Červen je tady – měsíc, kdy pole dozrávají, zahrady kvetou a les voní letním teplem. A také měsíc, kdy školní rok končí a s ním i naše letošní společná cesta na stránkách časopisu.
V tomto čísle najdete ještě poslední porci inspirace, poznatků a novinek z vašich oborů – od moderních trendů v pěstování, přes příběhy z praxe až po tipy na letní brigády v zemědělství či potravinářství. Ale hlavně bychom vám rádi popřáli, ať si užijete léto naplno.
Dopřejte si odpočinek od učebnic a ranního vstávání, ale zároveň nezapomeňte na to, co vás k těmto oborům přivedlo – lásku k přírodě, práci rukama, smysl pro poctivost a péči. Ať už budete na horách, u vody, doma na statku, nebo na praxi v provozu, berte to jako příležitost načerpat nové síly, zkušenosti i zážitky.
V září se k vám opět vrátíme s novým školním rokem – a věřte, že nudit se rozhodně nebudeme!
Přeji vám krásné léto!
PS: A než se definitivně rozutečete na prázdniny, nezapomeňte, že se s vámi všemi – žáky, budoucími prváky i čerstvými absolventy zemědělských oborů –budeme těšit na setkání na tradičním veletrhu Země živitelka v Českých Budějovicích. Jako každý rok nás najdete na stánku Knihovny Antonína Švehly, kde si budete moci prohlédnout odborné publikace, popovídat si o studiu i praxi a třeba si i odnést něco inspirativního na cestu. Přijďte za námi – jsme tu pro vás!
04 FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají malou, ale opravdu malou chodící encyklopedii.
14
CESTOVÁNÍ
Jedeme na další výlet! Krajina všude kolem nás hraje barvami, ale nejvíce to září v jedné rozkvetlé zahradě...
22
AKTIVITY ŠKOL
Aktivity, soutěže a akce škol jsou kořením vzdělávání. V tomto čísle se podíváme hned do několika škol.
06 PŘÍBĚH
Červen? To je klasicky příběh, pro který jste sami hlasovali na Instagramu. Vaše přání je nám rozkazem :)
12
ANGLIČTINA
Objevujeme zeměděství po celém světě. Tentokrát se podíváme, jak to mají s prázdninami žáci zemědělek v různých státech Evropy. Využijte náš text ke zlepšení v angličtině.
>10/87
vydává Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2 editor
Michal Petřík e-mail petrik.michal@uzei.cz
telefon +420 222 000 381
20
KALENDÁŘ
Letní prázdniny znamenají jednu akci za druhou. Ty nejzajímavější najdete v našem kalendáři.
28
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
! FAKTA
CEP, JEDINÉ UŽITEČNÉ MLÁCENÍ…
Než přišly kombajny, musel člověk do obilí sám. A jedním z nejdůležitějších nástrojů byl cep. Dnes ho možná vídáte v muzeu nebo na výstavách historické zemědělské techniky, ale dřív ho měl na stěně každý hospodář. Cep je jednoduchý, ale důmyslný nástroj: dvě dřevěné tyče – jedna pevná, druhá volně připevněná pomocí koženého řemínku. Tímhle kloubem cep „švihá“ a mlátí klasy, aby z nich vypadlo zrno.
Kde se vzal? Už ve starověku ho používali rolníci v Číně, Egyptě i Evropě. Jeho jednoduchost a účinnost ho rozšířily napříč světem. V českých zemích se používal stovky let, až do doby, kdy ho vytlačily mlátičky a později kombajny. Mlácení cepem byla dřina. Dělalo se to ve stodole na udusané podlaze. Cepem se tlouklo do klasů, někdy i celý den. Lidé pracovali ve dvojicích – každý z jedné strany – a museli být sehraní, aby se nezranili. Potom se zrno od plev oddělovalo větráním nebo přes síta. Cep sice vypadá jednoduše, ale práce s ním chtěla sílu i rytmus. Sloužil dlouho – někde ještě v polovině 20. století, když nebyly stroje nebo elektřina. Dnes už patří minulosti, ale kdo ho někdy držel v ruce, ví, že to nebyl jen kus dřeva, ale nástroj s duší a historií.
KDYŽ KLAS DOSTANE UPGRADE
V 60. letech byla běžná výnosnost pšenice v Evropě nebo Asii jen kolem 2 t/ha. Dnes není výjimkou, když pole vydá 6–8 tun na hektar, a ve vysoce intenzivním zemědělství (např. Francie, Německo) přes 10 t/ha. Za tímto růstem stojí tzv. „zelená revoluce“ – tedy technologický a vědecký pokrok v šlechtění odrůd, zavádění minerálních hnojiv, pesticidů, zavlažování a moderní mechanizace. Kromě šlechtění se přidaly i nové přístupy jako precizní zemědělství, kde se pomocí satelitů, dronů a senzorů optimalizuje každý m² pole. Díky tomu je možné efektivně regulovat výživu rostlin, množství vody i zásahy proti chorobám, čímž se zvyšuje produktivita i ekologická udržitelnost.
VÍTE, ŽE…
Ministerstvo zemědělství každoročně vypisuje dotace pro zemědělce i myslivce na pomůcky, které při senoseči pomůžou vyhledat a zachránit srnčata a případně další mláďata schovaná ve vysoké trávě? Žadatelé mohou získat podporu na nákup vyhledávacích dronů, plašičů zvěře a senzorů na žací lišty traktorů a samochodných žacích strojů, které upozorní na přítomnost schované zvěře. Srnčata jsou v květnu a červnu obzvlášť zranitelná, protože ukrytá v trávě zůstávají při přiblížení sekačky nehybná, což je jejich přirozená obranná reakce.
COOLTURA
Česká akademie zemědělských věd zve na výstavu dětských výtvarných prací z mateřských škol, která představí témata „Koně a lidé" a „Vodní říše" v rámci projektu Zemědělství očima dětí. Výstava je k vidění od 2. do 30. června 2025 v Knihovně Antonína Švehly na adrese Slezská 100/7, Praha 2. Návštěvníci si budou moci prohlédnout jedinečné umělecké práce dětí z mateřských škol, které svým pohledem zachytily svět zemědělství a přírody. Tato výstava je součástí 7. ročníku literární a výtvarné soutěže, kterou pořádá Česká akademie zemědělských věd ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem Praha a Knihovnou Antonína Švehly - ÚZEI. Soutěž probíhá pod záštitou ministra zemědělství Mgr. Marka Výborného a pod patronátem místostarostky Prahy 6 pro oblast školství Ing. Mariany Čapkové, MBA. Prostřednictvím kreativních děl nejmenších umělců mohou návštěvníci nahlédnout do světa zemědělství z perspektivy dětí a inspirovat se jejich pohledem na vztah mezi člověkem a přírodou.
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu. Už tradičně ale v červnovém čísle odkládáme mobily a vracíme se k informačnímu zdroji, který je stejně bezedný jako internet. Ano, hádáte správně, máme na mysli knihy. Co nového tedy nabízí fond Knihovny Antonína Švehly, jedné z největších zemědělských knihoven světa? David Tuma: Lovecká zařízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Tato unikátní publikace pojednává o historii lovectví. Čtenáři se dozví mnoho zajímavého o tom, jak se lovilo ve středověku, renesanci, baroku a v 19. a 20. století. Kniha rozsáhle vypovídá o vývoji loveckých parků, obor a dalších zvěřinců. Mimo jiné autor využil archivní fotografie, ilustrace a mapy, které činí z monografie dílo estetické kvality.
VÍCE ZPRÁV ZE ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ
NAJDETE NA PORTÁLU
WWW.AGRONAVIGATOR.CZ
Jürgen Tautz: Proč se včelám potí nohy a poslouchají kolenemPublikace informuje o zajímavých poznatcích ze světa včel a včelařství. Autor se domnívá, že včely mají svoji včelí řeč a inteligenci, což jim umožňuje učení a smyslové vnímání. Kromě toho celou knihou zaznívá návrh nutnosti udržitelného soužití včel a člověka a přizpůsobení životního prostředí s ohledem na včely medonosné
příběh
ŘÍDÍM SVOJI BUDOUCNOST
BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE KLADNÝ VZTAH KE
ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ
VÁS MODERNÍ TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI
TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ OBOR JE CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO NOVÝ SERIÁL
ROZHOVORŮ SE ŽÁKY STŘEDNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL,
KTEŘÍ SE S NÁM PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI
SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE SE VYDÁVÁME NA STŘEDNÍ ODBORNOU ŠKOLU A GYMNÁZIUM
STARÉ MĚSTO, KDE SE V POSLEDNÍM ROČNÍKU OBORU AGROPODNIKÁNÍ PŘIPRAVUJE NA MATURITU MAREK.
PROČ JSI SI VYBRAL PRÁVĚ TENTO OBOR?
Už od nějakých tří let jsem s dědečkem jezdil na malotraktoru, pak od osmi let mě nechal řídit samotného a nějak mně to zůstalo. No a ta největší motivace proč jít na tento obor a například si zadarmo udělat řidičák na traktor byla ta, že mě zkrátka baví velké mašiny, řvoucí motory a taky fakt, že máme dům nedaleko družstva a začátkem června se každoročně rozjedou sena, takže kolem domu pak tři týdny jezdí družstevní mašiny a to asi tak nějak rozhodlo. Kamarád mě párkrát svezl ve Fendtovi a bylo jasné, kam se půjdu hlásit.
JE VE TVÉM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY TVÉHO OBORU?
Určitě je. Myslím si, že lidi v zemědělství obecně celkem chybí, a určitě za tím stojí jak slabší výdělek, tak i časová vytíženost, zejména v letním období. V tomto ohledu to opravdu není práce pro každého. Nejvíc se dělá přes léto, kdy chce spíš každý odpočívat u vody a ne trávit čas do noci za kniplem kombajnu. Tohle prostě musí člověka bavit.
text michal petřík | foto archiv marka říhy
CO TĚ NEJVÍCE BAVÍ VE ŠKOLE?
V prváku a druháku to bylo super, měli jsme praxe s nejlepším učitelem na škole, do toho jsme s ním ve druháku dělali řidičák na T-čko.Přiznám se, že teď v předmaturitním období už nemáme předmět, který by mě vyloženě bavil. Spíš jsou předměty, které mi nevadí a pak jsou ty, které bych nejraději zrušil.
JSI RÁD, ŽE TEORII PROŽIJEŠ DÍKY
PRAKTICKÉ VÝUCE NA VLASTNÍ KŮŽI?
PŘIPRAVUJE TĚ ŠKOLNÍ PRAXE DOSTATEČNĚ NA REÁLNOU PRAXI PO ŠKOLE?
Na školní praxe vzpomínám rád a bavily mne, byť realita v pracovním procesu pak může být trochu jiná. Ale na to asi žádná škola nedokáže připravit úplně perfektně. Taky hodně záleží na přístupu nás-žáků. Líbí se mi, že zemědělky mimo jiné v prváku až třeťáku poskytují individuální praxe, což je opravdu přínosné, protože alespoň na ten týden nebo dva lze nahlédnout do reality. Moje zkušenost je taková, že v prváku jsem pracoval s křovinořezem, ve druháku na dílně nebo s koštětem a ve třeťáku jsem
už seděl v traktoru. Je určitě dobře, když si člověk projde opravdu od základu vším, protože pak si té vychlazené kabiny s rádiem váží. Teoretická příprava ze školy je pak vhodná hlavně pro ty, kteří se rozhodnou pro pokračování studia na vysoké škole.
UŽ VÍŠ, ČEMU PŘESNĚ BY SES CHTĚL PO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA VĚNOVAT?
Vím. Určitě se na pár let chci věnovat práci v družstvu, nabrat co nejvíc zkušeností a dělat to, co mě baví. Co bude za 10 let, to nikdo neví a já to nijak neprožívám, teď mám možnost dělat v prosperujícím podniku, je tam na české poměry parádní technika a chlapi jsou tam taková moje druhá rodina, takže mám jasno.
NA CO SE NEJVÍCE TĚŠÍŠ V RÁMCI BUDOUCÍHO UPLATNĚNÍ? NA PRÁCI VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCI S MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI?
Rozhodně na to, že budu dělat něco, co má smysl, co mě baví, je za mnou vidět odvedená práce. A samozřejmě také na ty mašiny.
ZÍSKAL JSI NA ŠKOLE NĚJAKÉ CERTIFIKÁTY, KTERÉ V BUDOUCNU UPLATNÍŠ PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?
Pokud zvládnu maturitu, tak automaticky dostanu certifikát pro nakládání s chemikáliemi. Jestli to využiju v práci, netuším.
PŘEMÝŠLEL JSI O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?
Ne, podnikání v zemědělství mě vůbec neláká, jednak proto, že žádné pozemky nevlastním, stojí to nervy a nemám na to žaludek. V dnešní době je podnikání v zemědělství fakt odvaha a smekám před lidmi, kteří se do toho vrhli.
ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ
ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO
ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU V
PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?
Pracovat na čerstvém vzduchu je nesporná výhoda. Další výhodou práce v zemědělství je to, že se pracuje v menším
kolektivu, takže je šance na dobrou partu lidí, kteří rádi poradí a pomůžou. A když práce baví a je i koníčkem, pak pozitiva převažují.
KRAJINA A PŮDA ČELÍ ŘADĚ TLAKŮ, MEZI KTERÉ PATŘÍ ZNEČIŠTĚNÍ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZASTAVOVÁNÍ PŮDY, NÍZKÁ ROZMANITOST PLODIN, EROZE PŮDY A EXTRÉMNÍ SUCHA SPOJENÁ SE ZMĚNOU KLIMATU. MYSLÍŠ, ŽE JE MEZI ZEMĚDĚLCI ZNÁT VĚTŠÍ PŘÍKLON K UDRŽITELNÉMU HOSPODAŘENÍ? Na to si netroufám odpovědět, možná to někde zavádí. Rozhodně nesouhlasím s tím, aby se zemědělská půda dál zastavovala. Nízká rozmanitost plodin je podle mě problémem slabé podpory státu vůči zemědělství, takže je nulová motivace pěstovat něco, co vynáší míň a raději se to doveze bůhví odkud.
A co se týče eroze apod. tak si myslím, že dneska už je v zájmu každého družstva s tím něco dělat a zamezovat tomu.
aj
SUMMER BREAK
For most high school students, summer is a time to relax and take a break from classes. But for students in vocational agricultural and forestry programs across Europe, summer holidays often mean much more than just time off. They represent a valuable opportunity to gain real-world experience, deepen their practical skills, travel, or take part in hands-on projects—both locally and abroad.
The length of the summer holiday varies quite a bit from country to country. In Central and Eastern Europe—like the Czech Republic, Slovakia, Poland or Hungary—summer vacation typically starts in the last week of June and runs until early September, giving students about ten to eleven weeks off. In contrast, Germany operates on a rotating system by federal states (Länder), so school holidays there last around six weeks and start at different times depending on the region. Southern countries such as Italy, France, or Spain tend to enjoy longer breaks of up to twelve or thirteen weeks, often stretching from mid-June to mid-September. The Baltic states—Estonia, Latvia, and Lithuania—also provide students with a long summer pause, usually beginning in early June and ending at the start of September.
But how do agricultural and forestry students actually spend this time? While some use it for typical summer jobs or vacations, many take advantage of their break to pursue experiences closely tied
to their field of study. In several countries, vocational schools operate their own farms, gardens, or forest plots, and students are encouraged—or even required— to help maintain them during the summer months. In places like Austria or Turkey, students may spend a few weeks working on their school’s facilities, whether that means tending crops, feeding animals, maintaining greenhouses, or helping with food processing units. This not only keeps their skills sharp, but also gives them a sense of responsibility and connection to the natural cycles of the land.
In other cases, schools or ministries organize summer training sessions or practical workshops. For example, Austrian vocational schools often offer voluntary courses over the summer focusing on bookkeeping for farmers, sustainable land use, or machinery maintenance. These are not formal classes, but rather short modules designed to support students who want to expand their competencies during the quiet season.
Another popular option is international summer schools or exchange programs. Institutions like the Czech University of Life Sciences in Prague (CZU) or AgroParisTech in France offer intensive summer courses in topics like sustainable agriculture, precision farming, climate change adaptation, and geoinformatics. These programs, often held in English, attract students from many countries and combine lectures, lab work, field visits, and even language or cultural sessions. Students not only learn from experts in their field but also get to explore different approaches to agriculture and forestry practiced across Europe.
Similarly, in Slovenia, students can
participate in field-based forestry and agriculture summer schools that combine science with practice. These programs often involve hiking, monitoring forest ecosystems, mapping species diversity, and engaging with local landowners. British institutions like Oxford University sometimes host summer courses for young people interested in environmental science or sustainable land management—often blending theory and real field data collection in forested areas.
In addition to formal programs, many students make use of the summer to volunteer or work on organic farms through networks like WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms). Through this program, students can stay and work on farms across Europe and beyond, helping with planting, harvesting, animal care, and ecological building, all in exchange for food and lodging. These placements not only teach practical skills but also allow students to live sustainably and discover rural life in other cultures.
Some students also attend youth congresses or student-led gatherings organized by networks like IFSA (International Forestry Students’ Association) or IAAS (International Association of Students in Agricultural and Related Sciences). These summer events gather young people from across the globe to discuss pressing topics such as biodiversity loss, food security, or digitalization in agriculture. Participants attend workshops, go on field excursions, and build international friendships that often last far beyond the summer.
What unites all these diverse activities is a spirit of curiosity, commitment, and a willingness to learn beyond the classroom. While their peers may be at the beach or working part-time jobs, these students are
out in the field—sometimes literally—developing the practical knowledge, global perspective, and community ties that will serve them throughout their careers. For agricultural and forestry students in Europe, summer is not just a holiday—it’s a vital chapter in their education and personal growth.
Whether they spend their time on a family farm, join a forestry survey in the Alps, attend a summer academy abroad, or volunteer on an organic vineyard in Tuscany, they return in September with new skills, fresh ideas, and deeper roots in the world they are preparing to care for. For them, the season of growth doesn’t end in June—it simply changes form.
NEJEN TULIPÁNY V DENDROLOGICKÉ ZAHRADĚ
text | foto hana honsová
a tulipány mnozí lidé jezdí do Holandska. Přitom mohou obdivovat množství odrůd rozmanitých barev i tvarů také kousek od hlavního města v Průhonicích. Dendrologická zahrada v jarním období potěší nejen pestrobarevnými záhony tulipánů, narcisů, modřenců a dalších cibulovin. Záhony s desítkami odrůd tulipánů v dendrologické zahradě každoročně vysazují na jiném místě. Po odkvětu pak cibulky vyjímají z půdy, aby je v další sezóně vysadili na další stanoviště. Každoročně se sortiment obměňuje a doplňuje.
I letos mohli návštěvníci obdivovat pestrobarevné záhony s odrůdami tulipánů, které postupně nakvétaly podle ranosti kultivarů.
Kvetení se tak prodlužovalo, takže si příchozí mohli prohlížet pozoruhodné květy v období od dubna až do května.
ŠEŘÍKY I JABLONĚ
Dendrologická zahrada, která se rozprostírá na ploše necelých 73 hektarů, soustřeďuje téměř deset tisíc taxonů rostlin. V roce 1994 byla zaregistrována jako významný krajinný prvek.
Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Koncepce řešení se opírá o jedinečnost tohoto území, které umožňuje prostorově rozčlenit jednotlivé tematické celky tak, aby na sebe kompozičně navazovaly.
K nejvýznamnějším sbírkám v dendrologické
zahradě patří kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků. Na přelomu dubna a května byly jabloně i šeříky v plném květu. Mnohé stromy jabloní byly vysazeny teprve nedávno.
VOLNÉ PLOCHY A VÝSADBY
V zahradě je zachován optimální poměr volných travnatých ploch vůči výsadbám. Pro některé tematické celky bylo nezbytné zajistit specifické podmínky modelací terénu, stavebními úpravami nebo budováním pomocných konstrukcí.
Umístění a kompoziční uspořádání jednotlivých tematických skupin se uskutečnilo se zřetelem k nárokům rostlin na stanoviště a jejich specifickým pěstitelským požadavkům. Část významných a bohatých
rodů byla vysázena samostatně, například borovice, smrky, vrby, cypřišky, buky nebo okrasné jabloně.
Tyto rody se uplatňují jako kosterní dřeviny okrajových kulis, dělících pásů, nebo tvoří výrazné solitéry. Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které netvoří samostatnou ucelenou skupinu, ale doplňují skupiny dřevin.
POUČENÍ I REKREACE
Zahrada je stále zaměřena na původní účel. Její větší část má podobu zahradních a parkových úprav, proto je oblíbená nejen pro poučení, ale i k rekreaci. Zahrada plní nejen funkci arboreta a botanické zahrady, ale i parku.
V dendrologické zahradě je soustředěna sbírka dřevin, která se stále obnovuje a doplňuje. Budují se tu nové expozice, nebo se některé obnovují podle měnících se podmínek a požadavků. V zahradě se zakládají další skupiny trvalek, které dnes tvoří
∞ CESTOVÁNÍ
neodmyslitelnou součást zahrady. Původní i nové kompozice také slouží k hodnocení nebo výzkumu.
Odborníci a široká veřejnost zde nacházejí podněty jak pro parky, tak i pro zahrádky.
NAUČNÉ STEZKY A OKRUHY
V areálu se mohou návštěvníci pohybovat po značených naučných stezkách. Příchozí si mohou vybrat z mnoha okruhů, z nichž ten základní dlouhý téměř dva a půl kilometru zahrnuje nejstarší centrální partie zahrady. Příchozí si mohou prohlédnout okolí Černého rybníka a dalších vodních ploch. K zajímavostem v této oblasti mimo jiné patří sbírky rododendronů nebo vřesoviště. Čtyřkilometrový velký okruh kopíruje obvod celého areálu. Spojuje nejvýznamnější sbírky stromů
v nejvzdálenějších částech zahrady, sbírky rododendronů a hajních trvalek v lese, prochází okrajem vřesoviště a kolekcí pnoucích rostlin.
Jarní trasa dlouhá necelé tři kilometry prochází střední částí zahrady, kde se soustřeďují výsadby rostlin kvetoucích od konce dubna do konce května. Seznamuje návštěvníky především se sbírkami
šeříků, rododendronů a azalek, ale například i s kolekcí vistárií.
Tříkilometrový letní okruh prezentuje rostliny kvetoucí v červnu a v červenci, mimo jiné i výsadby aromatických a vonných rostlin umístěné v tzv. spirále, kterou tato trasa prochází jako jediná. Vede k trvalkovým záhonům za Černým rybníkem, osluněnými sbírkami růží, ale i chladnějšími partiemi zahrady.
ZÁHONY PRO OPYLOVAČE A MOTÝLY
V dendrologické zahradě také vybudovali záhon pro opylovače, na kterém roste množství různých trvalek. Slouží k podpoře hmyzu a ostatních bezobratlých organismů. Na záhonu byly vysázeny například solitérní i pokryvné rostliny, okrasné trávy, skupinové i doprovodné trvalky nebo cibuloviny.
Rostliny poskytují dostatek pylu a nektaru po většinu vegetačního období. Různé provrtané kameny a kamenné i cihlové zídky nabízejí úkryt kromě hmyzu i drobným obratlovcům. Záhon byl vybudován v roce 2023.
Před dvěma lety také vznikl záhon pro pastu motýlů a dalších opylovačů. Jedná se o výsadbu trvalek atraktivních pro motýly i ostatní opylující hmyz. Rostliny začínají kvést v předjaří a některé druhy kvetou až do podzimu.
Na nově vybudovaných záhonech se nacházejí různé domečky nejen pro motýly, například hotýlek u babočky nebo hmyzí hotel, ve kterém stále bzučí včely. Záhony doplňují i pítka.
7-8 25
12. 7.
OVČÁCKÉ SLAVNOSTI
NEPOMUK
Srdečně vás zveme na tradiční slavnosti plné zábavy, venkova a živé atmosféry!
V pátek 12. července od 10:00 do 17:00 se v zahradě arciděkanství v Nepomuku uskuteční den věnovaný chovu ovcí, koz a dalším hospodářským zvířatům.
Těšit se můžete na krajskou výstavu ovcí a koz, závody ve stříhání ovcí, ukázky pasení se psem, výstavu hospodářských zvířat, králičí hop, vesnickou olympiádu, dětskou dílničku, farmářské produkty, řemeslné výrobky bohaté občerstvení. Připraven je pestrý program pro děti i dospělé. Přijďte si užít den plný tradic, přátelské atmosféry a poznávání života na venkově. Vhodné pro celou rodinu! .
Zahrada arciděkanství, Nepomuk
21. - 26. 8.
ZEMĚ ŽIVITELKA 2025
22. 7.
POLNÍ DEN OLEŠNÁ
Odborný seminář a polní den o bramborách.
Olešná 29, Havlíčkův Brod
Zveme Vás na 51. ročník mezinárodního agrosalonu. Přijďte si užít jedinečnou atmosféru největšího zemědělského veletrhu v Česku! Těšit se můžete na ukázky moderní i tradiční zemědělské techniky, pestrou nabídku potravin, setkání s farmáři, odborníky i zástupci zemědělských škol. Chybět nebudou ani živá zvířata, kulturní program a novinky z oblasti agrotechniky a potravinářství. Země živitelka je místem, kde se potkává tradice s budoucností venkova. Určitě nezapomeňte navštívit i malou prezentaci našeho časopisu a webu Zemědělská škola. Najdete nás v areálu dětského světa v rámci stánku Knihovny A. Švehly. Připravili jsme si pro vás milá překvapení, ať už jste budoucí zemědělci, současní žáci, nebo jen máte zájem o zemědělství. Těšit se můžete na ukázková čísla našeho časopisu, kvíz, nálepky, záložky a další drobnosti, a hlavně možnost dozvědět se více o vzdělávání v zemědělských oborech.
Výstaviště České Budějovice
Příští číslo
12.9.
redakční rada
Věra Reljićová , Ministerstvo zemědělství ČR | PhDr. Aleš Hradečný, Praha Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
Mgr. Otakar Březina Česká zemědělská akademie v Humpolci | Ing. Ludmila Gočálová , Ministerstvo zemědělství ČR | Ing. Petr Hienl , Místní akční skupina Krajina srdce | PhDr. Aleš Hradečný, Praha Ing. Zorka Husová Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Emil Kříž, Ph.D. Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha | doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. , Institut celoživotního vzdělávání MENDELU Brno Ing. Václav Stránský, Ministerstvo zemědělství ČR Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
NAŠI ŽÁCI ZAZÁŘILI
V
KLADRUBECH NAD LABEM
text | foto | s třední škola dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle
Již tradičně se žáci Střední školy dostihového sportu a jezdectví zúčastnili závodu Kladruby Race v Kladrubech nad Labem a výsledky byly i letos více než skvělé!
Dívky zcela ovládly stupně vítězů: na 1. místě doběhla Lucie Patzenhauerová (3.C), 2. místo obsadila Johanka Fidrmucová (2.C), 3. místo pak vybojovala Eliška Fialková (1.C). Navíc celkem osm našich dívek dosáhlo na první desítku!
Mezi chlapci si skvěle vedl náš jediný zástupceŠimon Hurák, který si doběhl pro pěkné 5. místo!
Stupně vítězů ve své kategorii opanovala také paní učitelka Alžběta Patková, která předběhla celé dívčí i dámské osazenstvo a zaslouženě si odváží 1. místo!
Gratulujeme všem a děkujeme za skvělou reprezentaci školy!
SKLENÍKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ RAJHRADSKÉ ZAHRADNICKÉ ŠKOLY
SZaŠ Rajhrad p.o. největší zahradnická škola v Jihomoravském kraji nacházející se v těsné blízkosti města Brna se právem řadí v České republice k významným centrům vzdělávání v přírodovědeckých oborech. Iniciativou managementu vedeného ředitelem PaeDr. Markem Kňažíkem trvale usiluje o předávání vědomostí dovedností a návyků v co v nejkvalitnější a nejpřístupnější formě všem zájemcům. Za tímto účelem neustále připravuje, rozvíjí a realizuje širokou škálu aktivit, projektů a inovací směřujících k vytčenému cíli.
Díky moderním technologiím nabízí studentům nejen lepší podmínky pro jejich vzdělávání, ale také se snaží jim ukázat jak spojit tradiční výuku s inovací. Připravit je v tomto kontextu na práci v oboru nejen v rodné vlasti a zemích Evropské unie, ale i na to, aby byli současně i tvůrci profesních změn ve všech místech svého působení. V zrcadle iniciativy SZaŠ Rajhrad p.o. nelze nezaznamenat obohacení areálu školy o pozoruhodný
– tolik potřebný komplex znamenající ve vzdělání studentů dnešní i další generace novou dimenzi – skleníkové hospodářství. Vynikající dílo splňující potřebné parametry 21. století, které svým provedením bude bezesporu reprezentovat školu a ukazovat směr k novým formám vzdělávání v oboru přírodních věd. Hlavním dodavatelem skleníkového hospodářství byla polská firma AGRO-SUR TECHNIKA s.r.o. a česká firma VS-build. Celou investici finančně zajišťoval a plně podpořil zřizovatel Jihomoravský kraj. Slavnostní otevření se uskutečnilo 23. 4. 2025 za přítomnosti představitelů: zřizovatele SZaŠ Rajhrad p.o. hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a vedoucího odboru školství Hynka Nespěšného. Rozloha skleníkového hospodářství činí 1 600 m2 a je účelně rozčleněna na 6 sekcí – prodejní, sbírkovou, množitelskou, bylinnou, pěstitelskou a volnou půdu. Každá má své specifikum a plně nabízí potřebné pracovní prostředí v nesrovnatelně vyšší dimenzi oproti klasickým skleníkům. Fóliové bloky stavby se vyznačují vysokou propustností světla, což je potřebným základem pro pěstování rostlin, zeleniny a ovoce. Je zajištěna i vysoká tepelná izolace. Energetickou účinnost potvrzuje termovize za účelem zabezpečení minimálního množství energie k vytvoření optimálního klimatu. Zabudován je systém automatických zařízení, které vyvíjejí úsporu energie a její optimální využití. Součástí systému jsou stínící, tepelně izolační a zatemňovací clony, které udržují stabilně dodané teplo po dlouhou dobu.
Rám konstrukce čnějící do výše 7 metrů je zhotoven z pozinkované oceli a hliníkových prvků, stejně tak jako sloupky, okapy, ventilační panely, vazníky. Provedení má plné zabezpečení vůči zatížení sněhu, poryvu větru a dalším nepříznivým klimatickým vlivům.
Odvod dešťové vody je zajišťován ve sloupech. Ta je i dalším zdrojem vody pro instalovanou velkou reflexní nádrž o objemu 180 m3, do níž proudí také voda z nedaleké říčky.
Prostory jsou vybaveny náplavovými, posunovacími a výstavními stoly, v nichž je pěstován či umístěn rostlinný materiál. Samozavlažování umožňují ostřikovací ramena, která jsou vnitřní i vnější a mají trysky a dávkovač. Toto ostřikovací zařízení umožňuje velmi přesné zavlažování a přitom účinné hospodaření s vodou.
Topné systémy zajišťují vytápění uvnitř skleníkových systémů bez ohledu na druh pěstování foukáním horkého vzduchu nebo vytápěním teplou vodou. Je tu i chladící komplex umožňující v případě potřeby rychlé ochlazení až o 15 °C. Digitální automatika ovládá i rozvody elektrické energie a regulaci spotřeby. Nedílnou součástí vybavení prostoru je také dávkovací stroj květináčů typu MAYER umožňující jejich plnění rašelinou. Vyznačuje se vysokou výkonností.
Netradiční využití má i jeden z vrcholů konstrukce skleníkového hospodářství. Je tu instalována meteorologická stanice dříve umístěná na pozemku v blízkosti hlavní školní budovy. Pokračuje ve sledování a zaznamenávání řady meteorologických údajů, které
jsou zpracovávány systémem ALA popisně i graficky a propojovány do databáze Českého hydrometeorologického ústavu. Naměřené hodnoty slouží také pro potřeby školní výuky. Pozoruhodný háv doznalo i okolí skleníkového hospodářství. Prostory obohatila výsadba geneticky upravených tropických dřevin, především palem dovezených ze Španělska s vyšlechtěnými vlastnostmi odolnými zdejším klimatickým podmínkám. Nové dláždění mají také veškeré přístupové cesty. Co říci závěrem? Studentům se dostala škála možností nejen seznámit se, ale osobně i pracovat s moderními technologiemi. Úspěšně se naplnilo i nezměrné úsilí managementu školy plně realizovat do oblasti portfolia další unikátní prvek.
SKLENÍKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ RAJHRADSKÉ ZAHRADNICKÉ ŠKOLY
text | střední škola zahradnická a zemědělská a ntonína emanuela komerse , d ěčín - l ibverda ,
Ve dnech 14. a 15. května 2025 se v malebném areálu děčínského zámku konal již 54. ročník Mistrovství floristů České republiky – Děčínská kotva. Tato prestižní soutěž, kterou tradičně pořádá děčínská zahradnická škola ve spolupráci se Svazem květinářů a floristů ČR, je nejen nejstarší floristickou soutěží v České republice, ale i bránou do mezinárodních soutěží jako Europa Cup nebo Eurofleurs.
Letošní ročník se nesl v duchu tématu „VĚNEC – historie, magie a symbolika“, které poskytuje široký prostor pro interpretaci, tvůrčí invenci i odborné floristické dovednosti. Soutěž probíhala v kategoriích žák, junior, senior a hobby,
přičemž poslední jmenovaná byla opět vyhlášena jako online výzva pro veřejnost.
Soutěžní klání bylo rozděleno do dvou dnů.
První den čekaly na juniory a seniory tři disciplíny: svatební věneček pro nevěstu, tajná práce z materiálu firmy Flor Service Trade, s.r.o., a adventní věnec pro Zámek Děčín. Druhý den završil soutěžní maraton náročný úkol – vytvořit vzpomínkový věnec pro Františka Jošta, zámeckého zahradníka děčínského zámku. Žákovská kategorie měla zadání přizpůsobené svým možnostem – soutěžící zhotovovali květinový věnec na svatební stůl
a čelenku pro nevěstu. Novinkou, kterou si účastníci i veřejnost velmi pochvalují, je zpřístupnění soutěže divákům, kteří mohli sledovat práci floristů přímo při realizaci ve vyhrazených zónách. Druhý den soutěže proběhlo také floristické vystoupení předního českého floristy Jana Milta, které přilákalo stovku nadšených diváků.
Slavnostní galavečer byl důstojným zakončením celé události. Kromě vyhlášení výsledků všech kategorií došlo i k předání řady ocenění:Do Síně slávy Svazu květinářů a floristů ČR byl uveden Ing. Jiří Horák. Cenu děkana Zahradnické fakulty MENDELU za inovaci získala Svetlana Borbélyová. Zvláštní cenu firmy Flor Service za umělecké ztvárnění věnce obdržela Tereza Dittrichová ze SŠ zahradnické a zemědělské A. E. Komerse Děčín Libverda. Cenu časopisu Floristika za nejkreativnější práci rovněž získala Svetlana Borbélyová. V rámci programu proběhl také křest knihy „Přírodní floristika pro děti“, jehož se zúčastnila redaktorka Daniela Urešová a floristka Markéta Nagyová.
Výsledky hlavních kategorií
KATEGORIE ŽÁK
Mistr republiky ve floristice 1.místo Anežka Švecová – ÚS Frýdek-Místek
2.místo Lucie Opelíková – ÚS Kroměříž
3.místo Daniela Bolečková – ÚS Ústí nad
Orlicí
KATEGORIE JUNIOR
Mistr republiky ve floristice Vojtěch Tužina – SOŠ Jarov
2.místo Štěpán Svoboda – SZŠ Rajhrad
3.místo Jana Šebestová – SZŠ Rajhrad
KATEGORIE SENIOR
Mistr republiky ve floristice Tomáš Hakl –Kvetinárstvo Orchidea, Bratislava
2.místo Iva Bouzková – Zahradní centrum
Děčín
3.místo Michala Salačová – firma Michala Salačová
Soutěž se mohla uskutečnit díky štědré podpoře Ústeckého kraje, statutárního města Děčín, Ministerstva zemědělství ČR a celé řady partnerů. Hlavním květinovým partnerem byly firmy Klia CZ a Storge, odborným mediálním partnerem vydavatelství Profi Press s časopisem Floristika. Všechny soutěžní práce byly vystaveny v prostorách děčínského zámku až do neděle 18. května 2025 – a návštěvníci měli možnost obdivovat nejen floristické dovednosti, ale i symbolický rozměr jednotlivých věnců, které spojovalo téma paměti, tradice a tvořivé imaginace.
10. JUBILEJNÍ ROČNÍK SOUTĚŽE O ŠEMÍKOVU PODKOVU
text | foto dagmar párysová , sšdsaj velká chuchle
Dne 12. června 2025 se v areálu Střední školy dostihového sportu a jezdectví v Praze Velké Chuchli za finanční podpory Magistrátu hl. města Prahy a Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru v Humpolci uskutečnila již desátá tradiční odborná a dovednostní soutěž „O Šemíkovu podkovu“.
Na pomyslnou startovní čáru se seřadilo 24 tříčlenných týmů žáků ze 14-ti zemědělských škol z celé České republiky, k měření sil a vědomostí v celkem 15-ti disciplínách této soutěže, v níž je účast oprávněně pro mnohé školy záležitostí prestiže.
Soutěž byla rozdělena do tří kategorií – Zlatá
podkova pro žáky 3. ročníků a Stříbrná podkova pro žáky 2. ročníků maturitních oborů vzdělání Chovatelství, Agropodnikání a oborů podobných. Bronzová podkova byla určena žákům 2. ročníků učebních oborů Jezdec a chovatel koní. Nově jsme v klání uvítali žáky z VOŠ a SZeŠ Tábor s příznačným názvem Husiti. SŠHS Kroměříž byla naším dalším nováčkem. Při prezenci obdrželi všichni soutěžící visačku se svým jménem, pokyny, mapu připravených stanovišť a kartu k doplňování výsledků s doporučením, jak všechna stanoviště
procházet. Obloha byla azurově modrá a slunce svými štiplavými paprsky pěkně potrápilo nejednoho soutěžícího. Ti se i s krůpějemi potu vrhli tvrdě do „boje“! Kromě již tradičního odborného testu z anatomie, fyziologie a obecné zootechniky se žáci nevyhnuli ani češtině, dějepisu a odborné angličtině. Dalšími obávanými disciplínami bylo poznávání plemen, rostlin, krmiv a zemědělských plodin. Novou disciplínou bylo pak zapojení čichu k poznávání éterických olejů. Soutěžící si také vyzkoušeli skládání uzdečky na čas a poznávačku udidel. Na našem Blackovi (modelu koně v životní velikosti) si žáci vyzkoušeli přípravu koně na transport návlekem kamaší, deky, obřišníku a chrániče ocasu. Výborně si letos soutěžící poradili s odhadem kohoutkové výšky koně, respektive poníka. Jeden tým se trefil úplně přesně na 94 cm! Také se soutěžící snažili u tohoto stanoviště rozpoznat plemena koní. Svou fyzickou zdatnost si pak týmy prověřily ve slalomové dráze s kolečkem se zátěží (nevylít plný kyblík vody) v disciplíně „Napoj žíznivého koně“. Další neméně zajímavou disciplínou byla nová hra „Trefa do žlabu“, což se hodem naplněného sáčku do malého otvoru ze vzdálenosti cca 3 metrů ukázalo jako ne úplně snadné.
Nechyběla ani jízda na místním dostihovém trenažéru a dojení na umělém vemeni, kdy soutěžící do své záznamové karty zapisovali množství nadojené tekutiny v limitu dvou minut.
Navážit správnou dávku sena a ovsa pro koně a změřit celý balík byl pro mnohé týmy velký oříšek. Hodnotitel vždy výsledek přeměřoval a uděloval trestné body za každých 50 gramů odchylky u ovsa a 250 gramů odchylky u sena.
Postavit v časovém limitu zadanou překážku tak, aby měla správné míry, zněl úkol k vytvoření parkurové překážky z šesti stojanů a dvanácti bariér, se kterým si musely
všechny týmy také poradit.
Čas se nachýlil a všichni pak netrpělivě očekávali výsledky svého snažení.
Putovní trofej pro vítěze Zlaté podkovy si odvezl tým žáků ze SZeŠ Rakovník - Agro se 126 body. Moc gratulujeme!
2. místo o Zlatou podkovu obsadil tým žáků ze SŠDSaJ Velká Chuchle (115 bodů) se startovním názvem Stabilita a 3. místo získal tým SZeŠ Čáslav (114 bodů).
V kategorii o Stříbrnou podkovu zvítězil tým žáků SŠDSaJ Velká Chuchle - SpeciElita se 124 body, 2. místo obsadil tým žáků ze SŠZe
Přerov – Ovsáci (105 bodů) a 3. místo vybojoval tým žáků ČZA Humpolec (104 body).
Bronzová podkova zamířila zaslouženě k žákům týmu SŠDSaJ Velká Chuchle - Loajalita se skvělými 105 body, 2. místo vybojoval tým žáků SŠCHKaJ Kladruby - Kladrubačky (99 bodů) a 3. místo opanoval tým žáků SŠ Trhové Sviny – Výletníci s 97 body.
Všechny týmy prokázaly kromě svých odborných znalostí velkou hravost, nadšení a z řady škol i ochotu cestovat mnoho hodin, aby se mohly akce zúčastnit. Toto je pro nás jako organizátory velká motivace pokračovat v této kreativní práci i příští roky.
Na závěr bychom chtěli poděkovat všem sponzorům za pomoc, a to hlavně firmě Hornbach za sportovní a zahradnické vybavení jako ceny pro soutěžící. Dále pak firmám Hauzr a Chuchle Arena Praha za jezdecké potřeby a
věcné ceny. Krmení pro koně věnovala firma De Heus a veterinární přípravky pro zvířata dodala firma Alavis. Společnost Honda Stroje nám zapůjčila stany a věnovala také hodnotné ceny do soutěže. Raw tyčinky nám dodala firma BOMBUS. Další pěkné ceny, hlavně „koňské“ knihy pro soutěžící věnovala Asociace soukromého zemědělství ČR. Všechny ceny byly rozdány a vítězné týmy se pustily do krásných a chutných ovocných dortů.
Soutěžícím a jejich učitelům děkujeme za obrovské nasazení a energii, ale především za báječnou atmosféru, kterou vytvořili. Díky samozřejmě patří i celému realizačnímu týmu.
Za rok se těšíme na shledanou!
VE ŠPANĚLSKU VYPUSTILI STÁDO ČESKÝCH ZUBRŮ
Lesní terapie, nebo šinrin-joku, je vědomé a smyslové ponoření se do atmosféry lesa, které prokazatelně snižuje stres a zlepšuje celkovou pohodu. Nejde jen o procházku, ale o hluboké propojení s přírodním světem, které léčí tělo i duši. Přečtěte si, jak můžete tuto techniku začlenit do svého života. A když se nakonec rozhodnete jít do lesa, pro všechen komfort a pohodlí se nezapomeňte podívat na předpověď počasí. Ať nezmoknete!
PŘÍRODNÍ LÉKÁRNA
Mohli bychom tvrdit, že v lese najdeme ohromný prostor obsahující přírodní lékárnu, a to zdarma. Aktuálně se do povědomí dostává nový trend z Japonska tzv. šinrin-joku neboli „forest bathing“ – v češtině „lesní koupel“. Jedná se o jakousi lesní terapii, která využívá rostliny, zvířata, a zvláště stromy v lese k tomu, aby zde lidé nabrali potřebné síly, odpočinuli si a zažili něco nového a příjemného. Mohou za to terpeny. Proč? A co to jsou terpeny? Jsou to chemické sloučeniny, které produkují stromy a další rostliny, díky nimž rostlinný svět komunikuje a reaguje na útoky z okolí či nesoulad. Japonští vědci dokázali, že terpeny vnímají i lidé. Díky nim se u člověka zvyšuje činnost tzv. NK-lymfocytů, bílých krvinek a tím posilují imunitu člověka. A proto působí jako „neviditelný terapeut“.
„Pojem šinrin-joku od počátku označuje velmi volné pojetí aktivit, jejichž společným jmenovatelem je strávit v lese či přírodním prostředí příjemný a uvolněný čas tak dlouho, jak nám vyhovuje. V podstatě říká: Pojďte si les užít všemi smysly, relaxujte, dýchejte, třeba si zacvičte, hlavně ať je vám dobře,“
píše ve své knize Aleš Miklík. Později se v pozadí šinri-joku začala profilovat nová alternativa, která se stává stále populárnější. Jedná se o lesní terapii neboli šinrin-ryoho. Aleš Miklík na svých webových stránkách definuje lesní terapii jako praxi „mindlessness“, „tedy způsob, jak využít naše zásadní biologické a historické pouto s přírodou pro léčení nás samotných i vztahu mezi lidmi a přírodou.“ V lese je možné se zbavit stresu, posílit imunitní, kardiovaskulární a hormonální systém. Lze se zde hluboce zklidnit, prožít přítomný okamžik a dosáhnout stavu „mildlessness – spokojeného uvolnění naší pozornosti, které je pravým opakem excitované mysli, přehlcené podněty z moderního světa.“
Co si nesmíme zapomenout vzít do lesa? Vhodné oblečení a obuv a hlavně pláštěnku! Občerstvení a pití.
Ω ZEMĚDĚJSTVÍ
Skládací podložku na sezení. Repelent a baterku. Založte si blok pro své lesní procházky a ten noste vždy s sebou do lesa.
TERAPIE LESEM OD A AŽ DO Z
Pokud se rozhodneme absolvovat proces lesní terapie ať už sami nebo s průvodcem, vždy je třeba dodržovat určitá pravidla. Nejprve zvolíme místo, kde rituál proběhne. Bude to všude tam, kde vycítíme blízkost dalších přírodních bytostí, jako jsou rostliny, živočichové i neživá příroda. Poté je důležité stanovit si záměr, přičemž se musíme zbavit všech cílů. Při této fázi bez cíle chceme nalézt tzv. přechodový práh – třeba cestičku, potůček, pařez apod. – a tam začít svoji pouť. Následuje probuzení smyslů, a to nejen těch základních pěti, ale i těch jiných jako hlas srdce, intuice či propriocepce (orientace v těle a prostoru).
„Zkuste zavřít oči a po celou dobu cvičení je neotvírat. Přeneste pozornost na svůj dech. Všímejte si, jaký je to pocit, když do vás s nádechem vzduch vstupuje a s výdechem vaše tělo zase opouští,“ navrhuje Miklík. Když probudíme své smysly, je čas se pomalu pohybovat nebo jít jenom na procházku mezi stromovými porosty, dívat se kolem sebe a poslouchat. Zaměřme se na jeden ze smyslů, pomocí něhož důkladně prozkoumejme, co se kolem děje. Objevujme vztahy v lese a navazujme sami vztahy s lesními bytostmi. „K závěru si dopřejte čas spočinout na jednom místě. Najděte si takové, kde se budete cítit dobře, posaďte se a jen tak buďte. Být součástí tohoto místa a nechat jej stát se součástí vás. Nemusíte vyvíjet žádnou činnost, meditovat ani speciálně dýchat … Nechte sebou projít všechny předchozí prožitky a jen tak sledujte to, co prožíváte právě teď … Zpívejte, plačte, tančete, mlčte… Příroda vám poskytne prostor pro cokoliv,“ uvádí Miklík.
Formy přírodního wellbeingu na pracovišti:
Týmové venkovní aktivity.
Aktivity během porad a přestávek.
Poradní kruhy.
Objekty na pracovišti podněcující smyslové vnímání. Relaxace v práci s doprovodem audio nebo video nahrávek.
Stres, únava či vyhoření v zaměstnání nutí firmy hledat cesty, jak se s tímto problémem vyrovnat. Čím dál víc se mluví o tzv. wellbeingu, který lze definovat jako „stav, kdy se člověk cítí komfortně, zdravý a šťastný.“ Na tomto základě se vytvořil přírodní wellbeeing, což je podle Miklíka „způsob, jak přirozené potřeby lidí naplňovat s podporou přírody a všech výše popsaných pout, které s ní jako lidé máme. Jde o nový trend, který však není těžké využít a může mít celou řadu podob.“ Zajímavé je, že přírodní wellbeing je měřitelný pomocí standardizovaných systémů hodnocení. Používá se např. dotazník POMS. Tato forma terapeutické praxe má příznivé účinky na pracovní morálku a vztahy mezi zaměstnanci a je dobré její pravidelné opakování. Firmy osvícené touto inovací brzy sklízí ovoce svého úsilí. Všichni jsou spokojení a práce jde od ruky. Snad právě tímto směrem by se měli zaměstnavatelé orientovat a zabránit tak řadě nedorozumění.
Ω ZEMĚDĚJSTVÍ
ZAHRADY SE OPĚT OTEVŘELY VEŘEJNOSTI
Průvodce parkem, o. s., se spolupráci se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o.s., a Národním památkovým ústavem připravily akci Víkend otevřených zahrad, který letos proběhl ve dnech 7. a 8. června. V tuto dobu se pro veřejnost otevřely známé i běžně nepřístupné zahrady.
Svátek otevírání běžně nepřístupných zahrad veřejnosti (Open Garden & Squares Weekend) vznikl v roce 1998 ve Velké Británii a probíhá vždy během druhého červnového víkendu.
TRADICE V EVROPĚ
Cílem události bylo poskytnout veřejnosti příležitost alespoň jednou v roce navštívit jinak uzavřené zahrady a dvorky Londýna. Nápad se shledal s text | foto ing. hana honsová
nadšením, po několika ročnících uspořádaných v Británii, se pomalu začal šířit i do dalších měst a stal se postupně tradičním po celé Evropě. Ovšem v každé zemi se průběh akce mírně liší. V sousedních státech – Rakousku a Německu se Víkendu účastní velké množství soukromých zahrad. Podobně se to odehrává i v Amsterdamu, kde jsou otevřeny soukromé zahrady podél vodních kanálů. V Irsku a na Slovensku naopak sázejí více na veřejně přístupné parky, ve kterých je však připraven zajímavý doprovodný program.
OTEVÍRAJÍ SE NEJEN ZAHRADY
V České republice se v roce 2010 pod záštitou Národního památkového ústavu poprvé otevřely
tři zahrady a jejich počet postupně vzrůstal. Do projektu se kromě zahrad zapojují i běžně navštěvovaná místa s doplňkovým programem koncipovaným pro tuto ojedinělou akci.
Na mnoha stanovištích mají příchozí k dispozici komentované prohlídky o historii, současném stavu i budoucích záměrech v zahradách či parcích doplněné dalším programem. K cílům tohoto ojedinělého projektu především patří snaha zvýšit informovanost a povědomí lidí o zahradním umění, zahradní architektuře, parcích, zahradách a veřejných prostorech. Do akce se kromě zahrad mohou zapojit i jiné zajímavé a významné plochy zeleně, například ovocné sady, náměstí, historické hřbitovy, kláštery, arboreta či botanické zahrady. Víkend otevřených zahrad je určen jak pro veřejné, tak i soukromé zahrady a parky.
PATNÁCTÝ ROČNÍK
Víkend otevřených zahrad, který letos proběhl už popatnácté, nabídl jedinečné zážitky, inspiraci pro milovníky přírody i příjemně strávený čas. I tentokrát
návštěvníkům umožnil nahlédnout za brány zahrad, parků a jiných zelených ploch, které jsou po většinu roku běžně nepřístupné. Veřejnosti se otevřelo více než 300 takových míst po celé České republice.
Víkend otevřených zahrad není jen o obdivování perfektně upravených záhonů a pečlivě zastřižených trávníků.
Na mnoha místech po celé republice čekal návštěvníky bohatý doprovodný program, který zahrnoval komentované prohlídky s odborníky, hudební koncerty pod širým nebem, divadelní představení, výtvarné dílny, zahradnické workshopy nebo aktivity pro děti.
Na své si přišli jak milovníci přírody, zahradní architektury a historie, tak rodiny s dětmi, senioři, zvídaví návštěvníci i ti, kdo hledají tipy pro vlastní zahradu nebo jednoduše příjemné místo k odpočinku. Každá ze zapojených zahrad má svůj příběh, který právě během jednoho červnového víkendu bylo možno poznat.
PESTRÁ NABÍDKA
Vybrat to nejzajímavější nebylo nijak jednoduché. K nejzajímavějším patřily například Vila Tugendhat v Brně, zahrada
Ateliéru Josefa Sudka v Praze, zámecký park v Lánech, francouzský park zámku Dobříš, léčebná zahrada sv. Josefa v Praze představující ukázku terapeutického využití i čerstvě zrekonstruované zahrady v Hořovicích.
Národní památkový ústav se tradičně připojil s řadou svých objektů. Komentovaná prohlídka proběhla například v bylinkové zahradě hospitálu Kuks nebo ve Vile Stiassni v Brně. V Akademické zahradě Mendelovy univerzity v Lednici pak probíhaly prohlídky Tematických zahrad – Labyrint přírody a ráj zahrad.
K hlavním partnerům letošního ročníku patřil Český zahrádkářský svaz. Veřejnosti tak otevřeli své soukromé zahrady i běžní lidé a bylo tedy možné se podívat do světa nadšenců, kteří pěstují květiny, ovoce a zeleninu pro radost a z lásky k přírodě.
RUBEŠŮV STATEK VE STEHELČEVSI
Příchozí měli možnost si prohlédnout i kousek za Prahou ve Stehelčevsi někdejší Rubešův statek, kde v současnosti pěstují květiny a množství dalších rostlin dva nadšenci společnosti Gardenista.
V rámci Víkendu otevřených zahrad se v areálu rekonstruovaného statku návštěvníci mohli pokochat záplavou květin. Příchozí prošli někdejším hospodářským dvorem s hrubými zdmi, který postupně renovují, až se před nimi
otevřela zahrada zaplavená rostlinami, květinami, bylinami a v teplých měsících včelami a spoustou motýlů.
To vše vzniklo v prostoru, který byl původně hotovou džunglí a skládkou, ležící desítky let ladem. I po letech každodenní zahradničiny (a zedničiny, tesařiny a stavařiny) je na statku hromada práce. Zahrada plná kvítí, záhony a rozlehlý skleník, dostávají každý den přednostní péči.
KYTICE I NOVÁ ALEJ
Příchozí také mohli kromě záhonů a rostoucích květin i bylin obdivovat i různobarevné zajímavé kytice. Vázání kytic začíná na statku jejich pěstováním, protože využívají jen vlastní květiny. Vázání květin vnímají jako krásné řemeslo. Rádi návštěvníkům jejich domácím kvítím předávají kus radosti a krásy z vlastní, živoucí zahrady.
Zvelebují nejen statek, ale i přilehlé okolí. Podíleli se nejen na vysázení nové aleje ovocných stromů kolem cesty, ale také okraje oseli lučním kvítím. Nad statkem si mohou děti i dospělí osvojit znalosti o přírodě v rámci nové naučné stezky. Řada návštěvníků si tak ještě kromě prohlídky zahrady udělala hezkou vycházku do okolí.
STOČTYŘICETILETÁ ZAHRADNICKÁ ŠKOLA MĚLNÍK
„Jdu tudy dobře ke Střední zemědělské technické škole?“ ptala jsem se před více než padesáti lety náhodného kolemjdoucího. Po jeho udiveném pohledu jsem ještě připojila: „k té zahradnické.“
„Aha, to myslíte vinařskou školu,“ zaradoval se dotazovaný...
O založení dnešní České zahradnické akademie se skutečně zasadil mělnický vinařský spolek a vznikla tak první vinařská škola v Rakousku-Uhersku s českým vyučovacím jazykem a místní si ji ještě dlouho
s tímto významným krokem spojovali. Vlastní vyučování bylo zahájeno na jaře roku 1885, do současné překrásné budovy postavené v novorenesančním stylu se škola přestěhovala o 9 let později.
Dalším (i když ne posledním) významným datem pro historii školy byl rok 1921, kdy vznikla čtyřletá Státní vyšší ovocnicko-vinařská a zahradnická škola s maturitním ukončením studia. Škola také převzala zámeček Neuberk, kde se i dnes nachází
Ω ZEMĚDĚJSTVÍ
školní statek. Vysázeny a rozšířeny byly i školní vinice...
Jak roky plynuly, měnily se názvy školy, ale výuka stále pokračovala ve snaze o kvalitní přípravu budoucích zahradnických odborníků. Specializace a zaměření se přizpůsobovaly aktuálním požadavkům praxe i doby.
Začátkem letošního června se tu opět sešli mladí i starší absolventi – všichni se stejným úsměvem a elánem procházeli školní prostory a vzpomínali. Studium na střední odborné škole, se všemi praxemi a exkurzemi, má totiž své neopakovatelné studentské kouzlo. Jsou to zážitky na celý život.
A co nabízí zahradnická škola dnes? Vybrat si můžete z maturitních i učebních oborů nebo z vyššího odborného studia. Podívejte se na webové stránky zas-me.cz a přijeďte se na Mělník podívat!
