/ K U LT U R N Í O K É N KO/
Justin Svoboda zastupující žánr storytellingu
ZNAK-UP NIGHT 2: Kulturní večer pro neslyšící i slyšící TEXT: Anna Pulkrabová / FOTO: Soňa Pokorná
Je možné, aby se na jednom pódiu setkali netopýr, skleněný kůň, římský básník Sextus Propertius a eskalátor? Je! O tom se přesvědčili návštěvníci Znak-up night 2, která se konala 21. září na pražské Lodi Tajemství. V prostorách lodi se toho večera setkali vystupující v žánru storytellingu, stand-upu a slam poetry. Každý účinkující měl k sobě tlumočnici, která celé vystoupení překládala do znakového jazyka, aby si ho vychutnali slyšící i neslyšící diváci. Kulturní akci pořádala organizace Tichý svět v rámci kampaně Deafember, která se po celé září věnuje popularizaci světa neslyšících.
22 ČASOPIS UNIE 11–12/2023 ročník XXVII
Prvního vystoupení se ujal storyteller Justin Svoboda, jenž divákům převyprávěl svou verzi stvoření světa, kde se zvířata baví na mejdanech. Po něm následoval Anatol Svahilec s rytmickým slamem o eskalátoru. Klokotání jezdících schodů s příchodem Terezy Bonaventurové vystřídal hluk železnice, neboť se humorným způsobem podělila s diváky o své zážitky s Českými drahami. Markéta Holá vyprávěla romantický příběh o lásce. Té se věnoval také básník a slamer Tim Postovit, jenž vyprávěl o nejednoduchých námluvách za dob starého Říma. Divákům představil také báseň Cesta k Česku pojednávající o jeho dětství. Večer uzavřel herec Jakub Žáček s komickým vystoupením v převleku za Charlieho Chaplina. Celým večerem ve znakovém jazyce provázel Matěj Čipera, který byl pro slyšící diváky doplňován mluveným slovem z reproduktorů. Jak se tlumočníkům překládají takto pestré texty, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru s tlumočnicí a ředitelkou Tichého světa Marií Horákovou.
Na Znak-up night jsou vystoupení doprovázena uměleckým tlumočením. V čem jako tlumočnice vnímáte hlavní rozdíl mezi konferenčním tlumočením a tlumočením uměleckým? Oba typy tlumočení vyžadují pečlivou přípravu. Na konferenci jde především o zaměření se na obsah a přesný převod informací, musím rozumět odborným termínům a dané oblasti lidského poznání. U uměleckého tlumočení se snažím uchopit umělecký záměr. Primární funkcí uměleckého díla není předat informace, ale vyvolat estetický dojem, podívat se na určitou situaci z netradičního úhlu pohledu. Využívá se umělecká zkratka, situační humor apod. Příprava na tento druh tlumočení bývá časově náročnější, je třeba pochopit vnitřní konzistenci díla, co měl autor na mysli a čeho chtěl dosáhnout. V pří-
