GDPR a novináři

materiál připravila advokátní kancelář Taylor Wessing Česká republika*

Nejprve bylo GDPR1 (General Data Protection Regulation) prohlašováno za velkou revoluci v oblasti ochrany osobních údajů, kterou až zase tak není. Konkrétně není revolucí pro ty, kteří respektovali pravidla hry nastavená aktuálně platným zákonem o ochraně osobních údajů (zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění (dále jako „ZOOÚ“)). Nyní se v médiích objevují zprávy o tom, že GDPR ohrožuje novinářskou svobodu a v důsledku toho svobodu projevu a informací každého občana. Takové informace jsou ale velmi zkreslené. Dále jsou tedy uvedeny informace o tom, zda a jak GDPR konkrétně ovlivňuje práci novinářů (s výjimkou toho, že jim poskytuje atraktivní témata k publikování).

Již Preambule GDPR2 předpokládá, že na zpracování osobních údajů3, ke kterému dochází výhradně pro novinářské účely4, by se měly vztahovat odchylky či výjimky z některých ustanovení GDPR tak, aby právo na ochranu osobních údajů bylo v souladu s právem na svobodu projevu a informací5. GDPR předpokládá a požaduje vyvážení obou základních práv – práva na ochranu osobních údajů a práva na svobodu projevu a informací. Zmíněné odchylky a výjimky pak jsou svěřeny jednotlivým členským státům EU, které mají přijmout příslušná legislativní opatření6 .

GDPR ukládá v čl. 85 členským státům uvést prostřednictvím národních právních předpisů

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) Konkrétně recitál 153. Definice zpracování osobních údajů viz čl. 4 odst. 2 GDPR. Definice osobních údajů viz čl. 4 odst. 1 GDPR. Nebo též pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu. Viz. čl. 11 Listiny základních práv EU (resp. čl. 17 z. č. 2/1993 Sb., Listina základních a svobod v platném znění). To s ohledem na obecné zásady ochrany osobních údajů, práva subjektů údajů a také práva subjektů, které osobní údaje zpracovávají. právo na ochranu osobních údajů podle GDPR do souladu s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu. GDPR stanoví, že pro zpracování pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu je třeba, aby členské státy stanovily vlastní odchylky a výjimky, a to zejména výjimky ze zásad GDPR, z ustanovení o právech subjektů údajů, z povinností správce a zpracovatele a z předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, pokud je to nutné k uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu se svobodou projevu a informací.

Předpisem, který má v České republice zavést potřebné výjimky a odchylky z ustanovení GDPR, by se měl stát zákon o zpracování osobních údajů (dále jako „ZZOÚ“ či „Návrh“), který má nahradit stávající zákon – ZOOÚ. Návrh7 Ministerstvo vnitra zveřejnilo v srpnu předloňského roku (2017) a dalo možnost ho připomínkovat. Návrh opatřený připomínkami vláda 21. března 2018 projednala a o týden později byl rozeslán poslancům, přičemž Ministerstvo vnitra navrhlo Sněmovně, aby ZZOÚ projednala a vyslovila s ním souhlas již v prvním čtení8. Takový postup však Sněmovna odmítla se zdůvodněním, že je třeba pečlivě projednat možné výjimky a výluky z některých ustanovení GDPR, a to včetně výluky související s novinářskou licencí, resp. se zpracováním osobních údajů pro novinářské účely9. Návrh ZZOÚ tedy

7

8

9 Tento návrh je dostupný prostřednictvím webových stránek Ministerstva vnitra: http:// www.mvcr.cz/gdpr/clanek/gdpr-web-legislativa-legislativa.aspx, resp. na https://apps.odok. cz/veklep-detail?pid=KORNAQCDZPW5. Podle ust. § 90 odst. 2 z. č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v platném znění. Viz čl. 85 GDPR. V návrhu ZZOÚ viz § 15.

nebyl v prvním čtení dne 18. dubna 2018 schválen, ale byl přikázán k projednání v jednotlivých výborech Sněmovny.

Zpracování osobních údajů prováděné mimo jiné pro novinářské účely je v návrhu upraveno v § 15, který v odst. 1 uvádí: „Zpracování osobních údajů je přípustné také tehdy, slouží-li přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. Takové zpracování nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy subjektu údajů. Omezení stanovená jinými právními předpisy tím nejsou dotčena“. ZZOÚ připouští, aby byly zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů (tedy osobní údaje vypovídající o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, dále genetické údaje, biometrické údaje sloužící k jedinečné identifikaci fyzické osoby, údaje o zdravotním stavu, sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby10), je-li to nezbytné k dosažení sledovaného oprávněného cíle a převažuje-li zájem na takovém zpracování nad oprávněnými zájmy subjektu údajů. Podobný přístup je aplikován i v případě zpracování osobních údajů, které se týkají rozsudků v trestních věcech a trestných činů11, rozhodnutí o přestupcích a přestupků vč. souvisejících bezpečnostních opatření. Jinak je totiž zpracování takových osobních údajů GDPR v zásadě, až na výjimky, zakázáno. Takovou výjimkou je například případ, kdy subjekt údajů udělil výslovný souhlas se zpracováním těchto osobních údajů pro jeden nebo více stanovených účelů, s výjimkou případů, kdy právo EU nebo členského státu stanoví, že takový zákaz nemůže být subjektem údajů zrušen, nebo kdy je to nezbytné ke splnění povinnosti uložené právními předpisy.

V návrhu ustanovení § 15 ZZOÚ jsou upraveny i další podrobnosti týkající se zpracování osobních údajů pro novinářské účely, jako např. výjimka z plnění poučovací a informační povinnosti12 správce osobních údajů vůči subjektu údajů pro případ, že by informování

Zvláštní kategorie osobních údajů viz čl. 9 GDPR a také viz definice v čl. 4 odst. 13 a 15 GDPR. Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů viz čl. 10 GDPR. Informační povinnost viz zejm. čl. 12 – 14, 15 – 22 a 34 GDPR o příslušnosti ke správci ohrozilo nebo zmařilo účel zpracování. V takovém případě pak lze poskytnutí informace o příslušnosti ke správci na nezbytnou dobu odložit, zejména v záležitostech veřejného zájmu. Poskytnutí uvedené informace není nutné, pokud již subjekt údajů uvedené informace má nebo by její splnění vyžadovalo nepřiměřené úsilí. Další výjimky jsou stanoveny pro zpracování osobních údajů, které nebyly získány od subjektu údajů. V takovém případě může správce odložit nebo odmítnout sdělit subjektu údajů zdroj osobních údajů z důvodu ochrany tohoto zdroje. Informační povinnosti o dalších podrobnostech zpracování jako je informace o správci, způsobu a podmínkách zpracování a o právech subjektu údajů lze odložit nebo je možné ji splnit zveřejněním informací veřejně dostupným způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Veřejně kolující informace, že GDPR a ZZOÚ zablokují (investigativní) novinářské aktivity, považuji za nadnesené.

Výše zmíněná regulace v podobě GDPR i navazujícího návrhu ZZOÚ připadá v úvahu v případě, že se na činnost novináře bude GDPR vztahovat. Dle čl. 2 odst. 1 GDPR, který obsahuje věcné vymezení GDPR, se toto nařízení vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny. GDPR za evidenci považuje „jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska.“13 Přičemž archivace pro účely ve veřejném zájmu není zapovězena. Je tedy otázkou, zda a v jakých případech novináři takové evidence vytvářejí. Pokud novinář napíše a zveřejní článek o konkrétní osobě, pak taková činnost nespadá pod věcnou působnost GDPR.

Teprve, pokud by žurnalistická činnost zahrnovala vytváření databází obsahujících osobní údaje, pak je teprve na místě řešit regulaci GDPR a případné

13 Definice pojmu „evidence“ viz čl. 4 odst. 6 GDPR.

výjimky z ní. V tuto chvíli je stále nejasné, v jakém znění bude nakonec ZZOÚ přijat. Jak je již zmíněno výše, i když Návrh schválila vláda a Ministerstvo vnitra požadovalo jeho schválení v průběhu prvního čtení, legislativní proces ke svému závěru nedospěl a o výjimkách z GDPR (vč. té pro práci novinářů) bude ještě diskutováno.

Na závěr bych chtěla připomenout, že ani v současné době není žurnalistika prostá regulačních zásahů. Také stávající právní úprava ochrany osobních údajů provedená zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění zakotvuje práva a povinnosti, které je nutné respektovat při zpracovávání osobních údajů. Působnost tohoto zákona je stanovena dosti široce. Zahrnuje „veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky s výjimkou nahodilého shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.“14 Definice osobních údajů, zpracování apod. není zásadně odlišná od definic obsažených v GDPR. Podobnost mezi stávajícím zákonem o ochraně osobních údajů a GDPR lze spatřovat i v oblasti povinností spojených se zpracováním osobních údajů15, přičemž bych zejména chtěla poukázat na požadavek, aby zpracování osobních údajů nebylo v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu soukromého a osobního života. Ustanovení § 10 ZOOÚ stanovuje správci a zpracovateli (zde novináři, který osobní údaje zpracovává) povinnost „dbát při zpracování osobních údajů na to, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbát na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.“ Zároveň již i ZOOÚ definuje přestupky správců a zpracovatelů při zpracování osobních údajů a stanovuje za ně pokuty až do výše 5 či 10 mil. Kč podle konkrétního porušení16 .

* autorka již není součástí týmu

Viz. § 3 z. č. 101/2000 Sb. v platném znění. Stávající povinnosti spojené se zpracováním osobních údajů viz § 5 z. č. 101/2000 Sb. v platném znění. Viz ust. §§ 44 a 45 z. č. 101/2000 Sb. v platném znění.