6 minute read

60Od VIP k VIPP

Next Article
Prague Design Week

Prague Design Week

od VIP k VIPP

NA POČÁTKU NEBYLO SVĚTLO, ALE ODPADKOVÝ KOŠ. REPLIKA, KTERÁ BY DOBŘE PASOVALA DO BLÁZNIVÉ KOMEDIE S JIMEM CARRYM, URČILA BYTÍ A NEBYTÍ JEDNÉ DÁNSKÉ RODINY. A TO NA NĚKOLIK GENERACÍ.

Advertisement

Pro manželku Marii a její kadeřnický salon ho navrhl na konci 30. let minulého století Holger Nielsen a zpět na výsluní ho vrátila jeho dcera Jette v letech devadesátých. Mezitím prokázal své přednosti – praktičnost a doslova nezničitelnost vycházející z precizního řemeslného zpracování silného plechu. Vyráběný již pod názvem VIPP – odvozeným od dánského slovesa vippe, tedy naklonit, či otevřít – se stal nepostradatelným doplňkem hair salonů, ordinací i benzinových pump, než se v roce 2009 posunul jako nadčasová ikona do sbírek newyorského muzea moderního umění MoMA. Přitom jeho duchovní otec Holger spíš než tvar vyznával spolehlivost výrobku odkazující na lásku k řemeslu, jež vyžaduje prvotřídní materiály i nástroje. Ve své víře šel tak daleko, že když ve svých sedmnácti vyhrál v loterii automobil, prodal ho a koupil si soustruh.

DOBRÝ DEN, NECHCETE ODPADKOVÝ KOŠ? Podobně absurdní bylo rozhodnutí jeho dcery Jette opustit kariéru sociální pracovnice ve snaze zachránit otcův odkaz. V roce 1992 převzala dílnu, kde už pracoval jediný zaměstnanec, sama se

Spojovacím mottem všech výrobků značky VIPP jsou pouhé dvě barvy – černá a bílá, základním materiálem i nadále zůstává ocel. Ačkoli původně neměl být koš určený k prodeji, zájem o něj podnítil jeho konstruktéra k výrobě. Široká základna dodává výrobku stabilitu, gumový lem chrání podlahu a protiskluzový pedál na otevírání je nejen široký, ale též snadno otevírá dobře těsnící víko. Po stranách má koš ucha, aby se s ním dalo jednoduše manipulovat a vnitřní nádobu vyjímat.

pak naučila koše vyrábět, než se vydala jako obchodní zástupkyně a prodejkyně v jedné osobě přímo za zákazníky. Věřila, že jim tak nejlépe může demonstrovat přednosti otcových výrobků. V designových skandinávských prodejnách neuspěla, na rozdíl od Paříže a Londýna. Obchody si však žádaly širší sortiment nabídky, a tak se v duchu elegance a funkčnosti zrodila elegantní WC štětka a koš na prádlo. Následovaly doplňky do koupelny, kovové solničky a relativně nedávno kuchyňské linky. Těžké, robustní, kovové. Jednoduché ve svých jasně hranatých tvarech.

PĚTIHVĚZDIČKOVÁ SAMOTA Kuchyně jsou jedna věc, jejich propagace a prodej druhá. I tentokrát se vydala firma VIPP odlišnou cestou. Na břehu švédského jezera Immeln postavila z ocele osobitý showroom, kde si zájemce o její matně černou linku může zakoupit pár nocí a se svojí budoucí kuchařskou partnerkou se téměř intimně seznámit. A pokud se rozhodne si ji vzít (myšleno obrazně i reálně), bude mu nemalá částka za přenocování odečtena z ceny. g Viz: www.vipp.com a www.stockist.cz

paloma:

chrám smyslových zážitků

PRŮHONICKÝ RESTAURANT KOPÍRUJÍCÍ PRESTIŽNÍ PODNIK VE FRANCOUZSKÉM MOUGINS OCENĚNÝ DVOJICÍ MICHELINSKÝCH HVĚZD JE MÍSTEM, KDE S PŘEKVAPENÍM POTKÁTE COBY HOSTY I ZNÁMÉ ČESKÉ ŠÉFKUCHAŘE. KULINÁŘSKÉ UMĚNÍ NICOLASE DECHERCHIHO TOTIŽ NABÍZÍ INSPIRACI A KOMBINACE CHUTÍ ZA HRANICÍ BĚŽNÉ REALITY.

Dokonalost, která přesvědčila i recenzenty od Michelinu však nestojí pouze na gastronomických kouzlech francouzského šéfkuchaře, ale na nejvybranějších, vysoce ceněných surovinách: svatojakubské hřebenatky pocházejí z norského poloostrova, Jabugo šunka ze španělské Huevy, telecí brzlík z jihozápadu Francie a Bintje brambůrky na lanýžové noky z holandského Frýska. Servírovány jsou na bělostném porcelánu Bernardaud, v doprovodu stříbrných příborů a skla Baccarat, Riedel a dalších vyhlášených značek. Vše sladěno harmonicky dohromady tak, aby chutově-voňavý zážitek doprovázel i ten vizuální a hmatový. Přesto by nic z toho nefungovalo, kdyby se v restaurantu nepohybovali lidé, pro které je podobně vybrané prostředí de facto domovem. Část personálu přišla z Francouzské restaurace v Obecním domě a také z Alcronu a dokáže proto návštěvníky, kteří se ztratí v nabídce a la carte správně nasměrovat a nenápadně jim poradit. Což jen potvrzuje skutečnost, že i když se v restaurantu Paloma skvěle nají každý, ocenit finesy tamní kuchyně a vlastní suroviny dokáže především zcestovalý gurmán, který bude schopen podívat se na servírované chody z odstupu, uvědomit si jejich původ, vytříbenost i kreativitu přípravy.

NECHTE SE (S)VÉST Paloma je sice restaurace, ale jen za jídlem se do ní nejezdí. Zhmotňuje vysněný okamžik, kdy je vše tak, jak má být. Pro návštěvu si vyhraďte několik hodin a nespěchejte – obsluha vám čas na vše dopřeje. Do poklidu naladí už úvodní trilogie a sklenka šampaňského. Tři drobné předkrmy evokují umělecká díla a miniaturní lžička určuje velikost sousta, abyste si plně vychutnali nuance chutí. Jestliže se k výběru následujících chodů dostanete až za hodinu, je to úplně v pořádku. Můžete si poskládat jednotlivá jídla zvlášť, anebo sáhnout po některém z menu – tříchodové „V rytmu ročních období“ a pětichodové „Harlekýn“ doplňuje přes oběd dvouchodová „Paloma“ a večer šestichodový „Výběr Nicolase Decherchiho“. Hosté si nejčastěji dávají bretaňského humra pro jeho delikátní maso zalité máslovo-pomerančovou omáčkou, nebo proslulé palačinky Suzette flambované přímo u stolu likérem Grand Marnier. Do gurmánského nebe však vede cesta i přes sametově hebký karamelizovaný brzlík, plněné smrže nebo holubí prsíčko s konfitovanými kachními foie gras, jablky na calvadosu a celerovou omáčkou mousseline. V neotřelé sofistikované úpravě méně obvyklých surovin i v překvapivé prezentaci se projevuje cit a um šéfkuchaře, z nichž Nicolasovi Decherchimu nechybí ani jedno. g Viz: www.palomapruhonice.cz

Paloma má pouhých 33 míst, aby každý host měl své soukromí i perfektní servis. Interiér navrhla Monika Babišová a v podobném stylu zařídila butikový hotel nad restaurací. Zajímá-li vás, jak kuchařský tým připravuje vaše jídlo, poproste obsluhu – zrcadla na stěnách jsou polopropustná a vedou přímo do kuchyně. Spíte-li na pokoji, zapněte si televizi a spatříte přímý přenos z kuchyně také.

Každý pokrm je skvost, který odhalujete postupně. Okouzlující je nejen jeho chuť, ale též prezentace. Humří medailonky se skrývají pod nadýchanou pěnou, masová chuť brzlíku vynikne přelitím telecím jus, plněné smrže vás přenesou do hlubokého lesa. Při první návštěvě si nechte vína s jednotlivými chody doporučit, při další objevte taje vinného lístku – skrývá poklady některé staré i 80 let.

Šéfkuchař Nicolas Decherchi získal dvě michelinské hvězdy do dvou a půl roku po otevření restaurace Paloma v Mougins. Než byl stejnojmenný podnik připravený v Průhonicích, učili se od něj čeští kuchaři během svého dlouhodobého pobytu ve Francii. On sám kuchyně obou restaurantů střídá každé dva týdny a netají se michelinskými ambicemi i v Čechách.

tisíce dotyků moře

SARDINIE, TO JE VŮNĚ. OMAMNÝ PARFÉM KVĚTŮ ROSTLIN, TEPLEM SE MIHOTAJÍCÍHO VZDUCHU A SLANÝCH ZÁVANŮ MOŘE. SARDINIE, TO JSOU PLÁŽE. ASI NEJKRÁSNĚJŠÍ V CELÉM STŘEDOZEMÍ. VYNOŘÍTE SE Z MODŘE AZUROVÉ HLUBINY A S PRVNÍM NÁDECHEM NAD HLADINOU JAKO BYSTE SE ZNOVU NARODILI. SARDINIE, TO JE NEZAPOMENUTELNÝ RESORT FORTE VILLAGE.

Napůl schovaný pod korunami piniových hájů v manikurně opečovávaných zahradách, na dotyk pět kilometrů dlouhé privátní pláže. Uzavřený komplex tvoří hned několik luxusních hotelů, ale i privátních vil či v poklidu uschovaných bungalovů rozložených na ploše nějakých 48 akrů tak vzdušně, že nejrychlejší dopravu mezi nimi zajišťují tiše si notující elektrické buginy. Právě ten velký prostor nastoluje soukromí, které vyžadují hvězdy šoubyznysu, známí sportovci, politici i třeba šéfkuchaři. Těch oceněných michelinskými porotci vaří v těžko uvěřitelných jednadvaceti restauracích resortu Forte Village hned sedm, vlastní „Hell´s Kitchen“ tam má i Gordon Ramsay. Přesto na Sardinii míří častěji za odpočinkem, a to s celou rodinou, než za prací. Není sám... Nabídka, kterou dostanete před příjezdem do mailu, že vás na letišti vyzvednou buď helikoptérou, nebo si můžete zaplatit transfer Rolls-Roycem, Maserati Quattroporte či „obyčejnou“ limuzínou, svědčí o tom, že tohle místo má o něco dál ke každodenní realitě, než je člověk z „běžných“ pětihvězdičkových resortů zvyklý.

This article is from: