Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme víc než jen pole, louky, lesy a cesty. Vidíme krajinu – dílo, které vzniká po generace. Každý strom, mez, remízek či brázda nese otisk lidské práce, ale i moudrost přírody, která si vždy najde svou cestu. Krajina je výsledkem společného úsilí – člověka a země.
Říjen ji ukazuje v celé její kráse. Barvy se proměňují ze dne na den, rána jsou tichá a voní po hlíně a vlhku. Pole dávají poslední úrodu, listí se snáší na zem a všechno se pomalu ukládá k odpočinku. Právě teď je nejvíc cítit, že zemědělství není jen práce – je to součást koloběhu, tvoření, péče. Každý, kdo vyjde na pole, do sadu nebo na pastvinu, se stává tvůrcem krajiny.
Proto se nejen v tomto čísle zamýšlíme nad tím, co všechno krajina znamená – pro člověka, pro přírodu i pro budoucnost. Přinášíme pohledy odborníků na udržitelné hospodaření, příklady dobré praxe i inspiraci, jak krajinu chránit a rozvíjet. Protože každé naše rozhodnutí, každý krok v terénu, každá rostlina, kterou zasadíme, je součástí velkého obrazu – díla, které stojí za to tvořit.
Krajina, to je dílo. A to dílo je v našich rukách.
04 FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají malou, ale opravdu malou chodící encyklopedii.
14
CESTOVÁNÍ
Jedeme na další výlet! Tentokráte na krásné místo uprostřed lesů.k
22
AKTIVITY ŠKOL
Aktivity, soutěže a akce škol jsou kořením vzdělávání. V tomto čísle se podíváme hned do několika škol.
06
PŘÍBĚH
Vybrali jste si obor spjatý s přírodou? Tak to jste tady správně! Stejně jako Katka a Štěpánka, jejichž příběh si můžete přečíst.
10
ANGLIČTINA
Zemědělské školství má budoucnost, na kterou vás už dnes připraví zemědělské školy. Přečtěte si o tom v angličtině.
20
>2/88
vydává Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2
editor
Michal Petřík e-mail petrik.michal@uzei.cz
telefon +420 222 000 381
KALENDÁŘ
Podzim to je jedna akce za druhou. Ty nejzajímavější najdete v našem kalendáři.
26
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
! FAKTA
BUDOUCNOST, KTERÁ UŽ ROSTE
Zemědělství už dávno není jen o traktoru a rýči. Dnes stojíme na prahu éry
Zemědělství 4.0 – propojení technologií, dat a přírody. Stejně jako dřív průmyslové revoluce změnily výrobu, tato „čtvrtá zelená revoluce“ mění způsob, jak pěstujeme jídlo, pečujeme o zvířata i planetu. Farmáři používají chytré senzory, které měří vlhkost půdy, teplotu či živiny v reálném čase. Drony sledují růst plodin z výšky a pomáhají přesně určit, kde je třeba zalít, pohnojit nebo zasáhnout proti škůdcům. Díky GPS technologiím se traktory dokážou řídit téměř samy a pracují s přesností na centimetry. To šetří čas, palivo životní prostředí. Velkou roli hrají data a umělá inteligence – software vyhodnocuje informace z polí, navrhuje ideální osevní postup a dokáže předpovědět výnosy.
Místo „pocitového“ zemědělství tak přichází chytré farmaření, které stojí na vědě a přesnosti. Zemědělství 4.0 potřebuje nové lidi – techniky, datové analytiky studenty, kteří se nebojí propojit přírodu s technologiemi. Budoucí farmář tak může ovládat dron z tabletu, analyzovat půdu pomocí satelitních snímků a zároveň zůstat v srdci člověkem, který rozumí půdě a rostlinám. Zemědělství je zkrátka high-tech obor, který má duši. A právě teď hledá ty, kteří chtějí růst spolu s ním.
8,5
SKLENÍK OBR
Ve školní botanické zahradě Střední odborné škola na Jarově v Praze 9 roste skutečný unikát: šestimetrová palma druhu Washingtonia robusta, pravděpodobně největší a nejstarší svého druhu v Česku. Protože převyšovala kapacitu běžného skleníku, studenti a pedagogové společně vytvořili jedinečnou konstrukci: skleník na kolečkách! Tento 8,5 metru vysoký „palmový dům“ váží přes půl tuny a je postaven z hliníkové konstrukce kryté průhledným polykarbonátem. V zimě chrání palmu před mrazem, v létě se zase odsune, aby rostlině proudil vzduch a dostávala maximální sluneční světlo. Projekt spojil zahradnické i stavební obory: studenti budovali kolejiště, podvozek samotný skleník – učili se tak v praxi. Výsledkem je výjimečné spojení techniky, přírody a vzdělávání. Jarovská botanická zahrada slouží především žákům zahradnických oborů, přístupná je ale i veřejnosti a vstupné je zdarma.
VÍTE, ŽE…
dýně se stala symbolem Halloweenu díky staré irské legendě o lakomém Jackovi, který obelstil ďábla a po smrti bloudil světem s uhlíkem v řepě místo lucerny. Když Irové v 19. století emigrovali do Ameriky, zjistili, že dýně je větší, dutější a ideální na vyřezávání. Tak vznikla Jack-o’-lantern – dýňová lucerna, která měla odhánět zlé duchy. Od té doby, zhruba od poloviny 19. století, se stala neodmyslitelným symbolem Halloweenu i podzimu.
COOLTURA
Zveme vás na výjimečnou výstavu Výstava Pasti na ptáky, která proběhne od 4. do 15. listopadu 2025 ve foyer Kampusu Hybernská v centru Prahy. Tato výstava propojuje umění a ekologii a upozorňuje na alarmující počet ptáků, kteří každoročně ve městech umírají kvůli srážkám s neoznačeným sklem, fasádám či jiným „pastím“, často nezamýšleným. Filmový fotograf Stanislav Honzík, který zvěčnil stovky herců mezinárodního formátu a spolupracoval se světovými filmovými produkcemi, představí sérii snímků, která vznikala při natáčení klipu ke kampani Pasti na ptáky i dodatečně v ateliéru. Vystaveny budou také skici Jany Smetanové s návrhy kostýmů pro tanečníky a tanečnice, kteří se v klipu proměnili v ptáky.
Uvidíte také návrhy kostýmů od výtvarnice Jany Smetanové a malby na prosklených plochách autorky Kateřina Štenclová, které mají praktický přesah – pomáhají chránit ptáky před nárazy do skla. V rámci výstavy proběhnou i interaktivní workshopy pro školní skupiny – účastníci si sami vyrobí polepy, které mohou pomoci snížit rizika pro ptáky v městském prostředí. Přijďte nejen na vizuální zážitek, ale s chutí něco změnit – ať už jako jednotlivec nebo školní kolektiv. Výstava dokáže inspirovat, jak malé kroky mohou mít velký dopad.
VÍCE ZPRÁV ZE ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ
NAJDETE NA PORTÁLU
WWW.AGRONAVIGATOR.CZ
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu či tipy na stránky, které se vyplatí navštívit či rovnou dlouhodobě sledovat. Tentokrát vám představíme video o jedné zajímavé farmě. https:// www.youtube.com/watch?v=LgqbofaEwfA Když se totiž do pěstování borůvek pustí hvězda filmového plátna, zní to možná jako scénář z Hollywoodu. Ale Karel Roden, známý herec z českých i světových filmů, to bere vážně. Na své jihočeské farmě pěstuje borůvky s precizností, jakou by mu záviděl nejeden agronom. Využívá moderní kapkovou závlahu, šetří vodu, pečuje o půdu a dbá na to, aby borůvky putovaly „rovnou z keře k lidem“. Jeho farma funguje pod značkou Čerstvě utrženo a láká na samosběr – lidé si mohou borůvky natrhat sami, ucítit vůni léta a vidět, odkud jídlo skutečně pochází. Roden dokazuje, že zemědělství dnes není jen o traktoru a gumákách, ale o spojení technologií, ekologie a radosti z výsledku. A když to baví herce z filmů, proč by to nemohlo bavit i tebe? Možná právě v zemědělství najdeš smysl, svobodu – a trochu té filmové magie přírody.
fakta
V BUDOUCNU SE NEZTRATÍME
text | michal petřík foto | archiv štěpánky a katky, archiv redakce
BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE
KLADNÝ VZTAH KE ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE
SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ VÁS MODERNÍ TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ OBOR JE
CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO SERIÁL ROZHOVORŮ SE ŽÁKY A ABSOLVENTY STŘEDNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL, KTEŘÍ
SE S NÁMI PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE NÁS ČEKÁ SPECIÁLNÍ DVOJROZHOVOR. ZPOVÍDALI JSME ŠTĚPÁNKU, ABSOLVENTKU OBORU AGROPODNIKÁNÍ NA VOŠ A SOŠ V BŘEZNICI A TAKÉ KATKU, KTERÁ OBOR AGROPODNIKÁNÍ STUDUJE
NA ZEMĚDĚLCE V BENEŠOVĚ.
PROČ JSTE SI VYBRALY PRÁVĚ
ZEMĚDĚLSKÝ OBOR?
Štěpánka: Tento obor jsem si vybrala, protože mám moc ráda přírodu a práci se zvířaty.
Katka: Narodila jsem se na malém statku s už od malá jsem se toužila stát zemědělcem.
JE VE VAŠEM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY TVÉHO OBORU?
Štěpánka: Ano je.
Katka: Ano, u nás též.
CO TĚ NEJVÍCE BAVÍ ČI BAVILO VE ŠKOLE?
Štěpánka: Ve škole mě nejvíce bavil obor veterinářství a všechny odborné praxe, ať už v živočišné nebo v rostlinné
výrobě.
Katka: Předměty o zemědělství – pěstování rostlin, chov zvířat, praxe.
JSTE RÁDY, ŽE JSTE TEORII PROŽILY DÍKY
PRAKTICKÉ VÝUCE TAKÉ NA VLASTNÍ KŮŽI?
PŘIPRAILA VÁS ŠKOLNÍ PRAXE DOSTATEČNĚ NA REÁLNOU PRAXI PO ŠKOLE?
Štěpánka: Myslím že ano, protože naši učitelé jsou odborníci z praxe.
Katka: Do začátku to určitě stačí, ale časem si bude potřeba znalosti rozšířit.
NA CO SE NEJVÍCE TĚŠÍTE V RÁMCI BUDOUCÍHO UPLATNĚNÍ? NA PRÁCI VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCI S MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI?
Štěpánka: Nejvíce jsem se těšila na práci se zvířaty. Jelikož ještě studuji další školu, tak se mi to zatím nesplnilo.
Katka: Na práci venku, práci s traktory a zvířaty.
ZÍSKALY JSTE NA ŠKOLE NĚJAKÉ CERTIFIKÁTY, KTERÉ V BUDOUCNU UPLATNÍTE PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?
Štěpánka: Na naší škole lze získat řidičský průkaz na
traktor a osobní automobil v rámci výuky.
Katka: Získám certifikát ohledně přípravků na ochranu rostlin.
PŘEMÝŠLELY JSTE O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?
Štěpánka: Ano přemýšlela. Hlavní roli by hrálo zaměření (zda rostlinná nebo živočišná výroba), zázemí a financování.
Katka: Ano, finance. ��
ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ
ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU
V PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?
Štěpánka: Práce se zvířaty a lidi, protože zemědělství dělají lidé hlavně srdcem a ne pro peníze.
Katka: Určitě ještě práce se zvířaty.
PRÁCE V ZEMĚDĚLSTVÍ JE NĚKDY VE SPOLEČNOSTI NEDOSTATEČNĚ OCEŇOVÁNA. V POSLEDNÍCH LETECH VŠAK PRESTIŽ TOHOTO ODVĚTVÍ STOUPÁ, ZVLÁŠTĚ U ZEMĚDĚLCŮ, KTEŘÍ HOSPODAŘÍ V SOULADU S PŘÍRODOU. JAK VNÍMÁTE POHLED NA ZEMĚDĚLSKÝ OBOR VE SVÉM OKOLÍ?
Štěpánka: Od doby, kdy jsem nastoupila do prvního ročníku na střední škole prestiž tohoto oboru opravdu stoupla, neboť na školách je vidět, že tento obor chce studovat více lidí, a i zemědělské podniky se více snaží zviditelňovat se (například dny otevřených dveří) a přitahovat tak více lidí do svých řad.
Katka: Kladně, na vesnici je to typický obor.
KRAJINA A PŮDA ČELÍ ŘADĚ TLAKŮ, MEZI KTERÉ
PATŘÍ ZNEČIŠTĚNÍ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZASTAVOVÁNÍ
PŮDY, NÍZKÁ ROZMANITOST PLODIN, EROZE PŮDY A EXTRÉMNÍ SUCHA SPOJENÁ SE ZMĚNOU KLIMATU.
MYSLÍTE, ŽE JE MEZI ZEMĚDĚLCI ZNÁT VĚTŠÍ
PŘÍKLON K UDRŽITELNÉMU HOSPODAŘENÍ?
Štěpánka: Myslím, že ano.
Katka: U malých zemědělců to znát je, ale u velkostatků je to horší.
MÁTE NĚJAKÝ VZKAZ NEBO MYŠLENKU, KTEROU BYSTE CHTĚLY PŘEDAT ( ZEMĚDĚLSKÉMU ) SVĚTU? ��: )
Štěpánka: Dál prosím tuto práci dělejte hlavně srdcem, protože jinak pro budoucí generace žádné zemědělství ani příroda nezbude.
Katka: Asi jen to, aby se každý zamyslel nad tím, jestli je jeho počínání pro Zemi prospěšné.
DÍKY MOC ZA ROZHOVOR A PŘEJI MNOHO
KRÁSNÝCH DNÍ VE VENKU A HLAVNĚ SE ZVÍŘATY! : )
MODERN AGRICULTURE EDUCATION
Agriculture has always been the foundation of human civilization, yet in the 21st century it is undergoing one of the most profound transformations in its history. Today’s farms are not just about soil and harvests – they are about data, drones, sensors, and sustainability. This shift is also transforming the way agriculture is taught. Modern agricultural education no longer focuses solely on traditional skills but seeks to combine centuries-old experience with cutting-edge science and technology.
Across the Czech Republic, agricultural schools are becoming laboratories of innovation. Students who once learned mainly how to plow, sow, and harvest are now working with GPS systems, smart irrigation devices, and digital farm management software. Many schools have replaced old machinery with modern training equipment, including simulators of tractor operation or greenhouse climate control systems. The goal is clear: to prepare young farmers who are not only skilled workers but also data-literate professionals capable of responding to the challenges of modern agriculture.
One of the biggest changes in recent years has been the integration of precision farming into the curriculum. Students learn how to use drones to monitor crops, analyze soil quality, and measure yields. In cooperation with universities and technology companies, many schools conduct small-scale research projects directly on their training farms. They test different varieties of plants, explore ecological fertilization, and study how to reduce the environmental impact of agriculture.
At the same time, the focus of agricultural education has broadened. Subjects such as environmental protection, renewable energy, and waste
management are now as important as agronomy or animal breeding. Schools teach students to see the farm as a living ecosystem, where every decision affects soil health, water resources, and biodiversity. This holistic view prepares graduates for an agriculture that must balance production and sustainability.
The digital era has also changed how students learn. Online platforms, e-learning modules, and virtual labs allow them to experiment with farm management simulations and analyze real data from the field. Some schools cooperate internationally, joining European programs like Erasmus+, which help students experience different agricultural systems across the continent. Through these exchanges, young people discover that agriculture is a global field driven by innovation and cooperation.
Modern agricultural education is not only about technology, however. Schools continue to nurture values deeply rooted in Czech rural culture – respect for land, responsibility, and practical thinking. While future farmers may rely on satellites rather than the almanac, their mission remains the same: to produce food responsibly and care for the landscape.
Graduates of today’s agricultural schools no longer fit the old stereotype of a “farmer in overalls.” They are entrepreneurs, environmentalists, and technicians in one.
Many start their own businesses, combining traditional farming with agrotourism, local food production, or ecological projects. Their success shows that agriculture, far from being outdated, is one of the most dynamic fields of the modern economy.
As technology continues to evolve, so too must education. The future of farming depends on people who can work with both machines and nature, who understand both algorithms and the rhythm of the seasons. Czech agricultural schools, with their unique mix of tradition and innovation, are helping to ensure that this future is in good hands.
PŘÍRODNÍ REZERVACE V KLADSKÉ
text | hana honsová foto | hana honsová
∞ CESTOVÁNÍ
Necelých devět kilometrů severně od Mariánských Lázní se v okolí osady Kladská rozprostírá národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, lovecký zámeček Kladská a Kladský rybník. Jedno z nejkrásnějších míst na Chebsku leží v centru nejcennějšího území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Cesta do Kladské je poměrně jednoduchá. Vede po lesní silničce hlubokými, tichými lesy přímo z Mariánských Lázní. Silnice se však ve své druhé polovině dost zužuje, a tak je ve všedních dnech v určených časových intervalech vjezd zakázán, aby tudy mohla bez potíží projet pravidelná
autobusová linka, spojující lázeňské město s Kladskou.
Od bývalého loveckého zámečku knížete Otto Sigismunda Schönburg-Waldenburga uprostřed tichých smrkových lesů vede kolem romantické vodní plochy po dřevěných chodníčcích nově opravená naučná stezka národní přírodní rezervací Kladské rašeliny s velmi pestrou flórou i faunou.
Návštěvníci si mohou prohlédnout i sousední Kyselé jezero s jedním z nejkyselejších povodí v Evropě. Za prohlídku stojí také park s hrobkou zakladatele zdejšího loveckého zámečku se stylovými stavbami a arboretem.
Lovecký zámeček nechal postavit kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg.
KLADSKÉ RAŠELINY
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny má rozlohu necelých 306 hektarů. Dělí se na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Z důvodu velmi kyselého ekosystému Kladských rašelin v rezervaci rostou známé druhy masožravých květin - rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná. Významné zastoupení mají lišejníky a mechorosty i z vzácného rodu baňatka.
Z běžných druhů divokých zvířat zde žije například jelen evropský a jelen sika, srnec obecný či prase divoké. V nepřehledných koutech rašelin se od roku 1996 usídlil rys ostrovid. Mezi nejnápadnější živočichy Kladských rašelin patří ale jedni z nejmenších - motýl žluťásek borůvkový a perleťovec severní. Turisté mohou pro svoji návštěvu využít dva kilometry dlouhou naučnou stezku vedoucí po bezbariérovém povalovém chodníku.
Rezervace leží uprostřed lesů, v nadmořské
výšce 814 m n. m., na náhorní plošině nad Mariánskými Lázněmi. Romantické a tiché místo nabídne příchozím odpočinek v atmosféře klidu a pohody. Jen zpěv ptáků, šumění větru, šplouchání vlnek v nedalekém rybníku doprovází návštěvníky během pobytu v těchto místech.
LOVECKÝ ZÁMEČEK
Sláva Kladské je spojena s již zmíněným jménem knížete Schönburga – Waldenburga, který kouzlu tohoto místa doslova propadl. Jeho zásluhou zde byl vybudován v letech 1875 až 1876 lovecký zámeček, vznikla oblíbená honitba a bylo založeno arboretum.
Mezi historiky se zatím bezvýsledně spekuluje o tom, zda bylo zmiňované sídlo zakoupeno na výstavě ve Vídni, na Kladskou po částech dovezeno a tady znovu sestaveno. Zatím žádné historické prameny však tuto domněnku nepotvrdily. Zámeček naštěstí nepotkal osud řady jeho
CESTOVÁNÍ
kolegů, kteří padli za oběť minulého režimu, nebo se na nich podepsal zub času. Přesto i tento objekt měl „na kahánku“, když v roce 1960 částečně vyhořel. V majetku lesního závodu Mariánské Lázně se zámeček v zachovalém stavu dočkal dnešních dní. V současnosti ve svých interiérech nabízí ubytování buď přímo v loveckém zámečku, nebo v loveckém srubu, kterých zde nechal kníže vybudovat na přelomu devatenáctého a dvacátého pět. Kolem starobylých budov, tvořících základ osady se rozkládají zbytky parku s arboretem cizokrajných dřevin.
JAKO SIBIŘSKÁ TAJGA
Šumava nebo sibiřská tajga, k takovým místům je okolí Kladské nejčastěji přirovnáváno. Okolní lesy ukrývají již zmíněná
rašeliniště. Největším z nich je s rozlohou 150 hektarů rašeliniště Tajga, jehož okraje se dotýká červená turistická značka z Mariánských Lázní a které je jako jediné zpřístupněno naučnou stezkou.
Ostatní mokřady Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les nejsou zpřístupněny a vstup do nich je zakázán. Informační tabule informují o výskytu rysa ostrovida a řady ptáků, brouků a motýlů, jejichž výskyt v přírodě se dá bohužel stále častěji označovat jako vzácnost.
ZVĚŘ POZOROVAT RÁNO
Trpělivější návštěvníci mohou zkusit za časných jiter pozorovat zvěř, kdy se Kladská ještě utápí v hlubokém tichu. Tehdy zvířata vycházejí na ranní pastvu, ptactvo vítá zpěvem nový den a trpělivému
a hlavně ukázněnému návštěvníkovi občas umožní setkání, které si člověk v sobě uchovává po dlouhá léta.
Na setkání se vzácným tetřevem hlušcem, či již zmiňovaným rysem, by příchozí ale museli mít opravdu obrovské štěstí. I tak procházka probouzející se krajinou, stojí za to. Při troše štěstí se lze setkat s ledňáčkem říčním, čápem černým nebo kulíškem nejmenším, kteří v naší přírodě už bohužel také patří ke vzácnostem.
Je tedy logické, že celá oblast je již od roku 1933 přísně chráněnou rezervací.
KLADSKÝ RYBNÍK
Nádherné místo uprostřed té nejčistší přírody, láká především blízkým Kladským rybníkem, po jehož celém obvodu vede naučná stezka, seznamující návštěvníky se zajímavostmi a zvláštnostmi tohoto kraje. Kladský rybník má rozlohu devíti hektarů. Voda do rybníka přitéká z několika potoků, z nichž nejvýznamnější vodní zdroj představuje
Pramenský potok. Z rybníka vytéká Dlouhá stoka, která byla vybudována za účelem zpracování cínové rudy v okolí Horního Slavkova. Dlouhou stoku lze přirovnat k plavebním kanálům na Šumavě, ale zatímco ty šumavské sloužily k plavení dřeva, zdejší stoka byla spojena s provozem cínových dolů, jichž bylo v blízkém okolí Kladské v uplynulých staletích provozováno hned několik.
Od svého vzniku Dlouhá stoka zásobovala jednotlivé šachty vodou, potřebnou k pohonu těžních strojů a ke zpracování vytěžené suroviny. Ve své původní podobě stoka dosahovala délky přibližně 24 km, postupnými úpravami však nakonec přesáhla délku 30 kilometrů. Vodní koryto mělo ve všech úsecích šířku minimálně dva metry a v celé délce stoky byly stěny koryta zpevněny dřevem.
Po vybudování Kladského rybníku v šestnáctém století zaplavilo vodní dílo okraj rašeliniště Tajga a jeho jižní břeh dnes tvoří okraj celé přírodní rezervace Kladské rašeliny. Návštěva na jaře, či v létě je obohacena množstvím květů, které rozkvétají na okolních loukách, zatímco na břehu rybníka, návštěvníky svou krásou uchvátí vodní kosatce.
Při procházce po vzorně udržovaném povalovém chodníku jistě neujde pozornosti příchozích ani „travnaté“ moře, jímž naučná stezka prochází. Nejen na moři, ale i v Kladské se tedy lze setkat s "vlnobitím".
KNÍŽECÍ HROBKA
Krátké stoupání z Kladské k úpatí vrchu Lysina přivede návštěvníky na místo, kde v záplavě rozkvetlých rododendronů, na dohled své milované osady, sní věčný sen někdejší majitel zdejšího panství kníže Schönburg – Waldburg. Místní honitba byla svého času druhou největší honitbou v Čechách s velkým množstvím lovné zvěře. Proto se není co divit, že majitel panství byl rovněž vášnivým nimrodem, a že propadl kouzlu tohoto místa na celý život.
Nejenže zde strávil dlouhá léta plodného života, ale jeho posledním přání bylo to, aby zde byl pohřben. V souvislosti s jeho skonem v roce 1936 se zmiňuje legenda o bílém jelenovi, která praví, že ten, kdo střelí bílého jelena, do roka zemře. Nikdy se však její pravdivost v souvislosti se smrtí knížete nepodařilo ověřit.
Rašeliniště vznikla díky podmáčení půdy Kladským rybníkem.
9. - 15. 11.
AGRITECHNICA 2025
V Hannoveru se uskuteční Agritechnica, největší světový veletrh zemědělské techniky. Česká republika zde nebude chybět – domácí výrobci se představí nejen na samostatných expozicích, ale na oficiálním stánku Ministerstva průmyslu a obchodu. Ten nabídne průřez tím nejlepším z českých technologií.
V hale č. 21, zaměřené na chytré zemědělství, se představí dvanáct českých firem. Návštěvníci uvidí zemědělské roboty, digitální technologie nový traktor od Zetoru. Česká expozice dokazuje, že i tradiční obor může být moderní, využívat satelitní data, umělou inteligenci a robotiku, a ukazovat budoucnost precizního zemědělství.
Výstaviště v Hannoveru, Německo
11. 11.
KOMPOST FÓRUM 2025
Zaměřeno na úrodnost půd, kompostování a komunitní zapojení..
Náměšt nad Oslavou
do. 30. 12.
ŽATEC A KRAJINA
ŽATECKÉHO CHMELE
Město Žatec, srdce nejvýznamnějšího chmelařského regionu Česka, ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem otevřelo novou expozici věnovanou fenoménu
žateckého chmele a krajině, která byla roku 2023 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Návštěvníci projdou symbolickou tyčovou chmelnicí, která je typickým prvkem zdejší krajiny, a ocitnou se ve světě, kde chmel není jen plodinou, ale součástí identity regionu. Atmosféru podtrhuje interaktivní světelný panel přibližující krajinu světového dědictví hravou formou.
Dominantou výstavy je unikátní dioráma ručního česání chmele z 19. století, zrestaurované a doplněné o světelné a zvukové efekty. Expozice ovšem míří i do současnosti –představuje moderní pěstování, sklizeň a šlechtění žateckého chmele, který dnes míří do nejprestižnějších pivovarů světa. Objevte příběh, v němž se propojuje tradice, krajina vůně českého piva.
NZM Praha
Příští číslo vychází
14.11.
redakční rada
Věra Reljićová , Ministerstvo zemědělství ČR |
PhDr. Aleš Hradečný, Praha Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
Mgr. Otakar Březina Česká zemědělská akademie v Humpolci | Ing. Ludmila Gočálová , Ministerstvo zemědělství ČR | Ing. Petr Hienl , Místní akční skupina Krajina srdce | PhDr. Aleš Hradečný, Praha Ing. Zorka Husová Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Emil Kříž, Ph.D. Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha | doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. , Institut celoživotního vzdělávání MENDELU Brno Ing. Václav Stránský, Ministerstvo zemědělství ČR Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
EXKURZE DO SVĚTA VČEL
VE VŠEVILECH
text | foto vendula lindnerová 4. ročník oboru agropodnikání voš a soš březnice foto | voš a soš březnice ; archiv
V pondělí 22. září se studenti VOŠ a SOŠ Březnice vydali na odbor-nou exkurzi do malé vesnice Vševily u Březnice, kde je přivítal zkušený včelař pan Němec, který se včelařství věnuje již více než šedesát let. Ve svém rozsáhlém dřevěném včelíně jim ukázal přes sto včelstev, pečlivě očíslovaných pro snadnější orientaci.
Návštěvníci měli možnost nahlédnout za skleněné destičky do úlů, kde se hemžily včely na plástvích plných sladiny. Pan Němec jim přiblížil základy chovu včel, včetně péče o včelstva, prevence ne-mocí a způsobů léčby. Zvláštní pozornost věnoval roztoči Varroa destructor, který napadá plod včel a saje jejich hemolymfu. Léčba probíhá pomocí glycerinových pásků s kyselinou mravenčí nebo pří-pravku Gabon, aplikovaného na podzim.
Po léčbě se sleduje tzv. spad, který se vyhodnocuje na veterinární správě.
Součástí exkurze byla i ukázka elektrického medometu, který slouží k vytáčení medu. Studenti se dozvěděli rozdíl mezi květovým (jar-ním) a lesním (medovicovým) medem. Pan Němec přístroj spustil, takže si mohli prohlédnout jeho funkci v praxi.
Závěrem se včelař věnoval složitějším technikám, jako je larvení matek – proces umělého narážení matečníků, který vyžaduje zkuše-nosti a pečlivé sledování. Včely nemusí novou matku přijmout, a tak ji mohou i zabít. Tento proces je náročný, ale důležitý pro obnovu a posílení včelstev.
Exkurze studentům ukázala, že včelařství je komplexní obor, který se neustále vyvíjí. Počasí, podmínky i samotné včely se mění, a s tím přicházejí nové výzvy. Získané zkušenosti jsou nenahraditelné a žádný včelař si nemůže být jistý, že ho už nic nepřekvapí.
MEZINÁRODNÍ VELETRH KŮŇ 2025
text | foto střední škola dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle
Ve dnech 19. 9. až 21. 9. 2025 se uskutečnil již 32. ročník mezinárodního veletrhu koní a všeho, co k nim patří – Kůň 2025 – jediný veletrh tohoto typu na výstavišti v Lysé nad Labem s přehlídkou jednotlivých plemen, jezdeckými a vozatajskými ukázkami, drezurou, parkurem, westernovou show a dalšími uměleckými vystoupeními. Střední škola dostihového sportu a jezdectví z Prahy Velké Chuchle se jako každoročně této akce zúčastnila.
Vedle námi vystavovaných drobných reklamních předmětů s logem SŠDSaJ se osvědčila naše bandana (nákrčník), která slouží jako zimní ochrana krku a úst při jízdě na koni. Velký úspěch zaznamenaly i jezdecké podkolenky. Pracovník reklamy a žákyně během celé akce poskytovali informace o škole a také o možnostech studia. Velkým lákadlem se již pravidelně stal dostihový trenažér, na kterém si zájemci, za odborného dohledu žákyň, mohli vyzkoušet jízdu na dostihovém koni. Pozornost návštěvníků přitahovala také mužská figurína, představující kompletní vybavení dostihového jezdce, jež se stala hojně fotografovaným objektem.
A LÁKÁ (NEJEN) ZAHRANIČNÍ
STUDENTY
text | foto čzu, mp foto | archiv
V mezinárodních žebříčcích hodnocení vysokých škol si ČZU v Praze v poslední době vede skvěle. V Šanghajském žebříčku má letos hned tři obory v první stovce, z toho jeden dokonce na 24. místě. Nejnovější úspěch zaznamenala v posledním hodnocení Times Higher Education World University Rankings 2026. Zatímco české školy zde v lepším případě stagnují, ČZU poskočila o 200 míst a na národní úrovni sdílí druhé místo s Masarykovou univerzitou.
Letošní ročník The World University Rankings zahrnuje rekordních 2191 univerzit ze 115 zemí. V tomto prestižním žebříčku se ČZU dlouhodobě daří. Jen za posledních osm let se univerzita pod vedením rektora Petra Skleničky a jeho týmu vyhoupla ze sedmého na současné druhé místo, které nyní sdílí s Masarykovou univerzitou v Brně. Českým lídrem zůstává Univerzita Karlova.
Vysoká mezinárodní prestiž ČZU v Praze je výsledkem strategie, kterou v posledních letech prosazuje její vedení. Univerzita se řadí mezi špičkové vzdělávací instituce v národním i světovém kontextu a vychovává odborníky, kteří obstojí v tvrdé konkurenci akademického prostředí těch nejlepších zahraničních univerzit. Současný rektor Petr Sklenička, jehož osmileté funkční období právě teď vrcholí, to přičítá obrovskému úsilí všech, kteří na ČZU působí.
„Jsem velmi rád, že naše univerzita potvrzuje ve světových žebříčcích vzestup. To je samozřejmě především výsledek skvělé práce lidí na fakultách. K tomu je ovšem třeba na univerzitní úrovni vytvořit podmínky, které lidi nebudou dusit, ale naopak je budou motivovat k výborným výsledkům,“ zdůrazňuje Petr Sklenička.
České vysoké školy se tradičně umísťují ve středních a nižších segmentech žebříčku, konkrétně od 401. pozice dále. Mezi nejlépe hodnocené české instituce dlouhodobě patří Univerzita Karlova, následovaná Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Masarykovou univerzitou, které se umístily na 601.–800.místě.
ČZU si opět polepšila, v hodnocení za rok 2024 se umístila na 801.–1000. pozici. Má dokonce nejvyšší počet mezinárodních studentů z českých vysokých
škol (29 %). Zajímavý je pohled i na detailnější statistiky týkající se studentů. ČZU má ze všech českých škol nejvyšší počet zahraničních studentů, který přesahuje čtvrtinu. Má vyrovnaný počet mužů a žen, např. oproti Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, kde převažují ženy.
Pokud vás láká studium na ČZU, Ústav zemědělské ekonomiky a informací pro vás připravil speciální exkurze, kde si můžete prohlédnout areál univerzity, laboratoře, školní farmy i pěstební plochy, setkat se s pedagogy, studenty i výzkumníky a získat první praktickou zkušenost s moderním zemědělstvím. Exkurze je ideální pro středoškoláky, kteří zvažují
své budoucí studium, ale i pro širokou veřejnost, která chce poznat, jak probíhá výuka a výzkum na jedné z nejprestižnějších českých univerzit. Přihlaste se a objevte možnosti, které vám ČZU může nabídnout. Více informací najdete na webu agronavigator. cz.
ODVÁŽNÝ SKLENÍK
Před polovinou října se v Praze uskutečnil 27. ročník festivalu Designblok 2025. Měli jste možnost jej už někdy navštívit? Pokud ne, tak to určitě příště stojí za to. Pro školy a studenty je zvýhodněné vstupné, a je dobré si na prohlídku vyhradit delší čas. U minimálně jednoho exponátu mě napadlo, že napsat něco do našeho časopisu by byla zajímavá informace pro všechny. Posuďte sami.
Organizátoři pražský mezinárodní festival představili jako největší výstavu designu a módy ve střední a východní Evropě. Tématem, které bylo filozofickým pojítkem 27. ročníku festivalu, je ODVAHA.
Expozice se nacházely na pěti místech Prahy, já vám představím exponát, který byl k vidění na
střešních terasách Křižíkových pavilónů na Výstavišti Praha.
Už na dálku svítila červená konstrukce skleníku, z bližší vzdálenosti skleněná výplň trochu připomínala Novou scénu Národního divadla, ale za chvilku už bylo možno rozpoznat ve skleněné ploše zavařovací sklenice. To je tedy nápad! Skleník působil velmi jednoduše a sympaticky, podle autorů je to plně funkční stavebnicová stavba, konstrukce je z pletiva, které se používá na “dvojité oplocení vyplněné kameny”. A zavařovačky se jednoduše nastrkají do čtvercových otvorů pletiva, jen jich je potřeba nějaká tisícovka.
Snadno dostupné sklenice jsou odolné, dobře propouští světlo, dají se výborně kombinovat, takže se s nimi pohodlně pracuje. Prototyp skleníku byl i testován z hlediska světelné propustnosti, tepelné izolace i odolnosti vůči počasí.
Důraz autoři kladli na estetiku a udržitelnost, stavba je pěknou inspirací pro ty, kteří hledají ekologická a originální řešení.
Unikátní experimentální skleník byl vytvořen ve spolupráci s Ateliérem dvoutakt, konkrétně pro komunitní zahrady.
Tak co, nelíbil by se vám “odvážný” skleník také na vaší školní zahradě? Mohl by vznikat postupně a každý by tam měl své zavařovací sklenice!
