Jak sebeřízené týmy ukázaly ICE cestu ke vzdělávání dětí Když jsme v roce 2020 zaváděli v ICE Industrial Services fungování týmů založené na principech sebeřízení, pozorovali jsme zajímavý fenomén. Zhruba polovina týmů funguje skvěle, všechno si řeší samy a agilní řízení jim velmi vyhovuje. Druhá půlka také tvrdě pracuje, všichni ochotně chodí na meetingy, vyplňují tabulky, ale jejich projekty nejsou tak efektivní. Dělají sice věci správně, ale často dělají správně ty špatné věci! A když přijdou náročná řešení a rozhodnutí, čekají, že to za ně vyřeší někdo jiný. Text: Tomáš Vránek, CEO ICE Industrial Services
78
„Někteří lidé si vzali ze sebeřízení pouze tu svobodu, ale nechce se jim nést zodpovědnost,“ stěžuji si přednímu českému odborníkovi na HR Petru Skondrojanisovi. „Všechny agilní systémy vznikly někde v Silicon Valley, musíte si uvědomit, že tady jsme v Čechách. Devadesát pět procent lidí nemá o nějakém scrumu ani tušení,“ odpovídá. „Tak jasně, že Američani jsou jiní, ale v jádru jsou to pořád stejný lidi, ne?“ oponuji mu v diskuzi o tomto problému. Ve Spojených státech jsem strávil řadu měsíců a místní mentalitu jsem mohl poznat dost detailně. „Lidi jsou to možná stejný,“ říká Petr, „ale v Česku k tomu nejsou vychovaný. Nemají na to mindset. Podívej se, jak u nás funguje výchova a vzdělávání dětí.“
M
usím mu dát za pravdu, když si vzpomenu na svá školní léta. Celou svou školní docházku jsem nechápal, co a proč jsme probírali. O pochopení souvislostí ve škole ale nešlo. Kredit brali ti, kdo vynikali v administrativě, uměli nejlépe reprodukovat a měli v sešitě řádně narýsované okraje, ideálně na půl roku dopředu. Poslušnost, plnění příkazů a pečlivá administrativa byly velmi ceněné dovednosti obzvlášť v době vlády Marie Terezie. Ta je začala systematicky rozvíjet v rámci své reformy zavádějící povinné vzdělávání. Za tento osvícený počin ji dodnes velebíme, nicméně její motivace byla s velkou pravděpodobností daleko méně romantická. V době průmyslové revoluce bylo potřeba vychovat pracovní sílu loajální k habsburské monarchii. A stejně jako dnes volají po lepším vzdělání zaměstnavatelé, i tehdejší první průmyslníci se dožadovali lepší kvality dělníků do svých nově vznikajících továren a manufaktur. Potřebovali gramotnou pracovní sílu, která se jednodušeji úkoluje. Pro Rakousko-uherskou říši tehdejší styl výuky nadělal spoustu parády. Kromě základních dovedností se děti v nekompromisním školním prostředí naformátovaly na poddanský styl řízení monarchie a školství tím pomáhalo potlačovat protirakouské ideje, které se za panování Marie Terezie začaly šířit.
