__MAIN_TEXT__

Page 1

1

2021

BMW M440i s novou tváří

PŘEDSTAVUJEME ■ FORD EXPLORER PHEV ■ jeden z nemnoha amerických vozů oficiálně prodávaných na českém trhu ■ DACIA SANDERO ■ cenově dostupných automobilů s normálními proporcemi je stále méně... ■ KIA e-SOUL ■ většina výrobců dokázala, že vyvinout funkční elektromobily není problém


Kresba a foto Renault

SLAVNÉ MOTORY

RENAULT 30 TS (1975) Společným vývojem tří automobilek Peugeot, Renault a Volvo (PRV) vznikl nový zážehový šestiválec, který se od sedmdesátých let uplatnil nejen v automobilech těchto tří značek, ale i v některých dalších (Alpine, Lancia, Venturi, De Lorean). Vyráběl se ve francouzském Douvrinu, od roku 1975 poháněl Renault 30 TS, první šestiválec a do té doby největší osobní vůz značky v poválečném období. Motor byl uložen podélně před přední nápravou a poháněl přední kola. Hliníkový blok a hlavy válců. Zážehový šestiválec do V/90°, 2664 cm3 (ø 88 x 73 mm) Dva karburátory Solex (34 PBITA a dvojitý 35 CEEI) Kompresní poměr 8,65:1; rozvod OHC 2V (řetěz) Výkon 94 kW (131 k) DIN/5500 min‑1 Točivý moment 201 N.m/2500 min‑1


1

ŠESTÝ ROČNÍK číslo 1 (57), leden 2021 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2021

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

otevíráte první číslo šestého ročníku TH Auto, internetového časopisu, který pro vás připravujeme od května 2016, kdy jsme přišli o možnost systematicky publikovat články o automobilismu v kdysi renomovaném tištěném časopise. Děkuji všem, kteří nás na nové cestě podpořili, a také děkuji vám, čtenářům, za setrvalou přízeň. Minulý rok byl poněkud zvláštní, ale nikoli nezajímavý, což se samozřej­ mě odrazilo i na skladbě časopisu, když ubylo reportáží ze zahraničních cest. Chtěl bych být optimistou a věřit, že nový rok bude mnohem lepší, jenže nikoli všichni se o to opravdu snaží. Záleží jen na nás, nesmíme se přece nikdy vzdát. Chtěli jsme, aby první číslo roku 2021 bylo co nejlepší, aby přineslo co nejvíce informací, jaké jinde nenajdete. Stále bojujeme s tím, že dříve naprosto logické soubory technických údajů o nových vozech se dnes prostě nezveřejňují. O to je to větší výzva je sehnat, a nějaké průhledové kresby, které byly dříve kořením automobilových časopisů, už téměř ni­ kdo nedělá. Po dvacet let jsme také začínali novou sezonu návštěvou velkého autosalonu, což bylo zdrojem mnoha informací i generátorem zážitků. O tom, co nás v tomto ohledu čeká, píšeme hned na následu­ jících stranách. Přes všechny problémy se domníváme, že si každý ­petrolhead i elektrikář najde to svoje na našich stránkách. Přeji tedy ­příjemné čtení, minimální lockdowny a radost z jízdy! Všechno nejlepší v roce 2021, hlavně pevné zdraví a zdravý rozum!

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2021 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH Autosalony v roce 2021?�������������������������� 2 BMW řady 4 (G22)������������������������������������ 6 FORD Explorer PHEV 2021��������������������� 10 DACIA Sandero III (CMF-B)�������������������� 14 OPEL Corsa-e (Electric)�������������������������� 18 VOLKSWAGEN Passat (B8)��������������������� 22 KIA e-Soul (SK3)������������������������������������� 26 SUBARU Levorg 2.0 ES (VM)����������������� 30 Formule 1 – zhodnocení sezony 2020����� 34 Svět okruhů 2020������������������������������������ 38 Svět rallye 2020�������������������������������������� 40 Jezdci formule 1�������������������������������������� 42 FIA European Historic Championship������ 45 GLAS Automobile (1954 – 1969)������������� 46 Automuzeum Svět škodovek (Mrač u Poříčí nad Sázavou)���������������� 52 HALLER City������������������������������������������� 54 Nadace Elišky Junkové: ROSS – nákladní vozy (1991 – 1998)���� 56 Motorradmuseum Augustusburg (Schloss Augustusburg, D)������������������ 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových vozů Toyota Yaris, Mini Countryman JCW, BMW 840d Gran Coupé, Volkswagen Arteon, Mercedes-Benz GLE a GLA, Renault Captur PHEV, Kia e-Niro, Opel Grandland X a dalších ► Zapomenuté automobily NSU ► Nákladní automobily Gräf & Stift ► Muzeum v Dingolfingu ► Před startem formule 1

1/2021 THauto

1


Foto Tom Hyan

► SALON INTERNATIONAL DE L’AUTOMOBILE

AUTOSALONY? ZAPOMEŇTE!

Koronavirová krize obrátila svět naruby. Proč, to vědí jen ti, kteří ochotně přispěli světovému lockdownu a preventivně vše zavírají a ruší...

B

ohužel lidé se mění i bez koronaviru a lock­ downů. V posledních letech jsem často stále více slýchal zejména od mladých novinářů suverénní názor, proč jezdit na autosalony, když je vše k dispozici online, a to navíc dříve, než oni stačí ze salonu poslat zprávu svým ­ ­redakcím. Tito lidé zdaleka nepochopili, že život je pře­ devším o kontaktu mezi lidmi! Kromě možnosti vidět nejnovější automobily jeden vedle druhého byly salony také společenskou událostí, setkáváním lidí ať už spříz­ něných profesním či obchodním zájmem, anebo prostě entuziastů, kteří chtěli ta auta vidět na vlastní oči... Musím říci, že patřím k těm, které úpadek autosalonů velmi mrzí. Ano, jsou pro vystavovatele nákladnou zá­ ležitostí, ale snad za to milionové návštěvy přece jen stojí! Když jsem se kolegů zeptal, kde si jinde prohléd­

2

auto 2021/1

TH

TOM HYAN Nissan GT-R50 by Italdesign vznikne v padesátikusové sérii (Ženeva 2019)

nou exkluzivní vozy jako jsou například Koenigsegg nebo Pagani, tak jen pokrčili rameny, jim přece stačí driftovat s vypůjčeným testovacím bavorákem a pak něco opsat z internetu, jen aby dostali výplatu! Jak se svět změnil, stále vzpomínám na motoristické novináře, které jsem obdivoval, od nichž jsem se učil, studoval jejich články, hltal jejich zkušenosti a nakonec se s nimi na autosalonech i dalších akcích setkával. Jejich díla patří k ozdobám mojí motoristické knihovny. Bohužel také tyto legendy odcházejí a nové motoristické publi­ kace jsou často plné nesmyslů... Ženevský autosalon patřil k nejlepším na světě. Tři dny (tedy 28. února) před otevřením tiskových dnů 90. roč­ níku GIMS 2020 (Geneva International Motor Show) byl autosalon zrušen pro limit tisíce osob na jedné akci, vyhlášený švýcarskou vládou. Vystavovatelé museli ­


1

2 3

1 Porsche 718 Spyder se šestiválcem 4,0 litru o výkonu 309 kW (420 k) při otáčkách 7600 min‑1 2 Pininfarina Battista se čtyřmi elektromotory (celkem 1397 kW) a akumulátory 120 kWh (dojezd 450 km) vznikne ve 150 kusech

Foto Tom Hyan

3 Rimac C-Two se čtyřmi elektromotory (celkem 1408 kW) a akumulátory 120 kWh (dojezd 550 km) vznikne ve 150 kusech

4

5 6

7

r­ ozebrat své téměř hotové stánky ještě větší rychlostí, než je postavili. Utrpěli obrovské finanční ztráty, umocněné následující koronavirovou krizí a neústup­ ností EU v zavádění těžko splnitelných emisních předpisů, a tak není ani divu, že o autosalon v Ženevě ztratili zájem. Pořádající organizace Fondation du Salon International de l’Automobile vyčíslila svou ­ ztrátu na jedenáct milionů švýcarských franků. Na po­ čátku června však získala příslib půjčky 16,8 milionu

SFr od kantonu a státu Ženeva s tím, že musí uspořá­ dat autosalon v obvyklém termínu na jaře 2021. Průzkum mezi výrobci automobilů však prokázal, že mnozí nechtějí v roce 2021 vystavovat a upřednost­ ňují termín 2022, navíc nikde není zaručeno, že bude možné největší veřejnou akci na jaře 2021 ve Švýcarsku znovu uspořádat (bývá akreditováno ­deset tisíc novinářů, přichází přes 600 tisíc návštěv­ níků). Podmínkou půjčky bylo vrácení jednoho mi­ lionu franků do června 2021 bez ohledu na to, zda se autosalon bude konat. Za těchto okolností Fondation du Salon International de l’Automobile rozhodla půjčku odmítnout a nabídnout prodej akce GIMS ­vystavovateli Palexpo SA, a to s tím, že každoroční přínos autosalonu pro Ženevský kanton má hodnotu zhruba 200 milionů SFr. Olivier Rihs, ředitel ►►►

4 Fornasari GT 311 Gigi, návrat italské značky, kupé s osmiválcem Chevrolet Corvette o výkonu přes 440 kW (600 k) 5 Tesla Model 3, nejlevnější typ od kalifornského výrobce elektrických automobilů 6 Lamborghini Huracán Evo Spyder s motorem 5.2 V10 o výkonu 470 kW (640 k), zrychlením 0 – 100 km/h za  3,1 sekundy a největší rychlostí 325 km/h 7 David Brown Speedback GT, britské kupé na základě Jaguaru XKR s osmiválcem 5,0 l V8 Supercharged o výkonu 375 kW (510 k)

1/2021 THauto

3


► SALON INTERNATIONAL DE L’AUTOMOBILE

3

Foto Helena Hyanová

4

1 2

5 Foto Tom Hyan

6

1 Ford GT Heritage Edition na oslavu vítězství ve 24 h Le Mans 1968 a 1969 v barvách Gulf Oil Corporation 2 Hyundai 45 Concept EV, předobraz nového designu SUV této značky (Frankfurt 2019) 3 Lexus UX, nejmenší z řady luxusních SUV této japonské značky (New York 2019) 4 Rolls-Royce Wraith (RR5) v provedení Black Badge (barva Galileo Blue) 5 Rivian R1S, elektrický SUV s dojezdem přes 600 km (odvozený R1T je pick-up) 6 Ramsmobile RM-X2 Protos, víceúčelový hypercar 6,2 l V8 od ruských tvůrců, podnikajících v Albuquerque (New Mexico)

4

auto 2021/1

TH

GIMS, opustil funkci k 1. květnu 2020, na jeho místo byl jmenován Sandro Mesquita. Zda bude autosalon v roce 2022 obnoven, ovšem nikdo netuší. Nejvýznamnější světové autosalony sdružovala orga­ nizace OICA (Organisation Internationale des Con­ structeurs d’Automobiles), založená v Paříži už v roce 1919, ale její webová stránka je nyní mrtvá (ještě loni jsem tam ověřoval počet realizovaných autosalonů). Do velké pětky patří Ženeva, Frankfurt, Paříž, Detroit a Tokio, když kdysi tradiční Londýn a Turín prakticky zanikly (poslední pokusy o návrat zhatila korona­ virová krize). Německý salon IAA (International Auto­ mobil-Ausstellung) má být pro rok 2021 podle plánu přenesen z Frankfurtu do Mnichova, v liché roky se vystavují osobní vozy (nákladní v sudých letech, ale v Hannoveru, roku 2020 zrušeno). Pařížský Mondial de l’Automobile trpěl v posledním ročníku 2018 absencí mnoha významných vystavovatelů (to se ­ projevilo v menší míře i ve Frankfurtu a Ženevě), ale ještě v předposledním ročníku 2016 přilákal 1,2 mi­ lionu návštěvníků (loni byl zrušen). Detroitský NAIAS (North American International Auto Show) loni doplatil na předem plánovaný přesun z ledna na červen, kdy už byla koronavirová krize v plném proudu, a tak se další ročník přesunul až na září 2021. Tokijský ­autosalon se konal na podzim 2019 bez problémů,

vzhledem k dvouletému rytmu by se měl zopakovat v říjnu 2021. Všechny tyto autosalony jsme pravidelně navštěvovali, byly neobyčejně velkým zdrojem zají­ mavých informací. Zúčastnili jsme se rovněž posledního autosalonu v New Yorku 2019, který v Jacob Javits Conven­tion Center na Manhattanu každoročně přivítá přes mi­ lion návštěvníků, bohužel ročník 2020 byl zrušen a letošní 2021 opět teoreticky odsunut na srpnový termín. Věřme, že zvítězí zdravý rozum a nové ­automobily znovu uvidíme v plné kráse na autosa­ lonech. U některých to ani jinak nelze. Jak již bylo řečeno, v Ženevě tradičně vystavují rovněž exklu­ zivní značky, jejichž produkty nemáte šanci nikde jinde vidět, protože jsou vesměs určeny hrstce nej­ bohatších klientů. Stejně tak nikde jinde neuvidíte originální concept cars, jež jsou symbolem pokroku, nových technologií a designu.  ■


► BMW ŘADY 4 (G22)

Foto Tom Hyan

Automobily

Málokterý automobil BMW tak polarizoval příznivce bavorské značky jako právě nové 4 Coupé. Vyzkoušeli jsme nejsilnější verzi M440i xDrive...

V

roce 2019 se objevila sedmá generace BMW řady 3, a tak příznivci bavorské značky netrpělivě očekávali dvoudveřové provedení, které od minulé generace nese označení řada 4, a to i ve čtyřdveřové verzi Gran ­Coupé. Druhá generace čtyřky se představila v červnu 2020 a rozvinula nový design přední části, jenž nazna­ čila studie Concept 4 Series, uvedená na posledním Frankfurtském autosalonu IAA 2019. Nejprve vyjelo kupé (codename G22), následuje kabriolet (G23, nyní znovu s plátěnou skládací střechou) a 4 Gran Coupé

6

auto 2021/1

TH

TOM HYAN Druhá generace řady 4 (G22) přišla na trh na podzim loňského roku; vyzkoušeli jsme BMW M440i xDrive, nejsilnější model této řady

(G26), všechny s rozšířenou maskou přídě, tedy popu­ lárními ledvinkami, jejichž nový návrh je dílem jihokorej­ ského designera Seungmo Lima... BMW řady 3 je nejúspěšnějším automobilem své znač­ ky, jenž od uvedení v první generaci zaznamenal přes patnáct milionů včetně dvoudveřových verzí. Ty ovšem v rámci odlišení od roku 2013 nesou označení řada 4, přestože mechanické skupiny jsou se sedany shodné, přičemž ke kupé a kabrioletu přibylo první 4 Gran ­Coupé (2014). První generace 4, odvozená od 3 (F30), nese interní kódy F32/F33 a F36, s čímž koresponduje


Nový design přídě bude podle šéfdesignera Domagoje Dukece vyhrazen pouze vybraným modelům BMW

► BMW 4 (G22) – PŘEHLED TYPŮ označení vozu motor [objem cm3] 420i 4R 1998 430i 4R 1998 M440i xDrive 6R 2998 420d (xDrive) 4R 1995 430d xDrive 6R 2993 M440d xDrive 6R 2993 M4 (codename G82) 6R 2998 M4 Competition (G82) 6R 2998

výkon převodovka, spotřeba EU [kW/k] elektrifikace [l/100 km] 135/184 8A 5,3 190/258 8A 5,7 275/374 8A, mHEV 6,8 140/190 8A, mHEV 3,9 (4,3) 210/286 8A, mHEV 6,2 250/340 8A, mHEV 6,7 353/480 6M 10,8 375/510 8A 10,2

Foto Tom Hyan

1

2

3 generace druhá, odvozená od 3 (G20) a analogicky označená G22/G23 a G26. V rámci agresivní stra­ tegie podpořil Domagoj Dukec, nový šéfdesigner značky BMW od dubna 2019 (nahradil Jozefa Ka­ baně), výraznou změnu designu s novou přídí, a to se slovy, že chtějí více odlišit nové modely a také vyjít vstříc vkusu klientů z celého světa. Chorvat, narozený před sedmačtyřiceti lety ve Frankfurtu, ­ ­působil třináct let u Volkswagenu a Citroënu, než v roce 2010 přešel do BMW Group. Nyní vede sto­ členný tým designerů pro BMW, BMW M a BMW i.

Jedním z nich je Seungmo Lim ze Soulu, vedoucí designer exteriérů (u značky od 2009), který je otcem návrhu zvětšených mřížek přídě... Žádný jiný design BMW nevyvolal tolik rozruchu od dob mohutné řady 7 (E65) šéfdesignera Chrise Bangleho, nicméně také v tomto případě zřejmě ­půjde jen o zvyk a neochotu konzervativců pochopit změnu. Nová řada 4 je vynikající automobil s vyvá­ ženými jízdními vlastnostmi, jaké u konkurence ­často marně hledáte, a navíc komu se nová řada 4 nelíbí, může sáhnout po řadě 3, kde dostane ►►►

1 Přeplňovaný zážehový třílitrový šestiválec je doplněn soustavou Mild Hybrid 48 V 2 Přístrojové desce dominuje virtuální kokpit, jehož hlavní ukazatele nejsou kruhové, ale sledují profil přídě vozu 3 Zavazadlový prostor kupé nabízí ložný objem 440 litrů

1/2021 THauto

7


Foto Tom Hyan

► BMW ŘADY 4 (G22)

1

2 1 Nová příď s tzv. ledvinkami podle návrhu Seungmo Lima a bezrámová boční okna charakterizují kupé řady 4 (G22) 2 Nízkoprofilové osmnáctipalcové pneumatiky jsou standardní výbavou

téměř totéž v poněkud méně výstředním balení. Přestože se domnívám, že mám automobily BMW od těch nejstarších slušně zažité, tak v designu nové řady 4 nevidím žádnou proklamovanou návaznost na předválečný roadster BMW 328, ani na kupé BMW 3.0 CSi, jak uvádějí oficiální tiskové materiály. Nová řada 4 je prostě jiná, navíc zaujme, že na zakončení druhého bočního okna chybí tradiční ­ ­Hofmeister-Knick, tedy směrem vpřed lomená zadní linka zadního okna, po léta poznávací znamení ba­ vorských vozů, zavedené Wilhelmem Hofmeisterem (šéfdesigner BMW v letech 1955 až 1970). Boční silueta vozu je ovšem velmi působivá a aerodyna­ micky účinná (součinitel odporu vzduchu od 0,25), jak se stalo u bavorské značky zvykem. Čtyřmístné kupé řady 4 má tužší konstrukci proti ­sedanu řady 3, takže jeho jízdní vlastnosti jsou ještě lepší, k čemuž přispívá rovněž snížená poloha těžiš­ tě o 21 mm a světlá výška o 8 až 10 mm podle verze. Ve srovnání se sedanem má vůz vzadu o 23 mm širší rozchod kol; v porovnání s první generací ­ kupé 4 se zvětšila délka o 130 mm (na 4770 mm) a šířka o 27 mm (na 1852 mm), výška je o 6 mm větší (1383 mm), rozvor shodný se sedanem je o 41 mm delší (2851 mm) a také rozchod kol narostl vpředu o 28 mm a vzadu o 18 mm. Špičkové šestiválce M440i xDrive (náš testovaný vůz) a M440d xDrive

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (M440i xDrive) – kapalinou chlazený BMW TwinPower Turbo, zážehový řadový šestiválec, přeplňovaný turbodmychadlem TwinScroll, uložený podélně vpředu; přímé vstřikování paliva HPI (35 MPa); DOHC 4V, Valvetronic a Double-VANOS; Start/Stop, GPF; EU6d; 2998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 10,2:1; 275 kW (374 k)/5500 – 6500 min‑1 a 500 N.m/1900 – 5000 min‑1. Mild Hybrid ISG 48 V, elektromotor 8 kW (11 k). Elektrická výzbroj 12 V/48 V, akumulátor 12 V/80 A.h v zavazadlovém prostoru a Li-Ion 48 V/11 A.h vpředu u motoru. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka ZF 8HP Steptronic Sport s kapalinovým měničem momentu a možností přímého řazení páčkami pod volantem (5,250 – 3,360 – 2,172 – 1,720 – 1,136 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,712); stálý převod 2,813; samosvorný diferenciál M Sport vzadu; trvalý pohon všech kol xDrive. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu pružinové vzpěry a příčná ramena, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením; DSC (ABS, DTC, CBC, DBC), na přání Adaptive M Suspension; hřebenové variabilní řízení Sport s elektrickým posilovačem EPS a funkcí Servotronic, převod 13,6:1; základní pneumatiky 225/45 R 18 vpředu a 255/40 R 18 vzadu. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2851 mm, rozchod kol 1575/1611 mm; d/š/v 4770/1852/1383 mm; světlá výška 129 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,29; objem zavazadlového prostoru 440 l; objem palivové nádrže 59 l; pohotovostní hmotnost DIN od 1740 kg, celková 2245 kg; brzděný přívěs do 1800 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 4,5 s; spotřeba paliva EU od 8,6/5,7/6,8 l/100 km; emise CO2 od 155 g/km.

8

auto 2021/1

TH

(bude od března) využívají prvků M Sport, jak pro­ zrazuje typové označení, tedy posílenou brzdovou soustavu, přitvrzený podvozek (případně Adaptive M v součinnosti s řízením a odezvou pohonné jed­ notky) a elektronicky řízený samosvorný diferenciál M Sport. Základem vozu je platforma CLAR (BMW Cluster Architecture, resp. OKL = Oberklasse), pů­ vodně uvedená v nových generacích řady 7 (G11/12) a 5 (G30) na podzim 2015, resp. 2016, ale využitá rovněž pro řadu 3 (G20) a širokou škálu vozů kate­ gorie SAV/SUV od X3 po X7. Naprostou předností většiny vozů BMW je rozložení hmotnosti na ná­ pravy v ideálním poměru 50:50 %, díky kombinaci hliníkových a ocelových dílů, které přispívá ke skvě­ lým jízdním vlastnostem, vyjádřeným tradičním slo­ ganem Radost z jízdy. Potěší přímá volba jízdních režimů tlačítky na středové konzole. Příznivci zážehových šestiválců budou spokojeni s typem M440i xDrive, jehož třílitrový motor systémů M Power TwinPower Turbo a EfficientDynamics dává velký výkon 275 kW (374 k) v rozsahu 5500 až 6500 min‑1 a enormní vrchol točivého momentu 500 N.m v rozpětí 1900 až 5000 min‑1. Stejně jako u všech ostatních modelů pracuje s osmistupňovou samočinnou převodovkou Steptronic, v tomto přípa­ dě Steptronic Sport s funkcí Sprint pro aktivaci spor­ tovního režimu (na manuální šestistupňovou si mu­ síme počkat do nástupu nového M4). Paleta motorů je přehledně uvedena v obvyklé tabulce. Dodejme, že všechny diesely a zážehový šestiválec využívají soustavu Mild Hybrid ISG (elektromotor 8 kW/11 k, trakční akumulátor Li-Ion 48 V kromě základního 12 V), což umožňuje úsporu paliva mj. také setrvač­ nou jízdou Coasting Function v rozsahu rychlostí 25 až 160 km/h, a to v režimu Comfort či Eco Pro. Kro­ mě pohonu zadních kol mají vybrané modely pohon všech kol xDrive, který pracuje samočinně s prefe­ rencí podle jízdního režimu (Sport Plus s vypnutým ESC preferuje zadní pohon pro driftující sportovce). Řešení digitálního kokpitu s displeji 12,3“ před řidi­ čem a 10,25“ na středové konzole vychází z řady 3, stejně jako vyspělé asistenční a komunikační systé­ my s operačním systémem 7 a rozšířenou konekti­ vitou (kromě Apple CarPlay také Android Auto). Ceny řady 4 na českém trhu začínají od 1 146 600 Kč za BMW 420i, testovaný M440i xDrive je od 1 670 500 Kč včetně DPH (více na www.bmw.cz). Vozy se vyrábějí v Dingolfingu.  ■


1/2021 THauto

9

Foto BMW Presse

BMW řady 4 Cabrio (G23)


Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD EXPLORER PHEV 2021

AMERIČAN

Není mnoho amerických automobilů, oficiálně prodávaných na českém trhu. Ford po Mustangu uvádí nový Explorer... TOM HYAN, Ořech/Karlštejn (CZ)

Ford Explorer se po dvaceti letech oficiálně vrací na český trh, nyní se samonosnou karoserií a poháněcí soustavou Plug-In Hybrid

10

auto 2021/1

TH

F

ord Explorer šesté generace jsme viděli poprvé na posledním autosalonu NAIAS 2019 (North American International Auto Show) v Detroitu, světová premiéra pro­ běhla v Americe jen o pár dnů dříve (9. led­ na 2019). Nový Explorer, postavený na platformě CD6 (základem pohon zadních kol), vznikl po více než 7,8 milionu vozů SUV předcházejících pěti generací, jež zase v USA nahradily dvoudveřový ­ Ford Bronco II (1983 – 1990). Stejně jako Bronco II se předcházející generace vyráběly v Louisville ­Assembly Plant (Kentucky), než pátá a nyní šestá generace začaly vyjíždět z Chicago Assembly Plant (Illinois). Zcela nová platforma CD6 slavila premiéru

právě v roce 2019 ve vozech Ford Explorer (U625) a Lincoln Aviator (U611), jehož příchodu předchá­ zela stejnojmenná studie na New York International Auto Show 2018. Vzhledem k zástavbě klasických i alternativních pohonných jednotek se Aviator 2020 stal prvním hybridním automobilem luxusní značky Lincoln, která přežívá ve Fordově portfoliu. Šestivál­ cové motory vyrábí Ford Lima Engine Plant v Ohiu. Na dynamické prezentaci u dealera AMB Ford v Oře­ chu u Prahy jsme se koncem loňského roku seznámili s nabídkou amerického Exploreru pro český trh. Vzhledem k emisním předpisům, jež ukončily import Fordu Edge, k nám přichází pouze verze Plug-In Hyb­ rid, pro Evropu s motorem 3.0 EcoBoost V6 ve dvou


Foto Tom Hyan

2

1

3

1 Vyzkoušeli jsme Explorer ve výbavě Platinum, která má proti ST-Line komfortněji naladěný podvozek

4 výbavách Platinum (luxusní) a ST-Line (sportovní s tužším podvozkem). Ve své vlasti jsou totiž třílitrové verze k mání bez PHEV, roli hybridu tam zastává ­Explorer Hybrid s nepřeplňovaným šestiválcem Ford Cyclone V6 3340 cm3 z Limy a kombinovaným výko­ nem 237 kW (322 k); standardním motorem Exploreru v USA je přeplňovaný čtyřválec 2.3 EcoBoost/224 kW (304 k) z Clevelandu (OH), známý také z Mustangu. Standardem se stala desetistupňová samočinná pře­ vodovka Ford 10R60, resp. hybridní Ford 10R80-MHT s vestavěným elektromotorem, vzešlá ze společného vývoje s General Motors (každý z partnerů si je však vyrábí sám v jiné továrně). K plnému dobití PHEV ve­ stavěnou nabíječkou AC 3,6 kW postačí šest hodin.

5

6

Systém pohonu umožňuje čistě elektrickou jízdu ko­ lem čtyřiceti kilometrů, menším otočným ovladačem na středové konzole se volí jízdní režimy, větší slouží jako volič samočinné převodovky. K dispozici je sedm režimů Drive Mode, kromě obvyklých Normal, Eco a Sport nabízí Terrain Management speciální pro ­jízdu za zhoršených adhezních podmínek a v terénu (Slippery, Tow-Haul, Trail, Deep Snow-Sand). Také elektrický pohon EV může pracovat samočinně (EV Auto), anebo s preferencí či načasováním (EV now, EV later, EV charge). Výhodou je lokálně bezemisní jízda a snížení spotřeby paliva (bez využití elektro­ pohonu kolem 10 l/100 km); jako power boost zasa­ huje elektromotor 75 kW velmi zdatně, kombi­ ►►►

2 Přístrojová deska nabízí digitální displej 12,3“ před řidičem, jehož zobrazení se mění podle zvoleného jízdního režimu, a středový displej 10,1“ 3 Dva otočné ovladače na středové konzole, menší zadní pro výběr jízdních režimů, větší přední coby volič samočinné převodovky 4, 5, 6 Variabilní interiér poskytuje sedm, pět nebo dvě sedadla; obě zadní řady lze sklápět do podlahy a podle potřeby zvětšovat zavazadlový prostor

1/2021 THauto

11


► FORD EXPLORER PHEV 2021

Foto Tom Hyan

Bylo vyrobeno 7,8 milionu Explorerů, než se představila dnešní šestá generace

1

1 Zásuvka dobíjení PHEV je vlevo vpředu, tankování benzinu vlevo vzadu 2 Základem poháněcí soustavy je zážehový šestiválec 3.0 EcoBoost V6 s podporou elektromotoru, povšimněte si výztuhy ukotvení pružinových vzpěr McPherson

2

novaný výkon 336 kW (457 k) se vyrovná Mustangu, a tak není divu, že i dvaapůltunový automobil zrychlu­ je na sto za pouhých šest sekund! Trvalý pohon všech kol je samozřejmostí, optimalizace v režimu Tow-Haul dovoluje bezproblémové vlečení brzděných přívěsů až do hmotnosti 2,5 tuny (vůz má ovšem samonos­ nou karoserii od páté generace). Od třetí generace Exploreru se dodávají pouze pětidveřové verze.

► FORD EXPLORER PHEV 2021 POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – Plug-In Hybrid; a) kapalinou chlazený vidlicový zážehový šestiválec 3.0 EcoBoost V6 s válci do V/60° , přeplňovaný dvěma turbodmychadly s pevnou geometrií lopatek; uložený vpředu napříč; DOHC 4V Ti-VCT (rozvodový řetěz); elektronické přímé vstřikování paliva s jednotkou Bosch MG1CSO18; katalyzátor a GPF; Stop/Start, EU6d-TEMP; 180,4 c.i. resp. 2956 cm3 (ø 85,4 x 86 mm); 9,5:1; soustava 336 kW (457 k)/5750 min‑1 a 825 N.m/2500 min‑1; hliníkový blok a hlavy válců, čtyřikrát uložený klikový hřídel; b) trakční elektromotor/generátor 75 kW, uložený za spalovacím motorem vpředu v převodovce; samočinná desetistupňová převodovka Ford 10R80-MHT s možností přímého řazení SelectShift (4,714 – 2,997 – 2,149 – 1,769 – 1,521 – 1,275 – 1,000 – 0,853 – 0,689 – 0,636 – Z 4,885); stálý převod 3,31, pohon všech kol; c) vysokonapěťový trakční akumulátor Li-Ion 13,6 kWh; 36 A.h; uložený uprostřed vzadu pod podlahou. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy MultiLink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy P/Z ø 363 x 32/ø 350 x 26 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/EBA, ESC/TCS; hřebenové řízení 16,5:1 s elektrickým posilovačem EPAS; kola z lehkých slitin, pneumatiky 255/55 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3025 mm, rozchod kol 1704/1713 mm; d/š/v 5063/2107 (se zrcátky 2285)/1783 mm; objem zavazadlového prostoru 240 – 635/1137/2274 l (3 – 2 řady sedadel/2/1); objem palivové nádrže 68,4 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) od 2391 kg, celková 3160 kg; hmotnost brzděného přívěsu do 2500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 230 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,0 s; spotřeba paliva NEDC/WLTC kombinace od 2,9/3,1 l/100 km; emise CO2 od 66/71 g/km; dojezd EV 48/42 km.

12

auto 2021/1

TH

Zejména ve výbavě Platinum má vůz velmi repre­ zentativní vzhled, jenž může majitele odlišit v zá­ plavě dnešní rozšířené konkurence Audi, BMW nebo Mercedes-Benz. Cena sice není nízká, ale téměř vše je zahrnuto v základní výbavě (Platinum je dražší o patnáct tisíc korun českých než ST-Line vzhledem k metalickému laku). K hlavním prvkům standardní výbavy patří sedmimístné uspořádání se sklápěním zadních řad do podlahy, čímž vznikne ložný prostor o objemu až 2274 litrů, třízónová automatická klima­ tizace, audiosystém B&O se čtrnácti reproduktory, Terrain Management se sedmi jízdními režimy, digi­ tální displej 12,3“ před řidičem, FordPass Connect pro dálkové ovládání, kontrolu vozu a trvalé připojení online, infotainment SYNC3 s hlasovým ovládáním a dotykovým středovým displejem 10,1“, adaptivní světomety Ford DynamicLED a koncové svítilny LED, interiér v kůži, panoramatická střecha, litá ­dvacetipalcová kola, kamera Ford Co-Pilot360 se zobrazením okolí 360° v blízkosti vozu, vyhřívaná a větraná přední sedadla s masážní funkcí, adap­ tivní tempomat ACC, řada bezpečnostních asistentů včetně samočinného brzdění před překážkou při couvání a mnoho dalšího. Připlácí se pouze za origi­ nální příslušenství, k němu ale patří také dodatečně montované tažné zařízení. Ford Explorer je osvěžením českého automobilo­ vého trhu, na který se vrací po delší přestávce. Na konci minulého století se k nám dovážely vozy druhé generace se čtyřlitrovým šestiválcem OHV, který se sice vyráběl v Kolíně nad Rýnem, ale montoval pouze do amerických vozů Ford. Explorery s rámovým ­podvozkem se tehdy vyráběly v Louisville (KY), či v dnes už zrušené továrně St. Louis Assembly Plant v Hazlewoodu (MO), v roce 2009 zbořené. Nynější produkce šesté generace Exploreru v Chicagu (IL) využívá systému just-in-time s dodavateli, sou­ středěnými přímo do Ford Chicago Manufacturing Campus poblíž automobilky, která byla obnovena před 35 lety pro výrobu sedanů Ford Taurus a odvo­ zených typů. Nový Ford Explorer byl uveden na ­český trh s prodejní cenou od 2 010 900 Kč včetně DPH (více a aktuálně na www.ford.cz).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na FORD Escape Hybrid (2004)

1/2021 THauto

13


Foto Tom Hyan

► Automobily ► DACIA SANDERO III (CMF-B)

DOBRÝ POČIN

Cenově přístupných automobilů s normálními proporcemi je v dnešním světě stále méně. Sandero je výjimkou... TOM HYAN, Praha-Pankrác (CZ) Dacia Sandero třetí generace přichází po 2,1 milionu vyrobených vozů (bestseller v historii Dacie) a dostala výraznější design

R

Vyzkoušeli jsme Sandero TCe 90 s manuální šestistupňovou převodovkou (výbava Comfort)

ropského trhu v prodeji privátní klientele, nejprodáva­ odinný pětidveřový hatchback, dostatečně prostorný, ale s kompaktními vnějšími rozměry, nějším typem značky a samozřejmě tvoří skutečnou to jsou automobily, které spolu se sedany value for money v porovnání ceny a užitných vlastností! Může být překvapivým zjištěním, že Sandero přichází ­dříve tvořily většinu vozového parku. Tehdy nikoho nenapadlo, aby používal obrovské a těžké SUV už ve třetí generaci, uvedené ve druhé polovině minu­ lého roku. Nejdůležitější změnou je nová platforma s pohonem všech kol pro běžné jízdy po městě, ale i na cesty mimo město, když navíc každodenně nic ne­ CMF‑B (Common Module Family pro segment B) z vý­ stěhuje, ani nejezdí do terénu. Výrobci tento trend pod­ voje Renault Technocentre v Guyancourtu, uvedená porují, protože jim produkce velkých SUV přináší velké nejprve na páté generaci Renaultu Clio. Hlavní výho­ zisky. Automobily pro normální lidi ale mizí také proto, dou je větší tuhost při nižší hmotnosti po rozsáhlejší že pro splnění mnohdy nesmyslných aplikaci vysokopevnostních ocelí, proti předpisů EU jsou stále dražší, a jen má­ předchůdci čítá až 85 % nových dílů. Vý­ ► DACIA SANDERO 2021 razně se tak zlepšily jízdní vlastnosti. lokterý výrobce se s tím vyrovná (Fiaty tříválcový motor převodovka výkon spotřeba WLTP Připomeňme, že předcházející dvě ge­ prakticky zmizely, Volkswageny zamířily (turbo mimo SCe) [kW/k/min-1] [l/100 km] do vyšších sfér). Výjimkou je Dacia, kte­ nerace Sandera (2008 a 2012) vycházely 1.0 SCe 65 5M 48/65/6300 5,2 z průběžně vylepšované první alianční rá toho využila a dále nabízí dostupné 1.0 TCe 90 6M 66/90/5000 5,1 normální vozy pro nejširší klientelu. Pro­ 1.0 TCe 90 platformy Nissan/Renault B, označené CVT 66/90/5000 5,7 dejní výsledky jí dávají za pravdu. Dacia 1.0 TCe 100 LPG nejprve B0 (Sandero/Logan I) a po mo­ 6M B: 66/90/5000 B: 5,3 Sandero je od roku 2017 leaderem ev­ LPG: 74/100/5000 LPG: 6,9 dernizaci M0 (Sandero/Logan II). Dů­

14

auto 2021/1

TH


Foto Renault

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový tříválec Renault 1.0 TCe 90 (typ H4D), přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V (řetěz); nepřímé vstřikování paliva MPI, Stop/Start, EU6d-Full; 999 cm3 (ø 72,2 x 81,4 mm); 66 kW (90 k)/5000 min‑1; a) 160 N.m/3750min‑1; b) 142 N.m/3750 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) jednokotoučová suchá spojka a šestistupňová manuální převodovka, b) samočinná CVT s plynulým převodem. Pohon předních kol.

Dacia Sandero sdílí platformu CMF-B nejen s pátou generací Renaultu Clio, ale i dalšími vozy Renault-Nissan Alliance (např. s novinkou Renault Arkana od Samsungu) ▼ Interiér vozu třetí generace je dostatečně prostorný pro všechny běžné účely (výbava Comfort)

PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; vpředu kotoučové brzdy ø 258 x 22 mm s vnitřním chlazením, vzadu bubnové ø 203 mm; ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 3,25 otáčky mezi krajními rejdy; kola ocelová 15“ nebo z lehké slitiny 15“ a 16“; pneumatiky 185/65 R 16 nebo 195/55 R 16. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2604 mm, rozchod kol 1533/1519 mm; d/š/v 4088/1848 (se zrcátky 2007)/1499 mm; přední převis 819 mm; objem zavazadlového prostoru 410/1455 l (metoda VDA 328 l); objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost a/b) od 1052/1087 kg, celková do 1562/1586 kg; hmotnost brzděného přívěsu do 1100 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 178/169 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,7/13,4 s; spotřeba paliva EU (WLTP) od 5,1/5,7 l/100 km; emise CO2 od 116/128 g/km.

▲ Nová palubní deska s klasickou kapličkou přístrojů před řidičem a velkým středovým displejem infotainmentu

Foto Tom Hyan

◄ Známý tříválec o výkonu 66 kW (90 k) má zvětšený objem válců na 999 cm3 ► Základní objem zavazadlového prostoru činí 410 litrů (metoda objemu kapaliny), resp. 328 litrů (metoda VDA) sledné uplatnění modulární platformy zna­ mená, že lze cenu vozu udržet v přijatelných mezích. V roce 2022 by se mělo vyrábět celosvětově každý rok 4,5 milionu vozů na CMF-B. Další změnou je zúžení palety ­pohonných jednotek, nyní jen tříválcových zážehových (konec dieselů). Zajímavá je ovšem dvoupalivová verze s nádrží na 40 litrů LPG a 50 litrů benzinu, která disponuje dojezdem až 1300 kilomerů (viz přehled v tabulce). Spotřeby už jsou podle nové nor­ my WLTP (Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedures), tedy hodnot vyšších než podle NEDC (New European Driving Cycle), což po jistou dobu znemož­ ňuje porovnání starších a novějších vozů. Vyzkoušeli jsme Sandero v nejdůležitější verzi TCe 90, tedy s litrovým zážehovým tříválcem, jenž může být alternativně spojen

s plynulou samočinnou převodovkou CVT (nahrazuje automatizovanou Easy-R s elek­ tromechanickým řazením), a to v obou ka­ rosářských verzích Sandero a Sandero Stepway (k té druhé se vrátíme později, ­ až budou známé ceny). Výkon 66 kW (90 k) je pro běžné uživatele naprosto dostatečný, stejně jako vnitřní rozměry interiéru (výška stropu P/Z nad sedáky 898/878 milimetrů, šířka ve výšce loktů 1410/1406 mm) a ob­ jem zavazadlového prostoru 410/1455 litrů, resp. základní 328 litrů podle metodiky VDA. Rozměry kompaktního Sandera se proti předchůdci změnily jen málo, ale nový design činí vůz modernější, opticky jej roz­ šiřuje a snižuje. K dalším novinkám patří volant stavitelný v obou směrech (rozsah sklonu na výšku 4,2°, podélný posun 50 mm), elektrická par­

kovací brzda, elektrický posilovač řízení, denní a potkávací světlomety LED (dálkové zůstávají halogenové), automatická klimati­ zace, vyhřívaná přední sedadla, čidla a par­ kovací kamera, samočinné nouzové brzdění AEBS, kontrola mrtvých úhlů, tři verze info­ tainmentu Media Control (Android Auto, Apple CarPlay), Media Display (dotykový displej 8“) a Media Nav (navigace, bezdrá­ tové spojení s chytrým telefonem) atd. Ve standardní výbavě je šest airbagů. V době dynamické prezentace pro novináře se stře­ diskem v hotelu Holiday Inn v Praze loni v prosinci nebyly ještě prodejní ceny San­ dera k dispozici. Budou zveřejněny v lednu 2021 (najdete je pak na www.dacia.cz). ­Navzdory mírnému nárůstu (základ od čtvrt milionu korun) však stále půjde o nejdostup­ nější automobily českého trhu.  ■

1/2021 THauto

15


► Automobily ► NOVINKY ZE SVĚTA

▲ Aston Martin DB11 AMR (V12)

Foto Aston Martin

▼ Vlastní konstrukce motoru 5.2 V12 Twin-Turbo (DB11)

Britský výrobce supersportovní vozů Aston Martin nepředpokládá, že by přestal vyrábět spalovací motory, protože navzdory prohlášení vlády Borise Johnsona o jejich zákazu po roce 2030 počítá nadále se zájmem klientů, kteří mohou vozy používat v cizině, či třeba při soukromých akcích (např. na vlastních okruzích). Lawrence Stroll, nový šéf firmy, jenž ji přivedl zpátky do formule 1, prohlásil: „I never see it going down to zero!“ (nevěřím, že to klesne na nulu). V portfoliu má upravené motory Mercedes-AMG 4.0 V8 Twin-Turbo podle specifikace Aston Martin a motory vlastní konstrukce 5.2 V12 Twin-Turbo a připravovaný 3.0 V6 Twin-Turbo (TM01). Kromě toho použije elektropohony AMG (BEV, PHEV) vedle vlastního vývoje. Elektrický Aston Martin (Lagonda?) prý bude až na léta 2025 – 2026. Prototyp šestiválce TM01

Ve vývoji pro supersport Aston Martin Valhalla s motorem uprostřed je nový třílitrový šestiválec Aston Martin TM01 vlastní konstrukce, označený na oslavu legendárního konstruktéra motorů Aston Martin, kterým byl Tadek Marek, rodák z Krakowa (1908 – 1982). Stroj v konfiguraci Hot V6 bude mít přeplňování Twin-Turbo, mazání se suchou klikovou skříní a elektrickou asistenci (HEV, PHEV), takže podle nového šéfkonstruktéra Jörga Rosse splní i krutou emisní normu EU7. Hmotnost motoru nepřevýší 200 kg.

Foto Aston Martin

Čtyřventilové hlavy válců TM01 ►

Testování AMB 001 v Pau-Arnos

Ve spolupráci s legendární britskou značkou Brough Superior, jejíž motocykly nyní vznikají ve francouzském Toulouse, připravil Aston Martin svůj první motocykl! Na okruhu Pau-Arnos se už testuje AMB 001 by Aston Martin and Brough Superior Limited Edition (100 kusů po 108 000 euro včetně 20 % DPH), určený výhradně pro track days. Vidlicový dvouválec V2 997 cm3 (ø 94 x 71,8 mm) s výkonem 134 kW (182 k), přeplňovaný turbodmychadlem VGT s chladičem vzduchu, je při hmotnosti motocyklu 180 kg zárukou neobyčejných zážitků. Převodovka je šestistupňová, sekundární převod řetězem. Hliníkový rám, kompozitové výztuhy rámu i kompozitová kapotáž.

Foto Aston Martin

Aston Martin Brough Superior AMB 001

16

auto 2021/1

TH


Na oslavu 60. výročí Frecce Tricolori, akrobatické skupiny italského vojenského letectva, vzniknou tři kusy otevřeného supersportu Pagani Huayra Tricolore, jenž využívá inspirace jejich letouny Aermacchi MB-339A a poháněcí soustavu Mercedes-AMG Twin-Turbo 6.0 V12 z typu Huayra Imola, tedy s vyšším výkonem 618 kW (840 k) a točivým momentem 1100 N.m, stejně jako aktivní podvozek a tužší nastavení z Imoly, určené pro track days. Cena vzrostla na 5,5 milionu eur (limitovaných 5 kusů Imola po 5,4 milionu, 40 kusů BC Roadster po 3,4 milionu). Hmotnost vozu je 1270 kg a největší rychlost přes 330 km/h (sekvenční sedmistupňová převodovka, pohon zadních kol). Už k padesátinám skupiny připravil Pagani akční model Zonda Tricolore, vycházející z verze Cinque.

motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist Foto: TATRA orii

1

Leden 2021

ávislý měsíčn

TRUCKS a.s.

Ročník XXI. číslo 225 120 •Kč

Nestranný a nez

Tatra 813 S1

Rudolf Caraccio

Pagani Huayra Tricolore 2021

BMW R 47

Miloslav Souče

k

dd 1

16.12.20 0:42

Právě vyšlo lednové číslo plné zajímavého čtení

Lidé se chtějí bavit, a tak vznikl Ferrari 488 GTM (Modificata) pro track days a klubovní akce Ferrari Club Competi­ zioni GT. Vychází z úspěšných závodních verzí GTE (WEC) a GT3 (GT), ovšem bez limitů FIA Balance of Performance, takže výkon osmiválce 3.9 Twin-Turbo dosahuje zhruba 700 koní (515 kW) s ostřejší charakteristikou a závodní kompozitovou spojkou. Nechybí ani aerodynamické úpravy pro optimalizaci přítlaku. Po testech na Nürburgringu se připravuje limitovaná série pro vyvolené.

dešťový mi

str

Závody na berlínsk ém Tímto titulem Caracciola v závodním stadionu v květnu 1923. Rudolf bylo nazýv automobilu Ego (st. níků, kteří áno hned několi předjíždí jezdce Hofmana č. 3) uměli jezdit k autom (vůz značky Koco, rychle i na Říkalo se st. č. 37), deštěm promá obilových závod- který dojel jako třetí tak ayrton u Sennovi, čené závod Stewartovi Micha ní nebo Hansi Joachimu Stucko elu Schumacherovi, trati. Roku 1922 vyhrál mistrů byl rudolf Caracc Jackie závod na motocyk vi. Prvním lu NSU „Okolo Kolína“ iola, dostal již v v řadě dešťov a již jako tovární polovině dvacát který přezdívku ých dec Fafniru „der regen jezých let. meister“ do 6 hp a dojel na Avusu první ve udolf Caraccio třídě čtvrtý v la

R

celkovém pořadí. s úsměvem 1901 v Remagen se narodil 30. ledna Později ve kterých vzpomínal, jak u. Rodina jsem vyrůstal, ze Sicílie a do se s pedálem sešlápnutým Německa přišla pocházela považováni byli závodníc až na podlahu za vášeň pro i rychlostí tileté války. během třice„řítil“ po trati rozmarné bohaté 75 km/h Rudolfův dědeček lidi nebo za August Caraccio zvláštní druh novinářům hláskovaa v cíli musel své jméno umění, jako la byl v polovině Johann chůze po laně…“ t. je významným 19. století Roku 1923 obchodníkem Meine Welt. Otec napsal Caracciola v knize již byl zástupce s vínem, majitelem vinných bilky Fafnir m automosklepů Apolinar zitě, ale Rudolfov by ho rád viděl na univerv Drážďanech, známého hotelu is a také pořádané německý i ale závody se ve škole a opustil ji Fürstenberg. m autoklubem po prvním roce. moc nelíbilo línském V rodinném na berstadionu vyhrál podniku pracoval otec zemřel a Krátce nato fovi rodiče. Byli rodinná rada s vozem Ego. i Od 11. června rozhodla, že však také nadšenými Rudol- se měl naučit nastoupi by ren-Gese l k Daimler-Motoristy a Rudolf hoteliérství a i moto- mohl llschaft jako měl již jako obchodu, aby pracovat v rodinném prodejce mercede kluk možnost získat první v drážďanském zkušenosti za hotelu. sů Rudolf Caraccio zastoupení. Mohl volantem rodinného Mercede dit s vozem Autorpak článku závosu s novým sklápěčem Nejprve byl sice la se však držel svého snu. Mercedes 6/25/40 řidičský průkaz. 16/45 a v šestnácti měl Tatra 813 zaměstnán jako úspěchy, kterých hp. Mezi v Berlin-Anhaltisch praktika tehdy dosáhl, jezdcem od 14 „Chtěl jsem být závodním bylo e Maschinenbau nt znamnější vítězství let. v Kolíně nad ve třídě cestovníc nejvýAG na Říšské nadějné, protože Moje přání se zdálo bezRýnem, ale h vozů po nějaké době jízdě roku 1923 dosáhl komprom v kruzích střední a celkové vítězství v závodě isu a získal třídy, mobilce Teutoburským Fafnir-Automobilw místo v auto- 1924. lesem v roce Toho roku se erke v Aachenu také potkal . budoucí se svou ženou Charlott ou Liesen, různá známou diskus

Tak zjišťuji,

že jsem pam

ětník, aneb

Tatra 813 S1

Slavný osmiválec dosahuje 515 kW (700 k)

Caracciola při jízdě

Veteránsalon

zručnosti, jež byla

olu“

dostal součástí závodů v Baden-B „Drtikol“ je přezdívk a adenu sklápěč roku 1925 T 813. Má původ pro jednostranný v nějakém českém filmu já ji moc Motor Journala1/2021 zmínil v záhlaví, rád nemám. Jak již jsem s osobní praktick tímto automobilem mám ou zkušeno st. Dovolím

.indd 30

fenomén je. Jen jsem přestal a nekritický. být zarytý Raději se vrátím Koncem sedmdes k té „osmsettřináctce“. átých let jsem na pozici garážmis nastoupil tra střediska gické dopravy dopravního závodutechnoloských a průmyslo vých staveb Praha.Inženýrrost jsem měl Na stazhruba 150 sklápěčů Tatra s 200 řidiči. Ten poměr aut a řidičů není chybný, velká část parku vozidel užita ve dvousmě byla vynném provozu. vám, že mě ta Přiznápráce naplňova la. Mimo jiné tím, že její součástí byla povinnost zkušebních jízd, diagnostika závad, přebírán a přeprava í vozidel z generáln přebírání nových ích oprav, možnost přivyděl vozů a v neposlední řadě pracovní poměr, at si jako řidič na vedlejší chy jednou ranou.čímž jsem zabil dvě moudělek byl příjemný Jezdil jsem rád a přivý. Myslím, že to se na středisku byl rok 1980, když objevily dvě Tatry 813 S1. první Působily na mě velice impozantně. Dvanáct válců, čtyři nápravy, herný zvuk, nádto jsem (nekritic ky) obdivova Také si pamatuj l. i, sluplné využití. že se pro ně hledalo smyNašlo se v pískovně kde zajišťova ly přepravu vytěžené Chržín, do železničn ho písku ích vagonů ve stanici Úhy.

ní fóra na proto, že je internetu navště to vuji velmi vycházejících většinou snůška ničím nepodložený zřídka, hlavně jen z nadše cího produ ch názorů kci automobilů ného nekritického patriotismu , často Moje první vzdáleno realitě z let . zdůrazňuji, socialismu, což je většino oslavují- praktické zkuše se snažím že jsem také nosti u na hony Brzy po posuzovat převzetí zmíněný velký patrio objektivně i na základ ch dvou kusů t, ale věci jsem vyslán na základ ě praktických do ě reálných každodenním zkušeností, dalšího nového Kopřivnice k převzetí souvis které jsem životě mezi auta. Není ve svém profeslostí do Kopřivn než 48 let užitkovými to omyl, že nabyl. Jak ice. Znalí jsou automobily ním zjišťuji, jsem určitě připrave za posled ních více namítnout, že tyto sklápěčk (bohužel) již ni Jak jsem se pamětník. y se montova v Bánovcích ly nad Bebravo k „drtik u. To sedí.

Jeden ze závodních vozů Caracciola dojel čtvrtý Fafnir 6 hp na dráze Avus v roce 1922, kde Rudolf v celkovém pořadí

30

MJ_2021_01

16.12.20 0:44

Motor Journa

lu 1/2021

Tatra 813 je impozantn

í, oku lahodící automobil

38

MJ_2021_01

.indd 38

opravdu Ale naskytla si vysvětlit, se taková věc: jak který původně technik, dostal. Od ranéhojsem se k té zkušenosti auto přebral nedojel daleko. v Bánovcích, dětství jsem lem „velkých obdivovatePorouchala se aut“, a tak A tak auto převodovka. nebylo divu, jsem s nimi že spadající skončilo v dílně v Kopřivn později pod vývojové ici profesní kariéru. spojil svou celoživotní oddělení. ji byl převzít. Býval jsem v zarytý (a nekritick Návštěva areálu Tam jsem té době též velmi zajímavá vývoje byla ý) tatrovák jsem tatrovák em dále, protože . Po letech několik prototyp. K vidění tam bylo tehdy Tatra určitě ů připravované V paměti mi Tatry 815. zůstal který pak dlouhá čtyřnápravový fekál, léta stál v na plochodr ážním stadionu Kopřivnici Mercedes, který a sklápěč sloužil zřejmě renční vůz ve jako refezkouškác Ještě malá odbočka h. . Na cestu vzal s sebou manželku. Tam jsem tehdy jsme jeli nočním rychlíkem Ostravan, což opakovatelný byl a hlavně nezapom také nezážitek. Jeli jsme ve čtvrtek, enutelný tehdy výplatním který byl dnem (výplaty hotově), a tak se vyplácely se do Ostravy mnoho vlakem vracelo z Prahy posilněném stavu. ostrých hochů v náležitě řádně koupené Důsledkem toho bylo, že (laskavostí TATRA TRUCKS a.s.) místenky nám platné a cestu nebyly nic jsme odstáli až do Suchdol a Motor Journal 1/2021

16.12.20 0:44

Sportovní motocykl

BMW R 47 z roku

Mnichovský

1927

BMW r 47

sportovní dvou

P

loché příčné dvouválce – tzv. flat-twiny – vyráběné kupříkladu

společností Douglas válec pro maje bristolskou Boxer BMW , německými tné Victoria a Mars r 47 patří firmami statnějších do skupin nebo v Jinonicíc y technicky sériových značkou Itar h pod motoc (viz i vývojově Konceptem nejpod- byly ve dvacátýc Motor Journal 10/2018) minimalistick yklů firmy Bayerische h letech 20. vyrobený ý, konstrukčně Motor století zřídka a designem propracovaný en Werke. užívanými motorovými konstruk jedine a 1928. Jako , exkluzivně ojedinělejší byly cemi. první z mnicho čný stroj byl vyráb podélně uložené Ještě parametry ěn ploché širšímu okruhu vských boxerů nabídl v letech 1927 dvouválce, pro něž se vžilo označení Jejich majetných ryze sporto motocyklistů vní společnonejvýraznějším výrobcem boxer. . Luboš se stala s Ladou st Bayerisc Matoušek

Chirurgicky čistá stopa

v podání Luboše Matouška

he Motoren VFTS kraloval třídě producent strojů Werke, B-1600 BMW. Boxery cykly poháněl tyto motoy od začátku výroby po celé dvacáté století a v nabídce jsou dodnes nejnovější je – model R 18 z Loňský roku 2020. 39. ročník Společnost Bayerisc závodu do důvodů konal he Motoren (BMW) vznikla zámeckého Werke v netrad v Mnichově závod vrchu se ze 1917, ovšem 20. července y také poněk ičním termínu. I já jsem známých jednalo se jen ud se přejmenování oa právní závodakt ní auta, hledám netradičně. Více než přistihl, že vnímám již Rapp-Motorenwerod roku 1913kterým činné firmy mezi diváky známé abych sledoval trať i jsem se v ke München 1) osmdesátých zformovala na tváře let minulý . A taelně se základech od pravid ch, se Zlatý věnec pro Luboše Matouška roku 1912 exis- potkával na kopcíc a první polovině devad tující filiálky z Náměště cášské společno h mistrovství esátých let sti Flugwerke Deutschland. republiky. Bob Pláteník , i ten v minulos Předmětem val v Náměšti ti startočinnosti BMW s MTX 1-03, skutečně jsem vývoj a montáž byly Škodou 120 Favoritem a leteckých motorů opravy, jich pár potkal. LS, formulí Škoda Opravdu moc příslušnost k a firma MTX kterou v roce rád jsem se aviatickému s pekelně 1992 zajel čtrnácté1-06, se pozdravil oboru vala i logem – rychlým Lubošem deklarov absolutním stylizovanou místo který kraloval Matouškem, pořadí. A to leteckou vrtulí dvěma modrým třídě v konkurenci formulí Mondial se ia VFTS. Mezi diváky B-1600 s ostrou Ladou a Změnou názvu dvěma bílými výsečemi2) BMW M3 byla vážně střelba. z Rapp–Motorenwe . spojil celou svoji byl i Roman Hora, který rke kariéru s formulí Náměšťský Při setkání v Jirka Kiml Škoda. dílny 1) Oficiální Náměšti prozradi to má ze své na start doslova žádost o přejmen MTX 1-10 stále l, že má svoji podána 23. 7. pár desítek ování byla doma a vážně Původní Škodu metrů. 1917. by se svezl na uvažuje, že 120 LS, se 2) Logo bylo Revivalu dil, kterou dnes . „Roman závovodí jeho syn. vždyť já tě na úřadě zaregistr v Císařském patentní Malý Jíra byl závodních tratích e, přijeď, 1988 v depu m ováno 5. října v roce vnímám už od Zámeckého intenzivně 1917. vrchu jako tříroku 1983.“ týdenní miminko na startu závodu,. Tehdy to ještě nebylo MotorRoman spojil celou svou kariéru JournalHora 1/2021 ale do života, s formulí Škoda a že

zámecký vrch

Náměšť nad

Oslavou

A

Areál továrny BMW 48

MJ_2021_01

.indd 48

v mnichovské Lerchenau

erstrasse 76 ve 20. lete

ch 20. století

16.12.20 0:46

MTX 1-10, kterou

Foto Ferrari

Ferrari 488 GT Modificata 2021

Foto Pagani

la

MJ_2021_01.in

má Roman Hora stále

doma v garáži

Roman uměl i na okruzí

ch

70

MJ_2021_01

.indd 70

Roman Hora během

své kariéry pilotoval

i Metalex MTX 1-03 Motor Journal 1/2021

16.12.20 0:47

www.MotorJournal.cz


Foto Tom Hyan

► Automobily ► OPEL CORSA-E (ELECTRIC)

ELEKTRICKY...

Převzetí Opelu francouzskou skupinou PSA pomáhá německé značce splnit nové fleetové emisní předpisy, a to i výrobou elektromobilů...

TOM HYAN Elektrický Opel Corsa-e se představil na posledním autosalonu ve Frankfurtu 2019; za necelý rok už zamířil ke klientům

18

auto 2021/1

TH

P

rvní vlaštovkou je Opel Corsa-e, jenž se vyrábí společně s klasickými Corsami (na benzin i na naftu) ve španělské Zaragoze. Je to první elektrická Corsa pro ­prodej zákazníkům, která ovšem vychází z šesté generace populárního kompaktního vozu, tedy Corsy s interním označením písmenem F (dříve to byly A až E). Jak se stalo u Opelu zvykem, nový majitel značky urychleně převádí stávající modely na svoje platformy PSA, aby mj. nemusel platit licenční poplatky koncernu General Motors (ten vlastnil

značku v letech 1929 až 2017). Z osobních vozů dnes zbývají jen Opel Insignia a Astra na plat­ formách General Motors. Nová Corsa měla kom­ plikovaný vznik, její bezmála dokončený vývoj byl v roce 2017 zastaven s tím, že Groupe PSA poskytne platformu CMP (EMP1), pro níž byl vůz rekonstruován. Výhodou bylo přidání čistě elektrické verze vzhledem k tomu, že technický základ je shodný s druhou generací Peugeotu 208 (a tedy také e-208). V rámci spolupráce s General Motors už v minulosti nahlédl Opel do tajů elektromobility, ale nikdy to ne-


Kresba Opel

Uspořádání poháněcího ústrojí a rozdělených trakčních akumulátorů

► KRÁTKÝ TEST VE SMÍŠENÉM PROVOZU (údaje v km)

1

2

Uložení akumulátorů pod podlahou výrazně neomezuje objem interiéru ani zavazadlového prostoru

ujeto jednotlivá indikace pokles poznámka celkem jízda dojezdu dojezdu 0 – 304 – start Praha, 100 % akb 8 8 306 +2 Praha, město 31 23 254 52 město, zapnuto topení 21 °C 31 0 236 18 parkování 2 dny 62 31 176 60 Praha – Březová (Zvole) 95 33 124 52 Březová (Zvole) – Praha 95 0 120 4 stání Praha 111 16 98 22 Praha, město 126 15 78 20 Praha, město 136 10 70 8 Praha, režim Eco, 28 % akb Pozn. všechny jízdy převážně v režimu Normal

1 Elektromotor je uložen vpředu napříč spolu s výkonovou elektronikou 2 Dobíjecí kabely ovšem k elektromobilu patří, a tak občas mohou překážet při nakládání zavazadel

Foto Tom Hyan

3, 4 Corsa-e dostala specifické ukazatele pro elektrickou pohonnou jednotku

3 bylo na dlouho, nemluvě o sériové produkci (hybridní Ampera i elektrická Ampera-e se dovážely od Chevroletu). Snad nejznámějším pokusem byl Opel Elektro GT, přestavěný z kupé GT 1900 a opatřený dvojicí trakčních stejnosměrných elektromotorů Bosch o výkonu po 44 kW. Navzdory nadměrné hmotnosti 1530 kg díky akumulátorům Varta (sériový vážil 940 kilogramů) zrychloval na sto za šest sekund a dosahoval největší rychlosti 214 km/h, ale ujel pouhých 44 kilometrů na jedno nabití (potvrzeno s průměrnou rychlostí 100,8 km/h na Hockenheimu). Dr. Georg

von Opel (1912 – 1971), vnuk zakladatele značky, demonstroval jeho přednosti ustavením šesti rychlostních rekordů pro elektromobily. V květnu 1971 podle dobových pramenů (dnes se už píše řada nesmyslů) na Hockenheimu dosáhl průměrných ­ rychlostí 115,88 km/h (kilometr s pevným startem); 92,98 km/h (500 metrů s pevným); 85,87 km/h (čtvrt míle s pevným); 188,86 km/h (kilometr s letmým startem); 126,89 km/h (10 km s letmým) a 127,15 km/h (10 mil s letmým). Elektrický Opel GT je v tovární sbírce, jde ovšem o aerodynamicky značně ►►►

4

1/2021 THauto

19


2 1 Opel Elektro GT z tovární sbírky, proti původnímu rekordnímu vozu Dr. Georga von Opela se liší přídavnými aerodynamickými prvky 2 Trakční akumulátory 50 kWh přicházejí z Číny od CATL (Contemporary Amperex Technology Co., Ltd., založeno 2011 v Ningde) 3 Opel Corsa-e Rally při premiéře na IAA 2019 ve Frankfurtu (elektrický soutěžní pohár se má rozjet letos)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

1

Foto Opel

► OPEL CORSA-E (ELECTRIC)

3

vylepšený automobil proti původnímu rekordnímu kupé Dr. Georga von Opela z roku 1971. Současnou nabídku elektrifikovaných vozidel Opel tvoří akumulátorové elektromobily Corsa-e, Mokka‑e, Zafira-e Life a dodávkové Vivaro-e, ale také plug-in hybridní Grandland X Hybrid4 (o něm někdy příště). V plánu je do roku 2024 připravit elektrifikovanou verzi v každé modelové řadě (letos mají přijít ­Combo-e, Combo-e Life a Movano-e). Automobilka řeší nabíjecí soustavy pro zrychlení dobíjení, stejnosměrná rychlonabíječka DC 100 kW dokáže za pouhých 30 minut dobít na 80 procent kapacity aku­ mulátor 50 kWh u malé Corsy-e, která vykazuje dojezd až 337 kilometrů podle normy WLTP. Nástěnné inteligentní nabíječky Wall Box podle Opelu dobíjejí Corsu-e až třífázovým proudem AC 11 (nebo 22 kW) zhruba do pěti hodin, ze zásuvky (1,8/3,4 kW) to ovšem trvá přes deset. Elektrická Corsa-e slavila světovou premiéru nejen společně s klasickou Corsou šesté generace na ­posledním autosalonu IAA 2019 ve Frankfurtu, ale také se soutěžní verzí pro značkový ADAC Opel e‑Rally Cup (naplánováno osm soutěží v roce 2021). Koncem loňského roku byly ve třídenním testu na polygonu v Pferdesfeldu odzkoušeny první elek­ trické soutěžní Corsy, za jejichž volanty usedli Horst

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – a) trakční synchronní elektromotor Continental s permanentními magnety, uložený vpředu napříč společně s výkonovou elektronikou; 100 kW (136 k) a 260 N.m; b) samočinná jednostupňová převodovka s redukčním převodem 4,29:1; pohon předních kol; c) trakční akumulátor Li-Ion 400 V (CATL), kapacita 50 kWh (využitelných 46 kW), 216 článků (18 modulů po 12), uložených ve dvou blocích pod podlahou mezi nápravami, hmotnost 450 kg; palubní nabíječka AC 7,4 kW, možnost rychlonabíjení DC 100 kW (na 80 % kapacity za 30 minut). PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu tuhá náprava příčně ustavená Panhardskou tyčí; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kapalinové kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 195/55 R 16 nebo 205/45 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2538 mm, rozchod kol 1489/1488 mm; d/š/v 4060/1765 (se zrcátky 1960)/1433 mm, přední převis 831 mm; objem zavazadlového prostoru 267/1042 l; pohotovostní hmotnost DIN od 1455 kg; celková 1920 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost omezena na 150 km/h; zrychlení 0 – 50/100 km/h za 2,8/8,1 s; spotřeba elektrické energie 16,8 kWh/100 km; elektrický dojezd 337 km (WLTP).

20

auto 2021/1

TH

Rotter, Marijan Griebel a legendární Volker Strycek. Vozy se standardním výkonem 100 kW (136 k) absolvovaly bez problémů 1500 zkušebních kilometrů. Jörg Schrott, ředitel Opel Motorsport, potvrdil, že šlo o simulaci délky nejméně dvou soutěží DRM, a tak je Corsa-e Rally připravena. A jaká je elektrická Corsa-e? Za krátký test nemůžeme říci, zda vůz opravdu ujede 306 km, což byla největší hodnota, jaká se na ukazateli objevila při převzetí elektromobilu. Automobil jsme používali jen na krátké cesty po městě s výjezdem do blízké obce u Prahy, jeli jsme podle ukazatele Charge/ Eco/Power v hospodárném módu, a to především na jízdní režim Normal, kromě velmi krátkodobého vyzkoušení Sport a Eco. Hned od počátku ovšem ukazatel dojezdu klesal rychleji než skutečně ujeté kilometry (bylo sucho a teplota 5 °C). Nejdříve to bylo v pohodě, ale při poklesu pod indikaci 100 km se začínáte bát, protože třeba jen několik kilometrů stoupání na pražský Strahov ze Smíchova znamenalo úbytek kolem 20 km dojezdu. Jedno je totiž jisté, majitel vozu si musí závislost ukazatele dojezdu, způsobu jízdy a skutečně odjetých kilometrů prostě vyzkoušet (viz naše tabulka jízd). Corsa-e se na první pohled od klasické neliší, akumulátory pod podlahou výrazně nezmenšují vnitřní prostor, vpředu uložený motor o výkonu 100 kW (136 k) dovoluje svižnou jízdu, zejména v režimu Sport (mění se tlačítky na středové konzole). Můžete zvýšit účinnost rekuperace polohou B voliče převodovky P-R-N-D/B, rekuperační brzdění je plynulejší než u zásahu ABS kapalinových brzd, takže ovládání jedním pedálem je možné (D/B lze přepínat za jízdy). Uváděná spotřeba je sice 16,8 kWh/100 km, ale ta naše i při klidné jízdě přesáhla19 kWh/100 km. Zvýšená hmotnost si vyžádala úpravy podvozku, a to včetně provedení zadní nápravy (také z prostorových důvodů). Podobně jako u klasické Corsy je elektrická Corsa-e pouze pětidveřový hatchback, ale nabízený také v různých výbavách Edition, GS Line, Elegance a Ultimate, přičemž ceny v době testu začínaly od 779 900 Kč, nemluvě o akčních slevách (aktuálně a podrobněji viz www.opel.cz).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na vůz OPEL Diplomat s osmiválcovým motorem GM 5,4 litru (1972)

1/2021 THauto

21


Foto Tom Hyan

► Automobily ► VOLKSWAGEN PASSAT (B8)

1

2

MILIONÁŘ Z EMDENU Passat byl vždy hvězdou svého segmentu, a ten poslední útočí na dražší automobily tzv. prémiových značek... TOM HYAN 1 Vyzkoušeli jsme Volkswagen Passat 2.0 TSI s motorem o výkonu 140 kW (190 k) a sedmistupňovou převodovkou DSG 2 Pro zvýraznění modelu se na zádi objevil velký nápis Passat

22

auto 2021/1

TH

S

debutem modernizovaného Passatu osmé generace (B8) přišlo také výrobní jubi­ leum. Krátce po premiéře na Ženevském autosalonu 2019 vyjel z výrobní linky 3. dubna v Emdenu jubilejní třicetimiliontý exemplář. Byl v hybridním provedení kombi Passat GTE Variant, na výrobu druhých patnácti milionů bylo potřeba jen dvanáct let, zatímco na vyrobení prvních patnácti milionů padlo dlouhých čtyřiatřicet let! Je příznačné, že výrobní linku Volkswagenu v Emdenu opustil 9. listopadu 2007 jubilejní Passat s oblíbeným přeplňovaným vznětovým čtyřválcem

1.9 TDI. Produkce první generace začala 14. května 1973 v základním závodě ve Wolfsburgu. Se třiceti miliony je Passat druhým nejúspěšnějším vozem Volkswagen, před ním je pouze Golf (přes 35 mi­ lionů) a za ním legendární Brouk (21,5 milionu). Zatímco mezi šestou a sedmou generací Passatu došlo jen k menším změnám, nejnovější osmá uve­ dená na podzim 2014 současně jako Limousine ­(sedan) a Variant (kombi) je zcela novou konstrukcí, poprvé využívající prodloužené modulární architek­ tury MQB-B. Všechny nabízené motory jsou přepl­ ňované čtyřválce EU6 s přímým vstřikováním paliva,


► MOTORY VW PASSAT 2021 typ převodovka výkon spotřeba NEDC [kW/k] EU [l/100 km] 1.5 TSI 6M/DSG7 110/150 5,1/5,2 – 5,3 2.0 TSI 4Motion DSG7 206/280 7,2 – 7,3 2.0 TDI 6M/DSG7 110/150 4,2/3,9 2.0 TDI (4Motion) DSG7 147/200 4,6 (5,1) 1.4 TSI PHEV DSG6 + EM 115/156 + 85/115 1,5 – 1,7 (systém160/218)

Passat i v osmé generaci zůstává sedanem s klasickým víkem zavazadlového prostoru ve stupňovité zádi

Nabídku završuje zážehový čtyřválec 2.0 TSI

3

Foto Tom Hyan

Hybridní verze GTE dostala akumulátor s větší kapacitou (uváděný dojezd EV 66 – 68 km podle NEDC)

4

zážehové i vznětové, některé i s alternativním vypí­ náním válců pro optimalizaci spotřeby. Šestiválce z nabídky zmizely (ostatně MQB jejich zástavbu ­neumožňuje), záhy však přibyl Plug-In Hybrid, ozna­ čený coby Passat GTE. Kromě dánských Tannistes­ ten 2014 jsme novinku prvně okusili v okolí Porto Cervo na Sardinii, kde proběhlo oficiální představení novinářům. K dispozici byly tehdy obě karosářské varianty s motory 1.4 TSI ACT s vypínáním válců (4/2), 2.0 TDI 150 a 2.0 Bi-TDI 240 (poslední stan­ dardně s pohonem všech kol 4Motion). Nový Passat se stal evropským Vozem roku 2015. V polovině výrobního cyklu na jaře 2019 prošel ­Passat výraznou modernizací, na první pohled však málo zřetelnou, navzdory drobným úpravám designu (včetně nápisu Passat na zádi) a rozšířenému osvět­ lení LED. Největší změny představují asistenční sys­

témy a konektivita, jež sází na rozhraní We connect a modulární platformu infotainmentu MIB3 pro ne­ přetržité připojení online. Jako první Volkswagen má modernizovaný Passat nové komfortní systémy IQ.Drive, jež zahrnují Travel Assist pro usnadnění jízdy, snížení únavy řidiče a zvýšení bezpečnosti. K jeho funkcím patří částečně automatizovaný pro­ voz (Level 2) v rozsahu 0 – 210 km/h s udržováním jízdy v pruhu, kontrolou okolí vozu a adaptivním tem­ pomatem ACC, jenž ve spolupráci s převodovkou DSG nabízí funkci Stop&Go. Dalšími přednostmi jsou Emergency Assist, který zastaví automobil, po­ kud zjistí náhlou indispozici řidiče, ale také IQ.Light – LED Matrix se samočinným přepínáním světlo­ metů a vykrýváním objektů proti oslnění. Rozšířeno bylo ovládání vybraných funkcí hlasem a gesty. ­Vylepšený Digital Cockpit má vyšší kvalitu ►►►

5 3 Digitální kokpit řidiče má větší rozlišení a pozměněnou grafiku 4 Hybridní pohonnou jednotku GTE tvoří zážehový čtyřválec 1.4 TSI/115 kW (156 k) a trakční elektromotor 85 kW (115 k) 5 Základní objem zavazadlového prostoru činí 586 litrů

1/2021 THauto

23


Foto Tom Hyan

► VOLKSWAGEN PASSAT (B8)

1

2 1 Volkswagen Passat Variant Alltrack vyniká offroadovou úpravou vždy s pohonem všech kol 2 Pod kapotou Alltracku byl ještě čtyřválec 2.0 Bi-TDI/176 kW (240 k)

zobrazení proti dřívějšímu Active Info Display, tři různé konfigurace zobrazení lze měnit tlačítkem na nově upraveném multifunkčním volantu. Všechny motory pro Passaty, vznětové i zážehové, dostaly filtry pevných částic. Hybridní provedení GTE s kombinovaným systémovým výkonem 160 kW (218 k) využívá akumulátor se zvýšenou kapacitou z 9,9 na 13 kWh, čímž vzrostl čistě elektrický dojezd na 55 km podle nové metodiky WLTP. Postupná modernizace, boj o čistotu emisí a požadavky jed­ notlivých trhů znamenají, že se Passaty dodávají s různě naladěnými motory stejných typů a jejich výkony se průběžně upravují (v instrukční knížce

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (testované vozy) – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem; zážehový TSI nebo vznětový TDI, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva, u TDI common rail; všechny EU6d-TEMP; a) 2.0 TSI: 1984 cm3 (ø 82,5 x 92,8 mm); 11,6:1; 140 kW (190 k)/4200 – 6000 min‑1 a 320 N.m/1500 – 4100 min‑1; b) 2.0 Bi-TDI 240: 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 16,5:1; 176 kW (240 k)/4000 min‑1 a 500 N.m/1750 – 2500 min‑1, dvě turbodmychadla BorgWarner. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – sedmistupňová dvouspojková převodovka DSG7, a) pohon předních kol, b) trvalý pohon všech kol 4Motion. Na přání elektronický závěr diferenciálu EDL s funkcí XDS+, pro b) sériově. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu čtyřprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči (vzadu nesoustřednými), na přání aktivními DCC; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem, na přání s progresivním účinkem, 2,75 (progresivní 2,1) otáčky na plný rejd; pneumatiky 215/60 R 16, nebo 215/55 R 17, na přání 235/45 R 18 a 235/40 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (sedan) – rozvor náprav 2786 mm, rozchod kol vpředu 1578 – 1586 mm podle pneumatik, vzadu 1564 – 1572 mm; d/š/v 4775 (4873)/1832/1483 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 586/1152 l; objem palivové nádrže 66 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1555/1770 kg; celková 2060/2330 kg; hmotnost přívěsu do 1800/2000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 238/241 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,7/6,7 s; spotřeba paliva EU 6,3/5,8 l/100 km; emise CO2 144/139 g/km.

24

auto 2021/1

TH

naleznete různé výkony s poznámkou, že ten či onen motor není určen pro všechny trhy). Proto se náš přehled, který vychází z nabídky pro český a německý trh modelového roku 2021, liší od tech­ nických údajů testovaných vozů (zmizel například motor 2.0 Bi-TDI 240). Podobně jako u jiných vozů VW Group nový 1.5 TSI nahrazuje starší 1.4 TSI, který zůstává pro specifickou hybridní kombinaci GTE, jež navíc využívá upravenou šestistupňovou automatizovanou převodovku DSG6 (hybridní typu DQ400E) místo obvyklé sedmistupňové DSG7. Po­ dobně dochází ke změnám v aplikaci alternativního pohonu všech kol, ale je pravidlem, že nejsilnější modely mají 4Motion standardně. Proti dřívějším zvyklostem jsou přejmenovány výbavy, základní je nyní Business, následují Elegance, sportovně laděná R-Line a hybridní GTE. Kombi Variant nabízí navíc provedení Alltrack v offroadovém stylu se zvětše­ nou světlou výškou o 25 na 174 mm, plastovým ob­ ložením prahů a blatníků, ochranným štítem pod motorem a jízdním režimem Offroad. Celkem lze vybírat ze čtrnácti druhů litých kol a čtyř průměrů ­ráfků, Alltrack využívá širší pneumatiky 225/55 R 17, hybridní Passat GTE má standardně 215/55 R 17. Nabídka zahrnuje převelké množství kombinací, jež se mění podle modelového roku, trhu a legislativy. Ceny na českém trhu začínají od 770 900 Kč včetně DPH (sedan 1.5 TSI Evo 150 Business), Variant je o 27 tisíc dražší; nabídka končí na 1 170 900 Kč za Variant Alltrack 2.0 TDI 200 4Motion, resp. 1 180 900 Kč za Variant GTE 1.4 TSI PHEV (více a podrobněji na www.volkswagen.cz). Nástupce ­deváté generace se připravuje na rok 2023, bude technicky shodný s příští Škodou Superb, a produkce obou se přestěhuje do Bratislavy.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na vůz VOLKSWAGEN 1300 Automatic (1969)

1/2021 THauto

25


Foto Tom Hyan

► Automobily ► KIA e-SOUL (SK3)

JEN ELEKTRICKY... Většina výrobců nyní dokázala, že vyvinout plně funkční elektromobily není žádný problém... TOM HYAN, Tannisby (DK)/ Praha (CZ)

Vyzkoušeli jsme e-Soul v provedení Long-Range se silnějším elektromotorem a větší kapacitou akumulátorů; dynamika jízdy je velmi dobrá

26

auto 2021/1

TH

P

rvní globální elektromobil automobilky Kia Motors slavil evropskou premiéru v Že­ nevě 2014, zanedlouho jsme Soul EV ­odvozený z druhé generace Soulu (PS) vyzkoušeli v jeho vlasti na ostrově Čedžu (Jeju), ale také v evropské verzi v horách u Frank­ furtu nad Mohanem. O pět let později jsme tuto zku­ šenost zopakovali v různých evropských lokalitách s třetím globálním elektromobilem od Kia Motors, kterým se stal nový e-Soul (SK3) třetí generace. Na rozdíl od svého předchůdce si však evropští klienti nemohou oficiálně koupit nový Soul se spalovacím motorem, když se vedení korejské automobilky roz­ hodlo, že si Evropané vzhledem k emisním před­ pisům zaslouží jen elektrickou verzi... První generace Soulu (AM) se coby kompaktní crossover zrodila na základě studie Mesa (Detroit 2005) a Soul Concept (Detroit 2006), zájem klientů sondovaly akční modely Soul Diva, Burner a Sear­ cher v ženevském Palexpu, aby se na podzim 2008 představil sériový automobil na Mondial de l’Auto­ mobile v Paříži. Odpočátku šlo o vůz, navržený v kalifornském středisku Kia Design Center v Irvine,

samozřejmě s dvoulitrovým zážehovým čtyřválcem. Vzhledem k tomu, že Evropané vždy chtěli šetřit na palivu, tak dostali jen šestnáctistovky, ovšem v záže­ hové i vznětové verzi. V listopadu 2008 se rozběhla výroba v korejské továrně Gwangju Plant, a tam se Souly vyrábějí dodnes. V České republice se první Soul prodával tři roky, zákazníci odebrali asi tisíc vozů, ale pak výrobce nabídku pro Evropu omezil na pět největších trhů, takže se u nás neuplatnil ani faceliftovaný vůz první generace. Celkem se prodalo přes 700 tisíc Soulů (v USA stoupl odbyt na více než sto tisíc ročně), než přijela druhá (a větší) generace PS také k nám. Nabídku později rozšířila elektrická verze Soul EV. Pod kapotou zůstala poháněcí sou­ stava pro pohon předních kol, karoserie byla upra­ vena pro montáž inovativních akumulátorů Li-Ion­ -Polymer do podlahy mezi nápravy. „Trh se výrazně změnil, v roce 2018 prodala Kia v Ev­ ropě více Soulů s elektrickým pohonem než se spalo­ vacími motory,“ sdělil nám Emilio Herrera, výkonný ředitel Kia Motors Europe, na předloňském testování e-Soulu v Dánsku, a také zdůraznil: „V Evropě není možné splnit emisní limity bez elektromobility, zvláště


► KIA SOUL (GEN 3) motor výkon převodovka spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] mimo Evropu 1.6 MPI 90/123 6A n.a. 1.6 T-GDI 150/204 DCT7 8,1 2.0 MPI 110/149 6M (CVT) 8,7 (7,6) pro Evropu (pouze elektrické) e-Soul (Standard) 100/136 1A 15,6 kWh e-Soul (Long Range) 150/204 1A 15,7 kWh

Foto Tom Hyan

1

7 1 Přístrojová deska e-Soulu, elektrické verze vyvinuté na základě třetí generace Soulu

2

3

když prodej účinnějších vznětových motorů klesá. V USA samozřejmě zážehový motor nabízíme.“ Pan Herrera jmenoval pět možností, jež zbývají. Platit po­ kuty a zvýšit prodejní ceny, opustit evropský trh (jako Infiniti), spojit se s výrobci elektromobilů, redukovat objem výroby či nabídku typů, anebo najít rovnováhu ve výrobě elektrických vozidel a automobilů se spalo­ vacími motory. Kia Motors se rozhodla pro pátou možnost, e-Soul (SK3) je třetím globálním elektro­ mobilem značky po e-Niro a Soul EV (Gen 2). Kia Motors považuje Soul především za městský crossover, ale jak jsme se přesvědčili, tyto vozy ­patří k nejlepším elektromobilům, pokud jde o sku­ tečný dojezd na jedno nabití. Výrobce uvádí spo­ třebu elektrické energie 15,7 kWh/100 km, podle palubního displeje jsme na delších trasách dosaho­ vali od 12,9 do 20,5 kWh, takže jsme se ani ►►►

4 5

2, 3 Interiér je dostatečně prostorný pro všechny běžné účely, ploché akumulátory jsou uloženy pod podlahou mezi nápravami 4 Informace o jízdě na velkém středovém displeji s úhlopříčkou 10,25 palce

6

5 Také displej před volantem udává počáteční dojezd 333 km při 99 % kapacity akumulátoru 6 V režimu Sport se sice zvýší dynamika, ale také naroste spotřeba 7 Otočný ovladač pohonu R-N-D na středové konzole, vlevo je mj. tlačítko jízdních režimů Drive Mode

1/2021 THauto

27


► KIA e-SOUL (SK3)

2

Foto Tom Hyan

1

1 Kia e-Soul je třetí globální elektromobil této značky po Soulu druhé generace a typu e-Niro (oba poslední uvedeny v roce 2019)

3

2 Poháněcí soustava včetně řídící elektroniky je uložena vpředu pod kapotou 3 Zásuvky obou nabíjecích systémů jsou pod krytkou v přídi nebáli, že se vůz zastaví. Lze volit jízdní režimy Eco/Eco+/Normal/Sport, a to tlačítkem na středové konzole. Ve Středočeském kraji jsme ujeli při pěti cestách 151 kilometrů, jenže údaj o dojezdu klesl jen o 112 (ze 333 na 221 kilometrů). Oba testované vozy byly v silnější verzi Long-Range s elektro­ motorem 150 kW (204 k) a větší kapacitou akumu­

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – trakční střídavý synchronní elektromotor s permanentními magnety, uložený vpředu napříč; a) Long-Range: 150 kW (204 k)/3800 – 8000 min‑1 a 395 N.m/0 – 3600 min‑1; 356 V; b) Standard: 100 kW (136 k)/2600 – 8000 min‑1 a 395 N.m/0 – 2400 min‑1; 327 V. Redukční jednostupňový převod 7,981; pohon předních kol. Trakční akumulátory Li-Ion-Polymer, hustota energie 250 W.h/kg; a) 98 článků a 5 modulů; 64 kWh, 180 A.h, 170 kW a 356 V; b) 90 článků a 3 moduly; 39,2 kWh, 120 A.h, 104 kW a 327 V; palubní nabíječka AC 7,2 kW (a/b) za 9:35/6:10 h na 100 %, dobíjení z běžné sítě 230 V, 10 A, na 100 % kapacity za a/b) 31/19 h; resp. rychlonabíječkou DC 50 kW na 80 % za 75/57 minut (100 kW za 54/54 minut). PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu víceprvkové závěsy Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 305 x 25/ø 300 x 10 mm, vpředu s vnitřním chlazením, elektrická parkovací brzda, systém rekuperace brzdné energie, ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení 12,8:1 s elektrickým posilovačem, 2,5 otáčky na plný rejd; kola z lehkých slitin; pneumatiky 215/55 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2600 mm, rozchod kol 1565/1575 mm; d/š/v 4195/1800/1605 mm; přední převis 865 mm; světlá výška 153 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 315/1339 l; pohotovostní hmotnost a/b) DIN od 1682/1535 kg, celková 2180/2025 kg; bez možnosti vlečení přívěsu. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 167/157 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,9/9,9 s; spotřeba elektrické energie (kombinace WLTP) 15,7/15,6 kWh na 100 km; teoretický akční radius (cyklus WLTP) 452/277 km; lokální emise CO2 0 g/km (ZEV).

28

auto 2021/1

TH

látoru 64 kWh, která podle normy WLTP teoreticky ujede až 452 kilometrů, ale náš druhý testovací vůz hlásil dojezd jen 333 km s plně nabitým akumulá­ torem. Slabší verze má 100 kW (136 k), 39 kWh a dojezd 277 km. Dobu nabíjení na 100 % z běžné zásuvky lze zkrátit ze 31 hodin na 9,5 hodiny při použití wallboxu AC 7,2 kW; na 80 % dobíjí rychlo­ nabíječky DC 50/100 kW za pouhých 75/54 minut. Zásuvky dobíjení jsou pod krytem na přídi. Proti druhé generaci elektrického Soulu se přede­ vším zvýšil výkon trakčního elektromotoru (dříve 81 kW, nyní 100 nebo 150 kW) a kapacita polymero­ vého akumulátoru Li-Ion (dříve 27 kWh, nyní 39,2 nebo 64 kWh), což zaručuje zvýšený dojezd. Velkou technickou novinkou je přechod na víceprvkovou zadní nápravu Multi-Link, dřívější Souly totiž měly vzadu vlečená ramena, spojená torzně poddajnou příčkou. Posílena byla také brzdová soustava s vět­ ším průměrem kotoučů, řízení má menší převod a kola jsou nyní sedmnáctipalcová místo šestnácti­ palcových. Rozvor náprav byl prodloužen o 30 na 2600 milimetrů, délka vzrostla o 55 na 4195 mm, ale vůz je široký stejných 1800  mm, zatímco výška ­narostla o 5 na 1605 mm. Těží z toho větší interiér a mírně zvětšený zavazadlový prostor. Kia e-Soul je kompaktní elektrický automobil s velmi dobrými jízdními vlastnostmi i velmi slušným dojez­ dem na jedno nabití, který dostal akumulátory s vyso­ kou energetickou hustotou (o 25 % vyšší). Samozřej­ mostí je konektivita na úrovni doby (nová telematika UVO Connect), možnost rychlonabíjení DC 50/100 kW a soubor vyspělých jízdních asistentů. Nevýhodou ­zůstává vysoká cena, e-Soul Long-Range byl v době testu za 1 199 980 Kč, model Standard s nižší kapaci­ tou akumulátorů jen o sto tisíc levnější (oba v jediné výbavě Executive). Jak se stalo zvykem, i na e-Soul platí sedmiletá záruka Kia do 150 000 ujetých kilo­ metrů (více a podrobněji viz www.kia.com).  ■


Foto Tom Hyan Foto Tom Hyan

První kompaktní crossover KIA Soul (AM) na dynamické prezentaci v Jižní Koreji (2008)

1/2021 THauto

29


Foto Tom Hyan

► Automobily ► SUBARU LEVORG 2.0 ES (VM)

LOUČENÍ...

Před necelými šesti lety se objevil Levorg, jeho poslední vylepšená verze se představila v roce 2019 s novým motorem...

1

TOM HYAN 1 Subaru Levorg prošel modernizací pro MY 2019 (nový motor 2.0 bez přeplňování) 2 Levorg první generace přijíždí od roku 2015 ze závodu Gunma Plant v Japonsku

30

auto 2021/1

TH

N

2

ový Subaru Levorg se představil na evropském trhu počátkem roku 2015 jako sportovní kombi s prvky WRX STI a jedinou ­alternativou přeplňovaného motoru 1.6 DIT (FB16), čtyřválcového boxeru o výkonu 125  kW (170 k), samočinné plynulé převodovky CVT Lineartronic a symetrického pohonu všech čtyř kol. Jeho zvláštní jméno Levorg vyjadřuje kontinuitu (LEgacy), pokrok (reVOlution) a tvar karoserie kombi (touRinG). Kromě Evropy (v USA se Levorg nikdy neprodával) byl na domácím japonském trhu ve ­vysokovýkonné verzi 2.0 GT-S DIT/221 kW (300 k), ale také v Austrálii se sníženým výkonem přeplňovaného dvoulitru řady FA20 na 197 kW (268 k). Snaha vyhovět emisním předpisům EU vedla v modelovém roce 2019 k rekonstrukci Levorga na nepřeplňovaný dvoulitrový boxer nové generace FB20 (dlouhozdvihový) a opět s nepřímým vstřikováním paliva MPI, když turbo Twin-Scroll a přímý vstřik zmizely...

Právě tento automobil modelových roků 2019/2020 je posledním Levorgem první generace (codename VM), jaký se v Evropě nabízí. Výkon motoru lehce poklesl na 110 kW (150 k), tedy na stejnou hodnotu jako v provedení e-Boxer pro novou platformu SGP, ale tato ­aplikace pro starší základ vycházející z řady Legacy/ Impreza/WRX není možná a také vzhledem k závěru výrobního cyklu ani nebyla v plánu. Dovozce nabízí Levorgy první generace ze skladových zásob, takže máte jedinečnou příležitost ještě získat dvoulitrový ­boxer bez elektrifikace! Současné provedení je naladěno komfortněji než původní Turbo a jeho jízdní projev je neobyčejně příjemný, nemluvě o praktické pěti­ dveřové karoserii. Rovněž vzhled Levorgu zjemnila hladká kapota bez mohutného lapače vzduchu jako u přeplňované verze! Převodovka je nadále s plynulým převodem, který se může změnit na stupňovitý při ostřejší jízdě, či při sekvenčním řazení sedmi stupňů páčkami pod volantem. Hřebenové řízení má optimali-


► SUBARU LEVORG 2.0 ES (VM) MOTOR – kapalinou chlazený nepřeplňovaný zážehový čtyřválec Subaru FB20 s dvojicemi protilehlých válců (boxer), uložený podélně vpředu; hliníkový blok i hlavy válců; DOHC 4V VVT (řetěz); nepřímé vícebodové vstřikování, EU6d-Temp; 1995 cm3 (ø 84 x 90 mm); 10,5:1; 110 kW (150 k)/6200 min‑1 a 198 N.m/4200 min‑1; akumulátor 12 V/52 A.h; alternátor 12 V/130 A. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná převodovka CVT Lineartronic s kapalinovým měničem a plynulým převodem (3,600 až 0,512 – Z 3,689), resp. se sedmi nastavenými stupni pro přímé řazení (3,600 – 2,323 – 1,653 – 1,245 – 0,984 – 0,753 – 0,566); stálý převod 3,900. Trvalý pohon všech kol Symmetrical AWD Active Torque Split. PODVOZEK – bezrámová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu dvojitá příčná ramena; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem EPAS; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VDC (ESC); pneumatiky 225/45 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2650 mm, rozchod kol 1530/1540 mm; d/š/v 4690/1780/1490 mm; světlá výška 135 mm; objem zavazadlového prostoru 522/1446 l; objem palivové nádrže 60 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1564 kg, celková 2040 kg; hmotnost brzděného přívěsu 1500 kg.

3

4 zovaný elektrický posilovač, všechny brzdové kotouče jsou duté s vnitřním chlazením a také zavěšení všech kol je plně nezávislé, jak se sluší u trvalého pohonu všech kol s aktivním rozdělením točivého momentu. Subaru Levorg vznikl proto, že Legacy a Outback se příliš zvětšily, a tak chybělo kompaktní kombi, když Impreza vsadila na klasické karoserie hatchback (na některých trzích i sedan) a nový crossover XV (Crosstrek) prostě míří na jinou klientelu. Současný Levorg pro Evropu je také standardně vybaven vylepšeným asistenčním systémem EyeSight, jenž využívá dvojice čelních kamer pro snímání třírozměrného barevného obrazu situace před vozem, a když zachytí hrozbu nebezpečí, tak signály varuje řidiče a v pří­ padě potřeby zakročí nouzovým brzděním. Další součástí pokročilého paketu bezpečnosti, na němž si Subaru Corporation velmi zakládá, jsou čidla mrtvého úhlu SRVD (Subaru Rear Vehicle Detection) a udržování jízdy v pruhu LKA (Lane Keep Assist), promítání

Foto Tom Hyan

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 195 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,7 s; spotřeba paliva NEDC od 7,3 l/100 km; emise CO2 od 167 g/km.

5

dopravní situace SVP (Safety View Package) v chytrém zpětném zrcátku (ze zadní kamery) nebo na displeji MFD (z přední), samočinné přepínání světlometů a jejich natáčení do zatáčky atd. Samozřejmostí je volba jízdních režimů SI-Drive. Ujeli jsme 343 kilometrů, ale ukazatel dojezdu hlásil dalších 350 kilometrů, což je při naměřené spotřebě kolem 8,5 l/100 km velmi slušný dojezd (palivová nádrž má objem 60 litrů). V době testu se Levorg prodával podle výbavy za 750 až 930 tisíc korun českých včetně DPH (více na www.subaru.cz). První generace sice končí, ale v Japonsku se už od srpna 2020 prodává generace druhá (codename VN) na platformě SGP s výraz­ nějším designem a zcela novým čtyřválcovým ­boxerem CB18 Turbo (1795 cm3 DOHC) o výkonu 130 kW (177 k). Po zisku prestižního titulu japonského Vozu roku 2016/2017 pro Imprezu zabo­ doval také nový Levorg (VN), když byl pasován na Japan Car of the Year 2020/2021.  ■

3 Dobře tvarovaná sedadla poskytují příjemný komfort, standardně jsou vyhřívaná 4 Palubní deska s přídavnými kontrolními přístroji ve střední části 5 Čtyřválcový boxer zvětšil objem na dva litry, ale přišel o přeplňování Twin-Scroll

1/2021 THauto

31


► Automobily ► NOVINKY ZE SVĚTA

Foto INEOS Automotive

INEOS Grenadier 2021

Foto Isuzu Motors

Britský podnikatel Sir Jim Ratcliffe, zakladatel a šéf chemického koncernu INEOS, nejen koupil třetinu týmu Mercedes-AMG Petronas F1, ale také připravil výrobu terénního automobilu INEOS Grenadier ve stylu původního Land Roveru Defender, když byl nespokojen s ukončením jeho produkce (a výrobní linku mu Jaguar Land Rover odmítnul prodat). Původně se vůz měl vyrábět v Bridgendu (Wales), ale pak firma INEOS Automotive (založena 2017) od Daimleru koupila továrnu Smart ve francouzském Hambachu. Na konstrukci od počátku spolupracovala rakouská Magna Steyr. Nový Grenadier zachovává pohon všech kol, klasický rám a tuhé nápravy s vinutými pružinami; zážehové i vznětové šestiválce dodá BMW. Výroba bude zahájena ještě letos.

Isuzu D-Max 2021

32

auto 2021/1

TH

Po čtyřech milionech testovacích kilometrů a šesti letech vývoje se představil nový pick-up Isuzu D-Max sedmé generace, nejvyspělejší výrobek nejstarší japonské automobilky! Vůz má tuhý žebřinový rám, nezávislé zavěšení předních kol s vinutými pružinami a tuhou zadní nápravu s podélnými listovými pery. Vznětový čtyřválec Isuzu 1,9 litru Turbo VGT má výkon 120 kW (163 k)/3600 min‑1 a točivý moment 360 N.m/2000 – 2500 min‑1, prostřednictvím šestistupňové manuální nebo samočinné převodovky pohání buď zadní, anebo všechna kola (v tomto případě může vléci přívěs do 3,5 tuny). Nabídka čítá nespočet variant se třemi typy budky a nejvyšší výbava V-Cross nabízí atraktivní designový paket, infotainment s displejem 9“, samočinné přepínání světlometů atd. Ložná délka je až 1571, 1835 a 2345 mm (od Double Cab přes Space Cab k Single Cab).


► KRÁTCE ► V listopadu 2020 uzavřela Hyundai Motor Co. smlouvu s britským chemickým koncernem INEOS o vzájemné spolupráci při vývoji vodíkových aplikací pod názvem Driving Hydrogen Economy Forward. Kromě výroby a dodávek vodíku jde rovněž o další aplikace palivových článků, jichž je Hyundai průkopníkem, a proto INEOS zvažuje alternativní pohon FCEV pro svůj terénní Grenadier 4x4 (z vozu Hyundai Nexo). Hyundai hodlá zvýšit produkci vodíkových FC v programu Fuel Cell Vision 2030 na 700 tisíc ročně do deseti let. Jeep Wrangler Rubicon 392 (série)

► Petrochemická společnost INEOS Plc byla založena Jimem Ratcliffem v roce 1998 a dnes je největší soukromou firmou ve Velké Británii. Vyrábí především plasty, chemikálie a syntetické oleje; její pobočka INOVYN je největším evropským provozovatelem elektrolýzy na základě zpracování obnovitelné energie pro výrobu vodíku, využívaného k dopravě (FCEV) a průmyslovým účelům. INEOS nyní vyrábí 300 tisíc tun vodíku ročně jako vedlejší produkt chemické výroby a pracuje na evropské infrastruktuře skladování a distri­ buce vodíku. INEOS zaměstnává ­třiadvacet tisíc lidí.

Nejsilnější Jeep Wrangler pro modelový rok 2021 dostal po několika desetiletích opět do nabídky osmiválcový motor! Nový Wrangler Rubicon 392 (tedy objem 6,4 litru, což je 392 kubických palců) vznikl z konceptu, představeného v létě v den premiéry konkurenčního Fordu Bronco (ten motor V8 už nemá). Motor Chrysler Hemi s litinovým blokem a hliníkovými hlavami válců dává výkon 346 kW (470 k) a největší točivý moment 637 N.m, je spojen s osmistupňovým automatem ZF 8HP75, redukční převodovkou (místo 4,0:1 standardního Rubiconu má 2,72:1 standardního Wrangleru) a robustními nápravami Dana 44. Zrychlení 0 – 60 mph (0 – 96 km/h) proběhne za 4,5 sekundy. Motor dostal vypínání válců V4/8 pro snížení spotřeby benzinu. Wrangler Rubicon 392 Concept z léta 2020

Foto Tom Hyan

Foto FCA US LLC

Motor Hemi 6.4 V8 ve Wrangleru

Nabídku japonských automobilů v Evropě rozšiřuje Suzuki Swace, elegantní kombi s hybridním pohonem, výsledek spolupráce s Toyotou. Základem je Corolla TS s designovými změnami ve stylu Suzuki. Hybridní soustava sestává ze zážehového čtyřválce 1.8i/72 kW (98 k), elektromotoru/generátoru 53 kW, převodovky e-CVT a akumulátoru 3,6 kWh. Vůz o hmotnosti od 1400 kg zrychluje na sto za 11,1 sekundy a dosahuje 180 km/h. Evropské limity emisí CO2 jsou důvodem premiéry, nyní klesly na 78 g/km podle NEDC, ale na 99 g/km podle WLTP.

Kresba Suzuki

▲ Suzuki Swace

Hybridní pohon Suzuki Swace

► Společnost INEOS Automotive Ltd., součást INEOS Group, v prosinci 2020 potvrdila převzetí závodu Smart na francouzsko-německém pomezí v Hambachu, kde se dosud vyráběly malé vozy Smart ForTwo pod taktovkou společnosti Daimler AG. Vzhledem k útlumu výroby (nové Smarty přijedou z čínské produkce a spolupráce s Geely Holding) bude závod přestavěn na výrobu vozů INEOS Grenadier 4x4 od konce 2021. Po přechodnou dobu bude pokračovat výroba elektrických ForTwo a dílů Mercedes-Benz. ► Závěrem roku 2020 oslavila Mazda deset let designové filozofie Kodo – Soul of Motion, která vtiskla jejím automobilů nezaměnitelný a vysoce elegantní i funkční styl. První byla Mazda Shinari Concept s premiérou na autosalonu v Los Angeles 2010, Minagi SUV Concept se stal předobrazem prvního vozu v tomto designovém jazyce, jímž byla Mazda CX-5 v roce 2012. Dalšími automobily v tomto stylu jsou zejména Mazda 3, CX-30 a MX-30. Nový směr uvedl šéfdesigner Ikuo Maeda. ► Čínská společnost Geely Holding, vedená komunistou Li Shufu, vzbudila zájem v červenci 2010 odkoupením švédské automobilky Volvo Cars od amerického Forda. Uplynulo deset let a Geely Holding tiše získala britské Lotus Group a London Taxi, americkou Terrafugii a významné podíly v Daimler AG, Volvo Truck a dánské investiční bance Saxo.

1/2021 THauto

33


Motorsport

► FORMULE 1 2020

Foto Daimler

Na Velké ceně Sakhiru (modifikovaný okruh v Bahrainu) vede George Russell (Mercedes-AMG W11/01) před Oconem, Strollem a Bottasem

SEDMÝ TITUL oronavirová krize zatočila s mistrovstvím světa formule 1 méně než s jinými šampionáty FIA (některé byly dokonce zrušeny), ale plnohodnotným podle běžných zvyklostí rozhodně nebylo. Nastavení počtu závodů opakováním startů na stejných okruzích, či zúžení ­světa na Evropu a malou část Asie (Turecko a Arabský poloostrov) rozhodně není hodno statutu skutečného mistrovství světa. Na druhou stranu to může být vlastně jedno, protože ­jeden dominantní tým by vyhrál kdekoli, jak prokázal v předcházejících sedmi sezonách. Mercedes-AMG Petronas totiž získal Pohár konstruktérů posedmé v nepřetržité řadě, stejně jako sedmý titul v řadě (šestkrát Lewis Hamilton, jednou Nico Rosberg v sezoně 2016). Lewis Hamilton, úřadující mistr světa F1, vyhrál svůj první titul na McLarenu v posledním závodě sezony 2008 na brazilském okruhu Interlagos. Felipe Massa (Ferrari) tam byl mistrem světa jen pár minut po projetí cílem, Hamilton na jeho bodový zisk šestým místem s časovou ztrátou téměř čtyřiceti sekund nedosáhl, potřeboval páté, které mu padlo do klína pro náhlé zpomalení Timo Glocka (Toyota) v poslední zatáčce. To stačilo, ve věku 23 let a 300 dnů se stal nejmladším mistrem světa formule 1... Svůj sedmý titul mistra světa dobyl Lewis Hamilton v neplnohodnotné sezoně 2020, ale jeho „oberauto“

34

auto 2021/1

TH

Foto Daimler

K

Sezona 2020 sice začala se zpožděním, ale stihla absolvovat sedmnáct závodů, takže mistr světa mohl být vyhlášen...

TOM HYAN Lewis Hamilton vyhrál nejvíce závodů, ale Max Verstappen na Red Bullu mu byl největším soupeřem

Mercedes-AMG nemá konkurenci vlastně nikde. Je také závodníkem, který nejezdí v závodech od roku 2013 opravdu s ničím jiným než s monoposty Mercedes-AMG formule 1, a ty od zavedení hybridních pohonných jednotek v roce 2014 nenašly konkurenci. Lewis Hamilton má s těmito vozy nejvíce zkušeností, tým mu je postavil na míru, po několika desítkách vítězství získal určitý nadhled, naučil se šetřit pneumatiky a dělá mnohem ­ méně chyb než jeho týmový kolega Valtteri Bottas, který


1

Foto Ferrari

► VÍTĚZOVÉ VELKÝCH CEN MS 2020

3

Foto Haas

Foto Daimler

2

Grand Prix Okruh Vítězný jezdec Vítězný tým Rakousko.................. Red Bull Ring...........Valtteri Bottas................ Mercedes-AMG Steiermark ................ Red Bull Ring..........Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Maďarsko................... Hungaroring...........Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Británie....................... Silverstone............Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG 70th Anniversary.......... Silverstone........... Max Verstappen............... Red Bull-Honda Španělsko ................... Barcelona ............Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Belgie................... Spa-Francorchamps.....Lewis Hamilton .............. Mercedes-AMG Itálie................................Monza.................. Pierre Gasly.............. AlphaTauri-Honda Toscana Ferrari 1000.....Mugello...............Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Rusko................................Soči...................Valtteri Bottas................ Mercedes-AMG GP der Eifel................ Nürburgring...........Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Portugalsko...................Portimao..............Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Emilia Romagna...............Imola.................Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Turecko..........................Istanbul...............Lewis Hamilton............... Mercedes-AMG Bahrain........................... Sakhir................Lewis Hamilton .............. Mercedes-AMG Sakhir............................. Sakhir..................Sergio Pérez..... Racing Point-Mercedes Abu Dhabi................... Yas Marina........... Max Verstappen............... Red Bull-Honda

1 Charles Leclerc (Ferrari SF1000) v jubilejní sezoně dojel nejlépe druhý 2 První dva v mistrovství světa 2020 – Valtteri Bottas (v přílbě) a mistr Lewis Hamilton

5 6

Foto Alfa Romeo

Foto Daimler

Foto Tom Hyan

4

hraje jen druhé housle. Věc má ovšem háček, závodů je víc, a tak Hamilton sbírá ­triumfy, navíc dokud nepřestane závodit, tak nikoho jeho překonávání rekordů Michaela Schumachera už nepřekvapí. Zmrazení vývoje i předpisů a zachování loňské techniky může tedy znamenat, že sezona 2021 bude stejně nudná, jako ta loňská. Vzrušení koncem roku 2020 přineslo ozná-

mení, že Lewis Hamilton byl pozitivní při koronavirovém testu a vynechá druhou Grand Prix v bahrainském Sakhiru (titul si pojistil už v Turecku). Nebylo to poprvé, kdy došlo k podobné situaci, Nico Hülkenberg nahradil Sergia Péreze dvakrát v Silverstone 2020, kde se na druhý pokus v Racing Pointu ­blýskl třetím časem v kvalifikaci a sedmým místem v cíli, ale také nemocného Lance

3 Mick Schumacher (Haas VF-20 Ferrari) debutoval v pátečním tréninku na Velké ceně Abu Dhabi (mistr FIA F2 pojede u Haase v letošní sezoně) 4 Rekordman v počtu startů Kimi Räikkönen (Alfa Romeo C39 Ferrari) na Velké ceně Rakouska 5 Max Verstappen pojede ve formuli 1 už sedmou sezonu 6 George Russell ukázal, že s nejlepším vozem může vyhrát kterýkoli dobrý jezdec ­ trolla na Velké ceně Eifelu, kde dojel osmý. S Hned se spekulovalo, zda dostane šanci také místo Hamiltona, ale Mercedes-AMG raději povolal svého juniora George Rus­ sella, kterého u Williamsu nahradil debutant Jack Aitken. Byla to jedna z nejvýznamnějších událostí sezony. Přestože Russell, větší než Hamilton, se v kokpitu jeho monopostu Mercedes-AMG Petronas W11/01 ►►►

1/2021 THauto

35


Foto Tom Hyan

► FORMULE 1 2020

Foto Renault

4

Foto Tom Hyan

2

Foto Pirelli

5

Foto Tom Hyan

3

Foto Renault

1

6

1 Alexander Albon absolvoval závody na Red Bullu i Toro Rosso, ale nakonec o podporu přišel 2 Navrátilec Fernando Alonso v době své největší slávy (Imola 2006) 3 Pierre Gasly získal loni svoje první vítězství 4 Daniel Ricciardo (naposledy v týmu Renault) vede před Gaslym, Norrisem a Strollem 5 Daniil Kvyat (AlphaTauri AT01 Honda) jel ve formuli 1 naposledy (celkově čtrnáctý) 6 Souboj Estebana Ocona (vlevo, Renault RS20) a Lando Norrise (McLaren MCL35 Renault) na Hungaroringu

36

auto 2021/1

TH

EQ Performance necítil zrovna pohodlně, okamžitě ovládl první dva tréninky a podlehl Bottasovi v kvalifikaci jen o 26 tisícin sekundy. Po startu z druhé pozice za týmovým kolegou Valtteri Bottasem vyrazil Russell suverénně do čela závodu, vedl až do 63. z 87 kol, kdy ho o vítězství připravila chyba týmu, který oba své vozy povolal do boxů současně. Když se Russell ­znovu probil před Bottase a v 79. kole jel druhý za pozdějším vítězem Sergio Pérezem (Racing Point), byl povolán do boxů opět, údajně pro pomalý únik vzduchu z levé přední pneumatiky! Velká cena Sakhiru, druhý závod na bahrainském okruhu a předposlední v MS 2020, skončil prvním ­vítězstvím Sergia Péreze a Racing Pointu, zatímco George Russell pro podivnou režii týmu přišel o jisté vítězství při prvním startu na Hamiltonově Merce­ desu! A co z toho vyplývá? Samozřejmě to, co všichni příznivci F1 už vědí, Hamiltonovo „oberauto“ je tak nadřazené konkurenci, že s ním může vítězit který­koli dobrý závodník. Možná Russell nesměl vyhrát, ale svými výkony v jediné Grand Prix jasně ukázal, jak to je. V závěrečné Velké ceně Abu Dhabi už znovu seděl

ve svém Williamsu FW43, který spolu s Haasem VF-20 patří k nejpomalejším monopostům dnešní F1, a tak dojel až patnáctý. Svoje jediné tři body má za deváté místo a nejrychlejší kolo ve Velké ceně Sak­ hiru, kdy hostoval u nejlepšího týmu Mercedes-AMG Petronas. Tento závod se díky Russellově jízdě stal nejlepší Grand Prix mistrovství světa F1 2020. Jediným týmem, který v přímém souboji byl schopen konkurovat Mercedesu, je Red Bull Racing, ­jehož první jezdec Max Verstappen regulerně Mercedesy porazil ve druhém závodě na Silverstone (70th Anniversary Grand Prix) a pak v Abu Dhabi, kde vedl od startu do cíle. Na druhou příčku v mistrovství světa mu chybělo jen devět bodů, bohužel například po startu v Sakhiru se vyhýbal kolizi Leclerc/Perez a vrazil do hrazení, anebo v Imole mu praskla pneumatika, takže o cenné body přišel. Týmový kolega Alexander Albon, londýnský rodák thajského původu (v Grand Prix nástupce prince Biry!), se stejně jako Mexičan Sergio Pérez (Racing Point) závěrem se­ zony hodně zlepšil, byl třetí v Bahrainu a čtvrtý v Abu Dhabi, jenže tým vedený Christianem Hornerem


► MISTROVSTVÍ SVĚTA 2020

Foto Haas

JEZDCI body 1. Lewis Hamilton (Mercedes-AMG)........ 347 2. Valtteri Bottas (Mercedes-AMG).......... 223 3. Max Verstappen (Red Bull-Honda)....... 214 4. Sergio Pérez (Racing Point-Mercedes).125 5. Daniel Ricciardo (Renault)................... 119 6. Carlos Sainz (McLaren-Renault).......... 105 (nejlépe 2.) 7. Alexander Albon (AlphaTauri-Honda).. 105 (nejlépe 3.) 8. Charles Leclerc (Ferrari)........................ 98 9. Lando Norris (McLaren-Renault)........... 97 7. Pierre Gasly (AlphaTauri-Honda)........... 95

7

POHÁR KONSTRUKTÉRŮ 2020 1. Mercedes-AMG.................................... 573 2. Red Bull-Honda................................... 319 3. McLaren-Renault................................. 202 4. Racing Point-Mercedes........................ 195 5. Renault ................................................ 181 6. Ferrari.................................................. 131 7. AlphaTauri-Honda................................ 107 8. Alfa Romeo-Ferrari................................... 8 9. Haas-Ferrari............................................. 3 10. Williams-Mercedes.................................. 0

9 a soustředila prodej na Severní Ameriku a Čínu. Ve formuli 1 působila od 2011/2012 jako sponzor/ partner Red Bullu a od 2016 jako technický partner Renault Sport F1. Znamená to, že názvy čtyř týmů 2021 začínají na A, tedy Aston Martin (návrat továrního týmu do F1 po 61 letech), Alfa Romeo (sponzor Sauberu od 2019), AlphaTauri (přejmenovaný Toro Rosso) a Alpine F1 Team (přejmenovaný Renault F1). O prodeji týmu Williams americkým investorům Dorilton Capital jsme již psali, jméno zůstane zachováno, ale rodina Sira Franka Williamse podnik opustila (Claire Williamsovou ve vedení týmu nahradil nejprve Simon Roberts, v únoru nastoupí jako ge­ nerální ředitel legendární Jost Capito a předsedou společnosti zůstane Matthew Savage z Doriltonu). Spekulace o odstoupení týmu Mercedes-AMG Petronas se nenaplnily, jen mateřský Daimler snížil svůj podíl ze 60 % na rovnou třetinu, na druhou třetinu navýšil Toto Wolff (bude team principal určitě ještě v letech 2021 – 2023) a třetí třetinu koupil britský chemický koncern INEOS, od loňského roku nový sponzor týmu. K personálním a majetkovým změnám v týmech F1 dochází průběžně, podle posledních informací má také McLaren Racing nového investora MSP Sports Capital, který je zárukou dalšího rozvoje slavného týmu, jehož výkony se v posledních letech neustále zlepšují. Bylo potvrzeno, že Zak Brown a Andreas Seidl ve vedení McLarenu zůstanou. Ke změnám v sestavách týmů a předběžnému kalendáři závodů se vrátíme v příštím čísle.  ■

10

Foto Ferrari

a Dr. Helmutem Markem tentokrát nedal přednost žádnému z nováčků ze své juniorské školy, ale překvapivě místo Albona pro rok 2021 angažoval právě Sergio Péreze. McLaren Racing, Renault a Racing Point do posledního závodu bojovaly o třetí místo v Poháru konstruktérů F1 za Mercedesem a druhým Red Bullem; pravidelné sbírání bodů Carlose Sainze a Lando Norrise nakonec rozhodlo ve prospěch McLarenu. Racing Point byl čtvrtý, když Pérez dobyl svoje první vítězství v Sakhir Grand Prix po debaklu Mercedesu a odstoupení Verstappena. Byl to první mexický ­triumf od dob legendárního Pedro Rodrigueze (1970 Spa-Francorchamps na BRM). Renault se těší na návrat Fernanda Alonsa, ovšem letos nastoupí coby Alpine F1 Team. Do seznamu vítězů se na Monze poprvé zapsal Francouz Pierre Gasly a tým AlphaTauri, když byl Hamilton penalizován a Bottas opět nestíhal. Sezona pro Ferrari tentokrát skončila bez vítězství, sezona Williamsu bez bodů. Neúnavný Kimi Räikkönen (Alfa Romeo) na Nürburgringu ­překonal rekord Rubense Barrichella v počtu startů formule 1 (v Eifelu to byl jeho 323. závod). Nástup nových týmů F1 je za dnešních pravidel prakticky vyloučen, takže vznikají jen přejmenováním stávajících. Po třech letech zaniká spojení Aston Martin Red Bull Racing, protože Lawrence Stroll ­nasadí svůj Racing Point přímo pod značkou Aston Martin. Podobně coby partner Renaultu letos odstoupila luxusní značka Infiniti, když odešla z Evropy

Foto Ferrari

Foto Haas

8

7 Kariéru Romaina Grosjeana (Haas VF-20 Ferrari) ukončila havárie ve Velké ceně Bahrainu (vyvázl bez větších zranění, ale poslední závody vynechal) 8 Sestava, která se už nebude u týmu Haas opakovat (zleva Kevin Magnussen, Gene Haas, Günther Steiner a Romain Grosjean) 9, 10 Sebastian Vettel (Ferrari SF1000) se s italským týmem rozloučil celkově třináctým místem

1/2021 THauto

37


► Motorsport ► SVĚT OKRUHŮ 2020

Foto BMW Presse

Největší závody cestovních vozů se letos pojedou bez cestovních vozů! Označení DTM sice zůstane, ale pro novou třídu GT Pro. Po dlouhých letech se uzavřela historie Deutsche Tourenwagen Masters (do roku 1996 coby Deutsche Tourenwagen Meisterschaft), skutečně mezinárodního mistrovství se speciálními vozy DTM prestižních značek, jejichž konstrukce dlouho připomínala techniku F1. Po sezoně 2018 odstoupil nejprve Mercedes-Benz, a tak se dvě poslední podle předpisů Class 1 (2.0 Turbo) proměnily v souboj BMW a Audi. René Rast (Audi) loni dobyl svůj třetí titul mistra DTM ve čtyřech letech, bývalý jezdec formule 1 Timo Glock byl nejlepším reprezentantem BMW s celkově pátým místem. Ve dvoulitrové éře všechny tituly získaly vozy Audi RS 5 DTM (jezdci, týmy, značky), když vyhrály 28 ze 36 závodů (2019 – 2020). ◄ Timo Glock (BMW M4 DTM) skončil v poslední sezoně pátý Foto Audi Sport

Na závod NASCAR Whelen Euro Series 2020 v Mostě jsme se těšili marně, nejel se ani ve druhém termínu, když promotér pro restrikce české vlády zvolil náhradu v chorvatském Grobniku! Poslední mistrovství tak tvořily podniky ve Vallelunze, Zolderu, Grobniku a dvakrát ve Valencii. Vítězstvím v Grobniku vyrovnal Alon Day rekord 22 triumfů Andera Vilariña a debut tam slavil místní Nico Pulić, po finále ve Valencii dobyl izraelský jezdec svůj třetí titul v první lize (2017, 2018 a 2020). Ve druhé lize se radoval z titulu Ital Vittorio Ghirelli, náš Martin Doubek skončil celkově sedmý, když poprvé v poslední sezoně zvítězil, a to hned dvakrát v belgickém Zolderu! Kromě toho byl dvakrát druhý (Grobnik II, Valencia GP I). ▼ Martin Doubek se v únoru připravoval v USA a loni poprvé vyhrál

Souboj Audi o titul DTM 2020; Nico Müller (vlevo) prohrál a René Rast vyhrál

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Foto NASCAR

Foto Tom Hyan

Alon Day (PK Carsport/Chevrolet Camaro), evropský mistr NASCAR ve vyšší třídě

Walter Lechner (March 821 Ford DFV) na Interserii v Mostě 1983

38

auto 2021/1

TH

Smutná zpráva přišla z Rakouska, závodník Walter Lechner (4. 8. 1949 – 8. 12. 2020) prohrál svůj boj se zákeřnou nemocí. Lechner se vyučil číšníkem ve vídeňském hotelu Sacher, ale pak převládl zájem o závody, inspirovaný slavným krajanem Jochenem Rindtem. Začínal ve formuli Ford, když založil závodnickou školu (1975), kde působili také Roland Ratzenberger, Franz Tost, Toto Wolff a Umberto Calvo! V roce 1982 vyhrál evropské a německé mistrovství formule Super V, pak zamířil do Interserie a dobyl tři tituly (1983 March 821 DFV, 1987 a 1989 Porsche 962C), aby později přidal další tři v divizi II (1994 až 1996 Lola HSB Audi Turbo). Dvakrát jel 24 h Le Mans pro Waltera Bruna a když přestal závodit, zaměřil se na organizaci okruhových pohárů Porsche, kde jeho tým patří k nejlepším. Synové Robert a Walter Jr. jsou také závodníci.


Trojice Farfus/Catsburg/S. van der Linde (BMW M6 GT3) vyhrála polovinu závodů International GT Challenge a mistrovský titul 2020

Foto BMW Presse

► KRÁTCE

Druhá posádka týmu Walkenhorst ve složení Nick Yelloly, Dave Pittard a Martin Tomczyk dojela v 9 h Kyalami na šestém místě (BMW M6 GT3)

Foto BMW Presse

Lépe se dařilo vozům BMW M6 GT3 ve vytrvalostních závodech, kde trojice Augusto Farfus (BR), Nick Catsburg (NL) a Sheldon van der Linde (ZA) z týmu Walkenhorst Motorsport vyhrála pátý ročník International GT Challenge 2020 v hodnocení jednotlivců, zatímco v hodnocení značek zopakovaly svůj triumf Porsche. Farfus s Catsburgem vyhráli nový závod 8 h Indianapolis a obnovený 9 h Kyalami, v prvním případě je doplnil Američan Connor de Phillippi, ve druhém Sheldon van der Linde. Započítávaly se čtyři závody, slavných 24 h Spa-Francorchamps dobyli Earl Bamber (NZ), Laurens Vanthoor (B) a Nick Tandy (GB) na Porsche 911 GT3-R (991.II) pro Rowe Racing; zatímco překvapivé vítězství Bentley Continental GT3 (M-Sport) v australské dvanáctihodinovce Bathurst získali Maxime Soulet (B), Jules Gounon (F) a Jordan Pepper (ZA). Srpnová desetihodinovka na Suzuce byla zrušena pro koronavirovou krizi.

Foto Tom Hyan

Belgický průmyslník Jean Blaton (19. 11. 1929 – 17. 11. 2020) startoval v závodech pod pseudonymem Beurlys, jeho láskou byly sportovní prototypy Ferrari a 24 h Le Mans, kde z patnácti startů vystoupil pětkrát na pódium (nejlépe druhý 1963 a třikrát třetí 1959, 1962 a 1965) a čtyřikrát vyhrál svou třídu. Obchodoval s nemovitostmi, s bratrem Adem (1926 – 1999) podnikal ve stavebnictví a sbíral historické vozy (Adova dcera Catherine byla první manželkou Jacky Ickxe); kromě toho účinkoval coby jazzový hudebník. Závodil v letech 1957 – 1979, pak pokračoval s historickými vozy (na Lole T286 byl nejrychlejší v Montlhéry 1996) a podpořil kariéru Bertranda Gachota ve formuli 1.

Jean Blaton (Lola T286) tam byl nejrychlejší v Grand Prix de l’Age d’Or 1996 ►

Foto Tom Hyan

▲ Jean Blaton (Beurlys) v Montlhéry 1996

► V roce 2020 se některé významné závody přece jen podařilo uspořádat! Závod do vrchu Pikes Peak v Coloradu, odložený na neděli 30. srpna, měl sice menší startovní pole (44 vozů), ale o prvenství znovu bojovaly speciály třídy Open Wheel. Devětačtyřiceti­ letý veterán Clint Vahsholtz z Woodland Parku (CO), jen 10 km vzdáleného, se po třiadvaceti rekordních triumfech v různých třídách konečně stal absolutním vítězem na Ford Buggy z roku 2013, když dosáhl času 9 min 35,390 sec! První čtveřici Vahsholtz, Dallenbach, Donner a Powelson dělily méně než dvě sekundy! ► Poprvé po patnácti letech vyhrál Pikes Peak americký závodník, naposledy to před Vahsholtzem byl David Donner v roce 2005, který letos skončil třetí a první ve třídě Time Attack 1, když se na Porsche 911 GT2-RS vklínil mezi speciály Open Wheel. Tři generace Vahsholtzů jely na Pikes Peaku, Clintův otec Leonard (osmnáctkrát vítěz v různých třídách) je jeho šéfmechanikem a majitelem vozu, syn Codie Vahsholtz třikrát vyhrál na motocyklu, ale loni byla účast motocyklistů po předloňské smrtelné havárii zakázána. Od roku 1977 byl vždy na startu někdo z Vahsholtzů. Clint jel po devětadvacáté, loni a předloni byl druhý v Time Attack 1 (2018 na McLarenu 12C za Davidem Donohuem, 2019 na McLarenu 650 S za Raphaëlem Astierem, vítězové jeli Porsche 911). ► Závod do vrchu Pikes Peak zvaný Race to the Clouds se v Coloradu jezdí od roku 1916, letos je 99. ročník naplánován na 27. června 2021 a Clint Vahsholtz se rozhodně chce zúčastnit také jubilejního 100. ročníku v roce 2022! Připomeňme, že v roce 2019 zvítězil neznámý Brit Robin Shute na sportovním prototypu Wolf GB08 se čtyřválcem Honda HPD 2.0 Turbo o výkonu 441 kW (600 k) a s hmotností vozu jen 518 kg. Mezi speciálními automobily, které vyjíždějí na Pikes Peak, je od roku 2012 oregonský Palatov (loni David Meyer dvanáctý a druhý ve třídě Pikes Peak Open). ► Američané uspořádali v listo­ padu 53. ročník pouštního závodu BFG SCORE Baja 1000, který přilákal na start 185 účastníků, z nichž 111 dojelo! Sedmadvaceti­ letý Luke McMillin, závodník třetí generace ze San Diega, startoval na speciálu Ford F-150 s třiašedesátiletým veteránem a třináctinásobným vítězem Larry Roesselerem (Mr. Baja). Bezchybnou jízdou bez penalizací vyhráli po 19 h 10 min 25 sec (průměrná rychlost 75,39 km/h na trati 1445 kilometrů v Kalifornii a Mexiku). Druhý byl Rob MacCachren (Ford), dříve čtyřnásobný vítěz.

1/2021 THauto

39


► Motorsport ► SVĚT RALLYE 2020 Poslední soutěž rozhodla o titulu WRC2, když Pontus Tidemand (Škoda Fabia Rally2 evo) skončil se ztrátou čtyř bodů (112:108) druhý za Mads Østbergem (Citroën C3 R5). Bývalý tovární jezdec Škoda Motorsport se spolujezdcem Patrikem Barthem byl na ACI Rally Monza celkově desátý se soukromým vozem Toksport WRT Team; kromě pětice jezdců WRC ho překonali šestý Andreas Mikkelsen, sedmý Oliver Solberg (oba Fabia Rally2 evo), osmý Jarri Huttunen (Hyundai i20 R5) a devátý Mads Østberg, který tak pečetil titul mistra WRC2. V kategorii WRC2 bylo na Monze pořadí Østberg, Tidemand a Kopecký; v kategorii WRC3 Mikkelsen, Solberg, Huttunen, Lindholm a Kajetanowicz, přičemž do první pětice WRC3 se mezi Škody Fabia Rally2 evo vklínil pouze nový mistr Huttunen na Hyundai. Premiéru v rally zaznamenal okruhový jezdec Maro Engel na další Fabii od Toksportu, když navigován Ilkou Minorovou skončil třináctý ve WRC2 (startovalo 52 vozů).

S vozem Ford Focus WRC dobyl svůj osmý titul

Maro Engel (Škoda Fabia Rally2 evo) po úspěšné sezoně ADAC GT Masters 2020 debutoval v rally a bez problémů dojel do cíle

Foto Jindřich Lasík

Foto Jindřich Lasík

Foto Škoda Motorsport

Foto Škoda Motorsport

Pontus Tidemand (Škoda Fabia Rally2 evo) na klopené části bývalého okruhu Grand Prix v italské Monze (ve F1 se už nepoužívá)

Státní restrikce v souvislosti s koronavirovou krizí znamenaly předčasné ukončení domácího mistrovství v automobilových soutěžích. Titul získal třiačtyřicetiletý Václav Pech (Ford Focus WRC 2006) a jeho spolujezdec Petr Uhel, nasbírali 163 bodů a porazili tovární tým Škoda Motorsport (Jan Kopecký druhý se 156 body). Zkrácený šampionát tvořily tři soutěže, Pech vyhrál Bohemii a Valašskou rally, Kopecký zvítězil v Pačejově, ale čtvrtý souboj se nekonal, když Rallye Klatovy (nový název pro odloženou Šumavu) byla zrušena. Václav Pech získal svůj osmý mistrovský titul a stejně jako druhý Kopecký navazuje na bohatou sportovní kariéru svého otce.

Václav Pech úspěšně jezdí od roku 1996

Úspěšný soutěžní jezdec Jan Kopecký se spolujezdcem Janem Hlouškem absolvoval jediný start v MS 2020 na ACI Rally Monza, kde dojel třetí ve WRC2 s vozem Škoda Fabia Rally2 evo, připraveným týmem Toksport WRT. Rodák z Opočna oslaví 28. ledna devětatřicáté narozeniny, v roce 2018 byl mistrem světa WRC2 a v posledních třech letech dvakrát vyhrál domácí titul. V tomto roce se Škoda Motorsport nezúčastní mistrovství ČR, ale Jan Kopecký bude pokračovat v roli testovacího jezdce. Už loni se podílel na vylepšování Fabie Rally2 evo, která zaznamenala 370 prodaných vozů v rámci zákaznického programu.

Foto Jindřich Lasík

Foto Škoda Motorsport

Jan Kopecký (Škoda Fabia Rally2 evo) zřejmě při svém posledním startu v mistrovství světa na ACI Rally Monza 2020

40

auto 2021/1

TH


Foto Toyota

Monza Rally Show byla zvláštní soutěží, která závěrem sezony pravidelně přiváděla na start hvězdy různých motoristických disciplín včetně Valentina Rossiho, ale její zařazení do WRC by ještě před rokem bylo považováno za něco nemyslitelného. Nyní coby Rally Monza zachránila WRC 2020, protože zvrátila počet odjetých soutěží na více než 50 %, takže mohl být vyhlášen mistr světa! A také rozhodla, když vedoucí jezdec šampionátu Elfyn Evans havaroval a Sébastien Ogier (oba Toyota Yaris WRC) se stal posedmé mistrem světa. Sedm bylo také soutěží, Evans vyhrál ve Švédsku a Turecku, Ogier v Mexiku a na Monze. Na Hyundai i20 Coupé WRC vítězili Thierry Neuville (Monte Carlo), Ott Tänak (doma v Estonsku) a Dani Sordo (Sardinie). Hyundai zopakoval triumf v hodnocení značek.

Foto Toyota

▲ Sébastien Ogier (vpravo) a Julien Ingrassia

Dvojice Ogier/Ingrassia (Toyota Yaris WRC) vyhrála Rally Monza a zkrácený šampionát 2020

Se spolujezdcem Stefanem Kazakovem na Rally Škoda 1983 (Renault 5 Turbo)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Ilja Čubrikov (Rally Škoda 1983)

Dvojice Čubrikov/Hinov vyhrála Tour de la Méditerranée 1978 (Lada 1300)

Foto Tom Hyan

Smutná zpráva přišla z Bulharska, legendární soutěžní jezdec Ilja Čubrikov zemřel 6. prosince 2020 v téměř šestaosmdesáti letech (narodil se 8. ledna 1935). Patřil k prvním v bloku tzv. socialistických zemí, který startoval se zapůjčenými továrními vozy Renault (od Alpine A110 po R5 Turbo); spolujezdci mu byli mj. bratr Kolja, syn Plamen a okruhový závodník Kalčo Hinov. Vyhrál několik soutěží ME na Renaultu (rumunskou Donau 1976 a 1977, tureckou Günaydin a řeckou Hebros 1983), v sezoně 1982 přesedlal na Porsche 911 SC, ale vrátil se k Renaultu 5 Turbo, který nakonec vystřídal Peugeot 205 T16 (v letech 1986 – 1990 po odchodu z rally s ním jezdil závody ME do vrchu). Zapomenutou epizodou je triumf v Tour de la Méditerranée, soutěži napříč Evropou a Severní Afrikou, kde s Kalčo Hinovem v roce 1978 vyhráli (Lada 1300) a o rok později byli druzí (Lada 1600, před nimi jen Guy Fréquelin na Renaultu 5 Alpine).

Se spolujezdcem Živko Dimitrovem na Rally Zlatni Piassatzi 1986 (Peugeot 205 T16)

1/2021 THauto

41


► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Zakspeed 861 Turbo (Hungaroring 1986)

Foto Tom Hyan

(1986)

HUUB (HUBERTUS) ROTHENGATTER (NL) na sportovním Kremer-Porsche CK-5. Pomohl mu krajan Ben Pon,

Nizozemec z Larenu (narodil se 8. října 1954 v Bussumu) se překvapivě objevil ve formuli 1 v letech 1984 – 1986 (25 startů ze 30 pokusů). Celou kariéru bojoval s nedostatkem sponzorů, ve dvanácti začal na motokáře, pak jel formuli Ford a v roce 1976 přešel do F3 (March), 1979 do F2 (Chevron) a 1980 na Tolemanu vyhrál v Zolderu (sedmý v ME F2). Testoval McLaren M29 F1, 1982 měl jet na Tyrrellu F1, ale vážně se zranil po pádu z motocyklu, a tak se vrátil až v červnu 1983

prodejce automobilů Volkswagen Group a sám bývalý závodník, a tak v roce 1984 Huub debutoval na zapomenutém voze Spirit 101B Hart 415T. V roce 1985 přešel na Osellu (nejlépe sedmý v Adelaide) a 1986 na Zakspeed (osmý v Rakousku). Pak boj vzdal, stal se PR manažerem Philipsu, pomáhal Eddie Jordanovi a manažeroval Jose Verstappena. Nyní organizuje různé akce, radí mladým jezdcům a pracuje pro společnost EV Box (nabíjecí stanice elektromobilů).

Foto Tom Hyan

(1995)

Footwork FA16 Hart V8 (Hockenheim 1995)

MAX (MASSIMILIANO) PAPIS (I) 24 h Daytony 2002 (Dallara-Judd) a titul GrandAm DP 2004 se

Všestranný italský závodník (narodil se 3. října 1969 v Como) absolvoval sedm Grand Prix F1 pro Footwork (nejlépe sedmý na Monze 1995); 1996 odjel do USA (žije v Mooresville, NC) a šel od úspěchu k úspěchu. V Indy Cars (CART) vyhrál Homestead 2000 na Reynard-Ford a Portland i Laguna Seca 2001 na Lola-Ford (tam jel z 25. pozice na startu, což je u vítěze rekord) pro Bobby Rahala, dvakrát absolvoval Indy 500 (2006 čtrnáctý) pro Eddie Cheevera, vyhrál

Scottem Pruettem pro Chipa Ganassiho (čtyři vítězství na Riley-Lexus). Začínal doma na motokárách a v nižších formulích, po F3000 dostal šanci na Footworku F1. Do roku 2017 jel přes sto závodů NASCAR (Cup, Nationwide i Trucks), také pro Gene Haase a Richarda Childresse. V roce 2013 vyhrál třídu GT v Brickyard GP (Ferrari 458 Italia), sedmkrát jel 24 h Le Mans. Jeho manželka Tatiana je dcerou slavného Emersona Fittipaldiho, mají dva syny (Marco a Matteo).

Foto Tom Hyan

(Le Mans 1995)

Brabham BT60B Judd V10 (Magny Cours 1992)

ERIC VAN DE POELE (B) Ve 24 h Le Mans 1992 jel na továrním Peugeotu 905 (odpadl),

Všestranný belgický závodník (narodil se 30. září 1961 ve Verviers) drží rekord pěti vítězství ve 24 h Spa-Francorchamps (1987 BMW M3; 1998 BMW 320i; 2005, 2006 a 2008 Maserati MC12). Postupoval od F-Ford, F3 a F3000 (vicemistr 1990) až do formule 1, ale ve slabých týmech Modena/Lambo, Brabham a Fondmetal se kvalifikoval pětkrát ze 29 pokusů (nejlépe devátý v Imole 1991 na Lambu). S jezdci F1 se utkal v sérii GP Masters 2006 (třetí v Kataru a druhý v Silverstone).

42

auto 2021/1

TH

nejlépe se tam umístil třetí (2001 na Bentley EXP Speed 8), ale vyhrál dvakrát 12 h Sebringu (1995 Ferrari 333 SP; 1996 Riley & Scott Mk.III Oldsmobile V8). Byl úspěšný také v DTM (mistr 1987 na BMW M3 týmu Zakspeed). V roce 2012 se pustil do klasických rallye. Nyní závody cestovních vozů jezdí také se synem Alexem, jedním ze svých pěti dětí. Je instruktorem závodní jízdy, vyhrál 12 h Spa 2011 (Volvo S60) a podpořil nový seriál TransAm Euro.


► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(1994)

Ferrari 412 T1 (Imola 1994)

NICOLA LARINI (I) zkusil F3000 (1986 Coloni/March, 1987 Forti/Dallara) a u Coloniho

Všestranný jezdec závodí dodnes s cestovními vozy, ve formuli 1 kromě záskoku na Ferrari nikdy nejel ve špičkovém týmu. Ze 75 pokusů se kvalifikoval do 49 Grand Prix (Coloni, Osella, Ligier, Lambo, Ferrari, Sauber). Narodil se 19. března 1994 v Lido di Camaiore; inspirován otcem a strýcem Massimem se rozhodl pro závody. Nejprve zkusil motokáry a motokros, od 1983 vystřídal formulové kategorie F-Italia, Fiat-Abarth, F3 (mistr Itálie a třetí v ME 1986),

postoupil do F1 (na Monze 1987 se nekvalifikoval, debut až ve Španělsku). V roce 1992 nahradil Ivana Capelliho na Ferrari F92A (dvakrát nebodoval) a v roce 1994 Jeana Alesiho na Ferrari 412 T1 (odpadl v Aidě, druhý v nešťastné Imole). Pro Alfu Romeo vyhrál italské Superturismo 1992 (Alfa 155 GTA) a mezinárodní DTM 1993 (Alfa 155 V6 TI, pak 1994 třetí a 1995 šestý). S cestovními a GT vozy pokračuje (Chevrolet, Lotus, SCG, Ferrari, Hyundai, Bentley a další).

Foto Tom Hyan

(1994)

Lotus 107C Mugen-Honda 3.5 V10 (Imola 1994)

PEDRO LAMY (P) mistrovství F3, zvítězil v Zandvoortu a byl druhý na svě nejoblíbenější

Rovněž portugalský závodník začínal za řídítky, byl trojnásobným dětským šampionem minimotokrosu! Celým jménem José Pedro Mourao Nunes Lamy Vicoso se narodil 20. března 1972 v Lisabonu (Aldeia Galega), celkem absolvoval 32 Grand Prix F1 (nejlépe šestý v Austrálii 1995 na Minardi-Ford). Do roku 1990 závodil prakticky jen v Portugalsku, když ho podpořil Domingo Piedade, tak prvním mezinárodním úspěchem byl evropský titul F-Opel Lotus 1991. V roce 1992 vyhrál německé

trati v Macau, o rok později nahradil zraněného Alexe Zanardiho na Monze (jedenáctý na Lotusu 107B Ford HB), pro Lotus pokračoval, ale v Imole přežil startovní havárii, aby se pak sám zranil při testu v Silverstone. Vrátil se za 15 měsíců na Hungaroringu 1995 na Minardi, ale po odchodu z F1 dobyl nespočet úspěchů se sportovními vozy (druhý ve 24 h Le Mans na Peugeotu 2007 a 2011). Závodí dodnes (od 2013 Aston Martin Vantage GTE).

Larrousse LH94 Ford HB 3.5 V8 (Imola 1994)

Foto Tom Hyan

(1994)

OLIVIER BERETTA (MC) největšími úspěchy jsou triumf ve 24 h Daytony 2000 a tituly mistra

První monacký závodník F1 od časů Louise Chirona, předchůdce Charlese Leclerca. Narodil se 23. listopadu 1969 v Monte Carlu, začal na motokárách, po F3 a F3000 (vítěz Doningtonu 1993 na Reynardu pro Forti Corse) se dostal do F1, ale sponzoři vydrželi jen na polovinu sezony. Jel devět Grand Prix 1994 na Larrousse LH94 Ford, nejlépe sedmý na Hockenheimu, osmý v Monaku a devátý na Hungaroringu. Pak se zaměřil na sportovní vozy,

FIA GT2 (1998) a GT (1999), vždy s desetiválcem Chrysler Viper GTS-R. Ve třídě Gran Turismo jezdí dodnes, od 2012 na Ferrari 458 Italia a 488 GTE, v rámci funkce instruktora Ferrari Corse Clienti F1 předvedl Ferrari F60 v červenci 2018 na okruhu v Brně a nechyběl ani v Goodwoodu. Ve 24 h Le Mans po debutu 1995 (Courage C41) dojel nejlépe čtvrtý (2001 na Chrysleru LMP, 2006 na Corvette C6.R). V letech 2003 – 2004 byl testovacím a vývojovým jezdcem Williamsu F1.

1/2021 THauto

43


► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1 (Most 2019)

ATS HS01 Ford DFV (Zandvoort 1978)

MICHAEL BLEEKEMOLEN (NL) Nizozemska 1977. Kvalifikovat se mu podařilo až na VC USA 1978

Jeden z nejstarších aktivních závodníků (narodil se 2. října 1949 v Amsterdamu) od roku 1985 vede svůj Team Bleekemolen, jenž se zúčastňuje pohárových závodů s cestovními (Renault Clio) a sportovními vozy (Porsche Supercup), ale od roku 2019 účinkuje v NASCAR Whelen Euro Series (Michael se synem Sebastiaanem startovali i v Mostě). Michael měl za sebou jen deset závodů formulí Ford a Super V, když dostal šanci s vozem RAM/March 761B na VC

(ATS HS01), ale tím se jeho kariéra F1 uzavřela. Dva závody F2 jel pro Freda Operta 1978 (Chevron B42 Hart), 1979 byl druhý v ME F3 na Ralt RT1 Toyota za Alainem Prostem. Pokračuje s cestovními a sportovními vozy dodnes, jel mnoho závodů Porsche Supercup, Renault 5 Turbo Cup, Renault Clio Cup, GT (Mercedes-AMG SLS, Ginetta) atd. Je majitelem Race Planet (tři motokárové tratě a závodnická škola). Žije střídavě v Aerdenhoutu a v teple na francouzské Riviéře.

Penske PC3 Ford DFV (Zandvoort 1976)

JOHAN GERARD (BOY) HAYJE (NL) Na Velkých cenách však zůstal několik let coby jezdec Renault 5

Nepříliš známý závodník (narodil se 3. května 1949 v Amsterdamu) byl sedmkrát přihlášen na Grand Prix, ale kvalifikoval se jen třikrát. Začal s cestovními vozy, byl mistrem Nizozemska 1974 ve F-Ford 1600, a tak ho podpořil Toine Hezemans, hvězda závodů cestovních vozů (vítěz VC Brna 1970). Boy pokračoval ve F3, F2 i F5000, na soukromém Penske PC3 v domácí Grand Prix 1976 odpadl, další dva starty absolovoval bezúspěšně na RAM/March 761B o rok později.

Turbo Cup, jezdil i se sportovními prototypy (1977 Vogue SP2 Ford, 1984 Sehcar C6 Porsche, 1984 dvanáctý ve 24 h Le Mans s vozem Lola T616 Mazda Rotary). V roce 1975 pro Hezemanse startoval na Marchu 731 se šestiválcem Cosworth GAA 3.4 ve formuli 5000, když o rok dříve okusil pětilitrový McLaren M18 Chevrolet V8. Pro nedostatek sponzorů odešel po sezoně 1984. Nyní vede servis a garáže pro vozy 4x4 v Belgii nedaleko nizozemských hranic.

(1972)

Ensign N175 Ford DFV (Silverstone 1975)

ROELOF WUNDERINK (NL) Roelof, zatímco mladší Arie Luyendyk neuspěl, a tak odešel do USA,

Dalším ze zapomenutých nizozemských jezdců formule 1 je Roelof Wunderink, který se z šesti pokusů v roce 1975 kvalifikoval třikrát, ale v závodě ho buď zradila převodovka a havaroval, anebo dojel poslední. Narodil se 12. prosince 1948 v Eindhovenu, po debutu se Simcou (1970) byl dvakrát národním mistrem F-Ford 1972/1973, a tak mu sponzor HB Bewaking Alarmsystems přes formule 3 a 5000 pomohl do světa Velkých cen. Po testování Ensignu dostal přednost

44

auto 2021/1

TH

kde dvakrát vyhrál 500 mil Indianapolis. Roelof jel dvakrát na starším Ensignu N174, jednou se kvalifikoval na novém N175 (ve Watkins Glen). Koncem roku 1975 měl těžkou nehodu při testování F5000, zranil se a o závody ztratil zájem. Sponzor HB Bewaking vozy Ensign přestavěl coby Boro 001, ale Roelofa zpět za volant nenalákal, protože Wunderink se zaměřil na obchody s nemovitostmi (jeli Larry Perkins v roce 1976 a Brian Henton v roce 1977).


► Motorsport ► FIA EUROPEAN HISTORIC CHAMPIONSHIP

Foto Tom Hyan

David Piper na Hungaroringu 1987

Se svým vozem Porsche 917 na Hungaroringu (1987)

DAVID PIPER 90

Devadesátiny oslavil britský závodník David Piper, vítěz mnoha závodů sportovních prototypů a vozů GT, účastník dvou Grand Prix Velké Británie F1 (Lotus-Climax) a ještě v šedesáti letech vítěz evropského mistrovství FIA historických sportovních vozů 1990. Ve třiadvaceti byl poprvé na startu s vozem MG, později na Lotusu Mk.6 s motorem MG vyhrál Leinster Trophy 1955. Syn farmáře s pomocí Dorchester Garage koupil Lotus 16, ve kterém střídal motory Climax 1,5 l pro F2 a 2,5 litru pro F1! Pak se vzhledem ke své korpulentní postavě soustředil na sportovní vozy, jeho láskou se staly různé Ferrari a také jedno z prvních Porsche 917, jež vlastní dodnes. Vyhrál šestkrát 9 h Kyalami, ale při natáčení McQueenova filmu Le Mans měl těžkou havárii, vážně si poranil pravou nohu a lékaři mu její spodní část amputovali. Navzdory handicapu se vrátil a vítězil na Ferrari ve FIA Historic (také u nás v Mostě). Narodil se 2. prosince 1930 v Edgware (London).

Se svým vozem Ferrari 365 P2 u nás v Mostě (1989)

RICHARD ATTWOOD 80 Richard Attwood jako vítěz 24 h Le Mans 1970 ►

Foto Tom Hyan

◄ S vozem Ford F3L na Hungaroringu (1987)

Osmdesátiny oslavil britský závodník Richard (Dickie) Attwood, spolu s Hansem Herrman­ nem první, jenž vyhrál 24 h Le Mans na Porsche v absolutním pořadí (1970 na typu 917). Začínal na Triumphu TR3 a ve formuli Junior (1963 první v Monaku na Lole), vítězil ve for­ muli 2, Tasman Series a se sportovními vozy, 1967 jel poprvé na Porsche (906 Carrera 6), v roce 1984 absolvoval 24 h Daytony (na typu 928) a ještě v sezoně 2017 jel Porsche 928

Britská Grand Prix 1964 (BRM P67 s pohonem všech kol) ▼

v britském mistrovství Historic Roadsport! Startoval v 17 Grand Prix MS F1 (Cooper, BRM a Lotus), nejlépe byl druhý v Monaku 1968 (BRM P126) a čtvrtý v Monaku 1969 (Lotus 49B). Často jsme ho viděli v Le Mans, Good­ woodu, Silverstone, ale také v Mostě (historický BRM F1) i na autosalonu v Ženevě. Je instruktorem Porsche Experience Centre v Silverstone a zúčastňuje se závodů historických vozů. Narodil se 4. dubna 1940 ve Wolverhamptonu.

1/2021 THauto

45


Historie

Foto Milan Jozíf

► GLAS AUTOMOBILE (1954 – 1969)

DRAHÝ POKROK

Před více než padesáti lety zanikla pokroková německá značka Glas, která poslední vozy vyrobila pod taktovkou BMW v Dingolfingu...

C

esta k automobilům Glas byla dlouhá. Rodinná bavorská společnost Hans Glas ­ GmbH v Dingolfingu vznikla z továrny na ­zemědělské stroje Isaria s více než stoletou tradicí. Hans Glas (1890 – 1969) vstoupil do výroby motorových vozidel po druhé světové válce, ale jeho automobily se staly symboly technického pokroku. Na vývoji spolupracoval se svým synem Andreasem (1923 – 1990) a věrným šéfkonstruktérem Karlem Dom­ pertem (1923 – 2013). Automobily Glas nepřinesly sou­ kromému podniku velké zisky, rodina Glasů dotovala vývoj a potřebné investice z vlastních zdrojů, než se ­dostala do červených čísel a byla donucena vzdát se ­automobilové výroby. Za 91 milionů tehdejších marek automobilku Glas v Dingolfingu v roce 1966 koupila mni­ chovská konkurence BMW, ještě tři roky pokračovala ve výrobě tří nejzdařilejších typů (upravených 1600 GT, 3000 V8 a Goggomobil T/TS 250), ale pak zastaralou továrnu nahradil nový supermoderní závod, který v Din­ golfingu dodnes vyrábí velké automobily značky BMW...

46

auto 2021/1

TH

TOM HYAN Glas 1700 cestou do horského střediska kdesi ztratil kryt zadního disku kola, nicméně jako unikátní konstrukce budil zaslouženou pozornost i tak

Hans Glas po válce ztratil odbytiště na secí stroje Isaria ve východních státech, jež se oddělily železnou oponou, a tak přemýšlel o diverzifikaci výrobního programu. Do roku 1951 zahájil výrobu skútrů Goggo Roller, vyvinul typy 125, 150 a 200 cm3 s dvoudobými jednoválci Ilo, vy­ ráběl je do roku 1957 včetně nákladní skútrové tříkolky Goggo Lastenroller, ale pokus o vstup mezi výrobce motocyklů mu nevyšel, navzdory realizaci zdařilých ­ prototypů se čtyřdobými jednoválci Wimmer 250 cm3. ­ Tehdy však už měl v hlavě plány na lidový automobil, pro nějž zvolil jméno Goggomobil. První prototyp šéfkon­ struktéra Domperta vyjel v roce 1954, základní model s motorem 250 cm3 vlastní konstrukce přežil až do konce značky v roce 1969! Také větší typy 300 a 400 měly vlastní dvoudobé dvouválce, uložené v zádi za pohá­ něnou nápravou jako motory u VW Typ 1 nebo Porsche 356/911, ale menší a situované napříč. Celková výroba Goggomobilů dosáhla 283 942 kusů, tedy více než 65 % celkové produkce automobilky Glas v její historii. Licenč­ ní produkce Goggomobilů se rozběhla i v jiných zemích.


1

Foto Tom Hyan

3

2

Foto Glas

4

5 1 Kariéra vozu Glas 1700 skončila v Jižní Africe s novou přídí a mnichovskými čtyřválci jako BMW 1804/2004 (druhá generace 1973 – 1975)

6 První krok Glasu k výrobě skutečného automobilu přišel v září 1957, kdy se na autosalonu ve Frank­ furtu představil prototyp Glas Isar T 600, tehdy ještě s předním pohonem (!). Pro sériovou výrobu od srpna 1958 přešla firma na klasickou koncepci s dvou­ válcovým motorem typu boxer, uloženým vpředu, a pohonem zadních kol. Typové označení T 600 nebo T 700 určovalo objem motoru, karoserie sedan nebo kombi připomínala východoněmecký Trabant, ale byla celoocelová. Navzdory malým rozměrům 3430 x 1470 x 1380 mm a rozvoru náprav 2000 mm dostal vůz prvky ve stylu křižníků silnic, jako zaoble­ né čelní okno a často dvoubarevnou kombinaci laku s typickou lomenou lištou na boku, oddělující světlé od tmavého zbarvení (červeno-bílé, modro-bílé a podobně). Plně čtyřmístný automobil o hmotnosti od 650 kg (kombi 720 kg) uháněl největší rychlostí 97 až 105 km/h podle motoru, spotřeboval 7,5 až 8,0 ­litru benzinu na stovku kilometrů. Plochý dvouválec o objemu 584 (688) cm3 měl ventilový rozvod OHV,

Foto Glas

2 Glas 1700 GT (1965 – 1967), verze kupé s větším čtyřválcem (Design Frua), která se vyráběla později coby BMW 1600 GT (1967 – 1968)

7 nucené chlazení vzduchem s ventilátorem a výkon 20 nebo 30 k (14,7 kW, resp. 22 kW). V letech 1958 až 1965 vzniklo přesně 86 942 těchto vozů. Další, mnohem vyspělejší projekt 612, představoval dospělý automobil neobyčejně zdařilé konstrukce s mnoha pokrokovými prvky, které se obecně pro­ sadily až o léta později. Tak čtyřválcový motor měl rozvod OHC s pohonem vačkového hřídele ozu­ beným řemenem, verze CL třídveřovou karoserii s výklopnou stěnou ve splývající zádi! Typové ozna­ čení 1004, 1204 a 1304 prozrazovalo objem motoru, jenž vynikal nadprůměrným výkonem až 85  k (63 kW ve sportovní verzi 1304 TS). Působivé tvary navrhli v Dingolfingu, po návštěvách světových auto­ salonů však byla jasná inspirace jednoduchým, ale elegantním italským designem. Karoserie se dodá­ vala se dvěma bočními dveřmi jako sedan, kupé, kabriolet a zmíněný hatchback CL (Combi Limou­ sine). Typová řada se vyráběla v letech 1962 – 1967 a sklidila také mnoho sportovních úspěchů ►►►

3, 4 Glas 3000 V8 se už vyráběl pod taktovkou BMW, mnichovská automobilka se podílela na vylepšení vozu (419 kusů v letech 1966 – 1968) 5 Sedadla pro vylepšený BMW-Glas 3000 V8, nástupce typu 2600 V8, už pocházejí z portfolia mnichovské automobilky 6 Výroba posledních Goggomobilů T 250 přetrvala do roku 1969 (typ T 250 se vyráběl po celou dobu existence značky, vzniklo 175 295 vozů) 7 Goggomobil TS 250 byl sportovním automobilem pro ty, kteří měli hlouběji do kapsy (výroba 1957 až 1969 jako TS 250 a TS 300, jen 37 kusů TS 400)

1/2021 THauto

47


Kresby Glas

► GLAS AUTOMOBILE (1954 – 1969)

Glas 1304 Limousine, nový střední typ, jehož motor vynikal pohonem vačkového hřídele ozubeným řemenem (řada 04 z let 1962 – 1967)

Glas S 1004, 1204 nebo 1304 byl úhledný sportovní kabriolet (1963 – 1967)

Glas řady 04 se podle velikosti motoru s rozvodem OHC označoval jako typ 1004, 1204 nebo 1304 Limousine

Předobrazem vstupu do vyšší třídy byl Glas 1500, vyrobený v jediném exempláři s motorem 1492 cm3 v roce 1963, série se rozběhla s větším coby Glas 1700

na závodech i v automobilových soutěžích. Konkurence ovšem sílila, takže se vyrobilo jen 39 491 všech typů řady 04. První motory Glas s rozvodem OHC a po­ honem vačkového hřídele ozubeným řeme­ nem, což bylo počátkem šedesátých let velkou inovací, byly čtyřválce s objemem 992, 1189 nebo 1290 cm3, podle typu tedy 1004, 1204 nebo 1304. První dva měly shodné vrtání 72 milimetrů a zdvih 61 nebo 73 mm, Dompert s konstruktérem motoru

48

auto 2021/1

TH

Leonhardem Ischingerem nejprve u litru ­raději snížil výkon z 50 na 42 k (ze 37 na 31 kW) pro větší spolehlivost, i tak Glas 1004 při hmotnosti 720 kg dosahoval nej­ větší rychlosti 135 km/h! Posléze připravili verzi 1004 TS jako kupé nebo kabriolet, kde dvoukarburátorový motor naladili dokonce na 64 k (47 kW)/6000 min‑1 a vůz s hmot­ ností 750 kg uháněl až 150 km/h! Typ 1204 se vyráběl krátce, nahradil jej Glas 1304 se stejným zdvihem pístů 73 mm, ale vrtáním

válců 75 mm. Standardní výkon 60 k (44 kW) vzrostl ve sportovní modifikaci 1304 TS až na  85 k (63 kW)/5800 min‑1! Ostrý sedan Glas 1304 TS dosahoval rychlosti 168 km/h. Všechny vozy řady 04 měly samonosnou karoserii, rozvor náprav 2100 milimetrů, délku 3835 mm, nezávislé závěsy předních kol na příčných ramenech s vinutými pruži­ nami a poháněnou tuhou zadní nápravu s podélnými listovými pery. Na předních ko­ lech už byly od roku 1963 kotoučové brzdy. Koncepci podvozku převzaly sportovní vozy 1300/1700 GT a sedany 1700 (prototyp 1500 se čtyřválcem 1492 cm3 na IAA 1963), uvedené v roce 1964 jako výsledek spolu­ práce s turínským ateliérem Studio Tecnico


Foto Glas

1 1 Elegantní sedan Glas 1700, sériová verze po dalším vývoji prototypu 1500 (Design Frua) 2 Glas 1300 GT se vyráběl také jako kabriolet s plátěnou střechou (na přání nasazovací střecha hardtop) 3 Glas 1300 GT, nádherné kupé v italském stylu, vrchol spolupráce se studiem Pietro Frua 4 Glas 1500 (premiéra IAA 1963 ve Frankfurtu), prototyp pro sériový sedan Glas 1700 (od 1964)

2 3 4 Frua, jemuž vládl Pietro Frua (1913 – 1983), jeden z nejlepších italských karosářských designerů, jenž pracoval pro menší značky (Glas, Maserati, Monteverdi, BMW, AC), ale vytvářel i speciální limitované série. Právě tyto vozy podle návrhu Frua jsou považová­ ny za vrchol produkce v celé historii auto­ mobilky Glas. Větší sedan Glas 1700 s roz­ vorem 2500 mm pokračoval v nastoupené cestě řadou 04 a byl přímým konkurentem tehdy přicházejících Audi 72/80, ale i BMW 1800/2000 a malých typů Mercedes-Benz 190/200. Verze 1700 TS s dvoukarburáto­ rovým čtyřválcem 1682 cm3 OHC měla 100 koní (73 kW), základní 80 nebo 85 k (59 a 63 kW), na přání se od července ►►►

1/2021 THauto

49


Foto Glas

► GLAS AUTOMOBILE (1954 – 1969)

1 2

3 4

1, 2 Glas 1304 CL (nebo 1004 CL), dvoudveřový sedan s výklopnou stěnou v zádi, tehdy jeden z průkopníků (debut 1965) 3 Glas Isar T 700 (původně T 600) se vyráběl do července 1965 (86 942 vozů) 4 Glas S 1004/1304 se dodával rovněž jako kupé (sedadla 2+2)

50

auto 2021/1

TH

1966 dodávala samočinná převodovka. V letech 1964 – 1967 sice vzniklo jen 13 791 vozů, ale nád­ herná čtyřdveřová karoserie podle návrhu Frua se ještě dlouhá léta vyráběla pro jihoafrické BMW 1800/2000 SA, od roku 1973 ve druhé generaci jako BMW 1804 a 2004 s výrazněji upravenou přídí ve stylu BMW. V Pretorii, ale také v Rhodesii (Zim­ babwe), údajně vzniklo přes dvacet tisíc vozů, tedy více než originálů (motory a převodovky BMW se dovážely z Mnichova, jinak byl vůz první generace shodný s Glasem 1700, jen s emblémem BMW místo velkého G na přídi). Dalším mistrovským dílem karosáře Pietra Frua se stalo kupé Glas 1300 resp. 1700 GT (pouze 5570 vozů, z toho 1802 sedmnáctistovek), ještě dnes ­budící zaslouženou pozornost. Nádherný sportovní

automobil se objevil v menším množství jako kabrio­ let, kupé se vyrábělo až do srpna 1968 coby BMW 1600 GT, ovšem s motorem, převodovkou a dělenou zadní nápravou od bavorské automobilky (dalších 1259 vozů). Rozvor náprav byl tentokrát 2320 mm. Nyní jsou tyto sportovní vozy, přezdívané 911 z Dolního Bavorska, neobyčejně ceněnými sběra­ telskými kousky nejen v Evropě, ale také v zámoří (viděli jsme je na Soutěži elegance v Lime Rocku v Connecticutu). Pro slabší verzi se používal motor z 1304 TS, nejprve 75 k (55 kW), od září 1965 pak 85 k (63 kW), pro silnější 1700 GT to byl čtyřválec ze sedanu 1700, posílený na 73 kW (100 k), alterna­ tivně se montovala pětistupňová převodovka. Vyvrcholením a finanční katastrofou pro malý tým, vedený Hansem Glasem, jeho synem Andreasem ­


▲ Glas 2600 V8 byl prvním pokusem z Dingolfingu o vstup do vyšších tříd (1965)

5

Kresby Glas

▼ Glas 1300 GT (později 1700 GT), kupé 2+2 v názorném řezu

6

7

5 Goggomobil T 250 v názorném řezu (dvoudobý jednoválec 10 kW/13,6 k/5400 min‑1 se čtyřstupňovou převodovkou) 6 Kupé TS 250, sportovní verze nejúspěšnějšího Goggomobilu 7 Glas Isar T 600 (T 700) v řezu (čtyřdobý dvouválcový boxer a pohon zadních kol, čímž se hlavně liší od Trabantu)

a šéfkonstruktérem Karlem Dompertem, bylo velké čtyřsedadlové kupé Glas 2600 V8 s osmiválcovým motorem vlastní kon­ strukce! Moderní karoserie Frua připomínala podobné Fruovy návrhy pro italské Maserati (proto přezdívka Glaserati), ale ani tomuto vozu nechyběla nadčasová elegance. ­Vznikly přesně tři stovky s motorem 2.6 V8, do roku 1968 pak dalších 419 krasavců Glas 3000 V8 se zvětšeným osmiválcem. Všech­

ny měly zadní nápravu De Dion a kotoučové brzdy na čtyřech kolech. Tříkarburátorový stroj 2580 (2982) cm3 dosahoval výkonu 150 (160) koní, tedy 110 (118) kW při 5600 (5100) min‑1 a uděloval vozu o hmotnosti 1350 kg zrychlení 0 – 100 km/h za 11 (10) sekund, největší rychlost shodně 195 km/h a spotřebu 15 (16) litrů benzinu Super na 100 km. Rozvor náprav činil 2500 milimetrů a vnější rozměry 4600 x 1750 x 1380 mm.

Slavná historie se uzavřela, když pro malé rodinné podniky v automobilovém světě s nastupující robotizací a automatizací už nebylo místo. Přesto je příklad firmy Glas hodný obdivu. V modelovém roce 1966 za­ hrnoval výrobní program Goggomobily 250 a 400 se dvěma typy karoserií; vozy nižší střední třídy Glas 1004, 1304 a 1304 TS ve čtyřech karosářských variantách; čtyř­ dveřové sedany Glas 1700 a 1700 TS; sportovní kupé a kabriolety Glas 1300 GT a 1700 GT; a konečně velké kupé 2600 V8. U posledních kousků byla uvedena jako ­výrobce firma Hans Glas GmbH, Dingolfing, Tochtergesellschaft der Bayerische Moto­ renwerke AG, tedy dceřiná společnost dnešní BMW Group.  ■

1/2021 THauto

51


► Historie ► AUTOMUZEUM SVĚT ŠKODOVEK

3

4 3 Okruhový Favorit 1600 Gr.H ze 24 h Nürburgringu, jenž se závodu zúčastnil v nerozšířené podobě, ale pak dostal originální tuningové díly od Williho Obermanna Foto Tom Hyan

4 Několik generací soutěžních vozů Škoda, vpředu Škoda 120 S ze sedmdesátých let ve vzácně původním stavu (podobně jako další Š 110 L Rally)

1 1 Škoda 130 RS z původně libereckého týmu, který se zasloužil o zisk titulu mistra Evropy 1981 v závodech cestovních vozů pro značku Škoda

2

5 Jeden z prvních prototypů kupé 110 R, podle mnohých nejkrásnější automobil značky Škoda

5

2 Tomáš Hervert představuje tovární Škodu 130 RS, kterou považuje za nejvýznamnější československý závodní automobil

NĚCO SE CHYSTÁ... Pozitivních zpráv není nikdy dost, v dubnu či květnu 2021 by se měly otevřít brány nového automobilového muzea nedaleko Prahy...

TOM HYAN, Mrač/Poříčí nad Sázavou (CZ)

52

auto 2021/1

TH

S

vět škodovek se chystá na sezonu 2021. Po přestěhování do bývalých továrních ­objektů firmy Kraucher a spol., jež po zná­ rodnění několikrát změnily statut, bude ­největší soukromá sbírka automobilů Škoda na jaře 2021 otevřena veřejnosti. Navštívili jsme objekt na sklonku loňského roku, abychom se seznámili s tím, co se chystá. Bylo to v den, kdy do sbírky v Mrači právě dorazila unikátní designová maketa Superbu B5 z Mladé Boleslavi, a pak po jejím náročném složení nás iniciátor nového muzea ­

­ omáš Hervert seznámil se svými plány a před­ T stavil mnohé vybrané kousky. Na přelomu milénia koupil prvního veterána a když se sbírka rozrostla, přišla asi před deseti lety myš­ lenka na soukromé muzeum. V roce 2018 objevili Kraucherův areál, v němž po léta působily národní podniky Autopal, Autobrzdy Jablonec a Jawa, od­ koupili a pustili se do stavebních úprav. Dnes mají k dispozici výstavní halu na ploše 1400 m2 bývalé továrny, jejíž poslední činností měla být likvidace plastů, ale spíše zlikvidovala sama sebe a zamořila


6 6 Ucelená je sbírka lehkých užitkových vozů Škoda, k nimž patří Pick-Up odvozený z Favorita, ale i laminátová Beta

Škoda 1102 STW, přestavěná z dodávky, a Škoda 1201 Panel Van, obě dovezené zpátky domů z Finska

8 Upravená tréninková Octavia 1.8 Turbo 4x4 s podvozkem Rieger, kterou používal Roman Kresta, ale i Armin Schwarz

8

Foto Tom Hyan

7

7 Vzácností dnes jsou Škody 1202, v muzeu najdete všechny karosářské varianty

9

9 Škoda 130 LR/Gr.H, rovněž z vytrvalostního poháru na Nürburgringu pro Williho Obermanna, údajně vyvíjená coby soutěžní vůz pro zrušenou skupinu S

10

10 Roadster Škoda 450, renovovaný do podoby, v jaké s ním pózovala Miss USA Charlotte Sheffieldová v roce 1957

SVĚT ŠKODOVEK okolí, nicméně dílo se podařilo a v prosinci jsme tam viděli zatím provizorně naaranžované výstavní ško­ dovky. Druhým objektem je ocelová konstrukce ­depozitáře s novým opláštěním, která ukrývá další poklady, ze sbírky cca 100 automobilů bude totiž permanentně vystavena zhruba polovina. Sbírky jsou zaměřeny na výrobní program osobních vozů Škoda, soutěžní a okruhové speciály, prototypy a zvláštní verze (např. vládní vozy), lehké užitkové vozy a další historické objekty (např. původní auto­ škola s jízdními trenažery). Mnohé z exponátů jsou unikátní, třeba soutěžní a okruhové vozy Škoda 110 L Rallye, 120 S a 130 RS v původním stavu; prototypy Š 1000 MB (Š 990 Favorit NOV), Š 110 R Coupé a Garde (Š 120 GLC), ale také nových (sériově nerealizovaných) generací Škoda 720 a 761; celá kolekce závodních automobilů od Williho Obermanna z 24 h Nürburgringu; Felicia Gr.A, s níž Tiff Needell dojel sedmý ve třídě A6 na RAC Rally 1996; zmí­ něné dvě designové makety 1:1 Superbu B5, vyfré­ zované ze speciálního materiálu (exteriér a interiér); všechny karosářské verze Škody 1202; první vozy Škoda 130  GLi se vstřikováním paliva a mnoho ­dalšího. Takže se můžeme těšit na otevření.  ■

Mrač 73, 25721 Mrač (u Poříčí nad Sázavou) www.svet-skodovek.cz; muzeum@svet-skodovek.cz Telefon +420 602 705 155 Plánované otevření na jaře 2021

Pokud jde o užitkové vozy Škoda, tak legendární typ 1203 s rekordní délkou vývoje i výroby nemůže chybět

1/2021 THauto

53


► Historie ► HALLER CITY

1 Haller City, samohybné zametací vozidlo systému Lewin 2 Systém podélných i svislých kartáčů s hydraulickým zdvihem 3 K úklidu a zvhlčení odpadu slouží vodní trysky 4 Nástavba se vyprazdňuje hydraulickým sklápěním

1 2

4

Foto Haller

3

V

šedesátých letech vzbudil pozornost zametací automobil Haller City, jehož tvůrci se inspirovali ­ ­designem kapotových nákladních vozů Mercedes-Benz a použili vznětový motor z Unimogu a pětistupňovou převodovku ZF. Celoocelová budka s topením Bosch a seřiditelným sedadlem poskytovala řidiči slušný komfort; nástavbu o objemu 2,5 m3 z hliníkového plechu ­plnil šnekový podavač a elevátor odpadem zvhlčovaným vodními tryskami (nádrž 600 litrů) a nasbíraným soustavou kartáčů o šířce záběru 1600 mm; vyprazdňovala se hydraulickým sklápěním. Vůz jezdil na pneumatikách 6,00 – 18 (dvojmontáž vzadu); měl rozvor náprav 2200 mm, rozchod kol P/Z 1400/1250 mm a užitečnou hmotnost 2000 kilogramů. Otočil se na deseti metrech, pracoval při rychlosti 4 až 15 km/h, dosahoval nejvíce 45 km/h a spotřeboval průměrně 32 l/100 km. Na přání se dodával hydraulický posilovač řízení. Komunální vozidla byla spojena od počátku s německou společností Haller. Už v roce 1871 začala dodávat pro svoz odpadu vozy tažené koňmi, první na pod­ vozku s motorem vyrobila v roce 1910, koncem čtyřicátých let zavedla v popelářských vozech zhutňovací systémy se šnekovým podavačem, v šedesátých pře-

54

auto 2021/1

TH

TOM HYAN

Speciální vozidla jsou sice drahá, ale mají svůj smysl a mohou být i designově zdařilá...

šla v nástavbách na lineární stlačování odpadu hydraulicky ovládanou deskou. Po válce se výroba rozběhla ve znovu postavené továrně ve Stuttgartu Feuerbachu a nový závod byl zřízen v Berlíně. Vzni­ kaly nástavby na nákladní vozy Magirus-Deutz, Mercedes-Benz, Henschel, MAN (včetně Kurzhauberu), Ford série D, Bedford, Renault-Saviem a další. V roce 1966 se představil menší Kompakt Müllwagen, který doplnil výrobní program standardního Müllwagenu (se šnekem) a řady M (Magirus) Pressmüllwagen. Komunální vozy Haller nabízely také firmy Glover, Webb & Liversidge ve Velké Británii a Antonicelli v Itálii; jiné vyráběly nástavby v licenci. V roce 1977 firma uvedla nové nástavby řady X, následovaly X2 a kontejnerový systém LoToS, později se změnila na Haller Umweltsysteme GmbH & Co., než se roku 2010 stala sou­částí Zoeller Kirchhoff Group. Tato skupina, založená coby Zöller-Kipper už v roce 1947, pohltila také francouzskou SEMAT a dalšího výrobce komunálních vozidel Hagemann GmbH (2012), jenž montuje nástavby i na známé Multicary a původně vyšel z konstrukcí KUKA (Keller und Knappich Augsburg). Značka Haller pak byla nahrazena koncernovou Zoeller.  ■


56

auto 2021/1

TH


► ROSS – NÁKLADNÍ VOZY (1991 – 1998)

FRANTIŠEK TVRDÝ 1 ROSS Viza 4x4 Turbo (typ 333) s budkou Tatra a vznětovým čtyřválcem VM Motori HR 494 HT o výkonu 68 kW (92 k) 2 ROSS Viza 6x6 Turbo (typ 540) s budkou Tatra a vznětovým šestiválcem VM Motori HR 694 HT o výkonu 100 kW (136 k) 3 ROSS Viza 6x6 Turbo (typ 540) v provedení s dvouobjemovou cisternou CAN-02 (pro 2500 l nafty a 2x 350 l oleje) od SSaZ Nová Paka

1

MADE IN

ROUDNICE

2

V

roce 1964 vstoupil výrobce země­ dělských strojů Agrostroj Roud­ nice pod názvem Roudnické stro­ jírny a slévárny, n.  p. (ROSS), do automobilového průmyslu, a to výrobou rámů pro terénní vozy Praga V3S a náprav pro nákladní Avia a LIAZ, než byla výroba automobilových dílů direktivně přeru­ šena a podnik se vrátil k produkci zeměděl­ ských strojů pod novým názvem Agrozet Roudnice. Teprve po společenské změně se od roku 1991 pustil do výroby vlastních nákladních vozů ROSS, jenže následující ­ nezdařené privatizace výrobu zastavily. Bez úspěchu skončil rovněž pokus pod značkou ROSS nabízet polské terénní osobní Hon­ kery a ruské lehké užitkové vozy GAZelle.

Foto ROSS

Historie nákladních vozů ROSS je opravdu krátká, ale o to zajímavější; začala totiž v době, kdy lidé ještě chtěli tvořit...

3

První vozy značky ROSS dostaly označení VIZA, což nebylo nic jiného než Víceúčelo­ vý Zemědělský Automobil, zřejmě v návaz­ nosti na původní produkci Agrozetu, jak se v té době státní podnik ještě jmenoval. Kon­ strukce byla veskrze klasická s žebřinovým rámem, tuhými nápravami podle vzoru ­Praga V3S (tedy portálovými s konečnými převody v kolech), vznětovým čtyřválcem z Avie a upravenou budkou z Tatry 815. Počáteční nabídka zahrnovala čtyři verze Viza 4x4 P (podvozek pro účelové nástav­ by), 4x4 V (valník s krátkou budkou), 4x4 PK-20 (valník se zdvojenou čtyřdveřovou budkou) a 4x4 SK-20 (skříňový vůz pro růz­ né účely, či přepravu až 15 osob). Všechny měly rozvor náprav 3200  mm, užitečnou

hmotnost 2880 až 3150  kg a celkovou 7000 kg. Poháněcí soustavu tvořil vznětový čtyřválec Avia 712.18 o objemu 3595 cm3 a  výkonu 61 kW (83 k)/3000 min‑1, pětistup­ ňová převodovka s dvoustupňovou redukcí, konečné převody v kolech a závěry diferen­ ciálů obou tuhých náprav. Přední pohon byl přiřaditelný a vozy vynikaly vysokou prů­ chodností terénem (světlá výška 410 mm). Během let nabídly privatizované Roudnické strojírny a slévárny, akc. spol., ucelenou typovou řadu vozů Viza, k nimž přibylo ­ ­třínápravové provedení, a konstrukce byly upraveny pro zástavbu modernějších vzně­ tových motorů VM Motori italského výrobce z Centa (později součást Detroit Diesel), čtyřválců HR 494 HT o objemu ►►►

1/2021 THauto

57


► ROSS – NÁKLADNÍ VOZY (1991 – 1998)

3

Foto ROSS

1

2 1 Vojenský valník ROSS Viza 4x4 (typ 440) se vznětovým šestiválcem VM Motori HR 694 HT o výkonu 100 kW (136 k) 2 Jeden z prvních vozů Viza 4x4 SK-20 (později typ 324) s motorem Avia 712.18 z počátku devadesátých let (nástavba AO a.s. Praha, závod Brandýs) 3 Terénní Viza 4x4 P (později typ 330) s užitečnou/celkovou hmotností 3245/7000 kg, rovněž přeměněný z pohonné jednotky Avia na VM Motori Cento 4 Hydraulický autojeřáb AD08 Pony (nosnost do 8 t, vyložení do 13,8 m) od výrobce ČKD Slaný na podvozku ROSS Viza 540 (6x6 Turbo)

58

auto 2021/1

TH

2776 cm3 a výkonu 68 kW (92 k)/3000 min‑1, resp. šestiválců HR 694 HT o objemu 4164 cm3 a výkonu 100 kW (136 k)/3200 min‑1. Ve spolupráci s různými partnery se zrodila paleta účelových nástaveb, ­zákazníci vybírali z rozšířené nabídky automobilů ROSS Viza, které dostaly podle druhu nová typová čísla 320, 321, 322, 323, 324 a 440, třínápravové pak 540 a 541, jak dokumentuje nabídka v katalogu z výstavy Autotec 1995 v Brně. Zahrnovala také ­silniční typy Ross LN 4x4 Turbo a LA 4x2 Turbo, jež dostaly budku od Renault Véhicules Industriels, nabízené ve verzích 330, 332, 430, 431 a 432. ­ ­Novinkou Autotecu 1995 pak byl SA 560 s užitečnou hmotností 6 tun, zatímco LN/LA byly určeny pro 3 až 4 tuny nákladu. ROSS mířil také k armádní zakázce, a tak se zapojil do boje o náhradu sice osvědčených, ale zastaralých vozů Praga V3S. Zrodil se vojenský valník ROSS 210.12 VV 6x6, tentokrát kromě budky také se šestiválcovým moto­ rem Renault V.I., který Česká armáda akceptovala a dokonce objednala několik stovek kusů, jež plá­ novala odebrat v letech 1998 až 2003. Továrna ROSS dodala ověřovací sérii patnácti kusů a poz­ ději dalších šest, ale tím armádní zájem skončil. Vzhledem ke značným nákladům, a rovněž malému

4 zájmu o roudnická civilní vozidla v tvrdé konkurenci importovaných automobilů, vyhlásila společnost bankrot a výroba vozů ROSS po roce 1998 defi­ nitivně skončila. Jistým zadostiučiněním bylo pře­ vzetí licence na vojenský valník kopřivnickou ­Tatrou, která konstrukci odkoupila, rekonstruovala a nakonec s ní u naší armády uspěla. Ani to nebylo jednoduché, ATS Tatra R210.12 VV 6x6M nejprve převzala nápravy ROSS, motor i kabinu Renault Midliner, ale pak je Tatra nahradila novějšími z Re­ naultu Midlum, jakož i novými portálovými nápra­ vami Praga PRN6 a PZN6 (tedy šestitunovými) od Pragy Hostivař, jenže po sporu s jejich dodava­ telem narychlo zkonstruovala nápravy nové na ­základě původních ROSS. Měnilo se i převodné ústrojí; žebřinový rám a motor Renault zůstaly. Na­ konec se vůz v podobě Tatra 810 v počtu 593 kusů přece jen do služeb České armády dostal. Samo­ zřejmě, ROSS na tom má zásluhu, bez jeho inicia­ tivy by nové Tatry 810 nikdy nevyjely. Roudnická strojírna jako jeden z mála českosloven­ ských podniků svého druhu přežila do dnešních dnů a navazuje na dlouhou historii, plnou dramatických zvratů. První česká továrna na pluhy a hospodářské nářadí Rudolf Bächer, Roudnice nad Labem, to byla


5

7 firma, jejíž počátky sahají do roku 1880, na těchto základech vznikly nejprve národní podnik Agrostroj Roudnice a nakonec akciová společnost ROSS, tedy spojené Roudnické strojírny a slévárny. Původní náplní byly zemědělské stroje pro zpracování půdy a setí (pluhy, kypřiče, kombinátory a secí stroje), ale také slévárenství (odlitky od 1 kg do tří tun). Země­ dělské stroje z Roudnice od padesátých let vyvážel Motokov do více než 40 zemí světa. Rudolf Bächer (1856 – 1915) patřil do nejznámější trojice výrobců zemědělských strojů v Čechách spolu s Melicharem z Brandýsa nad Labem a Umra­ them z pražských Holešovic. V roce 1885 se spojil s kovářem Janem Pracnerem (1845 – 1913), rodá­ kem z Budyně nad Ohří, který o pět let dříve založil v Roudnici kovárnu a vyrobil první pluhy, ale potře­ boval kapitál, jenž tehdy Bächer jako obchodní ces­ tující a prodejce změdělských strojů poskytl. Rodák z Lácova u Kutné hory se stal iniciátorem tovární výroby, od roku 1891 pokračoval bez Pracnera, jenž v roce 1892 zavedl vlastní výrobu secích strojů (firma Jan Pracner Roudnice n.  ­ L.). Na počátku ­dvacátého století už byl Bächer největším výrobcem zemědělských strojů v Rakousko-Uhersku, dodával také orební tělesa pro motorové pluhy Excelsior

Foto ROSS

6

8 (Laurin & Klement) a Praga (Českomoravská továrna na stroje). V únoru 1915 zemřel a jeho pokračova­ teli se stali synové Jiří, Karel a Pavel až do roku 1939, kdy byl podnik převeden pod koncern Ring­ hoffer-Tatra, a. s., a Bächerové pro židovský původ stíháni německými fašisty (emigrovali, ale Pavel ­zemřel v koncentračním táboře Dachau). Po bouřlivém vývoji roudnické továrny, znárodnění včetně spojení s Pracnerovým závodem (od 1946 jeden z Agrostrojů, od 1983 Agrozetů) a privatizaci (ROSS), přestavbách, demolicích a odprodeji slévá­ renské produkce (nyní Mencl Guss, s. r. o.) podnik dále pokračuje. Společnost přežila jako ROSS ­Universum, s. r. o., se sídlem v Žižkově ulici 2491 v Roudnici nad Labem coby součást roudnické firmy AGROTIP Ing. Blažek, jejíž výrobky prodává. Nadále se vyrábějí tradiční roudnické pluhy ROSS (Agrotipa Rossea), nesené i polonesené, dvou- až šestirad­ ličné, ale ROSS Universum je také prodejcem jiné zemědělské techniky včetně univerzálních dvou­ kolových strojů s ručním vedením systému Vari, ­zahradních minitraktorů John Deere, víceúčelových vozidel John Deere Gator, jakož i náhradních dílů pro automobily a zemědělské stroje. Nákladní auto­ mobily ROSS ovšem už patří historii.  ■

5 Odtahový automobil ROSS LA 330 s pohonem pouze kol zadní nápravy 6 Pojízdná dílna PD/PDV od Ivacaru z Ivančic až pro sedmičlennou pracovní četu (podvozek Viza 333 4x4 Turbo) 7 Skříňový automobil řady LA (4x2), podle užitečné hmotnosti typ 330 nebo 430 (3 nebo 4 tuny) 8 Třístranný sklápěč ROSS LN 431 4x4 s budkou Renault, užitečnou hmotností 3,0 t a vznětovým čtyřválcem VM Motori HM 494 HT o výkonu 68 kW (92 k)

1/2021 THauto

59


► MOTORRADMUSEUM AUGUSTUSBURG

Foto Tom Hyan

eXtra

DVĚ KOLA NA ZÁMKU Východoněmecké muzeum nedaleko českých hranic má dlouhou historii, jezdilo se tam už za časů NDR, ale my to stihli až loni...

Z

ajímavý stánek motoristické historie jsme ­navštívili poprvé v roce 2020 a také v tomto případě jsme byli mile překvapeni. Od časů Německé demokratické republiky uplynulo přes třicet let, a tak hradní expozice na zámku Augustusburg obsahují především uzavřenou historii motocyklové produkce v nedalekém Zschopau, kterou tvoří stroje DKW, IFA, MZ a MuZ včetně pozoruhodných prototypů z posledních let existence. Jde o největší ­sbírku DKW/MZ na světě, kromě toho v zámeckých komnatách najdete i jiné motocyklové exponáty (celkem 175 vystavených motocyklů). Návštěvu lze spojit s prohlídkou dalších dvou historických objektů, jak prozrazuje oficiální název Die Sehenswerten Drei; kromě Augustusburgu je to přes 750 let obývaný a opevněný Burg Scharferstein i další barokní zámek Lichtenwalde s přilehlým parkem, ­postavený v letech 1722 – 1726. Augustusburg byl zbudován v období 1568  –  1572 jako lovecký a výletní ­zámek knížete Augusta a vypíná se na 516 metrů vysokém kopci nad

60

auto 2021/1

TH

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Augustusburg (D) Síň slávy silničních okruhových závodů s motocykly MZ, IFA a DKW (Auto Union) z různých epoch včetně slavné éry třicátých i šedesátých let

údolím Zschopautal, pojmenovaném po řece Zschopau. Na ní vyrostlo stejnojmenné město, do něhož přesunul své podnikatelské aktivity dánský rodák Jörgen Skafte Rasmussen (1878  –  1964), když v říjnu 1906 koupil prázdnou textilní továrnu, aby z ní vytvořil největší motocyklovou továrnu světa. Tak se zrodila značka DKW, pro niž je několik výkladů, může totiž znamenat Dampf-Kraft-Wagen (tedy parní vůz), Das Knaben Wunsch (chlapcovo přání) či Das Kleine Wunder (malý zázrak), jak byly nazývány Rasmussenovy malé spalovací mo­ tory. DKW se po motokolu s pomocným motorkem pus­ tila do výroby opravdových motocyklů v roce 1922, samozřejmě s dvou­ dobými jednoválci. V roce 1929 už byla největším výrobcem motocyklů na světě (šedesát tisíc ročně), než ji zbrzdila světová krize, ale v roce 1939 uvedla typ DKW RT 125, jenž se stal základem poválečné výroby lehkých motocyklů na celém světě. Ve Zschopau, původním závodě DKW/MZ, se produkce znovu rozběhla v květnu 1950 s novým označením IFA RT 125 (od roku ►►►


1

2

Foto Tom Hyan

Prototyp rotačního motoru MZ KKM 175 L (chlazení vzduchem) o výkonu 17,7 kW (24 k) pro zkušební motocykl s rámem MZ ES 250/2 (1965)

3 4

5

1 MZ 500 GS/W-2 z roku 1990, poslední tovární enduro MZ ze Zschopau (dvoudobý jednoválec 370 cm3, 39 kW/53 k) 2 Prototyp MZ ETZ 250 s rámem Delta Box a centrální pružicí jednotkou zadního kola (1988) Foto Helena Hyanová

3, 4 Závodní kapalinou chlazený dvoudobý tříválec MZ RD 125, jehož vývoj po změně předpisů musel být ukončen (1967) 5 Pouze v malé sérii vznikla MZ 250 RS, vyvinutá pro Brazílii s dvoudobým jednoválcem 243 cm3 o výkonu 15 kW (21 k), odvozeným z klasické ETZ (1984)

1/2021 THauto

61


Foto Tom Hyan

► MOTORRADMUSEUM AUGUSTUSBURG

1 1 DKW SB 500 Luxus, dvoudobý dvouválec 494 cm3 o výkonu 11 kW (15 k), měl už v roce 1935 elektrický spouštěč!

2

2 Přídavný motor Wall-Auto-Wheel, čtyřdobý jednoválec 116 cm3 o výkonu 0,9 kW (1,2 k), na jízdním kole Phänomen (v roce 1913 s rychlostí až 50 km/h) 3 Závodní Megola Sport (1924) s hvězdicovým pětiválcem 640 cm3 v poháněném předním kole fungovala roztlačením (neměla spojku)

3

Foto Helena Hyanová

1956 MZ RT 125) a přežila až do počátku šede­ sátých let! V rámci válečných reparací se stejný ­motocykl vyráběl v dalších zemích, jeho konstruktér Hermann Weber zemřel v únoru 1948 v Sovětském svazu, kde jako válečný zajatec pomáhal s výrobou v Moskevském motocyklovém závodě. Málokdo ví, že se DKW RT 125 stala nejen základem MZ RT 125, ale i západoněmecké DKW RT 125 W (West), britské BSA Bantam 125/175, amerického Harley-Davidson 125 Hummer, ruského Minsku M1A (vý­ roba převedena z Moskvy), japonské Yamahy YA-1, polské SHL 125 a dalších. Nová značka MZ (Motorradwerk Zschopau) pokračovala ve vývoji dvoudobých jednoválců, které ji nejvíce proslavily. Motocykly ve třídách 125, 150, 175 a  250 cm3 procházely dalším zlepšováním, řada ES se představila v roce 1962 s originálním designem, jehož prvkem byl pevný hlavní světlomet, navazující na palivovou nádrž. ES značilo Einzylinder Schwingenfahrwerk, tedy jednoválcovou kývačku, protože vpředu byla tlačná kyvná vidlice. Podle objemu motoru nesly stroje označení ES 125, ES 150, ES 250 a další, do roku 1977 jich bylo vyrobeno přes 450 ­tisíc, a to včetně inovovaných verzí (značeny ES 150/1, ES 250/2 a podobně). Byl to jeden z nej­

62

auto 2021/1

TH


6 7

4 Foto Helena Hyanová

5

4 Dva české Böhmerlandy ze Sudet, v popředí třímístný Langtourer 600 cm3 (1928; čtyřdobý jednoválec); za ním lidový model 350 cm3 (1938; dvoudobý jednoválec) 5 Motocykl Mars A20 samonosné konstrukce s dvouválcovým boxerem SV 954 cm3 o výkonu 11,8 kW (16 k) z roku 1924 6 Jednostopý automobil Mauser/Winkler EinSpurAuto (1929) s výklopnými stabilizačními koly a čtyřdobým jednoválcem 510 cm3 o výkonu 7,4 kW (10 k) 7 Pomocný motor MAW 1,8 PS (1,3 kW) z Magdeburku, nabízený v roce 1953 (dvoudobý jednoválec 49 cm3 uděloval bicyklu rychlost do 40 km/h) úspěšnějších motocyklů ze Zschopau. Další vývoj přinesl typy TS a ETS s teleskopickou přední vidlicí a odděleným světlometem, který se opět natáčel do zatáčky spolu s řídítky, ve druhé polovině sedmdesátých let se motory vyznačovaly horizontálním žebrováním hlavy válců, souběžným s chladicími žebry válce, což bylo také působivým designovým prvkem. Typ ETZ 250 uvedl do série přední kotoučovou brzdu a dvanáctivoltovou elektrickou instalaci (1983). Závodníci na továrních strojích MZ si vedli dobře jak na silničních okruzích, tak v terénu, konstruktéři uplatňovali poznatky z motorsportu v sériové produkci. V roce 1969 byl vyroben miliontý MZ, a to už měla značka na svém kontě šest vítězství ve slavné Šestidenní soutěži, ale i mnohé triumfy v mistrovství světa na silničních okruzích. Pod vedením Waltera Kaadena (1919 – 1996), jehož kariéra začala v Peenemünde na vývoji řízené pumy Henschel Hs 293, bylo v roce 1953 založeno závodní oddělení IFA/MZ, jež vyvinulo vynikající silniční závodní motocykly. Nejprve s domácími jezdci a později se světovými hvězdami dosáhla MZ značných úspěchů. Horst Fügner byl vicemistrem světa 1958 (MZ 250), celkově druhé místo zopakovali Gary Hocking (1959 MZ 250) a Ernst Degner (1961 MZ 125), britské legendy

Mike Hailwood a Alan Shepherd vyhráli Velkou cenu NDR na Sachsenringu 1963, resp. Velkou cenu USA v Daytoně 1964. Po roce 1975 bylo závodní oddělení zrušeno, ale Walter Kaaden dále vyvíjel soutěžní motocykly MZ. Podobně jako jiné podniky po změně společenských poměrů ve východní Evropě končila také MZ po mnoha peripetiích zánikem. Továrna ve Zschopau osiřela, část prostorů je pronajata pro jiné účely, ale už nic nevyrábí. V Německu je nadále ­registrováno přes osmdesát tisíc motocyklů MZ. Kromě motocyklů MZ, IFA a DKW najdete v muzeu také další značky, německé i z jiných částí světa, mnohé dávno zapomenuté, ale s pozoruhodnými technickými prvky, k nimž patří rotační pístový motor v předním kole (Megola), velkoobjemový motor jako nosný základ motocyklu (Windhoff), pohon zadního kola dvojicí táhel (Hildebrand & Wolfmüller), samonosná skříňová konstrukce rámu (Mars), přeplňo­ vání pístovým dmychadlem Ladepumpe (DKW) a další. Naši produkci zastupují originální Böhmerlandy, Laurin & Klement a plochodrážní Jawa (Eso). Muzeum bylo poprvé otevřeno v říjnu 1961 a o padesát let později značně rozšířeno. Exponáty se průběžně obměňují, kromě 175 vystavených čítá ­ sbírka zhruba 350 dalších motocyklů.  ■

MOTORRADMUSEUM AUGUSTUSBURG Schloss Augustusburg, D-09573 Augustusburg, Německo www.die-sehenswerten-drei.de; service@die-sehenswerten-drei.de Telefon +49 (0) 37291 3800 Otevřeno denně 9:30 – 18 h (listopad – březen 10 – 17 h) Základní vstupné 9 euro (za normálních časů)

1/2021 THauto

63


► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

► Dne 1. ledna 2021 byl kolínský závod TPCA slavnostně přejme­ nován na Toyota Motor Manu­ facturing Czech Republic (TMMCZ), když se Toyota stala výhradním vlastníkem automo­ bilky po dřívějším odstoupení partnera PSA (Peugeot/Citroën). V roce 2005 byla v Kolíně zahájena výroba vozů Toyota Aygo, Peugeot 108 a Citroën C1, která zatím pokračuje v modernizované druhé generaci, ale výrobní program v Kolíně letos rozšíří nová Toyota Yaris čtvrté generace, a to jak se zážehovým tříválcem 1.0/1.5, tak s pohonnou soustavou 1.5 Hybrid Dynamic Force.

► Znovu se hovoří o autonomním voze Apple, původní Project Titan (od 2014) byl obnoven; měl by se objevit v roce 2024. Doug Field, (ex-Tesla) se vrátil k Apple před třemi lety, aby dále vedl vývoj vozu, určeného širokým masám (na rozdíl od robotizo­ vaných taxi Waymo od Alphabet Incorporated). Zdrojem energie budou unikátní články LFP (Lithium-Iron-Phosphate). Dojem má být stejně působivý, jako u prvního i-Phone, tvrdí zasvěcení. Jednání o sériové výrobě s rakouským partnerem Magna Steyr byla už dříve přerušena, podle ekonomů se vyplatí jen série přes 100 tisíc ročně.

64

auto 2021/1

TH

Na Rallye Tatry 1971

ME Brno 1975

Foto Tom Hyan

► Společnost McLaren Holdings Ltd připravila průběžnou restrukturalizaci celé skupiny McLaren Group Ltd., která nyní sdružuje McLaren Racing Ltd (tým formule 1) a McLaren Applied Ltd (elektronika a software pro závodní vozy) na straně jedné, a McLaren Automotive Ltd. (výroba sportovních vozů) na straně druhé. Novým generálním ředitelem je Paul Walsh od března 2020, který stejnou funkci zastával třináct let u výrobce nápojů Diageo! V roce 2019 prodal McLaren celkem 4662 sportovních vozů tří sérií (Sports, Super Sports a Ultimate Series), v roce 2018 to bylo 4829 vozů.

Patřil k nejpopulárnějším československým závodníkům. Jezdil soutěže, vrchy i okruhy, po skromných začátcích s vozy Škoda Octavia TS, Fiat 1300, Saab 96 a Renault 8 Gordini si opatřil BMW 2002 TI, které si sám upravoval s díly Alpina a vydržel za jeho volantem přes deset sezon (1971 – 1982). Dvakrát vyhrál Rallye Praha 1971 a 1972 se spolujezdcem Karlem Kozákem právě na BMW, v roce 1971 už byl mistrem ČSR do vrchu i v automobilových soutěžích, v rallye titul v sezoně 1972 zopakoval. Potěšilo ho páté místo v divizi II při ME cestovních vozů 1972 v Brně, kdy za dominantním Gerry Birrellem (Ford Escort RS) dojel ve skupině bavoráků a navíc porazil Martina Finotta a Willyho Stumpfa. V témže roce vyhrál na okruhu v Mostě. Přestože jeho BMW 2002 TI stárnul, Zdeněk se nevzdal a bojoval se soupeři až do počátku osmdesátých let. Při ME v Brně 1975 jel se Zdeňkem Mašitou, vedoucím servisu Saab (závodníkem jen o 12 dnů starším), 1976 s Miranem Velkoborským, ale jejich stroj už na zahraniční konkurenci nestačil. Doma však vyhrál několik mistrovských titulů v závodech do vrchu. Když skončil se sportovní kariérou, věnoval se v ČSAO Praha přestavbám autobusů na plynový provoz a nakonec vlastnímu autoservisu, specializovanému na CNG. Za horký volant se krátce vrátil při EDDA Cupu 2008 do vrchu v Berouně (Ford Escort Hakspeed) a s Karlem Kozákem na stará kolena okusili s Porsche 944 první Rallye Revivaly promotéra Edy Patery. Ze šesti synů se nejvíce potatil Roman Halada, úspěšný závodník s vozem Škoda Pick-Up Free Style. Poutavý průřez Zdeňkovou kariérou přináší obrazová kniha Volant – Láska na celý život od Davida Minaříka a Zdeňka Halady.

Foto Tom Hyan

► První výsledky spojení FCA/ PSA do Stellantisu? Italský Fiat v roce 2021 zruší nejen sportovní Fiat 124 Spider, který je uprave­ nou Mazdou MX-5 s italským motorem 1.4T a designem ve stylu jmenovce ze šedesátých let, ale také Fiat 500L, jediný výrobek závodu FCA Srbija v Kragujevacu, jenž byl vybudován z jugoslávské Zastavy. Osud jedné z největších evropských značek je tak u Stellantisu ve hvězdách, v Evropě zůstávají z osobních automobilů Fiat pouze stárnoucí Panda, Tipo, 500X a modernizo­ vané Cinquecento (500). Málokdo pochopí, proč Italové nenavázali na Fiat Punto, dříve nejprodáva­ nější evropský osobní vůz, který nedostal žádného nástupce.

ZDENĚK HALADA (17. 5. 1937 – 29. 12. 2020)

Se Zdeňkem Mašitou (vlevo)

ME Brno 1975

NOVÉ KNIHY Na sklonku minulého roku se objevila další z vynikajících publikací Jana Tučka, tentokrát coby nejlepší monografie nejslavnějšího automobilu značky Škoda. Autor si podrobně všímá všech generací Octavie, od té původní z padesátých a šedesátých let až po čtyři novodobé, věnuje se genezi vzniku, modelové nabídce, technickým údajům, výrobním počtům a dalším informacím, jaké v jiných českých knížkách prostě nenajdete. Bohatý je rovněž počet fotografií a kreseb. Knihu o 224 stranách vydala Grada Publishing v Praze. Doporučená cena 469 Kč.


SLAVNÉ MOTORY TATRA 57A (1936) Nejmenší ze vzduchem chlazených plochých čtyřválců konstrukce Tatra s protilehlými válci, který se představil v roce 1931 pro první lidovou Tatru 57, zvanou Hadimrška. Ve vylepšené verzi T57A pro rok 1936 vzrostl výkon motoru na  14,7 kW (20 k), v poslední T57B z let 1938 – 1949 až na  18,4 kW (25 k)/3000 min‑1, ovšem ve druhém případě se zvětšením objemu na 1256 cm3 (válce převrtány na ø 73 mm). Kliková skříň z hliníku, válce litinové. Chlazení čelním ventilátorem, přívod paliva spádem. Celkem vzniklo 27 025 vozů řady T57.

Kresby a foto Tatra

Objem válců 1155 cm3 (ø 70 x 75 mm) Výkon 14,7 kW (20 k)/3000 min‑1 OHV 2V; jeden karburátor Zenith nebo Amal Dynamoakumulátorové zapalování 6 V


SLAVNÉ MOTORY VW 1200 (1954 – 1985) Vzduchem chlazený čtyřválec s protilehlými válci, který se rodil v Německu od třicátých let, inspirován československou Tatrou, vyráběnou tam v licenci jako Röhr Junior a Stoewer Greif. Pro sériovou výrobu se objem zvětšil z 985 cm3 (ø 70 x 64 mm) na  1131 cm3 (ø 75 mm) a v roce 1954 na 1192 cm3 (ø 77 mm). Kliková skříň z hliníku, válce litinové. Vzhledem ke koncepci vše vzadu chlazení ventilátorem, uloženým nad motorem. Výroba vylepšených Volkswagenů 1200 L (25 kW/34 k/3800 min‑1) pro Evropu do roku 1985 v Mexiku.

Kresba Volkswagen

Objem válců 1192 cm3 (ø 77 x 64 mm) Výkon 21 kW (30 k)/3400 min‑1 OHV 2V; jeden karburátor Solex 28 PCI Dynamoakumulátorové zapalování 6 V

Profile for TH Auto

TH Auto 01 2021 (leden)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

TH Auto 01 2021 (leden)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

Profile for thauto