Téma: IT právo a elektronizace
Jak porozumět elektronickým podpisům? Veronika Pošmurná Medailonek: Jan Podaný vystudoval Právnickou fakultu a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V červnu 2003 byl jmenován soudcem Okresního soudu v Kladně. Od dubna 2018 je soudcem Krajského soudu v Praze. V profesní praxi se zabývá civilním právem a exekučním právem. Je členem kolegia pro elektronizaci Soudcovské unie ČR. V posledních letech publikuje primárně na téma elektronizace justice v časopisech Bulletin advokacie, Právní rozhledy a Soudce. Od roku 2012 působí jako lektor Justiční akademie v Kroměříži, kde mimo jiné vede spolu s RNDr. Jiřím Peterkou kurzy Elektronické dokumenty a jejich posuzování v soudní praxi I a II. Tyto kurzy přispěly ke vzdělávání soudců a dalších zaměstnanců soudů v oboru IT právo a vedly i k řadě pozitivních úprav informačních systémů soudů a také k přípravě návrhu stanoviska pléna Nejvyššího soudu k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě. Účastnil se řady odborných konferencí na téma elektronizace, včetně mezinárodních, a v roce 2014 absolvoval na toto téma stáž u několika soudů v Sasku. Pořádáte školení ohledně elektronických podpisů pro soudní úředníky. Co Vás vedlo k tomu, abyste se tímto tématem zabýval? Školení probíhají nejenom pro soudní úředníky, ale i pro asistenty soudců a zejména soudce. Bohužel soudci zatím projevují spíše menší zájem, než bych očekával. Věnuji se tomuto tématu zejména proto, že obecně pociťuji určitý deficit na půdě justice ve vztahu k elektronizaci právního jednání i k elektronizaci justice jako takové.
14
PRÍMALEX
Do elektronizace spadají i elektronické podpisy. Mohl byste je trochu přiblížit studentům? Jaké druhy a jaké základní rozdíly mezi nimi jsou? V současné době je základním právním předpisem, který platí i v České republice, nařízení Evropské unie, kterému se říká EIDAS. Toto nařízení je z roku 2014 a v účinnost vstoupilo v červenci 2016. V zásadě rozeznává podpisy prosté, což jsou podpisy, na které v podstatě není kladen jakýkoli požadavek bezpečnosti a průkaznosti a podpisy, kterým my v České republice bohužel říkáme zaručené. Správný překlad by však byl pokročilý podpis. Problém spočívá v tom, že zaručený podpis ve skutečnosti identitu podepsané osoby nezaručuje. Proto se jedná o velice matoucí