/ N E S LY Š Í C Í V E S V Ě T Ě /
díky tomu se naučím vždy něco nového a získám kontakty, které se mi vždy při mém cestování hodí. Tamara: Kulturu jako takovou jsem na táboře moc neřešila, spíš politickou situaci a práva v jiných zemích – vyměňovali jsme si při workshopech mezi sebou fakta o tom, jaké jsou vzdělávací možnosti neslyšících v různých zemích, práva na znakový jazyk apod. Michael: Protože se tábor konal v Jižní Koreji, měl jsem samozřejmě možnost okusit jejich jídlo. Nejdříve jsem měl strach, že se nepřizpůsobím, protože nemusím ryby, ale nakonec jsem to dal. (smích) Úplně nejzajímavější na tom bylo to, že tři denní chody, jako máme u nás – snídaně, oběd, večeře – se u nich téměř neodlišují, všechny jsou teplé a máte pocit, že celý den jen obědváte. (smích)
Kongresu WFD se z českých zástupců zúčastnila jen Magdalena. Jaký na tebe udělal kongres dojem a co sis z něj odnesla? Magdalena: Kongres byl zajímavý, nejvíce jsem si užila oddělení se stánky a uvítací ceremoniál. Byl zde bohatý program plný prezentací spojený s propagací a prodejem různých vymožeností, novinek a nápadů, jak zpřístupnit svět neslyšícím, jako jsou například únikové hry nebo brýle s jazykovým překladem a viditelnými titulky. Byl tam též filmový festival, přístupný v mezinárodním znakovém systému a korejském znakovém jazyce. Každý si tak mohl najít cokoliv, co potřeboval vidět či co jej zaujalo.
CODA konference v Jižní Koreji TEXT: Ivana Hay Tetauerová / FOTO: archiv Veroniky Myslivcové
Do Jižní Koreje se z České republiky nevypravili jen neslyšící účastníci. Na tuto dalekou cestu se vydala i slyšící Veronika Myslivcová, CODA a sestra zakladatele a předsedy českého spolku CODA Karla Redlicha. Letošní konference byla zvláště významná, protože Mezinárodní organizace CODA oslavuje 40 let své existence. Proto se nesla ve znamení reflektování dosažených úspěchů a stanovení budoucích cílů.
Veroniko, zúčastnila ses mezinárodní konference CODA v Incheonu ve dnech 29. 6. – 2. 7. 2023. Zavítala jsi i na Jeju, kde se konal kongres WFD? V pořadí již 35. mezinárodní konference CODA v Jižní Koreji jsem se zúčastnila jako jediná z východní Evropy, tedy i z ČR. Konala se po nucené covidové pauze a poprvé ve své historii proběhla v Asii. Výjimečná byla i v tom, že letos Mezinárodní organizace slyšících dětí neslyšících rodičů (CODA) slaví krásné výročí 40 let od svého založení. Její zakladatelka Millie Brother je významnou osobností a byla na akci též přítomna. Letos zde byl rekordní počet nováčků. Nově byla za prezidentku zvolena Gunilla Karlsson ze Švédska, je tedy
naděje, že Evropa bude mít šanci zvýšit povědomí o CODA a podporu v jednotlivých zemích (předešlí prezidenti byli většinou Američané). Na WFD kongres konaný na Jeju jsem nezavítala, ale mohu zde zmínit jeden drobný příběh. Při odletu jsem se v Praze na letišti náhodně seznámila s mladou neslyšící Češkou Magdalenou, která na WFD kongres odlétala. Díky tomu, že jsem ji viděla znakovat do mobilu, jsem ji oslovila. Bylo to veselé setkání. Nejprve jsem si myslela, že je též CODA z jiné evropské země a využila přímého letu z Prahy. Z CODA konferencí jsem zvyklá, že CODA účastníci znakují se svými rodinami přes videohovory v mobilu.
ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH
27
