TAK VLAKEM když do Švýcarska,

LÉTO JE NA VRCHOLU, ALE VY ZAŽÍVÁTE PŘÍJEMNÉ TEPLOTY A SVĚŽÍ VÁNEK. KOLEM UBÍHAJÍ ŠŤAVNATĚ ZELENÉ LOUKY S BAREVNÝMI KVĚTY, NAD NIMIŽ ROSTOU AŽ DO OBLAK ROZEKLANÉ VRCHOLY S BÍLÝMI

ČEPICEMI. NEMUSÍTE SE SOUSTŘEDIT NA ŘÍZENÍ, ZA POZNÁNÍM VÁS VEZE VLAK RHÉTSKÉ DRÁHY.

Do Švýcarska to je autem osm až deset hodin jízdy. Cesta vlakem je sice delší, ale o to pohodlnější. Večer nastoupíte v Praze nebo v Českých Budějovicích na tzv. Jižní expres, ve kterém se po návštěvě „palubní restaurace“ natáhnete v lůžkovém kupé a necháte ukolébat rytmem pražců. Ráno už jste v kantonu Graubünden.

VIDÍM ČERVENÝ VLAK, HONEM PŘESTUPOVAT

Jasně, můžete dojet až do Curychu, ale doporučujeme vystoupit dřív a přestoupit na některý z navazujících spojů ikonických rudě zbarvených vlaků Rhétské dráhy (RhB). Na kontě má řadu „nej“. Je to vůbec nejstarší elektrifikovaná železniční trať světa a v současné době díky využívání energie z vodních elektráren i jedna z nejekologičtějších. Na trati Bernina Expressu stoupá do 2253 metrů nad mořem, do nejvyššího bodu sítě Rhétské dráhy. Unikátnost tratí spočívá v tom, že jsou kompletně bez ozubnice, byť místy dosahují až sedmiprocentního sklonu. A co teprve systém tunelů a mostů, nemluvě o „vývrtce“ mezi stanicemi Thusis a Svatý Mořic. Při jízdě přes Tiefencastel, Filisur a Samedan jde člověku z krás za panoramatickými okny a neustále se točící krajiny hlava kolem. Žádný div, že byl tentýž úsek s tratí vedoucí ze Svatého Mořice do Tirana (od ledovců k palmám) zapsán v roce 2008 na seznam pokladů UNESCO.

Historie Rhétské dráhy se přitom začala psát před dalšími sto dvaceti lety, když byla otevřena první trať z Landquartu do Klostersu. Od té doby se síť rozšířila i do oblasti Engadinu a dalších horských destinací. Přibyl do ní i tzv. Glacier Express, který směřuje z Mořice přes Chur a Andermatt, odkud pokračuje až do Zermattu na úpatí Matterhornu. Říká se mu nejpomalejší rychlík světa – kam taky spěchat, když v něm skvěle vaří a pořád je nač se dívat. Stavba tohoto úseku trati trvala přes padesát let, ale jednotlivé spojnice vznikaly i přes náročnost terénu svižně. Byť přeborníkem co do rychlosti bylo spojení mezi Churem (v údolí Rýna) a Arosou (1800 m n. m.), kde se vlaky rozjely přes všechny ty mosty a tunely za „neuvěřitelné“ dva roky.

Cesty vlakem přes Alpy měly už před více než 100 lety nádech luxusu a elegance. K úžasným výhledům však patří i dobrá společnost, pozorná obsluha a skvělá kuchyně s lokálními víny.

DO ŠVÝCARSKA CESTA DLOUHÁ, LEMOVANÁ JE HORAMA…

Ale pozor, to už přichází zastávka Sargans, odkud vyjíždějí spoje ve směrech Davos, Chur a Svatý Mořic. Davos je sice proslavený hlavně zasedáním Světového ekonomického fóra, ale vyjma těch pár dní to je spíš ráj bikerů v létě a lyžařů v zimě. Najdete tam muzeum sportu dokumentující stavbu lyžařských vleků (prvních na světě) i někdejší sanatorium a dnes hotel Schatzalp, zakonzervovaný ve své secesní podobě. Posloužil za kulisy pro román Kouzelný vrch Thomase Manna i film Mládí Paola Sorrentina. Jestliže se nechcete zadýchat výšlapem do strmého kopce – vyjedete vzhůru lanovkou. Jediná noc v Davosu – lhostejno zda v hotelu, apartmánu či kempu – vás opravňuje na výrazné slevy nejen na ni, ale i řadu dalších. Dostanete i kartu na místní dopravu včetně historického vlaku, s nímž se lze dvakrát denně vydat na vyhlídkovou trasu údolím. Jinou možností je nechat se vyvézt autobusovým veteránem z 30. let serpentýnami až do vesnice Monstein s unikátními dřevěnými domy. Postavili je tam lidé z kantonu Wallis. Zruční řemeslníci, kteří dokázali jako jedni z mála čelit drsnému vysokohorskému prostředí, kde byla jediným zdrojem obživy pastva dobytka a sklizeň sena. Dnes tam najdete i pivovar, který držel ještě donedávna rekord coby nejvýše položená „brewery“ v Evropě

VE SCUOLU VOLÁME JAK? NA ZDRAVÍ – TEDY SKOL!

Ale to už jedeme dál vlakem Rhétských drah přes tunely a štíhlé viadukty do údolí Engadin. Mineme hrad Tarasp připomínající Karlštejn a vystoupíme v městečku evokujícím svými prameny Karlovy Vary – ve Scuolu. Je daleko starší, než na první pohled vypadá, již před staletími jím vedla jedna z hlavních obchodních tras ze severu přes alpské průsmyky do Milána. Místní architektonický styl je typický jen pro tuto část údolí, nikde jinde se s ním na tak koncentrované ploše nesetkáte. A proč to zdůrazňujeme? Inspiroval se jím Le Corbusier při stavbě dnes již ikonické mariánské kaple ve francouzském Ronchampu. Pokud vás zajímá historie, navštivte ve Scuolu muzeum v budově bývalého kláštera. Většina exponátů je tzv. sahacích, lze si zatočit klikou mlátičky, zakroutit madlem stroječku na výrobu klobás i uvelebit se v „obýváku“ obloženém až ke stropu ornamentálně vyřezávaným dřevem. Hned vedle kamen jsou dvířka ke schůdkům do dalšího „ložnicového“ patra, akorát těmi se protáhne málokdo, tak jsou uzounká. Ale nic není ztraceno – okolní příroda nabízí bezpočet možností, jak zeštíhlet. Na stezkách určených pro hikery či bikery i na jezerech oceňovaných windsurfery a kitery. Příznivé větry tam vanou už od poledne, hned jakmile se do strmých vápencových úbočí opře slunce.

CHUR NENÍ JEN „LÍHEŇ VETŘELCŮ“. VĚŘILI BYSTE TOMU?

Míříme po železnici zpátky do Graubündenu a města Chur. Také v jeho středu s úzkými uličkami a náměstíčky s kašnami zakopáváte o historii na každém kroku. Spletitou, i když ne úplně všemi oceňovanou. To připomíná i fakt, že se tam narodil autor výtvarné podoby filmových Vetřelců – Hans Rudolf Giger. K vidění je jeho rodný dům i „vetřelčí fontána“. Pro cestovatele však Chur představuje důležitý dopravní uzel, kde lze nasednout do „Ledovcového expresu“. Ten je vyhledávanou atrakcí i pro samotné Švýcary, kteří si podobnou cestu nadělují jako dárek. Včetně příplatku za tříchodové menu v kvalitě, za jaké by bylo k mání v kamenné restauraci ohodnocené několika Micheliny. V rámci tzv. Excellence Class máte kromě panoramatických oken k dispozici velká oddělená místa k sezení, jakož i přednostní nástup na palubu vlaku.

„Červené vlaky“ jsou totiž oblíbeným způsobem dopravy nejen pro Švýcary, ale i pro turisty – i proto jsou panoramatické vlaky Bernina a Glacier Express povinně místenkové.

KROMĚ PASU DOPORUČUJEME

MÍT PO RUCE SWISS TRAVEL PASS

Nabízí totiž cenov ě nejvý hodn ě jší cestování po Švý carsku. Jde o sí ť ovou jízdenku na vlaky, autobusy, MHD i parníky na jezerech. Sou č asn ě Swiss Travel Pass zahrnuje volný vstup do více než 500 muzeí. Zakoupit se dá na webu MySwitzerland. com, kde najdete i rady a tipy na desítky dalších míst, jakož i trasy vyhlídkových vlak ů . Chcete-li poznat fascinující r ů znorodost této alpské zem ě , vydejte se na cestu Grand Train Tour of Switzerland (Velké železni č ní putování Švýcarskem). M ěř í p ř es 1200 kilometr ů , a projíždí tém ěř stovkou tunel ů . Za č íná i kon č í v Curychu (p ř ípadn ě na tamním letišti) a navštívíte m ě sta jako Lucern, Interlaken, Zermatt, Svatý Mo ř ic a mnoho dalších. To vše v historicky vyhlížejících, ale moderních, pohodlných vagonech s panoramatickými (i st ř ešními) okny, které jen umocní vizuální zážitek z úchvatné krajiny švýcarských hor i nížin. 

Viz: MojeSvycarsko.com a rhb.ch