TH Auto 09 2020 (září) by TH Auto

2020

PEUGEOT 2008 DRUHÉ GENERACE

PŘEDSTAVUJEME ■ FORD MUSTANG 2020 ■ šestá generace americké legendy je poprvé speciálně naladěna pro Evropu ■ SUBARU OUTBACK ■ komfort, prostor a pohon všech kol – zkrátka solidní jistota ■ LAND ROVER DEFENDER ■ zcela novou generaci jsme otestovali v lomu Velká Amerika nedaleko Prahy

Kresba BMW Presse

SLAVNÉ MOTORY

BMW 1500 (1962) Počátek dnešního úspěchu BMW, zážehový čtyřválec pro zcela nové vozy Neue Klasse, jejichž vstup na trh zahájil BMW 1500 premiérou na IAA 1961 ve Frankfurtu. Stejně jako vůz nesl motor typové označení 115 (motor M115), po typu 1500 následo‑ valy odvozené větší 1600 (M116), 1800 (M118) a 2000 (M121/M05). Přednost dostal litinový blok válců (ve vývoji i hliníkový) a dvouventilový rozvod OHC s vačkovým hřídelem poháněným řetězem Duplex. Ve voze byl motor skloněn o 30° vpravo.

Foto Tom Hyan

Čtyřválec 1499 cm3 (ø 82 x 71 mm) Kompresní poměr 8,8:1 Karburátor Solex 34 PICB Výkon 59 kW (80 k)/5700 min‑1 Točivý moment 118 N.m/3000 min‑1

PÁTÝ ROČNÍK číslo 9 (53), září 2020 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2020

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2020 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH děkujeme všem, kteří i přes velké, jen někdy nutné, ale mnohdy i zby tečně vytvořené překážky pokračují v normálním životě; děkujeme těm, kteří nepřestali logicky myslet a podílejí se na tom, aby se nám neza stavil život. Autoshow Praha spolu s Prague Car Festival byla prvním (a zjevně jediným) autosalonem, který letos navštívíme; Czech Truck Prix 2020 byla prvním okruhovým závodem, jenž jsme od úžasných 500 mil Daytony směli navštívit... Využili jsme krásného léta k většímu počtu testů zajímavých automobilů, a to včetně čistě elektrických i různých hybridních, postupně je zhod notíme, stejně jako v mezích možností odjeté sportovní podniky. Poda řilo se nám také poprvé od únorového návratu z USA překročit státní hranice, a to cestou za zajímavými motoristickými zážitky do východní části Německa. Novinek je naštěstí stále tolik, že nám nestačí stránky v časopise, a je jich výběr také není jednoduchý. Pokud jde o historii motorismu, s vý znamnými výročími se doslova roztrhl pytel! Musíme si vybírat, méně je někdy více, protože se lze tématu věnovat déle a důkladněji, a tak zase zveme, obraťte list! Příjemné čtení a radost z jízdy přeje

LAND ROVER Defender 2020 �� 2 FORD Mustang šesté generace �� 6 MERCEDES-BENZ GLB 200d 4Matic �� 10 BMW řady 5 mHEV (G30) �� 14 SUBARU Outback (BS) �� 18 PEUGEOT 2008 (CMP) �� 22 KIA XCeed 1.6 CRDi MHEV iM6 (CD) �� 26 Autoshow Praha & Prague Car Festival 2020 �� 28 Flis Performance Daytona �� 32 Takuma Sato �� 36 Vozy Velkých cen 2020 �� 38 Václav Bobek mladší �� 40 Legendy formule 1 �� 42 Československé legendy �� 43 Jezdci formule 1 �� 44 WILLIAMS Grand Prix Engineering �� 46 1000 mil československých �� 48 Moto GUZZI (1965 – 2020) �� 52 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 706 R (1946 – 1958) �� 56 Museum Czech Road Racing (Hořice) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových vozů Ford Puma a Kuga, Mercedes-Benz E-Klasse, BMW i3 po modernizaci, Seat León nové generace, Peugeot 508 GT, Renault Zoe a mnoha dalších ► Premiéra Škoda Enyaq iV ► Automobily Roberta Sénéchala ► Motocykly Gilera ► Czech Truck Prix ► Maxx Formula v Mostě ► Reinhold Joest a Joest Racing

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► LAND ROVER DEFENDER 2020

NÁSTUPCE

Za volant dlouho očekávaného Defenderu zcela nové generace jsme krátce usedli v lomu Velká Amerika nedaleko Prahy... TOM HYAN, Velká Amerika (CZ)

Jako první typ jsme ve Velké Americe samozřejmě vyzkoušeli dlouho očekávaný nový Defender se zážehovým šestiválcem

auto 2020/9

► LAND ROVER DEFENDER 110 – PŘEHLED TYPŮ označení vozu motor (všechny 4x4) D200 4R 2.0d D240 4R 2.0d P300 4R 2.0 P400 mHEV 6R 3.0

Foto Tom Hyan

výkon převodovka spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] 147/200 8A, 2R 8,8 – 9,5 177/240 8A, 2R 8,8 – 9,5 221/300 8A, 2R 11,2 – 12,2 294/400 8A, 2R 11,0 – 12,0

ynamické prezentace osobních vozů, kterých jsem měl mož nost se letos zúčastnit, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Ve skutečnosti se jich konalo jen o pár více, kam jsem nebyl pozván, o to větší díky patří těm, kteří se postavili korona virové hysterii a nepodílejí se na ničení všeho, co dosud lidé vybudovali. Před stavení novinky Land Rover Defender se uskutečnilo zásluhou společnosti Dajbych, s. r. o., autorizovaného dealera britských au tomobilů Land Rover a Jaguar s prodejními a servisními středisky v Plzni a Praze 5. Nechyběli ani zástupci dovozce Jaguar Land Rover Czech Republic, divize Jaguar Land Rover Austria GmbH, který sídlí v ra kouském Salcburku. Představení se konalo dva předposlední dny měsíce července 2020, navíc v atrak tivním prostředí opuštěného vápencového lomu Velká Amerika u Mořiny s jezerem na dně a poměrně malou plochou břehů pod strmými stěnami, který je přístupný průjezd nou štolou, ovšem jen výjimečně a na zvláštní povolení. Společnost Dajbych je od založení specialistou na terénní automo bily, kromě největší aktivity Jaguar Land Rover nás už několikrát seznámila s jinými speciály od Toyoty, Santany a dalších značek včetně lehkých italských užitkových terénních vozů Bremach a Scam. V lomu byly vystaveny jak historické Land Rovery, tak současný výrobní program Land Rover/

1 Velká Amerika je běžně přístupná pouze pohledem z vyhlídky, ale Dajbychova společnost získala povolení k předvádění vozů i dole v bývalém lomu 2 K dispozici byly různé modely ze současné nabídky Land Rover/Range Rover od firmy Dajbych 3, 4 S novým Defenderem jsme okusili nezpevněné cesty i asfaltové silnice, hlavním rozdílem proti předchůdci je výrazně lepší komfort jízdy Range Rover 2020, ale samozřejmě nejvíce jsme se těšili na nový Defender, jehož vý roba se loni rozběhla ve zcela novém super moderním závodě ve slovenské Nitře. Nový Defender se od původního spartán ského Land Roveru samozřejmě značně odlišuje, především pohodlím a posazem řidiče, který na rozdíl od originálu odpovídá dnešním zvyklostem. Snížila se hlučnost, zvýšila rychlost, ale vynikající terénní vlast nosti zůstaly zachovány, jak jsme se krátce přesvědčili výjezdem z lomu po nezpev něných cestách, ale rovněž značně vzrostl komfort a výrazně se zlepšily jízdní vlastnosti na běžných silnicích, takže dnes lze Defen der využívat i na delší cesty, což s původním vozem bylo trochu hrdinství. Samozřejmě jízdě v terénu pomáhají nové systémy, k nimž patří individuálně nastavitelný Terrain Response 2 s režimem Wade (sledování

hloubky brodu) a soustava kamer 3D včetně tzv. průhledné kapoty ClearSight Ground View, kdy se na středovém displeji zobrazuje prostor pod vozem kolem předních kol. Nabídku motorů pro nový Defender od počátku představují vlastní konstrukce JLR Ingenium, které zcela nahrazují motory na kupované od Ford Motor Company. Modu lární řadu Ingenium zatím tvoří řadové tří válce, čtyřválce a šestiválce včetně verzí Mild-Hybrid, připravuje se také Plug-In Hyb rid a motory jsou jak zážehové, tak vzně tové. Měli jsme štěstí a vyzkoušeli jsme novinku P400, což je zejména pro člena poroty International Engine + Powertrain of The Year neobyčejně důležité; jde totiž o zážehový třílitrový šestiválec JLR Inge nium AJ300 s elektrickou soustavou o na pětí 48 voltů, která zahrnuje plnění elektric kým kompresorem 7 kW a turbodmychadlem TwinScroll, řemenem poháněný spouštěč/ generátor BiSG (elektromotor s permanent ními magnety), rozšířenou funkci Stop/Start s reakční dobou 0,6 s a jízdu setrvačností (coasting), měnič DC 12/48 V a přídavný akumulátor Li-Ion 200 W.h; 14x 8 A.h. Je to nejsilnější Defender všech dob s výkonem 294 kW (400 k). Přehled pohonných jedno tek uvádíme v obvyklé tabulce. Základem vozu je zcela nová platforma D7x, samonosná konstrukce z hliníkových profilů, nabízená v krátkém třídveřovém (Defender 90) a dlouhém pětidveřovém provedení (Defender 110), přesto ►►►

9/2020 THauto

► LAND ROVER DEFENDER 2020

Foto Tom Hyan

3 1 Trochu historie, původní Land Rover (později značený Defender) patří už od roku 1948 k nejlepším terénním automobilům na světě 2 Vzácností je prodloužený Station Wagon s osmiválcovým motorem Rover 3500 (červenobílý vůz v popředí) 3 Oba testovací Defendery, zážehový šestiválec a vznětový čtyřválec dole v lomu

s vyšší tuhostí než u klasického odděleného žebři nového rámu, jenž u původního Land Roveru nesl tuhé nápravy. Všechna kola, nyní zavěšená nezá visle, jsou poháněna prostřednictvím osmistupňové samočinné převodovky ZF s dvoustupňovou redukcí (silnice/terén) a závěrem mezinápravového dife renciálu, na zadní nápravě lze mít rovněž příplat kový aktivní diferenciál s elektronickým závěrem. Alternativně se dodává vzduchové odpružení Adaptive Dynamics pro delší verzi místo vinutých pružin. Rozvor náprav činí 2587, resp. 3022 mm. Navzdory karoserii v krabicovém stylu původního

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (P400) – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec JLR Ingenium AJ300, přeplňovaný elektrickým kompresorem a výfukovým turbodmychadlem TwinScroll, uložený podélně vpředu; DOHC 4V Dual-VVT; elektronické přímé vstřikování paliva; systém mHEV 48 V (BiSG + Li-Ion 200 W.h); EU6d; 2996 cm3 (ø 83 x 92,29 mm); 10,5:1; 294 kW (400 k)/5500 min‑1 a 550 N.m/2000 až 5000 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a samočinná osmistupňová převodovka ZF (5,500 – 3,520 – 2200 – 1,720 – 1,317 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,993), dvoustupňová redukce (Low 2,93); stálý převod 3,550; pohon všech kol se závěrem mezinápravového diferenciálu, systém Terrain Response s různými jízdními režimy; aktivní diferenciál vzadu. PODVOZEK – samonosná hliníková konstrukce s pomocnými ocelovými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena a pružinové vzpěry, vzadu příčná a podélná ramena Integral Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání vzduchové; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 363/350 mm, vpředu s vnitřním chlazením; DSC/TSC, ABS/EBD/EBA, hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 255/70 R 18, 255/65 R 19, 255/60 R 20 nebo 275/45 R 22. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Defender 110) – rozvor náprav 3022 mm, rozchod kol 1704/1699 mm; délka 4758 (s náhradním kolem 5018) mm, šířka 2008 mm, výška 1967 mm; světlá výška 218 až 291 mm; nájezdové úhly podle odpružení P/Z 30,1° až 38°/37,7° až 40°, přechodový úhel 22° až 28°; objem zavazadlového prostoru 231/916/2233 l (sedmimístný vůz); objem palivové nádrže 90 l; pohotovostní hmotnost od 2286 kg; přívěs do hmotnosti 3500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 191 km/h, Performance Pack 208 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,1 s a 80 – 120 km/h za 3,7 s; spotřeba paliva EU 11,0 – 12,0 l/100 km; emise CO2 251 – 272 g/km.

auto 2020/9

Defenderu pečlivým řešením detailů klesl součinitel odporu vzduchu i na pouhých cx = 0,38. Standardní výbavou nového Defenderu je řada jízd ních asistentů, k nimž patří udržování v jízdním pruhu, aktivní nouzové brzdění, kontrola pozornosti řidiče, parkovací čidla s rozsahem 360°, prostorový kamerový systém 3D včetně ClearSight Ground View, rozpoznávání dopravních značek s adaptiv ním omezovačem rychlosti, Terrain Response, čidlo sledování hloubky brodu Wade Sensing, tempomat s omezovačem rychlosti a další. Označení modelu D200, D240, P300 a P400 udává druh spalovacího motoru (Diesel/Petrol) a největší výkon v koňských silách. Manuální převodovka není v nabídce, všech ny typy mají trvalý pohon čtyř kol s redukcí, lze volit ocelová kola 18“ nebo 18, 19, 20 a 22“ z lehké slitiny. Plátěná střecha, ovládaná elektricky, je pouze pro krátkou verzi Defender 90; pevná může mít panora matické střešní okno, elektricky posuvné s elektricky ovládanou sluneční clonou. Nabídka výbavy je ne obyčejně rozsáhlá, další varianty se průběžně připravují. Defender prošel náročnými testy před zahájením sériové produkce od extrémně vysokých teplot v Utahu a Dubaji přes zimní podmínky ve švédském Arjeplogu a na speciálně navržených testovacích okruzích v britském Eastnoru. První setkání naznačilo, že jde opět o čistokrevný terénní automobil, ale v provedení na úrovni dostup ného pokroku 21. století. K vozu se vrátíme podrob něji, jakmile se nám podaří zajistit testovací auto mobil. Ceny First Edition 110 při uvedení na český trh začínaly od 1 990 087 korun českých za typ D240 a od 2 203 652 Kč za krátce vyzkoušený P400 (více a podrobněji na www.landrover.cz). ■

BRNO–SOBĚŠICE Jízda do vrchu a výstava historických vozidel

www.VeteranBrno.cz

Tradice od roku 1924

sobota 26. 9. 2020 od 8.30 do 16 hodin – Areál Centrum Kociánka

► FORD MUSTANG 2020

Foto Tom Hyan

Automobily

PRO EVROPU!

Šestá generace americké legendy Ford Mustang je globálním automobilem; pro Evropany však byla poprvé speciálně naladěna...

oslední generace Mustangu byla uvedena na evropské dynamické premiéře v německém Rottach-Egernu už v roce 2015, a tak se výrobce snaží zpestřovat nabídku no vými modely. Patří k nim zobrazený Special Edition Mustang55 (Fifty Fife) pro evropské klienty v působivé oranžové barvě Twister Orange se zvláštními doplňky na oslavu 55. výročí premiéry ikonického sportovního vozu, jenž se představil v dubnu 1964 coby kupé a kabriolet modelového roku 1964½ (třetí verze Fast back pak jako model 1965).

auto 2020/9

TOM HYAN Ford Mustang jako Special Edition Fifty Five se šestistupňovou manuální převodovkou na oslavu 55. výročí uvedení na trh

Kuriozitou zůstává, že tiskové materiály Ford Motor Company vydávají chybnou informaci; není pravda, že by se Mustang dříve na starý kontinent oficiálně nedovážel, první generaci měl v nabídce jak Ford-France, S.A., tak německý Ford-Werke AG, což dokládají nejen vytištěné prospekty, ale zejména skutečně prodané automobily. Francouz Henri Greder na Mustangu absolvoval Rallye Monte Carlo 1965 a jeho jízda byla součástí kultovního filmu Un homme et une femme (Muž a žena) z roku 1966 s Anouk Aiméeovou a Jean-Louis Trintignantem v titulních rolích (režie, scénář a kamera Claude Lelouch)!

Ford Mustang šesté generace se prodává na evropském trhu od července 2015, jen v loňském roce činil celosvětový odbyt 102 090 vozů (v Evropě 9900)

Foto Tom Hyan

5 1 Přístrojová deska, inspirovaná kokpity letadel 2, 3, 4 Na řidičově displeji se mění zobrazení podle zvoleného jízdního režimu 5 Čtyři přepínače vedle tlačítka spouštěče slouží hlavně volbě režimu jízdy 6 Upravený interiér výročního modelu Special Edition Fifty Five

6 Henri Greder na Mustangu často vítězil v mezi národních rallye, připoměňme sezonu 1965, kdy vyhrál třídu cestovních vozů na Rallye de Lorraine, Rallye des Routes du Nord, Neige et Glace, Mont-Blanc, Rallye de La Baulle, či Rallye du Limousin! Stal se mistrem Francie 1965 v absolutním pořadí této kategorie před soupeři s vozy Lancia, Renault, Alfa Romeo, Lotus a dalšími. Mustangy V8 domi novaly třetí divizi ME 1965 cestovních automobilů na okruzích; belgický mladík Jacky Ickx, pozdější hvězda formule 1, dobyl titul. Například doma v Zolderu zvítězil před sesterskými vozy Luciena

7 Zadní sedadla jsou opravdu nouzová, vejdou se tam snad jen děti

7 Bianchiho a Roye Pierpointa! Mustangy účinkovaly i v dalších evropských závodech, v Německu se ale prodávaly jako Ford T5, protože jméno patřilo nákladním vozům Krupp a Ford odmítl platit deset tisíc dolarů za práva. Šesté vydání Mustangu je doslova revolucí. Prvně přináší nezávislé zavěšení zadních kol, slibované i pro předcházející generaci, která však z finančních důvodů zůstala u tuhé zadní nápravy. Poprvé je globálním vozem se specificky upravenou verzí pro evropský trh, odpočátku dodávanou bez šestiválcové varianty (ta je dnes už zrušena), a to jako ►►►

9/2020 THauto

► FORD MUSTANG 2020

Foto Tom Hyan

4 1, 2 Osmiválcový motor nemůže v nabídce chybět, i když přešel z rozvodu OHV na dvojici vačkových hřídelů v hlavě válců (DOHC) 3 Ford Mustang je už pět let v nepřetržité řadě nejprodávanějším vozem světa v kategorii Coupé Sports (zahrnuje i kabriolety) 4 Speciální edice 55 dostala specifická černá devatenáctipalcová kola

ětilitrový V8 a přeplňovaný 2.3 I4 EcoBoost, ale p s podvozkem upraveným pro jiné evropské podmínky, tedy s tužší charakteristikou odpružení, menším účinkem posilovače řízení a posílenou brzdovou soustavou. V roce 2015 jsem na trase Mnichov – Tegernsee okusil jako první novinář z České republiky oba motory, a to na silnicích plných zatáček i na dálnici. Největším dojmem zůstávají lepší jízdní vlastnosti, dodnes si pamatuji odskakování zadních kol dřívěj šího Mustangu při cestě na Le Mans Classic 2006.

► FORD MUSTANG 2020 MOTOR – kapalinou chlazený zážehový nepřeplňovaný vidlicový osmiválec 5.0 Ti-VCT s válci do V/90°, uložený podélně vpředu; DOHC 4V, ventily S/V ø 37,7/32,0 mm, zdvih 13/13 mm; hliníkový blok a hlavy válců; 5038 cm3 (ø 93,0 x 92,7 mm); 12,0:1; 331 kW (450 k)/7000 min‑1 a 529 N.m/4600 min‑1; elektronické zapalování bez rozdělovače (Coil-On-Plug); kombinované přímé a nepřímé vstřikování paliva; náplň oleje 9,5 l. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) jednokotoučová suchá spojka a šestistupňová manuální převodovka (3,24 – 2,10 – 1,42 – 1,00 – 0,81 – 0,62), stálý převod 3,55; b) kapalinový měnič momentu a desetistupňová samočinná převodovka Select-Shift (4,70 – 2,99 – 2,15 – 1,77 – 1,52 – 1,28 – 1,00 – 0,85 – 0,69 – 0,64), stálý převod 3,35. Pohon zadních kol; diferenciál s omezenou svorností LSD. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Integral-Link; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními BWI MagnaRide; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy vpředu ø 380 x 34 mm a vzadu ø 330 x 25 mm, všechny s vnitřním chlazením; vpředu šestipístové třmeny Brembo; ABS/EBD, AdvanceTrac ESC; hřebenové řízení 16,0:1 s elektrickým posilovačem EPAS; kola z hliníkové slitiny, pneumatiky 255/40 R 19 vpředu a 275/40 R 19 vzadu. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Fastback) – rozvor náprav 2720 mm, rozchod kol 1642/1642 mm; d/š/v 4789/1916/1396 mm; světlá výška 144 mm; objem zavazadlového prostoru 332 l; objem palivové nádrže 61 l; pohotovostní hmotnost a/b) od 1668/1681 kg, celková 2150 kg. PROVOZNI VLASTNOSTI (údaje výrobce; kupé Fastback; a/b) – největší rychlost 250/250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 4,6/4,3 s, spotřeba paliva EU město 19,0/19,1 l/100 km, mimo město 8,8/8,2 l/100 km a kombinace 12,4/12,1 l/100 km; emise CO2 kombinace od 277/270 g/km.

auto 2020/9

Hovořit o legendě Mustangu je nošením dříví do lesa, hned první vozy uvedené od 17. dubna 1964 měly obrovský úspěch; v modelovém roce 1966 dosáhl odbyt rekordu 607 568 kusů, v březnu 1966 překročila produkce Mustangu milionovou hranici a nyní v šesté generaci deset milionů! Když v roce 2003 slavila Ford Motor Company 100. výročí založení, vyjel 19. listopadu z výrobní linky v Dearbornu vůz Ford s pořadovým číslem 300 milionů. Byl to tmavě červený kabriolet Mustang GT čtvrté gene race, představené prvně roku 1994. Spolu s pátou, zavedenou roku 2005, se výroba přestěhovala do Flat Rocku (MI). V roce 2012 poodhalil Ford výhled do budoucna v Amsterdamu, v prosinci 2013 se konala obdobná akce Go Further v Barceloně. Na pódiu tehdy uvedli vůz šesté generace. Do konce roku 2019 se jich prodalo přes 633 tisíc ve 146 zemích světa. Vzhledem k tomu, že je nový Mustang určen i pro sportovní vyžití na okruhu, nechybějí systémy Launch Control (optimální zrychlení v přímém směru), Line Lock (pro V8, elektronická aktivace pouze předních brzd pro burnout, zahřátí zadních pneumatik prokluzem pro závody dragsterů), elek tronický ukazatel podélného i příčného zrychlení (až 0,97 g), monitoring jízdních výkonů apod. Karoserie kupé má o dvacet osm procent větší tuhost v krutu za snížené hmotnosti díky vysokopevnostním ocelím a hliníku; při rozdělení hmotnosti při padá 54 % na přední nápravu u atmosférického osmiválce 5.0 a 53 % u čtyřválce 2.3 EcoBoost, přeplňovaného turbodmychadlem TwinScroll. Leteckými spínači na středové konzole měníte především jízdní režimy včetně ostrého Race (závodní), určeného pro jízdu na okruhu. Akční model SE Mustang55 jsme vyzkoušeli v provedení se šestistupňovou manuální převodovkou stejně jako ještě o deset koní (7,4 kW) silnější Bullitt, v tomto případě však můžete mít alternativně desetistupňovou samočinnou převodovku, která nahradila původní šestistupňovou od modelového roku 2018. S manuálem je samozřejmě mnohem větší zábava, Fifty Five má navíc originální černá devatenáctipalcová litá kola a řadu doplňků inte riéru i exteriéru (včetně zadního křídla), jež podtrhují sportovní styl. Komu ani to nestačí, má další možnost se jmény Shelby GT350 a GT500. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil FORD Escape z roku 2005

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MERCEDES-BENZ GLB 200d 4MATIC (X247)

OSMÝ V ŘADĚ... Od třetí generace třídy B byla odvozena verze SUV s novou karoserií, uvedená v loňském roce coby GLB...

íceúčelové SUV třídy GLB je osmým auto TOM HYAN o zážehové čtyřválce 1332 cm3 v různém stupni nala mobilem z kompaktní rodiny vozů Mercedes dění (GLB 180 a 200), vznětová patnáctistovka se -Benz s pohonem předních kol, která nyní čítá v této třídě nevyužívá (ani u nového GLA); ostatní mo Mercedes-Benz třídy GLB tory jsou konstrukce Daimler. Nový GLB se představil tři varianty nové třídy A (hatchback W177, je nejmenší SUV sedan V177 a prodloužený sedan Z177), dvě nejprve jako studie na Shanghai Auto Show v dubnu stuttgartské značky, GLA (sedan/coupé C118 a Shooting Brake X118), nový 2019 v Číně, preméra sériového provedení následovala osmý člen GLA (H247), třetí generaci B-Klasse (W247) a nejnovější 10. června 2019 v americkém lyžařském středisku Park kompaktní řady vozů GLB (X247). Vozy sdílejí podvozkové skupiny (nejblíže City v Utahu, ale na autosalonu IAA 2019 ve Frankfurtu Mercedes-Benz jsou si tedy typy s kódem 247) a mnohdy i základní roz jsme si prohlédli také špičkovou verzi Mercedes-AMG s motorem vpředu napříč měry, nový GLB je postaven na rozvoru náprav 2829 mm, GLB 35 4Matic s výkonem 225 kW (306 k). tedy o 100 mm delším než třídy A a B, proti nim se délka Proti jiným typům je u GLB patrný design více konvenč prodloužila ze 4419 na 4634 mm, zvětšila šířka ze 1796 ních tvarů (prostě hranatější) ve stylu největšího GLS na 1834 mm a ve srovnání s B-Klasse je vůz o 97 mm a někdejšího GLK, který je praktický a zvětšuje vnitřní vyšší. Stavebnice s lehčí a tužší modulární platformou prostor, takže na přání můžete mít nejen o 140 mm MFA2 (Modular-Front-Architektur No.2) se staly zákla posuvnou druhou řadu sedadel, ale také třetí řadu další dem obměněné řady kompaktních modelů, které se těší dvojice sedadel, jež pasují vůz na sedmimístný (vzadu stále větší oblibě. Od uvedení první A-Klasse v roce pro postavy do 1,68 m výšky). Těží z toho vnitřní rozmě 1998 bylo prodáno na celém světě přes 6,5 milionu vozů ry, i útulná atmosféra ve voze, který nenabízí extrémně kompaktní řady, z toho přes 609 tisíc jen v roce 2018. šikmé prosklené plochy slunečnímu záření. Výška stropu nad sedáky je vpředu/vzadu 1069/ Nová platforma ale umožňuje verze Plug-In Hybrid, jež jsou postupně uvá 999 mm, přičemž cestující sedí 659/ ► MOTORY PRO TŘÍDU GLB děny na trh; u GLB se však hovoří 708 mm nad zemí, šířka interiéru je motor převodovka výkon spotřeba EU rovněž o čistě elektrické verzi EQB typ ve výšce loktů vpředu/vzadu 1455/ (turbo) [kW/k] [l/100 km] na vylepšené platformě EVA. 1441 mm, resp. ve výši ramem 1419/ 1.3 I4 DCT7 100/136 5,8 – 6,2 Všechny vyjmenované automobily GLB 180 1394 mm, takže i při kompaktních vněj 1.3 I4 DCT7 120/163 5,9 – 6,2 sdílejí pohonné jednotky, vycházející GLB 200 ších rozměrech jde o velmi prostorný GLB 250 (4Matic) 2.0 I4 DCT8 165/224 6,7 – 7,0 (7,1 – 7,4) z A-Klasse, z nichž nejmenší jsou automobil. Základní objem zavazadlo GLB 180d 2.0 I4 DCT8 85/116 4,8 – 5,0 nadále dílem spolupráce Daimler/ GLB 200d (4Matic) 2.0 I4 DCT8 110/150 4,8 – 5,0 (5,0 – 5,3) vého prostoru 570 litrů lze zvětšit po Renault. U nového GLB vzhledem GLB 220d (4Matic) 2.0 I4 DCT8 140/190 4,9 – 5,1 (5,1 – 5,4) sklopení zadních opěradel (pětimístné k rozměrům a proporcím jde pouze AMG GLB35 4Matic 2.0 I4 DCT8 225/306 7,5 – 7,6 provedení) až na 1805 litrů. ►►►

auto 2020/9

Foto Tom Hyan

1, 2 Velmi dobré využití obestavěného prostoru dovoluje velký vnitřní prostor, třída GLB je také první sedmimístnou verzí na kompaktní platformě MFA2 3 Zavazadlový prostor splní všechny běžné nároky, jeho objem zvětší posuv zadních sedadel, či sklopení opěradel 4 Digitální přístrojový štít se dvěma velkými displeji pochází z S-Klasse; Head-Up Display je příplatkovou výbavou

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► MERCEDES-BENZ GLB 200d 4MATIC (X247)

2 1 Vyzkoušeli jsme Mercedes-Benz GLB 200d 4Matic se vznětovým motorem o výkonu 110 kW (150 k), osmistupňovou dvouspojkovou převodovkou a pohonem všech kol 2 Osvědčený vznětový dvoulitrový čtyřválec typu OM654q po sejmutí ochranného krytu

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (GLB 200d 4Matic) – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec Mercedes-Benz OM654q, přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva common rail, EU6d; 1950 cm3 (ø 82 x 92,3 mm); 15,5:1; 110 kW (150 k)/3400 – 4400 min‑1 a 320 N.m/1400 až 3200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – automatizovaná dvouspojková převodovka MB s možností přímého řazení; osmistupňová 8G-DCT (celkové převody 17,56 – 12,32 – 8,09 – 5,67 – 4,12 – 3,23 – 2,52 – 1,99 – Z 14,75; jednotlivě včetně stálého převodu se již neuvádějí). Pohon všech kol 4Matic s elektronickou vícelamelovou spojkou, rozdělení točivého momentu P/Z od 80/20 do 50/50 %. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson a spodní příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESP/ASR; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 235/55 R 18, 235/50 R 19 nebo 235/45 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2829 mm, rozchod kol 1605/1606 mm; délka 4634 (se závěsným zařízením 4744) mm; šířka 1834 (se zrcátky 2020) mm, výška 1659 mm; přední převis 905 mm; světlá výška 135 mm; nájezdové úhly P/Z 18,0°/18,3°, přechodový úhel 13,9°; objem zavazadlového prostoru 570/1805 l; objem palivové nádrže 60 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1660 kg, celková hmotnost 2250 kg; nebrzděný/brzděný přívěs do 750/2000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 201 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,3 s; obrysový průměr otáčení 11,7 m; spotřeba paliva EU kombinace 5,0 – 5,3 l/100 km; emise CO2 132 – 140 g/km.

auto 2020/9

Vyzkoušeli jsme provedení GLB 200d 4Matic se vznětovým dvoulitrovým čtyřválcem ve verzi s nižším výkonem 110 kW (150 k), osmistupňovou dvouspoj kovou převodovkou a pohonem všech kol 4Matic, který podle zvoleného jízdního režimu nastavuje rozdělení točivého momentu na nápravy (základní P/Z 80/20 % v režimu Eco a Comfort, resp. 70/30 % při Sport a 50/50 % v programu Offroad). Příjemně jsme byli překvapeni nejen velmi dobrými jízdními vlastnostmi (na rozdíl od A/B-Klasse je vzadu vždy víceprvková náprava), ale také přiznivou průměrnou spotřebou 6,5 l/100 km na běžných silnicích (do Brna jsme jeli po staré trase 1000 mil československých, dálnici D1 jsme se raději vyhnuli). Oblíbený vznětový čtyřválec OM654q (verze q pro příčnou zástavbu) se dodává také s výkonem 85 nebo 140 kW (116 a 190 k) podle typu, nabídku motorů, převodovek a pohonu předních nebo všech kol pro GLB najdete v obvyklé tabulce. Výbava s velkoplošným digitálním displejem, infotainmentem MBUX (Mercedes-Benz User Experience) a jízdními asistenty odpovídá ostatním kompaktním sourozencům Mercedes -Benz, v nabídce s pohonem 4Matic je ovšem Offroad-Paket s kontrolou jízdy ze svahu Downhill Speed Regulation, ale také speciální funkce osvět lení překážek za tmy v obtížném terénu. Head-Up Display je v GLB příplatkovou výbavou. Nová třída GLB byla v době testu na českém trhu od 728 000 Kč (typ GLB 180), testovaný GLB 200d 4Matic vyšel na 1 007 930 Kč se základní výbavou a nejdražší Mercedes-AMG GLB 35 4Matic byl za 1 324 950 korun českých včetně DPH (více a po drobněji na www.mercedes-benz.cz). Vzhledem k nedostatku výrobních kapacit v Evropě se nové GLB vyrábějí pro celý svět v mexickém Aguasca lientes, pouze čínský trh zásobuje produkce ze spo lečného podniku Beijing Benz (BAIC Motor), kde se loni rozběhla nejen výroba GLB, ale také prodlou ženého AMG A35 a elektrického EQC, zatímco pro dukce prodloužených sedanů A, C a E tam pokračuje, doplněná rovněž o GLA a klasické GLC. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy Mercedes-Benz na projekt koncepčního vozu C 111 z roku 1969

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW 5 mHEV (G30)

ELEKTRIFIKACE

Sedmá generace BMW řady 5 se představila na autosalonu v Detroitu 2017 a loni prošla další modernizací, následovanou letošním faceliftem...

edmá generace BMW řady 5 kódového TOM HYAN Samozřejmě, hybridní soustavy dále přispívají ke sni označení G30 znamenala při uvedení jemné žování spotřeby a emisí, ovšem za vyšší výrobní cenu cizelování úspěšného konceptu s důrazem se zvětšenou hmotností a komplikovanější pohonnou BMW řady 5 na moderní asistenční systémy, vedoucí jednotkou. Pokud méně zkušeného řidiče na Mild prošel modernizací k částečně autonomní jízdě, ale i na všudy -Hybrid neupozorníte, tak činnost systému prakticky na podzim 2019 přítomnou konektivitu. Stranou nebyla ani proslulá opti nepozná. Zkušenější řidič ovšem objeví odlišnou cha (objevil se Mild-Hybrid) rakteristiku brzdové soustavy, která využívá rekuperaci malizace všech důležitých systémů, která v programu a následným faceliftem EfficientDynamics zaručuje maximální účinnost pohá kinetické energie, již ukládá do druhého přídavného na jaře 2020 něcí soustavy bez omezení jízdních výkonů, a to nejen akumulátoru pro případnou asistenci spalovacímu dalším vývojem pohonných soustav, ale také snižo motoru, jenž dostal větší spouštěč/generátor 8 kW váním hmotnosti zásluhou využití vysokopevnostních (11 k) s napětím 48 V pro rychlejší funkci Auto Start ocelí a hliníkových i hořčíkových sli Stop a jízdu setrvačností (coasting) tin. Zpřísněné emisní limity EU vyvo v jízdním režimu Eco Pro (od léta ► BMW 5 (G30) – PŘEHLED TYPŮ lávají další aktivity, a proto z nabídky i v režimu Comfort). Jde sice o malé výkon převodovka, spotřeba EU úspory spotřeby (kolem 0,1 l/100 km), mizí manuální převodovka (původně označení vozu motor 3 [objem cm ] [kW/k) elektrifikace [l/100 km] jen pro BMW 520d), ale na všech ale dnes se úzkostlivě počítá každý 518d 4R 1995 110/150 8A, mHEV 4,1 gram emisí CO2, a proto BMW Group modelech se čtyřválcovými a šesti 520i 4R 1998 135/184 8A, mHEV 5,3 válcovými motory, vznětovými i záže i konkurence Daimler/Mercedes 520d (xDrive) 4R 1995 140/190 8A, mHEV 4,1 (4,3) hovými, přibyla soustava Mild-Hybrid 530i (xDrive) -Benz a VW Group/Audi vsadily 4R 1998 185/252 8A, mHEV 5,3 (5,9) (výjimkou jsou jen osmiválce M550i 530e (xDrive) 4R 1998 135/184 + 80/109 8A, PHEV v první fázi na tuto techniku. Informa 1,7 (2,0) xDrive a sportovní M5). Dalším pří ce o funkci hybridního ústrojí však (celkem 215/292) 6R 2993 210/286 8A, mHEV 4,5 (4,8) spěvkem elektrifikaci jsou verze Plug 530d (xDrive) lze vyvolat na palubním displeji. 6R 2998 245/333 8A, mHEV 6,3 (6,6) -In Hybrid. O změnách na Mild-Hybrid 540i (xDrive) Od roku 1972 vzniklo přes 8,5 milionu 540d xDrive 6R 2993 250/340 8A, mHEV 5,0 se dnes většinou nedozvíte, příliš se BMW řady 5 v sedmi generacích, 545e xDrive 6R 2993 210/286 + 80/109 8A, PHEV 2,1 nezdůrazňují, a proto jak motorističtí když už druhá přinesla první verzi M5 (celkem 290/394) novináři, tak zvídaví klienti musí po M550i xDrive a turbodiesely, třetí zavedla karosář 8V 4395 390/530 8A 9,7 těchto informacích opravdu zapátrat... M5 code F90 skou variantu Touring (nyní nová G31) 8V 4395 441/600 8A 10,6

auto 2020/9

Vyzkoušeli jsme BMW 520d xDrive, první provedení Mild-Hybrid, uvedené na podzim loňského roku

Foto Tom Hyan

1 Moderní přístrojová deska má dva velkoplošné displeje; před řidičem je navíc Head-Up Display 2, 3 Působivý interiér v bílém provedení BMW Individual 4 Velký zavazadlový prostor sedanu nabízí ložný objem 530 litrů a pohon všech kol xDrive, v šesté se objevily také hybridy. Obvyklá nabídka zážehových i vznětových motorů přichází s downsizingem, i pod kapotou BMW 530i je nyní dvoulitrový čtyřválec, teprve 540i, 530d a 540d nabízejí řadový třílitrový šestiválec (viz přehled typů). Jde o novou modulární řadu motorů, která vyniká vysokým měrným výkonem i točivým momentem. Zážehové motory mají turbodmychadlo TwinScroll, vysokotlaké přímé vstřikování benzinu HPI a variabilní časování i zdvih ventilů (Double -VANOS; Valvetronic). Vznětové, rovněž přeplňova né jedním či více turbodmychadly, pracují se vstřiko váním common rail o tlaku až 270 MPa, filtry pevných částic, oxidačními katalyzátory a přísadou AdBlue (SCR). Osmiválec je pouze zážehový 4,4 litru, v růz ném stupni naladění určený pro M550i xDrive a sportovní M5 (odlišné kódové označení F90 pro zrazuje řadu konstrukčních změn, poprvé má M5 rovněž vyspělý pohon všech kol M xDrive s přepíná ním na klasický pohon pouze zadních kol). Systém xDrive je pro slabší motory volitelný, u silnějších standardní výbavou. Originální verze M550d xDrive s nejvýkonnějším vznětovým šestiválcem, třílitrovým se čtyřmi turbodmychadly a výkonem 294 kW (400 k), tiše z nabídky zmizela. Prakticky stejná paleta mo torů je k dispozici pro kombi Touring. U některých typů se mírně změnily hodnoty výkonu. ►►►

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► BMW 5 mHEV (G30)

1 Sedmá generace BMW řady 5 přišla na trh po vyrobení téměř osmi milionů předchůdců 2 Setkání generací; čtvrtá řada 5 (E39) se vyráběla v letech 1995 – 2004 a byla o 161 mm kratší (rozvor menší o 145 mm), o 68 mm užší a o 44 mm nižší 3 Vznětový čtyřválec typu 520d patří k nejoblíbenějším pohonným jednotkám

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (520d) – kapalinou chlazený BMW TwinPower Turbo, vznětový řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem VGT, uložený podélně vpředu; přímé vstřikování paliva common rail (200 MPa); DOHC 4V; EU6; 1995 cm3 (ø 84 x 90 mm); 16,5:1; 140 kW (190 k)/4000 min‑1 a 400 N.m/1750 – 2500 min‑1. Systém Mild-Hybrid ISG 8 kW (11 k) s druhým trakčním akumulátorem. Elektrická výzbroj 48/12 V, základní akumulátor 12 V/90 A.h v zavazadlovém prostoru. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka ZF Steptronic s kapalinovým měničem momentu a možností přímého řazení (5,250 – 3,360 – 2,172 – 1,720 – 1,316 – 1,000 – 0,822 – 0,640 – Z 3,712); stálý převod 2,929; a) pohon zadních kol, b) pohon všech kol xDrive. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením; DSC (ABS, DTC, CBC, DBC), na přání Adaptive Drive a Adaptive Suspension; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, převod a/b) 17,0/16,5:1, za příplatek řízení zadních kol IAS; základní pneumatiky 225/55 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2975 mm, rozchod kol 1605/1630 mm; d/š/v 4936/1868/1479 mm; světlá výška a/b) 144/139 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,23/0,24; objem zavazadlového prostoru 530 l; objem palivové nádrže 66 l; pohotovostní hmotnost DIN od 1650/1705 kg, celková 2320/2370 kg; brzděný přívěs do 2000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 235/232 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,2/7,2 s; spotřeba paliva EU od 4,1/4,3 l/100 km; emise CO2 108/112 g/km.

Na podzim 2019 se objevily kromě systému Mild -Hybrid také světlomety BMW Laserlight s dosa hem až 650 metrů ve špičkovém typu BMW M550i xDrive, od léta 2020 jsou na přání pro všechny vozy řady 5. Řízení všech kol Integral Active Steering mohou mít také modely s pohonem všech kol xDrive, ale nyní rovněž Plug-In Hybrid, jejichž paletu rozšíří od listopadu nový BMW 545e xDrive s kombinovaným výkonem 290 kW (394 k), jenž je další šestiválcovou verzí! Faceliftované BMW řady 5 mají od července 2020 upravenou masku a nové světlomety, jiné svítilny a nárazník vzadu, prodlouženou délku (u sedanu o 27 na 4963 mm), součinitel odporu vzduchu od cx = 0,23, úpravy inte riéru až s dvojicí displejů po 12,3“ a kromě konekti vity Apple CarPlay (od uvedení 2017) také Android Auto (od léta 2020), přičemž standardní výbava povýšila na nejnovější BMW Operating System 7. Mild-Hybrid jsme poprvé vyzkoušeli v klasickém sedanu BMW 520d xDrive a při našem prvním letoš ním výjezdu za hranice České republiky do Au gustusburgu ujeli celkem 564 km s velmi příznivou průměrnou spotřebou nafty 6,1 l/100 km. Typ 520d s pohonem zadních nebo všech kol, resp. s karoserií sedan a kombi Touring, byl vůbec první pětkou se systémem Mild-Hybrid. Kuriozitou testovaného vozu se stalo rovněž efektní příplatkové osvětlení svislých lamel čelní masky. Vozy řady 5 se dodávají s růz nými podvozky, jako vždy doporučujeme o 10 mm snížený M Sport, který nejlépe pasuje k tomu, na co jsme byli vždy u bavoráků zvyklí. Nové automobily BMW řady 5 nadále poskytují řidiči radost z jízdy, což se o mnoha dnešních vozech už říci nedá. Ceny řady 5 se mírně zvýšily; na českém trhu začínají od 1,3 milionu Kč za typ 518d, testovaný 520d xDrive přišel na 1,433 milionu a třeba 540i je za 1,587 mi lionu Kč (více a podrobněji na www.bmw.cz). Vozy se vyrábějí především v bavorském Dingolfingu, ale také u Magna Steyr v rakouském Grazu (sedany), a prodloužené verze pro čínský trh u BMW Brilliance v Shenyangu (Dadong Plant). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní vůz BMW 2500/2800 (E3) z roku 1970

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► SUBARU OUTBACK (BS)

Komfort, prostor a pohon všech kol – to jsou hlavní přednosti Outbacku, kombi v offroadovém stylu, které se těší velké oblibě... TOM HYAN

Subaru Outback páté generace jsme vyzkoušeli ve speciální edici 2.5i-S ES Limited s novými designovými prvky a cenovým zvýhodněním

auto 2020/9

ubaru Outback slaví čtvrt století exis tence. První Outback (codename BD/BG) pro modelový rok 1995 byl zvýšenou verzí kombi Legacy s offroadovými prvky, už tehdy alternativně dodávanou se záže hovým čtyřválcem boxer v objemové třídě 2,5 litru (motor EJ25 vedle standardního EJ22). Od té doby uběhlo hodně vody, Outback se posunul až k dnešní páté generaci (BS), uvedené pro modelový rok 2015, která je na evropském trhu v nabídce přede vším se zážehovým čtyřválcem boxer 2,5 l (nový motor FB25 od faceliftu čtvrté generace), když

rodej vznětové varianty 2,0 litru (EE20) skončil. p V modelovém roce 2020 sortiment pro český trh rozšířila akční série 2.5i-S ES Limited (150 kusů) s designovým odlišením a cenovým zvýhodněním. Jde o automobil, který jsme krátce vyzkoušeli a představujeme na našich snímcích. Limitovaná edice 150 kusů vychází ze špičkové výbavy Executive ES Lineartronic, ale nabízí cenové zvýhodnění 65 tisíc Kč, i když nemá audiosoustavu Harman Kardon a střešní okno, dostala však spe ciální kožené potahy sedadel Ultraseade, tmavě stříbrné provedení dekorativních panelů v interiéru,

Foto Tom Hyan

1 2

3 4

5 6

plastovou ochranu nárazníků ve stříbrné barvě, novou tmavou mřížku přídě, vnější kliky dveří s chro movaným dekorem, označení Outback v unikátním broušeném provedení, vnější zpětná zrcátka ve speciálním matném laku a specifická tmavě lako vaná osmnáctipalcová kola z lehké slitiny. Na první pohled se tak odlišuje od svých sourozenců, přičemž tyto úpravy jsou k dispozici ve všech nabízených barvách karoserie (standardní je nová Cool Gray Khaki). Testovaný vůz měl velmi elegantní příplat kovou modrošedou metalízu. První Outback se poprvé představil v roce 1995 jako základ populární kategorie crossover, jež spojuje vlastnosti osobních vozů s univerzálními SUV, vhod nými i pro jízdu v terénu. Stejně jako první Outback vychází také pátá generace z řady kombi Legacy, z nabídky pohonných jednotek však byl vyřazen nej

slabší čtyřválec 2,0 l (EE20) a naopak i pro Evropu byl po nějakou dobu zařazen šestiválcový boxer 3,6 l (EZ36). Největší novinkou od čtvrté generace je plynulá samočinná převodovka Lineartronic CVT, která nyní umožňuje sedmistupňové přímé řazení páčkami pod volantem, anebo stupňové samočinné při větším sešlápnutí plynového pedálu. Převodovka CVT byla dále upravena (typ TR580), počet defino vaných převodových stupňů vzrostl ze šesti na sedm a rozsah převodů se zvýšil ze 6,28 na 7,02 díky zkrácené vzdálenosti mezi články oběžného řetězu. Samozřejmě také Outback využívá výhod koncepce plochého motoru boxer s protilehlými dvojicemi válců a symetrického pohonu všech kol, jenž pracuje samočinně bez potřeby zásahu řidiče. Pro zážehový čtyřválec 2,5 l/129 kW (175 k), dodá vaný výhradně se samočinnou převodovkou ►►►

1 Subaru Outback se vyrábí jako kombi v offroadovém stylu, ale první dvě generace přinesly také sedan (1997 Legacy Sport Utility Sedan, 2000 Outback Sedan) 2 Prostorný interiér pětimístného vozu určitě splní všechny běžné nároky 3, 4 Dva režimy X-Mode pro jízdu v terénu 5, 6 Dva režimy jízdy SI-Drive (Sport/Intelligent)

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► SUBARU OUTBACK (BS)

3 1 Všechny vozy Outback na českém trhu mají čtyřválcový motor 2,5 l a plynulou převodovku Lineartronic CVT 2 Velký zavazadlový prostor ukrývá pod podlahou další odkládací místa, protože náhradní kolo s sebou vůz nevozí 3 V modelovém roce 2020 se Outback prodává ve třech výbavách Active, Comfort, Executive a jako speciální edice Limited

Lineartronic CVT, je k dispozici aktivní systém Active Torque Split AWD, jenž pomocí čidel sleduje provozní podmínky všech kol, točivý moment motoru a údaje VDC, přičemž bleskurychle upravuje rozdělení toči vého momentu podle okamžité situace. Standardní výbavou je stabilizační systém VDC (Vehicle Dyna mics Control) s funkcí Active Torque Vectoring pro rozdělování točivého momentu na jednotlivá kola. Více než 4,8 metru dlouhý vůz s pohotovostní hmot ností 1631 kg dává přednost komfortní klidné jízdě. Pokud chcete pozvednout dynamiku, stačí přepnout na vícefunkčním volantu volič jízdních režimů SI -Drive z běžného I (intelligent) na ostřejší S (sport),

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový nepřeplňovaný čtyřválec Subaru typ FB25 s dvojicemi protilehlých válců (boxer), uložený podélně vpředu; DOHC 4V VVT v každé řadě válců; elektronické vícebodové vstřikování paliva (pořadí zážehu 1-3-2-4), Stop/Start; EU6; 2498 cm3 (ø 94 x 90 mm); 10,3:1, 129 kW (175 k)/5800 min‑1 a 235 N.m/4000 min‑1. Objem chladicí kapaliny 7,7 l; objem motorového oleje 4,8 l. Elektrická výzbroj 12 V, alternátor 130 A, akumulátor 12 V/52 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná plynulá převodovka Lineartronic CVT s kapalinovým měničem momentu (3,600 až 0,512 – Z 3,687) s možností sedmistupňového přímého řazení (3,600 – 2,080 – 1,596 – 1,221 – 0,939 – 0,717 – 0,512); stálý převod náprav 4,111; trvalý pohon všech kol Active Torque Split AWD. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD, BA, VDC; pneumatiky 225/60 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2745 mm, rozchod kol 1575/1590 mm; d/š/v 4820/1840/1605 mm; světlá výška 200 mm; pohotovostní hmotnost od 1631 kg, celková 2100 kg; hmotnost brzděného přívěsu do 2000 kg; objem zavazadlového prostoru 512/1848 l, objem palivové nádrže 60 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 198 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,2 s; spotřeba paliva NEDC (EU) 8,9/6,4/7,3 l/100 km; emise CO2 166 g/km.

auto 2020/9

čtyřválec se pak více vytáčí, virtuální převody se řadí později, ale za cenu vyšší dynamiky stoupá i spotře ba benzinu (dosáhli jsme 8,8 l/100 km). Inovovaný systém X-Mode nyní nabízí dva režimy pro jízdu v terénu podobně jako u Foresteru, spínají se tlačít kem na středové konzole a tvoří je volby Snow/Dirt (sníh/štěrk) a Deep Snow/Mud (hluboký sníh/bláto). Na rozdíl od jiných vozů, jež mají nepraktické čalou nění zavazadlového prostoru, nás potěšila pryžová podlážka, kterou lze snadno vyčistit. Vtipné jsou i přihrádky pod základní výškou podlahy, ale možné jen pro absenci obvyklého náhradního kola. Chlou bou Outbacku je už od roku 2013 kamerový systém EyeSight, nyní ve třetí verzi, jehož součástí je sys tém pro udržování jízdy v pruhu Lane Keep Assist kromě kontroly prostoru před vozem s výstrahou a nouzovým brzděním. Paket pokročilé bezpečnosti zahrnuje velmi účinné hlídání provozu za vozem v mrtvém úhlu, při změně jízdního pruhu a při cou vání na silnici s příčným provozem (opravdu Eye Sight Ver.3 vidí dál než řidič, prověřili jsme). Novin kou je také Side View Monitor (kamerový obraz prostoru u pravého předního kola) a Front View Montor (prostor před vozem). Ceny automobilů páté generace Subaru Outback ES Lineartronic se pohybují od 1,0 do 1,13 milionu Kč; testovaný 2.5i-S ES Limited byl za 1 065 000 Kč včetně DPH (více a podrobněji na www.subaru.cz). Není tajemstvím, že také do Evropy přijde šestá generace Outbacku (BT), kde je hlavní změnou přechod na Subaru Global Platform, jejíž vozy pro americký trh jsme si prohlédli loni při premiéře na autosalonu v New Yorku. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil SUBARU Outback Sedan (2000)

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► PEUGEOT 2008 (CMP)

Peugeot 2008 rozšířil řadu crossoverů SUV této značky jako poslední, ale ve druhé generaci z nich má nejmodernější techniku...

čím se nový Peugeot 2008 liší od předcháze jícího? Samozřejmě novým působivějším de signem, avšak hlavní změna je pod karoserií! Platforma první generace 2008 byla převzata z 207 (PF1 Platform), když se Peugeot roz hodl nahradit crossoverem 2008 nepříliš zdařilou verzi kombi 207 SW. Druhá generace je zcela novým automo bilem, třetím po DS3 Crossback a druhou generací 208 na modulární kompaktní platformě CMP (EMP1), jež dovoluje tři způ soby pohonu, a to zážehovým nebo vznětovým motorem, ale také plně elektrický (e-CMP). Nová platforma přináší vyšší tuhost při snížené hmot nosti o 30 kg, což v boji za splnění emisních limitů znamená nižší emise CO2 o 1,2 g/km (ano, i tak se dnes hledají úspory). Hospodárnost byla při vývoji klíčová, CMP (Common Modular Platform) umožňuje vylep šenou aerodynamiku (snížený plochý spodek vozu, elektronicky řízené vstupy vzduchu), snížený valivý od

auto 2020/9

TOM HYAN Peugeot 2008 v nejvyšší výbavě GT s nejsilnějším motorem 1.2 PureTech 155 a osmistupňovou samočinnou převodovkou

por (pneumatiky, nižší tření v odpružení), optimalizaci pohonných jednotek (downsizing, přeplňování, Stop & Start, snížené tření), ale také zvýšený akustický a ter mální komfort na palubě, nižší úroveň vibrací a možnost zástavby vyspělých jízdních asistentů, jak se již dříve stalo u Peugeotu 208 II (a sesterského Opelu Corsa F). Platforma CMP pro malé vozy zahrnuje elektrické verze u všech výše zmíněných aplikací, k nimž brzy přibude třetí generace Citroënu C4 (a elek trická ë-C4), představená pro většinu světa pouze virtuálně 16. června 2020. Pátým vozem v této řadě je Opel/Vauxhall Mokka (Mokka-e) dru hé generace a po schválené fúzi PSA/FCA se nemluví o ničem jiném, než že shodný základ dostanou rov něž poslední italské typy Fiat a Alfa Romeo (Tonale). Je to smutné před stavení, značky vlastně ztrácí svůj charakter, zejména pak aplikací shodných podvozkových dílů včetně dnešních tříválců a zbytku čtyřválců. Vraťme se však k novému Peugeotu

► MOTORY PRO PEUGEOT 2008 (CMP) typ výkon převodovka spotřeba EU (turbo mimo e) [kW/k/min-1] [od l/100 km] 1.2 PureTech 100 74/100/5500 6M 4,6 1.2 PureTech 130 96/130/5500 6M/8A 4,5/4,8 1.2 PureTech 155 114/155/5500 8A 5,0 1.5 BlueHDi 100 74/100/3500 6M 3,6 1.5 BlueHDi 130 96/130/3750 8A 3,8 e-2008 (electric) 100/136/3673 – 10000 1M N.A.

Foto Tom Hyan

2008, který se od předchůdce liší nejen modernější technikou, ale také výraznějším designem a nárůs tem rozměrů ve všech směrech s výjimkou výšky (podle verze může být nižší o 6 až 26 mm). Rozvor náprav se zvětšil z 2538 na 2605 milimetrů, délka vozu vzrostla ze 4159 na 4300 mm, šířka ze 1739 na 1815 mm a výška je nyní uváděna podle verze 1530 až 1550 mm (střešní ližiny), zatímco dříve to bylo 1556 milimetrů. Nové proporce vozu dávají robustnější vzhled, samozřejmě se zvětšil vnitřní prostor i objem zavazadlového prostoru až na 434 litrů (po sklopení zadní řady sedadel nyní dosta nete 1467 litrů). Součástí projektu CMP byl vývoj pohonných jedno tek, nové celohliníkové tříválce PSA řady EB2 pře cházejí jak do druhé generace 208, tak 2008; záže hové čtyřválce byly zrušeny, takže jediným motorem se sudým počtem válců je vznětový 1.5 BlueHDi. Tříválce se dodávají v přeplňované verzi o výkonu 74, 96 a nově 114 kW (100, 130 a 155 k) s manuální nebo samočinnou převodovkou (nyní osmistup ňovou). Vznětový čtyřválec je ve dvou výkonových stupních 74 a 96 kW (100 a 130 k), kombinace mo

1 Ve druhé generaci je Peugeot 2008 delší a širší; představil se v červnu 2019 a poprvé nabízí i čistě elektrickou verzi 2 Na futuristickém i-Cockpitu si u Peugeotu velmi zakládají, ale toto řešení s volantem zakrývajícím výhled na přístroje mnoha řidičům nevyhovuje 3 Větší rozvor náprav a upravené proporce vozu poskytují nárůst vnitřních rozměrů jak v prostoru pro cestující, tak i vzadu pro jejich zavazadla torů a převodných ústrojí uvádíme v obvyklé tabulce. Jízdní vlastnosti jsou příjemné a předvídatelné, o poznání lepší než u první generace. Výrobce pro sazuje digitální přístrojový štít v nové verzi i-Cockpit 3D, ale ani v nové 2008 není pro řadu řidičů normál ního vzrůstu (180 cm) vyhovující, prostě na přístroje zakryté věncem volantu pořádně nevidí. Nová 2008 (projekt P24) vstupuje na trh ve vý bavách Active, Allure, GT Line a nejvyšší GT (tes tovaný 1.2 PureTech 155 v nové oranžové barvě Fusion na našich snímcích), ale už od základní je nabídka poměrně bohatá, zejména pokud ►►►

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► PEUGEOT 2008 (CMP)

2 1 Peugeot 2008 druhé generace využívá novou modulární podlahovou plošinu CMP, dosud známou z pěti různých typů PSA/Opel

2 Pro porovnání Peugeot 2008 první generace (v říjnu 2016 po faceliftu testovaný GT Line 1.2 PureTech 110 se šestistupňovou samočinnou převodovkou) 3 Nejsilnější motor Peugeotu 2008 je zážehový tříválec o výkonu 114 kW (155 k)

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec 1.2 PureTech Turbo (EB2), resp. vznětový čtyřválec 1.5 BlueHDi (DV5), přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva; Stop & Start, EU6d; a) 1.2 PureTech 100: typ EB2 ADTD, zážehový, 1199 cm3 (ø 75 x 90,5 mm); 11,0:1; 74 kW (100 k)/5500 min‑1 a 205 N.m/1750 min‑1; b) 1.2 PureTech 130: viz výše, ale typ EB2 ADTS, 96 kW (130 k)/5500 min‑1 a 230 N.m/1750 min‑1; c) 1.2 PureTech 155: viz výše, stejný typ, ale 114 kW (155 k)/5500 min‑1 a 240 N.m/1750 min‑1; d) 1.5 BlueHDi 130: typ DV5 RC, vznětový, 1499 cm3 (ø 75 x 84,8 mm); 15,7:1; 96 kW (130 k)/3750 min‑1 a 300 N.m/1750 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – pro a) jednokotoučová suchá spojka a šestistupňová manuální převodovka; pro b,c,d) osmistupňová samočinná Aisin AW s měničem točivého momentu. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 215/60 (65) R 16, 215/60 R 17 nebo 215/55 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2605 mm, základní rozchod kol 1540/1540 mm (podle pneu); d/š/v 4300/1815/1530 – 1550 mm, přední převis 870 mm; objem zavazadlového prostoru 434/1467 l; objem palivové nádrže 44 l, pro diesel 41 l a 15 l AdBlue; pohotovostní hmotnost (DIN) a/b/c/d) od 1188/1205/1205/1269 kg, celková 1710/1740/1748/1770 kg; brzděný přívěs do 1200 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c/d) – největší rychlost 185/196/208/195 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,9/9,1/8,2/9,3 s; spotřeba paliva EU od 4,6/4,8/5,0/3,8 l/100 km; emise CO2 od 105/109/113/100 g/km.

auto 2020/9

jde o prvky bezpečnosti. Patří k nim Drive Assist (jízda v pruhu, adaptivní tempomat s funkcí Stop&Go), Park Assist, nouzové brzdění s detekcí chodců a cyklistů, sledování bdělosti řidiče, sa močinné přepínání světlometů, čtení dopravních značek, kontrola mrtvého úhlu a další. Lze mít pro pojení chytrého telefonu se středovým displejem (Mirror Link, Apple CarPlay, Android Auto), navi gaci TomTom online, hlasové ovládání vybraných funkcí, či vyspělou audioaparaturu Focal HiFi s de seti reproduktory, známou už z typů 3008, 5008 a 508. Vozy mají pouze pohon předních kol, jízdní vlastnosti v terénu pomůže vylepšit příplatkový Grip Control s několika jízdními programy a kontrolou jízdy ze svahu HADC (Hill Assist Descent Control). Při testu s nejvýkonnějším motorem jsme dosáhli spotřeby 8,5 l/100 km. Už první generace Peugeotu 2008, uvedená v roce 2013, překonala půlmilionovou hranici odbytu za pouhé tři roky a úspěšně do loňska pokračovala s celkem 1,3 milionu vyrobených vozů (faceliftem prošla roku 2016), než ji nahradila dnešní druhá, která se vyrábí především ve španělském Vigu a pro čínský trh ve Wuhanu (DPCA). Kuriozitou je čistě elektrická verze e-2008 nové generace se stejnou poháněcí soustavou jako e-208, tedy s trakčním elektromotorem 100 kW, jejíž cena je ovšem značně vyšší než u typů s klasickým pohá něcím ústrojím, nemluvě o zvýšené hmotnosti a omezeném dojezdu do 310 km (WLTP). Ceny Peugeotu 2008 na českém trhu začínají od 460 000 Kč, akční nabídky je však mohou snížit o 50 až 75 tisíc korun českých. Oranžový Peugeot 2008 GT 1.2 PureTech 155 EAT8 byl v době testu od 700 000 Kč (více na www.peugeot.cz), ovšem ceny elektromobilů startují na 900 000 Kč (prodejce ale nabízí akční slevu 60 000 Kč). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní vůz Peugeot 201 modelového roku 1930

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► KIA XCEED 1.6 CRDi MHEV iM6 (CD)

HYBRIDIZACE...

Neúprosné emisní limity vedou konstruktéry k hybridizaci a elektrifikaci, ale i k novým konstrukcím převodovek... TOM HYAN 1 Kia XCeed 1.6 CRDi MHEV využívá asistence elektromotoru 12 kW a rekuperace brzdné energie s akumulátorem 0,44 kWh 2 Základem verzí Mild-Hybrid je vznětový čtyřválec 1.6 CRDi SCR/AdBlue

auto 2020/9

ia Ceed třetí generace posiluje přítomnost značky v segmentu C, kde neobvykle na bízí čtyři karosářské varianty s líbivým designem, novou technikou a lepšími jízd ními vlastnostmi. Všechny vycházejí z platformy K2, spřízněné se sesterským Hyundai i30, u níž je důraz na snižování hmotnosti a sportovnější charakter. Všechny přednosti Ceedu přebírá nejnovější XCeed, jemuž nelze upřít velmi zajímavý vzhled; výrobce automobil označuje za městský crossover (CUV). Rozvor náprav zůstává 2650 mm, rozchod kol se mírně zvětšil, vůz je proti hatchbacku Ceed širší o 26 mm, delší o 85 mm a vyšší o 36 mm (s osmnácti

palcovými koly o 48 mm). Vnější rozměry tedy činí 4395 x 1826 x 1483/1495 mm. Jsou to malé rozdíly, takže je to více zvýšená verze hatchbacku než va rianta SUV, žádný nepříjemný pocit z vyšší stavby na rozdíl od některých jiných vozů nezažijete. Mechanické skupiny XCeedu vycházejí z Ceedu, po dvojici zážehových motorů 1.6 T-GDI/150 kW (204 k) se šestistupňovou manuální i automatizo vanou sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou (viz TH Auto č. 2/2020) jsme vyzkoušeli inovativní provedení se vznětovým motorem 1.6 CRDi/100 kW (136 k), soustavou Mild-Hybrid 48 V a novou tzv. inteli gentní manuální převodovkou iM6 s elektronickým

► KRÁTCE ► Špatné zprávy přicházejí z USA, automobilka Ford se zpronevěřila tradici a opouští klasické osobní automobily! Přestože klesá zájem o sedany, málokdo si je bude kupovat, když Ford už v roce 2018 oznámil jejich útlum! Poslední Fusion vyjel 31. července z mexické výrobní linky v Hermosillu, za první pololetí 2020 se jich prodalo 61 421 (o 36,3 % méně než loni). První generace Fusionu (2006 – 2012; facelift 2010) byla spřízněná s Mazdou 6, druhá od 2013 je americkou verzí Mondea. Ptáme se, jak dlouho vydrží Mustang? ► Strategie Exit from US Car Business může být krátkozraká; korejské a japonské značky na americkém trhu sedany úspěšně prodávají, domácí automobilky podcenily konkurenci. Nyní vyklízejí pole i v oblasti luxusních sedanů. Lincoln MKZ z Hermosilla skončil se spřízněným Fusionem (nahradí je tam výroba Ford Bronco Sport); poslední Lincoln Continental se prý bude vyrábět ve Flat Rocku (MI) pouze do konce tohoto roku.

4 3 Základní objem zavazadlového prostoru 426 litrů se zástavbou přídavného akumulátoru nezměnil 4 Vyzkoušeli jsme vůz s tzv. inteligentní šestistupňovou převodovkou iM6 vypínáním spojky clutch-by-wire. Tato poháněcí sou stava EcoDynamics+ je nyní k dispozici pro všechny karosářské varianty Ceed, Ceed Sportswagon, Pro Ceed a XCeed. Motivem je samozřejmě snížení spo třeby a emisí, ovšem za cenu náročnější výroby složi tější a dražší pohonné jednotky. U XCeedu uvádí výrobce s převodovkou iM6 snížení emisí CO2 o 6,1 až 7,3 procenta, konkrétně na 101 (104) g/km, a spo třeby na 3,9 až 4,1 l/100 km (slabší verze 85 kW) nebo 4,0 až 4,2 l/100 km (testovaná 100 kW). U dvouspoj kové převodovky DCT je normovaná spotřeba o 0,1 až 0,2 l/100 km vyšší i v mild-hybridním provedení. Základem Mild-Hybridu je poslední verze vznětového

čtyřválce 1.6 CRDi Smartstream (U3), využívající SCR/AdBlue, doplněná řemenovým spouštěčem/ge nerátorem MHSG s funkcí trakčního elektromotoru 12 kW pro podporu 1.6 CRDi v případě potřeby většího výkonu, ale také generátoru pro rekuperaci brzdné energie a dobíjení akumulátoru Li-Ion-Poly mer 48 V (9,8 A.h; 0,44 kWh), jenž je uložen pod pod lahou zavazadlového prostoru. Vše pracuje samo činně bez zásahu řidiče. Jak už bylo uvedeno, zařízení může být spojeno jak s motorem o výkonu 85 kW (115 k), tak High Power 100 kW (136 k). Druhá verze nabízí největší výkon při 4000 min‑1 a točivý moment 280 N.m/1500 – 3000 min‑1 s převodovkou iM6, resp. 320 N.m/2000 – 2250 min‑1 pro DCT7. Na snížení spotřeby paliva se podílí tzv. inteligentní manuální převodovka iM6 s vypínáním spojky elek tronicky by-wire bez mechanické vazby, která umož ňuje jízdu setrvačností i při zařazeném převodovém stupni rozpojením hnacího řetězce a ve spolupráci s MHSG dřívější vypínání motoru než klasický Stop/ Start (Kia Idle Stop & Go). Zvolený převodový stu peň zůstává zařazen i při vypnutém motoru (až do 125 km/h), motor se spustí okamžitě, jakmile řidič sešlápne plynový nebo spojkový pedál. Nic to nemění na návycích jezdce, radost z jízdy s manuálním řazením se nemění. Dynamické parametry testo vané verze jsou zrychlení na sto za 10,6 sekundy a největší rychlost 196 km/h. Vyobrazený vůz byl ve výbavě TOP s příplatkovými pakety Premium, Roof a působivým žlutým interiérovým paketem. Základní cena v době testu byla 679 980 Kč, verze XCeed s převodovkou iM6 začínají od 534 900 korun čes kých včetně DPH (aktuálně na www.kia.com). ■

► K nesmrtelným automobilům patří Lada 4x4, která už nesmí používat jméno Niva (prodáno pro Chevrolet Niva, crossover z Togliatti). Populární terénní osobní automobil se představil na jaře 1977, o rok později byl uveden na západoevropské trhy a drží se tam dodnes. Model 2020 má novou přístrojovou desku s malým displejem LCD, výkonnější klimatizaci, zásuvky 12 V ve středové konzole a upravený interiér s komfortnějšími sedadly vpředu. Čtyřválec 1,7 l dává 61 kW (83 k). Ceny od 11 990 eur v Německu. ► Výprodej General Motors pokračuje. Výzkumné a vývojové středisko GM Powertrain Torino, které vzniklo ze zrušené spolupráce GM/Fiat, získal ke 26. únoru 2020 belgický výrobce autodílů Punch Group, v jehož čele od roku 1983 stojí zakladatel Guido Dumarey. Podnik v Turíně ještě loni zaměstnával 650 lidí na vývoji pohonných jednotek. Punch uzavřel dohodu s General Motors o inženýrské spolupráci pro přechodnou dobu do roku 2021, jak uvedl Doug Parks, viceprezident General Motors. ► Český sběratel Michal Korecký patří k velmi dobrým zákazníkům programu Ferrari Tailor Made. Objednal si tři automobily, které jsou spirituálními dvojníky originálních modelů z jeho sbírky. Detaily F12berlinetta odrážejí prvky 275 GTB z roku 1966 (vlastně GTC, protože jde o typ Competizione, který vyhrál třídu v 1000 km Nürburgringu 1966), další 812 Superfast je oslavou 365 GTB/4 Daytona (1973) a konečně 488 Pista coby Tailor Made tribute to Number 51 je poctou vítězi GT2 ve 24 h Le Mans 2014 (Ferrari 458 Italia GT2).

9/2020 THauto

► AUTOSHOW PRAHA & PRAGUE CAR FESTIVAL 2020

Foto Tom Hyan

Martin Jeřábek z Českých Budějovic je tvůrcem zdařilých replik závodních vozů Škoda, ale připravil také unikátní prototyp Škoda RSJ 300 na základě upravené karoserie kupé Š 110 R, inspirované vozem Š 200 RS (výška jen 1,2 metru), ovšem poháněný vysokootáčko vým motocyklovým motorem. Když nesehnal agregát Kawasaki Ninja H2R, zabudoval před zadní nápravu čtyřválec z BMW S 1000 RR o výkonu 161 kW (219 k). Označení vozu vyjadřuje metu 300 koní (220 kW), k níž chce tvůrce vozu dorazit dalším tuningem (přeplňování kompresorem). Jízdy prokázaly, že dynamika je úžasná, ostatně hmotnost vozu je těsně pod 700 kg. Byly vystaveny i dřívější repliky Škoda Rapid 130 R/H a soutěžní Škoda 1000 MB Studio B5 pro posádku Martin Jeřábek/Michaela Seberová.

PRAŽSKÁ VŠEHOCHUŤ Autoshow Praha je zjevně jediným autosalonem, který jsme letos navštívili, když Ženevu, Detroit, New York a Paříž nám ochránci zdraví zrušili... TOM HYAN

auto 2020/9

Sedmý koncept, vytvořený studenty Středního odborného učiliště Škoda Auto, je otevřený automobil Škoda Slavia. Vychází ze sériového typu Scala se zážehovým čtyřválcem 1.5 TSI/110 kW (150 k), který však zůstal na původním místě, když plány na jeho přemístění do prostoru před zadní nápravu místo druhé řady sedadel zmařil nedostatek času, spojený s koronavirovými restrikcemi. Výhodou je tedy velký zavazadlový prostor, v němž se objevily dvě elektrické koloběžky, rozvor náprav 2649 mm zůstal zachován stejně jako délka 4362 mm a šířka 1793 mm, jen výška klesla na 1410 mm. Provozní hmotnost činí 1210 kg.

Foto Tom Hyan

ražskou Autoshow navštěvujeme pravidelně, abychom věděli, co se děje u nás doma, byť exponáty jsme vždycky viděli už dříve někde jinde, samozřejmě kromě českého Kai panu! To se však v dnešní podivné sezoně dramaticky změnilo, a tak se letňanské výstaviště i pro nás zcestovalé motoristické novináře stalo místem skutečných premiér, když většina importérů předváděcí akce ze známých koronavirových důvodů zru šila. Potěšil souběh s tuningovou show Escape6 Prague Car Festival, protože i tam jsme poprvé viděli různá zajímavá vozidla, která sice již k zhlédnutí byla, ale my jsme loni měli absenci. Na Autoshow Praha 2020 slavily českou výstavní premiéru například automobily Škoda Octavia RS iV, Land Rover Defender, Fiat 500 Hybrid, Ford Explorer, Hyundai i20 třetí generace (měl být v Ženevě), elektrická Mazda MX-30, Mitsubishi Space Star a ně které další; kupodivu jsme na výstavě neob jevili jediný současný francouzský automobil Peugeot, Citroën nebo Renault. Vozidla byla vystavena jak výhradními dovozci (např. Scuderia Praha uvedla tři typy Maserati, Lotus Car Praha představil sportovní vozy a United Cars & Services nabídl širokou paletu amerických automobilů Cadillac, Chevrolet a dalších), tak autorizovanými dealery, z nichž největší zásluhy o zdar výstavy mají Auto Palace Praha, Autobond Group a Dajbych (Jaguar Land Rover). ■

motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

Foto Tom Hyan

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

Září 2020

Ročník XX. číslo 221 120 •Kč

Foto: Marián

ávislý měsíčn

Michal Hradský, neúnavný výrobce sportovních automobilů Kaipan ve Smržovce, představil malý elektrický roadster Kaipan 415 pro jezdce od 15 let, kteří mohou řídit vozidla s hmotností do 350 kilogramů a největší rychlostí do 45 km/h (lehké čtyřkolky L6e). Podle akumulátoru je dojezd 40 až 80 kilometrů, výkon elektromotoru 4 kW. Vozík s pohonem zadních kol má trubkový svařovaný rám a kompozitové panely karoserie, jezdí na patnáctipalcových kolech a jeho celkové rozměry jsou 3190 x 1550 x 1200 milimetrů. Vůz se prodává jako stavebnice za 239 600 Kč, či kompletní za 400 000 korun českých (ceny včetně DPH).

Jawa 500 OH

Nestranný a nez

Další českou konstrukcí sportovního automobilu je Sigma TN, dílo Martina Straky z firmy Sigma Motor, určené pro radost z jízdy podobně jako britské vozy Ariel, Zenos, BAC Mono nebo Caterham. Vůz je schválen pro silniční provoz, není určen jen pro jízdu na okruhu, a tomu odpovídá výbava i použitý čtyřválec Peugeot 1,6 l THP o výkonu 112 až 200 kW (155 až 270 k) podle stupně naladění. Vůz má trubkový rám a kompozitové panely karoserie, motor s šestistupňovou převo dovkou je uložen vzadu napříč. Rozvor náprav činí 2300 mm, rozchod kol 1614/1600 mm, délka 3152 mm a šířka 1866 mm. Pohotovostní hmotnost jen 629 kg zaručuje velmi slušnou dynamiku.

Bazala

1000 mil čsl. 20

Fabio Taglioni

Erich Glavitza

Právě vyšlo zářijové číslo plné zajímavého čtení

Opět se podařilo odpoledne před startem shromáždi stejně jako ve třicátých t automobil letech. Budova se pak stala zázemím y před budovou Autoklubu ČR v Opletalov pro účastníky a proběhlo ě ulici, zde i slavnostní zahájení

Jak jsme jeli (z pohledu

Míle

spolujezdce)

Tentokrát už potřetí. Podruh ního pohled é vozem Sénéch u al. No výkonu, brzdaje to plechová vaničk a s motorem vozem… Z dnešmi pouze ve velkém zanedbateln na zadníc průvanu. h kolech a ého tvrdým posez em tart,

Kdo nezaváhal a přišel ve středu odpoledne na výstavu nebo ve čtvrtek brzo ráno (první automobil startoval jedinečnou přehlídkuv 6.00 hod), uviděl celkem odpadávat už po startu,strojů. Některé posádky začaly tak všechna vozidla k vidění pohromad byla ě pouze zde

čtvrtek ráno, 115 aut seřazený před budovou vpředu a vzadu, ch otázek. a tak neriskuj „Není to dvoutakt zantně, organiza Autoklubu vypadá impopoškození a eme větší ?“ nebo nakládáme na na chladiči je odsejpá, startujem ce dokonalá. Všechno opravdu originál? „Ta zátka odtah. Páteční etapu haubnu, e v 6.06. S řevem “ Zavíráme kujeme spící absolvovali každý na Pezinskou Babu jsme proklič- loučíme není čas, musíme frčet. Prahou na Rychle se s místními, naštěstí kolínskou výpadovku. Auto nách na zadních zvlášť ve velkých limuzí limuzíjede s námi přijíždí spousta aut sedadlech jako a opravdovém krásně, v kukle, brýlích a je na co jede v Auburnu páni. Karel se dívat. Cesta ubíhá pohodov závodním voze , já v Morisu 1924 máme Twenty s pohoě. Na oběd dovými pány z roku do pocit jako za k Nedbálkům z „Michalouců“. Ostrovačic. Nesoutěžíme časů oněch. výhody Pak Má to i své soutěž ve výměně – možnost si na svíčky na starém za jízdy Fabio kontrolách. Jak přesnost v průjezdních dovat krajinu, vyprávět depu. Nebylo Taglioni , sleby to vypadalo s dvouvačkovou stopětadva na pisálka. V odchytit první vyhrál šéfredak , kdyby něco motoru trochu to špatné, v Pezinku letošní burčák cítkou v roce 1956 . tor Motor Journalu Ani klepe, na volnoběh nebudu popisova který trofeje všude rozmlsáv nebo já, sátkou ale v otáčkách je klid. Letíme vyrobil? áni stoly plnými t, jak jsme osmde- já do Bratislavy co to jde, poučeni (Protekce?) Jedeme, dobrot. A to mlsný jsem. a přijíždíme zajížďko Ovšem z minula, že se s menší při u přes Pezinok všude na Slovensk čas později ztratí najetý těžit každém vstupu do cíle v Bratislav se snahou nesou- dit do hotelu, musíme u, V Polné jsme jakoukoli malou opravou. roušku, asi abychom nasaprvní, kontrolu Radost z příjezdu ě přesně na minutu. moc neslintal a olej a hned jeme vodu místními ladnými se mísí s i nad se o motor. Náš hosteskami.„Vybra místních diváků, na nás sesype hromada obětavý mechaniobavami Sobotní cestu l jsem si Ducati Hlavsa po prohlídc zpátky do Prahy k Jirka se . Zde radilů a odborník nadšenců, teoretiků všeho, mohu rozvíje ředitelem–závodn e motoru zjišťuje jede Karel co jsem chtěl,“ , na zadním ů. Odpovídáme t své nápad íkem vůli v jeho ložisku kliky. řekl nejvliv panKrejsou na pár válec y a dosáhnout Fabio Taglion Wolseley Hornet, Mirkem Malý litrový je uložen v i. Temperamen nější konstruktér je to let kluzných ložiskách čtyř- sorovým šestiválc svés kompreznačky Ducati tní muž a náruži em chvilkam třicetileté kariéry jen 150 km/hod podílel na vý kuřák se rychlostí . Nezávidím, sei staly více prototypy během jedu a z nich cestov než tisícovce projek Zetkou! poměr tů.

Fabio Taglio legendární

Letíme krajinou, autíčko 28

šlape perfektně

Foto Tom Hyan

Veteránsalon

Motor Journa

lu 9/2020

dr. T.

Fabio Taglioni v roce

1955

Pravděpodobně motoru si Taglionipři práci na tomto uvědomil, že lem být nechce, učitea začal shánět struktéra. Měli práci konně malé továrn ní nebo Z mnoha o Taglioni se odmítlněj zájem u Benelli, ale y udělaly světoz závodní motocykly, přestěho které Nabídl námou značku abio Taglioni projekt motoru vat do Pesary. se narodil 10. Ducati. Tornado hrazáří 1920 běti Giusepp Fabriago, části jako vedoucí e Bosellimu, městečk kraji Emilia-R majiteli značky vojenské údržbářs Mondial. Malý omagna. Vášeň a Lugo Na Sicílii utrpěl ké motocyk dílny. mal, zranění na levé ale nabídl nadějnéml hraběte nezajídílně jeho otce pro motory následky noze, jehož nesl do zde spravova Biagia, který u konstruktérovi místo s tím, že l motocykly studia strojního konce života. Po válce může s Ceccatem a sám je hojně pracovat na vývoji dále první Promoval v roce inženýrství dokončil motoru 75 cm³. spoluTaglioni leteckým světové války byl Biagio . zorním rámu 1948 s diplomo V provi„Čtyřválcový motor vyzkouše vou prací divu, že Fabiovýmmechanikem, a tak není motor 500 cm³ 1953 na okruhu li v listopadu automobily“. pro závodní dětským hrdinou v místní rodák, Angelo Marelli Monze, kde s ním dosáhl byl nejlepší italský Roku 1949 rychlosti 115 světové války pilot začal vyučovat mou míli. km/h na letFrancesco Baracca. první a design let na Istituto Tecnico mechaniku představ Nový motocykl Ceccato 75 Tím, že jsme startovali Rodina v Sport ili veřejnosti erbu Alberghetti Imole. Se na milánské svými studenty ten se nakonec vzpínajícího se koně salonu v roce moc fotografií. Zde mezi prvními a první jsme přijížděli m motodo konstruk 1954. opouštíme náměstí se pustil objevil na do kontrol, prvního ce jednovál nemámemotocyk kapotáži o Mezitím Taglioni v Polné cového motoru lu Ducati 125 objemu 75 cm³. pracoval v Mondial GP. pod vedením Motor nazvaný u měl původně hlavního Mistero Alfonsa Ravenně se rozvod OHV, konstruktéra Fabio pracován Motor Journal 9/2020 potom byl pře Boloni, ale pře- motoru Drusianiho na dvouvačk na 2× OHC a 1940 byl nucen nakonec zjednodu ovém 125 cm³ a jednovač studium přerušit, v roce šen na OHC - 175 cm³. a přejmen kovém motoru protože Podle války. Pracoval dodaných výkresůován na Tornado. odešel Roku 1953 Drusiani z potom vila Mondialu a firma Piera Ceccata. pak motor posta posta- pracovat Taglioni se chopil příležito sti přemotory pro sezónu 1954. úpravě měly motory mokrou Po jeho klikovou

Mondial 125 Bialbero Motor Journal 9/2020

Prvním motocykle

m značky Jawa byl

upravený vzduchem

Licenční luxu sní

chlazený OHV jednoválec

1952 Benelli 250 cm³

Wanderer K 500

stroj konstru ktér

a Groha Jawa 500 OHV

potíže.

Grand Prix

Československé

národní obrany Minister 250 cm³ Grand Prix se totiž roku1964 Benellistvo hodlo, že od 1929 rozroz Janečka dále nebude naku Na podzim povat sice moderni 1929 se pražsk zované, ale letité nakumety Schwart českoslovens á Zbrojovka kulo kulozlose a že kým naopak armádu vyzbrojo podpory začala producentem motocIng. F. Janeček stala vat typem novým, začne dalším ným yklů. Za velké Zbrojovkou vyrábě značka násled vyrábět čtyřdobý Brno. Ze spektra vyráběreklam jednoválec ně svými dvoud 1952 Benelli 250 cm³ desetiletí synony Jawa. I když ní produkovaných Janečkov Dvě zbraní obými ým podnike Quattrovalvole Grand továrn stroji stala se tím vypadla páteřní mem láce, m í závodní byla výrobk Prix na více než jednoduchost dvěstěpades em a továrně motocykly šest v pražské čtvrti Nusle 1) položkašími i a užitkovosti, átky Benell sivním a drahýzcela protikladným v aukci uspořá tak první chyběl i se staly program. Biceste . Technicky výrobní dané aukčn r Herita nejdražexkluzivním, Jawa o licenční němecm. Nejednalo se ale í síní Bonha Janeček proto z rozprodávan ge, která skončila 16. progreo českou ms v centru ký Wande zkoumal možnost srpna. Oba ého muzea konstr na Jawu 500 rer K 500, nou část i zave stroje pochá zave-nabídk Morbidelli, OHV. který v Praze ukci, nýbrž dení náhradní výroby, optimáln zely jehož y. Pro Bonha přejmenovali při níž by bylo ě takové, úspěšn ms byla aukce sbírka tvořila podsta ější v histori možno využít šechny tři typy cího strojního ti, v stávajístávají protož Biceste vybavení. Po cykly za celkem e během tří ve 20. století r Heritage prozkoumání vyráběných řady oblastí dnů proda sériově i 3,67 milion lehkého průmyslpřes 1200 zestátně la aukční síň nejčtyřdobých ů liber. Do cyklů Jawa vem syna, Ing. účastníků. u se pod vli motomoto- zajišťova nému podniku po roce aukce byly, na rozdíl vlibylo Františk 1945, (1904–1 ly odolné, zaregistrová nové dvoudob od většiJanečka 990), přikloni a Karlabírka no 1969 Benelli 62 cm³ é produkce, dvoudobé jedno- na údržbu nenáročné pana Morbide l k záměru motocyk neúspěšné Prototype obchodně lové výroby. a dvouválc lliho představ vala a

Prodej Mo

rbidelliho sbí

v Bicester Heri

tage

rky

e. Rozhodnutí - hřeb Vynálezce a zlatý o- dvěstěpa jistě ovlivnilo Vedle Jawy 500 konstrukčně zajímavé třídenního podnikatel Ing. to, že v Českoslo desátka Benelli Obsahovtaké . Janeček Surteese, ale prodeje. se OHV se špatně ala 200 motocyk Františe vensku neexisto z roku 1964, (1878–1941) i Jawy 350 SV který ze čtyř prodala prodávaly když strojů lů většinou vali velcí ských, patřil k význam-k motocykloví produce a vyrobený ným osobnost ital- dražším za 149 500 liber a stala nti a kapacita vyrobených po druhé 4/2020) a po OHV (viz Motor Journal em zbrojníh větších tuzemsk se nej- závodníto je, není známo. Nekomp ch motocyk světové válce. tří nejo průmyslu druhé světové a 20. let 20. ých značek Pan Giancarl letní dvěstěpa o Morbidelli jezdec Tarquin lem celé aukce. Tovární 10. Premier Jawa 500 OHC, století. Po rozpadu válce také –zejména chebských Works (viz io Provini s 1952, se kterou desátka Benelli z roku typ 15 (viz Motor Uherska Rakouskoznačku Benelli, měl v oblibě cyklem tímto moto5/2016). I když tehdy jezdil pražské Českomo Motor Journal Journal venské a vzniku Republik vyhrál Velkou 6/2020), výrobce nejstaršího Luigi Ciai, se prodala za 27 motocyklů v y českoslo ravské Kolben-D cenu Španělsk vybudoval díky dojel čtvrtý v původně vyrábět chtěl František Janeček Itálii, a některé a, 1952 vylepšila 600 liber. Od začátku cyklyaněk (viz Assenu a pátý armádním zakáz-- Motor Journal 1/2017 kám prosperu moto- Belgie roku na Velké a 11/2017) a této značky se tak objevily stroje, prosperi právě náročné čtyřdobé Benelli své jící zbrojařsk i po slánské závodní motomnoha na ou společno tu jeho Zbrojovc Před koncem prodej Marco Velké ceně Německa. Motor ceně cykly použitím letech. st. 1) pětistupňové třetího desetilet Benelli namotov si pak a větších e, ale však Tovární dvěstěpa Zbrojovka sídlila převodovky 36 í 20. století al do motocyk jeho podnik kterým jezdil desátka Benelli v areálu lu, se zkoušela brzd. Na několika strojích zájezdního hostince postihly hospodá Prixbývalého v běžném z Grand roku tehdy provozu, a teprve 1950, se kterou čtyřventilové řské dnešním po letech byl Na Zelené hlavy a jeden lišce,získal světa závodní motocyk titul mistra i ulicemi Budějovi motocykl v nekompl meziDario tento pletován Giancarl l opět Ambrosini, se ckáza a Hanusov rekordnía.ch em Morbidellim. zkom- prodal za 12 075 etním stavu se na aukci prodala MJ_2020_09 138 Tovární dvěstěpa .indd 36 000 liber. Ambrosi liber. tomto motocyk V nabídce se desátka Benelli Motorna Journal lu vyhrál anglickoni 1959 se prodala objevil také z roku tovární Tourist 9/2020 za 83 950 liber. prokazatelně Trophy, Velkou u beny celkem prototyp závodní Byly vyrocenu Švýcarsk na Velké ceně Benelli patrně z roku 1969, a, z nich vyhrál čtyři a Geoff Duke s jednou Ulsteru dojel kolem kterého druhý a vyhrál Velkou cenu Velkou cenu mnohé však panují Švýcarska. S Itálie. Jen o šími jezdili dal- o objemu dohady. Jednoválcový pár minut později rekordní Dickie 25.08.20 0:29 motor 62 cm³ sloužil cenu překona a Jack Murgatr Dale, Silvio Grassetti la závodní původně pouze k otestován motocykl koupil oyd. V aukci prodaný í některých konstrukčních postupů při pan Morbide stavbě čtyřválco lli od Johna vé dvěstěpadesátky. Teprve po letech se někdo v Benelli

1950 Benelli 250 cm³ 70

Grand Prix 1959 Benelli 248 cm³

Grand Prix Motor Journal 9/2020

www.MotorJournal.cz

► AUTOSHOW PRAHA & PRAGUE CAR FESTIVAL 2020

Foto Tom Hyan

S elektromobily se doslova roztrhl pytel! Společnost Blohmann z Klatov nabízí řadu elBlesk, sestávající ze tří osobních modelů Tříkolka, City S a Tiger, ale i lehkého užitkového vozu Cenntro Metro až pro 550 kg nákladu. Výroba samozřejmě probíhá v Číně, ale elektromobily se upravují v České republice. Dvoumístná tříkolka s dojezdem 100 km vyjde na 99 970 Kč, čtyřkolový City S poskytuje více pohodlí za 219 970 Kč a prestižní Tiger (oranžový vůz na snímku) za 259 970 Kč má prodloužený dojezd na 130 km. Dobíjí se z běžné zásuvky 230 V za šest až osm hodin. Největší rychlost je 80 km/h, u tříkolky 45 km/h (mohou řídit patnáctiletí). Prvním elektrickým automobilem Mazda, určeným pro velké série, je Mazda MX-30, představená na Tokyo Motor Show 2019, kterou jsme si poprvé mohli prohlédnout na pražské Autoshow 2020. Její výroba byla zahájena v Hirošimě v květnu a počítá se také s exportem do Evropy. Vůz pohání vpředu napříč uložený synchronní střídavý elektromotor e-Skyactiv o výkonu 107 kW (145 k) s jednostupňovým redukčním převodem, akumulátory Li-Ion 35,5 kWh jsou uloženy pod podlahou mezi nápravami a dojezd je omezen na 200 km (WLTP) vzhledem k předpokládanému využití především ve městě. Stylistickou zajímavostí jsou boční dveře bez středního sloupku, otevírané proti sobě (jako u kupé Mazda RX-8).

Současná cestovatelská krize vyvolala zajímavou aktivitu ostravského výrobce nástaveb Praga-Automotive, s.r.o., součásti pražské skupiny Praga-Export, s.r.o. Vznikla účelová spací vestavba Praga PRG2 pro lehké užitkové vozy (lze dodat pro jakýkoli typ), která jednoduše promění skříň dodávkového vozu v kempingový automobil s postelí 2500 x 1700 mm pro dva dospělé a jedno dítě. Konstrukci z hliníkových profilů a dřeva lze dovybavit zásuvnými moduly pro uložení vařiče, ledničky, dřezu, nádobí, oděvů atd. Pod vestavbou je zachován nákladový prostor, např. pro sportovní náčiní.

Foto Tom Hyan

František Janeš vyrábí v Českých Budějovicích už několik let automobily značky Bureko, terénní vozy 6x6 ve stylu Hummeru, ale na podvozku pick-upu Chevrolet Silverado s přidanou třetí nápravou, ovšem v různém stupni naladění zážehového osmiválce GM 6,2 litru od 309 kW (420 k) v základní verzi až po typy přeplňované kompresorem, které nabídnou až 735 kW (1000 k) při zvýšeném objemu na 6,8 litru. Vzhledem k individuální výrobě výrobce splní jakékoli přání, ovšem cena 6,1 metru dlouhého monstra tomu odpovídá.

auto 2020/9

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz TOYOTA MR2 z roku 2001

9/2020 THauto

► FLIS PERFORMANCE DAYTONA

Foto Jan Spisar Jr.

Motorsport

NOVÁ VÝZVA

Bratři Troy a Todd Flisové se pohybují na závodech celý život. Setkali jsme se s Toddem, který pro sezonu 2020 převzal přípravu vozů pro Global MX-5 Cup...

ávody se shodnými vozy Mazda MX-5 se jezdí po celém světě, ale největší tradici má nyní severoamerické mistrovství, letos podle sponzorů nazvané Battery Tender Global Mazda MX-5 Cup 2020 presented by BF Goodrich Tires. Podobně jako s formulovými vozy založila Mazda Motorsports sérii pro výchovu nových závodníků od amatérských grassroot club racing až po vysoce profesionální sérii Global MX-5 Cup, kde na vítěze šampionátu čeká podpora 200 tisíc dolarů z celkem půlmilionové částky na ceny a program Mazda Road to 24 (rozumí se postup do závodů sportovních prototypů včetně 24 h Daytony). Do loňského roku všechny vozy pro Global MX-5 Cup připravovala společnost Long Road Racing (LRR) ze Statesville v Severní Karolíně, která postavila přes dvě stovky závodních verzí MX-5 Cup, od sezony 2020 přešla zakázka Mazda Motorsports výhradně na společnost Flis Performance z Daytona Beach na Floridě, kterou

auto 2020/9

TOM HYAN, Daytona Beach (FL), USA spolupráce JAN SPISAR PHOTOGRAPHY 1 Společnost Flis Performance převzala přípravu vozů pro Global MX-5 Cup 2020 2 Setkání autora s Toddem Flisem (vpravo) druhou středu měsíce února (2020)

3 Namísto originálu se pro GMX-5 montují sekvenční šestistupňové převodovky SADEV 4 Nové vozy se zcela odstrojí, doplní ochranným rámem a přestaví s využitím 250 specifických dílů pro závodní verzi 5 Spirit of Daytona Corvette DP No.90 dojela osmá ve 24 h Daytony 2012 (posádka Antonio García, Jan Magnussen, Oliver Gavin a Richard Westbrook) Global MX-5 Cup 2020 je profesionální sérií okruhových závodů pro shodné vozy Mazda

6 Renovovaný trup Corvette DP (CPM-GM001) z roku 2012, nyní určený pro závody historických sportovních prototypů

Jeden z dodaných vozů MX-5 (ND) z Hirošimy čeká na přestavbu pro závodní nasazení

jsme v únoru 2020 navštívili a se šéfem Toddem Flisem prošli její dílny, kde mají opravdu velké tradice motorsportu od časů Spirit of Daytona a IMSA/Grand Am Rolex Sports Car Series. Tehdy jsme ještě netušili, že původní kalendář dozná značných změn z důvodu koronavirového ohrožení. První závod Global MX-5 Cup, tradičně o společném víkendu s Indy Cars, byl v Barber Motorsports Parku zrušen a další odlo ženy, takže série konečně odstartovala 23. července 2020 na okruhu Road America (Elkhart Lake) ve Wisconsinu. Oba závody prvního podniku vyhrál šestnácti letý Robert Noaker z pensylvánského Duncannonu, který byl už před dvěma lety zapsán do Guinnessovy Knihy rekordů jako nejmladší vítěz závodu pod záštitou Indy Car (stalo se tak na Global MX-5 Cup 2018 v Mid Ohiu, když mu bylo 14 let a 178 dnů). V Daytona Beach jsme viděli přípravu několika vozů pro Global MX-5 Cup v různé fázi rozpracovanosti. Sériové automobily Mazda MX-5 čtvrté generace

(ND) s dvoulitrovým motorem Skyactiv přicházejí z výroby v japonské Hirošimě do dílen Flis Performance v Daytona Beach, kde následuje rozebrání celého vozu, odstranění tlumicích hmot, montáž ochranného oblouku včetně svařování výztuh a nového laku, úprava interiéru a doplnění více než 250 specifickými díly pro nasazení v okruhových závodech. Některé díly jsou zaplombovány pro sportovní nasazení (včetně motoru Skyactiv-G 2.0, nové sekvenční šestistupňové převodovky SADEV a diferenciálu s omezenou svorností), aby nedocházelo k dalším úpravám a byla zajištěna srovnatelná konkurence a nízké náklady. Vozy jsou od 68 tisíc dolarů. V dílnách v Daytona Beach jsme si prohlédli rovněž připravovanou Mazdu 3 TCR pro závody cestovních vozů, ale nesměli jsme detailně fotografovat. Severo americká divize Mazda North American Operations zahájila její vývoj společně s Long Road Racing, ale po ukončení aktivit této firmy koncem minu ►►►

Foto Tom Hyan

Foto Jiří Nezdařil

Foto Jan Spisar Jr.

► MISTŘI GLOBAL MX-5 CUP

(do 2005 MAZDASPEED MIATA CUP) 2019 ND2 Bryan Ortiz 2019 ND1 John Dean II 2018 Nikko Reger 2017 Patrick Gallagher 2016 Nathanial Sparks 2015 John Dean II 2014 Kenton Koch 2013 Christian Szymczak 2012 Stevan McAleer 2011 Mike Cooper 2010 Brad Rampelberg 2009 Todd Lamb 2008 Eric Foss 2007 Jason Saini 2006 Jim Daniels 2005 Tom Long/Justin Hall 2004 Payton Wilson/Andrew Fernandez 2003 Niki Coello/Bobby Carter (Pozn. do 2005 mistr Atlantic Tour/Pacific Tour)

9/2020 THauto

Foto Jan Spisar Jr.

► FLIS PERFORMANCE DAYTONA

2 3

Foto Tom Hyan

Foto Jan Spisar Jr.

1 S Toddem Flisem lého roku po smrti Alany Longové (nemoc) předala prohlížíme renovovaný projekt do Flis Performance s tím, že vůz bude nasazen klasický midget, až v sezoně 2021. Vzhledem k tomu, že Mazda nemá původní dílo dvoulitrový zážehový motor pro příčnou zástavbu u hoslavného Franka Kurtise mologovaných cestovních vozů, dostala verze TCR z padesátých let stejný čtyřválec VW/Audi 2.0 TSI EA888, jaký mají konkurenti od VW Group (kromě Golfu TCR také Seat 2 Flis Performance připravuje také stock cars León Cupra TCR a Audi RS3 LMS TCR). Vůz byl připro mladého Daniela Dye praven na testování, ale nakonec na okruhy nevyjel, z nedalekého DeLandu když Mazda vzhledem k současné celosvětové situaci (Chevrolet pro ARCA program TCR zrušila. Bryan Ortiz z Puerto Rica, vítěz Menards Series) Global MX-5 Cup 2019, měl být prvním jezdcem vozu už v IMSA Michelin Pilot Challenge 2020. 3 Program Mazda 3 TCR byl nejprve odložen Todd Flis nás provedl dílnami, které leží na Anita Avenue na rok 2021, ale pak v severní části Daytona Beach, kde se nyní připravují vzhledem k současné především pohárové MX-5, ale také další závodní autohospodářské situaci mobily stock cars, které jsme pak viděli při závodech definitivně zrušen na oválu New Smyrna. V dílnách se rovněž renovují historické vozy, prohlédli jsme si Alfu Romeo Spider ze 4 Dodge Charger SRT, s nímž ve třídě šedesátých let a klasický midget z dílen Franka Curtise, Pro Late Model startuje a ještě pokračovaly práce na Mazdě 3 pro TCR. V jiné sedmnáctiletý Daniel Dye dílně byl repasovaný rám Corvette 001 pro třídu Daytona Prototypes (2012), s nímž se tým známý jako Spirit of 5 Dílny Franka Kurtise Daytona nebo Visit Florida dříve zúčastňoval největších vyráběly v kalifornském závodů IMSA, než vzrostly náklady nad přijatelnou hra Glendale populární midgety pro regionální nici a v konkurenci továrních týmů Cadillac, Penske/ i velké závody, Acura a Mazda už neměli reálnou šanci na úspěch. Todd Flis začínal se svým bratrem Troyem od klubo- jaké se jezdí po celých USA vých závodů v roce 1987, v nichž Troy sedlal prvního Golfa, až po účast v prestižním šampionátu IMSA/

auto 2020/9

GrandAm Rolex Sports Car Series, kde jejich tým Spirit of Daytona No.90 dobyl první vítězství pro Corvette DP už v roce 2012 (Barber Park v Alabamě). Od roku 2000 do roku 2018 působili v seriálu IMSA (nejprve GrandAm Rolex Sports Championship a poslední roky WeatherTech SportsCar Championship), přičemž Spirit of Daytona tam vyhrál šestnáct závodů a tři tituly GranAm (jezdci 2001, týmy 2000 a 2001). V letech 2015 – 2017 změnili název týmu na Visit Florida, z Corvette DP v roce 2017 přešli z finančních důvodů na levnější prototypy LMP2 (Riley Multimatic, pak Ligier JS P217), ale podařil se jim husarský kousek, když dvojice Marc Goossens/Renger van der Zande (B/NL) vyhrála na Ligieru v absolutní klasifikaci závod v Laguna Seca 2017 před silnějšími vozy třídy DPi. Odměnou jim byl zapůjčený tovární CadillacDPi-V.R od General Motors jako třetímu týmu (znovu Spirit of Daytona No.90) po týmech Wayne Taylor Racing a Action Express Racing, ale nedařilo se jim a sezonu 2019 vynechali, protože nesehnali silného sponzora. Vyhlídkou na rok 2020 byla nová spolupráce v Day tona Prototypes, ale nakonec místo zapůjčeného prototypu Mazda RT-24P volili jiný druh spolupráce. Todd Flis získal výhradní smlouvu na přípravu vozů Global MX-5 Cup a ta včetně stavby, úprav a servisu pro čtyřiadvacetičlenné pole mistrovství zajistila podniku další existenci. V současném Global MX-5 Cup 2020 startují Mazdy MX-5 čtvrté generace ve třídě ND2 (výroba 2019, upgrade 2016 – 2018) a ve třídě ND1 (originály 2016 – 2018). ■

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

1 2

Foto Tom Hyan

Hrdinou minulého měsíce je japonský závodník Takuma Sato, který podruhé v kariéře vyhrál slavný závod 500 mil Indianapolis! Jelo se netradičně 23. srpna 2020, navzdory prvním plánům zcela bez diváků, nejvíce kol vedl Scott Dixon, ale Takuma Sato (oba Honda) ho předjel ve 185. z 200 kol a po zásluze zvítězil, i když byl závod ukončen pod žlutými vlajkami po Pigotově havárii ve 195. kole. Spencer Pigot nezvládl vůz a zbořil ochranné bariéry na vjezdu do boxů, při zastavení závodu červenou vlajkou by oprava trvala dlouho, a proto pořadatelé rozhodli o dokončení ve žluté fázi. Marco Andretti (Honda) po startu z pole position přišel o vedení hned v prvním kole a dojel třináctý, Fernando Alonso (Chevrolet) jedenadvacátý. Nováčkem závodu byl jmenován šestý Pato O’Ward. Vítěz dosáhl průměrné rychlosti 253,938 km/h, pro havárie byl závod zpomalen 52 kol. Třiačtyřicetiletý Sato, rodák z Tokia, svoje šesté vítězství Indy Cars dobyl pro tým Rahal Letterman Lanigan Racing, ve formuli 1 se mu v letech 2002 – 2008 zvítězit nepodařilo (90 startů na Jordanu, BAR a Super Aguri, vždy s motory Honda). Otec dvou dětí začínal s cyklistikou, 2001 byl britským mistrem F3 a pro Amlin Aguri jednou zaskočil v elektrické formuli (Beijing ePrix 2014).

Foto Tom Hyan

3 Takuma Sato v britské formuli 3 (Silverstone 1999) 4, 5 Ve formuli 1 na Imole s vozem Jordan EJ12 Honda (2002) 6 Takuma Sato (Super Aguri SA05 Honda) na trati v Montrealu (2006)

auto 2020/9

6 Foto Tom Hyan

1, 2 Takuma Sato vyhrál závod Indy Cars v Portlandu 2018 (RLL/Dallara Honda)

Foto Ducati

Foto Petronas Yamaha

Velká cena České republiky se v Brně jela bez diváků a přinesla nečekaný výsledek. V nejvyšší třídě MotoGP poprvé zvítězila rakouská KTM s jihoafrickým závodníkem Bradem Binderem, když na druhé místo poprvé vystoupil Franco Morbidelli (shoda jmen s bývalým výrobcem závodních motocyklů) z týmu Petronas Yamaha SRT. Pětadvacetiletý Ital byl evropským mistrem Superstock 600 (2013 Kawasaki ZX-6R) a mistrem světa Moto2 (2017 Kalex-Honda CBR 600), stejně starý Jihoafričan už má na svém kontě mistrovský titul Moto3 (2016 KTM). Morbidelli od startu vedl do poloviny závodu, ale pak jeho pneumatiky ztratily přilnavost a Binder ho předjel; za nimi dojeli Johann Zarco (Ducati), Alex Rins (Suzuki), Valentino Rossi (Yamaha) a Miguel Oliveira (KTM). Tovární jezdci Ducati neuspěli (Andrea Dovizioso 11., Danilo Petrucci 12.); v nižších třídách triumfovali Italové Dennis Foggia (Honda Moto3) a Enea Bastianini (Kalex-Triumph 765 Triple Moto3). Česká účast skončila bez bodů, osmnáctiletý Filip Salač (Honda Moto2) dojel pětadvacátý. 1 Franco Morbidelli (Yamaha) ještě vede, ale Brad Binder (KTM) už je těsně za ním; třetí jede Johann Zarco (Ducati) 2 Franco Morbidelli poprvé na stupních MotoGP za druhé místo v Brně

Ernesto Brambilla jako zkušební jezdec Ferrari Foto Ferrari

Ve věku šestaosmdesáti let zemřel Ernesto Brambilla, zvaný Tino, všestranný italský motocyklový a automobilový závodník z Monzy, kde se 31. ledna 1934 narodil a kde také 3. srpna 2020 ve svém domě opustil tento svět. Jako jeden ze čtyř potomků Carlo Brambilly, majitele opravny automobilů a motocyklů v Monze, zasvětil celý život motorům. První závody jel na motocyklech Rumi 125 a MAS 175 v roce 1953, o rok později už byl mistrem třetí kategorie a vítězem 22 závodů (MV Agusta 125), pak dvojnásobným mistrem Junior 250 cm3 (MV Agusta) a nakonec členem továrního týmu MV Agusta (od 1958). Po přestupu na Bianchi se stal nejen seniorským mistrem Itálie 500 cm3, ale také velkým soupeřem naší Jawy (Šťastný, Havel) v MS 350 cm3. V roce 1963 přešel na čtyři kola, ve F3 byl druhý 1965 (Wainer) a mistr Itálie 1966 (Brabham), 1968 třetí v mistrovství Evropy F2 a čtvrtý v argentinské Temporadě F2 (Ferrari Dino V6). Enzo Ferrari ho využíval jako testovacího jezdce, ale na Velké ceně Itálie 1969 (Ferrari 312) musel Tino odstoupit po tréninku, když se zranil na motocyklu. Mladšího bratra Vittoria, vítěze VC Rakouska 1975 ve formuli 1, přežil o devatenáct let.

3 Andrea Dovizioso na tovární Ducati dojel v Brně až jedenáctý, čest značky zachránil soukromý tým třetím místem (Johann Zarco)

Foto MV Agusta

4 5

4 Hvězdný tým MV Agusta v roce 1958: zleva John Hartle, Fortunato Libanori, Carlo Ubbiali, Remo Venturi, Tarquinio Provini, Gilberto Milani, Ernesto Brambilla a John Surtees 5 Ernesto Brambilla ve formuli 2 (1969 Ferrari Dino 166)

9/2020 THauto

► Motorsport ► FORMULE 1 2020 TOM HYAN,

Ferrari SF1000 (progetto 671), motor

odivná sezona 2020 začala stejně, jak jsme zvyklí, tedy dominancí týmu Mercedes-AMG Petronas, jehož jezdci až do pátého letošního závodu nenalezli soupeře, který by je dokázal překonat. V březnu odjeli všichni na Velkou cenu Austrálie, kde McLaren Racing ve čtvrtek odstoupil pro pozitivní test mechanika na nemoc COVID-19 a v pátek 13. března pak FIA preventivně celý závod zrušila. První Grand Prix 2020 se jela jako Velká cena Rakouska až v neděli 5. července na Red Bull Ringu, ovšem za povinného a mnohonásobného testování všech připuštěných a bohužel bez diváků i naprosté většiny novinářů. Přechod k virtuální realitě, kdy smíte hry sledovat jen na obrazovce, se tak rozjel...

Ferrari 065 šéf týmu

Mattia Binotto (I) jezdci

# 5 Sebastian

Vettel (D)

# 16 Charles

Leclerc (MC)

McLaren MCL35 motor

Renault E-Tech 20 šéf týmu

Zak Brown (USA) a Andreas Seidl (D) jezdci

# 55 Carlos Sainz (E) # 4 Lando Norris (GB)

VOZY VELKÝCH CEN

Pro sezonu 2020 se technické předpisy prakticky nezměnily, a to už před nástupem koronavirové hysterie. Formule 1 nemá jako jediný sport možnost tréninku, což znemožňuje nástup nových týmů a jezdců; počet testovacích dnů v roce 2020 byl snížen z osmi na šest před sezonou, testy během sezony byly zakázány. Těžko tak lze předpokládat, že by se objevil nový zájemce o účast v mistrovství světa F1. Z minimálních technických změn zaujaly zákaz kovových dílů 50 mm od hrany předního křídla (kvůli poškození pneumatik při kolizi, vše musí být kompozitové) a rozšíření povinnosti na další listed parts, tedy na vývoj vlastních dílů pro vstupy vzduchu k brzdám (nikoli převzaté od jiných týmů stejně jako trup vozu, ochranný oblouk a deformační zóny vpředu). Limit objemu paliva v potrubí mimo motor a nádrž klesl ze dvou litrů na osminu, tedy pouhých 250 mililitrů. Aero dynamika vozů nedoznala změn. Připomeňme, že poháněcí soustavu vozů F1 tvoří šest základních prvků, k nimž patří ICE (spalovací motor 1.6 V6 Turbo), MGU-K (elektromotor/generátor na motoru – Kinetic), MGU-H (dtto, ale na výfukovém turbodmychadle – Heat), TC (turbodmychadlo), ES (aku mulátory) a CE (řídicí elektronika). Limit na tři součásti systému pohonné jednotky na sezonu se rozšířil na MGU-K, omezení na dva

auto 2020/9

Red Bull RB16 motor

Honda RA620H

šéf týmu

Christian Horner (GB) jezdci

# 33 Max

Verstappen (NL) # 23 Alexander Albon (TH/GB)

Mercedes-AMG W11 EQ Power+ motor

Mercedes-Benz M11 EQ Power šéf týmu

Toto Wolff (A) jezdci

# 44 Lewis Hamilton (GB) # 77 Valtteri Bottas (SF)

Renault RS20 motor

Renault E-Tech 20 šéf týmu

Cyril Abiteboul (F) jezdci

# 3 Daniel

Ricciardo (AUS)

# 31 Esteban Ocon (F)

Racing Point RP20 motor

Mercedes-Benz M11 EQ Power šéf týmu

Otmar Szafnauer (USA)

jezdci

# 11 Sergio

Pérez (MEX) # 18 Lance Stroll (CDN) # 27 Nico Hülkenberg (D)

zůstává jen u ES a CE. Větší změny byly připraveny na rok 2021, ale Williams FW43 vzhledem k letošnímu omeze motor nému průběhu šampionátu budou Mercedes-Benz M11 odloženy a týmy do sezony 2021 EQ Power nastoupí s letošními monoposty šéf týmu (nové až pro 2022). Navíc FIA přiSir Frank Williams (GB) pravila další postupné snižování jezdci rozpočtů týmů, takže technický po# 63 George krok a inovace jako v dávné historii Russell (GB) MS F1 vlastně už nejsou možné. # 6 Nicholas Latifi (CDN) Pověsti formule 1 neprospívají ani protesty. Renault podal protest na skutečnost, že vstupy vzduchu k brzdám na voze Racing Point RP20 nejsou originální, ale převzaté loňské od vozu Mercedes-AMG W10, s nímž má britský tým úzkou spolupráci (od roku 2009 odebírá motory a od 2014 převodovky), což se od sezony 2020 nesmí (viz výše). Před pátou Grand Prix 2020 byl protest uznán, Racing Point dostal pokutu 400 tisíc eur a přijde o 15 bodů z Poháru konstruktérů 2020 (tím klesne za Renaulta!),

Sezona 2020 je sedmou se složitou poháněcí soustavou, a to motory 1.6 V6 Turbo, doplněnými systémem elektromotorů s rekuperací... AlphaTauri AT01

(dříve Toro Rosso) motor

Honda RA620H šéf týmu

Franz Tost (A) jezdci

# 26 Daniil

Kvyat (RUS)

# 10 Pierre Gasly (F)

Alfa Romeo C39 (Sauber) motor

Ferrari 065 šéf týmu

Frédéric Vasseur (F) jezdci

# 7 Kimi

Räikkönen (SF) # 99 Antonio Giovinazzi (I)

Haas VF-20 motor

Ferrari 065 šéf týmu

Günther Steiner (I) jezdci

# 8 Romain

Grosjean (F/CH),

# 20 Kevin

Magnussen (DK)

ale se stávajícím vozem směl v 70th Anniversary Grand Prix v Silverstone pokračovat. Samotná FIA ovšem připustila, že výklad užití non-listed parts (volné) a listed parts (povinně vlastní) není zcela jednoznačný. Otmar Szafnauer, vedoucí týmu Racing Point, pak prohlásil, že neprovedli nic špat ného a samozřejmě se proti rozhodnutí odvolají, protože vozy na novou sezonu se připravují už o rok dříve a FIA jejich RP20 v březnu při inspekci schválila. Inspirace nejúspěšnějším vozem není zakázána, ostatně Mercedes-AMG má nyní jiný monopost s typovým označením W11, a jak prohlásil Nikolas Tombazis, bývalý konstruktér a nyní šéf FIA pro jednomístné závodní vozy, kopírování lepších bylo ve formuli 1 vždycky, jenže Racing Point prý zašel příliš daleko. „Nechceme mít osm nebo deset dalších merce desů,“ nechal se slyšet Tombazis. Zřejmě mu uniká, že formule 1 hodně utrpěla mnohaletou technickou převahou jediného týmu, což vede k úpadku zájmu diváků. Ostatně v jiných disciplínách FIA se uplatňují handicapy pro vítěze (WTCR), a to někdy až nespravedlivě přísné (viz Toyota ve WEC), jen ve formuli 1 se o ničem podobném neuvažuje. Při zmrazení vývoje, zákazu testování, omezení hodin v aerodynamickém tunelu a dalších restrikcích se formule 1 jen těžko posune vpřed. ■

9/2020 THauto

► Motorsport ► VÁCLAV BOBEK ML.

Foto Tom Hyan

Posledním členem škodovácké závodnické dynastie Bobků je Václav Bobek mladší...

lavný závodník Václav Bobek starší (1914 až 1980) zasvětil mladoboleslavské značce Škoda celý život, vyhrál nespočet závodů, byl vedoucím sportovního oddělení AZNP Škoda a jezdil závody až do počátku sedmdesátých let. V jeho šlépějích vyjel také syn Václav Bobek mladší, narozený 18. dubna 1944 v Mnichově Hra dišti, který se na závodní dráze objevil v roce 1963 ještě před povinnou vojenskou službou, kterou ov šem absolvoval v Dukle Praha, a tak mohl na Octavii pokračovat v automobilových soutěžích! Jeho spolu jezdcem nebyl nikdo jiný než slavný Vladimír Hubá ček, dnes osmaosmdesátiletý bývalý mistr rallye

TOM HYAN 1 Václav Bobek ml. jako tovární jezdec AZNP Škoda koncem šedesátých let minulého století 2 Václav Bobek ml. jako důchodce (naposledy jsme se setkali na Revivalu Ceny Prachovských skal 2009)

3 Václav Bobek ml. (Škoda Spider 1600 OHC typ 728 S) byl třetí v Mostě při posledním startu (1976)

Foto AZNP Škoda

4 S vozem Škoda 110 na okruzích ve třídě A2 do 1150 cm3 v sezoně 1971

auto 2020/9

a formule 3! Syn slavného otce patřil k našim nej lepším závodníkům přelomu šedesátých a sedmde sátých let, protože záhy zamířil do továrního týmu AZNP Škoda a jezdil soutěže, okruhy i vrchy. Také jeho strýc Jaroslav Bobek (1928 – 2007) byl úspěš ným závodníkem mladoboleslavského týmu, kariéra malého Vaška ale byla z Bobků nejkratší. Na okruzích obsadil již roku 1966 páté místo s embéčkem v MR A2 do 1300 cm3 a šesté na Alpské rally (s Vojtěchem Riegerem vyhráli litrovou třídu); 1967 se blýskl třetím místem na Rallye Vltava za Sobieslawem Zasadou a Erikem Carlssonem, absolvoval Tour d’Europe, znovu uspěl v Alpské

Foto AZNP Škoda

6 a vyhrál okruh ve Štramberku. Nejvíce se proslavil v mistrovství Evropy cestovních vozů, 1968 mu patřilo čtvrté místo v první divizi v Brně (Škoda 1000 MB) a o rok později druhé, aby tam v roce 1970 první divizi konečně vyhrál, když Johannu Abtovi začalo v posledním kole vynechávat zapalo vání Abarthu 1000 a klesl na třetí místo. V roce 1969 se s devíti body dělil v mistrovství Ev ropy cestovních vozů první divize o celkově páté místo s Robem Masonem (Mini Cooper), Robem Dijkstrou a Sandro Ubertim (oba Fiat-Abarth 1000 TC). V sezoně 1970 byl třetí, když kromě tri umfu v Brně s vozem Škoda 100 bodoval také v Bu dapešti, Zandvoortu, Jaramě a na Nürburgringu. V celkové klasifikaci podlehl pouze Abarthům 1000, které řídili Johann Abt a Alfredo Faraoni. V první di vizi ME 1970 byla Škoda v hodnocení značek druhá za Abarthem, ale překonala vozy NSU a Saab. Pro sezonu 1971 se změnilo rozdělení divizí ME, hranice objemu divize I se zvýšila na 1300 cm3, ale i tak byl Bobek na Škoda 110 čtvrtý v Brně (před pátým strýcem Jaroslavem) a jedenáctý na Salzburgringu. V roce 1972 přešel tým na silnější vozy Škoda 120 S, Vašek dojel osmý v Brně (strýc Jaroslav šestý) a společně s Oldřichem Horsákem dokončil i šesti hodinovku na Nürburgringu; proti vozům Alfa Romeo 1300 GTAj ovšem neměli v první divizi žádnou šanci. Když se v roce 1975 vrátila Škoda do mistrovství Evropy s novými vozy Š 130 RS, tak už malý Vašek mezi nominovanými jezdci nebyl (jeli Jaroslav Bobek, Milan Žid, Oldřich Brunclík a Oldřich Horsák).

Václav Bobek mladší také vyhrál nespočet domácích závodů, ale jedním z jeho nejhezčích výkonů byla Cena ČSR (Prachovských skal) v Jičíně v červnu 1970, kde jsem přihlížel mezi diváky. Byl nejrych lejší, pro poruchu klesl na dvanácté místo, ale fantastickou stíhací jízdou se probil na třetí v cíli za tovární kolegy Miloše Vodseďálka a vítězného Jaro slava Bobka. V roce 2009 jsem na tehdejší palbu zavzpomínal, když jsem se Subaru Forester pro jížděl trať a spolujezdci kromě Heleny byli Václav Bobek mladší a fotograf Honza Splídek. Na přírod ním okruhu tenkrát Vašek míjel zeď domu v zatáčce jen o několik centimetrů, což jsem o rok později ob divoval také u Hanse Stucka na Veselce při Velké ceně Brna. Byla to prostě jiná doba, v Jičíně se jelo na osm kol (116 km) a vítěz měl čas 53 minut a 34,6 sekundy! V roce 1971 si Václav se strýcem rozdělili mistrovské tituly, byl první v A2 do 1150 cm3 a druhý v prototypech B5, Jaroslav druhý a první... Václav Bobek mladší dobyl rovněž titul mistra 1972 ve formuli Škoda s monopostem MTX 1-01; závěr ka riéry prožil v roce 1976 za volantem staršího spideru Škoda 1600 OHC (typu 728 S), dojel druhý ve výcho doněmeckém Schleizu a kariéru završil 29. srpna 1976 na mezinárodních závodech v Mostě, kde byl třetí za Dušanem Velimským (Zetor Team/Porsche Carrera 911 S) a vítězným Sepp Mannhalterem (Memphis Team International/BMW 3.0 CSL), jenž všechny soupeře předjel o celé jedno kolo. Také tento závod jsem tehdy zažil na vlastní oči, program z Ji čína 1970 a Mostu 1976 mám schovaný dodnes. ■

5 Začátky na Rallye Bílá labuť 1965 (Škoda Octavia, spolujezdec Vladimír Hubáček) 6 Na Rallye Monte Carlo 1968 (Škoda 1100 MB A2; odpadli s poruchou rozvodovky, spolujezdec Ing. Vojtěch Rieger) 7 S vozem Škoda 1000 MB na VC Brna 1969 (vítěz poddivize 2 před Mladenem Gluhakem na NSU 1000 TTS, celkově druhý v divizi I za Djani Sverkem na Abarthu 850 TC) 8 S vozem Škoda 1000 MB na VC Brna 1968 (čtvrtý v divizi I za dvojicí Liedl/Schmidt na Steyr-Puch, Marsilio Passottim na Abarthu a vítězem Johnem Handleyem na Mini Cooperu) 9 Ve formuli Škoda na brněnském okruhu (mistr 1972 na MTX 1-01)

9/2020 THauto

► LEGENDY FORMULE 1

Foto Tom Hyan

Juan-Manuel Fangio na Velké ceně Španělska v Barceloně v září 1991 znovu okusil svůj vítězný vůz Mercedes-Benz W196

JUAN-MANUEL FANGIO (RA) (Alfa Romeo), 1954 (Maserati a Mercedes-Benz), 1955 (Mercedes-

Pětinásobný mistr světa formule 1, který svůj první titul získal v sezoně 1951, když mu bylo čtyřicet let (narodil se 24. června 1911 v Balcarce). Syn italských emigrantů Loreta Fangia a Herminie D’Eramo dobyl čtyřikrát argentinské mistrovství Fuerza Libre 1947 – 1949 (Volpi-Chevrolet) a 1950 (Talbot-Lago). Po odchodu do Evropy vyhrál v Monaku, Remeši a na Monze (druhý v MS 1950 na Alfa Romeo), do roku 1957 přidal dalších 21 vítězství MS F1 a tituly 1951

Foto Tom Hyan

Stirling Moss při oslavě 50 let formule 1 s vozem Maserati 250F v Silverstone v létě 2000

-Benz), 1956 (Ferrari) a 1957 (Maserati). Zajel 28 pole position a 23 nejrychlejších kol. Byl úspěšný v závodech sportovních vozů, založil automobilové museum v Balcarce a dlouhá léta vedl Mercedes-Benz Argentina. Vyučený mechanik začínal v místních závodech od 20. let, aby se stal nejlepším závodníkem světa. Na podzim 1991 jsme ho viděli při premiéře okruhu Montmeló v Barceloně, kde znovu okusil svůj vůz. Zemřel 17. července 1995 v Buenos Aires.

STIRLING MOSS (GB) Climax F1, po níž pozbyl příslovečnou bleskurychlou reakci.

Nejlepší závodník formule 1, který se nikdy nestal mistrem světa, ale byl celkově druhý v letech 1955 (Mercedes-Benz), 1956 (Maserati), 1957 (Maserati a Vanwall) a 1958 (Vanwall a Cooper); celkově třetí 1959 (BRM a Cooper), 1960 (Lotus a Cooper) a 1961 (Lotus). Při 66 startech MS F1 vyhrál 16 Grand Prix (třikrát v Monaku), zajel 16 pole position a 20 nejrychlejších kol. Jeho závodní činnost ukončila nehoda v Goodwoodu 23. dubna 1962 na Lotusu 18/21

Z celkem 529 různých závodů jich vyhrál 212 do roku 1962, pak startoval v závodech historických vozů (i u nás v Mostě). Zůstal neobyčejně populární motoristickou osobností až do své smrti 12. dubna 2020 v Londýně. Narodil se 17. září 1929 jako syn londýnského zubaře, který jednou startoval v 500 mil Indianapolis. To se Stirlingovi nikdy nepodařilo z časových důvodů, tehdy to znamenalo pobýt v USA celý měsíc, ale za měsíc zvítězil v mnoha jiných závodech.

Foto Tom Hyan

Tony Brooks při oslavě 50 let formule 1 s vozy Ferrari 625 a Connaught B-Type v Silverstone v létě 2000

TONY BROOKS (GB) 1957 v první plné sezoně už byl celkově pátý a 1958 třetí (vždy Vanwall),

Vicemistr světa 1959 na Ferrari měl krátkou, ale úspěšnou kariéru. Narodil se 25. února 1932 v Dunkinfieldu (Cheshire) jako syn zubního lékaře, ale na rozdíl od Stirlinga Mosse na zubaře vystudoval. Ve dvaceti začal v malých závodech (Healey), ve čtvrté sezoně dostal šanci se sportovními prototypy Aston Martin a na Connaughtu formule 1 (mimo MS vyhrál Velkou cenu Syrakus 1955). Při debutu MS F1 v Silverstone 1956 havaroval (zaseklý plyn na BRM),

auto 2020/9

což ho po odstoupení Vanwallu přivedlo k Ferrari! Z Itálie si přivezl manželku Pinu, které slíbil, že po sezoně 1961 skončí (na BRM byl desátý). Věnoval se rodině (dvě děti), zubařské praxi a garážím ve Weybridge (dealer Fiat/Lancia). V roce 2003 byl viděn v Magny Cours, ale nejel na F1, nýbrž s Pinou na obvyklou španělskou dovolenou. Přesto se na přelomu tisíciletí opět objevil na veteránských akcích (Festival rychlosti Goodwood, Coys Classic Silverstone).

► ČESKOSLOVENSKÉ LEGENDY Zasloužilý mistr sportu Vladimír Hubáček oslavil 88. narozeniny! Narodil se 22. srpna 1932 v Nechanicích, první automobilovou soutěž jel v roce 1956 se Spartakem (Škoda 445), který záhy vystřídaly Octavie (Super a Touring Sport s motory 1221 cm3). Byl u zrodu prvních československých závodních vozů formule Junior s motory Škoda 1100, jež debutovaly v roce 1962, postoupil na východoněmecké Melkusy F3 (motor Wartburg) a končil s okruhy na bezkonkurenčním Lotusu 41 s motorem Ford Cosworth MAE, s nímž od roku 1967 vyhrál mnoho závodů (také poslední tragický ve Štramberku 13. září 1970). Velkou cenu Brna jel i s cestovními vozy (Renault 8 Gordini), ale nejvíce se proslavil v soutěžích, kde dobyl 32 vítězství při 95 startech. Od roku 1967 byl na soutěžích reprezentantem Renaultu, dostal typ R8 Gordini stejně jako iniciátor akce Jiří Somr, krátce zkusil R12 Gordini, ale pak zářil na Alpine-Renaultu A110 (nejprve 1600, pak 1800). S modrou alpinkou vyhrál mj. Rallye Vltava 1972, Škoda 1974 a 1975, Barum 1972, 1973 a 1975 a Tatry 1971, 1974 a 1976. Po sezoně 1976 se závoděním skončil, ale svůj Alpine-Renault má dodnes. Na jeho úspěších se podíleli šéfmechanik Saša Klimt a ze spolujezdců především inženýři Vojtěch Rieger a Stanislav Minářík.

1 Vladimír Hubáček (Renault 8 Gordini) na klatovském okruhu (Rallye Vltava 1969) 2 V roce 1962 na brněnském okruhu s vozem formule Junior, postaveným ve Svazarmu Praha s motorem Škoda Felicia 3 Posádka Hubáček/Minářík (Alpine-Renault A110) na Rallye Barum 1974 sice odpadla, ale v ročnících 1973 a 1975 zvítězila

2 3

Foto Tom Hyan

Jediným československým vítězem závodu Interserie v absolutní klasifikaci je Miroslav Adámek, který 18. srpna oslavil 81. narozeniny! Narodil se 18. srpna 1939 v Praze jako syn majitele autodílny v Modřanech, závodit začal až ve třiceti na NSU TT, s nímž na okruzích a závodech do vrchu proháněl tovární jezdce Škoda. Když skončila homologace, přešel na Brixner-NSU 1300 a debutoval v mezinárodní Interserii, kde dosáhl i dalších úspěchů s konstrukcemi, odvozenými z monopostů F1, F2 a Indy Cars. Vrátil se k závodům s historickými vozy na NSU a startoval až do konce roku 2018. Proti přesile automobilů Škoda bojoval na našich tratích také Antonín Tvrdý Galliani z Prahy 6 s vozem Alfa Romeo GTAj 1300 (ex-Zetor Team) a dobyl několik vítězství; jel i závody do vrchu (osmý na Ecce Homo 1972). Narodil se 20. dubna 1941 v Praze, v roce 1965 byl poprvé na startu s Fiatem, než v roce 1970 přešel na Alfu Romeo a v sezoně 1972 byl celkově třetí ve třídě B5 za Zdeňkem Haladou (BMW 2002) a mistrem Jaroslavem Bobkem (Škoda Spider). Po 1976 se závoděním skončil, jeho syn Antonín Galliani (ročník 1985) byl úspěšným juniorem na ploché dráze (2004 – 2006). Se zpožděním jsme se dozvěděli, že Antonín Tvrdý Galliani zemřel 17. července 2019 v pražské nemocnici.

4 Antonín Tvrdý Galliani (vlevo) a Miroslav Adámek na okruhu v Brně (1976) 5 Antonín Tvrdý Galliani (Alfa Romeo GTAj 1300) v poslední sezoně 1976 6 Miroslav Adámek (NSU-Brixner 1300) na startu v Mostě (1977)

Foto Tom Hyan

9/2020 THauto

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

Richard Attwood pokračuje s historickými vozy, jel Ford F3L na Hungaroringu 1987 a BRM P261 v Silverstone 2000

RICHARD ATTWOOD (GB) je instruktorem Porsche Experience Centre v Silverstone a zúčastňuje

Všestranný závodník oslavil osmdesátiny (narodil se 4. dubna 1940 ve Wolverhamptonu), jeho největším úspěchem je vítězství ve 24 h Le Mans 1970, 1000 km Zeltwegu (vždy Porsche 917) a 9 h Kyalami 1969 (Porsche 908/2). Přestože zanechal závodění po sezoně 1971, aby se vrátil do otcových garáží ve Wolverhamptonu, nikdy nepřestal závodit (patnáctý v 24 h Daytona 1984 na Brumos Porsche 928), 2017 jel Porsche 928 v mistrovství Historic Roadsport,

se závodů historických vozů (mj. v Mostě na BRM F1). Jel pouze 17 Grand Prix MS F1 (Cooper, BRM a Lotus), ale dojel druhý v Monaku 1968 (BRM P126) a o rok později čtvrtý jako náhradník za Jochena Rindta (Lotus 49B). Začínal na Triumphu TR3 a ve F-Junior (1963 vyhrál v Monaku na Lole Mk.5A Ford), vítězil ve F2, Tasman Series a se sportovními vozy, okusil také Ferrari, Ford F3L a GT40, Alfu Romeo T33 a Aston Martin Nimrod (Le Mans 1984).

Foto Tom Hyan

Howden Ganley se v Goodwoodu 2014 vrátil do kokpitu Maki F101 Ford DFV

HOWDEN GANLEY (NZ) na matčině Morrisu Minor a kamarádově Fordu Prefect první závody,

Sympatický Novozélanďan nikdy neměl špičkový vůz F1, nejlépe byl čtvrtý 1971 ve Watkins Glen a 1972 na Nürburgringu (vždy BRM P160). Vedl chaotickou VC Kanady 1973, nakonec byl klasifikován šestý (ISO-Marlboro). V sezoně 1974 jel dvakrát March 741, pak se dvakrát nekvalifikoval na japonském Maki F101, přičemž na Nürburgringu havaroval pro prasklý závěs kola. První auto se stacionárním motorem 2 HP si postavil jako dítě, s otcem jezdil slalomy (MG),

Foto Tom Hyan

Philippe Alliot neměl štěstí na dobré vozy, na Hungaroringu 1988 jel s pomalou Lolou LC88 Ford DFZ

než si koupil Lotus Eleven. V roce 1962 už byl v Anglii, jel sportovní Falcon a Gemini FJ, živil se jako mechanik, také u McLarenu. Od roku 1967 se prosadil ve F3, pak F5000 a dostal šanci F1 od BRM. Jel 35 Grand Prix MS F1, mnoho závodů sportovních vozů (1972 druhý ve 24 h Le Mans; Matra MS670), 1975 postavil Ganley 001 DFV pro F1, ale stejně jako Tiga F1 pro nedostatek sponzorů nedokončil. Narodil se 24. prosince 1941 v Hamiltonu, nyní žije v Anglii.

PHILIPPE ALLIOT (F) Frédéric zůstal ve F-Renault, oba však jeli několikrát 24 h Le Mans

Francouzský závodník jel 109 Grand Prix MS F1 v letech 1984 – 1994 s vozy RAM Hart, Ligier, Lola a Larrousse, pouze jednou zaskočil na McLarenu (v Maďarsku 1994 nahradil Miku Häkkinena a odpadl na MP4/9 Peugeot V10). Narodil se 27. července 1954 ve Voves (Eure-et-Loir), až po studiích se přihlásil do závodnické školy v Nogaru a získal podporu ve F-Renault pro sezonu 1976 (1978 už byl mistrem). Postoupil do formule 3, zatímco bratr

auto 2020/9

(Philippe dvakrát třetí na Peugeotu 905 Evo v letech 1992 – 1993). V druhořadých týmech F1 neměl šanci, nejlépe dojel pátý v Imole 1993 v poslední plné sezoně (pro Gérarda Larrousseho), 1994 jen dvakrát odpadl. Pak se soustředil na sportovní vozy, pro zábavu jel také Dakar, Andros Trophy a závody historických vozů. Spolu s Davidem Hallydayem (synem Johnnyho) založil tým Force One Racing (vozy GT) a vlastní motokárovou dráhu v Belleville-sur-Vie (Vendée).

Foto Vadim Ovsiankin

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA 1, 2 Ještě v osmdesáti startoval Edgard Lindgren (Estonia 21) na Moscow Classic Grand Prix

3 Edgard Lindgren (MADI Estonia 19) na okruhu v Havířově (1981)

Jürgen Neuhaus, první mistr Interserie (1970)

Foto Porsche

Bernhard Lindgren přijel do Ruska ze Švédska, jeho syn Lev Bernardovič si změnil jméno na Lev Borisovič a vnuk Edgard Lvovič Lindgren se stal jedním z nejlepších ruských závodníků, jehož kariéra přesáhla šedesátileté rozpětí! Edgard Lindgren, zvaný Děd, zemřel v Moskvě 27. června 2020 po dlouhé kariéře zasvěcené motorům. Téměř celý život pracoval pro výzkumný institut MADI, kde konstruoval závodní vozy a vyučoval (mimo mnoha dalších tam vystudovala jeho dcera Olga i Roman Abramovič). V roce 1955 začal v motokrosu, pak vyhrál motokáry v Lužnikách, aby získal licenci první třídy a přešel na formule F4, Easter a F3, s nimiž dobyl pět titulů v Rusku (1983 až 1998) a řadu mezinárodních úspěchů. Svoje Estonie si sám v MADI upravoval. V roce 2001 skončil a věnoval se práci v institutu, roku 2009 se na okruhy vrátil a s černou formulí Estonia 21 tradičního startovního čísla 71 absolvoval další závody včetně Moscow Classic GP 2015 a 2016 na novém moskevském okruhu. Bylo mu přes osmdesát let, když definitivně odložil přílbu. Narodil se 10. prosince 1935 v Moskvě, ale jeho sestra se rozhodla pro život ve Švédsku.

Foto Tom Hyan

Leo Kinnunen (Porsche 917/10 TC 1972), trojnásobný mistr

Foto Porsche

Leo Kinnunen v sezoně 1975

Helmut Kelleners (March 707), účastník prvního závodu (1970) Před padesáti lety vznikla Interserie jako závody sportovních prototypů s motory přes pět litrů objemu podle vzoru severoamerické CanAm. První závod se jel na Norisringu 28. června 1970 a zvítězil dnes osmdesátiletý Jürgen Neuhaus (Porsche 917) průměrnou rychlostí 178,99 km/h. Neuhaus se stal také prvním mistrem (vyhrál ještě v Thruxtonu). Konkurence byla úžasná, v celkovém pořadí Interserie 1970 následovali Gijs van Lennep (Porsche 917, vítěz Keimoly), Helmut Kelleners (March 707 Chevy, vítěz Croftu a Hocken heimu II), Jo Bonnier (Lola T70), Ronnie Peterson (Loly T70 a T210) atd. Zúčastňoval se také Niki Lauda (Porsche 908, pátý na Norisringu a v Thruxtonu), v prvním závodě na Hockenheimu triumfoval Vic Elford (McLaren M12 Chevy). Další ročníkům vládl Fin Leo Kinnunen (Porsche 917 Spider a 917/10 TC), v roce 1989 se Interserie představila u nás v Mostě a přivedla také k nám superrychlé sportovní prototypy, jaké jsme dosud znali jen z obrázků.

9/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► WILLIAMS GRAND PRIX ENGINEERING LTD

Foto Tom Hyan

PRODÁNO!

Ve Velké Británii sídlí většina týmů formule 1, ale britského majitele už nemá žádný. Posledním byl Williams...

e formuli 1 má Williams zvláštní posta vení. Byl beznadějně poslední, ale v sedmdesátých letech začala cesta ke slávě s mnoha tituly mistra světa, než se znovu propadl do druhé poloviny startov ního pole, aby se v prvních sezonách hybridní F1 vrátil mezi nejlepší (2014 – 2016), byť už bez vítězství. Další roky přinesly úpadek, v letech 2018 – 2019 byl Williams opět poslední v Po háru konstruktérů F1, když loni vyjel jediný bod Robert Kubica za desáté místo na Hocken heimu, ale jen proto, že oba vozy Alfa Romeo (Sauber) dostaly třicetisekundovou penalizaci... Sir Frank Williams řídil svůj tým z invalidního

auto 2020/9

TOM HYAN 1 Nigel Mansell (Williams FW11 Honda Turbo) na Hungaroringu 1986 2 Frank Williams a Bernie Ecclestone na Velké ceně Maďarska 1986 3 Jacques Villeneuve (Williams FW19 Renault) dobyl poslední mistrovský titul pro tým v roce 1997 4 Robert Kubica (Williams FW42 Mercedes) dobyl poslední bod loni na Hockenheimu

vozíku od roku 1986 (tehdy byl spolujezdcem při havárii); poslední roky mu vydatně pomá hala dcera Claire (44) jako deputy team prin cipal, zatímco syn Jonathan vede oddělení Williams Heritage (kolekce závodních vozů). Nelehká finanční situace s nedostatkem sponzorů a malým podílem na zisku mistrov ství F1 vzhledem ke špatným výsledkům, znásobená důsledky koronaviru, dovedla brit ský tým k prodeji. Už od května 2020 hledali zájemce, když loni prodali většinový podíl na Williams Advanced Engineering (WAE), a tak firma Williams Grand Prix Holdings Ltd. oznámila 21. srpna 2020 prodej týmu F1 inves

Foto Ford

5 5 Piers Courage, první jezdec F1 pro Franka Williamse (1969)

Piers Courage (Brabham BT26A Ford DFV) na Velké ceně Španělska 1969

6 Alan Jones, první mistr světa v týmu Franka Williamse (1980) 7 Kazuki Nakajima (Williams FW31 Toyota) na VC Abu Dhabi 2009

Alan Jones (Williams FW07C Ford DFV) na Velké ceně Francie 1981 tiční společnosti Dorilton Capital včetně zbylého minoritního podílu WAE a veške rých aktivit Williams Grand Prix Enginee ring Ltd (WGPE; Williams Racing). Hod nota kontraktu je 179,5 milionu dolarů (152 milionů eur). Současnou WGPE založili Frank Williams a Patrick Head v roce 1977, přestože Frank působil ve F1 už od roku 1969. Získala šestnáct titulů mistra světa, z toho devět v Poháru konstruktérů. Dorilton Capital sídlí ve 26. patře na Avenue of Americas No.32 v New Yorku, má další kanceláře v Houstonu (Texas) a uvádí Wil liamse jako svou desátou firmu a první v novém sektoru Sports & Entertainment, zatímco dalších devět jmenuje coby Indus trial Services (čisticí systémy Hennigan Engineering, měření průtoku kapalin WEST, údržba chemických provozů Versa Integrity, údržba chladicích věží Midwest Cooling Tower, údržba klimatizací NHE Services a přeprava strojů MEI Rigging & Crating), Healthcare Services (péče o 2500 pacientů Traditions Health) a Specialty Manufactu ring (přístroje na kontrolu koroze AUT Solu tions, produkce medu Island Abbey Foods). Kromě Williamse (britské Grove) a Island Abbey (kanadský Prince Edward Island) sídlí všechny podniky v USA. Z uvedeného je zřejmé, že Dorilton Capital nemá žádné zkušenosti s motoristickým sportem, přesto oficiálně Williamsova rodi na a generální ředitel Mike O’Driscoll vyhlá sili, že věří v novou finanční stabilitu, která přinese další úspěchy týmu F1, když jeho nový majitel slíbil zachovat jméno Williams

Foto Tom Hyan

a sídlo v Grove (Oxfordshire). Dorilton Ca pital vedou jeho zakladatelé Matthew Sa vage (chairman) a Darren Fultz (CEO) od založení v roce 2009, vysokoškolsky vzdělaní specialisté na manažerské pora denství, kteří dříve pracovali pro Rothschild & Co. a žijí v New York City. Darren je ak tivním členem představenstva všech devíti podniků, do nichž Dorilton Capital dříve vstoupil. Další členové vedení Doriltonu do firmy nastoupili až po roce 2017. Zakladatel týmu Frank Williams byl sám závodníkem. Na sicilském okruhu Enna při Velké ceně Pergusy 1966 si vedl na Brab hamu F3 zdatně, v klubku vozů prolétl cílem

► WILLIAMS F1 – MISTŘI SVĚTA rok 1980 1982 1987 1992 1993 1996 1997

jezdec typ vozu a motor Alan Jones (AUS) FW07B Ford Keke Rosberg (SF) FW07C/08 Ford Nelson Piquet (BR) FW11B Honda Turbo Nigel Mansell (GB) FW14B Renault Alain Prost (F) FW15C Renault Damon Hill (GB) FW18 Renault Jacques Villeneuve (CDN) FW19 Renault

jako šestý, když skupinu prvních šesti dělilo jen půl sekundy (až za ním následovali pozdější jezdci F1 De Adamich a Geki). „Největším úspěchem je, že jsem se ne zabil,“ prohlásil Frank, když pověsil přílbu na hřebík a stal se šéfem svého týmu. Do formule 1 vstoupil v sezoně 1969 s vo zem Brabham BT26, jeho jezdec Piers Courage se blýskl druhými místy v Monaku a USA, ale o rok později zahynul ve Wil liamsově novém monopostu De Tomaso v Zandvoortu. Williams pak pokračoval s monoposty March, Politoys a Iso Marl boro (1973; FW01 Ford). Příliš se ale ne dařilo až do okamžiku, kdy získal štědré sponzory ze Saúdské Arábie. Z outsidera se rázem stal favoritem, první Grand Prix pro Williamse vyhrál Švýcar Clay Regaz zoni v Silverstone 1979 (FW07 Ford) a prv ní titul mistra světa získal Australan Alan Jones v sezoně 1980 (FW07B Ford). V éře přeplňovaných motorů si Williamse vybrala Honda, pak se stal prvním týmem Renaultu, mistrovských titulů přibylo. Nico Rosberg byl jedním z mladých jezdců, kterým dal Williams první příležitost. Když dal také šanci Damonu Hillovi, všichni se domní vali, že je to akt úcty k jeho otci (Graham Hill byl mistrem světa 1962 a 1968), ale britský jezdec druhé generace se odvděčil titulem mistra světa 1996 (FW18 Renault V10). Rosbergův otec Keke získal titul mistra světa v roce 1982 (Williams FW07C a FW08 Ford), Nelson Piquet v roce 1987 (FW11B Honda Turbo). Gilles Villeneuve sice na Williamsu nikdy nejezdil, ale jeho syn Jacques se stal mistrem světa 1997 (FW19 Renault). Je to pro Williamse titul poslední. Ayrton Senna už jako trojná sobný mistr světa přešel pro sezonu 1994 k Williamsu, ale zahynul v Imole (FW16 Renault). Poslední vítězství vyjel Pastor Maldonado z Venezuely v Barceloně 2012 (FW34 Renault RS27). Nástup hybridních pohonných jednotek při nesl týmu třetí místo v Poháru konstruktérů 2014 a 2015 (za Ferrari a Mercedesem), 2016 – 2017 celkově páté, ale v sezonách 2018 – 2019 už jen poslední desáté. Přes tože má motory Mercedes-Benz, jsou jeho vozy pomalé (chassis, aerodynamika), ale postupně se zlepšují (na Hungaroringu 2020 oba postoupily do Q2 prvně od VC Itálie 2018), jenže na body v prvních šesti Grand Prix 2020 ještě nedosáhly (FW43 Merce des). Smlouvu na pohonné jednotky Merce des-Benz má Williams do roku 2025 (pro dloužena z původního kontraktu 2014 až 2020). Problémem týmu je hlavně technická nestabilita po odchodu Patricka Heada na odpočinek. Nástupci Sam Michael, Mark Gillan, Mike Coughlan, Pat Symonds a Pad dy Lowe tým postupně opustili a od roku 2019 tam vedoucí technickou roli nikdo ne měl. Williams podporuje plány na limit ná kladů 145 milionů USD ve formuli 1 ročně a spolu s ostatními v létě podepsal novou dohodu Concorde Agreement, která sice zlepšuje rozdělení financí F1, ale zároveň navýšením vstupní platby prakticky zne možňuje vstup nového týmu. Závodníci George Russell a Nicholas Latifi mají smlouvu s Williamsem i pro sezonu 2021. ■

9/2020 THauto

Historie

Foto Tom Hyan

► 1000 MIL ČESKOSLOVENSKÝCH 2020

SKVĚLÁ OSLAVA

Vypadá to, že se druhý ročník Grand Prix historických automobilů přece jen realizuje na 75 %. Odpadl jen podnik ve Zlíně...

ilniční závod 1000 mil československých po dle vzoru Mille Miglia se za první Republiky československé sice konal pouze třikrát, ale na jeho věhlas navázala v sedmdesátých letech vzpomínková jízda Praha – Bratislava a zpět, která se jako soutěž pravidelnosti jezdí dodnes. 1000 mil československých je největším veteránským sportovním podnikem u nás, ale jeho realizaci odsunul koronavirus z tradičního červnového termínu (letos 4. – 6.), takže se jel až 12. – 15. srpna 2020, ale s velkou účastí a bez větších komplikací. Čtyřdílné mistrovství GP historických automobilů proto zahájil brněnský

TOM HYAN 1 Čekání na start v Opletalově ulici v Praze 2 Bugatti 23 Brescia (1926) přijela na závod až z Nizozemska (manželé Tjerk a Marjolijn Stapelovi) 3 Letošní ročník se jel na počest 125. výročí založení Škoda Auto (Laurin & Klement); na snímku tři různé roadstery Škoda Popular 4 Miloš Vránek st., zakladatel a majitel Renocaru, na cílové rampě (1938 BMW 328)

auto 2020/9

8 evival 2020, následovaly míle a vzhledem ke zrušení R Rallye Barum padla ve Zlíně také Bugatti GP, pláno vaná na 28. srpna. Proto se společně s tradičním závo dem do vrchu Zbraslav – Jíloviště (5. září) může usku tečnit jen pětasedmdesát procent plánovaného. Ale to je v dnešní podivné době vlastně úspěch... Poslední ostrý závod na plné trati 1000 mil (tedy 1600 kilometrů) se uskutečnil před 85 lety a aby této vzdále nosti konkurenti dosáhli, jelo se dvakrát z Prahy do Bratislavy a zpět! První ročník byl odstartován 10. června 1933 před budovou Autoklubu Republiky československé v Opletalově ulici v Praze stejně jako letošní jízda. V prvním ročníku zvítězil Ing. Petr Mucha se šestiválcovým roadsterem Praga Alfa 1,8 litru (spolu jezdec Karel Urban), když dosáhl průměrné rychlosti 83,76 km/h (čas 19:01:15 h). Posádka Jindřich Knapp/ Karel Vojíř (Walter Junior S) utrpěla značnou časovou ztrátu a na vítěze nestačila. Závodu se zúčastnily tovární týmy Praga (vítěz Mucha), Aero (dvojice Ka funěk/Zöldner třetí), Wikov (Adolf Szczyzycki odpadl z vedení), Zbrojovka Brno a Walter (Knapp druhý a ví těz do 1100 cm3). Bohužel Petr Mucha zahynul v tré ninku na další ročník na silnici u Čáslavi, kde ho dodnes připomíná pomníček.

Foto Tom Hyan

V cíli před NTM Praha (1938 Aero 30 Sodomka a 1939 Škoda Popular)

9 5 Lubomír Pešák, majitel Veteran Areny Olomouc, představil Alvis 4.3 Litre Drophead Coupé s karoserií Offord & Sons (1938), s nímž v padesátých letech jezdil Stirling Moss 6 Manželé Jakub a Eva Stauchovi s unikátním vozem Bugatti 13 Brescia (1921) 7 Stanislav a Jan Profeldové, otec a syn, na Bugatti 37 ročníku 1926 (čtyřválec 1,5 litru) 8 Michal Velebný (zády), Miroslav Krejsa a Karel Kupka nemohou při 1000 mil chybět 9 Jiří a Gabriela Čekanovi (1938 Aero 50 Sport) dojeli jako první s nejmenším počtem trestných bodů

Druhý ročník 1000 mil československých odstartoval 15. června 1934 a byl mezinárodní (s německou účastí), k týmům s tovární podporou přibyla Tatra. Závod se zrychlil, posádka Jindřich Knapp/Karel Vojíř tentokrát ovládla absolutní klasifikaci na silnějším šestiválci Wal ter Standard S, když dosáhla dodnes platného rekordu 103,598 km/h (čas 15:22:37 h) a porazila dvojici Stu dený/Adámek (sedan Ford V8). Pozornost továrních týmů se soustředila na třídu do 1100 cm3, v níž tovární Zbrojovka Brno Z4 (Josef Mamula/František Mašek) dosáhla průměru 92,063 km/h (čas 17:18:12 h) před továrním Walterem (Ivan Hodáč/František Zima), který ztratil jen 3:56 min. Ještě sedmý Walter, jenž řídili Ing. Jaroslav Hausman (později známý motoristický no vinář) a Jiří Tachecí (dovozce belgických vozů Impéria), byl jen o dvacet minut zpátky. Na prvních osmi místech třídy dojely jen vozy Z4 a Walter Junior SS. Třetí a poslední předválečný ročník 1000 mil česko slovenských se jel 15. června 1935 a závod ovládla dvojice Jan Kubíček/Jaroslav Smažík na Bugatti 35, ovšem poháněným motorem Ford V8! Dosáhla času 15:46:12 h a průměrné rychlosti 97,68 km/h, na druhé pozici opět skončil čistokrevný Ford V8 posádky Stu dený/Adámek (15:49:14 h). Tentokrát přijeli ►►►

9/2020 THauto

► 1000 MIL ČESKOSLOVENSKÝCH 2020

Foto Tom Hyan

Italové, jistý Randaccio (Alfa Romeo) vedl až do Brna, kde měl kolizi se soukromým vozem a vzdal, Renzo Cantoni (Lancia) vyhrál třídu 1500 cm3 a Ruggero Minio (Fiat 508 Balilla) třídu do 1100 cm3. Závod pozname naly dvě vážné nehody, František Kůrka zahynul (Walter Junior SS, spolujezdec Trnka nezraněn) a po pulární Bohumil Turek (Aero 30) se spolujezdkyní Elou Slavíkovou byli vážně zraněni (pro Turka to znamenalo konec závodnické kariéry). Legendární posádka Zdeněk Pohl/Ing. Jaroslav Hausman na britském voze MG Magnette se ve druhé etapě dostala do vedení, ale pro mechanickou poruchu odpadla. Vzhledem k vývoji politické situace se závod další roky nejel. V roce 1970 uspořádal Veteran Car Club AMK Praha první vzpomínkovou jízdu pod názvem 1000 mil česko slovenských, i když se trasa do Bratislavy a zpět projíž děla jednou (tedy 500 mil). První ročníky se jely na čas. Nechyběl Ing. Jaroslav Hausman (1907 – 1976), který ročníky 1970 a 1971 vyhrál na malém voze MG Midget PB s litrovým čtyřválcem z roku 1936, když ve druhém dosáhl průměru 96 km/h! Po roce 1972 se závod z bez pečnostních důvodů změnil na soutěžní jízdu s největ ším zvoleným průměrem 60 km/h. K 1000 mil mám osob ní vztah. Zatímco v roce 1972 jsem neodstartoval pro proraženou nádrž ráno na startu, v ročníku 1973 si už můj Wanderer W24L model 1937 vedl mnohem lépe. Po startu z Prahy ve 4:25 h jsem byl v 8:38 h v Brně, do

auto 2020/9

1 Vauxhall 25 HP typ GY, šestiválec OHV 3125 cm3 (ø 81,94 x 101,6 mm) z roku 1937, vyjel na 1000 mil z depozitáře NTM Praha, ale do cíle nedojel 2 Bentley 3 Litre (1922) německé posádky Alexander a Helmut Dirmbergerové 3 Druhý nejnižší počet trestných bodů měli Pavel Krotil/ Zuzana Kadlčková (BMW 326 z roku 1937) 4 Ivan a Michal Nečesánkové (1939 Jawa Minor) obsadili celkově osmé místo (dvouválec 615 cm3) 5 Karel Kupka se spolujezdcem Jiřím Kladívko Rožnovským měli smůlu; čtyřválec 972 cm3 jejich Sénéchalu SS (1924) to cestou vzdal...

stal razítko v Bratislavě a ve 13:18 h opět v Brně, za Ko línem však začal vůz zpomalovat a pouhých 27 kilometrů před cílem se zadřel čtyřválec 1,8 litru! Se spolujezdkyní Evou Lukešovou jsme zůstali na silnici kdesi u Českého Brodu, ale naši přátelé a spolužáci Petr Brzák/Jiřina Jan ková (Aero 662 z roku 1933) dojeli až do cíle na čtrnác tém místě v kategorii I. Ani další dva starty s Wanderery nebyly úspěšné, přechod na dvoulitrový šestiválec BMW 321 přinesl třetí místo v ročníku 1976, zatímco o rok poz ději jsme byli z druhého místa diskvalifikováni pro překro čení časového limitu v průjezdní kontrole (než jsme totiž se spolujezdcem Jiřím Sikou a dalšími pomocníky obrá tili převrácený vůz z boku zase na kola, chvíli to trvalo). Od té doby jsem na 1000 mil československých nebyl, protože se většinou konaly ve stejný termín jako moje cesta na 24 h Le Mans. Až letos to vyšlo a byl jsem příjemně překvapen. Startovní pole čítalo přes stovku automobilů a bylo vidět, že se všichni účastníci dobře baví. Pro pořádek uveďme, že podle počtu trestných bodů bylo pořadí v cíli 1000 mil československých 2020 následující – vyhráli Jiří a Gabriela Čekanovi (Aero 50 Sport z roku 1938), za nimi dojeli Pavel Krotil (1937 BMW 326), Franz Budinsky (1936 Aero 50), Karel Stier wald (1939 La Salle), Boris Bělousov (1947 Tatra 87), Zdeněk Kuthan (1932 Tatra 57), Petr Korbelář (1947 Tatra 87), Ivan Nečesánek (1939 Jawa Minor), Tomáš Kalkus (1934 Lagonda M45) a další účastníci. ■

9/2020 THauto

auto 2020/9

► Historie ► MOTO GUZZI (1965 – 2020)

DVOUVÁLCE 1

Před 55 lety byla představena nejslavnější sériová konstrukce Moto Guzzi, velkoobjemový vidlicový dvouválec...

istorie motocyklů Moto Guzzi je samo zřejmě mnohem delší, příští rok společ nost ustavená Carlem Guzzi a jeho spo lečníky Emanuelem a Giorgiem Parodi oslaví 100 let od založení v italském Mandello del Lario (Como). První typy byly ležaté čtyřdobé jednoválce 500 cm3, ale v konstrukci více válcových motorů má Moto Guzzi obrovské zkuše nosti, jejich vyvrcholením je vidlicový osmiválec kon struktéra Giulia Carcana pro okruhové závody Grand Prix 500 cm3 (když Moto Guzzi v roce 1957 odstou pila ze závodů, měla na svém kontě 14 titulů mistrů světa, 47 mistrů Itálie a 3329 vítězství). Společnost Moto Guzzi S.p.A. představila na Milán ském motosalonu 1965 vzduchem chlazený dvou válec V7 (700 cm3) s válci do V/90°, který vznikl jako motocykl pro armádu a policii ve stylu Harley-David son, ale s podélnou osou klikového hřídele vzhledem k rámu, což usnadnilo pohon zadního kola kloubo

PETR RUTEK 1 Sportovní Daytona 1000, pojmenovaná podle účasti v závodě Battle of the Twins, s motorem 992 cm3 (ø 90 x 78 mm) o výkonu 68 kW (93 k)/8000 min‑1 2 Jeden z prvních typů V7 750 Ambassador se zvětšeným objemem válců, určený pro severoamerický trh (stejně jako California) 3 Nová Norge 1200 s motorem 1151 cm3 (ø 95 x 81,2 mm) o výkonu 70 kW (95 k)/7500 min‑1, opět pojmenovaná podle vzducholodi Umberta Nobile a Roalda Amundsena

vým hřídelem. Prodej byl zahájen v únoru 1966, následovaly různé civilní verze V7. První dvouválec OHV měl objem 703,7 cm3 (ø 80 x 70 mm) a výkon 37 kW (50 k)/6200 min‑1, se čtyřstupňovou převodov kou uděloval motocyklu o pohotovostní hmotnosti 230 kilogramů největší rychlost 170 km/h. Změnou vrtání a zdvihu vznikaly postupně různé objemové verze a motocykly s tímto motorem se vy rábějí dosud, přičemž model 2020 zvaný Moto Guzzi V7 III nabízí z objemu 744 cm3 (ø 80 x 74 mm) s dvouventilovým rozvodem OHV výkon 38 kW (52 k)/6200 min‑1, převodovka je ovšem pětistup ňová. Geniální konstrukce tak přežila svého tvůrce Giulia Cesare Carcana (1910 – 2005), jenž byl v le tech 1936 – 1966 zaměstnancem Moto Guzzi, kde nejprve pracoval na vojenských a závodních moto cyklech, aby se v roce 1951 stal šéfkonstruktérem Moto Guzzi, která už od roku 1950 využívala ve vývoji vlastní aerodynamický tunel! Carcano ►►►

9/2020 THauto

Foto Moto Guzzi

Moto Guzzi V11 Sport s klasickým motorem 1064 cm3 o výkonu 67 kW (91 k)/7800 min‑1 z nabídky pro japonský trh (2001)

► MOTO GUZZI (1965 – 2020)

Foto Moto Guzzi

Moto Guzzi V7 Sport se zvětšeným motorem 749 cm3 (ø 82,5 x 70 mm) o výkonu 51 kW (70 k)/7000 min‑1, další vývoj od Lino Tontiho (1971)

Moto Guzzi 1000 S, nástupce V7 Sport, ale s větším motorem 949 cm3, se vyráběla v letech 1989 až 1993

Moto Guzzi 1000 I-Convert s dvouválcem 949 cm3 a samočinnou dvoustupňovou převodovkou s kapalinovým měničem momentu Sachs (1975 – 1985)

z firmy odešel po změně majitelů, pak se věnoval lodím (plachetnice pro závody), ale jeho dvouválec V7 žije dodnes. Nástup V7 byl provázen krizí motocyklo vého trhu, navíc Carlo Guzzi zemřel v roce 1964 a záhy podnik převzala státní organi zace pro rozvoj průmyslu SEIMM (Società Esercizio Industrie Moto Meccaniche), a proto Carcano s asistentem Enrico Canto nim odešli. Nástupcem se v roce 1967 stal známý Lino Tonti (1920 – 2002), bývalý konstruktér motocyklů Benelli, Aermacchi, FB Mondial, Paton, Bianchi, Gilera a vlast ních Linto. Pod jeho vedením (a za účasti Umberta Todero, spolupracovníka Car cana, který zůstal) vznikly nové lehčí verze V7 Sport (1970) a odvozená 1000 S (1989), poháněná motorem 949 cm3 (ø 88 x 78 mm) o výkonu 60 kW (81 k)/7400 min‑1. Další varianty měly objem 757, 749, 844, 877, 992, 1064 a 1151 cm3, vyjely nové modely označené Ambassador, California, Le Mans, Daytona, V11, V9, Centauro, Breva, Griso, Bellagio, Quota, Targa a další. V roce 2017 oficiálně Moto Guzzi oslavila 50. výročí mo delu sérií V7 III Anniversario (1967 – 2017 V7 50 s motorem 744 cm3). V roce 1976 využil Lino Tonti shodnou koncepci i pro menší objemové třídy, první byl typ V35 s dvouválcem 346 cm3 (ø 66 x

auto 2020/9

1 Moto Guzzi California Special Sport s motorem 1064 cm3 (ø 92 x 80 mm), ale o výkonu 54 kW (74 k)/6400 min‑1 z modelového roku 2001 2 Moto Guzzi Nevada 350 s nejmenší verzí dvouválce 346 cm3 (ø 66 x 50,6 mm) o výkonu 22 kW (35 k)/6200 min‑1 (1994) 50,6 mm), následovaly V50 (450 cm3), V65 (643 cm3) a V75 (744 cm3), přičemž pozdější modely dostaly slavná jména Imola, Monza, TT, Florida a jiná. Další zajímavostí byla Moto Guzzi 1000 I-Convert se samočinnou dvoustupňovou převodovkou a kapalino vým měničem točivého momentu, s mo torem 949 cm3 o výkonu 45 kW (61 k)/ 6500 min‑1, nabízená především policejním sborům (1975 – 1985). Dvouválce V7 a další se objevily také na závodní dráze. V roce 1969 dobyli jezdci Vittorio Brambilla, Guido Mandracci, Angelo Tenconi a Remo Venturi na Monze rekordy ve třídě 750 cm3 na 100 kilometrů, 1 hodinu a 1000 kilometrů s prů měrnou rychlostí 207,07 až 219,67 km/h. V závodech se kromě Vittoria (druhý v 500 km Vallelunga 1971) objevili také jeho bratr Ernesto Brambilla, Jack Findlay, Rai mondo Riva a další známí jezdci. Během let udělaly karburátory Dell’Orto místo elektronickému vstřikování paliva

Weber-Marelli, přišly čtyřventilové verze, ale také typy s dvojitým zapalováním (dvě svíčky na válec) a se šestistupňovou pře vodovkou. Motory procházejí postupným vývojem, vznikly i prototypy pro jejich ná hradu, ale vzhledem k výrobním počtům a finanční situaci se většinou nerealizovaly sériově. Samotná Moto Guzzi prošla řadou změn majitelů, po SEIMM (od 1967) na stoupily De Tomaso Industries Inc. (1973; od 1988 spojeno s Benelli do GBM = Guzzi -Benelli-Moto SpA), pod taktovkou Fin progetti (od 1994)/De Tomaso/TRG (Tri dent Rowan Group) proměněno znovu Moto Guzzi S.p.A. (1996); od 2000 přišel Ivano Beggio (Aprilia) a od roku 2004 je Gruppo Aprilia včetně Moto Guzzi součástí Piaggio Group. Poslední verze dvouválce má objem 1380 cm3 (ø 104 x 81,2 mm), zachovává rozvod OHV (nyní 4V) a chla zení vzduchem. Dosud vzniklo přes sto tisíc motocyklů této řady. ■

9/2020 THauto

► ŠKODA 706 R (1946 – 1958)

PROSTĚ KLASIKA Posledním klasickým nákladním vozem Škoda byl typ 706 R, který měl opravdu zajímavý osud... 2

TOM HYAN

1 Zesílená Škoda 706 R nesla označení 906 R, měla vyztužený rám pro zvýšenou užitečnou hmotnost 9 tun 2 Klasický valník Škoda 706 R s původní členitou maskou přídě a užitečnou hmotností 7 tun 3 Na prospektu v anglickém jazyce je ještě uveden výrobce Škoda v Mladé Boleslavi

auto 2020/9

oslednímu nákladnímu vozu Škoda s ka potovou budkou řidiči říkali důvěrně Barča, ale když přišel modernizovaný Trambus, změnila se na Čumákovou Barču. Příď nákladní legendy Škoda 706 R byla totiž impozantní, její nástupce 706 RT (Trambus) ovšem také patří k československým legendám. Škoda 706 R (Rekonstruovaná) patřila k nejrozšířenějším silničním nákladním automobilům na našich silnicích od konce války až do sedmdesátých let. Byla posled ním typem z Mladé Boleslavi, přestože její výroba

byla záhy direktivně převedena do letňanské Avie a pak do Mnichova Hradiště, kde vyjížděla z hal nové továrny LIAZ (Liberecké automobilové závo dy). Její historie sahá až do konce třicátých let, kdy vznikly první těžké nákladní vozy označené Škoda 706 (se šestiválcem 8,6 litru o výkonu 81 kW/110 k) a 806 (se šestiválcem o zvětšeném objemu 11,8 litru a výkonu 99 kW/135 k), podle zavedeného systému s označením vyjadřujícím užitečnou hmotnost ná kladu (7 a 8 tun) a počet válců motoru. Po druhé světové válce sice Škodovka ještě vyrá

► ŠKODA 706 R (1955) MOTOR – kapalinou chlazený vznětový řadový šestiválec Š 706, uložený podélně vpředu; litinový blok s mokrými vložkami válců, tři litinové hlavy (vždy pro dva válce); sedmidílný klikový hřídel; OHV 2V; nepřímé vstřikování nafty do vírové předkomůrky s žhavicími svíčkami, řadové vstřikovací čerpadlo PAL PV 6R8 OP 115e 451 (nebo 493); objem 11 782 cm3 (ø 125 x 160 mm); 18,0:1; 99 kW (135 k)/1750 min‑1 a 618 N.m (63 kp.m)/1200 min‑1. Náplň chladicí kapaliny 45,0 l. Elektrická výzbroj 24 V, dva akumulátory 12 V/150 A.h; dynamo PAL 24 V/300 W a spouštěč PAL 24 V/4,4 kW (6 k).

4 5

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – dvoukotoučová suchá spojka; pětistupňová převodovka bez synchronizace (7,65 – 4,27 – 2,60 – 1,59 – 1,00 – Z 4,84); stálý převod 5,62; pohon zadní nápravy. PODVOZEK – obdélníkový ocelový rám ze dvou podélníků a většího počtu příček; tuhé nápravy, vedené a odpružené svazky podélných listových per; šnekové řízení bez posilovače; tlakovzdušná brzdová soustava, bubnové brzdy v kolech; mechanická parkovací brzda na zadní kola; trojdílná kola Trilex, pneumatiky Barum 12,00 – 22. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (valník) – rozvor náprav 5000 mm, rozchod kol 1930/1815 mm; d/š/v 8285/2500/2360 mm; světlá výška 320 mm; ložná plocha 5000 x 2350 mm, výška bočnic 500 mm; ložná výška 1354 mm; objem palivové nádrže 150 l; pohotovostní/užitečná hmotnost 7260/7300 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 53,5 km/h; průměrná spotřeba paliva 30 l/100 km; spotřeba motorového oleje 0,8 l/100 km. Největší stoupavost 32 %.

6 7

Škoda 706 R AKVS, kropicí nástavba o objemu 6000 litrů; povšimněte si stanoviště operátora kropicího zařízení za budkou řidiče běla lehké nákladní vozy typu 256 B (šestiválec 3,3 litru o výkonu 59 kW/80 k, užitečná hmotnost 2,5 tuny), než dostaly přednost konkurenční Pragy RN/ RND, a tak se v roce 1946 soustředila na sedmitunu 706, kterou výrazně modernizovala, a proto se po rekonstrukci označení změnilo na 706 R. Byl to klasický nákladní automobil se žebřinovým rámem, dlouhou kapotou ukrývající silný řadový šestiválec, s obrovským volantem, který zasahoval do druhé poloviny výšky čelního okna, s dělenými koly Trilex a dvojicí tuhých náprav, z nichž pouze zadní byla

poháněná. Šlo tedy o silniční automobil, nevhodný do těžšího terénu, tam tehdy jezdily nové Tatry 111 a Pragy V3S s pohonem všech kol. První vozy Škoda 706 R se objevily se zdobnou čle nitější přídí, která jakoby evokovala úsměv na tváři, pokud to lze u stroje říci; teprve od roku 1955 měly dále modernizované vozy strohou elegantní příď s jednodušší mřížkou. Byly neobyčejně robustní a spolehlivé, osvědčený motor Škoda 706 Diesel s nepřímým vstřikováním nafty do vírové předko můrky dával stejně jako před válkou největší ►►►

4 Třístranný sklápěč Škoda 706 RS s křížovými prolisy ocelové korby 5 Modernizovaný automobil s novou přídí na továrním snímku z předvádění v Africe 6 Detail přední tuhé nápravy s tyčemi šnekového řízení, jehož hřídel je uložen v kuželíkových ložiskách 7 Zadní tuhá náprava s odpružením svazky podélných listových per

9/2020 THauto

► ŠKODA 706 R (1946 – 1958) 1

Klasický nesnížený podvozek nákladního vozu Škoda 706 R

Snížený podvozek pro autobus Škoda 706 RO (rozvor náprav se zvětšil z 5000 na 5400 mm)

1 Rozměrový náčrt modernizovaného provedení valník Škoda 706 R 2 Rozměrový náčrt modernizovaného provedení sklápěč Škoda 706 RS 3 Příčný řez motorem Škoda 706 prozrazuje neobvykle velký průměr válečkových ložisek klikového hřídele 4 Vznětový šestiválec Škoda 706 (nepřímý vstřik paliva) s pětistupňovou převodovkou, která ještě neměla synchronizaci výkon 99 kW (135 k) při 1750 min‑1, objem také zůstal 11 782 kubických centimetrů s vrtáním válců 125 mm a zdvihem pístů 160 mm, teprve přechod na přímé vstřiko vání u nástupce 706 RT (trambus) přinesl při stejném objemu válců zvýšení výkonu na 118 kW (160 k) a zároveň snížení spo třeby motorové nafty. Výhodou nepřímého vstřikování však byl nejen měkčí běh mo toru, ale také nižší hlučnost. Pětistupňová převodovka s přímým řazením dlouhou pá kou na podlaze neměla ještě synchronizaci a umožňovala největší rychlost 53,5 km/h. Škoda na rozdíl od jiných výrobců tvrdo šíjně zůstávala u kapotové koncepce už od převzetí mladoboleslavské automobilky Laurin & Klement v roce 1925, kdy přebrala její konstrukce a upravila pod značkou Škoda. Největší byl čtyřtunový typ 540, vy ráběný od roku 1923, samozřejmě s kapo tovou budkou, zesílený na typ 550 (pěti tuna, 50 k) o tři roky později. Další vývoj přinesl nové značení, v němž byla zakódo vána užitečná hmotnost a počet válců mo toru, zrodily se tak typy 506/504, 304/306, 206, 606, 656, 806 a konečně 706, vyráběná v letech 1939 – 1943. Přestože byla výroba Škody 706 za protektorátu zastavena, kon struktéři vedení Ing. Oldřichem Medunou (1902 – 1996) tajně pracovali na přípravě poválečných výrobků. Šéfové konstrukce

auto 2020/9

Oldřich Meduna (Škoda) a Jan Lanc (Praga) se také sešli, aby se dohodli o budoucím vývoji, a uzavřeli gentlemanskou dohodu, taková byla tehdy doba. Škoda se pak sou středila na vývoj typu 706 R, menší Škoda 256 B vyběhla z výroby v roce 1946, Praga vsadila na třítuny RN a RND (Diesel), za tímco poslední sedmituna typu ND byla bez dalšího vývoje vyrobena v říjnu 1947. Škoda 706 R se tak stala posledním klasickým ná kladním automobilem své značky, ale také prvním, vyráběným v letecké továrně Avia. Když se Avia vrátila k letadlům, putovala výroba od ledna 1952 do účelově zřízených Libereckých automobilových závodů, kde přežila do roku 1958, kdy Čumákovou Barču nahradily moderní trambusy bezka potové koncepce, ale nadále vycházející z konstrukčních skupin řady 706. Podle dohody, uzavřené 27. října 1954 na Československé obchodní komoře, bylo ná

4 rodnímu podniku LIAZ povoleno užívat ochranné známky Škoda i pro export. Vozy Škoda 706 R se také vyvážely, vznikla dlouhá řada variant, včetně zesílených typů 906 R a sklápěčů 706 RS a 806 RS (první číslo opět udává užitečnou hmotnost v tu nách), ale všechny byly známé prostě jako sedmsetšestky. Valník 706 s dřevěnou kor bou měl rozvor náprav přesně pět metrů stej ně jako délku ložné plochy, kratší ocelová korba sklápěče 706 RS s křížovými prolisy měla ložnou délku čtyři metry. Poměrně roz šířený byl kropicí automobil 706 AKVS, který vezl operátora kropení na sedačce vytvo řené v cisternové nástavbě! Pro autobusové nástavby, jejichž výroba se rozběhla pod označením Škoda 706 RO, vznikl upravený snížený rám s rozvorem náprav prodlouže ným na 5,4 metru. Také tyto autobusy patřily k běžnému obrazu našich silnic a jejich tram busovou kabinu využívaly i nejrůznější spe ciální vozy, k nimž patří především sériově vyráběné stěhovací skříňové automobily typicky žlutého barevného provedení, či po pelářské vozy Škoda 706 ROK (systém Kuka). Zajímavý byl i chladírenský automobil s vybavením z kolínské Frigery. Na export ních trzích se Škody 706 objevily až v Africe. Podle dostupných údajů bylo vyrobeno 7877 vozů v letňanské Avii a 20 531 v závodech LIAZ v Mnichově Hradišti. ■

9/2020 THauto

► MUSEUM CZECH ROAD RACING

Foto Tom Hyan

eXtra

300 ZATÁČEK...

Muzeum v těsné blízkosti hořického okruhu pro závod 300 zatáček je zasvěceno především československým motocyklovým závodníkům...

ajímavý stánek motoristické historie jsme navštívili letos poprvé a je třeba říci, že si všechna doporučení zaslouží. Je milou připomínkou motocyklové závodní historie nejen v Hořicích, s přiměřeným rozsahem výstavních prostor na dvou podlažích západní části hořického zámku, a s doprovodnými výstavami, které se každý rok mění. Ta první v roce 2018 se jmenovala Pocta hořickým závodům a lidem kolem nich, ta druhá v roce 2019 Od laurinky po superbike a ta letošní, kterou můžete vidět až do 15. září, nese název Nesmrtelný dvoutakt na závodních tratích. Strašně dávno jsem byl v Hořicích na závodech, které se od roku 1968 jmenují 300 zatáček Gustava Havla, ale dodnes si to dobře pamatuji. Se spolužákem ze strojní průmyslovky Zdeňkem Taliánem jsme usedli na jeho zánovní ČZ 250 Trial a vyrazili směrem k Hořicím. Byl to vlastně první motocyklový závod, jaký jsem kdy viděl. Psal se rok 1969, nádherná přírodní trať mě okouzlila, jednotlivé třídy vyhráli skuteční mistři Zbyněk Havrda

auto 2020/9

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Hořice v Podkrkonoší (CZ) Gustav Havel a jeho závodní Jawa 350 OHC (1958; vlevo vpředu) a Matchless 350 OHV, jehož nový podvozek sestrojil s bratrem Jiřím v roce 1948

(AHRA 50), Friedhelm Kohlar (MZ-RE 125), František Boček (Jawa 250) a Bohumil Staša (ČZ 350). Byl to závod mezinárodní, a tak mi v paměti utkvěla jména Jean Campiche, Ivar Sauter a Rémy Hirschy, ze zahraničních strojů mě nejvíce zaujaly čtyřdobé Aermacchi 250... V roce 1980 jsem byl v Hořicích podruhé, tentokrát už vybaven fotografickým aparátem, s kolegou Jiřím Wohlmuthem jsme se jeli podívat především na švýcarského borce Rolfa Blattera. Nezklamal, vyhrál dvě třídy na Kreidleru 50 a Morbidelli 125, zatímco další dva závody patřily Bruno Lüscherovi (Yamaha 250 a 350). Časy se změnily, českoslovenští závodníci už neměli své Jawy, ČZ a Tatrany, a tak si dováželi různé zahraniční moto cykly, jež byly vesměs starší a horší než špičkové stroje cizích soupeřů. Naposledy jsem Hořice navštívil v roce 1985, kdy opět stopětadvacítky vyhrál Rolf Blatter na MBA. Návrat po pětatřiceti letech však stál za to, hned jsem si vzpomněl na fantastickou jízdu závodníků, a zatoužil závod opět vidět. Nepřetržitě se totiž jezdí od roku 1961, pouze ten letošní ročník musel být zrušen ►►►

1 Antonín Vitvar a klasická Jawa 175 Villiers (na stejném typu vyhrál závod do vrchu v Hořicích 28. května 1933) 2 Dandy 50 s motorem Sachs 7,3 kW (10 k) jezdce Jaroslava Koppa mladšího (1996) 3 Tříválcový Triumph 750 o výkonu 62 kW (84 k) z roku 1971, s nímž závodil Frankie Mrázek (1936 – 2014), když stroj koupil v Kanadě od Paula Smarta 4 MBA (Morbidelli-Benelli-Armi) 125 československého reprezentanta Zbyňka Havrdy, další pokračování Morbidelli, jež prvně vyhrála Grand Prix v Brně 1970 (Gilberto Parlotti) 5 MZ-Delfín 125 s originálním německým motorem, ale s novým rámem konstruktéra a jezdce Karla Sedláčka (1976) 6 ZUPA 80, motocykl Pavla Zubatého s kapalinou chlazeným válcem HH (Hans Hummel) a duralovým samonosným rámem (1986 – 1989)

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

5 6

Foto Helena Hyanová

9/2020 THauto

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

► MUSEUM CZECH ROAD RACING

2 1 Výstavní síň s československými závodními dvoutakty nižších objemových tříd 2 Tatran 50 s rámem od Jaroslava Nešpůrka z Řeznovic u Brna (motor z Považské Bystrice v podvozku brněnského jezdce z roku 1971) 3 FAVA 125 z roku 1968 závodníků Jiřího Famfulíka a Bohuslava Vaňouse s kapalinou chlazeným jednoválcem o výkonu 14,7 kW (20 k)

auto 2020/9

z koronavirových důvodů. Před válkou se 300 zatáček jelo už v letech 1936 – 1938 zásluhou trampského klubu Grey Grizzly a Ligy československých motoristů. Museum Czech Road Racing, jak zní oficiální název, najdete poměrně snadno, vše je dobře značeno. Hned za ním můžete vyjet na kopec ke kempu, kde bylo místo startu a cíle, a to v blízkosti Masarykovy věže samostatnosti, z níž dohlédnete až na Sněžku. Hezká je i projížďka po malebném okruhu, ale nejdříve jsme zamířili do muzea! Jeho dominantou je místnost věnovaná památce Gustava Havla (1930 – 1967), továrního jezdce Jawy, který 300 zatáček čtyřikrát vyhrál ve třídě 350 cm3 v letech 1962, 1963, 1965 a 1966, když v ročníku 1964 odpadl z vedení těsně před cílem pro poruchu spojky. V ročníku 1967 nestartoval, protože neměl připravený stroj, ale přijel s rodinou a přihlíželi závodu

jako diváci. Bohužel to bylo naposledy. Zahynul poslední den roku 1967 cestou do strašnického závodu VVZ Jawa při banální dopravní nehodě. Expozice Gustava Havla zahrnuje dva závodní motocykly, a to tovární Jawu 350 OHC z roku 1958, čtyřdobý dvouválec DOHC o výkonu 31 kW (42 k)/ 9600 min‑1, a zajímavý Matchless 350 OHV, jehož rám pro britskou pohonnou jednotku zkonstruovali bratři Jiří a Gustav Havlové v roce 1948. S moto cykly Jawa 350 OHC dosáhli Gustav Havel a František Šťastný svých největších úspěchů (třetí a druhé místo v mistrovství světa za Gary Hockingem na čtyřválci MV Agusta). Na stroji stejného typu dojel Gustav Havel po souboji s Ernesto Brambillou třetí na Monze 1961 za Mike Hailwoodem a Gary Hockingem, na Velké ceně Německa (Hockenheim) stejně jako na Velké ceně Švédska byl druhý za vítězným

4 GRS 50 závodícího inženýra Stanislava Gregory ze Zábřehu na Moravě, dvoudobý jednoválec 50 a později 80 cm3 (1979 – 1983) 5 Juventa 50 se šestistupňovou převodovkou (1977), upravená pro třídu 80 cm3, s níž jezdil osminásobný mistr Bedřich Fendrich a později Květoslav Samák 6 RAVO 125 s kapalinou chlazeným dvoudobým dvouválcem, dílo Vlastimila Raina a Jaroslava Voňky ze Dvora Králové nad Labem (1968 – 1972) 7 FGR 125, v letech 2003 – 2004 profesionálně připravený závodní motocykl v dílnách Miroslava Felgra, předobraz verze Moto3 pro mistrovství světa 2012

7 Frantou Šťastným. Čestné místo má v Hořicích také nedávno zesnulý Bohumil Staša (1944 – 2019), byť poněkud nelogicky ve společnosti dvoudobého čtyřválce Jawa 350 typ 673, zatímco závody jezdil na čtyřdobém čtyřválci ČZ 350 typ 860. Velký prostor je věnován Antonínu Vitvarovi (1904 až 1978) z Nové Paky, jenž závodil s automobily i motocykly a před válkou třikrát vyhrál 300 zatáček v Hořicích ve třídě 350 cm3, rovněž na továrním motocyklu Jawa. Za války zachránil dva vozy Mercedes-Benz W154, z nichž jeden je dnes chloubou Národního technického muzea v Praze, zatímco druhý byl vyvezen do USA a objevil se tam na závodní dráze v Indianapolisu. Antonín Vitvar pokračoval v závodech i po válce, několikrát senzačně vyhrál brněnskou Velkou cenu Československa (1950 Norton 350 a 500; 1951 Norton 500; 1952 Jawa 500) a ještě v roce 1955

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

8 AHRA 50, připravená Václavem Rathouským a Zbyňkem Havrdou v Hradci Králové (v roce 1971 dojel Havrda pátý na MS v Brně)

8 tam byl třetí na oprášeném Nortonu 500 (před ním dojeli na nových Nortonech závodníci John Storr a zvítězil pozdější mistr světa Keith Campbell). Výstava závodních motocyklů nižších objemových tříd s dvoudobými motory představuje československé konstrukce, z nichž mnohé vznikaly jen díky obrovskému nadšení svých tvůrců v jediném exempláři, jiné se však dočkaly menších sérií a staly se uznávanými značkami. Připomeňme stroje AHRA (Autoopravny HRAdec Králové), padesátky i stopětadva cítky na slušné úrovni, které konstruoval Václav Rathouský spolu se závodníkem Zbyňkem Havrdou. K dalším vystaveným patří RAVO (Vlastimil Rain a Jaroslav Voňka), které mířily i do vyšší třídy 250 cm3, ale i jiné konstrukce. Většinou jde o unikáty, zapůjčené soukromými sběrateli. Prohlídka expozic a zajímavosti v okolí tak rozhodně za výlet do Hořic stojí. ■

MUSEUM CZECH ROAD RACING Riegrova 1, 508 01 Hořice v Podkrkonoší www.museumcrr.cz museumcrr@seznam.cz Telefon +420 774 197 545 Otevřeno 10 – 17 h čtvrtek až neděle (od června do 15. září) Základní vstupné 50 Kč, děti 30 Kč (do 12 let zdarma)

9/2020 THauto

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

► Volkswagen Group oznámil výsledky prodeje za první pololetí 2020, těžce poznamenané souborem opatření pro boj s koronavirem. Z deseti koncerno vých značek pouze jediná zvýšila odbyt, a tou je britská Bentley se 4918 prodanými vozy, zatímco loni jich bylo za stejné období jen 4785. Přesto právě Bentley byla první, která si pospíšila se sdělením, že propustí zhruba čtvrtinu zaměstnanců. U Lamborghini klesl odbyt ze 4553 na 3548, u Bugatti ze 42 na 33 a u Porsche ze 133 484 na 116 964 vozů.

► Překvapivé jistě je, že v době recese zaviněné koronavirem, se mění šéfové, kteří se osvědčili. Není to jen Bernhard Maier, ale k 15. červenci opustil VW Group také Andreas Renschler z pozice šéfa TRATON SE a člena předsta venstva Volkswagen AG, jehož nahradil v první funkci Matthias Gründler. Pan Renschler byl dříve členem představenstva Daimler AG (do 2014), kde zahájil kariéru hned po studiích v roce 1988. Podílel se na vývoji M-Klasse (nyní GLE), Smartu, vyrovnání s Mitsubishi (MMC) a pak od roku 2004 užitkových vozů, přičemž zejména tyto zkušenosti přenesl v únoru 2015 do VW Group. ► K posledním novinkám skupiny TRATON patří čistě elektrický kloubový autobus MAN Lion’s City 18E (délka 18 m), jehož druhá a třetí náprava je poháněna (celkový výkon až 480 kW/653 k a dojezd neuvěřitelných 270 kilometrů).

auto 2020/9

ŠKODA AUTO – THOMAS SCHÄFER Po překvapivém odchodu Bernharda Maiera z funkce předsedy přestavenstva byl novým šéfem Škoda Auto od 3. srpna jmenován Thomas Schäfer, rodák z hesenského Marburgu (narodil se tam 1. dubna 1970). Jako strojní inženýr nastoupil v roce 1991 u Daimlera v Mannheimu (užitkové vozy), později pro DaimlerChrysler pracoval v Rastattu (A-Klasse), Jižní Africe (výroba osobních vozů v East Londonu) a Malajsii (výroba v Pekanu), než se vrátil do centrály ve Stuttgartu a podílel se na expanzi do Číny (BAIC). V roce 2012 přešel do VW Group, od 2015 působil jako generální ředitel VW Group South Africa a je prezidentem AAAM (African Association of Automotive Manufacturers). Podle Herberta Diesse, šéfa Volkswagenu, má Schäfer posílit značku Škoda v oblasti levnějších vozů především jako konkurenci Hyundai/Kia a Renault/Dacia, kde zůstávají rezervy. Schäfer je sedmým předsedou představenstva automobilky od roku 1991 (předcházeli mu pánové Kalma, Kulhánek, Wittig, Jung, Vahland a Maier).

Foto Škoda Auto

► Součástí Volkswagen Group je společnost TRATON, která sdružuje aktivity v oblasti výroby těžkých nákladních vozů a autobusů. Její dvě divize Scania a MAN prodaly za první pololetí 2020 celkem 30 437 a 47 301 vozidel, zatímco o rok dříve 51 524 a 71 812. Společnost MAN má pobočku MAN Latin America, která nyní řídí rovněž aktivity Volkswagen Caminhões e Ônibus (VWCO založené 1981), tedy brazilskou produkci nákladních vozů a autobusů značky Volkswagen, určených pro trhy Latinské Ameriky a Afriky.

S platností od 1. října 2020 převezme Jim Farley funkce prezidenta a generálního ředitele Ford Motor Company v Dearbornu. Dosud byl vrchním provozním ředitelem a nahrazuje Jima Hacketta (65), překvapivě nominovaného na tyto pozice v roce 2017 (přišel od výrobce kancelářského nábytku Steelcase), jenž se rozhodl od Forda odejít. Farley má velké zkušenosti z automobilového průmyslu, u Forda nastoupil 2007 jako globální ředitel marketingu a prodeje, vedl Lincoln, Ford South America, Ford of Europe, New Technology v Corktownu a pak byl odpovědný za globální trh. Je to automobilový nadšenec, který začínal v roce 1990 u Toyoty (pomáhal vytvořit Scion), jako teenager si koupil Ford Mustang Coupé 1966 a jezdí amatérské závody (vystřídal AC Cobru 289, Lolu T298 s motorem Ford 2.0 BDA a úžasný 1966 Ford GT40 z vlastní stáje). Syn bankéře se narodil 10. června 1962 v Buenos Aires, kde rodiče tehdy působili, vystudoval ekonomiku a počítače (Georgetown University, UC Los Angeles), má tři děti, jeho bratrancem byl komik Chris Farley a dědeček Emmet Tracy pracoval u Forda v River Rouge, než si založil vlastní dealerství v Grosse Pointe (MI).

Foto Tom Hyan

► Celkový odbyt Volkswagen Group činil za prvních šest měsíců letošního roku 3 815 360 auto mobilů, zatímco loni za první pololetí to bylo 5 242 010 vozů! Skupina ke konci června zaměst návala celkem 637 202 lidí. Samotná značka Volkswagen prodala 2 198 908 osobních (loni 2 998 181) a 163 633 (259 571) lehkých užitkových vozů. Bilance Audi činí 707 225 (loni 906 180) vozů, Škoda prodala 426 712 (620 935) vozů (ale není ve ztrátě) a španělský Seat vykázal prodej 193 419 (314 279). Všechny údaje zahrnují také automobily ze společných podniků v Číně.

FORD MOTOR COMPANY – JIM FARLEY

NOVÉ KNIHY – MOTOCYKLY TATRAN Málokdo ví, že v Považské Bystrici vyráběli kromě motocyklů a skútrů Manet, ale i mopedů a Pionýrů Jawa, také velmi úspěšné závodní a soutěžní motocykly Tatran. Bohuslav Ferianec ze slovenské Modrovky vydal nákladem vlastním bohatě ilustrovanou knihu o 152 stranách, nazvanou Spomienky na cestné okruhové motocykle Tatran, která mapuje historii silničních závodních strojů třídy 50 a 125 cm3 z let 1964 až 1972, jež startovaly v mezinárodních moto cyklových závodech ještě o něco déle. Přestože kniha neprošla jazykovou úpravou, je neobyčejně záslužných činem, s mnoha fakty a dobovými snímky. K dostání v Czech Road Racing Museum v Hořicích v Podkrkonoší.

Kresba a foto Citroën

SLAVNÉ MOTORY Citroën 2 CV model 1957

CITROËN 2 CV (1948 – 1960) Proslulý dvouválec s protilehlými válci, vyvinutý pro projekt TPV (Toute Petite Voiture), jenž se představil v roce 1948 jako Citroën 2 CV a vyráběl do července 1990 (5,1 milionu vozů). Z původního objemu 375 cm3 se zvětšil na 425 cm3 v roce 1954, pak 435 cm3 a také 602 cm3 (2 CV 6 = 3 CV). Výkon vzrůstal na dvojnásobek i více. Konstruktérem je Ital Walter Becchia (1896 – 1976), který vyšel z návrhu Maurice Sainturata, ale rekonstruoval jej z kapalinového na vzduchové chlazení. Hliníkový blok a hlavy, litinové válce.

Plochý dvouválec OHV 375 cm3 (ø 62 x 62 mm) Stupeň komprese 6,2; karburátor Solex 22 Z ACI Původní výkon 6,6 kW (9 k)/3500 min‑1 Točivý moment 23,3 N.m/1800 min‑1

Kresba Bugatti • Foto Tom Hyan

SLAVNÉ MOTORY

Osmiválec DOHC 2V (ozubené soukolí vzadu) Objem válců 3257 cm3 (ø 72 x 100 mm) Dvojitý karburátor Stromberg; typ C/SC s kompresorem Roots Největší výkon: 103 kW (140 k)/4600 min‑1 (typ 57) 118 kW (160 k)/5000 min‑1 (typ 57C) 125 kW (170 k)/5500 min‑1 (typ 57S) 147 kW (200 k)/5500 min‑1 (typ 57SC)

BUGATTI 57 (1933 – 1940) Nejproslulejší osmiválec Ettora Bugattiho, uvedený ve verzi 3,3 litru s atmosférickým plněním (cestovní/ sportovní typ 57/57S) v letech 1933/1935 a s přeplňováním kompresorem (sportovní typ 57C/57SC) v roce 1937. Od předchůdce typu 49 stejných rozměrů válců se liší nový motor klikovým mechanismem se šesti kluznými ložisky, jež využila i závodní Bugatti 59 Grand Prix (1933 – 1936) a odvozená poválečná Bugatti 101 (1951).