Insight Builders Zvolen

petr kalenský /g/ halfcab to bs nosegrind nollie bigspin out

text: Tomsh, foto: Peter Mercell

Naposledy se Kudrnáč vypravil na úspěšnou moravskou misi do Brna. Odtud také kontaktoval velící centrálu Insight Builders v Praze, že by si po vydařené stavbě chtěl dát voraz a vyrazit na pár dní na dovolenou. Po krátké poradě a zjištění, že nikomu těch pár dní chybět nebude, mu bylo uděleno povolení vycestovat. Za svoje místo odpočinku si vybral slovenský město Zvolen, a co by to bylo za Kudrnáče, kdyby se mu k dovolenkové pohodě nepřimíchalo trochu betonu.

insight nemocniční hala zvenku nemocniční budova, první sektor už je polouklizený; uklízení dalo nejvíc práce; insight dělník udržuje na pracovišti pořádek nemocniční hala zevnitř, krásný to pohled, který čeká na prvního postřeleného vojáka před operací

příprava rádiusobedny; rádiusobedna si vyžádala přesnou zednickou práci s cihlama; insight dělník rukavice nenosí; v nemocnici je potřeba všechno natřít na bílo; insight loga se dělaj sprejem a šablonou

Kudrnáč se ani neodvažoval vrátit se do Prahy, aby nedráždil zbytek těžce pracující Insight Builders party, a vyrazil rovnou směr Zvolen na chlastací dovolenou. Může být rád, že na hranicích se Slovenskem nikdy nefungovala žádná kontrola, protože být tam celník, asi z jeho alkoholové výslužky v kufru nepochopí. Holt Insight dělníky je třeba si za jejich dobročinnost hýčkat. Tři dny po Kudrnáčově odjezdu přišla do pražský centrály esemeska: „Chtěl jsem si odpočinout od stavění, ale tak jsem se vozřal, že je další spot na světě!“ Tomu se říká správný dělnický zapálení. Vše se odehrálo velmi jednoduše. Kurnáč na své dovolené potkal nejen láhev (podle oficiálního vyjádření Šéfa spíš lahve – pozn. red.) Spišské hrušky, ale taky svýho spolupracovníka z Brna a slovenskýho bratra El Dridge. Ten to má ve Zvoleně pod palcem a v noční pitce se začlo vše plánovat. O schopnostech místních dělníků není pochyb, stačí se jen podívat na zvolenskej park, kterej si lokálové zrekonstruovali. Jelikož ve Zvolenu provázelo Kudrnáče chčivé počasí, místňák Chuckie mu pro realizaci spotu doporučil krytý prostory bývalýho zdravotnickýho centra na sídlišti Podborová. Původně se uvažovalo i o nedostavěným baráku v lázeňským městě Sliač, ale to se ukázalo jako dopravní problém, protože terén umožňoval dovízt matroš jen dvě stě metrů k budově, a pak ho ještě tahat do pátýho patra. Z těchto důvodů nakonec

Kudrnáč praštil do stolu a jelo se na obhlídku bývalýho zdravotnickýho střediska. Stará nemocnice, kde se objekt zájmu dělníků nacházel, byla tvořena dvěma budovami. Před zraky místních lokálů se dlouho skrývala, protože kromě Chuckieho o ní neměl nikdo ani potuchy. Obhlídka prostor nakonec ukázala, že ke stavbě bude vhodnější „nová“ budova, která měla dvě patra. Druhá budova byla snad z období první republiky, všude se válely rentgeny a starej materiál, a prostoru pro vybudování spotu nebylo tolik jako v novějším baráku. Ve vytipovaných prostorách byl ideální povrch, kterej tvořila vrstva leštěnýho betonu. Ta bohužel není moc silná, takže hrozí, že se časem vybouchá a bude se muset poopravit. Otázkou je ovšem taky to, jak dlouho bude nemocnice stát. Ne, že by se ji někdo chystal

zdemolovat, ale postupně si z ní uždibují místní menšinoví spoluobčané. Ti se taky přišli podívat na to, co se uvnitř budovy děje. Ovšem skateboarding je nezajímal. Kudrnáče se slušně dovolili, jestli si můžou vzít futra od dveří. Ten jim to samozřejmě umožnil, protože proč dělat bezdůvodně tlaky, když budova může ještě dlouho sloužit všem. Pro materiál vyrážela parta dělníků pod vedením démonickýho Kudrnáče do dvacet kiláků vzdálené Banské Bystrice. Na celou stavbu mělo pět dělňasů jen jeden den, protože přesně na tuhle dobu měli zapůjčený vozidlo. Kudrnáč si totiž na dovolenou svoji Insight káru nebral a cestoval ekologicky vlakem. Nákupní koš obsahoval 25 pytlů betonu, lepidlo, maltu, latexovou barvu, která podle dělnickejch zkušeností drží nejlíp, a kopingy aka palisádový obrubníky. Nic víc se kupovat nemuselo, protože bordelu na základy překážek se ve starým areálu válelo dostatek. Nejdřív se začalo pracovat na rádiusobedně. Jako základ posloužily dřevěný bedny, do kterých se naskládaly cihly. Pak se všechno zabetonovalo, vyhladil se rádius, čehož se ujal místní specialista Maťak Hladič, a nalepily se obrubníky. Aby pořádně jely, stačí je jen přestříkat bezbarvým lakem, pořádně provoskovat a jedou samy. Správnost týhle technologie potvrdil i nedávno provedený test na Bagru, dva a půl roku staré Insight Builders stavbě, kde to pořád jezdí jak vo život. Stavba v bývalé nemocnici pokračovala spinou, krerá umožňuje přeletět přes roh. Třetí překážkou na sále byl áčkovej wallride. Jednalo se o přemístění a obnovení překážky, kterou kdysi lokálové postavili v místním parku na Školáku, ale bohužel ji byli nuceni zbourat. Panelový bloky, ze kterých bylo áčko postavený, ale zůstaly na místě, a tak pro ně vyjelo vozidlo pod vedením PM. Se dvěma blokama mělo co dělat pět lidí a se zátěží se docela pralo i vypůjčený vozidlo. Po cestě si párkrát škrtlo zadkem o asfaltku, ale nakonec ustálo transport bez úhony. V nemocnici už jen stačilo bloky slepit a udělat k nim nájezdy. Třetí překážka byla hotová. Když si Kudrnáč umane, že chce postavit překážku podle svých představ, tak si to i prosadí. Zpravidla to bývá z jedinýho důvodu – vždycky chce stavět polejam. Šéf mu proto vždycky opatří nějakou tyč a nechá ho budovat a ostatní pak mají svatej pokoj. Tentokrát však Kudrnáč, zřejmě ještě s doznívajícími halucinacemi po hruškovicové seanci, projevil dostatečnou dávku kreativity. Při brouzdání areálem narazil na železnej květináč, ze kterýho by byla zajímavá bedna, dostatečně úzká na to, aby se na ní daly dělat i lipslidy a podobně. Pracovní název překážky „rejlobedna“ byl sice poněkud zavádějící, ale po krátké přednášce všichni pochopili, co chce Kudrnáč stavět. Ještě než parta začala s květináčem manipulovat, vyházel z ní Kurdnáč všechny kytky, živou havěť a usazeniny za posledních padesát let. Když bednu dotáhli k ostatním překážkám, vyskládali díry na kytky cihlama a zabetonovali. Dělňasové si musel dát záležet, aby bylo všechno v rovině, protože po zaschnutí květináč otočili, přilepili na dvě řady cihel, a získali tak pohodovou železnou bednu. Po zaschnutí přišla řada na Montany a překážky se doladily do nemocničního stylu. První indoor Insight Builders dílo bylo hotovo a skejtrs mohli přijít na vizitu. Focení proběhlo několik dní po dostavbě a bylo útěkem před deštěm, který přesunul Chavala závody. Tím dostalo místo novej rozměr. Jako bývalá nemocnice mohlo opět sloužit, tentokrát jako první pomoc při nedostatku skateboardingu za špatnýho počasí. Pověřenej Insight Builders fotograf Peter Mercell měl v plánu vzít na focení pár lidí, a jak už to v těchto případech chodí, mezi zdmi nemocnice se tísnilo kolem třicítky skejtuchtivejch, kteří přijeli na Chavalu. Asi nejnáročnější ze všech to měl právě Peter Mercell, kterej potřeboval čistý fotky, takže pokaždé, když s jedním jezdcem fotil, musel ostatní stísnit do prostoru za sebe. Košickej robot Rišo Tury vyzval fs nosebluntslide s výtrhem do rádiusku na rádiusobedně, Petr Kalenský z Brna vyslal přísnej halfcab bs nosegrind nollie bs bigspin ven na rejlobedně a Braňo Mrváň si postavil vlastní překážku. Opřel dveře o zeď a mohl se prohánět po stěně. Michal „Leslie“ Veselý už se držel postavených překážek a vyslal fs heelflip přes roh spiny až na zem. Peter Molec se taky přišel podívat, co mu v jeho hometownu Insighti vybudovali, a vyslal backside do switch fs crookedu na rejlobedně. Insight Builders dělníci prostě slovo dovolená neznají. Vidíte, že některé stačí jen hostit dobrým pitím tak dlouho, dokud nezapomenou na dovolenou a odkývou vám první poslední. Letošní léto se u IB neslo ve stylu „poprvé“. První spot má Morava, po ní hned následovalo Slovensko. Na Ukrajinu se podle dostupnejch informací parta zatím expandovat nechystá a příště by se mělo stavět zase někde doma.