z emědělská škola
ZASE TO
Michal Petřík editor
Září je tu – a s ním i nový školní rok, nové začátky a výzvy. Léto uteklo rychleji, než bychom chtěli, ale věříme, že jste si ho užili naplno – ať už při práci na brigádách, na praxi nebo při zaslouženém odpočinku. Možná jste si z léta přivezli opálení, možná novou zkušenost, a možná jen chuť pustit se znovu do práce. A právě to je to nejdůležitější.
Školní dvůr i pole za okny se znovu naplnily ruchem, zahrady ještě voní pozdními květy a v lese začíná čas houbařů. Je to období, kdy se příroda pomalu chystá k odpočinku, ale pro nás začíná další rok učení, objevování a práce. V tomto čísle časopisu proto najdete inspiraci, která vás provede prvními týdny školního roku – od novinek z výzkumu a praxe přes rozhovory s odborníky až po tipy, jak si dobře zorganizovat studium i volný čas.
Zvlášť vítáme nové prváky, kteří se právě teď rozkoukávají ve svých školách a oborech. Věřte, že cesta, na kterou jste se vydali, má smysl – je to cesta, která spojuje tradici s moderními trendy a přírodu s technikou. A pro vás starší – berte tento školní rok jako příležitost posunout se zase o kus dál, objevit nové znalosti i sami sebe.
Jsme rádi, že jste zpátky s námi. Otevíráme nový ročník našeho časopisu a těšíme se, co všechno společně zažijeme a objevíme.
Přeji vám úspěšný start do nového školního roku!
04
FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají malou, ale opravdu malou chodící encyklopedii.
12
CESTOVÁNÍ
Jedeme na další výlet! Když se řekne Pernštejn, napadne vás možná zemědělka v Bystřici. Ale co takový hrad?
22
AKTIVITY ŠKOL
Aktivity, soutěže a akce škol jsou kořením vzdělávání. V tomto čísle se podíváme hned do několika škol.
06
PŘÍBĚH
Vybrali jste si obor spjatý s přírodou? Tak to jste tady správně! Stejně jako Štěpánka, jejíž příběh si můžete přečíst.
10
ANGLIČTINA
Zemědělské školství má nejen budoucnost, ale i bohatou minulost. V zářijovém čísle si o ní něco přečtete v angličtině.
>1/88
vydává
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2
editor
Michal Petřík
petrik.michal@uzei.cz
telefon
+420 222 000 381
20 KALENDÁŘ
Podzim to je jedna akce za druhou. Ty nejzajímavější najdete v našem kalendáři.
26
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
ZĚMĚDĚLSKÁ ŠKOLA JEDE, JAKO KDYŽ TISKNE
Léto přineslo hned dvě významná setkání, která ukázala, že zemědělství, lesnictví a zahradnictví nejsou jen obory, ale také živá komunita lidí, kteří chtějí sdílet zkušenosti, hledat nové cesty a inspirovat se navzájem. V srpnu jsme se tradičně potkali na veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Děkujeme všem, kteří se zastavili u našeho stánku Knihovny Antonína Švehly – ať už to bylo kvůli odborným publikacím, diskusím o praxi a studiu nebo jen pro pár slov o tom, jak se vám ve škole a na statku daří. Váš zájem nás těší a zároveň motivuje. Věříme, že jste si i vy odnesli nejen nové informace, ale i inspiraci a chuť do další práce. Jen o pár týdnů později následoval Den zemědělce v Kameni u Pacova, který patří mezi největší akce svého druhu u nás. Návštěvníci měli možnost vidět ukázky zemědělské techniky přímo v polních podmínkách, prohlédnout si novinky ve strojích, technologiích či metodách a porovnat je s vlastní praxí. Nechyběla setkání s odborníky, možnost vyměnit si zkušenosti a probrat témata, která dnes v zemědělství hýbou světem – od přesného hospodaření po otázky udržitelnosti. Akce ukázala, že tradice a moderní přístupy se mohou doplňovat a společně posouvat obor vpřed. Podzim ale rozhodně nebude chudší na příležitosti k setkání. Se Zemědělskou školou se můžete potkat například na výstavě Flora Olomouc nebo během exkurzí na vysoké školy, které vám otevřou dveře do světa univerzitního života. Chystáme se i na další akce, o kterých vás budeme včas informovat – sledujte proto náš časopis a Instagram, ať vám nic neunikne.
LESÁRNA SLAVILA
Česká lesnická akademie v Trutnově si v sobotu připomněla významné jubileum – 170 let od založení a 80 let působení v Trutnově. Oslavy přilákaly stovky účastníků, mezi nimi současné studenty, pedagogy, absolventy i širokou veřejnost. Nechyběli ani významní hosté, v čele s ministrem zemědělství Markem Výborným. Program se odehrával ve školních prostorách i v přilehlém městském parku. Návštěvníci mohli zhlédnout výstavy mapující historii školy, zapojit se do tematických aktivit a setkat se s lidmi, kteří jsou s akademií profesně nebo osobně spjati. Slavnostní atmosféru doplnila oficiální setkání s projevy hostů i vzpomínkami pamětníků. Tradičně velký zájem vzbudily také myslivecké hody ve školní jídelně, kde se podávaly speciality ze zvěřiny. Škola, která vychovala mnoho odborníků v oblasti lesnictví a myslivosti, si tak důstojně připomněla svou bohatou historii i významnou úlohu v českém lesnickém vzdělávání.
text redakce | foto archiv
! FAKTA
VÍTE, ŽE…
na Střední škole zemědělské a potravinářské V Klatovech proběhla třídenní výstava Zahrada Pošumaví, která opět zaplnila sál školy výpěstky zahrádkářů z regionu? Návštěvníci obdivovali pestrou paletu ovoce, zeleniny i květin – od jablek, rajčat a dýní –až po exotickou mexickou okurku. Vrcholem byla soutěž „O jablko roku“. Výstavu doplnila pomologická poradna, Den bramboráře, výstava dětských prací i prezentace nové komunitní zahrady.
COOLTURA
Úžasná výstava Vltava slavná & splavná zve návštěvníky do Jízdárny Pražského hradu, kde bude od 5. září 2025 do 4. ledna 2026 k vidění unikátní expozice věnovaná nejznámější české řece. Akce vznikla u příležitosti 150. výročí premiéry Smetanovy Vltavy a pořádá ji Národní památkový ústav. Cílem je ukázat Vltavu nejen jako symbol, ale i jako zdroj života, energie a inspirace. Expozice je rozdělena do tematických celků: Srdce Vltavy, Formování řeky, Místa na řece (významná města a obce), Vltavské zlato a perly (rýžování, lov a hospodářské i kulturní bohatství), Energie řeky (mlýny, hamry, elektrárny, vltavská kaskáda), Doprava na řece (voroplavba, lodní doprava), Život u řeky (každodennost, sporty, tramping), Dopravní a technická díla, Vltavské pohádky, pověsti a legendy (vodníci, rusalky, Libuše, Horymír, sv. Jan Nepomucký) a Vltava emblematická. Součástí výstavy budou díla významných malířů, autograf Smetanovy skladby, modely mostů, parníků či vorařského nářadí. Pro děti je připravena hrací zóna v podobě parníku i edukační programy. Výstava tak propojuje umění, historii, techniku i živou kulturu kolem Vltavy.
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
VÍCE ZPRÁV ZE ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ
NAJDETE NA PORTÁLU
WWW.AGRONAVIGATOR.CZ
Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu či tipy na stránky, které se vyplatí navštívit či rovnou dlouhodobě sledovat. Tentokrát vám představíme web z dílny Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Agronavigator.cz je moderní portál určený pro zemědělce, lesníky i poradce, který nabízí přehledné a aktuální informace o dotacích, legislativě a novinkách v oboru. Součástí webu je například i Portál Poradce, který je klíčovým nástrojem pro podporu a rozvoj poradenské činnosti v zemědělství a lesnictví. Na stránkách Registr poradců najdou návštěvníci přehled akreditovaných odborníků, jejich specializace a kontakty. Teď už se širokým záběrem Agronavigátoru blížíme na vaši školu. Vaši učitelé totiž mohou využívat Učitelský portál, což je specializovaná vzdělávací platforma vytvořená právě pro učitele zemědělských a příbuzných oborů. Jejím cílem je podporovat pedagogickou praxi prostřednictvím sdílení aktuálních informací, výukových materiálů a novinek. A co má Agronavigátor přímo pro vás? No tak například exkurze na vysoké školy! Cílem exkurzí je seznámit vás se studijními programy vybraných vysokých škol, představit vám podmínky a možnosti studia včetně prohlídky odborného zázemí. Tak si zaleťte na Agronavigator.cz a pak hned na vysokou!
fakta
příběh
JDU SI ZA SVÝM SNEM
text michal petřík | foto archiv štěpánky
BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE KLADNÝ VZTAH KE ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ
VÁS MODERNÍ TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ
OBOR JE CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO NOVÝ SERIÁL ROZHOVORŮ SE ŽÁKY STŘEDNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH
ŠKOL, KTEŘÍ SE S NÁM PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH
INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE SE VYDÁVÁME ZA ŠTĚPÁNKOU, STUDENTKOU SOU A SOŠ HORŠOVSKÝ TÝN, OBORU AGROPODNIKÁNÍ.
PROČ SIS VYBRALA PRÁVĚ TENTO OBOR?
Vybrala jsem si ho, protože miluji práci se zvířaty. Původně byla ve výběru veterina, ale vzhledem k tomu, že bych nedokázala uspat ani křečka, tak z toho sešlo a objevila jsem obor Agropodnikání.
JE VE TVÉM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY TVÉHO OBORU?
V mém okolí je o takové absolventy velký zájem, to musím uznat. Jen já mám nejspíš smůlu, protože mě nevzali na brigádu do podniku nikam, a to jen kvůli opožděným autoškolám. Ale opravdu tu takové lidi berou „všema deseti“.
CO TĚ NEJVÍCE BAVÍ VE ŠKOLE?
Nejvíce mě baví praxe, protože mohu být v kontaktu se zvířaty, kvůli kterým jsem na tuto školu a obor šla. Samozřejmě se najdou i předměty ve škole, které mě baví, jako je např. pěstování rostlin, chov zvířat.
JSI RÁDA, ŽE TEORII PROŽIJEŠ DÍKY
PRAKTICKÉ VÝUCE NA VLASTNÍ KŮŽI?
PŘIPRAVUJE TĚ ŠKOLNÍ PRAXE DOSTATEČNĚ
NA REÁLNOU PRÁCI PO ŠKOLE?
Jsem za to velmi ráda. Jsem toho názoru, že kdyby takové školy neměly praxe u zvířat, nebylo by to ono. Studenti by se toho moc nenaučili, protože se toho učíme hodně hlavně praxí. Je to obrovská průprava do života, to rozhodně. Myslím si, že kdybychom se z praxe nic nenaučili, tak potom po škole bychom měli velké problémy s péčí
o krávy a podobně.
UŽ VÍŠ, ČEMU PŘESNĚ BY SES CHTĚLA PO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA VĚNOVAT?
Mým velkým snem je stát se zootechničkou. Samozřejmě počítám s tím, že mi hned nikdo nenabídne takovou pozici, protože všude shánějí někoho s praxí, ale byla bych za to ráda. Práce kolem krav mě baví, naplňuje mě a těší, tak bych u nich ráda zůstala.
NA CO SE NEJVÍCE TĚŠÍŠ V RÁMCI BUDOUCÍHO UPLATNĚNÍ? NA PRÁCI VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCI S MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI?
Nejvíce se těším asi na to, že se přiučím spoustě nových věcem a také poznám mnoho nových lidí. Doufám, že tedy „chytím“ nějaký dobrý kolektiv :)
ZÍSKALA JSI NA ŠKOLE NĚJAKÉ ERTIFIKÁTY, KTERÉ V BUDOUCNU UPLATNÍŠ PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?
Žádný certifikát jsem nedostala, pouze ústní pochvaly od učitelů, ale to se asi nepočítá, že? :D
PŘEMÝŠLELA JSI O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?
Přemýšlela jsem o tom, dokonce několikrát, ale pokaždé mi hlavou proběhla myšlenka, že to musí být hrozně náročné, vést vlastní podnik. Taky mi to vymluvil fakt, že jako agronomka bych netrávila tolik času mezi zvířaty.
ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ
ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU V PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?
Napadá mě ještě třeba práce s těmi zvířaty. Ve fabrice celý den sedíte a jen montujete dílky a mezi zvířaty máte každý den nové zážitky a stále jste v pohybu.
KRAJINA A PŮDA ČELÍ ŘADĚ TLAKŮ, MEZI KTERÉ PATŘÍ ZNEČIŠTĚNÍ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZASTAVOVÁNÍ
PŮDY, NÍZKÁ ROZMANITOST PLODIN, EROZE
PŮDY A EXTRÉMNÍ SUCHA SPOJENÁ SE ZMĚNOU KLIMATU. MYSLÍŠ, ŽE JE MEZI ZEMĚDĚLCI ZNÁT VĚTŠÍ PŘÍKLON K UDRŽITELNÉMU HOSPODAŘENÍ?
Rozhodně ano. Zemědělci se snaží šetrněji hnojit, používají pásové traktory aby méně ničili půdu. Sejí různé plodiny, ať už širokořádkové nebo pícniny, které stmelí půdu.
DÍKY MOC ZA ROZHOVOR A PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ V DALŠÍM PLNĚNÍ SNŮ : )
aj
FARMING SCHOOLS EVOLVED
The development of Czech secondary education reflects not only cultural change but also the economic needs of the nation. Alongside traditional grammar schools, which prepared elites for university study, a new form of schooling began to emerge in the 19th century – institutions focused on practical fields. Among these, agricultural or farming schools played a key role in the modernization of the countryside.
For centuries, education was accessible only to a narrow segment of society. Farmers and peasants relied on experience passed down orally, and young people learned to manage farms mainly from their parents. Only in the 19th century, during an age of scientific and technical progress, did it become clear that systematic education was essential for the competitiveness of Czech agriculture. The Thun reform of 1849 laid the foundation for a unified school system, and soon after, the first agricultural schools appeared. Their task was to connect theoretical knowledge with hands-on training and prepare young farmers able to apply new methods in crop cultivation and livestock breeding.
The earliest farming schools were often founded through the initiative of enlightened landowners, agricultural associations, or cooperatives aiming to raise productivity in rural areas. The curriculum included not only agriculture and natural sciences but also bookkeeping and basics of law, so graduates could run their farms
in a modern and efficient way. Important schools were established in towns such as Tábor, Chrudim, and Přerov, later also in the Vysočina region, where farming formed the backbone of life.
During the First Czechoslovak Republic, agricultural schools secured a stable place within the education system. They were seen as a means of uplifting rural society and democratizing access to knowledge –education was no longer the privilege of cities alone. Many schools operated training farms, orchards, and gardens, where students learned directly through practice.
The Second World War and the following decades brought disruption. Agricultural schools were subordinated to ideological goals, and after 1948 they became part of a centralized system designed to train workers for collective farms. Even so, they remained vital, providing professional education to thousands of young people across the country.
After 1989, Czech education underwent profound changes. Farming schools were transformed into modern agricultural and agro-technical secondary schools, often combining agriculture with ecology, technical training, or tourism. In addition to traditional teaching of animal husbandry and crop production, new subjects appeared – mechanization, environmental protection, and agrotourism.
Today, these schools represent an important bridge between tradition and modernity. They preserve the heritage of agricultural education that arose in the 19th century, while responding to the challenges of sustainable farming and rural development. They demonstrate that even in the digital age, working with the land remains a fundamental part of Czech culture and education.
HRAD PERNŠTEJN SKRÝVÁ MNOHÁ TAJEMSTVÍ
text | foto hana honsová
∞ CESTOVÁNÍ
Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, u osady Pernštejn, části městysu Nedvědice, který tvořil jeho podhradí. Stavba klasického raně gotického šlechtického hradu pánů z Pernštejna byla do 16. století několikrát vrcholně i pozdně goticky přebudována a především rozšířena.
Přesto hrad při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratil svou obranyschopnost, díky čemuž se Pernštejn řadí k nejvýznamnějším moravským hradům. Je památkově chráněn, v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Hrad se nachází v majetku České republiky,
je zpřístupněný veřejnosti a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav.
DLOUHÁ HISTORIE
V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do poslední čtvrtiny 13. století, kdy se roku 1285 uvádí Štěpán z Pernštejna a Medlova. Zpočátku po jeho založení kolem roku 1270 se jednalo o běžnou stavbu šlechtického hradu, tvořeného obvodovou hradbou s palácem a bergfritem, břitovou válcovou věží, zvanou později Barborka.
Výjimečný byl právě obranný břit (odrážející střelbu ve směru přístupu k hradu), inspirovaný zřejmě věží královského hradu Veveří, kde
∞ CESTOVÁNÍ
předkové Pernštejnů, páni z Medlova, byli panovnickými správci.
Moc rodu z Pernštejna rostla a finanční možnosti též, a tak na přelomu 15. a 16. století byla uskutečněna větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Není známo, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří.
V 15. století byly dostavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věže Barborky získal výraz mohutné a pevné stavby.
Před příchodem druhé poloviny tisíciletí byly také rozšířeny hradby o účinné věže. Na Pernštejně se ale stavět nepřestalo. Sklípková klenba překlenula vstupní prostor v přízemí. Dále byla dostavěna v
blízkosti Černé brány knihovna a několik obytných místností. Po obvodu jádra se nacházejí krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, typické pro Pernštejn, díky čemuž mají vyšší patra větší objem a plochu než nižší podlaží.
Nástěnné malby v ložnici, dětském pokoji a pokoji vychovatelky pocházejí asi z šedesátých let 18. století. Hradní kapli Obrácení sv. Pavla vymaloval roku 1716 František Řehoř Ignác Eckstein. Začátkem 18. století byla původní výzdoba Rytířského sálu doplněna štukovými reliéfy G. A. Corbelliniho. Hrad Pernštejn je zajímavý svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v barokní moravskou zemskou pevnost, ceněné jsou také architektonické detaily a sochařská i malířská výzdoba. Hradu se také někdy říká „mramorový“ pro hojné využití místního nedvědického mramoru při jeho stavbě.
∞ CESTOVÁNÍ
JMÉNO HRADU
Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem Bärenstein, v překladu „medvědí kámen“, v mineralogii také jantar. V podhradí totiž protéká říčka Nedvědička (tj. medvědí potok podle medvěda či medvědice – ve staročeštině „nedvědice“) a nachází se městečko Nedvědice.
Poněmčené názvy nejsou pro tuto dobu v českých zemích ojedinělé, byla to poměrně módní záležitost. Slovo „medvěd“ se objevuje jak v původním (jihomoravském) predikátu pánů z Medlova, tak i v německém názvu hradu Pernštejna.
OBLÉHÁNÍ A STŘECHY
Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Tehdy zřejmě
přišla o svou dřevěnou vrchní část Hranolová věž (s druhým horním spojovacím mostkem).
Při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i prospělo, došlo k němu v údobí, kdy se do objektu již příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 totiž zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti.
Do konce 18. století však byly postupně všechny původní goticko-renesanční vysoké a zdobné střechy (krovy), dobře patrné na obraze hradu hlásícím se do 16. století, nahrazeny stávajícím (nízkým) jednoduchým zastřešením. Zanikaly také všechny kryté dřevěné střelecké ochozy hradeb a
∞ CESTOVÁNÍ
z obvodového vnějšího ochozu na mramorových krakorcích kolem celého paláce zůstalo jen torzo.
MAJITELÉ SE MĚNILI
Počátky rodu pánů z Pernštejna sahají do druhé poloviny 13. století, kdy se příslušníci jedné z větví jihomoravského rodu pánů z Medlova rozhodli vybudovat na skalnaté ostrožně nad říčkou Nedvědičkou své nové sídlo – Pernštejn. Záhy pak odložili svůj původní predikát z Medlova a rod se podle svého nového sídla začal označovat z Pernštejna. Pernštejnům hrad patřil až do roku 1596, kdy jej Jan V. z Pernštejna musel prodat. Na hradě se následně vystřídalo několik majitelů. Hrad koupil
Pavel Katarin z Kataru, od jeho synů získal Pernštejn koupí roku 1609 Adam Lev Licek z Rýzmburka, jehož vdova Ester Sejdlicová ze Šenfeldu si roku 1623 vzala hraběte Kryštofa Pavla z Lichtenštejn-Kastelkornu. Od Lichtenštejnů hrad koupil roku 1710 vládní rada František ze Stockhammeru, od roku 1798 byl v držení Ignáce Schröffela z Mannsberku. Jeho dcera Josefina se roku 1818 provdala za hraběte
Viléma Mitrovského z Nemyšle. V držení rodu zůstal hrad do roku 1945. Protože Mitrovští neměli finanční prostředky na plánovanou romantizující přestavbu hradu, zachoval se dodnes v původní goticko-renesanční podobě.
Dne 2. října 1809 se, jako syn hospodářského správce hradu, narodil Antonín Emil Titl, český kapelník a hudební skladatel. Napsal mimo jiné i operu Die Burgfrau (Brno 1832) o Bílé paní pernštejnské.
POŽÁR ROKU 2005
Dne 15. dubna 2005 kolem šesté hodiny začalo v bývalé sýpce (dnešním depozitáři) hořet. Jako první na místo dorazili hasiči z Nedvědice, po nich profesionální hasiči z Bystřice nad Pernštejnem a další jednotky z okolí.
Povolaní hasiči byli v obtížné situaci, neboť nebylo možné se s těžkou technikou dostat na třetí nádvoří. V depozitáři bylo umístěno asi 800 předmětů, převážně obrazy a nábytek z 18. a 19. století.
∞ CESTOVÁNÍ
Cenné předměty byly vystavené v prohlídkových trasách, aby je mohli spatřit návštěvníci, proto nebyly požárem zasaženy.
V roce 2017 započal projekt obnovy terasovité zahrady na jihozápadním úbočí hradního ostrohu. V současnosti se mohou návštěvníci kochat zajímavými zahradními zákoutími, která doplňují drobné stavby.
PRASTARÝ TIS
V areálu hradu roste prastarý tis, ke kterému se pojí pověst. Ještě jako hůl jej zde před zahájením stavby Pernštejna zanechal starý pocestný, který nevěřil, že se stavitelům podaří na skále postavit hrad. Ti mu odpověděli, že nestaví z jeho víry, ale z kamene.
Pocestného odpověď zarazila, zarazil svou hůl do země a prohlásil, že uvěří teprve, když se hůl zazelená. Během pokračující stavby se prý hůl ujala, zazelenala a vyrostl z ní statný tis.
Od té doby se říká, že osud stromu je svázán s osudem hradu. Urve-li vichřice stromu větev, padne kus věže, a proto byl strom odpradávna pečlivě ošetřován a chráněn. Zanikne-li tis, je s Pernštejnem konec.
BÍLÁ PANÍ
Mladá komorná Eliška se neustále parádila, shlížela v zrcadle a zanedbávala své povinnosti. Když jednou chyběla na mši, všiml si toho starý mnich a šel ji hledat. Objevil ji opětovně u zrcadla. Připomněl jí, že zmeškala začátek mše, ale služka se na něj hrubě obořila. To kněze rozzlobilo natolik, že dívku proklel a ona se propadla do země.
Od těch dob prý bloudí chodbami Pernštejna jako bílá paní. Zrcadlo, před kterým trávila parádivá Eliška tolik času, je od těch dob také prokleté. Která žena nebo dívka se do něj zadívá, do roka ztratí veškerou svou krásu. Existuje i jiná pověst, která říká, že bílá paní není komorná, ale šlechtična.
Měla jí být (kromě komorné Elišky) kdysi statečná dcera hradního pána Žibřida. Když byl hrad obléhán, rozhodl se jej hradní pán vydat bez boje. Odvážná dívka byla odhodlána plány otce zhatit, a tak ji zabil.
Později se svého činu zhrozil a dal ji slavnostně pohřbít v kryptě hradní kaple. Pár dní po smutečním obřadu se chodbami začal procházet přízrak dívčí postavy. Nadobro prý zmizel až po smrti posledního potomka rodu Pernštejnů.
kalendář 9-10
26. 9.
NOC VĚDCŮ 2025
Noc vědců je celoevropská vědecko-popularizační akce, která zapojuje všechny zájemce do inspirujícího prostředí vědy. Tématem letošního ročníku Noci vědců je BOHATSTVÍ Letos se můžete těšit na večer, kdy věda ožívá prostřednictvím zemědělství, přírody a techniky. Čekají vás interaktivní dílny o rostlinách, půdě a potravinách, ukázky historických i moderních zemědělských strojů, vědecké pokusy i komentované prohlídky expozic. Setkáte se s odborníky, objevíte skrytá tajemství zemědělství a zjistíte, jak moc ovlivňuje
náš každodenní život. Program je připraven pro děti i dospělé. Přijďte prožít noc plnou objevů – vstup je zdarma!
NZM Praha
2. - 5. 10.
PODZIMNÍ ZEMĚDĚLEC 2025
Odborný seminář a polní den o bramborách.
Výstaviště Lysá nad Labem
2. - 5. 10.
FLORA OLOMOUC 2025 Olomouc se na začátku října znovu rozzáří barvami podzimu. Na výstavišti Flora se uskuteční jubilejní 30. ročník podzimní etapy zahradnické výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex s podtitulem „Oslava v zahradě“. Ve spolupráci se Zelinářskou unií Čech a Moravy a Ovocnářskou unií ČR představuje české ovoce a zeleninu. Návštěvníci se mohou těšit na to nejlepší z českého zahradnictví, podzimní zahradnické trhy, floristickou soutěž Podzimní věnec, festival gastronomie Olima s kuchařským kláním, Olima Cup a Moravským cukrářským šampionátem, ale i na rozmanitou nabídku bylinek, včelařských produktů a podzimních plodů. Pro malé návštěvníky je připraven pestrý program plný zážitků – od naučné stezky přes projížďky na koni, malování na obličej, skákací hrad a králičí hop až po setkání se zvířaty na salaši. Náš časopis najdete na výstavě také, sledujte náš Instagram, ať nás najdete :)
Výstaviště Flora Olomouc
Příští číslo vychází
17.10.
redakční rada
Věra Reljićová , Ministerstvo zemědělství ČR |
PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
Mgr. Otakar Březina , Česká zemědělská akademie v Humpolci | Ing. Ludmila Gočálová , Ministerstvo zemědělství ČR | Ing. Petr Hienl , Místní akční skupina Krajina srdce | PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Emil Kříž, Ph.D. , Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha | doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. , Institut celoživotního vzdělávání MENDELU Brno | Ing. Václav Stránský, Ministerstvo zemědělství ČR | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
∆ AKTIVITY ŠKOL
SPORTOVNÍ ORBA STŘEDNÍCH ŠKOL
NA DNI ZEMĚDĚLCE
text | foto e va horná , tz kv
Devět středních škol z celé republiky se utkalo ve druhém ročníku sportovní orby, který se uskutečnil 10. září 2025 na polích Výrobně-obchodního družstva v Kameni u Pelhřimova. Součástí programu byla také celostátní kontraktační výstava s názvem Den Zemědělce.
Druhý ročník soutěže pro oráče, žáky a absolventy středních škol, připravila SPŠ a SOU Pelhřimov ve spolupráci s Krajem Vysočina, pod záštitou ministra zemědělství, ministra školství a hejtmana Kraje Vysočina a za finanční účasti partnerů a sponzorů.
Soutěžící podle kategorií orali s otočným dvojradličným nebo klasickým pluhem. Všichni v soutěži uspěli, nikdo nebyl vyřazen. „Kraj Vysočina reprezentovali soutěžící ze Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště Pelhřimov a umístili se na 5. místě. Jsem velice rád, že máme na Vysočině šikovné mladé oráče, kteří aktuálně zapůjčili putovní pohár Střední zemědělské škole v Čáslavi, ale v příštím ročníku se určitě vrátí zpět na Vysočinu. První ročník pod patronací Střední zemědělské školy v Čáslavi totiž naši žáci vyhráli,“ připomněl při předávání cen radní Kraje Vysočina Pavel Řehoř za oblast lesní a vodní hospodářství, zemědělství a životní prostředí. Organizátoři děkují Výrobně-obchodnímu družstvu se sídlem v Kameni, které pozemky pro soutěž poskytlo bezplatně.
Výsledky 2. ročníku Sportovní orby středních škol
Pluh otočný dvojradličný
1. místo - Kryštof Marek (Gymnázium a SOŠ Podbořany)
2. místo - Marek Toufar (Střední škola zemědělská Přerov)
3. místo - Ladislav Bezemek (Gymnázium a SOŠ Podbořany)
Pluh klasický
1. místo Jan Zadina - (Střední zemědělská škola Čáslav)
2. místo - Lukáš Uchytil (Střední škola zemědělská a VOŠ Chrudim)
3. místo - Lubor Kyslík (Střední škola zemědělská a VOŠ Chrudim)
NA STÁŽI VE FRANCII
text | foto střední škola dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle
Já Markéta a „moje srdcovka“ Anna jsme společně absolvovaly dvacetidenní výjezd.
Dne 10. března jsme se dostavily do stáje Haras du Chene ve Francii. Paní majitelka a trenérka Anne-Marie nám nakoupila základní vybavení (jídlo atd...), což bylo srdečné přivítání a byly jsme z toho moc nadšené. Provedla nás areálem a ukázala co a jak.
Průběh stáže:
Ráno v 6 h jsme se dostavily stáje, nakrmily jsme koně a dopustily napáječky, pokračovaly jsme
místováním boxů koní, které jsme daly do kolotoče (koně, které mají další lot jdou vždy do kolotoče a ty se místují).
Okolo 8:00 jsme měly tzv. coffee break – čas na čerstvou bagetu s máslem a kávu. Po dovedení
koní z kolotoče jsme je vyčistily a nasedlaly. Ve stáji mají vlastní dráhu, vždy nás bylo minimálně 6, jelikož jsou všichny koně mladé a stáj je předtréninková, tak jsme jezdili spíše pomalu tzv. Galop de Chess – takový vyjížďkový cval.
Po ježdění jsme koně vždy osprchovaly a když bylo potřeba, daly jsme jim deku. Poté co jsme se postaraly o koně, jsme uklidily stáj a okolí – stáj byla vybavena fukarem, takže práce byla poněkud jednodušší, než jsme byly zvyklé. :)
Každou středu byl velký tzv. ,,mock out day", kdy se nejezdí, ale pracuje. Vyhází se celý box a poté se nastele aspoň 1,5 m do stěn. V průběhu týdne se nepřihazuje sláma, všechno se bere ze stěn. Okolo 12 h jsme měly hotovo, nakrmily jsme koně a poté už jsme měly volno.
Volný čas jsme využívaly hlavně ke společným aktivitám. Naše milovaná trenérka nás brala na výlety, a hlavně různě po klinikách a stájích. Navštívily jsme 4 dostihové závodiště. Ukázala nám města v okolí, a dokonce i bleší trh!
S paní trenérkou jsme žádnou jazykovou bariéru neměly, jelikož uměla moc dobře anglicky. Měly jsme i hodiny francouzštiny, kde jsme se učily odborná slova. S ostatními spolupracovníky jsme si taky rozuměly, sice jsme se občas dorozumívali rukama a nohama, ale vždy jsme se pochopili. Ke konci jsme dostaly pracovní nabídku po studiu, takže máme do budoucna asi jasno. :-) Bohužel všechno dobré jednou končí. Loučení bylo náročné a všechno jsme poctivě oplakaly. Se všemi jsme se rozloučily a 30. března jsme odjížděly domů. Naštěstí jsme zůstaly v kontaktu a uvažovaly jsme, že o velkých prázdninách se vrátíme.
Francie nás naučila zodpovědnosti, samostatnosti, a to byl za mě velmi důležitý cíl celého programu. Už to nebereme jako pracovní zájezd, ale spíše jako brigádu u známých. Moc jsme si to tam užily a jsme moc rády, že jsme mohly být součástí programu Erasmus :)
Děkujeme za příležitost!
LESNÍ ZDRAVOVĚDA PRO TY, CO MAJÍ VŠE PŘED SEBOU
Již více než dvacet let v České republice existuje projekt Lesní pedagogika, jejímž hlavním záměrem je přiblížit dětem, ale i dospělým lesní ekosystém, trvale udržitelné lesnictví a hospodaření v lese. Zásada číslo jedna je naučit návštěvníky lesa vnímat přírodu všemi smysly. K tomu jim pomáhají speciálně vyškolení lesníci – lesní pedagogové.
Aktivity lesní pedagogiky podporují lesnické organizace a její metodická a koordinační činnost funguje pod záštitou Pracovní skupiny zabývající se lesní pedagogikou v ČR. Existuje také Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, která s tímto projektem úzce souvisí. Mimo jiné je Česká republika součástí Evropské pracovní skupiny pro lesní pedagogiku.
Motto lesní pedagogiky: O lese učit v lese.
KDE SE VZALA LESNÍ PEDAGOGIKA A KAM MÍŘÍ?
První krůčky v ČR lesní pedagogika zaznamenala koncem 90. let 20. století, kdy hrstka nadšenců odjela na školení do Rakouska. Následovala řada akcí pro děti a od roku 2002 probíhá pravidelné školení lesních pedagogů i u nás podle rakouského vzoru. „Hlavní myšlenkou lesní pedagogiky a cílem lesních pedagogů je přivést děti do lesa. Ukázat jim co možná nejvíce z blízka
život lesních zvířat, rostlin a práci lesníků. Poukázat na to, jak jsou lidé a příroda propojeni, jak výrazně ovlivňují jeden druhého,“ vysvětluje Ing. Stanislava Postlová z Národního lesnického institutu. Po roce 2002 se dlouhodobě upevňuje boom lesní pedagogiky, do projektu se začlenila většina lesnických organizací a počet členů je stále vyšší. Krize byla zaznamenána pouze v letech 2020 a 2021, kdy byly omezeny její aktivity v důsledku celosvětové pandemie covid-19. Po této katastrofě se projekt již vzpamatoval a školí lesní pedagogy nadále. Důležitým faktem ovšem je, že pedagogem lesa se nemůže stát jen tak ledaskdo. Podmínkou je lesnické vzdělání. „Lesní pedagogové představují hospodaření v lese, funkce lesa a jeho ochranu,“ doplňuje Postlová.
LESY PATŘÍ TAKÉ DĚTEM
ZE ŠKOL
Národní lesnický institut a spolupracující organizace
pořádají vzdělávací akce pro školy. V rámci projektu se děti mohou informovat o životě v lese a zážitkovou formou díky pohybu na čerstvém vzduchu se naučit pohybovat v lesní přírodě a otužit své zdraví. Pedagogové na školách tak mohou tímto způsobem obohatit výuku nenásilnou a zábavnou formou. „Díky lesní pedagogice děti vnímají les a přírodu všemi smysly, učí se pozorováním. Ukazuje jim, že lidé a příroda jsou blízce propojeni a výrazně dokáží ovlivňovat jeden druhého,“ tvrdí Postlová. Kromě toho, že lesní pedagogika respektuje Rámcový a Školní vzdělávací programy, pracuje i se Strategií vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (2008-2015) a podílí se na osvojování klíčových kompetencí u dětí. Učitelé mohou začlenit nabízené aktivity lesní pedagogiky do předmětů Člověk a jeho svět nebo Člověk a společnost a propojit tak les a školu. Za pomoci lesního pedagoga se lze zaměřit i na další
předměty jako biologie, zeměpis, dějepis, informační technologie, matematika, fyzika, chemie, český jazyk a literatura, výtvarná a tělesná výchova a výchova k občanství. Program je určen pro všechny děti bez omezení věku. Nejdůležitější ovšem je, aby se děti v lese správně chovaly.
LESNÍ PEDAGOGIKA A LETOŠNÍ ZEMĚ ŽIVITELKA
Letos na českobudějovickém veletrhu nesměla chybět jako tradičně ani lesní pedagogika. Svoje stany a aktivity měly pořadatelé umístěny v dětském areálu. Téma bylo Dobroty z lesa – les na talíři. Příznivou skutečností byla velmi vysoká návštěvnost této zábavně-vzdělávací expozice. „Děti velmi bavilo poznávat houby, oddělovat jedlé lesní plody od nejedlých či jedovatých. Dozvěděly se, že z různých lesních bylin se dá připravit čaj, který si naši předkové sladili medem od divokých lesních včel a také se seznámily s dnes už pozapomenutými recepty na pochoutky připravované zvěřiny,“ uvádí Postlová. Byl tu i doprovodný program nabízející kreativní dílničku nebo dřevěné pexeso. Rodiče s dětmi mohli ochutnat čaje z lesních plodů a pohladit si paroží, kůže nebo jiné kožešiny lesní zvěře. „Stanoviště Lesní
pedagogiky bylo i tento rok atraktivní pro děti každého věku, o čemž svědčí jejich nadšené ohlasy a také to, že se k nám každý rok vracejí,“ dodává Postlová.
Lesní pedagogika si stanovila velký cíl. Chce prohlubovat u školáků a studentů odpovědný vztah k přírodě a probouzet zájem o životní prostředí. Proto se lesní pedagogové průběžně vzdělávají, aby jejich doprovázení lesem bylo stále aktuální a zajímavé. „Dbají na to, aby se naplnil hlavní cíl lesní pedagogiky – nadchnout mladé pro les, lesnictví a obecně pro přírodu. Děti si pak uvědomují, že zdravý les a přírodu lidé ke svému životu nutně potřebují,“ uzavírá Ing. Stanislava Postlová.
Několik čísel:
1) Ke dni 30. 9. 2021 se vyškolilo 1 227 lesních pedagogů.
2) V roce 2019 lesní pedagogové připravili skoro 3 tisíce akcí pro více než 100 000 účastníků.
3) V loňském roce se zúčastnilo lesních akcí 333 131 dětí.
4) V roce 2024 lesníci uspořádali každý den průměrně 11 akcí.
ZÁJEM O SÓJU U NAŠICH PĚSTITELŮ
STOUPÁ
Sója luštinatá je v České republice druhou nejrozšířenější luskovinou po hrachu. Pro úspěšné pěstování luskovin včetně sóji je potřeba dostatek vláhy za vegetace. Výnosy sóji se odvíjejí od dostatečného množství dešťových srážek v kritických obdobích růstu.
V posledních letech naši pěstitelé projevují o tuto plodinu větší zájem než v minulosti. Loni došlo k navýšení plochy v ČR na 28,3 tisíce hektarů a letos nad 34,1 tisíce hektarů. Meziroční navýšení dosáhlo sedmnácti procent.
Minulé roky přinesly pěstitelům sóji vesměs dobré výnosy, ale v kvalitě porostů se vyskytovaly značné text | foto ing. hana honsová
rozdíly i v rámci malých území v závislosti na průběhu počasí. Loni naši pěstitelé dosáhli vysokého průměrného výnosu 2,60 t/ha. Plochu a výnosy sóji v posledních letech uvádí tabulka. Z celosvětového hlediska je sója čtvrtou nejrozšířenější plodinou a po palmě olejné druhou nejvýznamnější olejninou. Předpokládaná světová produkce sóji pro sezónu 2025/2026 by se měla podle odhadů dostat nad 426 milionů tun, což je více než v předešlé sezóně, kdy se klidilo 422 milionů tun. Se situací v pěstování sóji u nás i ve světě se seznámili účastníci seminářů Sója 2025, které uspořádal Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., ve spolupráci s Ing.
Pavlem Procházkou, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Akce proběhly ve Skaličce na Přerovsku, ve Slovči na Nymbursku a ve Straškově na Litoměřicku.
VÝZNAMNÁ PLODINA
V úvodu semináře Ing. Štranc stejně jako v minulých ročnících připomněl význam sóji, která se uplatňuje nejen ve výživě lidí i zvířat, ale také v průmyslu potravinářském, krmivářském, chemickém, farmaceutickém nebo kosmetickém. Pro daný zemědělský podnik nachází využití do krmných směsí, jako tržní plodina, přerušovač obilních sledů a zlepšující plodina v osevním postupu s kladným vlivem na kvalitu půdy. Důvodů pro pěstování sóji v ČR existuje celá řada. V současnosti mají pěstitelé k dispozici nové odrůdy, které jsou vhodnější do našich agroekologických podmínek. Výhodu představují celkově nízké vstupní náklady. Nejvyšší položku představuje certifikované osivo. Dosud u nás porosty sóji ohrožuje málo chorob a škůdců.
K výhodám pěstování sóji patří nízké náklady na
hnojení, ozdravení osevního postupu a zvýšení úrodnosti půdy, snížení nákladů na zakládání porostů následné plodiny i částečná soběstačnost v produkci bílkovin. Po předplodině sóje se zvyšují výnosy a kvalita následné plodiny, zejména pšenice.
Sója vyprodukovaná v České republice má řadu předností pro využití v potravinářství, krmivářství i v dalších oblastech. Především není geneticky upravená. Sójové boby nejsou poškozené přepravou přes oceán, jsou zdravější a kvalitnější.
Naši pěstitelé by se měli soustředit na produkci osiv raných odrůd sóji pro střední, východní a poněkud severnější část Evropy, protože v příznivých oblastech ČR při vhodné agrotechnice tyto odrůdy dosahují vysoké biologické hodnoty semen. Produkci sóji lze využít i ve vlastním podniku v živočišné výrobě.
LONI NADPRŮMĚRNÉ VÝNOSY
V souhrnu lze celkové výnosy loňského roku hodnotit jako nadprůměrné. Jak už bylo uvedeno, průměrný výnos sóji v ČR loni dosáhl 2,60 t/ha. To představuje zvýšení v
porovnání s rokem 2023, kdy se u nás v průměru sklidilo 2,39 t/ha.
Letošní sezóna některé pěstitele sóji potěší, zatímco jiné příliš nepotěší. Jak vypozoroval Ing. Štranc, rozdíly mezi lokalitami v rámci území České republiky byly letos enormní. I v pokusech se stav porostů velmi lišil. Zatímco ve Skaličce a Rostěnicích vypadaly porosty sóji koncem srpna velmi dobře, ve Slovči je již postihlo sucho, ale pořád byl jejich stav nadprůměrný, avšak ve Straškově už trpěly silným nedostatkem vláhy. Sója se sklízí v plné zralosti upravenou sklízecí mlátičkou na obilniny. Nejvhodnější ke sklizni je, z důvodu nepoškozování semen, vlhkost kolem čtrnácti procent. Vyplatí se pořídit si nebo najmout plovoucí – flexibilní lištu.
ODRŮDY PRO NAŠE PODMÍNKY Po skončení přednášek následovala prohlídka polních pokusů s odborným výkladem Ing. Štrance a zástupců zúčastněných firem. V poloprovozních pokusech se ověřuje vhodnost vybraných odrůd pro pěstování v klimatických podmínkách naší republiky. Do poloprovozních pokusů se zařazují odrůdy sóji o různé ranosti. V letošním roce se porovnávaly dvě desítky odrůd sóji. Jednalo se o odrůdy Abaca, Amiata, Romy, RGT Sphinxa, Apollina, DM Ambar, Acassa, Liska, Taranaki,
Ancagua, Arietta, Atalana, Simpol, Hermes, Akumara, Adelfia, Pamela, Kofu, Hana a S18727. Jak podotkl Ing. Štranc, všechny tyto odrůdy jsou vhodné pro pěstování na našem území.
Loni dosáhly v průměru tří pokusných stanovišť nejvyššího průměrného výnosu odrůdy Apollina (4,02 t/ha), Akumara (3,95 t/ha), Abaca (3,92 t/ha) a Abiola (3,84 t/ ha). Průměrný výnos tří stanovišť pokusů v loňském roce činil 3,45 t/ha.
ODPLEVELENÍ I STIMULACE
V dalších pokusech se na odrůdě sóji Amiata porovnávaly herbicidní kombinace, z nichž ale není řada povolena v ČR. Nejhorší variantu představuje pěstování sóji bez herbicidních ošetření. Plevele rostliny sóji silně potlačují a dochází k zhoršení hustoty porostu sóji. Zásadní význam má preemergentní ošetření, které by pěstitelé nikdy neměli zanedbat. Postemergentní zásah by měl posloužit jen jako opravný. V pokusech všechny porovnávané herbicidní kombinace zlepšovaly hustotu porostu sóji v porovnání s neošetřenou kontrolou.
V pokusech byla také zařazena ošetření fungicidy a prostředky fungujícími jako stimulátory růstu společně s bakteriálními a mykorhizními přípravky podporující růst. Jako kontrola v pokusech se stimulátory a
fungicidy byla použita herbicidní kombinace Bismark + Campus aplikovaná preemergentně.
Dlouhodobě se potvrzuje kladný vliv přípravků se stimulačním účinkem na hustotu a zapojení porostu i na vyrovnanost rostlin. Zvyšuje se počet lusků na rostlinách a stoupá výnos. Aplikace stimulačních látek také obvykle zvyšuje výšku nasazení prvního lusku od povrhu půdy, čímž se snižují ztráty při sklizni. Nadto přípravky působící jako stimulátory růstu podporují tvorbu hlízkových bakterií na kořenech. I v poslední sezóně měly stimulátory kladný vliv na hustotu porostu. Po aplikaci přípravků se stimulačním účinkem se také zvyšoval obsah chlorofylu v listech sóji.
PRO LEPŠÍ KVALITU OSIVA
Ing. Procházka se mimo jiné věnuje možnostem zlepšování kvality osiva. V letošním roce se druhým rokem uskutečnil zajímavý pokus v Dubečně na Nymbursku. Na pokusném stanovišti se porovnávají různé možnosti moření osiva sóji. Ověřuje se možnost přilepení
práškového inokulantu pomocí Coca coly v dávce 4 l/t osiva sóji. Také se zkouší ošetření osiva jeho vystavením elektromagnetickému vlnění po určitou dobu. Letos se v Dubečně stejně jako loni porovnávaly tyto varianty ošetření osiva: 1. neošetřená kontrola, 2. Coca cola 4 l/t, 3. pulzní pole 30 minut záření plus inokulace Nitrazon humi sója 4 l/t, 4. Nitrazon humi sója 4 l/t, 5. Rizobin 350 g/ha a 6. Coca cola 4 l/t plus Rizobin 350 g/ha. Všechny pokusné varianty dopadly lépe než neošetřená kontrola. Mimo jiné bylo zjištěno větší množství rostlin po vzejití i před sklizní. V pokusných variantách se navyšoval počet hlízek na kořenech s hlízkovými bakteriemi poutajícími vzdušný dusík a zvyšovala se výška rostlin. Po vzejití se na kontrole nacházelo padesát rostlin na metru čtverečním. Hustoty 58 rostlin na metru čtverečním dosáhly čtyři varianty – Coca cola, pulzní pole plus Nitrazon humi, Nitrazon humi a Coca cola plus Rizobin. Počet hlízek na kořenech byl zjištěn nejvyšší u varianty Rizobin (3,7).
Kolekce textilních obrazů s námětem růže, zpracované technikou klasického i současného quiltu
členky Bohemia patchwork klubu Praha, z.s. 1. 9.–17. 10. 2025 VSTUP ZDARMA
Vernisáž výstavy: 2. 9. 2025 v 17.00 hod.
KAM SE MŮŽETE VYPRAVIT
S ODDĚLENÍM VZDĚLÁVÁNÍ ÚZEI?
text | tým oddělení vzdělávání, úzei
Od sklonku babího léta po celý podzim máme pro Vás, pedagogy a pedagožky, i pro studenty středních zemědělských škol nachystaný pestrý program. Školení, exkurze a semináře. E-learningové kurzy. Přednášky a webináře. Akce odborné i popularizační, vedené profesionály. V Praze a dalších městech ČR.
Jsme oddělení Vzdělávání Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Podporujeme resortní odborné vzdělávání pod záštitou Ministerstva zemědělství. Propojujeme učitele, žáky, studenty i laickou veřejnost napříč zemědělskými obory, od primárního přes terciární až po celoživotní vzdělávání. Můžete se s námi potkat na webech Učitelský portál a Agronavigátor anebo zde:
23.9. SZeŠ Chrudim – školení pro pedagogy Základy v Portálu farmáře (LPIS)
1.10. Knihovna Antonína Švehly, Praha – přednáška pro veřejnost Zootechnika včelaření během roku
15. 10. Mendelu, Brno – exkurze na Agronomickou fakultu pro studenty 3. a 4. ročníků SŠ (a pedagogický doprovod) Zaleťte si na vysokou
23.10. Knihovna Antonína Švehly, Praha – semínková konference pro veřejnost Deset let existence Semínkoven v ČR
6.11. JČU, České Budějovice – exkurze na Fakultu zemědělskou a technologickou pro studenty 3. a 4.
ročníků SŠ (a pedagogický doprovod) Zaleťte si na vysokou
12. 11. ČZU, Praha – exkurze na FAPPZ pro studenty 3. a 4. ročníků SŠ (a pedagogický doprovod) Zaleťte si na vysokou
25. 11. webinář pro odborné školitele v oblasti ochrany rostlin
2.- 4. 12. ÚZEI, Praha – školení pro pedagogy Pokročilí uživatelé LPIS (ve spolupráci se ZSIF), termín bude upřesněn
Zaujala Vás tato nabídka? Pro přihlášení/registraci a podrobné informace sledujte Kalendář akcí na webu www.agronavigator.cz. Veškeré vzdělávací aktivity jsou zdarma. Během podzimu zde budou přibývat i další...
Máte tip na zajímavý materiál? Chybí nám něco v nabídce Učitelského portálu? Chtěli byste nám poskytnout své výukové materiály a publikovat je? Nebo spolu s námi vytvořit e-learningový kurz? Napište nám!
Tým oddělení Vzdělávání vzdelavani@uzei.cz
ČAROVNÉ ČAROVĚNÍKY
text | foto ing. alena krajíčková
Vracím se opět na jihovýchod Španělska, do kopců regionu Murcia, do kraje, o kterém jsem psala v májovém čísle. Ale už ne za bourovčíkem jižním nebo toulavým, ale za jiným pozoruhodným přírodním “výtvorem”.
CO TO TAM SEDÍ?
Jednou zrána, ještě za úsvitu, jsem se vydala nahoru do lesního svahu, k planině, kde jsem se později setkala i s bourovčíkem. Les byl v těchto místech vysoký hustý, docela neprostupný, myslím, že by tamtudy neprošel ani kamzík.
Najednou jsem v dálce zahlédla v korunách
borovice ohromný kulatý tmavý bod. Trochu jsem se lekla, vypadalo to v tom ranním šeru docela strašidelně, jako by tam nahoře sedělo nějaké ohromné zvíře – asi bych se neměla chlubit tím, že v prvním okamžiku mně to připadalo jako sedící medvěd – kde by se tam vzal. Když jsem se však dostala blíž, uklidnila jsem se, byla to veliká koule “nahuštěných borovicových větví” – překrásný čarověník. To už pro mě nebylo nic nového, ale s takovým nádherným a velkým exemplářem jsem se doposud nesetkala. Mezitím vyšlo slunce, les se prozářil, a tak jsem si čarověník mohla pěkně ze všech stran
vyfotografovat. Později jsem se setkala i s dalšími podobnými nádhernými “kousky”. O čarověníku něco vím, ale tak mě zaujal, že jsem se obrátila na odbornou literaturu.
(Představte si, že se tomuto pojmu věnuje i jazyková poradna.)
JAK JEJ POPSAT?
Čarověník je shluk znetvořených větví – útvar na dřevinách (stromech či keřích) – tvořený neobvyklým nahloučením větviček s odlišným uspořádáním listů nebo jehlic, a to bez obvyklé pravidelnosti a zákonitosti. Čarověníky mohou být různých velikostí a tvarů (metlovité, hnízdovité...), s různou hustotou větví a jejich uspořádáním. (Nevyskytují se ovšem pouze na dřevinách, ale v hojné míře i na bylinách – znetvořena může být celá rostlina.)
Vzhledově je lze přirovnat k bonsajím, mají však svůj vlastní zakrslý růst a jako naroubované stromky nevyžadují tak přísnou údržbu.
PŮVOD NÁZVU
Ve slovníku se uvádí vedle podoby čarověník i vzácnější zkrácené označení věník, tak se dříve pojmenovával trs větviček nebo květů, svazek chvoje...
Označení čarověník je zřejmý odkaz ke slovům čarovat, čarovný – dříve lidé přisuzovali těmto útvarům nadpřirozený původ a magickou moc, a proto se čarověníkům také říkalo čarodějné metly nebo čarodějná či hromová košťata (přinášela štěstí i smůlu).
JAK ČAROVĚNÍKY VZNIKAJÍ?
Příčinou jejich tvorby mohou být onemocnění (houbová, virová...) a mutace. První skupinu tak tvoří čarověníky, jejichž původcem jsou houby, viry, fytoplazmy, vyšší rostliny (ochmet) nebo živočichové (roztoči, ploštice, mšice...). V těchto případech se jedná o růstové anomálie, způsobené životní činností jiných organismů, které na rostlině parazitují a projevem toho je čarověníkové bujení. Mluvíme tak o onemocnění organismu, které neznamená jeho genetickou změnu.
Nás zahradníky však především zajímá skupina druhá, zahrnující čarověníky vzniklé somatickou pupenovou mutací či gametickou mutací. U této skupiny totiž dochází ke genetické změně.
VYUŽITÍ ČAROVĚNÍKŮ
Čarověníky vzniklé působením patogenů nemají pozměněnou genetickou informaci a nejsou tudíž vhodné pro další množení. Nejsou stálé, jedná se o onemocnění mateřské rostliny. Uplatnění nacházejí spíše v oblasti rostlinolékařství nebo farmacie díky zvýšenému obsahu některých léčivých látek v mateřské rostlině.
V okrasném zahradnictví a školkařství jsou velmi ceněné ty druhé čarověníky – vzniklé mutacemi.
Bývají životné a tedy schopné vegetativního množení, změny jsou dědičné. Semeny se ale dají množit jen výjimečně.
Pokud se nám podaří najít čarověník vzniklý genetickou mutací a chceme si jej namnožit, musíme počkat do zimy, odebrat rouby a ty naroubovat na vhodnou podnož. Vzhledem k zakrslému růstu čarověníků je to docela složité a nemusí se nám to napoprvé podařit.
Rozmanitost čarověníků je obrovská a uplatňují se v nejrůznějších sadovnických úpravách. Nejmenší můžeme pěstovat v nádobách – zkrášlí balkony, terasy, střešní zahrady, větší umístíme do předzahrádek, zahrad...
VÝSKYT ČAROVĚNÍKŮ
Obecně lze říci, že se čarověníky nejvíce objevují v lokalitách, které jsou pro daný druh v nějakém ohledu extrémní.
Ještě žádný odborník nedokázal přesně určit podstatu vzniku těchto abnormalit, existuje mnoho domněnek, spekulací a teorií. Větší výskyt čarověníků pravděpodobně ovlivňují drsné horské podmínky, zlomy mezi jednotlivými druhy hornin, přítomnost vysokého napětí, zvýšená radiace, vyšší přítomnost vlhkosti...
I když tedy neznáme přesné zákonitosti jejich vzniku, je krásné, že se čarověníky vyskytují v přírodě bez našeho přímého ovlivňování!
A jak to s jejich výskytem vypadá u nás? V našich podmínkách lze najít čarověníky na nejčastěji rozšířených druzích u nás rostoucích jehličin. Tedy na smrku ztepilém, borovici lesní, borovici černé, jedli bělokoré, modřínu opadavém. Jsou lokality, na nichž se na desítkách hektarů žádný čarověník nevyskytuje, naproti tomu existují místa, kde jich na ploše jednoho hektaru lze najít desítky. Chudé je například pohoří Šumavy, známá je ale lokalita na severní Moravě, prameniště v okolí Brandýsa nad Labem či Váté písky u Moravského Písku a Strážnice. Zajímavý je rovněž výskyt čarověníků na rašeliništích, například v Krušných horách...
HLAVU VZHŮRU
Láká-li vás hledání „čarodějných košťat” či dokonce pěstování těchto půvabných „stromových trpaslíků”, určitě to bude krásný zážitek.
A pokud by se vám to hned úplně nepodařilo, nevadí, v korunách stromů proti obloze lze objevit tolik krásného a vzácného!
