pavel jaroš 2004
luděk váša 1986
poslední kemp 2010
nikita ivanov 2004
text: Hormon, foto: archiv
Prachatickej summer camp je ve skejtový komunitě fenomenální akcí. Událost, kterou si užívala každoročně začátkem léta jak starší generace skejtrů, tak dnešní omladina, letos po pětadvaceti letech končí. Otec summer campu Míra Bartoš po čtvrtstoletí tradice usoudil, že „Samr“ je za zenitem a tentokrát to bylo už doopravdy naposledy. Co to vlastně ale znamená a čím vůbec tahle akce pro skejtovou obec byla? Svátek prkýnkářů
86
Myšlenka skejtovýho summer campu vznikla v polovině osmdesátých let v hlavě Martina Kopeckého. Pan Kopecký byl tou dobou hlavou českýho skateboardingu, a protože se mu podařilo tehdy uchytit skate jako sport pod hlavičkou Svazu socialistické mládeže, dokázal se v našich krajích skateboarding slibně rozjíždět i přesto, že tehdejší režim vlivům ze Západu (čímž tenhle
americkej sport byl) nebyl vůbec nakloněnej. Skejtovej summer camp se už tehdy konal kdesi ve Švédsku a USA, a protože se tenhle nápad místním hodně zalíbil, rozhodli se kluci uspořádat camp i v tehdejším Československu. Jihočeský Prachatice tehdy hostily asi nejlepší U rampu v republice a samotný město, brána Šumavy, vypadalo se svou malou rozlohou a přírodou okolo jako parádní místo pro konání akce tohohle typu.
Realizaci campu tak dostal na starost prachatickej rider Míra Bartoš, kterej od tý doby, někdy úplně sám, někdy s pomocí kamarádů, organizoval kemp až doteď, celejch pětadvacet let. Náplň kempu vypadala rok co rok velmi podobně – čtyři až pět dní v kuse, přes den skejtovačka, závody s kámošema a večer za zábavou, buďto na místní diskotéky, přímo do města, nebo někam do klubu. Co se ale střídalo, byl ráz akce, její atmosféra, návštěvnost a pochopitelně skejtový disciplíny, neboť skateboarding jako takovej si za tu dobu prošel velkym vývojem. „Atmosféra kempu se měnila zhruba každejch pět let,“ vzpomíná Míra Bartoš a popisuje, jak byl v prvních letech kemp hlavním svátkem tehdy celý český skejtový komunity, která byla tehdy hodně úzká a semknutá. „Spousta lidí považuje za úplně nejlepší summer campy právě ty úplně první dva. Poprvé to byl jen českej kemp, spíš tak na zkoušku, a podruhý už byl mezinárodní.
