/ K U LT U R N Í O K É N KO/
Umění De’VIA: TEXT: Ivana
Cesta neslyšící malířky Nancy Rourke může jít příkladem
Hay Tetauerová / FOTO A OBRAZY: deaf-art.org, www.nancyrourke.com, archiv Nancy Rourke
Vloni na sklonku měsíce listopadu se mi poštěstilo setkat se během studijní stáže ve Slezském muzeu v polských Katowicích s neslyšící americkou malířkou NANCY ROURKE. Bylo to setkání více než inspirativní a zanechalo ve mně hluboký dojem. Nastartovalo mé úvahy o tom, jak se mohu i já rozvíjet ve vlastním výtvarném umění. Jakou zprávu mohu jeho prostřednictvím předat dál, a to jak dovnitř komunity Neslyšících, tak i většinové společnosti u nás – tedy slyšícím. A jakou zprávu mohu předat dalším generacím, kteří se od nás učí a skrze umění se mohou i o nás touto cestou dozvědět více? Jen tak se mohou vyvarovat počinů, které nám Neslyšícím ztěžují život. NANCY ROURKE: V mých výtvarných pracích reflektuji směry jako je umění rezistence (odporu), afirmace (potvrzení) a liberace (osvobození). V roce 2009 jsem se začala více zajímat o specifika kultury Neslyšících a začala si pohrávat s novými nápady díky přečtení knihy Dr. Paddyho Ladda „Understanding Deaf Culture: In Search of Deafhood“. Právě tehdy jsem se rozhodla věnovat se umění, které se zaměřuje na životní zážitky Neslyšících. Za své typické barvy, které od té doby používám, jsem si zvolila primární barvy – tj. červenou, žlutou a modrou, protože toto omezené spektrum používaných barev je pro mě jakousi výzvou. Chtěla jsem, aby diváci poznali, kdo jsem, právě pomocí těchto tří barev. Každá barva nese svůj význam, který promítám do různých symbolů a motivů. ČERVENÁ znamená zmocnění. ŽLUTÁ znamená naději a světlo, které Neslyšící potřebují, aby viděli jeden na druhého při komunikaci. MODRÁ znamená audismus. Cítila jsem, že právě tyto prvky umocňují umění pro společnost Neslyšících a slyšících. Svým uměním dělám i poli-
30
ČASOPIS UNIE 3–4/2022 ročník XXVI
tické prohlášení. Mým cílem je vzdělávat většinovou společnost a probudit povědomí o minoritě Neslyšících. Toto téma zasluhuje pozornost, neboť většinová společnost disponuje málem informací o Neslyšících a i v dnešní době je skutečně pozadu. V mé tvorbě mne ovlivnili malíři Jean Michel Basquiat a Jacob Lawrence, kteří se zabývali hnutím za občanská práva. V odbojovém umění moje dílo ukazuje masku benevolence (shovívavosti), lingvistické kontroverze (výměny názorů), oralismus, mainstreaming (začleňování se do většinové společnosti), genetické inženýrství, komunikační bariéry, kolonialismus (systém a politika vykořisťování), paternalismus (ochranářský přístup), audismus (forma diskriminace zaměřená na neslyšící) a boj s identitou. V umění afirmace mé výtvarné výtvory ukazují zmocnění, ASL (americký znakový jazyk), kulturu Neslyšících, identitu, přijetí, historii Neslyšících a Deafhood. Maluji, jak byli Neslyšící po léta ovládáni převážně audistickým prostředím. Snažím se vylíčit, jak moc byli Neslyšící poddajní a mnoho let trpěli, zejména když Aristoteles (384–322 př. n. l.) prohlásil: „Ti, kteří se narodí neslyšící, budou také všichni neschopni myšlení.“ Cítím, že je důležité, aby diváci viděli, jaká jsou naše lidská práva. Diskriminace kolem nás je až příliš a to je právě to, co chci vyjádřit svými obrazy.
