EkonTech.cz #59

59. číslo | listopad 2023 | www.EkonTech.cz

časopis pro studenty techniky a ekonomie

ATRAKTIVITA NAŠEHO TRÉNINKOVÉHO CENTRA S MODERNÍMI PŘÍSTUPY PRUDCE STOUPÁ ROZHOVOR S MARTINEM RŮŽIČKOU Z ORLEN UNIPETROL

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

Vyber si

TOP ZAMĚSTNAVATELE pro start své kariéry!

POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A VYBER SI TU PRAVOU KARIÉRNÍ PŘÍLEŽITOST PRO TEBE.

VŠECHNY AKTUÁLNÍ POZICE na webu

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

OBSAH / 59. ČÍSLO

s radostí vás zdravím u 59. vydání našeho časopisu EkonTech. Ve výběru témat jsme se tentokrát zaměřili na širokou škálu inovačních oblastí. Od pokročilých vodíkových motorů po využití umělé inteligence v urbanistickém plánování či při kopilotování letadel – každý článek přináší podrobný vhled do fascinujícího světa technologických inovací.

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

Protože planetu máme zatím jen jednu, věnujeme zvláštní pozornost udržitelnému rozvoji a ekologii. Články o odsolovacích systémech nebo výrobě elektřiny z odpadní vody jsou důkazem, že inovace a udržitelnost mohou jít ruku v ruce.

V rozhovoru s Martinem Růžičkou ze společnosti ORLEN Unipetrol se věnujeme jejich školicímu a tréninkovému centru v litvínovském závodě, které se stalo vyhledávaným místem pro studenty i profesionály. Diskutovali jsme také o vodíkových autech a plánech společnosti do budoucna.

Nezapomněli jsme ani na vědu a výzkum, kde se dozvíte o nejnovějších trendech a aktualitách.

Věřím, že i v tomto čísle najdete zajímavé informace a inspiraci. Děkuji vám za vaši přetrvávající podporu a přeji vám příjemné čtení.

BUDOUCNOST

INOVACÍ

Jihokorejský dvoulitrový motor běží kompletně na vodík /4 Umělá inteligence plánuje města lépe než lidští odborníci /6 Aktuality ze světa vědy

/8

Speciální příloha Budoucnost inovací

/9

Ovládání přídatné robotické paže je možné zvládnout za pouhou hodinu / 10 Umělá inteligence v roli kopilota pomáhá pilotům bezpečně létat / 11 ORLEN Unipetrol | Atraktivita našeho tréninkového centra s moderními přístupy prudce stoupá / 12 Solární odsolovací systém vyrábí pitnou vodu, která je levnější než z kohoutku / 15 Bioinženýři vylepšili bakterie E. coli, aby vyráběly elektřinu z odpadní vody / 16 Papírové kelímky na kávu: ekologická iluze #ČESKObudoucnosti: Konference 2023

Aneta Střechová šéfredaktorka

Boj s vlnami veder: Indie hledá cestu

sefredaktor@ekontech.cz

POD ZÁŠTITOU

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

HLAVNÍ PARTNEŘI

/ 20 / 22

/ 18

4

Technik Paliva pro budoucnost

JIHOKOREJSKÝ DVOULITROVÝ MOTOR BĚŽÍ KOMPLETNĚ NA VODÍK

TECHNIK

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: TechXplore

V rámci úsilí o dekarbonizaci energetiky se upírá pozornost odborníků i veřejnosti mimo jiné i na vodík. Jde o velmi slibné palivo, jehož hořením v ideálním případě vzniká pouhá vodní pára. Pokud se prosadí nízkoemisní výroba tohoto nejlehčího prvku periodické tabulky, mohlo by to vést k významnému zlepšení bilance uhlíku v moderní civilizaci. Řešení problému se zpětným hořením

hu provozních podmínek, v nichž pracuje zmíněný motor hybridního pohonu.

Vodíkové palivo by se mohlo prosadit i v automobilové dopravě.

Young Choi z jihokorejského Korea Institute of Machinery and

V případě motorů s konvenčním vstřikováním se množství

Materials (KIMM) a Hong-gil Baek z výzkumné laboratoře Zero-

vzduchu, které proudí do spalovací komory, snižuje kvůli prosto-

-Carbon Engine Research Lab společnosti Hyundai-Kia Motor

ru zabíranému vodíkovým palivem v plynném stavu, což vede

Company (HMC) vedou společný výzkumný tým, který spojuje

k nižší spotřebě paliva a horšímu výkonu motoru kvůli zpětné-

akademiky s inženýry automobilového koncernu.

mu hoření vodíkového paliva a vzduchu.

Nově vyvinutý motor s přímým vstřikováním vodíkového paliva řeší problém se zpětným hořením tak, že v něm dochází ke vstřikování vodíku pod velkým tlakem přímo do spalovací komory. Design motoru a průběh spalování zajišťují vysokou účinnost i výkon motoru.

Testování a vývoj vodíkových motorů

Zdroj: techxplore.com, Korea Institute of Machinery and Materials (KIMM)

Budoucnost vodíkových motorů a mobilita V porovnání s benzínovými motory klesá při provozu tohoto vodíkového motoru množství emisí oxidu uhličitého na pouhé jedno procento a množství jemných prachových částic na 10 procent. Tím vodíkový motor splňuje normy EU pro bezemisní vozidla. Emise z vodíkového motoru rovněž obsahují méně než 15 ppm oxidů dusíku, aniž by byl motor vybaven speciálním systémem na jejich odstraňování.

Young Choi z KIMM potvrzuje, že nová technologie vodíkového motoru může přispět k probíhajícímu nahrazování fosilních paliv, jež se dnes stále ještě využívají jako hlavní zdroj Vyvinuli převratný motor s přímým vstřikováním o objemu dva

energie pro vozidla. S kolegy doufají, že se vodíkové motory

litry, tedy motor vhodný pro osobní automobily, který lze kom-

prosadí nejen v osobních automobilech, ale i v dalších typech

pletně pohánět vodíkovým palivem. Díky úpravám motoru již

vozidel a v mobilních generátorech elektřiny. Budoucnost

existujícího hybridního pohonu společnosti HMC vznikl motor,

ukáže, jestli se právě vodíkový pohon stane smysluplnou ná-

jenž je čistě na vodík a současně funguje stabilně v celém rozsa-

hražkou benzínu a nafty.

Vyber si

TOP ZAMĚSTNAVATELE pro start své kariéry!

POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A ZJISTI, KTERÝ Z NICH JE PRO TEBE TEN PRAVÝ.

VŠECHNY DŮLEŽITÉ INFORMACE najdeš v Almanachu TOP Zaměstnavatelů.

6

Věda a výzkum Strojové učení a AI

UMĚLÁ INTELIGENCE PLÁNUJE MĚSTA

VĚDA A VÝZKUM

LÉPE NEŽ LIDŠTÍ ODBORNÍCI Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: TechXplore

Plánování rozvoje městských částí, nebo dokonce založení nových měst není vůbec snadné. Je nutné zvážit množství různých faktorů a udělat řadu predikcí. Jak se ukazuje, mohla by nám s tím významně pomoci umělá inteligence.

Tým odborníků pro plánování rozvoje měst a odborníků na in-

vědu, jež zahrnuje stále větší počet faktorů a na kterou se stále

formační technologie z čínské Tsinghua University zjistil, že plá-

zvyšují nároky. Plánovači mají sice pokročilé softwarové nástro-

novací systém rozvoje měst založený na umělé inteligenci pře-

je, jako jsou například geografické informační systémy (GIS)

konává v plánování měst lidské experty. Jejich výzkum nedávno

nebo technologie Computer-Aided Design (CAD), ale hlavní

zveřejnil vědecký časopis Nature Computational Science.

část práce doposud zůstávala na lidských odbornících.

Po většinu historie byla města ve světě ponechávána vlastní-

Budoucnost městského plánování s umělou inteligencí

mu růstu. Neplánovalo se na dlouhou dobu dopředu. Úředníci a inženýři obvykle řešili momentální problémy a potřeby města. Růst měst byl proto spíše nahodilý a často vedl k méně

Yu Zheng a jeho kolegové vyvíjejí umělou inteligenci, která

optimálním výsledkům. V posledních desetiletích se předsta-

pomáhá lidským odborníkům s velkou zátěží, jakou dnes plá-

vitelé měst a odborníci pokoušejí o systematičtější přístup

nování měst představuje. Badatelé při vývoji zmíněné umělé

a plánují dlouhodobější vývoj měst a městských částí, který

inteligence použili metodu zpětnovazebného učení (reinforce-

zohledňuje faktory, jako je obyvatelnost městské zástavby

ment learning model) a využili takzvaný 15minutový koncept.

a její znečištění.

Jde o to, že by obyvatelé plánovaného území měli být schopni dostat se ze svého domova k základním službám během 15

Plánování městské výstavby se postupně vyvíjí jako vědecký

minut. Takto řešená zástavba nabízí lidem zlepšenou kvalitu

obor a objevují se experti. Jde přitom o velmi komplikovanou

života kvůli kratší době strávené každodenním cestováním a také podstatně méně škodlivin v ovzduší.

Tvůrci tuto umělou inteligenci trénovali na dřívějších plánech rozvoje měst, vytvořených lidskými experty. Kladli přitom důraz na faktory, jež jsou považovány za cenné prvky designu městského prostředí, jako jsou parky a zahrady, městská zeleň obecně, cyklostezky nebo místa pro zábavu a odpočinek.

Když byla umělá inteligence dostatečně připravená, výzkumný tým ji nejprve pověřil tvorbou designu městského prostředí pro menší komunitu, která obývá oblast tvořenou třikrát třemi

Zdroj: Adobe Stock

městskými bloky. Výsledky, jež jim umělá inteligence předložila, poskytly badatelům zpětnou vazbu. Díky tomu mohli umělou inteligenci ještě dál vyladit, což vedlo ke zlepšení systému. Poté Zheng a jeho kolegové postupně zvětšovali území plánované umělou inteligencí a současně analyzovali výsledky, k nimž inteligence dospěla.

Věda a výzkum Strojové učení a AI

Přínosy a význam AI v urbanistickém plánování

7

Tvůrci uvedené umělé inteligence zdůrazňují, že jejich záměrem není, aby takový systém v tuto chvíli zcela nahradil

Badatelé díky experimentům zjistili, že designy městského

lidi. Účelem této inteligence je naopak lidským expertům po-

prostředí navržené touto umělou inteligencí jsou stejně dobré

máhat a zbavit je rutinních a vysilujících úkonů, jež plánová-

nebo kvalitnější než simulované a také reálné plány pro rozvoj

ní vývoje městského prostředí nevyhnutelně zahrnuje. To by

města od lidských expertů. Rovněž nebylo možné přehléd-

mělo umožnit lidským odborníkům soustředit se na zásadní

nout, že umělá inteligence pracuje mnohem rychleji než lidé.

problémy a koncepční otázky, které rozhodnou o charakteru

Plánování rozvoje městského prostředí inteligence zvládá bě-

plánovaného území. Vzájemná spolupráce lidí s umělými in-

hem pár sekund. Lidé k tomu potřebují celé hodiny nebo i dny.

teligencemi při plánování vývoje měst nabízí velký potenciál, který by se mohl projevit ve zkvalitnění života obyvatel měst-

Jsou tedy dny lidských expertů na plánování měst sečteny?

ského prostředí.

Ukázka komunitní renovace a 15minutového města A

C

B

D

Zdroj: Nature Computational Science (2023)

A – Komunitní renovace. Kopírujeme silnice, obytné bloky a parky z reálné komunity a ostatní plochy ponecháváme jako volné pozemky k renovaci. Agent umisťuje různé typy zařízení tak, aby maximalizoval dostupnost služeb pro obyvatele obce.

B – 15minutové město, což znamená, že pět základních potřeb obyvatel lze uspokojit do 15 minut pěšky nebo na kole.

C – Potřeby zařízení. Rozlišujeme potřeby pěti různých zařízení (škola, nemocnice, obchod, kancelář a rekreace), které odpovídají pěti základním službám (vzdělávání, lékařská péče, nakupování, práce a zábava). Zkoumáme nízké potřeby (2 počty na zařízení), střední potřeby (4 počty na zařízení), vysoké potřeby (8 počtů na zařízení) a smíšené potřeby (10, 5, 4, 8 a 3 počty na pět zařízení).

D – Výkonnost dostupnosti služeb při různých potřebách. Uvádíme 15minutový kruhový index pro pět základních služeb vytvořeného komunitního plánu při různých potřebách zařízení. Radikální hodnota znamená podíl obytných bloků, které mají přístup k příslušné službě do 15 minut.

8

Věda a výzkum Mozaika z vědy

AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY

VĚDA A VÝZKUM

Autor: Vědavýzkum.cz

Portál Vědavýzkum.cz je významným informačním zdrojem o dění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTechu vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit.

Podrobně si o nich můžete přečíst na portále Vědavýzkum.cz.

ORCID iD: Identifikátor, který určí, kdo je kdo ve vědě

The World University Rankings 2024: České školy zaznamenaly zlepšení Letošní žebříček zahrnoval 1904 univerzit ze 108 zemí a regionů.

Pro výpočet letošních výsledků byla také použita mírně inovovaná metodika, která mimo jiné hlouběji propracovala indikátory, jež se zaměřují na kvalitu výzkumu a na spolupráci se soukromým sektorem.

Na prvním místě se z českých vysokých škol již tradičně umístila pražská Univerzita Karlova, která letos skončila na 401. až 500. příčce na světě. Od minulého roku si o stovku míst polepšila a jako jediná česká vysoká škola se dostala do první pětistovky nejlepších světových škol.

Na druhém místě se mezi českými vysokými školami umístila brněnská Masarykova univerzita. Ta v celosvětovém srovnání získala 601. až 800. příčku. Třetí a čtvrtou společnou příčku letos zaujaly Univerzita Palackého v Olomouci a Česká zemědělská univerzita v Praze. Získaly 801. až 1000. pozici. To je od minulého roku zlepšení skoro o 200 příček.

Prakticky každý vědec či vědkyně je zároveň autorem či spoluautorem nějaké vědecké práce nebo výzkumného výsledku

Další čtveřice českých vysokých škol získala sdílenou 1001.

– ať už jde o článek, patent, data set, či inovativní postup nebo

až 1200. příčku. Patří do ní brněnské Vysoké učení technické, Vy-

novou metodiku. Co když ale existuje celá řada vědkyň nebo

soká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení

vědců se stejným nebo podobným jménem, případně takoví,

technické v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovi-

kteří během své vědecké kariéry jméno změní?

cích. Poslední jmenovaná si jako jediná od minulého roku, kdy se umístila na 801. až 1000. pozici, pohoršila. Ostatní tři školy na-

V identifikaci může pomoci využití ORCID, tzv. perzistentního

opak zaznamenaly vzestup o celou jednu kategorii (minulý rok

identifikátoru, který jednoznačně a trvale spojí autory s kon-

VUT, ČVUT a VŠCHT Praha obsadily 1200. až 1500. pozici na světě).

krétními výsledky vědecké práce. Tento identifikátor má podobu unikátního kódu, jenž vždy odkazuje na profil konkrét-

Univerzita Hradec Králové, brněnská Mendelova univerzita,

ního člověka.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Západočeská univerzita v Plzni tvoří

Služba ORCID (Open Researcher and Contributor IDentifier),

další pětici českých škol, které se v globálním žebříčku umístily

která je pro individuální vědkyně a vědce dostupná zcela zdar-

na sdíleném místě. Společně obsadily 1201. až 1500. příčku. Os-

ma, funguje jako osobní kariérní profil, do nějž si zájemce ne-

travská VŠB-TUO si letos polepšila, ostatní vysoké školy obhájily

jenže může zadat vlastní CV, ale také své publikace, ocenění,

svoje umístění z minulého roku.

granty či další výsledky své práce, které chce jednoznačně spojit se svým jménem. Každý uživatel má následně nad svým

Finální část žebříčku tvoří školy, které skončily na 1501+. místě.

ORCID profilem stoprocentní kontrolu, jež umožňuje snadnou

Patří k nim Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad La-

aktualizaci, nastavení viditelnosti jednotlivých údajů či potřeb-

bem, Ostravská univerzita, Univerzita Pardubice, Vysoká škola

né úpravy. A při správném nastavení zabere udržování ORCID

ekonomická v Praze a Technická univerzita Liberec. Ve srovná-

profilu minimum času.

ní s minulým rokem si Ostravská univerzita mírně pohoršila.

BUDOUCNOST

INOVACÍ příloha časopisu EkonTech.cz

Ovládání přídatné robotické paže je možné zvládnout za pouhou hodinu Mnozí si jistě vzpomenou na geniální vychytávku komisaře Juvea, který v ikonickém snímku Fantomas se zlobí z roku 1965 zaskočí zločince třetí paží. Dovedete si představit, že byste takovou třetí paži, která by samozřejmě mohla umět víc než jenom napodobovat vzdávání se, měli k dispozici v každodenním životě?

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: TechXplore

INOVACE VE VYUŽITÍ ROBOTICKÝCH KONČETIN

Výzkumný tým složený z odborníků britských Queen Mary University of London, Imperial College London a australské University of Melbourne si to nejen představil, ale hned také tento koncept otestoval na dobrovolnících. Badatelé zjistili, že si lidé mohou osvojit ovládání přídatné robotické paže překvapivě rychle, za jedinou hodinu.

Ekaterina Ivanovová z Queen Mary University of London a její spolupracovníci zjišťovali, jak mohou přídatné robotické paže pomoci lidem s úkoly, jejichž řešení vyžaduje použití více než dvou rukou.

Myšlenka vylepšení lidské postavy dalšími umělými končetinami růz-

ného druhu se přitom již dlouho objevuje v příbězích science-fiction.

Příkladem může být Otto Günther Octavius alias Doctor Octopus, superpadouch ze světa Marvel Comics a jeden z nejklasičtějších protivníků Spider-Mana, jenž je vybaven čtyřmi masivními kovovými končetinami.

Jak uvádí Ivanovová, celá řada běžných úkonů vyžaduje použití další, tedy třetí končetiny nebo je jejich zvládnutí s takovou pomocí mnohem snazší, jako když se snažíte projít dveřmi s klikou a nesete těžký, objemný nebo třeba živý náklad. Mnozí z nás by v takové chvíli ocenili třetí paži.

SAMOSTATNOST ZA POUHOU HODINU

Ivanovová a její kolegové uspořádali experiment s 24 dobrovolníky, kteří plnili různé úkoly s využitím přídatné robotické paže. Výsledky experimentu ukázaly, že lidé jsou po jedné hodině tréninku schopní ovládat robotickou paži tak úspěšně, že plní zadané úkoly stejně dobře, jako když jim pomáhá druhá osoba.

Zdroj: techxplore.com, Ekaterina Ivanova/QMUL

Podle vědců by se přídatné robotické paže mohly stát smysluplnou alternativou pro vykonávání řady činností, k nimž jsou dnes nezbytní dva lidé. Robotické systémy tohoto druhu by se mohly uplatňovat nejen v zaměstnání, ale i v domácnostech, v nichž stále častěji žijí lidé samotní.

Po absolvování výcviku by třetí paži mohli využívat například zaměstnanci v průmyslových provozech, lékaři či vědci při komplikovaných zákrocích nebo třeba pacienti či senioři během rehabilitací.

Není vyloučeno, že se v příštích letech budeme setkávat s lidmi různých profesí, kteří budou mít více než dvě ruce, případně i další typy končetin.  Umělecké vyobrazení osoby s robotickou rukou 10

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

Umělá inteligence v roli kopilota pomáhá pilotům bezpečně létat Představte si, že letadlo má dva piloty, člověka a umělou inteligenci. Oba dva sledují stejné přístroje a zvažují shodné údaje. Pokud oba dva dělají totéž, pilotuje člověk. Pokud by ale lidský pilot nevěnoval pozornost něčemu důležitému, umělá inteligence převezme řízení.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: MIT News Tohle je v kostce systém Air-Guardian, který vyvinuli odborníci laboratoře Computer Science and Artificial Intelligence Laboratory (CSAIL) amerického Massachusetts Institute of Technology. Vycházeli z toho, že dnešní piloti čelí přívalu informací mnoha rozmanitých zařízení, především když dojde k problematické situaci. V takové chvíli systém Air-Guardian funguje jako aktivní kopilot, jenž pomáhá lidskému pilotovi intenzivní zátěž zvládnout.

SLEDOVÁNÍ A ADAPTACE V REÁLNÉM ČASE

Fungování systému Air-Guardian je založeno na sledování pozornosti, jakou věnuje lidský pilot i umělá inteligence probíhajícímu letu a jeho řízení. U člověka v podstatě jde o sledování pohybů očí, u umělé inteligence hraje roli vizualizace sledování situace v podobě tzv. saliency map, která odráží pozornost věnovanou jednotlivým pixelům příslušné scény.

Zdroj: Adobe Stock

Jde o pokročilý přístup, jehož využití by mohlo dalece přesáhnout oblast letectví. Podobné kooperativní mechanismy, které zahrnují neustálou kontrolu pozornosti a výkonu lidského pilota či řidiče, by se mohly objevit i při řízení automobilů, vlaků, lodí i u nejrůznějších typů dronů a robotů.

Jak říká vedoucí výzkumu Lianhao Yin, významným prvkem systému Air-Guardian je jeho adaptabilita. Může být nastaven podle konkrétních situací, podle konkrétních požadavků na lidského pilota i umělou inteligenci, aby vzniklo vyvážené partnerství mezi lidským pilotem a pilotující inteligencí.

MÉNĚ RIZIK, LEPŠÍ NAVIGACE

Air-Guardian má za sebou testy v reálném prostředí, kdy se lidský pilot i umělá inteligence rozhodovali podle stejných údajů, když pilotovali podle předem určených instrukcí. Výkon systému byl hodnocen podle kumulativních „odměn“ udělovaných během letu.

Ukázalo se, že Air-Guardian opravdu omezuje rizika během letu a zvyšuje úspěšnost navigace po vytyčené trase letu.

Yinův kolega Ramin Hasani potvrzuje, že jejich systém představuje inovativní přístup v rámci člověkem řízené a umělou inteligencí podporované pilotáže. Hasani vyvinul pro technologii Air-Guardian tekuté neurální sítě (liquid neural network), které zajišťují velmi flexibilní, dynamické a adaptivní chování, díky němuž není výsledná umělá inteligence pouhou náhražkou lidského pilota, ale jeho funkčním doplňkem.

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

11

Atraktivita našeho tréninkového centra s moderními přístupy prudce stoupá Unikátní tréninkové a školicí centrum v Litvínově umístěné přímo v závodě společnosti ORLEN Unipetrol nabízí absolventům vysokých škol příležitost proniknout do fungování chemického provozu a připravit se tak na svou budoucí kariéru. S Martinem Růžičkou, ředitelem pro dekarbonizaci, jsme si povídali o tom, jak centrum funguje i jaké vize má ORLEN Unipetrol v oblasti digitalizace a udržitelnosti.

Autor: Aneta Střechová Fotili jsme vás u tréninkového centra – pojďme u něj zůstat.

K čemu je a komu slouží?

Tréninkové centrum začalo vznikat asi před osmi lety a primárně má sloužit ke zvýšení úrovně přípravy nových operátorů pro jejich budoucí aktivní působení na výrobních jednotkách. Začalo docházet ke generační výměně a nastal nedostatek kvalifikovaných operátorů, bylo tedy třeba něco změnit a přitáhnout více lidí. Z průmyslových škol nebo učebních oborů chemického typu přicházel jen omezený počet nových zaměstnanců, museli jsme hledat i jinde. Proto jsme začali budovat tréninkové centrum primárně pro operátory, časem vznikaly další tréninkové moduly. Postupně jsme zjišťovali, jak to může fungovat a co naši budoucí zaměstnanci potřebují pro kvalitní zaškolení, trénink a rozvoj. Během uplynulých osmi let se do celého tréninkového centra investovalo více než 80 milionů korun za technologie, které jsou plně zaměřené na trénink nebo na jeho kombinaci s výzkumem. V současné době je tréninkové centrum provozováno trenéry vyškolenými tak, aby dokázali předávat informace optimální formou. Zároveň se ale celého procesu účastní naši specialisté a odborníci, aby předávali znalosti ze svých oborů v maximální možné míře.

Takže je využívají absolventi škol?

Nejen oni, používáme je i pro tréninky našich stálých zaměstnanců – například na požárním polygonu probíhají bezpečnostní dny, máme i zážitkové dny a exkurze pro studenty středních, vysokých a někdy i základních škol. Tímto způsobem se je snažíme zaujmout a motivovat ke studiu na vysoké škole chemicko-technologické nebo obecně technických oborů. U vysokoškoláků je hlavním cílem obsadit náš absolventský program.

Dokážu si představit, že je tréninkové centrum vybaveno zajímavými technologiemi…

To je pravda, jsme vybaveni poměrně moderními IT a OT systémy, což nám umožňuje nové zaměstnance vzdělávat i v této oblasti.

Zároveň využíváme například i virtuální realitu pro trénink bezpečnosti práce a u některých speciálních tréninkových modulů. Chystáme také implementaci chytrých senzorů do výroby, ty budou fungovat i v tréninkovém centru. Funguje jako skvělý pilotní program,

12

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

MARTIN RŮŽIČKA

Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Po dokončení studia a krátké stáži na Univerzitě v Edmontonu nastoupil v roce 2007 do společnosti ORLEN Unipetrol. Postupně zastával různé pozice v oblasti optimalizace a rozvoji technologií včetně nižších a posléze vyšších manažerských pozic. V současné době je zodpovědný za oblast dekarbonizace a udržitelnosti včetně vodíkových projektů a oblasti recyklace odpadu.

kde se noví zaměstnanci bez obav seznámí s novými technologiemi, které zavádíme. U velkých jednotek může být s implementací problém, vyžadují konzervativnější přístup, vyškolení absolventi by nám potom implementaci do ostrého provozu mohli ulehčit.

Zároveň se tak seznámí s relativně moderními přístupy a atraktivita celého tréninkového procesu pro ně tím pádem prudce stoupá.

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

13

Světem rezonuje otázka elektromobility. Jak na tento boom reaguje ORLEN Unipetrol?

Pro nás je otázka elektromobility spojená především s vodíkem, to znamená využití vodíku v dopravě v rámci využití palivových článků. To je pro nás priorita – už jsme vybudovali první plnohodnotné veřejné čerpací vodíkové stanice, ale zároveň si uvědomujeme nutnost zvyšovat dostupnost infrastruktury pro bateriové elektromobily. V rámci našich čerpacích stanic ORLEN Benzina instalujeme dobíjecí místa, abychom byli maximálně technologicky neutrální a nabídli služby všem řidičům. Co se týče našeho interního přístupu, v této chvíli máme několik jednostorných vodíkových Toyot Mirai, které jsou našim zaměstnancům k dispozici v rámci služebních cest. Na bateriové elektromobily necílíme, v chemických areálech jsou totiž zásadním bezpečnostním rizikem.

„Tréninkové centrum je vybavené moderními IT a OT systémy, což nám umožňuje vzdělávat nové zaměstnance i v této oblasti.”

14

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

Jaká je vize společnosti ORLEN Unipetrol, co se digitalizace týče?

Pro nás je velmi důležitá oblast prediktivních modelů, prediktivní údržby a zpracovávání velkého množství dat. Využití umělé inteligence v té nejvyšší možné míře ale není náš cíl. Jde nám spíš o to, aby technologie aktivně připravovaly výstupy, čímž zjednoduší rozhodovací procesy lidem.

Co je největší výzva v oblasti udržitelnosti?

Máme čtyři milníky. První je obnovitelná elektrická energie, to znamená postupně nahrazovat fosilní zdroje obnovitelnými, samozřejmě v nějakém racionálním tempu. Pak jsou to tři technologické oblasti, a to je výroba vodíku, recyklace, jak mechanická, tak především chemická, plus rozvoj technologií v oblasti chemické recyklace. A nakonec oblast biopaliv a aktivní rozvoj této oblasti pro dekarbonizaci standardních kapalných paliv. Ta tu budou ještě poměrně dlouhou dobu a je nezbytné zajišťovat i jejich ozeleňování tak, aby zákazníci a řidiči měli ještě dostatečně dlouho kvalitní a udržitelná kapalná paliva. Auta v České republice jsou v průměru 16 let stará, do roku 2040 tady budou rozhodně jezdit klasické automobily. Je nezbytné, aby byla Česká republika v této oblasti dostatečně nezávislá a nemusela se spoléhat na externí zdroje.

Solární odsolovací systém vyrábí pitnou vodu, která je levnější než z kohoutku Inženýři amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT) společně s čínskými odborníky vyvinuli kompletně pasivní zařízení pro odsolování vody, které je poháněné sluncem a velmi zajímavým způsobem inspirované přirozenými procesy v oceánu.

Autor: Stanislav Mihulka | MIT News

EFEKTIVNÍ PROCES VÝROBY PITNÉ VODY Konfigurace nového zařízení umožňuje vířivou cirkulaci vody v malém měřítku, která není nepodobná majestátnímu přirozenému systému globální termohalinní cirkulace vody v oceánech.

Tvůrci nového systému napodobují popsanou termohalinní cirkulaci, která se odehrává v měřítku mnohakilometrových oblastí oceánu, v zařízení, jež se pohodlně vejde na pracovní stůl.

Cirkulace vody v zařízení společně s působením slunečního záření vede k odpařování vody, čímž se oddělují obsažené ionty solí od čisté vody. Vznikne vodní pára, která po opětovné kondenzaci vytvoří bezproblémovou pitnou vodu. Odpadní sůl přitom dál

Zdroj: Adobe Stock

O co jde? Když je mořská voda v oceánu vystavená slunečnímu záření, dochází k jejímu odpařování do ovzduší. Sůl ale stále zůstává v mořské vodě, takže stoupá její hustota. Těžší mořská voda má tendenci klesat do mořských hlubin. Vzhledem k tomu, že tento mechanismus pohánějí rozdíly mezi teplotou a salinitou, čili slaností mořské vody, jde o „tepelně-slanostní“ čili termohalinní cirkulaci vody.

cirkuluje zařízením a je postupně odstraněna, takže se nehromadí a nekomplikuje další provoz systému.

NIŽŠÍ CENA KOHOUTKOVÉ VODY NA OBZORU

Zdroj: news.mit.edu, Jintong Gao and Zhenyuan Xu

Nový systém vyrábí pitnou vodu vyšší rychlostí než ostatní vyvíjené či testované solární systémy pro pasivní odsolování vody a také lépe zachází s odstraňovanou solí. Tvůrci systému odhadují, že pokud by měl velikost malého kufříku, mohl by vyrobit asi 4 až 6 litrů pitné vody za hodinu. Ještě podstatnější je, že by podle nich mělo trvat několik let, než by byl nutný servisní zásah.

 Nakloněný desetistupňový prototyp je umístěn do „lodní“ nádrže.

Vzhledem k odhadovanému výkonu systému a jeho spolehlivosti by tento systém měl vyrábět levnější vodu, než je běžná voda z kohoutku. Jak uvádí Lenan Zhang z MIT, který byl členem výzkumného týmu, je to zřejmě poprvé, kdy může být pitná voda, vyrobená solární technologií, levnější než voda z kohoutku.

Badatelé jsou přesvědčeni, že na základě jejich nové technologie bude možné jednoduše vyvinout pasivní odsolovací zařízení, jež pokryje nároky na pitnou vodu malé rodiny. Nové zařízení by se také mohlo prosadit při výrobě pitné vody pro izolované pobřežní komunity, které mají problém s pitnou vodou a energií, ale mají snadný přístup k mořské vodě.

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

15

Bioinženýři vylepšili bakterie E. coli, aby vyráběly elektřinu z odpadní vody Pozemské bakterie dovedou neuvěřitelné věci. Mají k dispozici ohromné množství rozmanitých enzymů, s nimiž mohou provozovat nejrůznější metabolismy, od fotosyntézy až po rozkládání umělých hmot. Vědcům to ale nestačí a bakterie různým způsobem vylepšují, aby jejich možnosti ještě dále rozšířili.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: TechXplore

PRŮLOMOVÝ VÝZKUM EPFL Badatelé Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne (EPFL) nedávno dosáhli významného průlomu v bioelektronice a poskytli bakteriím Escherichia coli schopnost vyrábět elektřinu. Jde o inovativní technologii, která nabízí zajímavé řešení pro zpracování vody s organickými odpadními látkami.

Tato technologie předčí dosavadní srovnatelné postupy a otevírá nové možnosti pro mikrobiální produkci elektřiny.

Zdroj: Adobe Stock

Jak uvádí vedoucí výzkumu Ardemis Boghossianová, s kolegy upravili nejvíce prostudované bakterie, tedy E. coli, tak, aby mohly produkovat elektrickou energii. Podle ní sice existují exotické typy bakterií, jež mají tuto schopnost již od přírody, ale obvykle to dovedou jen v přítomnosti specifických chemických látek, které potřebují k růstu. Oproti tomu bakterie E. coli prosperují v širokém rozmezí podmínek prostředí, díky čemuž mohou vyrábět elektřinu s mnohem menšími nároky. Dovedou to i v odpadní vodě.

 Bakterie E. coli pod mikroskopem

Tým Boghossianové ve svém výzkumu využil proces mimobuněčného přenosu elektronů (EET, extracellular electron transfer).

Vytvořili nový typ bakterie E. coli, který má k dispozici zesílený proces EET, a díky tomu se z těchto bakterií staly velmi efektivní „elektrické bakterie“. Na rozdíl od předešlých bioelektrických bakterií nepotřebují k výrobě elektřiny specifické substráty a vyrábějí elektřinu, když rozkládají rozmanité organické látky ve vodním prostředí.

OPTIMALIZACE METABOLICKÝCH DRAH PRO VÝROBU ELEKTŘINY Zdroj: Freepik

Boghossianová a spol. vytvořili v bakteriích E. coli kompletní metabolickou dráhu pro mimobuněčný přenos elektronů. Použili k tomu genetické komponenty z bakterie Shewanella oneidensis MR-1, která je známým „přírodním“ producentem elektrické

16

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

energie. V bakteriích E. coli vznikla optimalizovaná metabolická dráha, která prochází vnitřní i vnější stěnou bakteriální buňky.

Oproti dosavadním technologiím, jež obvykle zahrnovaly jen části metabolické dráhy EET, nabízí trojnásobnou produkci elektřiny. „Elektrická“ E. coli výtečně prosperuje v různých prostředích, včetně odpadní vody z pivovaru. Tam, kde exotické bioelektrické bakterie selhávají, má tato vylepšená bakterie E. coli velmi slušný potenciál pro čištění odpadní vody spojené s produkcí elektřiny v průmyslovém měřítku.

Podle Boghossianové těmito bioelektrickými bakteriemi E. coli vlastně zabíjejí dvě mouchy jednou ranou. Namísto toho, aby dodávali energii do systému, který zpracovává odpadní vodu znečištěnou organickými látkami, jejich technologie zajišťuje jak čištění odpadní vody, tak i produkci elektřiny.

UPLATNĚNÍ VÝZKUMU A DALŠÍ VÝVOJ

Výsledky tohoto výzkumu by přitom mohly nalézt mnohem širší uplatnění než jenom při čištění vody s organickým odpadem.

Odolné bioelektrické bakterie E. coli by se mohly prosadit například v mikrobiálních palivových článcích, v elektrosyntetických procesech nebo třeba v „živých“ biosenzorech. Tyto bakterie je také možné dále vylepšovat, aby úspěšně rostly i v dalších typech prostředí, včetně průmyslových nebo zemědělských, kde by se mohly stát základem zajímavých udržitelných technologií kombinujících likvidaci odpadních látek s výrobou energie.

Jak uvádí kolega Boghossianové Mohammed Mouhib, vše nasvědčuje tomu, že vstupujeme do éry bioelektrických GM bakterií, které posouvají technologické limity v celé řadě reálných aplikací.

S kolegy jsou nadšení ohledně slibné budoucnosti bioelektrických bakterií a nemohou se dočkat, až tuto inovativní technologii dále rozvinou.

Zdroj: techxplore.com, Jamani Caillet (EPFL)

S kolegy novou technologii otestovali na odpadní vodě z lokální pobočky pivovaru Les Brasseurs v Lausanne. Choulostivé bioelek-

trické bakterie by v takové vodě ani náhodou nepřežily, ale jejich bakterie E. coli se v ní nadšeně množí a přitom vyrábějí elektřinu.

 Baňky obsahující E. coli produkující elektřinu

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

17

Papírové kelímky na kávu: ekologická iluze Kávu s sebou dnes dostanete v plastovém kelímku už jen málokdy – trendem posledních let je jejich papírová varianta. Nedávná studie ovšem potvrdila, že jsou papírové kelímky mnohem méně ekologické, než se na první pohled zdá. Přírodě i lidem škodí stejně jako jejich plastoví sourozenci.

Zdroj: Adobe Stock

Autor: Aneta Střechová

BEZ PLASTU? ALE JDĚTE Papírové kelímky jsou sice vyráběné z recyklovatelných materiálů, problém je ale v tom, že samotným papírem tekutina proteče. Jak si pomoci? Potáhneme ho tenkou vrstvou polyetylénu, tedy syntetického plastu. Ten tvoří asi pět procent složení celého kelímku.

A máme problém: Kromě toho, že plastová vrstva brání protečení, brání i recyklaci. Papírový kelímek potažený plastem není možné vytřídit ani kompostovat – po deseti minutách slávy tak skončí v lepším případě ve směsném odpadu, v horším rovnou na ulici.

Například ve Velké Británii sice existují recyklační centra, která umí oddělit papírovou a plastovou část kelímku, nicméně i tak se zde ze 100 kelímků průměrně vytřídí pouhé čtyři.

KÁVA S MIKROPLASTY

Studie vedená Bethanie Carney Almrothovou, docentkou environmentálních věd na univerzitě ve švédském Göteborgu, prokázala, že pohození papírových kelímků v přírodě škodí stejně jako pohození klasického kelímku z plastu. Almrothová zkoumala vliv papírových i plastových kelímků na larvy pakomárů, jež se běžně používají ve zkouškách toxicity. V obou případech byl výsledek shodný – larvy v sedimentu z papírových i plastových kelímků rostly méně a jejich vývoj se razantně zpomalil.

Indická studie z roku 2019 odhalila, že papírové kelímky škodí i lidem. Horká voda používaná při přípravě nápoje může z papíro-

18

BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

vých kelímků vyluhovat mikroplasty a škodlivé chemikálie. Během patnácti minut se do 100 mililitrů vody uvolnilo průměrně 25 tisíc částic mikroplastu. Kromě toho byly nalezeny stopy škodlivých chemikálií a těžkých kovů jak ve vodě, tak i v plastové izolační vrstvě. To naznačuje, že problém není pouze ve vytváření zbytečného odpadu, ale i v samotné konstrukci těchto produktů.

VZDÁME SE POHODLÍ A NÍZKÉ CENY?

Jak eliminovat zbytečný a nerecyklovatelný odpad? Logickou odpovědí je vůbec jej nevytvářet. Kávu s sebou je možné nalévat do skleněných, keramických nebo nerezových znovupoužitelných kelímků, které jsou chemicky inertní a lépe recyklovatelné. Velké oblibě se těší i plastové znovupoužitelné kelímky na kávu, u těch je ale třeba myslet na to, že kyselé nápoje, jako je káva, snáze absorbují uvolněné chemikálie. Některé kavárny nabízejí za vlastní kelímek dokonce slevu, případně mají vlastní zálohované kelímky nebo nabízejí jejich jedlou variantu.

I zdánlivě ekologická řešení mohou mít skryté dopady na životní prostředí. V případě papírových kelímků na kávu je důležité hledat alternativy, které jsou nejen recyklovatelné, ale také neškodné během celého svého životního cyklu. Přechod k udržitelnosti vyžaduje nejen změnu materiálů, ale i celkového přístupu k výrobě a spotřebě.

LIVE STREAM

PŘEDNÁŠKY VRCHOLOVÝCH MANAŽERŮ

Profesionálně Odborně Online

ŽIVÉ PŘENOSY I ZÁZNAMY SLEDUJTE NA www.TechnicDays.cz

od 13. května 2024 v čase od 18.00 OTÁZKY POKLÁDEJTE ŽIVĚ na TechnicDays.cz BUDOUCNOST INOVACÍ | příloha časopisu EkonTech.cz

19

20 Byznys #ČESKObudoucnosti

#ČESKObudoucnosti KONFERENCE 2023

BYZNYS

Autor: Aneta Střechová

Konference #ČESKObudoucnosti 2023 se 13. října v DOX+ v Praze aktivně zúčastnilo přes 300 osobností byznysové, politické, neziskové, mediální a akademické sféry a nechyběli ani studenti od základních po vysoké školy.

Nejmladšímu účastníkovi bylo 13 let.

Konference byla navíc streamovaná online pro inspiraci všem

Na pár otázek k platformě a konferenci jsme se zeptali zakla-

českým občanům, veřejnosti, prarodičům, rodičům i studen-

datele platformy #ČESKObudoucnosti, Michala Nováka.

tům do českých škol na portálu VZDĚLÁVÁME ČESKO, Youtelevize Nova www.tn.cz. Záznam si můžete pustit na YouTube

Michale, co je to platfoma #ČESKObudoucnosti a proč vznikla?

kanále #ČESKObudoucnosti.

#ČESKObudoucnosti je nezisková platforma, na které se sna-

Tube kanále, na sociálních sítích a prostřednictvím portálu

žíme společně propojovat a potkávat lídry dneška s lídry bu-

Byznys #ČESKObudoucnosti

doucnosti. Nejmladší osoby, které jsou dnes na střední nebo dokonce na základní škole, tedy i čtenáře vašeho časopisu, s aktivními osobnostmi, podnikateli, učiteli a řediteli škol, lídry na vysokých školách, zástupci neziskovek a nadací, politiky, zástupci velkých korporací a médií. Těmi, kteří dlouhodobě podporují talent, inteligenci a šikovnost lidí v Česku. Těmi, kteří už mění nebo chtějí proměnit Česko na „mozkovnu světa“. A to díky špičkovému vzdělávání.

Co je dlouhodobým cílem platformy?

Cílem je práce na dlouhodobé vizi: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání. Chceme zapojit každého člověka v Česku. Naše platforma je tak otevřená každému člověku a organizaci, kteří se chtějí na budoucnosti Česka svým dílem také podílet a ztotožňují se se sdílenou vizí a posláním.

Co je posláním a cílem konference #ČESKObudoucnosti?

Naše inspirativní konference se každý rok podívá na horizont roku 2060 a zeptá se nejvýznamnějších zástupců byznysové, politické, neziskové, mediální a akademické elity země, co pro Česko budoucnosti a budoucí generace (u)dělali nebo (u)dělají tito inspirativní zástupci jednotlivých generací v daném roce. Že nejde jen o plané sliby, dokazuje naše mobilní aplikace #ČESKObudoucnosti, kde si jednotlivé osobnosti dávají své cíle pro podporu naší vize na nadcházející rok.

www.CESKObudoucnosti.cz

Michal Novák Expert na oblast rozvoje lidského talentu (HR) s celosvětovou zkušeností, kterou přenáší do projektů na podporu vzdělávání v Česku.

Vzdělávání v Česku se aktivně věnuje již od roku 2002 prací v neziskových organizacích, jejich vedením a zakládáním projektů podporujících vzdělávání.

Mezi roky 2013 až 2021 pracoval pro entity investiční skupiny PPF po celém světě. Řídil tým 800 personalistů v mnoha zemích světa.

Implementoval desítky HR systémů, digitalizoval HR procesy do úrovně kompletně bezpapírového HR a se svým týmem nabíral 7 000 zaměstnanců měsíčně. Zároveň nastavoval vzdělávací procesy pro 200 000 zaměstnanců s dopadem na desítky milionů klientů.

Před příchodem do skupiny PPF pracoval 6 let v celosvětové konzultační firmě PwC Česká republika. Nyní pomáhá českým firmám zvyšovat produktivitu práce skrz práci s lidským talentem.

21

22 Věda a výzkum Změna klimatu

BOJ S VLNAMI VEDER: INDIE HLEDÁ CESTU

VĚDA A VÝZKUM

Autor: Aneta Střechová

Indie se dala do boje se stále intenzivnějšími vlnami veder. Rychlý růst městské populace a zvyšující se urbanizace přináší výzvy, na které Indie reaguje souborem technologických a urbanistických řešení. Má k tomu dobrý důvod: mezi lety 2000–2004 a 2017–2021 byl v zemi zaznamenán 55% nárůst úmrtí souvisejících s horkem.

Rajashree Kotharkar, architekt a urbanista z Visvesvaraya National Institute of Technology, vede jednu z nejdéle probíha-

varování před horkem a otevření chladicích center. Například

jících teplotních studií v zemi. Ne náhodou výzkum probíhá

v Ahmedabadu, prvním indickém městě, kde byly HAP zave-

v třímilionovém městě Nagpur. To leží v polosuchých pláních

deny, s jejich pomocí podařilo zachránit přes tisíc životů.

střední Indie, kde letní teploty mohou dosáhnout až 49 °C.

Zelená infrastruktura, městské plánování i tepelné akční plány

Reálná opatření Jedním z nejefektivnějších a zároveň nejlevnějších opatření k ochlazení budov jsou chladicí střechy, tedy natření střechy

Výzkum se zaměřuje na několik klíčových oblastí. Za použití

speciální reflexní bílou barvou, která odráží sluneční paprs-

sítě senzorů rozmístěných po celém městě vědci sbírají data

ky a snižuje teplotu uvnitř budov přibližně o jeden stupeň.

o teplotě a vlhkosti v různých čtvrtích. Zkoumají, jak různé for-

V kombinaci s izolací plechové střechy pomocí hliníkové folie

my městské infrastruktury, jako jsou budovy, silnice a zeleň,

je možné snížit teplotu o další jeden až dva stupně. Dalším kro-

ovlivňují městské teploty. Může se to zdát samozřejmé, vý-

kem k příjemnějšímu klimatu je oživení tradičních stavebních

sledky ale ukazují, že některé oblasti s méně hustou zástav-

technik – architekti a urbanisté navrhují a staví budovy s tlustý-

bou a větším množstvím zeleně mají paradoxně vyšší denní

mi stěnami, stíněnými nádvořími a provětrávanými střechami.

teploty, ale chladnější noci, což naznačuje složitý vztah mezi

Poměrně levnou a účinnou variantou je také instalace plasto-

městskou strukturou a teplotou. Kromě toho Kotharkarův tým

vých panelů.

zkoumá, jak tepelný stres ovlivňuje zdraví obyvatel, zejména s ohledem na chronické nemoci a zranitelné skupiny, jako

Přestože tato řešení přinášejí naději pro téměř 1,7 miliardy lidí,

jsou starší nebo nízkopříjmoví lidé. Nutností je také vytváření

kteří budou do roku 2025 žít v indických městech, stále exis-

modelů a interaktivních map předpovídajících dopady tepla

tují výzvy, jako je financování, potřeba lokálního přizpůsobe-

na různé části města, které jsou zásadní pro plánování měst-

ní a rychlost implementace těchto řešení. Zvláště ve velkých

ských zásahů a pro vývoj dalších strategií. Od roku 2013 fun-

a rychle se rozvíjejících městech je těžké tyto strategie efektiv-

gují i tzv. akční plány (HAP) obsahující směrnice pro vydávání

ně aplikovat.

Šéfredaktorka: Aneta Střechová sefredaktor@ekontech.cz | redakce@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 59. | Termín distribuce: listopad 2023 | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X

Chceš získat relevantní zkušenosti již při studiu?

Podílej se na realizaci II. ročníku konference platformy #ČESKObudoucnosti s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání.

Přidej se!

Hledáme nejaktivnější studenty v Česku.

Termín konference: 1. 10. 2024

Michal Novák

zakladatel chcisepridat@ceskobudoucnosti.cz

Jsme na

Hlasuj

a vyhraj nový

iPhone HLASUJ V APCE ABSOLVENTI.cz

HLASUJ NA WEBU www.TOPzamestnavatel.cz

Hlasuj od 2. října do 15. prosince 2023

Vyjádři svůj názor na pracovní trh v ČR

Hlavní partneři

Partneři studie

Odborný garant

Podporovatelé

Mediální partneři