Ve čtvrtém pokračování seriálu navštívíme další město našeho „televizního regionu“ a v kronikách, v dobovém tisku a v dalších publikacích zabádáme v jeho sportovní historii. Ta kyjovská skrývala sto let slavný příběh možná nejlepšího ženského házenkářského týmu tehdejšího sportovního světa. Ve 20. a 30. letech se stal SK Kyjov třikrát mistrem Československa a třikrát postoupil jako nejlepší moravský celek do finále. V jeho dresu hrála nejlepší útočnice světa Ludmila Cahlíková-Chytilová, která s národním týmem vybojovala na Světových ženských hrách zlato a stříbro. Česká házená, dnes nazývaná národní, se hrála v Československu, ve Francii, v Polsku, v Jugoslávii, v Rakousku-Uhersku, v USA, ve Švédsku, v Belgii i jinde v Evropě. V kyjovské kronice je psáno: „Sportovní klub Kyjov založen byl roku 1920 a kromě kopané začal hned pěstovati dívčí házenou. Mimořádné hráčské nadání dívek mělo úspěch za úspěchem. Kyjovská dívčí sedmička patřila vždy mezi nejlepší v československé házené a probila se až do finále mistrovství republiky.“ Josef Přidal v roce 1921: „Vítězství Moravské Slavie nad Kyjovem jsem měl jako soudce odnést já, alespoň v některých novinách, což uvádím jen proto, že Kyjov nedovedl prohráti, ani když byl o hodně slabší. Případ s hráčkou Kasálkovou a soudcem Jedličkou byl pak předmětem několika schůzí.“ V roce 1922 se divoké utkání s Hanáckou Slavií Kroměříž v Kyjově nedohrálo, což Ondřej Sekora ilustroval v Lidových novinách. Zápas mezi župou Hanáckou a Západomoravskou: „Měl být sehrán v Brně, kde jsme přenocovali, ale ráno pro nezpůsobilý terén jsme museli odjeti do Kyjova. Tam nastoupilo proti našim úplné družstvo Kyjova vedené ke slávě Št. Cibulkou. Zápas (3:1) přesně řídil Leopold Zeman z Brna, jeho výkon však milosti v očích místního obecenstva nenašel.“ Reprezentovat do Paříže a Monte Carla odjely Kyjovjanky Kovandová, Plánková a Horáková. Moravské zemské mistryně z Kyjova prohrály boj o titul s SK Meteor Vinohrady. „Roku 1929 v zápase o championát republiky podlehly zcela těsně 5:6 pražské Slavii,“ napsal kronikář o Kyjovjankách a navázal: „Roku 1930 se v Praze drželo podivuhodně družstvo našich sportovkyň v házené proti Viktorii Žižkov s výsledkem 5:1. Hned nato zvítězily Kyjovjačky i na Mělníce 4:3, jehož dívčí družstvo nebylo předtím na svém hřišti nikdy poraženo, až kyjovskými. Ve finale si již děvčata nedala vzít mistrovství a zaslouženě porazila 12. října na kyjovském hřišti
Slavii 5:3 (Kallabová (Gruntová), Štroblová (Dobešová), Pokorná (Rakušanová), Ratajská (Štěpánková), Ludmila Cahlíková (Chytilová), Plánková a Füchslová (Vepřovská), trenér dr. Horák). Tím dosáhl Kyjov mistrovského titulu v dívčí házené, který si již dávno zasloužil. Toto vítězství dovršilo nejvhodnějším, protože nejsportovnějším způsobem letošní oslavy desetiletého trvání SK Kyjov. Doufejme, že Kyjov si také toto mistrovství hodně dlouho podrží, neboť výkonnost kyjovské házené v příštích letech ještě vzroste a o dostatek dorostu je postaráno,“ věštil kronikář profesor Ludvík Kalus. V Kyjově za Moravu proti Čechám nastoupily Kallabová, Pokorná, Füchslová a Cahlíková. „V září roku 1930 konaly se v Praze III. Světové ženské hry. V zápase o mistrovství světa v dívčí házené porazilo Československo Polsko 17:0 a také Jugoslávii 8:5. V československém družstvu házené byla také členka kyjovské házené slečna Liduška Cahlíková, která se osvědčila jako nejlepší střední útočnice československá.“ (Kyjovská kronika). V roce 1931 Kyjov triumf v sestavě Kallabová, Plánková, Pokorná, Štroblová, Füchslová, Cahlíková, Ratajská zopakoval. Z kyjovské kroniky: „…13. června přibylo do Kyjova mistrovské družstvo jugoslávské dívčí házené ŠK Concordia Zagreb. Milí jihoslovanští hosté byli přijati večer téhož dne na přátelském večírku v záloženském sále, kde je uvítal okresní hejtman Arnošt Blaha, zástupci města i Sokola. V neděli dopoledne byl zápas s družstvem házené kyjovského
)
Text: Vladimír Salčák Foto: Národní házenkářský archiv sportovního klubu, který od předešlého roku drží titul mistra republiky v házené. Výsledek zápasu ukázal však převahu družstva jugoslávského 14:9 (podle NHA 11:5), ale byl i čestným pro domácí družstvo kyjovské. Odpoledne zúčastnili se naši hosté veřejného cvičení sokolského, večer společenského večírku ve Slavii. V pondělí dopoledne byli přijati městským zastupitelstvem a podepsali se při té příležitosti do této pamětní knihy. V poledne se pak s Kyjovem rozloučili.“ V roce 1932 dosáhl Kyjov mistrovského hattricku, před Slavií, Mělníkem a Zlínem. Jiří Kotlář ze Slavie: „Ve finale mistrovství republiky utkaly se s dosavadním mistrem SK Kyjov v Kyjově a podlehly 5:6 brankou z 5metrového hodu nařízeného plzeňským rozhodčím Košanem za stavu 5:5 těsně před koncem, kdy Slavia branku soupeře doslova obléhala. Pláč rozhodčího, který prohlásil, že trestný hod nařídil v domnění, že Slavia vede 5:4, nemohl ovšem družstvu vrátit to, oč je svým rozhodnutím připravil a co mu podle výkonu patřilo – mistrovství republiky.“ Kyjov v roce 1934 ve finále podlehl Slavii. Reprezentantka Cahlíková přivezla ze IV. Světových ženských her v Londýně stříbro.
SPRTOVNÍ POHLEDY ZPÁTKY ) 11
Jak byly kyjovské házenářky nejlepší na světě
