/ U M Ě N Í A N E S LY Š Í C Í /
Boris Masník za celý svůj život animoval přes 100 filmů a seriálů, jimž vévodí nejúspěšnější seriál Pojďte, pane, budeme si hrát. Mezi další díla patří večerníčky, např. Malá čarodějnice, Dášeňka, O skřítku Racochejlovi. Jeho slyšící synovec, Boris Masník ml., který je jedním z největších odborníků na filmové triky, dodnes vzpomíná na to, jak zásadním způsobem ho jeho neslyšící strýc ovlivnil. Boris Masník st. dokázal animovat dokonce i hudební snímky. Nebylo to ale jednodu-
logo Bratři v triku
ché: sice se sluchadly zachytil silnější zvuk, ale už jej nepropojil s pohybem postavičky. Naučil se tedy proto číst z not a poté i tancovat. Každý pohyb propočítával, fázoval a představoval si, jak postava podle hudby asi tančí. Po odchodu do penze se ujal vedení filmového kroužku pro neslyšící. Každý měsíc kreslil obrázky pro časopis Gong – celkem nakreslil cca 350 obrázkových vtipů. Pro tento časopis také nafotografoval znaky pro lekce českého znakového jazyka.
VĚRA MACHÁČKOVÁ (ROZ. PROCHÁZKOVÁ, V té době také začala vnímat, že neslyšící děti nemají žád*1935), výtvarnice nou možnost odpoledních zájmových kroužků, a tak v roce Narodila se v Brně slyšícím rodičům jako 1986 založila na popud tlumočníka Jaroslava Švagra výtvarný neslyšící. Měla dva sourozence – bratr kroužek, který fungoval až do roku 2000. Kroužek dostal pozbyl také neslyšící, zatímco starší sesději název MODKRES (modelování a kreslení). Navštěvovaly tra byla slyšící. Věra Macháčková jej neslyšící děti z Ječné, Výmolovy a Holečkovy. Každé léto již od mládí velmi ráda malovala Věra Macháčková organizovala pro neslyšící tematické výtvara kreslila. né tábory, které se konaly v Čechách Ze základi v zahraničí u moře. Mezi ona témaní školy pro ta patřilo například starověké Řecko sluchově postižené a Řím, Slované, indiáni, pravěk. Věra v Brně přestoupila do Prahy, kde byMacháčková ráda cestovala a dokádlela u blízkých příbuzných. V Praze zala poutavě vyprávět o starobylých chodila do školy mezi slyšící; jednalo kulturách, dějinách umění, výtvarse o jeden z prvních pokusů o intených technikách nebo o známých graci. umělcích tak, aby tomu neslyšící děti Protože ji bavila výtvarná tvorporozuměly. ba, přihlásila se Věra Macháčková Pravidelně vedla v rámci mezinána střední uměleckoprůmyslovou rodních a celostátních uměleckých školu, kde se původně chtěla věnovat přehlídek pro neslyšící děti a mládež loutkám a animovanému filmu. Vyuvýtvarné workshopy organizované čující se ovšem domnívali, že by tento sdružením SORDOS, čili Sdružením obor nezvládla, protože by neslyšela, pro kulturu neslyšících, které sídlilo co říkají herci. A tak si Věra Macháčv Brně. Taktéž se podílela na přípravě ková vybrala specializaci malování výstav neslyšících autorů v Počítačoporcelánu a keramiky. vém klubu u Zeleného ptáka v Praze, Po maturitě nastoupila jako rekde býval každý únor v roce vyhrazen staurátorka do Archeologického ústavu výtvarné produkci neslyšících (tuto České akademie věd. V létě jezdila na tradici zavedla neslyšící básnířka Eva vykopávky, sbírala keramické nálezy Houdková Tesárková). Vedla i kurzy Ilustrace pro výukové CD a rekonstruovala předměty. Později se různých uměleckých technik pro dostala vedoucí keramické laboratoře, kde působila až do roku spělé neslyšící a ilustrovala různé projekty určené neslyšícím, 1992, kdy odešla do důchodu. V laboratoři vyráběli odlitky například interaktivní učebnici na CD-ROM Čeština pro či kopie nádob, repliky kachlí různých kultur z různých dob neslyšící v českém znakovém jazyce. apod. Věra zde využila skvěle svých dovedností a znalostí ze Věru Macháčkovou kromě kreslení baví i malba na hedvábí střední školy a práce samotná ji naplňovala. a olejomalba.
10
ČASOPIS UNIE 5–6/2021 ročník XXV
