Na cestě k ekologické odpovědnosti v moderním obalovém průmyslu

Text a foto: Jindřich Kodíček

Podívejte se spolu s námi do zákulisí TAPA Tábor, společnosti s historií sahající až do roku 1911, která se stala autoritou v oblasti výroby flexibilních obalů. Přečtěte si o vývoji, současnosti a plánech TAPA, ale i o problémech, které přináší spojení plastových obalů a ekologie. Petr Sůva, ředitel TAPA Tábor, hovoří o současnosti a budoucnosti výroby plastových obalů i o překážkách v jejich recyklaci.

První zmínka o společnosti je z roku 1911, kdy vznikla pod názvem Lučební továrna, spol. s r. o., a zaměřovala se na zužitkování živočišných a průmyslových odpadů. Po válce se ze závodu staly Jihočeské papírny a zpracovával se tady papír jako obalový materiál, papírové lepicí pásky, mucholapky a podobné výrobky.

Požadavky nejen potravinářského průmyslu se postupem času stupňovaly a závod přistoupil k vývoji obalů na bázi laminace papíru polyetylenem. Laminované papíry poté tvořily základ výrobního programu závodu. Současností společnosti TAPA Tábor a plány do budoucna nás provedl její ředitel Petr Sůva.

Kam se pod současným vedením dostala TAPA Tábor?

Dnes jsme největším výrobcem flexibilních obalů v České republice a významným výrobcem ve střední Evropě. TAPA zaměstnává více než dvě stě lidí, se kterými společně vygenerujeme obrat přes 1,2 miliardy korun. Tomu odpovídá zhruba deset tisíc tun potištěného materiálu ročně.

Kde všude se s vašimi výrobky můžeme setkat?

Ve své domácnosti i v průmyslu – vyrábíme obaly na potraviny, nápoje, cukrovinky, krmiva pro zvířata a další produkty. Mezi naše hlavní výrobky patří obalové fólie v roli potištěné flexotiskem, hotové pytle a sáčky nebo alobal. Na tuzemský trh dodáváme zhruba šedesát procent produkce, zbytek jde na export. Vyvážíme do Německa, Holandska, Francie, Rakouska, Lucemburska, Belgie, Španělska, Maďarska nebo na Slovensko.

Řekněme, že třeba na jihu Španělska produkuji krmivo pro domácí mazlíčky a potřeboval bych je zabalit do vašich obalů. Jak by taková spolupráce probíhala?

To je standardní proces. S obchodním oddělením odladíme technické a obchodní podmínky, naše grafické studio obdrží vaše grafické podklady, následně je upravíme pro naši výrobu a za tři týdny by byly vaše obaly v kamionu na cestě k vám. Pokud by to situace vyžadovala, jsme schopni výrobu urychlit ze standardních tří týdnů na dobu kratší. Kvalita a konkurenční cena musí být standard, ale rychlost a flexibilita jsou u našich zákazníků velmi ceněné.

Co je váš charakteristický výrobek a jak vzniká?

Byť to nemá moc logiku, tak na začátku stojí obchodní řetězce. Ty diktují požadavky našim zákazníkům, pro které vyrábíme obaly na jejich produkty. Požadavky na záruční dobu produktu, marketingové požadavky, jednodruhovost a případně recyklovatelnost určují složení obalu. Následně vyrobíme 1–4vrstvý materiál s tiskem mezi vrstvami, kdy každá vrstva má svoji specifickou funkci v konečném obalu.

V současné době kladou zákazníci velký důraz na udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Jak to jde dohromady s plastovými obaly a má vaše výroba nějaký ekologický rozměr?

My v průběhu výroby vygenerujeme tisíc tun technologického odpadu. U části těchto odpadů, které produkujeme, jsme schopni garantovat jednodruhovost, a tak je možné je postoupit k dalšímu zpracování tam, kde se cíleně využijí – „recyklují“.

Co ten ostatní, vícedruhový technologický odpad a vícedruhové obaly?

Je prakticky nemožné takto zpracované plasty následně rozložit na jednotlivé vrstvy a roztřídit je tak, aby se daly recyklovat jednotlivě a ekonomicky. Bohužel u většiny plastů, které se z domácností dostanou do žluté popelnice, je další smysluplné využití velmi těžké, protože ve třídírně odpadů už nikdo se stoprocentní jistotou není schopen určit, z jakých vrstev je obal konkrétně složen. Takže i když vyrobíme jednodruhový obal, nedá se dál smysluplně využít, jelikož jej nedokážeme dokonale vyseparovat. Výjimku tvoří například PET láhve, nápojové plechovky nebo drogistické nádoby, které jsou dobře rozpoznatelné, jsou vyrobené z jednoho druhu plastu nebo kovu, a lze je tak recyklovat na jednodruhový granulát. Podle dostupných dat dokážeme znovu použít asi jen jednu třetinu obsahu ze žlutých popelnic.

A proč vadí recyklaci, že je obal složený z různých plastů?

Velice těžko lze u takové směsi, potažmo výrobků z recyklátu garantovat jejich vlastnosti za rok, za pět nebo deset let, jestli se ten výrobek nezkroutí nebo se z něj nebudou uvolňovat rezidua.

Co se tedy děje s těmi dvěma třetinami odpadu ze žlutých popelnic, které nedokážeme recyklovat?

Pozor na čísla – do žlutých popelnic se dostane méně než 10 % veškerého produkovaného odpadu a z toho pouze třetinu dokážeme opakovaně využít. Z toho vyplývá, že cca 90 % veškerého odpadu a dvě třetiny obsahu „žlutých popelnic“ směřují na skládku. To proto, že v České republice není dostatek spaloven (zařízení na výrobu tepla a elektrické energie), kde bychom tuto surovinu dokázali efektivně využít. V ČR máme v současnosti pouze tři spalovny a to je nedostatečné. Menší Švýcarsko s méně obyvateli má spaloven 33. Celý vyspělý svět energeticky bohatý odpad využívá na teplo a elektrickou energii, třídí pouze snadno tříditelné PET lahve, plechovky nebo papír.

Podle některých je správnou cestou plasty opouštět a volit jiné obalové materiály, které tolik nezatěžují životní prostředí. Co si o tom myslíte?

Plast je v současnosti nenahraditelný pro svoje výjimečné vlastnosti, jeho využití se stále rozšiřuje do nových oblastí a vlastnosti plastů se neustále vylepšují. Za to, že jsou plasty v řekách, mořích a na skládkách, nemohou plasty, ale lidé. Pokud by nikdo nevykupoval staré železo, byly by lesy, řeky a rybníky plné starého železa. Cirkulární ekonomika by podle mého názoru měla stát na tom, že nevyužitý materiál se buď využije jako opakovaný zdroj do výroby, nebo se řízeně spálí a vyrobí se z něj elektrická energie či teplo a tím se koloběh uzavře. Recyklace, výroba elektrické energie nebo tepla musí mít svou vlastní kladnou ekonomiku.

Kde vidíte TAPA Tábor za 10 let?

Nezní to moc skromně, ale v oboru se řadíme mezi respektované a uznávané, ve skupině patříme mezi nejlepší a spokojíme se s tím, když to tak zůstane. To znamená udržet úroveň obratu a ziskovosti. Také myslíme na pravidelnou a zodpovědnou investiční strategii. To by nám mělo zajistit konkurenceschopnost na další roky.“

TAPA Tábor je přední český výrobce a dodavatel flexibilních obalů pro potravinářství, nepotravinářské produkty, krmiva pro zvířata, průmysl a domácnost.

Petr Sůva, ředitel TAPA Tábor, hovoří o současnosti a budoucnosti výroby plastových obalů i o překážkách v jejich recyklaci.

TAPA Tábor

Přední český výrobce a dodavatel flexibilních obalů pro potravinářství, nepotravinářské produkty, krmiva pro zvířata, průmysl a domácnost.