5 minute read
Průzkum: lidé výrazně podceňují ochranu dat ve své domácnosti
materiál připravila advokátní kancelář Taylor Wessing Česká republika
Advertisement
Průzkum Taylor Wessing ukázal, že lidé výrazně podceňují ochranu dat ve své domácnosti
Advokátní kancelář Taylor Wessing si nechala zpracovat průzkum, který se týkal internetu věcí, tedy všech chytrých domácích spotřebičů nebo elektroniky, které jsou připojeny k internetu. Ve svém výzkumu se advokátní kancelář snažila zjistit, zda si lidé uvědomují, že zde existuje možnost zneužití a neautorizovaného přístupu k nim zvenčí, protože to může vést až k narušení soukromí a například odposlechu konverzace, kterou doma vedou, či k jejich sledování prostřednictví webové kamery. Z celkového počtu respondentů se jich téměř 44 % vyjádřilo, že o nastoleném problému vědí a mají základní nebo podrobné informace. Téměř 34 % se však vyjádřilo, že problém tuší, ale nemají vůbec žádné informace jak zneužití neautorizovaného přístupu zabránit. Téměř 23 % o tom vůbec neví.
Karin Pomaizlová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha a expertka na ochranu dat upozorňuje: “Žijeme ve věku doslova raketového technologického rozvoje a lidé si velmi málo uvědomují, že právo na soukromí je jedinečné, a jeho narušení již nelze nikdy úplně zhojit. S novými technologiemi si tak zveme domů i potenciální pachatele z oblasti kybernetické zločinnosti. Je varující, že téměř 57 % dotazovaných nevěnuje vlastní ochraně téměř žádnou pozornost. Pokud nechceme řešit následky své technologické nezodpovědnosti, bylo by dobré zajistit své domácí přístroje komunikující přes Wi-Fi nebo Bluetooth nejméně změnou nastaveného hesla z továrny, které se většinou vyskytuje v kombinaci za sebou chronologicky jdoucích čísel. Narušení soukromí může mít i negativní ekonomické důsledky jako odčerpání peněz z běžného účtu, narušení soukromí v podobě šíření fotografií na sociálních sítích či škody způsobené přeprogramováním domácího spotřebiče.”
Zajímavé byly i odpovědi na dotaz, zda respondenty znepokojuje myšlenka, že přes domácí spotřebiče a elektroniku připojenou k internetu je mohou cizí lidé sledovat či bez jejich vědomí a souhlasu ovládat jejich domácí spotřebiče. Téměř 53 % odpovídajících se vyjádřilo, že je jim to úplně jedno či že je to znepokojuje pouze trochu. Jen 46 % dotazovaných je dost nebo silně znepokojeno. A necelá dvě procenta respondentů nejsou k internetu připojena vůbec.
A i přesto, že 46 % dotazovaných v předešlé otázce je silně znepokojeno možností narušení jejich soukromí, pouze 14 % z celé skupiny dotazovaných si již změnilo nebo nechalo tovární nastavení zabezpečení jejich domácího spotřebiče nebo elektroniky změnit. Téměř 15 % o možném nebezpečí ví, ale neumí tovární nastavení změnit či k tomu bude určitě potřebovat třetí stranu. Alarmujících 61 % respondentů to vůbec nezajímá nebo nemá takovéto přístroje. Pouze 10 % dotazovaných o problému ví, ale nebude nic měnit. A Pomaizlová doporučuje: “Stejně tak jako dnes každý
běžně zamyká dveře do svého bytu, to samé by mělo platit i pro naše technologické pomocníky. A v tomto případě nás ochrana, tedy alespoň základní změna hesla, nic nestojí a ani v budoucnu bychom ji neměli nikdy podceňovat.”
O průzkumu:
Průzkumu, který provedla společnost STEM/MARK, se zúčastnilo 51 % mužů a 49 % žen. Nejvíce se do něj zapojili lidé ve věku 30 – 44 let, těch bylo 40,8 %. Další početnou skupinou byli lidé mezi 15 – 29 lety, těch se zúčastnilo průzkumu 33,2 %. Třetí skupina byli lidé mezi 45 – 59 lety a ti zasáhli do šetření ve 26 %. V oblasti vzdělání se zapojilo téměř 45 % respondentů s maturitou, 38 % bylo bez maturity a 17 % s vysokoškolským vzděláním.
V průzkumu byly zapojeny všechny kraje České republiky, kde nejvyšším počtem respondentů bylo zastoupeno hlavní město a Středočeský kraj (26 %), následoval Moravskoslezský kraj s 11,7 % a Jihomoravský kraj s 12,1 %. Významné zastoupení respondentů bylo i z Ústeckého kraje, celkem 7,2 %. Další kraje se pohybovaly v rozmezí 6 – 4 % z celkového počtu odpovídajících. Nejméně respondentů bylo z Karlovarského kraje (2,9 %). Vzorek zahrnoval 512 dotazovaných. Průzkum proběhl v roce 2017.
Bitcoin, blockchain, smart contract – 10 let poté
Jan Jílek
Pro úspěšné působení na poli práva je velmi důležité umět se učit novým věcem. Rozšiřovat svoje obzory. Dobrý právník si novinky sám hledá a hlídá. Jak jsem již mnohokrát slyšel od svých vyučující – právník musí být člověk s dobrým všeobecným přehledem.
V právu informačních technologií se nyní rozmáhá používání slov jako „blockchain“ nebo „smart contract“. V minulém čísle tohoto časopisu jste se v mém článku mohli dočíst základy toho, co je to bitcoin. Nechci se příliš opakovat. Považuji ale za vhodné si některé pojmy v rychlosti připomenout.
Blockchain je zjednodušeně řečeno globální účetní kniha, pro kterou se také někdy používá anglického výrazu „ledger“. Do této účetní knihy se ukládají veškerá data o proběhlých transakcích v bitcoinové síti. Z těchto dat se tvoří bloky, které se na sebe řetězí (proto „block“ a „chain“). Nový blok se objeví v průměru jednou za 10 minut. Vytváří ho těžaři pomocí své techniky (grafických karet a jiného hardwaru). Každý z nich u sebe drží jeho kompletní zálohu. Blockchain se nijak nedá smazat. Jsou v něm tak uloženy veškeré transakce od jeho počátku.
Smart contract je protokol starající se o to, aby digitální smlouva proběhla tak, jak má, bez nutnosti věřit třetí straně (zprostředkovateli). Tento protokol běží na síti konkrétní kryptoměny. Spíše než bitcoinu se využívá sítě Ethereum, která byla za tímto účelem vytvořena. Může se jednat například o časový zámek (síť uvolní moje kryptoměny po uplynutí určité doby). Nutno dodat, že vytvoření chytrého kontraktu zatím stále vyžaduje znalosti programování. Nakonec bych rád připomněl trochu historie. První kryptoměna, bitcoin, oslavila 3. ledna v 19:15 své první kulaté výročí. Od roku 2009, kdy ji založil dodnes neznámý Satoshi Nakamoto, prodělala více či méně podstatné změny. Ze záliby pár geeků se po mediální masáži v minulém roce stala masově známá věc. Dnes se jen těžko hledají lidé, kteří by o této kryptoměně neslyšeli. Nejstarší kryptoměně bylo již asi pětsetkrát předpovídán konec. A my všichni už vímě, že Bitcoin´s not dead!
