125 let kovů v Povrlech Je to už 125 let, co továrna v Povrlech začala s průmyslovým zpracováním neželezných kovů a hned v prvních dekádách ve velkém rozšiřovala výrobu i portfolio svých produktů. I dnes zaměstnává více než dvě stě lidí a vyváží do pětadvaceti zemí světa. Text: Mariana Novotná
Počátky továrny
Historie podniku začíná v roce 1898. Tehdy se pražský rodák a židovský obchodník s kovovým zbožím a žíněmi Moritz Bondy rozhodl vybudovat hutní továrnu na zpracování mědi a mosazi, tedy kovů, které už sám sbíral a obchodoval s nimi. Do té doby nevýznamnou obec Povrly si vybral hlavně kvůli logistice – ležela totiž na důležité železniční spojnici mezi Prahou a Podmokly a také poblíž levého břehu Labe, kudy šly lodní dopravou levně dovážet suroviny. O samotné vybudování měďárny, tedy válcovny a tažírny drátů, se pak postaral syn Bondyho Maxmilian, který založil akciovou společnost KUPFERWEKRE ÖESTERREICH, v překladu Měďárna Rakousko, se sídlem v Praze.
Vzestup závodu v první dekádě
Rychlý rozvoj závodu umožnila na počátku 20. století industrializace a elektrifikace, díky nimž se otevíraly velké možnosti odbytu. První produkce přišla už v roce 1901 a během počátečního desetiletí podnik zbudoval nýtovnu s balírnou nýtů, válcovny plechů, boxovnu nebo tažírnu trubek. Výrobky z mosazi začíná továrna vyrábět od roku 1907 a hliníkové produkty pak od roku 1909. Odběratelů postupně přibývá a po deseti letech existence už podnik svou produkci dodává do většiny významných evropských států.
Další rozvoj a první světová válka
Podnik se úspěšně vyvíjel i v dalších letech: rozšířil zázemí pro dělníky i válcovnu trubek, zvětšil mořírnu a v roce 1913 uvedl do provozu tavírnu hliníku. Továrna na přání zákazníků produkovala výrobky z mědi, mosazi, hliníku a železa – šlo o plechy, pásy, dráty, trubky nebo tyče. Během první světové války se pak veškerá výroba podřídila válečným dodávkám. Protože na ně nebylo dost kapacit, podnik se dál rozšiřoval, zakoupil například stávající Měďárny a mosazárny Ringhofferových závodů v Kamenici (nejprve zařízení, později v roce 1922 i budovy). Začala také výstavba rodinných domů pro zaměstnance, která po válce trvala pět let.
80