text Alena Binterová foto Pavel Hanuška, Rasmus Kaessmann, Roberto Vuilleumier a Fabio Staropoli
Stefano Pisoni, vinař z obce Pergolese ve Valle dei Laghi (Údolí jezer), vyrábí i trentinskou raritu – sladké Vino Santo, jež po sklizni čeká do Velikonoc a pak roky zraje v sudech. Slavnou místní specialitou je carne salada, do soli a koření nakládané syrové hovězí maso. Tento tradiční recept dodržují i v řeznictví a uzenářství Macelleria Bertoldi v Riva del Garda. Dalším regionálním pokladem je brokolice z Torbole, která je typická svou žlutozelenou hlavičkou. Na polích u Lago di Garda ji pěstují tři producenti – mezi nimi také Matteo Briosi.
JEZERO JAKO MOŘE Lago di Garda se rozprostírá na hranici tří italských provincií – Trentina na severu, Lombardie na západě a Benátska na jihovýchodě. Je největším italským jezerem – 370 kilometrů čtverečních jeho plochy vzniklo před více než deseti tisíci lety ustupujícím Adižským ledovcem, který vyhloubil tuto gigantickou, 372 metrů hlubokou vanu. Zatímco na severu je pouze pět kilometrů úzké a lemují ho strmé skalní stěny až tisíc metrů vysoké, směrem na jih se rozšiřuje na 18 kilometrů.
Ž
e má italská provincie Trentino co nabídnout, vědí už dávno příznivci vodních sportů, cyklistiky, turistiky, horolezectví i lyžování. Každý si vybere, co ho těší. Jezero Lago di Garda s průzračnou vodou je skvělé ke koupání – a kdo touží po komornějším prostředí, vydá se vzhůru k blankytné hladině menšího Lago di Tenno. Asi tři kilometry od něj leží městečko Canale di Tenno s úzkými středověkými uličkami, uměleckými krámky a dílnami… Dva méně známé cíle nejen pro návštěvníky města Arco s hradem a krásným historickým centrem, ale též s vyhlášenými horolezeckými cestami ve skalách poblíž. ZAHRADA MATKY ZEMĚ
I město Riva del Garda přímo na břehu jezera je plné života, kultury a zážitků všeho druhu. Včetně možností poučit se: například jak pracuje vodní elektrárna. Působivá prohlídka zaujme děti, nostalgiky i znalce architektury. Monumentální stavba z roku 1929 je dodnes v provozu a její duchovní otec Giancarlo Maroni je uctíván za dílo, které po I. světové válce vdechlo poničenému lázeňskému městečku bývalého Rakouska-Uherska nový život. Podobné nadechnutí přináší i pověstná Ora typická svěžestí a jistotou, že tradiční a osvědčené hodnoty přetrvají staletí. Místní počasí je ovlivněno jak velkou vodní plochou jezera, tak typem větrů, které vanou dopoledne na jih a odpoledne naopak. Teplý vítr se nese od moře z jihu, aby strmé hory pak zabránily jeho dalšímu proudění a vytvořily doslova oázu středomořského klimatu. Díky tomu se v oblasti výborně daří olivám,
| 35