Zdroj: Adobe Stock
Nic nevynechat
jen malé procento studentů. Především u ústní zkoušky proto
Na zkoušku nepřicházejte nepřipravení. Pokud máte seznam
jeho vlastních vyučovacích schopností.
témat, která se u zkoušky objeví, projděte je všechna. Nemusíte být expert na každé z nich, ale alespoň základní znalost klíčových termínů, hlavních myšlenek a možnost propojení s dalším
neberte vyučujícího jako nepřítele, ale naopak jako hodnotitele
Poučit se z vlastních chyb
tématem jsou klíčové. Nebudete se tolik stresovat a budete vě-
Složili jste zkoušku úspěšně, ale stálo vás to až příliš velké množ-
dět, že ať už se mezi otázkami objeví cokoliv, vždy řeknete nebo
ství času, sil a nervů? Nebo se vám zkouška nepodařila a už zjiš-
napíšete základní informace a zkoušející bude vědět, že jste se
ťujete kdy je další termín? Namístě bude poučit se z vlastních
připravili. Student, který neví zhola nic, má v očích vyučujících
chyb a pro další test nebo zkoušku skutečně implementovat
o něco horší pozici než student, který o tématu ví, ale je mo-
vhodnou strategii přípravy. Ne nadarmo se říká: „Těžko na cviči-
mentálně nervózní.
šti, lehko na bojišti.“
Klid a nohy v teple Vyučující se studenty nesnaží potopit. Ano, přesně tak. Většina studentů očekává záludné otázky a ke zkoušce přistupuje negativně. Je však třeba vrátit se k samotné podstatě zkoušky. Jak uvádí Cambridgeský akademický slovník: „zkouška má za úkol ověřit studentovy znalosti a schopnosti v určité oblasti“. Vyučující by byl sám proti sobě, pokud by zkoušku úspěšně složilo
Stáže, brigády, práce od TOP zaměstnavatelů.
Další studijní typy najdeš v apce Absolventi.cz
