉMĚŘ 900 METRECH ČTVEREČNÍCH HOSTÍ NEJVĚTŠÍ DÍLA TOHOTO MISTRA STYLU FANTASY.

Lidé si ho spojují s temnými a provokativními vizemi sci-fi světa, který má velký počet vyznavačů a obdivovatelů. I proto je nejčastěji citovaná jeho práce na filmu Vetřelec (1979), vesmírného monstra, jemuž v žilách proudí kyselina. To za ni obdržel Oscara za nejlepší vizuální efekty. Alšova jihočeská galerie však Gigera představuje v mnohem širším kontextu: jako malíře, sochaře, a dokonce i bytového designéra – stvořitele směru s názvem biomechanický surrealismus. Ve spolupráci s Museem HR Giger v Gruyères, umělcovou manželkou Carmen Mariou Gigerovou a sběratelem Marco Witzigem shromáždila přes 150 děl zapůjčených z celé řady státních institucí i soukromých sbírek. Je mezi nimi bezpočet kreseb, airbrushových obrazů a plastik dokládajících, že HR Giger byl už od útlého mládí fascinován vším okultním. Jeho práce se tak vyznačovaly futuristickými prvky a byly inspirovány biologickými změnami, které zahrnovaly i nejrůznější deformace a mutace. Zobrazují genezi a další krok evoluce lidstva, která podle umělce měla zahrnovat symbiózu lidských těl a strojů. Giger byl přesvědčený, že právě touto cestou dříve či později vznikne zcela nová životní forma. Současně jeho tvorbu výrazně formoval především surrealismus, který staví na tom, že v nevědomí se skrývají ty nejhlubší a nejpravdivější myšlenky a touhy. I proto nacházel inspiraci v díle Salvadora Dalího, se kterým se osobně setkal v 70. letech, kdy dostal nabídku ke spolupráci na filmovém zpracování sci-fi Duna.

Na hradě ve švýcarském Gruyères ožívá ve třech poschodích za mohutnými kamennými zdmi mystický alternativní svět zrozený v Gigerově mysli.

OBAVY STÁLE AKTUÁLNÍ

Giger zobrazoval jakoby obrovským vnitřním žárem pokroucené krajiny a bytosti, které se vzpírají zákonům přírody a rozostřují hranice mezi realitou a fantazií. Inspirovala ho sexualita a smrtelnost, fascinovaly ty nejtemnější stránky lidské psychiky. Jeho přitahující a současně šokující až odpuzující obří plátna připomínají postapokalyptická města obývaná humanoidy či dokonce futuristické peklo. I proto byl často kritizován s tím, že přináší jen nihilismus a je příliš pesimistický. „Gigerovo dílo však může být interpretováno i jako kritika naší společnosti, která je stále více závislá na technologiích a vědeckých vymoženostech. Současně zapomíná na to, co nás dělá lidskými,“ vysvětluje kurátor Adam Hnojil, podle něhož Gigera trápily představy z budoucnosti. A stejně těžce nesl, že si jeho dílo přivlastnila popkultura. I proto pojala Alšova jihočeská galerie výstavu takto komplexně. Že jde o témata a problémy stále aktuální a často až výhrůžné, si možná uvědomíte i vy sami například díky překotnému nástupu umělé inteligence. Součástí expozice je samozřejmě originální katalog, jakož i řada doprovodných programů včetně těch hudebních. Ostatně Giger navrhl také atypický stojan k mikrofonu pro americkou nu-metalovou kapelu KORN, jejíž frontman a zpěvák Jonathan Davis o Gigerovi řekl: „Byl to nejen umělec, ale především vizionář. Takový, který rozuměl temnotě a nebál se jí.“ Bojíte se jí vy sami? Nebo se jí dokážete postavit? Přesvědčte se do 19. listopadu.  Viz: www.ajg.cz

Dnes je Vespa všemi obdivovaná a marně napodobovaná designová a módní ikona. Stačí, abyste ji párkrát zahlédli, jak se proplétá džunglí městského provozu zmrazeného díky ranní špičce v čase i prostoru, a začne se vám o ní zdát. Sny se budou navíc tak dlouho opakovat, než si ji pořídíte... S tvary vycházejícími z doby, kdy estetika kráčela ruku v ruce s funkčností, je spojnicí starého a nového. S nenucenou samozřejmostí odbourává všechny pomyslné i skutečné bariéry.

V T Lep Kolob Ka

Ale kdyby nebylo prohry nacistické ideologie, ona kapotovaná zmenšenina motorky by nikdy nevznikla. Firma nesoucí p ř íjmení Piaggio, kterou v roce 1884 založil v Janov ě první z klanu, Rinaldo, by dál vyráb ě la „jen“ vagony, tramvaje č i letadla v č etn ě hydroplán ů . Jenže vojenský pr ů mysl soust ř edil zakázky