text Petr Tůma foto Grand Jours de Champagne a archiv
extáze radosti
KAŽDÝ DOSPĚLÝ ČLOVĚK SE S DĚTSKOU NEDOČKAVOSTÍ TĚŠÍ NA VÝBUCH ONÉ MUŽNĚ EREKTIVNÍ SÍLY, KTERÁ VYMRŠTÍ KOREK AŽ KE KŘIŠŤÁLOVÉMU LUSTRU VELKÉHO SÁLU ŽOFÍNA, PROMIŇTE MI TU OSOBNÍ VZPOMÍNKU. ODŠPUNTUJTE PROTO S NÁMI NEJLÉPE PRAVÉ ŠAMPAŇSKÉ A OSLAVTE ŠESTNÁCTÉ VYDÁNÍ MAGAZÍNU CHOICE.
P
ro takové soirée bude nejlepší, když baňatou lahev velikosti magnum doplní nerezová nádoba s ledem, sklenky na dlouhé stopce, hořící svíčky a vkusně vybraná hudba. Nejen chuťové buňky ať zažívají pré při vyprávění o benediktinském mnichovi Domu Pérignonovi, představenému kláštera v Hautvillers, tyčícím se uprostřed vinic kraje Champagne. Říká se, že jednou, když nestačil uskladnit všechno víno v sudech, nalil zbytek moštu do lahví a ty uzavřel korkovými špunty. Po čase chtěl jednu z nich otevřít, zátka prudce vylétla a začalo proudit šumivé víno... Bylo by skvělé, kdyby šlo šampaňské vyrábět tak lehce. Sáhodlouhá historie šumivých vín se opravdu zrodila v Champagni, ale onen muž jen zdokonalil primitivní, leč účinné vesnické metody výroby perlivého moku. Jako jeden z prvních použil silnostěnné lahve a korkové zátky spoutal drátkovými okovy. Hodila se mu i schopnost scelovat, čili míchat vína z různých vinic a tří odrůd. Chardonnay, Pinot Noir a Meunier. Z těch se vyrábí šampaňské dodnes a jeho slávu šíří do světa kromě páně Pérignona rodinné klany Mummů, Heidsiecků, Taittingerů, Krugů, Ruinartů či Moët & Chandonů. SLAVTE, DOKUD TO JDE! Co je na šampaňském tak unikátní? Možná skutečnost, že unikající perly kysličníku uhličitého nám připomínají mládí. Počínaje dětskými sny o gigantickém bublifuku přes nezkrotný proud okysličeného vzduchu v prvním akváriu s čichavci až po romantiku ve dvou ve vaně naplněné pěnou. Také proto šampaňské vychutnáváme hlavně při zvláštních příležitostech, zapíjíme jím nový rok či rodinná výročí. Ale hodí se i na oslavu
74 |
