TH Auto 01 2020 (leden) by TH Auto

2020

ASTON MARTIN DB6 britská legenda PŘEDSTAVUJEME ■ VW T-CROSS nejmenší crossover ■ ŠKODA KODIAQ RS nejsilnější turbodiesel ■ RANGE ROVER EVOQUE druhá generace je stejná i jiná

FOCUS ST LINE

TESLA MODEL 3

Kresba a foto Ferrari

FERRARI 308 GTB (1975) V roce 1973 vyjelo kupé Dino 308 GT4 s novým osmiválcem Ferrari, uloženým napříč před zadní nápravou. O dva roky později se stejný motor 187 kW (255 k) uplatnil v novém Ferrari 308 GTB, kde však dostal mazání se suchou klikovou skříní. Vozy pro export s přísnějšími emisními limity měly snížený výkon na 177 kW (240 k) a zůstaly u oleje v klikové skříni (stejně jako otevřená verze GTS). Výkon byl snížen na 157 kW (214 k) pro nižší emise se vstřikováním K-Jetronic (308 GTBi); čtyřventilová verze znovu dosáhla 177 kW (240 k). Osmiválec do V/90° (typ F106AB) Čtyři dvojité karburátory Weber 40 DCNF DOHC 2V; 2927 cm3 (ø 81 x 71 mm) Výkon 187 kW (255 k)/7700 min‑1 Točivý moment 294 N.m/5000 min‑1

SLAVNÉ MOTORY Ferrari 308 GTB a GTS

PÁTÝ ROČNÍK číslo 1 (45), leden 2020 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2020

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2019 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH otevíráte první číslo pátého ročníku TH Auto, internetového časopisu, který pro vás připra vujeme od května 2016, kdy jsme přišli o možnost systematicky publikovat články o auto mobilismu v kdysi renomovaném časopise. Děkuji všem, kteří nás na nové cestě podpořili, a také děkuji vám, čtenářům, za setrvalou přízeň. Doba se změnila, z pozice šéfredaktora časopisu Automobil bylo jistě snazší proniknout k informacím než z pozice internetového média, kterých je v dnešním světě nespočet. Chce me se ale lišit. Ze světa informací o automobilech stále něco chybí, a proto je hledáme tak, jako jsme to dělali dříve. Možná někdy nejsme zcela aktuální, ale o to déle pracujeme na získání a ověření těch informací, které je navzdory informačnímu rozmachu stále těžší dostat. Mnohé z těch našich budete v jiných médiích hledat marně. O to je to větší výzva. Chceme dále psát o automobilech, a to prostě o všech, tedy i alterna tivních pohonech, protože jsme to dělali vždycky, také v době, kdy žádná elektrohysterie nebyla. Bude neobyčejně zajímavé sledovat vývoj, kdo s koho, zda evropští zákonodárci zahubí vlastní průmysl a umožní tak uspět asijské konkurenci, zda zaniknou další tradiční značky jako po fúzích ve Velké Británii, zda všichni plánovači elektromobilů dokáží své vize proměnit ve skutečnost. Děkuji za vaši přízeň. Děkuji partnerům, kteří zůstali. Všechno nejlepší v roce 2020, hlavně pevné zdraví a zdravý rozum, přeje

TESLA Model 3 �� 2 MAZDA MX-5 30th Anniversary (ND) �� 8 FORD Focus ST-Line 2019 �� 12 HYUNDAI i30 Fastback N (PDE) �� 14 FIAT CHRYSLER PEUGEOT 2020 �� 16 RANGE ROVER Evoque (L551) �� 18 ŠKODA Kodiaq RS �� 22 VOLKSWAGEN T-Cross �� 26 DAYTONA Turkey Run 2019 �� 30 DE TOMASO P72 �� 32 FARADAY FUTURE FF91 �� 34 Formule 1 – zhodnocení sezony 2019 �� 36 ŠKODA Motorsport (2019 – 2020) �� 38 FIA World Touring Car Cup �� 40 Ing. Josef Michl �� 42 Jezdci formule 1 �� 44 ASTON MARTIN DB6 (1965 – 1970) �� 46 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 120 S (1971 – 1975) �� 50 KARRIER Motors (1904 – 1981) �� 52 RUDGE-WHITWORTH (1911 – 1939) �� 58 British Motor Museum (Gaydon, GB) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových vozů Škoda Citigo e iV, Mazda CX-30, Peugeot 208, Audi Q3 Sportback, Kia xCeed, Toyota Corolla Hatchback, BMW X4 M40i a dalších ► Vzpomínky na elektromobilitu ► Indové přicházejí ► Jubileum formule 5000 ► Legendy formule 1 ► Jaký byl Rover 3½ Litre? ► Nákladní automobily Dodge

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► TESLA MODEL 3

Po delší odmlce jsme vyzkoušeli už třetí model elektromobilu Tesla, které se od té doby objevily oficiálně také v České republice...

tříletém cyklu jsme okusili všechny tři sériové automobily vlastní konstrukce Tesla (první roadster měl podvozek od Lotusu), další se kromě Modelů S, X a 3 zatím nedodávají, byť vzbudily hodně pozornosti při premiérách, ale firma Elona Muska má vždy potíže s rozběhem plné sériové výroby. Přesto však stále hlásí ambiciózní plány, obrovská Tesla Gigafactory 1 nedaleko Rena v Nevadě už vyrábí akumulátory a pohonné jednotky Drive Units pro vozy Tesla, jejichž finální montáž probíhá v bývalém závodě Ge neral Motors/Toyota (NUMMI) v kali fornském Fremontu (je vzdálen čtyři hodiny jízdy od Rena). Gigafactory 1 stále není dokončena, ale bude největší stavbou světa podle zastavěné plochy a největší podle pokrytí střechy fotovol taickými články (Solar Roof). Elon Musk se rozhodl zcela změnit svět, a proto v Nevadě vyrábí rovněž akumulátorové úložiště elektrické energie pro firmy i domácnosti v různých verzích Power wall (13,5 kWh), Powerpack (210 kWh) a připravuje Megapack (3 MWh).

auto 2020/1

TOM HYAN Model 3 je třetím vozem vlastní konstrukce Tesla, bude následovat Model Y, odvozený crossover SUV na shodné platformě

Elon Musk pro svoje elektrické automobily získal reno mované partnery, určitě nejzdařilejší je první vlastní Tesla Model S, na jejíž konstrukci se podíleli lidé od renomovaných evropských automobilek (pomocnou ruku poskytl také Daimler). Další Gigafactory 2 je v Buffalu ve státě New York na pozemku někdejších železáren Republic Steel (výroba fotovoltaických článků), třetí je před dokončením v Šanghaji, kde se rozběhne výroba sedanů Tesla Model 3 v čínské specifikaci. Ve výrobě akumulátorů a slunečních článků spolupracuje Tesla s japonským koncernem Panasonic. Zdroje elektrické energie jsou totiž nejdůležitějším článkem rozvoje pro dukce elektromobilů a jejich nedosta tek produkci zpomaluje. Gigafactory 4 vznikne v Evropě, původně se sice hovořilo o České republice, ale nakonec podle vyhlášení Elona Muska z 12. lis topadu 2019 dostalo přednost Němec ko (Grünheide u Berlína), kde vyroste obří závod na výrobu akumulátorů, poháněcích soustav a rovněž finální montáž vozů (čtvrtý model Y).

1 2

Foto Tom Hyan

1 Na středovém displeji s patnáctipalcovou úhlopříčkou lze nastavit jízdní režim vozu

Tesla Model 3 (Project BlueStar) je zatím poslední sériově vyráběný elektromobil kalifornské spo lečnosti Tesla Motors, jehož dodávky byly zahájeny klientům (vždy se totiž vybírají zálohy, pak se čeká). Nejlevnější model s plánovanou cenou od pětatřiceti tisíc dolarů se představil koncem března 2016, vý roba se pomalu rozběhla od 7. července 2017, o rok později dosáhla kapacity ve Fremontu až pět tisíc

týdně a v říjnu 2018 byl dodán 100 000. Model 3 na světové trhy. Plány na půl milionu elektrických vozů Tesla Motors zatím nenaplnila, pomocí má být rozběh výroby Modelu 3 v Šanghaji i čtvrtého Mo delu Y v Berlíně, ale tam se teprve zahajuje výstavba továrny. Pro Evropu se vozy Tesla montují a do končují v nizozemském Tilburgu, kde také působí Tesla European Distribution Centre. ►►►

2 Velký dotykový displej nabízí volbu funkce částečně autonomní jízdy Autopilot 3 Velmi prostá palubní deska vozu, které snad ani nebudeme říkat přístrojová... 4 Základní verze Standard Range Plus má aerodynamicky optimalizovaná kola

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► TESLA MODEL 3

2 1 Tesla Model 3 se chlubí účinným (cx = 0,23) i elegantním designem s bezrámovými bočními okny dveří (na snímku Long Range Dual Motor) 2 Jen tříramenný volant, dvě páčky pod ním a dotykový displej, prostě nic víc... 3, 4 Velikost interiéru odpovídá obdobným vozům nižší střední třídy

auto 2020/1

Vyzkoušeli jsme dva vozy Tesla Model 3 v evropské specifikaci, a to jednomotorový Standard Range Plus s pohonem zadních kol (červený vůz na sním cích) a dvoumotorový Long Range Dual Motor s pohonem všech kol (tmavě šedý vůz). Na první pohled zaujme strohý kokpit bez ovládacích prvků, kromě dvou otočných ovladačů přímé volby na příč kách volantu (je třeba zvolit funkci na tabletu) jsou k dispozici jen páčky pod volantem a zmíněný tablet coby velký středový dotykový displej s úhlopříčkou 15,4 palce. Na tabletu ovládáte prakticky všechno, slouží infotainmentu i obrazu zpětné kamery, volíte tam například režimy jízdy, konkrétně zrychlení Chill (ostřejší) nebo Standard, nastavení posilovače řízení Comfort, Standard nebo Sport, či rekuperaci energie při brzdění Standard a Low (nízkou). Zvláštní ikona na displeji patří Track Mode, kdy se posouvá zásah stabilizace na vyšší limit. Pravou páčkou R‑N-D-P pod volantem aktivujete směr jízdy (dozadu/

dopředu), neutrál, parkovací polohu a tempomat (Autopilot), levá slouží jako obvykle ukazatelům směru, světlometům a stíračům. Tesla Motors oznámila, že všechny její vozy mají standardně Autopilota, tedy systém tempomatu a jízdních asis tentů, zatím dovolující částečně autonomní jízdu Level 2, tedy s plnou pozorností řidiče, který musí mít ruce na volantu. Samozřejmě se počítá s dalším vývojem průběžných aktualizací pro navyšování stupňů autonomní jízdy. Podle výrobce se tak sni žuje fyzické a psychické zatížení řidiče a tím se přispívá k větší bezpečnosti jízdy. V současných vozech Tesla 3 je osm externích kamer, dvanáct ultrazvukových čidel a čelní radar s dosahem 160 metrů, jež pomáhají řidiči k bezpečné jízdě. Vůz se odemyká přiložením karty (velikosti kreditní) ke sloupku B, případně chytrým telefonem majitele, a pak stačí jen zvolit polohu D a vyjet (žádné spou štění systému). Kuriozitou ovšem bylo zastavení,

► TESLA MODEL 3 varianta vozu Long Range Long Range Standard Range Performance Plus pohon všech kol všech kol zadních kol počet elektromotorů 2 2 1 výkon [kW] 145 + 208 145 + 185 200 akumulátory [kWh] 74 74 74 pneumatiky 20“ 18“ nebo 19“ 18“ nebo 19“ dojezd WLTP [km] 530 560 409 zrychlení 0 – 100 km/h [s] 3,4 4,6 5,6 největší rychlost [km/h] 261 233 225

► CENY VOZŮ TESLA PRO ČESKÝ TRH

varianta vozu pohon Model 3 Standard Range Plus zadní Model 3 Long Range 4x4 Model 3 Performance 4x4 Model S Long Range 4x4 Model S Performance 4x4 Model X Long Range 4x4 Model X Performance 4x4

dojezd cena včetně DPH [km] [Kč] 409 1 224 700 560 1 451 700 530 1 636 700 610 2 296 700 590 2 764 700 505 2 483 700 485 2 951 700

Foto Tom Hyan

8 9

po němž k další jízdě systém vyžadoval opětovné přiložení karty ke středové konzoli, a než jsem pochopil kam, chvíli to trvalo (nikdo mi předtím nic neukázal). Jízdní vlastnosti vcelku odpovídají prů měru této kategorie, samozřejmě verze s pohonem všech kol je v zatáčkách stabilnější, elektronika při způsobuje poměr výkonu motorů a přenášené síly na jednotlivá kola; vůz s pohonem jen zadních kol je vzpomínkou na minulost, je docela zajímavé, když nyní elektromobily evokují charakter dřívěj ších vozů s pohonem zadní nápravy, či dokonce

spalovacím motorem vzadu. Ostatně také Volks wagen ID.3, přicházející evropský konkurent, má koncepci vše vzadu. Na rozdíl od minulosti však nechybějí elektronické stabilizační systémy. Všechny automobily Tesla vycházejí ze shodné kon cepce platformy s akumulátory v podlaze mezi ná pravami, trakčním motorem vzadu, anebo na obou nápravách (verze Dual Motor). Dostupné technické údaje se ovšem různí, jsou jiné pro Evropu a jiné pro USA, stejně jako nastavení podvozku, pro evropské klienty poněkud tužší. Na přímou otázku nám ►►►

5, 6 Na displeji můžete sledovat i průběh spotřeby elektrické energie, či obraz couvací kamery 7 Dvoumotorová verze Long Range Dual Motor měla odlišný design litých kol 8, 9 Výhodou jsou dva zavazadlové prostory, menší vpředu a větší vzadu

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► TESLA MODEL 3

Jednomotorová i dvoumotorová varianta Tesly Model 3 u nástěnných nabíječek Wallbox (na sedmdesát kilometrů jízdy z běžné sítě do jedné hodiny)

Laura Hardy, manažerka komunikace Tesla Motors pro Velkou Británii a Irsko, sdělila, že pro klienty není u elektromobilu důležitý výkon poháněcí soustavy, ale především dojezd vozu. Takže jsme se mnoho nedozvěděli, údaje o výkonu elektromotorů se dost různí a údaje o největším dojezdu jsou velmi teore tické, na druhou stranu naše testované vozy Tesla Model S, X i 3 vždy na monitoru uváděly dostatečný dojezd až 400 kilometrů a po opravdu ostré jízdě klesly na 200 km, při další hospodárné se pak znovu vrátily k údaji kolem 300 kilometrů. U našich testovaných automobilů Model 3 byly uvedeny výkony 175 kW (238 k), resp. Dual Motor 258 kW (351 k), v technické specifikaci jsme pak do stali odlišné hodnoty (viz tabulka a obvyklý přehled technických údajů). Vzhledem k tomu, že elektromo tor je proti spalovacímu motoru velmi primitivní stroj, byť s logickým pouze rotačním pohybem, mohou se hodnoty výkonu a točivého momentu snadno měnit. V každém případě působivá dynamika vozům Tesla Model 3 také neschází, maximální točivý moment už

► TESLA MODEL 3 – TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (Standard Range Plus) – jeden trakční elektromotor Tesla, synchronní AC s permanentními magnety, uložený napříč na zadní nápravě; výkon 175 – 200 kW (238 – 271 k), točivý moment 417 N.m od rozběhu; jednostupňový redukční převod 9,0:1, pohon zadních kol. Mezi nápravami umístěné akumulátory Li-Ion 74 kWh; dobíjení ze sítě 240 V na dojezd 70 km za hodinu (Supercharger 120 kW na 200 km za 30 až 45 minut). PODVOZEK – samonosná konstrukce z oceli a hliníku; pomocné rámy náprav; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy Multi-Link; vinuté pružiny, kapalinové tlumiče a stabilizátory; kotoučové brzdy ø 320/335 mm s vnitřním chlazením, elektrickým posilovačem a rekuperací; ABS/EBD, ESC/TCS; hřebenové řízení 10,3:1 s elektrickým posilovačem proměnného účinku, dvě otáčky na plný rejd; hliníková kola 8,5J x 18/19, pneumatiky 235/45 R 18 nebo 235/40 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2875 mm; rozchod kol 1580/1580 mm; d/š/v 4694/1933/1443 mm; světlá výška 140 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,23; celkový objem zavazadlových prostorů 542 l; pohotovostní hmotnost od 1611 kg; brzděný přívěs do 910 kg; zatížení střechy do 65 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce a nezávislé testy) – největší rychlost 225 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,6 s; dojezd podle WLTP 409 km.

auto 2020/1

od rozběhu je zárukou raketového zrychlení, napří klad 0 – 100 km/h od 5,6 do 3,4 sekundy podle verze. Oba naše vozy měly akumulátory Li-Ion 74 kWh, od uvedení vozu se objevily také verze 50, 54 nebo 62 kWh s odpovídajícím sníženým dojezdem. Na americkém trhu má Tesla Model 3 dva velké kon kurenty Nissan Leaf a domácí Chevrolet Bolt EV, ale tyto elektromobily se stále podobají konvenčním automobilům, a to včetně řešení přístrojové desky. U Modelu 3 je tomu jinak, strohá palubní deska je prostá jakýchkoli tlačítek či ovladačů, vypadá prázd ně, vše se musíte naučit ovládat na dotykovém dis pleji. Jde sice jen o nezvyk, ale v Tesle Model S se cítím mnohem lépe, protože kromě onoho velkého středového tabletu mám ještě před volantem kla sickou kapličku s kontrolními přístroji (a ta zůstala i u Modelu X, který jinak nenadchne podivnými proporcemi a kroucením karoserie). Zatímco z Mo delu S jsem byl nadšen, z Modelu 3 příliš vyčnívá snaha udělat levnější automobil, byť se výroba roz běhla dražšími verzemi za téměř dvojnásobek proti původně avizovaným 35 tisícům USD (Model S je ovšem za více než 100 tisíc). Během testu nám manažerka Laura Hardy prozra dila, že o týden později přijde dobrá zpráva! A sku tečně, 3. října 2019 bylo oznámeno zastoupení T esla Motors v České republice coby Tesla Design Studio v Praze se servisním střediskem, výběrem auto mobilu a možností dodání nového od první poloviny letošního roku. Byla vytvořena nabídka sedmi mo delů s cenou od 1,22 milionu Kč s daní a transport ními náklady (viz tabulka). V České republice je téměř devadesát možností dobíjení vozů Tesla, včetně tří rychlonabíjecích stanic Tesla Supercharger. Vý robce poskytuje čtyřletou záruku na vůz (do 80 tisíc kilometrů) a osmiletou na akumulátory (160 až 192 tisíc kilometrů podle typu). Na celém světě už bylo vybudováno přes deset tisíc Superchargerů. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na modelovou řadu GENERAL MOTORS v roce 1990

1/2020 THauto

► MAZDA MX-5 30th ANNIVERSARY (ND)

Foto Tom Hyan

Automobily

Mazda MX-5 láme rekordy, loni slavila třicet let na trhu ve čtyřech generacích, přičemž celková produkce se blíží 1,1 milionu...

rvní generace měla premiéru devá tého února 1989 na autosalonu v Chicagu a hned vzbudila velkou pozornost. Jistí lidé totiž mají na dále zájem o klasické dvoumístné sportovní vozy, jež z výrobních programů vel kých automobilek postupně mizí, a tak pro ně je Mazda doslova spásou. Mazda Motor Corporation vždy šla proti hlavnímu proudu, takže i tento problém vyřešila. Přestože roční prodeje v poslední dekádě oscilují mezi dvanácti až čtyřiceti tisíci ročně, klientela pro MX-5 nadále existuje. Například v letech 2017 a 2018 se celosvětově prodalo 39 773, resp. 31 938 vozů... Když Mazda vstoupila do čtvrté generace, tak celkový odbyt už v roce 2016 překročil milion kusů. Není to za nedbatelné jak z hlediska image, tak z obchodního, zvláště když konkurence neexistuje! Jde však také

auto 2020/1

TOM HYAN Mazda MX-5 nemá v nabídce světových automobilek obdoby a dokazuje, že lze úspěšně vyrábět všechny tři klasické kategorie osobních vozů včetně sportovních

o projev určité kultury, zachování tradic a ra dosti z jízdy, kterou u Mazdy označují coby Jinba Ittai, tedy Jezdec a kůň jedno jsou. Navíc appeal vozu zvýšilo uvedení verze MX-5 RF (Retractable Fastback) s pevnou otevírací stře chou, nabízené paralelně s klasickým road sterem, vybaveným ručně ovládanou plátěnou střechou. První generace (codename NA) zaznamenala 431 506 exemplářů, druhá označená NB pak 290 123 (uvedena na Tokyo Motor Show 1997) a třetí NC (od 2005) včetně faceliftu (NC F/L od 2009) do roku 2015 celkem 238 860 kusů. Ve třetí generaci poprvé přišla verze Roadster Coupé (RF) s elektricky skládanou pevnou střechou. Samonosná karoserie MX-5 byla vždy zesílena inte grálním páteřovým rámem PPF (Power Plant Frame), jehož další vývoj představuje provedení ND s rozvidle ním vzadu pro uložení závěsů kol. Kupodivu se auto

Foto Tom Hyan

Foto Robert Hyan

mobil znovu zkrátil pod čtyři metry (o 105 na 3915 milimetrů, první generace měla 3975 mm), což ne bývá při modernizacích obvyklé, je však o 15 mm širší proti třetí a o 60 mm proti první generaci. Karo serie Skyactiv-Body využívá většího podílu hliníku (z 0,1 vzrostl na 9 procent) a vysokopevnostních ocelí (přes 70 %); Skyactiv-Chassis má vpředu licho běžníkové závěsy a zadní víceprvkové jsou neseny rozvidleným koncem integrálního rámu. Rozvor byl zkrácen o 20 na 2310 milimetrů; rozchod kol rozší řen o 5 mm vpředu a 10 mm vzadu. Snížila se poloha těžiště a zvýšila tuhost, hmotnost na nápravy je roz ložena v ideálním poměru P/Z 50/50 %. Elektrický posilovač řízení vystřídal původní kapalinový. Ve druhé polovině roku 2018 prošla čtvrtá generace faceliftem, jehož hlavními prvky jsou upravená cha rakteristika obou zážehových čtyřválců Skyactiv-G 1.5 a G 2.0, motor má zejména ve dvoulitrové verzi značně navýšený výkon; rozšířená nabídka bezpeč nostního systému i-Activsense a některé stylistické prvky. Jak se stalo zvykem, Mazda oslavuje každé završené desetiletí produkce limitovanou sérií ex kluzivních výročních modelů, nyní nabízených jak v otevřeném provedení roadster, tak s pevnou oteví rací střechou RF. Zatímco model 10th Anni ►►►

1 Vyzkoušeli jsme roadster MX-5 z výroční série ke 30 letům produkce (první generace slavila premiéru na autosalonu v Chicagu v únoru 1989) 2 Výroční série má specifický interiér se sportovními sedadly Recaro 3 Setkání výročních modelů Mazda MX-5 (zleva ke 30., 20. a 10. výročí sériové výroby) 4 Dvoulitrový motor s vysokým kompresním poměrem dostal větší výkon o 24 koní (17 kW)

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► MAZDA MX-5 30th ANNIVERSARY (ND)

1 Mazda MX-5 RF čtvrté generace po faceliftu z léta 2018 (modernizovaná verze se prodává od srpna téhož roku, výroční přišla loni) 2 Dvoulitrový motor má nyní vyšší otáčky největšího výkonu, ale i zásahu omezovače až při 7500 min‑1

versary byl pouze modrý (Innocent Blue Mica), do stal 20th Annivesary už na výběr tři různé barvy, a to modrou (Aurora Blue Mica), červenou (True Red) a bílou (Crystal White Pearl Mica). Čtvrtstoletí a ko nec výroby třetí generace oslavil model 25th Anni versary (červený Soul Red Premium Metallic) a loni vyjel výhradně oranžový (Racing Orange) 30th Anni versary. Vyzkoušeli jsme roadster číslo 515 ze tří tisícové série 30th Anniversary (vůz na snímcích), určené pro celý svět. Nebude ani o jeden více!

► MAZDA MX-5 30th ANNIVERSARY MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Mazda Skyactiv-G 2.0 184, uložený podélně vpředu; hliníkový blok a hlava válců; DOHC 4V (řetěz), variabilní časování všech ventilů; přímé vstřikování paliva, i-Stop a ELOOP, EU6d; zdvihový objem 1998 cm3 (ø 83,5 x 91,2 mm); 13,0:1; výkon 135 kW (184 k)/7000 min‑1 a točivý moment 205 N.m/4000 min‑1; max. otáčky 7500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; šestistupňová mechanická převodovka s řazením na středovém tunelu (5,087 – 2,991 – 2,035 – 1,594 – 1,286 – 1,000 – Z 4,696); stálý převod 2,866; diferenciál s omezenou svorností, pohon zadních kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce Skyactiv-Body s integrálním páteřovým rámem, nesoucím zadní závěsy kol, a pomocným rámem vpředu; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu víceprvkové závěsy; pérování vinutými pružinami a soustřednými teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 280/280 mm, vpředu s vnitřním chlazením, podtlakový posilovač brzd 8“; ABS/EBD/EBA, DSC/TCS; hřebenové řízení 15,5:1 s elektrickým posilovačem, 2,7 otáčky na plný rejd; pneumatiky 205/45 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2310 mm, rozchod kol 1495/1505 mm; d/š/v 3915/1735/1230 mm; objem zavazadlového prostoru 127 l; objem palivové nádrže 45 l; pohotovostní hmotnost od 1030 kg, celková povolená 1305 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 219 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,5 s; spotřeba paliva EU 8,4/5,9/6,9 l/100 km; emise CO2 156 g/km.

auto 2020/1

Mazda MX-5 30th Anniversary je v nabídce jen se silnějším motorem Skyactiv-G 2.0 a výhradně s ma nuální převodovkou (jinak je alternativně pro RF šestistupňová samočinná); na první pohled ji kromě zářivé barvy odlišují specifické designové prvky. Vý kon motoru stejně jako u standardní dvoulitrové verze byl zvýšen ze 118 kW (160 k) na 135 kW (184 k) při vyšších otáčkách 7000 min‑1 (red line je nyní 7500 místo 6800) a točivý moment narostl ze 200 na 205 N.m při 4000 min‑1. Přesné řazení šestistupňové převodovky, snížené těžiště a ideální rozložení hmotnosti jsou zárukou radosti z jízdy, umocněné speciálním naladěním podvozku. Výroční série má jiná sedmnáctipalcová kola od Rays Co., Ltd., kovaná s designem inspirovaným pohárem závodů Global MX-5 Cup, a v tmavé barvě; pro Japonsko mohou být u roadsteru i šestnáctipalcová. Oranžové brzdové třmeny na přední nápravu dodává Brembo, na zadní Nissin; tlumiče jsou speciální Bilstein (Thyssen Krupp). Interiér doplňují sportovní sedadla Recaro s oranžovým prošíváním (kombinace Alcantara/ kůže), plátěná střecha může mít novou hnědou barvu. Na silnici se Mazda MX-5 chová doslova jako motokára, zážitkem je jízda po místních silnicích s dobrým povrchem, po dálnici si ji tak neužijete (ostatně pro cestu z Brna vždy volíme jízdu po staré, tak jako na závodech 1000 mil československých). Obdivuhodná je přesnost řízení i řazení, stejně jako výkon a odezva motoru při relativně nízké hmotnosti pod 1050 kg. Na vynikajících jízdních vlastnostech se podílí pečlivě odladěný samosvorný diferenciál. Samozřejmě, v souladu s požadavky doby, patří k pěti rozšířeným bezpečnostním funkcím i-Activ sense nouzové brzdění Advanced Smart City Brake s detekcí vozidel i chodců, Smart City Brake Support Reverse pro vyjíždění z kolmého parkování, kontrola bdělosti řidiče Driver Attention Alert, systém roz poznávání dopravních značek a couvací kamera. Konektivita Mazda Connect je na úrovni doby se sedmipalcovým TFT displejem; nechybí digitální autorádio, audiosoustava Bose a automatická kli matizace. Cena MX-5 30th Anniversary začíná od 913 900 korun českých (více na www.mazda.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na roadster HONDA S 2000, jehož výroba před deseti lety skončila (model 2000)

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD FOCUS ST-LINE 2019

HVĚZDA?

Jedním z nejlepších vozů své třídy je nadále Ford Focus, zvláště s nejsilnějším motorem a ve výbavě ST-Line...

ord Focus loni dosáhl nejlepších prodejních výsledků od roku 2015! Od začátku ledna do konce října 2019 se prodalo 194 700 Focusů v celé Evropě. Modelová řada Focus je nejširší v daném segmentu, zahrnuje i verze Active ve stylu crossoverů SUV, luxusní Vignale, sportovní ST a na letošní rok je připraven EcoBoost Mild Hybrid 48 V! Téměř třetinu prodejů tvoří výbava ST-Line, kterou představuje vůz na našich snímcích.

auto 2020/1

TOM HYAN Ford Focus ve sportovně laděné výbavě ST-Line odlišují jiná mřížka přídě a specifická kola z hliníkové slitiny

Nejnovější generace Fordu Focus přišla na evropský trh v červnu 2018 coby pětidveřový hatchback nebo kombi, ale stejně jako Fiesta bez zážehových čtyř válců, nabídka se totiž zúžila na dva zážehové tříválce EcoBoost 1.0 a 1.5 a dva vznětové čtyřválce EcoBlue 1.5 a 2.0. Vzorem jízdních vlastností byl už první Focus v roce 1998, evropský Car of the Year 1999 a americký North American Car of the Year 2000, jediný klasický automobil světa, kterému se podařilo získat

Foto Tom Hyan

2 3

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec EcoBoost 1.5 (Dragon), přeplňovaný turbodmychadlem a uložený vpředu napříč; DOHC 4V Ti-VCT (rozvodový řetěz); elektronické vysokotlaké přímé (šestiotvorové trysky) a nízkotlaké nepřímé (do sacího potrubí) vstřikování paliva, GPF; vypínání jednoho válce při nižším zatížení; EU6d; 1497 cm3 (ø 84 x 90 mm); 11,0:1; 134 kW (182 k)/6000 min‑1 a 240 N.m/1600 min‑1. Hliníkový blok a hlava válců, čtyřikrát uložený klikový hřídel (offset 10 mm); jeden protiběžný vyvažovací hřídel; náplň oleje 5,25 l, variabilní výtlak olejového čerpadla. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka (3,583 – 1,952 – 1,290 – 0,971 – 0,775 – 0,651 – Z 3,333). Stálý převod nápravy 4,313 + 4,929. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy MultiLink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 308 x 27/ø 302 x 12 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/EBA, ESC/TCS; hřebenové řízení 14,3:1 s elektrickým posilovačem; pneumatiky 215/50 R 17, na přání 235/40 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (hatchback) – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1572/1553 mm; d/š/v 4378/1848/1471 mm; přední převis 909 mm; objem zavazadlového prostoru 375/1354 l; objem palivové nádrže 52 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) od 1294 kg, celková 1890 kg; hmotnost brzděného přívěsu do 1700 kg; zatížení střechy do 75 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, kola 17“/18“) – největší rychlost 220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,5 s a 50 – 100 km/h na IV. za 8,6 s; spotřeba paliva EU kombinace 5,6/5,7 l/100 km; emise CO2 127/129 g/km.

obě prestižní ocenění. Všechny další generace Focusu v tomto trendu pokračují, a ani čtvrtá, jejíž prodej byl zahájen v červnu 2018, není výjimkou. Každá ze čtyř generací dobyla titul Auto roku v České republice, což je také nepřekonaný výsledek. Nové Focusy pohánějí výhradně motory přeplňované turbodmychadlem; základem je zážehový EcoBoost 1.0 (Fox) ve třech výkonových variantách 63, 74 a 92 kW (tedy 85, 100 a 125 k), který byl vždy ze všech tříválců nejlepší, o čemž svědčí tři absolutní tituly prestižní an kety International Engine of the Year (a šestinásobné vítězství ve třídě do 1,0 litru). Ještě lepší je nový Eco Boost 1.5 (Dragon), složený ze tří půllitrů, z nichž prostřední se při nižším zatížení deaktivuje. Právě tento vynikající motor, u něhož menší počet válců vůbec nepoznáte, dokonce při našem srovnání zastínil i tříválec 1,5 litru jedné prémiové německé značky, a to nejen vyváženějším během, lepším zvukovým projevem, ale dokonce i vyšším výkonem! Řada tříválců Dragon 1.2 (není pro Evropu) a 1.5 byla vyvinuta ve Velké Británii a připravena pro výrobu od října 2018 nejen ve Walesu (Bridgend), ale později také v Mexiku (Chihuahua), Brazílii (Camacari) a Indii (Sanand). Inovace zahrnují vyosený klikový hřídel o 10 mm vpravo pro snížení tření a dvoustupňové olejové čerpadlo s proměnným výkonem (obojí už měl Fox), ozubeným soukolím poháněný vyvažovací hřídel (Fox nemá) a rovněž nové zdvojené vstřikování (přímé a nepřímé) a deaktivaci jednoho válce.

1 Přestože nový Focus působí kompaktnějším dojmem než předchůdce, jeho interiér je prostornější 2 Nejvýkonnějším motorem Focusu je tříválec EcoBoost 1.5/134 kW (182 k) 3 Vyzkoušeli jsme Focus ST-Line se zážehovým tříválcem EcoBoost 1.5 v nejsilnější verzi a bylo to neobyčejně příjemné a svižné svezení

Každý, kdo má výhrady proti tříválcům, by se měl svézt s tímto motorem, zejména ve výkonnější verzi 134 kW (182 k), která poháněla červený automobil na našich snímcích! Když jsme půjčili volant jiným řidičům, prostě nepoznali, že je pod kapotou o válec méně! Tříválcový zvuk se ozve zřídkakdy, snad jen při pomalém pojíž dění, či naopak vytočení motoru na nejvyšší otáčky. Zatímco verze 110 kW (150 k) se dodává se šesti stupňovou manuální nebo osmistupňovou samočinnou převodovkou, silnější 134 kW (182 k) je určena výhradně pro ST-Line, Active a Vignale v obou karosářských verzích (hatchback a kombi), a to pouze se šestistupňovou manuální převodovkou! O jasném zaměření na ty, kteří chtějí užívat radost z jízdy, svědčila nabídka ST-Line pouze se zážehovým motorem, nyní však rozšířená i o vznětový EcoBlue 2.0/110 kW (150 k). Jízdní vlastnosti jsou poplatné slavné pověsti Focusů, samozřejmě zadní náprava u nejvýkonnějších verzí je víceprvková. S nejsilnějším motorem jsme dosáhli při svižné jízdě mimo město po běžných silnicích i dálnicích průměrné spotřeby 7,6 l/100 km. A tu radost z jízdy jsme si opravdu užili! Výbava je bohatá s obvyklými jízdními asistenty (Pre-Collision Assist) a konektivitou (SYNC 3), specifickou verzí volantu, hliníkovými pedály, sportovní charakteristikou odpružení, specifickou čelní mřížkou a jinými litými koly 17“ nebo 18“. V nejvýkonnější verzi vyjde hatchback ST-Line na 611 900 korun českých (podrobněji na www.ford.cz). ■

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► HYUNDAI i30 FASTBACK N (PDE)

Třetí generace Hyundai i30 je základem sportovní i30 N, a to nejen v krátkém provedení hatchback, ale i v delším i30 Fastback N...

anedlouho po premiéře na Pařížském auto salonu 2016 byla 15. prosince téhož roku zahá jena sériová výroba kompaktního hatchbacku i30 třetí generace (PD) v továrně Hyundai Motor Manufacturing Czech v severomoravských No šovicích; záhy k němu přibyly univerzální kombi (pre miéra v Ženevě 2017), sportovní verze hot hatch N Line (debut i30 N na IAA 2017 ve Frankfurtu) a posléze uni kátní pětidveřový i30 Fastback (od roku 2018 rovněž ve verzi N). Na vývoji se kromě jihokorejského technického centra v Namyangu podílelo evropské v německém Rüsselsheimu s dynamickými zkouškami na Severní smyčce legendárního Nürburgringu. Po usednutí za volant Fastbacku N se hned cítíme jako doma; spor tovní sedadla s dobrým bočním ve dením, výborná ergonomie, správně přitvrzený podvozek, přesné řazení a silný motor (máme výkonnější model Performance 202 kW, resp. 275 k) nás okamžitě přesvědčí o tom, že ještě existují automobilky, které vědí, jak má vypadat klasický automobil pro skutečnou radost z jízdy! Počet opravdových konku rentů i30 N lze spočítat na prstech jedné ruky, a to některé se jí určitě nevyrovnají! Ostatně o uvedení řady N se zasloužil Němec Albert

auto 2020/1

TOM HYAN 1 Hyundai i30 Fastback N je druhým typem sportovně laděné řady N, který přichází na český trh 2 Dvoulitrový motor T-GDI nabízí výkon až 202 kW (275 k)

Biermann s bohatými zkušenostmi z divize BMW M Sport, když přešel v roce 2015 z Mnichova do Na myangu! Záhy byl jmenován vedoucím výzkumu a vý voje Hyundai Motor Group se zaměřením na spor tovně laděné typy, a to se hned pozitivně projevilo... Základem všech i30 je platforma Hyundai/Kia s rozvo rem náprav 2650 milimetrů, pro sportovní verze N osa zená přeplňovaným čtyřválcem Theta 2.0 Turbo GDI, a to buď se standardním výkonem 184 kW (250 k), anebo s paketem Performance 202 kW (275 k), vždy při otáč kách 6000 min‑1. Jak hatchback, tak Fastback N mají výhradně manuální šestistupňovou převodovku a pohon předních kol, podle výkonu dosahují zrychlení na sto za 6,1 nebo 6,4 s a největší rychlosti 250 km/h. Vy zkoušeli jsme verzi N Performance, která se liší kromě nárůstu výkonu o 18 kW (25 k) například většími brzdovými kotouči, většími koly a standardně montovanou příčnou výztuhou v zavazadlovém prostoru. Stejně jako hatchback i30 N dostal také Fastback příslušná vylepšení, mezi něž patří upravená přední ná prava N Power Sense (McPherson), ostřejší elektromechanické řízení a zvýšení tuhosti skeletu i snížená hmotnost. Silnější Performance Pac kage (202 kW/275 k) má standardně

Foto Tom Hyan

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Theta 2.0 T-GDI, přeplňovaný turbodmychadlem TwinScroll s chladičem vzduchu, uložený vpředu napříč; DOHC 4V E-CVVT (řetěz); přímé vstřikování paliva; 1998 cm3 (ø 86 x 86 mm); 9,5:1; a) 250 PS: 184 kW (250 k)/6000 min‑1 a 353 N.m/1450 – 4000 min‑1 (overboost 378 N.m); b) Performance Package 275 PS: 202 kW (275 k)/6000 min‑1 a shodné točivé momenty. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová manuální převodovka (3,083 – 1,931 – 1,696 – 1,276 – 1,027 – 0,854 – Z 3,588); stálý převod a/b) 4,154/4,333 pro I, II a Z, resp. 3,176/3,250 pro I až VI. Alternativně elektronické Rev Matching a Launch Control. Elektronicky řízený samosvorný lamelový diferenciál. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy; vinuté pružiny a stavitelné teleskopické tlumiče ECS; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, a) ø 330/300 mm, vpředu s vnitřním chlazením, b) ø 345/300 mm s vnitřním chlazením, ABS/EBD, ESC/TCS; hřebenové řízení a/b) 12,26/12,31:1 s elektrickým posilovačem R-MDPS; 2,14 otáčky volantu na plný rejd; kola z lehkých slitin, pneu a) 225/40 R 18, b) 235/35 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – (a/b): rozvor náprav 2650 mm; délka 4455 mm, šířka 1795 mm, výška 1417/1419 mm; přední převis 905 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,297; objem zavazadlového prostoru oba 436/1337 l (s příčnou vzpěrou); objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost od 1419/1441 kg, celková 1950 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (v pořadí a/b) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,4/6,1 s; spotřeba paliva EU kombinace 8,1/8,2 l/100 km; emise CO2 185/188 g/km.

samosvorný lamelový diferenciál N Corner Carving s elektronickou regulací; sportovně naladěnou stabilizaci ESC lze zcela vypnout, a pak využít Launch Control pro optimální sportovní rozjezd, samozřejmě v ostrém jízdním režimu N. Systém N Grin Control nabízí pět jízdních režimů podle volby řidiče, jsou to Eco, Normal, Sport, N a N Custom, které se aktivují tlačítky na volantu. Různé módy mění charakter automobilu od poklidné ekojízdy až po vlka v rouše beránčím, který se probouzí po volbě režimu N. Následující N Custom pak dovoluje individuální nastavení včetně nejostřejšího módu pro charakteristiky vybraných prvků, k nimž patří odezva motoru, stavitelné tlumiče ECS (Electronic Controlled Suspension), elektronická stabilizace ESC (Electronic Stability Control), sportovní řízení, elektronický diferen ciál, samočinné vyrovnávání otáček Rev Matching při řazení směrem dolů a také zvuk motoru (klapky ve výfuku a elektronický generátor zvuku). Podle části sou stavy jde o třístupňovou až pětistupňovou regulaci, tedy

3 Na palubním displeji lze volit z různých režimů jízdy 4 Proti hatchbacku má Fastback větší objem zavazadlového prostoru v prodloužené zadní části karoserie

o Eco, Normal, Sport, Sport+ nebo Off (zcela vypnuto). V interiéru zaujmou anatomická sedadla a upravené kontrolní přístroje, kromě modré barvy karoserie Perfor mance Blue se dodává pět jiných od bílé po černou. Jízdní vlastnosti vozu se sníženým podvozkem jsou vynikající, posílená brzdová soustava příkladná, ovšem spotřebu těžko udržíte na uváděných 8,1 až 8,2 l/100 km! Při svižné jízdě je kolem deseti, ale dokáže narůst i výše! Rev Matching nabízí sportovnější podřazování (samočinný meziplyn), ale lze vypnout tlačítkem stejně jako stabilizaci ESC. Příznivce motorsportu jistě těší, že ostrá verze hatchbacku i30 N TCR vládne světovému šampionátu cestovních vozů FIA WTCR, když Ital Gabriele Tarquini dobyl titul 2018, zatímco mistrem světa 2019 je Maďar Norbert Michelisz, oba členové týmu BRC Hyundai N Squadra Corse. Ceny Fastbacku N u nás začínají od 779 990 Kč (hatchbacku N od 759 990 Kč); za Performance Package se připlácí jen dvacet tisíc korun (viz www.hyundai.cz). ■

1/2020 THauto

► Automobily ► FIAT CHRYSLER PEUGEOT 2020

Foto Tom Hyan

PO 120 LETECH

Smutné výročí Fiatu po 120 letech je ještě smutnější, kdysi největší evropský výrobce se spojí s francouzským PSA...

ude to počátek konce? Jak chce přežít nad národní koncern s více než desítkou nejrůz nějších značek, které se navzájem překrývají a mnohé jsou už dnes vlastně mrtvé? Naplňuje se tak vize, že v dnešním světě zůstane pouze šest automobilových koncernů. Přílišný blahobyt v tzv. vy spělých světadílech, kde lidé pouze konzumují, chtějí se bavit a odmítají pracovat, vede nejen k zániku tradič ních hodnot, ale samozřejmě i k oslabení průmyslové výroby, může ovšem skončit novým totalitním režimem. Evropa je v tomto negativním trendu opravdu zářným příkladem. Nesmyslná politika dovozu všeho z Číny, devastace vlastní výroby, sociální útvary s rozvinutým přerozdělováním peněz, nesmyslné příkazy a zákazy dovedly tzv. západní demokracii už téměř k úpadku. Kam se poděli všichni vůdci, říká loni zesnulý Lee Iacocca ve své slavné knize Where Have All the Leaders Gone?, vydané už v roce 2007! Sám se podílel na nejzis kovějších letech Ford Motor Company, za odměnu ho Henry Ford II vyhodil, protože se domníval, že Lee už může jít do důchodu a trávit čas s jiným důchodci na Flo ridě. Pan Iacocca však byl jiného názoru. Přešel ke Chrysleru a třetí automobilový koncern z americké Velké trojky zachránil. Když odešel, jeho nástupce Bob Eaton neuspěl, spojil Chryslera s Daimlerem a poslouchal roz kazy ze Stuttgartu. Když Daimlera americká anabáze omrzela, prodali Chrysler Group jakémusi investičnímu spolku. V roce 2009 automobilové koncerny General Motors a Chrysler vyhlásily bankrot. První zachránila americká vláda, druhý darovala na popud Sergia Mar chionneho italskému Fiatu. Ford krizi ustál, ale nakonec na ni doplatil nejvíce, a dosud se z ní nevzpamatoval. V loňském roce oslavil Fiat 120 let existence, jeho sláva byla obrovská, byl největším výrobcem a prodejcem malých automobilů v Evropě, za vedení rodiny Agnelliů

auto 2020/1

TOM HYAN

1 Peugeot 208 druhé generace se vyrábí ve slovenské Trnavě, kam PSA kdysi převedl výrobu z britského Rytonu, kde zavřel továrnu Rootes/Chrysler UK 2 Lancia Ypsilon třetí generace se vyrábí v Polsku pouze pro italský trh (jinde se už neprodávají, ale Lancia tam za prvních devět měsíců 2019 zaznamenala větší prodej než všechny typy Alfa Romeo dohromady) 3 Ram ProMaster pro USA, vlastně Fiat Ducato alias Peugeot Boxer/ Citroën Jumper (už od 1981 společný projekt FCA/PSA) 4 Chrysler 300 i ve druhé generaci LD (od 2011) vychází z podvozkových skupin Mercedes-Benz (dědictví DaimlerChrysler); na snímku model 2019

vzkvétal a rozšiřoval záběr pod heslem FIAT – Země, Moře, Vzduch. Po smrti Gianni Agnelliho II v roce 2003 se však ve vedení koncernu vystřídala řada mužů, kteří předváděli jedno chybné rozhodnutí za druhým. Značky Alfa Romeo a Lancia ztratily svůj lesk, Fiat vlastně vy rábí jen Cinquecento, které je třináct let staré. Po slou čení Fiat Chrysler (FCA) upadly také značky Chrysler a Dodge, které byly pilíři americké produkce. Marketing vsadil na Jeep, jenž však přebral klienty jiných značek FCA. Z nynější skupiny FCA je Jeep nejúspěšnější, výroba nestačí poptávce. Ale spolu s pick-upy Ram také jediný úspěšný. Obří továrna v turínském Mirafiori pracuje na pět (!) procent kapacity a žádné Fiaty už nevyrábí! Neschopnost zajistit nástupce úspěšným vozům Fiat Punto, Alfa Romeo 156 nebo Lancia Delta se podepsala na prodejních výsledcích.

motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

Peugeot má ještě delší historii, bratři Jean -Pierre a Jean-Frédéric Peugeotové vyrá běli ocelové produkty už na počátku devate náctého století, ve dvacátém rodinná společnost vsadila na automobily a přežila jako jedna ze dvou francouzských automo bilových skupin. V šedesátých letech měly Peugeoty přezdívku francouzské Merce desy, v roce 1965 přešly na pohon předních kol a přiblížily se masám. Peugeot odkoupil všechny evropské závody Chrysleru, zrušil více než osm tradičním značek a nakonec pohltil Citroën, který žije na společných plat formách. V roce 2012 se sblížil s General Motors, pak téměř zkrachoval, se státní francouzskou pomocí a čínskou investicí se zachránil, do dvou let koupil německý Opel a zahájil jeho přerod na značkové varianty Peugeotu. Co bude nyní dělat s portfoliem FCA? Samozřejmě, že to samé... Úmysl spojit Groupe PSA a FCA (Fiat Chrysler Automobiles) se objevil jako blesk z čistého nebe, i když následoval po neú spěšném pokusu FCA o fúzi s Renaultem! V prosinci 2019 byly podepsány dokumenty, které proces náročného spojování odstarto valy. Opět se hovoří o výhodách (tedy úspo rách, že), synergiích (vývoj elektromobility)

a vůbec se slibují hory doly (žádné továrny nezavřeme, nebudeme propouštět)! Spo lečná produkce dosáhne 8,7 milionu auto mobilů ročně, nový gigant se posune na čtvrté místo světového žebříčku (Toyota, VW Group a pokud vydrží Renault/Nissan/Mitsu bishi) a chce dosahovat obratu 190 miliard USD! Bude to prý merger of equals (nikoli jako v případě DaimlerChrysler!) s podílem 50:50 %, hlavní akcionáři se jmenují rodiny Peugeot a Agnelli/Elkann (EXOR), BPI France a také čínský Dongfeng, jenž se prý části podílu vzdá, aby byla fúze schválena! Co k tomu dodat? Doba se mění, pro vět šinu dnešní konzumní společnosti nemají značky či tradice žádný význam, nějaké automobily se vyrábět budou, už teď se ho voří o dvou základních platformách, jedné pro kompaktní a druhé pro větší vozy. Pří kladů v historii pro současný vývoj najdeme poměrně dost, také jsme měli Automobilové závody, národní podnik. A hádejte, kolik z desítek britských značek, sloučených v podobných akcích British Motor Corporati on, British Motor Holdings, British Leyland, Austin Rover nebo MG Rover, přežilo do dnešních dnů? Odpověď je jasná, dokonce tři, a žádná z nich Britům nepatří. ■

Nestranný a nez

Zbro kabriolet Nin jovka Z4 y Burianové

Tatra T 138/5

00 HB

Miroslav Kudrn

áč

Fenomén Jawa

MJ_2020_01.in

dd 1

17.12.19 1:51

Právě vyšlo lednové číslo plné zajímavého čtení

Foto Tom Hyan

6 Novinkou Jeepu je pick-up Gladiator, odvozený od Wranglera a vyráběný v Toledu

ávislý měsíčn

5 Fiat Cinquecento, evropský Car of the Year 2008, se vyrábí od roku 2007, ovšem nikoli v Itálii, ale v Polsku

Leden 2020

Ročník XX. číslo 213 120 •Kč

Foto: Jiří Šmíd

Tatra T 138

/500 HB

kopie dokume ntu s tajemným „Zpráva o zkouškách rekonstrunadpisem autobusu na ovaného podvozku Tatra 138 s T 928“. Zprávu o třinácti stránkác motorem val technický h zpracovývoj Tatry v Kopřivnici. Už samotný fakt, že zpráva má pouhých třináct stran, je zajímavý neznámá informac datum pořízení . Ještě více překvapivé je e o zájezdov dení tohoto ém provetypu. Jsou to roku 1964. Proč této zprávy, 24. červen náhody. po otištění se někdo zabývá Krátce sem, článku mi který před sedmi autobupřišel e-mail od nadšeného lety vyšel badatele Vlastimi a neměl zrovna Jawa OHC 1950 s velmi zajímavo la Tělupila nejlepší renomé? z500výroby u přílohou. V jím zabývá těsně VývojAcestovních proč se motocyklů příloze byla Jawa výroby moderní před zahájení Po zkoušká m sériové ch prototypů stroje s čtyřdobým motorem byl v prvních ch autobusů 350 OHC v proveden poválečných letech KAROSA uspořádánŠ11? í opět s rozvodem í jedno- i dvouválco velmi intenzivní.

Když jsem v roce článek o autobu 2012 (?) odevzdal do redakc e Motor Journa přece jen ještě sech Karosa 500 HB, nenapadlo jednou vrátím lu mě, že se k . tématu

Trochu hádan

ka Předem bych chtěl podotkn z pohledu sériovéh out, že o provedení autobusu se horského žádná jevila. Na světlo nová informace neobvyšla pro mě předtím

Co zpráva

prozra

motocykl dokonale

OHC, který byl nově poháněn odzkoušen

vém vznikl model

ve dvouvál

Arnošt Nezmeška l při tovární motocykl vernisáži výstavy. Před ním stojí

svislým hřídelem. po Ladislavu Štajnerovi , postavila továrna dila? Především obsahuje k odzkouše Aby byl nově připravovacovém Antonína Labíka ze sbírky padesát kusů technický popis ní přední závodníci. V případě busu. Dozvíme vystaveného stroje zkušebních strojů Jawa 500 OHC. ný autose, že se jedná Dostali je to byl Václav Stanislav strukci původníh o rekonVýstava Fenom o én Jawa původní karoseri vozu, kde byla ponechána Výstava připomí e a převod ná 90 let činnosti převodovka). (rozuměno ného motocyk významKaroserie lového byla usazena na upravený zde na pět desítek výrobce. Vystaveno je podvoze ze které byl použit k nákladní Tatry 138, trofeje ze závodů motocyklů, automobil, i motor. Motor Koncem listopa či jezdecké výstroje, zřejmě vzadu. byl samopřevážně ze du proběh a to Pérování přední soukromých, lechnápravy la společná Jawa a o bylo ponechá veřejnosti jinak nepřístupných vernisáž výstav díle Václav no na podvozkrických sbírek. a Kasíka něné podobě, u y o motocykstrojů. První Mezi mimořád zadní pérování v nezměné vystavené z výstav pojme, designéra a milovn přesně struováno, listové bylo rekonpředměty lze nevystihuje íka histo- zařadit například novaná Fenom pružiny jedine silniční byly odebráním několika (vezměkčen čnost expoz závodní motoén Jawa úplně cykl Jawa 350 své době y ice. Nejde fenom listů, protože typ 673, se zadních náprav v ní jen o obyčej skouzatížení kterým jezdil náš nejúspěš značku slavno enální) motocykly, které je nější motocyk né Františe nižší. Bylo zachovánu autobusu u, ale hlavně podstatn udělaly českos ních ě k Šťastný. Zcela lový závodník speciá o představení loven- něž řízení a dvouokr o i strojní hydraulické lů. ojedinělý je ucelené řady vystaven rovuhové provozní závod- motocyk ý soubor vývojových prototyp Odlehčovací brzdy. brzda byla výfuková lů Jawa ů Úpravy podvozk . od počátku 30. představující motocykly let až do let Rozvor zadních u byly ještě rozsáhlejší. 90. Vystaven náprav byl zkrácen, y se přizpůso aby bil karoseri i. Mezikus mezi Motor Journal 1/2020

dvě jedine

čné výstav

v NTM Prah

Prototyp TATRA 500 HB z roku 1951 upravený hnědou střechu a zbytek byl v oranžové barvě.po ukončení zkoušek pro podnikovo u dopravu Archiv pana Dobečky

TATRA. Autobus měl

MJ_2020_01

.indd 26

17.12.19 1:52

Jawa 350 SV prototyp 1931 Prvním pokusem o vlastní 1931. Tvůrcem motocyklu konstrukci motocyklu Jawa byl model 350 SV byl anglický konstrukté v Jawě od prosinc r G. W. Patchett, který z roku e 1930 působil stroj vybavený elektrickýmaž do srpna 1939. Šlo o pozoruho dně propracovaný startérem a pohonem Motocykl se však zadního nakonec nedostal do výroby, příčinou kola hřídelem. poněkud komplikov byla aná cenu. V letech hospodářskonstrukce, která by znamenala pravděpodobně vyšší Zbrojovka Ing. F. Janeček ké krize trh žádal spíše levné stroje. prodejní NTM darovala

Slečna Violette Corderyová

v automobilu Eric-Camp

Jawa 250 OHV 1935 Závodní stroje Jawa v kubaturách 175, závodů u nás a nedělaly 250, 350, 500 a 600 cm³ ovládaly většinu startoval při závodech ostudu ani v zahraničí. Nebylo výjimkou, užívány jak pro silniční různých kategorií. Například motocykly že týž motocykl Jawa 250 OHV závodních strojů byl závody, tak i pro plochou dráhu. Podobně jako většina byly z poloviny třicátých tento motocykl průběžně vylepšován let Vzadu stojí Jawa 175 dostal na jejich konci nové zadní , a tak tento stroj pérování. zdvihátky ventilů OHV 1939 se čtyřdobým jednoválco uspořádanými do tvaru vým motorem se písmene „X“

MJ_2020_01

.indd 30

bell (1919)

Violette Co

rderyová

Slečna Violette Corderyová

Slečna Violett e Corder yová přezdívku získala díky Long svým rekord dáma“. Výhra distance Lady, což by ním jízdám se rodních rekorddně s vozy značky Invicta dalo přeložit jako „dálko ů v rychlé vá jízdě na velkoudosáhla celkem 33 meziná vzdálenost. -

Motor Journal 1/2020

v roce 1924

Eric-Campbell, ale již kolem roku 1920 se více věnoval novému projektu automobilovou . Založil další značku Silver byly pouze sportovn Hawk. í vozy poháněn To již ným motorem Coventry-Simplex é vyladě1,5 litru. Celkem o objemu jich vzniklo a roku 1921 značka zanikla. asi jen 12 iolette se narodila bilům se Macklin K automo10. ledna 1900 v Londýně jako vrátil v roce získal finanční 1925, kdy Henryho Cordery prostřední ze tří dcer podporu cukrovar magnáta Olivera nického Evelyn s ní sdílela ho. Její mladší sestra Lylea a založil bilku Invicta, podniky. Starší nadšení pro motoristické které se překvapi automoaž do roku 1935. sestra Lucy vě věnoval za kapitána Od roku 1933 Noela Macklin se provdala pozornost však svou dělil mezi Invictu a, což výrazně ovlivnilo další život i jejím a nově založenou značku sestrám. V roce Railton. 1915 byl Noel Macklin, sloužící Hned od počátku u královského v té době dělostřelectva, automobily šikovné nabídl Macklin své a po vyléčení vážně raněn švagrové ke sportovn se stal velitelem účelům. První ím níků královsk sboru záložzávodní úspěchy ého námořni Corderyo Violette vé ctva v Doveru lze nalézt již (RNVR). Violette roku 1919. závodech British JaguarVe XK dvou nadšená motorist Corderyová se jako 140 z roku 1956 Motor Cycle Racing Violette ka pod jeho naučila řídit. vedením připrave startovala s vozem Eric-CamClubu Ještě jako mladé pbell ným Noelem s vozy rolls-royc děvče jezdila Macklinem e a bianchi a rok zvítězila a další později se stala Macklinovým v závodu do osobním řidičem. vrchu South Harting s vozem Noel Macklin Silver Hawk. Tradičn í přehlídka založil roku vylehčený vůz Tento značně obchodníků, 1919 společně s Hughem Eric poháněl OHC doroth klubů i soukro ea Orr-Ewingem Violette závodila motor Sage. a rozsáh automobilku lou burzou mníků doplně letos neměl součástek Hawků, které s jedním zekostí dvou Silver ná aukcí i méně podsta a hlavní téma. se roku 1920uvádím tných maličzúčastniv Podívejme ly eurech, což je se,

Classic Exp

o Salzburg

Automobil Eric-Camp

bell

René Thomas v automob

ilu Silver Hawk V,

MJ_2020_01

.indd 38

okruh de la Sarthe,

27. 8. 1920 Motor Journal 1/2020

Riley Elf byl luxusní

verzí Mini

17.12.19 1:53

Frazer Nash z roku 42

MJ_2020_01

.indd 42

1936, motor BMW

17.12.19 1:52

aleštěné kousky níků postráda na stáncích obchodly jednu podstatn složku, totiž ou hostesky totiž nejen příjemné v mini. Ty bývaly na pohled, ale vždy ochotné navíc dát stranou rušivé nebo dokonce letáky za stěračem tabule znehodnocují uměleckou kvalitu , které Na druhé straně záběru. ale buďme rádi, třeba Jaguar že má pod vých šest válců. kapotou ještě pořád poctiModel XK 140 1956 a k mání je z roku bratru za 140 tisíc. Tedy eur. K nedávnému Nash zajímavý článku o vozech Frazer kousek z roku zřejmě vybavený 1936, samoPůvodní limuzína motorem BMW 328. ním byla v roce s pravostranným říze1951 přestavě Carlsonem, na Jackem americkým od Coca-Coly, manažérem na pak jezdil v USA tento sporťák, se kterým vrátil nekompl závody. Do Evropy se vůz etní, takže i přes pečlivou renovaci je k mání za Britský koncern pouhých 380 tisíc. BMC, později ještě později BMH, přejmenovaný následně British na BLMC, nějakých 25,60 co přinesla. Leyland a nakonec Ceny čený a rozprodaný, korun za kus. vlastnil v dobách zniřadu značek, slávy a tak lepil podle nálady na Austiny a Morrise chladiče Riley, Wolseley i znaky MG, či Vanden Plas. 1961 si mohl Od roku zájemce běžných, označen o Mini pořídit kromě ých původně nebo Morris Austin 7 Mini Wolseley Hornet Minor, i dražší verzi jako nebo Riley Elf který byl zvlášť Mk.I půvabný přidaným až III, centimetrovým kufrem, dřevěným desetiním interiéru a koženým čalouněn obložeO Alexandrovi ím. von Falkenha usen jsem zde již psal. Stavěl vlastní montoval osvědčen podvozky a do nich é dvoulitry dovky z BMW 328. Karoseri a převonějaký Sepp e vyklepával Huber na Frauenin ten rozkošný ostrůvek uprostře sel, což je Chiemsee, kam d bavorského dojedete kolesový kem. Falkenha m parníusen se později stal úspěšným vývojářem přímo u netřeba představ BMW a jeho 2002 turbo ovat. AFM formule jel ve stejném 2, 1952, roce i německo u GP (jezdec

v obrazech

328

Motor Journal 1/2020

17.12.19 1:53

www.MotorJournal.cz

Foto Tom Hyan

► Automobily ► RANGE ROVER EVOQUE (L551)

STEJNÝ I JINÝ

Druhá generace Evoque navazuje na koncepci svého úspěšného předchůdce, byť design je už trochu střízlivější, aby oslovil více různých klientů...

rojekt malého Range Roveru byl zahájen ještě před převzetím značek Land Rover a Jaguar indickou skupinou Tata Motors. Britský výrob ce terénních automobilů zamířil k mladší ge neraci, a tak připravil první crossover Evoque originálního dynamického střihu, který neztratil nic z le gendárních terénních vlastností většího Range Roveru a navíc přišel v roce 2011 za velmi příznivou cenu od 804 tisíc korun českých! Zaznamenal velký úspěch a ne dlouho po uvedení tvořil přes třetinu produkce značky, což se předchůdci Freelander nikdy nepodařilo. Vzniklo zhruba 800 tisíc vozů, polovina zůstala v Evropě. Zatímco první generaci (codename L538) jsme měli možnost prozkoumat ve vývojovém centru v Gaydonu i důkladně vyzkoušet v náročných klimatických podmín kách severního Walesu, u té druhé to tak jednoduché nebylo, než jsme se dostali k seriózním informacím a prvnímu novému vozu, tak uplynulo přes půl roku. Pro dejci totiž poněkud tají skutečnost, že většina modelů

TOM HYAN 1 Range Rover Evoque D240 v provedení R-Dynamic HSE byl prvním typem druhé generace, který jsme vyzkoušeli

Foto Tom Hyan

2 Vznětový dvoulitrový motor Ingenium v nejvýkonnější verzi 177 kW (240 k) se systémem Mild Hybrid

auto 2020/1

Foto Tom Hyan

3 6

Foto Land Rover

► RANGE ROVER EVOQUE II – PŘEHLED TYPŮ

druhé generace Evoque (L551) využívá sofistikovaný systém Mild Hybrid s elektromotorem BiSG (Belt -integrated Starter/Generator, 140 N.m), podpodla hovým akumulátorem Li-Ion 200 W.h a měničem stejnosměrného napětí 48/12 V. Jeho funkci totiž na první pohled neodhalíte, nicméně vypíná spalovací motor při brzdění už při rychlosti pod 17 km/h, reku peruje brzdnou energii, ukládá ji do akumulátoru a znovu využívá pro asistenci při rozjezdu. Výsled kem je snížení spotřeby paliva zejména ve městě, se vznětovým motorem v typu D180 jsme jezdili za příz nivých 7,0 l/100 km, zatímco výrobce uvádí normo vanou spotřebu EU dokonce 5,7 l/100 km. První generace Evoque zcela navázala na úžasný LRX Concept, který jsme si prohlédli na autosalonu v Detroitu 2008, dokonce vyjela nejen v pětidveřové, ale i v atraktivní třídveřové verzi jako byl LRX, rovněž dílo šéfdesignera Gerryho McGoverna. Odvážným výstřelkem byla otevřená verze Evoque Convertible, uvedená v roce 2016, samozřejmě těžší (výztuhy karoserie) a dražší (kupodivu se prodalo čtyřicet kousků i v České republice). U nástupce to neměl

označení vozu* motor D150 FWD/AWD 4R 2.0d D180 AWD 4R 2.0d D240 AWD 4R 2.0d P200 AWD 4R 2.0 P250 AWD 4R 2.0 P300 AWD 4R 2.0 * MHEV mimo D150 FWD

Gerry snadné, výroba poběží jen v pětidveřové verzi a ani design už není tak odvážný, i když je podobný. Nový automobil se totiž musí líbit většímu množství různých klientů a zvláště ti asijští mají poněkud jiný vkus. Na druhé straně jde o zcela nový vůz, byť téměř shodné délky 4,37 metru, odpočátku koncipo vaný pro motory JLR Ingenium vlastní konstrukce (dříve zážehový Ford, resp. Ford/PSA diesel), tří válce i čtyřválce, také varianty Mild Hybrid (MHEV) i Plug-In Hybrid (PHEV se zážehovým tříválcem 1,5 l), postavený na nové platformě JLR PTA (Pre mium Transverse Architecture). Není to hliníková konstrukce, ale stavba z vysokopevnostních ocelí s minoritním využitím hliníku, která má o 13 % větší tuhost, nižší hmotnost skeletu a lepší využití obesta věného prostoru (akumulátory Li-Ion a měnič pod podlahou u MHEV neomezují vnitřní prostor ani ne ovlivňují průchodnost terénem). Objem zavazadlo vého prostoru vzrostl o 10 % (na 591 litrů). Nejlehčím typem (1712 kg) je základní D150, který nemá ani soustavu MHEV, ani pohon všech kol, jako jediný využívá šestistupňovou manuální pře ►►►

výkon převodovka spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] 110/150 6M/9A 5,4/5,6 132/180 9A 5,7 177/240 9A 6,2 147/200 9A 7,7 183/249 9A 7,9 221/300 9A 8,1

3 Levnější provedení Evoque D180 s nižším výkonem 132 kW (180 k) poskytuje naprosto dostatečnou dynamiku jízdy, ale je proti D240 úspornější 4 Vzhledem k lépe využitému obestavěnému prostoru mají cestující ve voze více místa 5 Základní objem zavazadlového prostoru se zvětšil o deset procent 6, 7 Desetipalcový horní dotykový displej se vyklápí ze střední části přístrojové desky 8 Obraz zpětné kamery ve vnitřním zpětném zrcátku zaručuje ničím nerušený výhled vzad, i když je ve voze plno až po strop interiéru

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► RANGE ROVER EVOQUE (L551)

Range Rover Evoque P250 zaváděcí série First Edition se zážehovým čtyřválcem o výkonu 183 kW (249 k)

vodovku. Ostatní verze mají devítistupňovou samo činnou, systém MHEV 48 V a pohon všech kol, pří padně druhou generaci pohonu všech kol Active Driveline se samočinným odpojováním a připojová ním zadního pohonu (Driveline Disconnect) s elek tronickým vektorovým rozdělením hnací síly a jízdní mi režimy Torque Response 2, převzatými z velkého Range Roveru. K dispozici jsou režimy jízdy Com fort, Sand, Grass/Gravel/Snow a Mud/Ruts, k nimž přibyl nový Auto, který je samočinně přepíná podle podmínek jízdy. Přehled zážehových i vznětových motorů, vesměs dále vylepšených čtyřválců Ingenium

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec JLR Ingenium, uložený vpředu napříč a přeplňovaný turbo dmychadlem; hliníková konstrukce; DOHC 4V, vznětový (D) VVT na straně sání, zážehový (P) s Dual-VVT a proměnným zdvihem sacích ventilů; elektronické přímé vstřikování paliva; systém MHEV (BiSG + Li-Ion 200 W.h); EU6d; a) D180: typ TD4 (AJ200D); turbo VGT; 1999 cm3 (ø 83 x 92,29 mm); 15,5:1; 132 kW (180 k)/4400 min‑1 a 430 N.m/1750 až 2500 min‑1; b) D240: viz výše, ale SD4 (AJ200D); 177 kW (240 k)/4000 min‑1 a 500 N.m/1500 až 2500 min‑1; c) P250: typ Si4 (AJ200); turbo Twin-Scroll; 1999 cm3 (ø 83 x 92,29 mm); 10,5:1; 183 kW (249 k)/5500 min‑1 a 365 N.m/1300 až 4500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a samočinná devítistupňová převodovka ZF (4,713 – 2,842 – 1,909 – 1,382 – 1,000 – 0,808 – 0,699 – 0,580 – 0,480 – Z 3,830), stálý převod 4,544; pohon předních, resp. všech kol Torque-on-Demand AWD; systém Terrain Response 2 s pěti jízdními režimy. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson s kapalinovými dorazy Hydrobush, vzadu příčná a podélná ramena Integral Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními Adaptive Dynamics; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy a/b/c) vpředu ø 325/349/349 mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 300/325/300 mm; DSC/TSC/ATPC, ABS/EBD/EBA, HDC/GRC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola z lehké slitiny; pneumatiky 225/65 R 17, 235/60 R 18, 235/50 R 20 nebo 245/45 R 21. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2681 mm, rozchod kol 1626/1632 mm; d/š/v 4371/1996/1649 mm; světlá výška 212 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,325; nájezdové úhly P/Z 25°/30,6°, přechodový úhel 20,7°; objem zavazadlového prostoru 591/1383 l; objem palivové nádrže 67 l, diesel 65 l + 17,2 l AdBlue; pohotovostní hmotnost a/b/c) od 1816/1880/1818 kg; přívěs do hmotnosti 2000 kg, pro c) do 1800 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 205/225/230 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,3/7,7/7,5 s; spotřeba paliva EU 5,7/6,2/7,9 l/100 km; emise CO2 150/163/180 g/km.

auto 2020/1

2,0 l z výroby ve Wolverhamptonu, přinášíme v ob vyklé tabulce, rozpětí výkonů je 110 až 221 kW (150 až 300 k). Stejně jako byl z řady Ingenium odvozen řadový šestiválec, přijde i řadový tříválec, se zážeho vým motorem 1,5 l se počítá pro nový Plug-In Hybrid. Systém pohonu všech kol má buď dvě lamelové spojky Twinster (od GKN) na zadní nápravě (Active Driveline) pro nejvýkonnější modely D240 a P300, anebo lamelovou spojku před klasickým zadním di ferenciálem (pro ostatní AWD). Rozvor náprav se zvětšil o 21 na 2681 mm, délka o pouhých 15 na 4371 mm, vůz je o málo vyšší a širší. Nové jsou nezávislé závěsy všech kol, vpředu dopl něné kapalinovými dorazy Hydrobush. Příplatkové aktivní tlumiče Adaptive Dynamics monitorují terén desetkrát za sekundu a přizpůsobují mu charakteris tiku tlumení. Brodivost se zvýšila z 500 na 600 mm, řidiči může pomáhat monitoring hloubky Wade Sensing s ultrazvukovými čidly. Přestože výrobce označuje Evoque za Luxury City SUV, automobil se neztratí ani v terénu, kde využívá systémy Terrain Response 2, All-Terrain Progress Control i usnad nění sjezdu (Hill Descent Control) a rozjezdu do svahu (Gradient Release Control). Zajímavá je také unikátní ClearSight GroundView Technology, první sériová realizace nápadu průhledné kapoty (Trans parent Bonnet ze studie Discovery Vision 2014), kdy kamery na přídi a ve vnějších zpětných zrcátkách snímají terén podél vozu 1,2 metru do stran a vpředu postupně se rozšiřující až do vzdálenosti 8,5 metru před vůz. Obraz se promítá na displeji ve voze a je to velmi užitečná pomůcka nejen do terénu, ale také do měst, kde dnes houfně vznikají všemožné záta rasy s ostrými hranami obrubníků a dalšími překáž kami, jež úspěšně poškozují automobily, avšak řidič je z velkého vozu těžko vidí. Totéž platí o ClearSight RearView Mirror, zpětné kameře, jejíž obraz se zobrazuje ve vnitřním zpětném zrcátku (9,5“). Na středové konzole jsou dva dotykové displeje po 10“, před řidičem digitální štít 12,3“. Podle výbavy S, SE a HSE se dodávají další doplňky včetně paketu R-Dynamic a různých jízdních asis tentů, systémů konektivity a infotainmentu. Adaptivní tempomat má funkci Steering Assist pro udržování jízdy v pruhu, zajímavé jsou Smart Settings (paměť nastavení pro několik řidičů), či InControl Remote, dálková kontrola vozu pomocí chytrého telefonu nebo hodinek. Ale to už jsou věci, jež patří do jiného oboru. Jaguar Land Rover investoval další miliardu liber do vývoje, z toho 130 milionů do závodu Hale wood (Merseyside), kde pokračuje výroba Evoque i ve druhé generaci. Při uvedení na náš trh začínaly ceny Evoque od 998 371 korun českých včetně daně (aktuálně viz www.landrover.cz). ■

Foto Tom Hyan

► Automobily ► ŠKODA KODIAQ RS

Po 277 tisících vyrobených vozů se představil Kodiaq v provedení RS s nejsilnějším vznětovým motorem nabídky Škoda Auto...

álokterý automobil značky Škoda byl TOM HYAN Sériová Škoda Kodiaq (SK 326/1) se představila ve očekáván s takovým napětím jako no řejnosti na autosalonu Mondial de l’Automobile 2016 vinka kategorie SUV, pojmenovaná po v Paříži a vychází stejně jako stylisticky spřízněný silném aljašském medvědovi. Dnes už Superb z modulární architektury MQB, která dovoluje je samozřejmě počet vyrobených kusů využít nejvíce čtyřválcové motory, ale také hybridní Škoda Kodiaq RS větší, ale při uvedení Kodiaqu RS jezdilo ve světě poháněcí soustavu (PHEV). Proti evropským koncer je pěti- nebo 277 tisíc Kodiaqů, z toho 156 tisíc u nás, a největší novým sourozencům vykazuje Kodiaq největší rozvor sedmimístné SUV oblibě se těšila výbava Style (63 procent), kterou ná náprav 2791 milimetrů (o 110 mm více než VW Tiguan), s velmi dobrými sledovaly Ambition (21 %), Sportline (9 %), Scout (5 %) na shodném rozvoru je postavena jak pětimístná, tak dynamickými vlastnostmi, a základní Active (2 %). Usedli jsme za volant sério sedmimístná verze (po dodání už nelze uspořádání poháněné vznětovým vého Kodiaqu jako vůbec první novináři z České měnit). Přední náprava dnes už klasického typu motorem 2.0 Bi-TDI McPherson využívá hliníkových dílů, pro všechny typy republiky, a to na Tannistesten 2016 v Dánsku, jeho se dodává ocelová víceprvková zadní náprava, hřebe vývoj jsme sledovali zblízka delší čas. Poprvé jsme nové řízení má moderní elektromechanický posilovač. viděli velké SUV značky Škoda na zvláštní akci 28. lis topadu 2013 v Mladé Boleslavi, kde se Dva roky po uvedení Kodiaqu na trh na bídku rozšířila sportovní verze Kodiaq RS, představil automobil s kódovým ozna ► MOTORY PRO KODIAQ MY 2020 čením SK 376/1 DEF, který po zhlédnutí pokud u vozu s hmotností přes 1,8 tuny převodovka, výkon spotřeba EU představiteli VW Group doznal určitých typ lze hovořit o sportu, nicméně novinka do pohon [kW/k] [od l/100 km] stylistických úprav. Definitivní tvary pak stala do vínku nejsilnější vznětový motor, 6M/DSG7 110/150 5,8/5,8 prozradila studie Škoda Vision S, uve 1.5 TSI ACT jaký se pod kapotou automobilu Škoda 2.0 TSI DSG7, 4x4 140/190 6,9 vůbec objevil. Ještě před oficiální premié dená na autosalonu v Ženevě 2016, která 2.0 TDI DSG7 110/150 5,0 naznačila i cestu k alternativním pohonům 2.0 TDI rou na Mondial de l’Automobile 2018 6M/DSG7, 4x4 110/150 5,6/5,5 (PHEV: zážehový čtyřválec 1.4 TSI/ 2.0 TDI 140 v Paříži zajela Sabine Schmitzová/Recko DSG7, 4x4 140/190 5,6 115 kW a elektromotor 85 kW). 2.0 TDI (RS) DSG7, 4x4 176/240 6,4 vá (49) rekord Nürburgringu 9:29,84 min

auto 2020/1

1 Škoda Kodiaq RS je vrcholem modelové řady, což ovšem potvrzuje i prodejní cenou 1,2 milionu korun českých 2 Verzi RS na první pohled odlišují doplňky karoserie a specifický design dvacetipalcových kol z lehké slitiny 3 Ve voze je opravdu dost místa, a to nejen pro maskoty tohoto modelu 4 Příjemné je také čalounění předních anatomických sedadel s dobrým bočním vedením 5 Přístrojová deska se dodává standardně s virtuálním kokpitem (digitálním přístrojovým štítem volitelného zobrazení)

Foto Tom Hyan

pro sedmimístná SUV právě se sériovým dvoulitrovým Kodiaqem RS Bi-Turbo TDI; německá závodnice se u trati totiž doslova narodila, najela tam přes třicet tisíc kilome trů a ve výčtu jejích úspěchů je dvojnásob né vítězství ve 24 h Nürburgringu 1996 a 1997 na BMW M3 E36! Výrobce Škoda Auto pak uvedl Kodiaq RS coby kombinaci parametrů sportovního vozu, určeného pro dlouhé trasy, s vlastnostmi robustního

a velmi bezpečného rodinného automobilu, vhodného pro jízdu na silnici i v terénu. Možnost vyzkoušet Kodiaq RS jsme dostali až ve druhé polovině loňského roku, urazili jsme téměř dva tisíce kilometrů včetně cesty na autosalon IAA 2019 ve Frank furtu. Dosáhli jsme průměrné spotřeby 8,0 l/100 km (výrobce uvádí normovanou EU 6,4 l/100 km), ale ocenili především výkon motoru, který nám na rychlostně

eomezených německých dálnicích dovolil n zvládnout návštěvu autosalonu za jediný den (jedna cesta kolem pěti hodin, ve čtyři ráno z Prahy a před desátou na výstavišti)! Jízdní vlastnosti jsou vynikající, brzdová soustava byla posílena a standardní kola jsou dvacetipalcová Xtreme (dosud největ ší byla 19“ pro Kodiaq Sportline a Scout), ale musíte mít na zřeteli skutečnost, že už při naplnění nádrže a obsazení ►►►

1/2020 THauto

► ŠKODA KODIAQ RS

Foto Tom Hyan

1 1, 2 Dvacetipalcová kola specifického designu s červenými třmeny brzd 3 Základní objem zavazadlového prostoru se různí od 530 do 725 litrů podle nastavení zadní řady sedadel 4 Nejvýkonnější vznětový motor pro vozy Škoda s výkonem 176 kW (240 k)

dvojicí cestujících řídíte vůz s hmotností přes dvě tuny. A ty fyzikální zákony stále platí! Samozřejmě, také Kodiaq prochází modernizací, a proto zmizely z nabídky motory 1.4 TSI, které nahradily vyspělejší 1.5 TSI ACT/110 kW (150 k), dodávané pouze s předním pohonem, zatímco větší zážehové 2.0 TSI posílily na 130 kW (190 k), ale na dále zůstávají všechny tři varianty 2.0 TDI s výkony 110 kW (150 k), 140 kW (190 k) a nejsilnější Bi-Turbo 176 kW (240 k) pro Kodiaq RS. Vznětový dvoulitr konstrukčně vychází z řady EA288, ovšem s dvou stupňovým přeplňováním Bi-Turbo vysokotlakým

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (RS) – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec 2.0 Bi-TDI (EA288), postupně přeplňovaný vysokotlakým a nízkotlakým turbodmychadlem v sériovém zapojení (za sebou), uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva common rail (250 MPa), EU6d; 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 15,5:1; 176 kW (240 k)/4000 min‑1 a 500 N.m/1750 – 2500 min‑1. Dva protiběžné vyvažovací hřídele. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – automatizovaná dvouspojková sedmistupňová převodovka DSG (typ DQ500) s dvojicí spojek v olejové lázni a možností přímého řazení Tiptronic (3,800 – 2,526 – 1,679 – 1,022 – 0,788 – 0,761 – 0,574 - Z 2,789), stálý převod 4,733 + 3,944. Pohon všech kol se samočinným elektronickým rozdělováním točivého momentu s mezinápravovou vícelamelovou kapalinovou spojkou; elektronické závěry diferenciálů EDS na obou nápravách. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu trojúhelníková spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení s podélnými a příčnými rameny; odpružení vinutými pružinami a adaptivními teleskopickými tlumiči DCC, vzadu nesoustřednými; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením a podtlakovým posilovačem, vpředu ø 340 x 30 mm, vzadu ø 310 x 22 mm, jednopístové třmeny P/Z ø 60/42 mm; ABS/EBD/HBA, ESC/ASR/MSR; progresivní hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; kola Xtreme z lehké slitiny, pneumatiky 235/45 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (v závorce sedmimístný) – rozvor náprav 2790 mm, rozchod kol 1579/1567 mm; d/š/v 4699/1882/1686 (1685) mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,338 (0,343); objem zavazadlového prostoru 530 až 725/1960 l (230/520 až 715/1950 l) podle počtu a nastavení sedadel; objem palivové nádrže 60 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) od 1805 (1838) kg, celková 2421 (2529) kg; hmotnost brzděného přívěsu 2500 (1750) kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 221/220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,9 (7,0) s; spotřeba paliva EU 7,4/5,8/6,4 l/100 km; emise CO2 168 g/km; vnější stopový průměr otáčení 11,6 m.

auto 2020/1

a nízkotlakým turbodmychadlem dosahuje nejen velkého výkonu 176 kW (240 k) při 4000 min‑1, ale především enormního točivého momentu 500 N.m v rozpětí 1750 až 2500 min‑1. Je jasné, že automati zovaná převodovka DSG musí mít dvě mokré spojky v olejové lázni, což je sice těžší varianta, ale vhodná pro větší zatížení. Je nyní výhradně sedmistupňová, dovoluje i manuální sekvenční řazení Tiptronic páčkami pod volantem, standardem je pohon všech kol 4x4. Klidný běh motoru zajišťují dva vyvažovací hřídele; plnění emisních limitů podporuje oxidační katalyzátor, filtr pevných částic a systém SCR/ AdBlue. A proč není pro RS zážehový motor? Klienti dávají přednost dieselům, spotřeba by byla příliš velká a do uvedení RS tvořily vznětové pohonné jednotky 57 procent odbytu všech Kodiaqů. Sportovní charakter vozu podtrhují aerodynamické doplňky karoserie a specifická litá kola; sportovní se dadla RS s dobrým bočním vedením byla speciálně vyvinuta pro tento model. Standardní výbavou je také virtuální kokpit s proměnným zobrazením podle jízd ního režimu Driving Mode Select, progresivní řízení s elektrickým posilovačem, červeně lakované třmeny brzd, adaptivní podvozek DCC, či vypínatelný Dyna mic Sound Boost pro iluzi emotivního zvuku sportov ního stroje. Také Kodiaq RS se dodává v pětimístné nebo sedmimístné verzi (tři řady sedadel), nabízí nej novější formy infotainmentu včetně služeb online Škoda Connect a připojení k internetu, nechybějí typické prvky programu Simply Clever jako bezkon taktní elektrické otevírání víka zavazadlového pro storu, ochrana hrany bočních dveří při jejich otevření, schránka na deštník v předních dveřích a další. Jako vrchol typové řady je Kodiaq RS za 1 199 900 Kč včetně daně, tuto cenu však může ještě zvýšit příplat ková výbava (aktuálně na www.skoda-auto.cz). ■

ŠKODA

176kW 2,0 BiTurbo naftový motor

KODIAQ

Nejvýkonnější TDI v historii značky ŠKODA

› Naftový motor konstrukční řady EA288 známé z ostatních modelů ŠKODA. › Velmi vysoký točivý moment 500 Nm je dostupný již při 1 750 min-1, což vede k nižším otáčkám motoru a nižší spotřebě.

Dvoustupňové přeplňování, které se skládá z vysokotlakého a nízkotlakého turbodmychadla, umožňuje dosáhnutí absolutního tlaku až 3,8 barů a rychlou odezvu i při nízkých otáčkách.

Vstřikovací systém Common rail s piezoelektrickými vstřikovači zajišťuje vstřikovací tlak až 2 500 barů. Výsledkem je efektivnější spalování paliva a nižší spotřeba.

Aby systém čištění výfukových plynů splňoval aktuální emisní normu Euro 6d-TEMP, obsahuje oxidační katalyzátor, filtr pevných částic a systém SCR.

Dvě vyvažovací hřídele snižují vibrace motoru a pomáhají tak snížit hluk v interiéru.

zdroj: ŠKODA AUTO

ŠKODA

176kW 2,0 BiTurbo naftový motor Hlavní komponenty

Dvoustupňové turbodmychadlo EGR systém

KODIAQ

Nejvýkonnější naftový motor v historii značky ŠKODA Tlakové potrubí (sací) s obtokovým ventilem Kryt hlavy válců Integrovaný modul rozvodů ventilů

Modul výfukového potrubí s katalyzátorem a DPF/SCR

Blok válců

Rozvodový mechanismus a pohon vedlejších agregátů

Hlava válců Mezichladič integrovaný do sacího potrubí

Vstřikovací systém Common rail s piezoelektrickými vstřikovači Modul olejové vany, duopumpa (olejová a podtlaková pumpa) zdroj: ŠKODA AUTO

Foto Tom Hyan

► Automobily ► VOLKSWAGEN T-CROSS

TOM HYAN

Volkswagen T-Cross 1.0 TSI s výkonnějším motorem a manuální šestistupňovou převodovkou jsme vyzkoušeli v atraktivní barvě Energetic Orange

auto 2020/1

Touareg, Tiguan, T-Roc a T-Cross, vyvýšená rodinka od Volkswagenu, se rozrostla o poslední typ v řadě, nyní ten nejmenší...

šichni prý potřebují jen crossovery SUV, a tak se výrobci snaží. Start nového vozu trvá kolem čtyř let, a to přesto, že jde dnes především o stavebnice, vytvořené na shodném základě pro více značek. Takže je to rozjeté! Vývoj automobilů nyní probíhá především v oblasti elektroniky, ale také elektrických pohonů, a proto na zatím nedostupný Volkswagen ID.3 už visí reklamní billboardy i u českých silnic, zatímco nový vycizelovaný Volkswagen Golf osmé generace zůstává v jeho stínu...

Zvláštní svět, v němž nestačí SUV delší o 126 mm, ale je třeba nový odvozený typ, podle výrobce už deváté globálně vyráběné sériové SUV Volkswagen! Technicky spřízněn s koncernovými sourozenci Seat Arona a Škoda Kamiq (platforma MQB A0), dočká se prý T-Cross také spřízněných modelů pro výrobu v Číně a Jižní Americe! Nabídka pohonných jednotek, resp. výkonových verzí, se jen mírně liší, ale T‑Cross vstoupil na trh pouze se zážehovými tříválci 1.0 TSI řady EA211, naladěnými na 70 kW (95 k) s pětistupňovou převodovkou a 85 kW (115 k)

Foto Tom Hyan

Volkswagen T-Cross poskytuje čtyřmístný interiér a prostor pro zavazadla odpovídající automobilu délky jen 4,1 metru

► MOTORY PRO VOLKSWAGEN T-CROSS 2020 typ, počet válců převodovka 1.0 TSI, R3 5M 1.0 TSI, R3 6M/DSG7 1.6 TDI, R4 5M/DSG7

výkon [kW/k] 70/95 85/115 70/95

spotřeba EU [l/100 km] 5,1 5,1/5,0 4,2/4,2

▲ Nejlepší možností je zážehový tříválec 1.0 TSI s větším výkonem 85 kW (115 k); jiné typy mají jen 70 kW (95 k) a 1.5 TSI se ještě neobjevil... ▼ Završením řady crossoverů SUV pro evropské klienty je nejmenší T-Cross, který následuje po typech T-Roc, Tiguan a Touareg

se šestistupňovou, přičemž ve druhém případě se nabízí alternativa dvouspojkové sedmistupňové DSG. Koncem loňského roku paletu doplnil vznětový čtyřválec 1.6 TDI, ovšem ve slabší verzi 70 kW (95 k), takže s pětistupňovou manuální převodovkou nebo sedmistupňovou DSG. O nějakém 1.5 TSI ACT zatím ani zmínky (víme, že se připravuje!), údajně se totiž tyto motory nestačí vyrábět, avšak do našeho Kamiqu už nabíhají. Aby se to nepletlo, tyto vozy mají vždy jen pohon předních kol! Dnešní platformy dovolují měnit rozvor ná- ►►►

1/2020 THauto

► VOLKSWAGEN T-CROSS

Foto Tom Hyan

Volkswagen T-Cross je druhým vozem z továrny ve španělské Pamploně, která tradičně vyrábí Polo a chystá do výroby i třetí typ automobilu

Foto Tom Hyan

prav i rozchod kol, proto ani T-Cross nemá shodné hodnoty s hatchbackem Polo, z něhož vychází, a s nímž se i vyrábí ve španělském závodě Volkswagen Navarra SA v Pamploně (bývalá továrna Seatu), kde jen za loňský rok vyrobili přes 300 tisíc vozů (jubilantem byl T-Cross pro Japonsko). Proti Polu je o 54 mm delší (délka v základním provedení jen 4108 mm), ale o 138 mm vyšší, aby se tvářil jako SUV, zvýšená pozice sedadel totiž činí 597 mm nad zemí vpředu a 652 mm vzadu. Zadní posuvná řada sedadel o 140 mm a dělená opěradla v poměru 40:60 % zajišťují objem zavazadlového prostoru 385 až 455 litrů, po jejich úplném sklopení vzroste objem až na 1281 litrů. V základním nastavení sedadel je vůz čtyřmístný, pokud chcete zvětšit prostor pro zavazadla, je lépe cestovat jen ve dvou. Jízdní vlastnosti jsou velmi příjemné, torzní příčka v roli zadní nápravy nevadí, ostatně mají ji i výkonnější typy. Větší světlost (o 44 mm více než u Pola) dovoluje jízdu i po polních cestách, kde vystačíte s pohonem předních kol, protože platforma MQB v menší verzi A0 pohon všech kol prostě neumožňuje. Pro dnešní jedince, kterým technika nic neříká, nabízí marketing především velké možnosti individualizace. Nepřehledná je nabídka patnácti různých druhů kol, kromě

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový, zážehový tříválec TSI, resp. vznětový čtyřválec TDI; přeplňovaný turbo dmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6d; a) 1.0 TSI: GPF; 999 cm3 (ø 74,5 x 76,4 mm); 10,5:1; 70 kW (95 k)/5000 – 5500 min‑1 a 175 N.m/2000 – 3500 min‑1; b) 1.0 TSI: viz výše, ale 85 kW (115 k)/5000 – 5500 min‑1 a 200 N.m/2000 – 3500 min‑1; c) 1.6 TDI: SCR/AdBlue, 1598 cm3 (ø 79,5 x 80,5 mm); 16,2:1; 70 kW (95 k)/2700 – 4600 min‑1 a 250 N.m/1500 – 2500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a + c) jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená pětistupňová převodovka, pro b) šestistupňová; pro b + c) alternativně automatizovaná sedmistupňová DSG7 s dvojicí suchých spojek a programy řazení Normal/Sport. EDS, pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, příčný zkrutný stabilizátor; vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; vpředu kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vzadu bubnové, pro b) kotoučové; ABS/EBD/BA, ESC/ASR/MSR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; pneumatiky 205/60 R 16 (ocelová nebo litá kola), resp. 205/55 R 17 (litá kola), na přání 215/45 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (a/b/c; v závorce verze DSG) – rozvor náprav 2551 mm; rozchod 1526/1504 až 1534/1512 mm podle kol; d/š/v 4108 – 4235/1760 – 1782/1584 mm podle verze; světlá výška 184 mm; objem zavazadlového prostoru 385 – 455/1281 l; objem palivové nádrže 40 l, pro c) navíc 12 l AdBlue; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) od 1170/1180 (1200)/1290 (1310) kg, celková 1720/1740 (1760)/1840 (1860) kg; hmotnost brzděného přívěsu 1100 kg, pro a) 1000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c, v závorce DSG) – největší rychlost 180/193 (193)/180 (180) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,5/10,2 (10,2)/11,9 (12,5) s; spotřeba paliva EU kombinace od 5,1/5,1 (5,0)/4,2 (4,2) l/100 km; emise CO2 od 116/116 (114)/110 (110) g/km.

auto 2020/1

základních šestnáctipalcových ocelových Dublin jsou všechna další z hliníkové slitiny (od šestnáctipalcových Belmont). Tři výbavy T-Cross, Life a nejvyšší Style odlišují nejen kola, Style už má sedmnácti palcová a lze připlatit i za různá osmnáctipalcová (sportovní paket R-Line). Dvanáct různých odstínů karoserie (vyzkoušeli jsme bílou Pure a oranžovou Energetic s výbavou Style) lze kombinovat se sedmi látkovými druhy čalounění (také R-Line Carbon Flag od pobočky Volkswagen R GmbH) a různými typy látkových dekorů od Soft Tell po R-Line Race, prostě to už je taková křížovka pro nové majitele... Konektivita a jízdní asistence jsou obdobné dalším koncernovým vozům. Připomeňme systémy Front Assist s městským nouzovým brzděním, udržování jízdy v pruhu, kontrolu mrtvých úhlů Blind Spot, adaptivní tempomat ACC, couvací kameru, asistenta parkování ParkPilot atd. K dispozici je rovněž velký digitální displej Active Info s úhlopříčkou 10,25“, sympaticky zachovávající kruhový rychloměr vpravo a otáčkoměr vlevo. Barevný displej infotainmentu 6,5“ je zapuštěn ve středové desce, samozřejmostí je propojení s chytrým telefonem (Apple CarPlay, Android Auto, MirrorLink), a jak se stalo zvykem, můžete mít i kvalitní audiosoustavu Beats Soundsystem. Jenže to jsou všechno věci jako u jiných automobilů Volkswagen, stejně jako důvěrně známé ovládací prvky, logicky uspořádané a přehledné. Jen v menším balení se stejnou kvalitou. Vzhledem k ceně vozu od 457 900 Kč s nejslabším motorem, a půlmilionovou cenovkou se silnějším zážehovým nebo stejně výkonným vznětovým, ale nelze předpokládat, že by se T‑Cross na našich silnicích příliš rozšířil, čeští zákazníci přece dávají přednost větším automobilům. Volkswagen ovšem přitvrdil celosvětovou ofenzívu SUV a obnovil celou řadu T. V roce 2016 vyjel nový Tiguan, o rok později následovaný sedmimístnou verzí Tiguan Allspace a menší T-Roc; v roce 2017 také uvedl americký Atlas a čínský Teramont a v roce 2018 třetí generaci Touaregu ze slovenské výroby, kde od roku 2002 vyrobili miliontý exemplář v loňském roce! Rok 2019 patřil malému T-Crossu a sportovní verzi Atlas Cross Sport, velké investice putovaly do španělské Pamplony i americké Chattanoogy. A protože Volkswagen Group sází na elektromobilitu, tak chce do roku 2022 vyrábět elektromobily v osmi závodech třech světadílů. Bude mezi nimi Volkswagen ID.Crozz, tedy první elektrické SUV wolfsburské značky, jež se představí už letos. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na modelovou řadu VOLKSWAGEN v roce 1969

1/2020 THauto

► 46th DAYTONA TURKEY RUN 2019

Záběry našeho amerického spolupracovníka představujeme největší výstavu klasických automobilů a burzu všeho, co s automobily souvisí i nesouvisí, která se koná každoročně na závodním okruhu Daytona Interna tional Speedway. Bylo vystaveno přes šest tisíc klasických auto mobilů pro potěšení i na prodej. JAN SPISAR, JR. (FOTO)

OBRÁZKY Z DAYTONY

▲ Custom Cars jsou různé upravené vozy včetně spojení starých a nových! Ron a Brenda Smithovi se pochlubili nákladním GMC Model 1937 Dually Custom Crew Cab (na snímku vlevo), který kombinuje dvě budky GMC a prodlouženou i rozšířenou ložnou plochu Modelu 1937 s moder ním podvozkem Chevrolet ročníku 1985. Vpravo je upravený pick-up Chevrolet ve stylu třicátých let. Originální transportér Ford C Series s neméně legendárním nákladem v podobě závodního vozu Ford Fairlane, jednoho z mála dochovaných Stock Cars ročníku 1967 s původním lakem! S vozem závodili Dick Hutcherson (debut vozu v Daytoně 500) a slavný Fred Lorenzen, který v letech 1958 až 1972 vyhrál celkem šestadvacet ze 158 absolvovaných závodů NASCAR Cup. Vítězil v těch nejtěžších, jen v roce 1963 vyhrál čtyři závody na 500 mil a jeden na 600 mil, 1964 čtyři na 500 mil a 1965 dva na 500 mil včetně Daytony, jeden na 600 a jeden na 400 mil. Největší úspěchy dobyl s Fordy týmu Holman Moody, 30. prosince se dožil pětaosmdesáti let! V roce 2009 Lee Holman vystavil vůz v dílně Holman Moody v Charlottě.

Stock Car Ford V8 Coach (dvoudveřový) z roku 1937 přivezli Hank a Bonnie Goodrichovi z Daytony, provedení vozu tvůrce Roye Naczewicze je vzpomínkou na slavný závodní, který na přelomu padesátých a šedesátých let startoval na Riverside Park Speedway v Agawamu (Massachusetts). Osmiválec 3,6 litru Flathead (rozvod SV) v úpravě Edelbrock dává výkon 105 koní (77 kW), převodovka je třístupňová se spojkou Auburn.

auto 2020/1

Mezi Stock Cars patří k výjimečným zjevům Plymouth Superbird 1970, odlišený prodlouženou aerodynamickou přídí a vysokým přítlačným křídlem vzadu. Jeho osmiválec Chrysler Hemi 426 CI (tedy 6980 cm3) pro sportovní účely se čtyřstupňovou manuální převodovkou dával výkon přes 400 koní (295 kW); silniční osmiválce 440 CI (7210 cm3) nabízely 375 koní (276 kW).

Legendární Stock Car Chevrolet Biscayne No.27 model 1959 s osmiválcem o výkonu 320 koní (235 kW), za jehož volantem nedávno zesnulý Junior Johnson vyhrál 500 mil Daytony 1960! Přestože Junior ze severokarolínského Wilkesboro nikdy nedosáhl na mistrovský titul, vyhrál padesát závodů NASCAR a ještě více jako šéf vlastního týmu (od roku 1968)! Debutoval na Darlington Speedway 1953 coby dvaadvacetiletý, po kolizi byl jen osmatřicátý, ale za další dva roky se jeho úspěšná kariéra rozjela naplno. Závodní speciál Ford Model A z roku 1931, přestavěný s využitím karoserie Modelu T 1927 na Hot Rod, který závodil v letech 1947 – 1949 a stal se hvězdou Hot Rod Magazine 1948, jenž v Kalifornii uvedl věhlasný Robert Petersen (1926 – 2007), zakladatel automobilového muzea v Los Angeles. Aby se to nepletlo, vůz pohání čtyřválec z Modelu B o objemu 3285 cm3 s třístup ňovou převodovkou a zesílenou spojkou. Pro závody má kapalinové brzdy.

Legendou mezi traktory je Case z Racine (Wisconsin)! První majitel nabízí originální model S z roku 1951 za dvanáct tisíc dolarů! Někdejší J.I.Case Treshing Machine Co., nyní součást CNH (Case New Holland), vyráběla také osobní automobily v letech 1911 – 1927, které se dokonce zúčastňovaly 500 mil Indianapolisu, ale pak se zase vrátila k zemědělským strojům.

Vintage Open Wheel Modified na základě vozu Ford V8 ročníku 1936, nyní ovšem s větším osmiválcem 5,7 litru, s nímž startuje Mike Shorter na Riverhead Raceway, posledním závodním okruhu na Long Lslandu (New York). Základem vozu je trubkový rám a část ocelové karoserie starého kupé Ford, nápravy nesou širokoprofilové pneumatiky Hoosier. Jezdí se kontrolovaným smykem po krátkých oválech. V Riverheadu byla čtvrtmílová dráha (402 m) otevřena v roce 1951 na šotolině, od roku 1955 je vyasfaltována.

1/2020 THauto

Foto De Tomaso

► Automobily ► DE TOMASO P72

NA OSLAVU? TOM HYAN

Šedesátiny slavila značka De Tomaso loni, ale rok po smrti svého zakladatele byla nefunkční už v roce 2004... 32

auto 2020/1

óda kříšení historických značek, mnohdy jen pro ostudu, je celosvětovým fenoménem. V případě loňské novinky De Tomaso P72 mohou být příslibem klasický osmiválec Ford v úpravě Roush a manuální řazení šestistupňové převodovky! Otevřená karoserie v retrostylu připomíná nepříliš známý prototyp Ghia-De Tomaso Sport 5000 (P70) z Turínského autosalonu 1965, jehož vznik inspiroval Carroll Shelby, aby pak obrátil pozornost k Fordu GT40, a tak De Tomaso s karosárnou Ghia vůz dokončili na vlastní pěst. Vznikl jediný kus, ale upravený podvozek dostala slavná Mangusta. Světovou premiéru slavil De Tomaso P72 na Festivalu rychlosti 2019, v srpnu pak zářil na Concours d’Elegance v Pebble Beach a později bylo oznámeno, že jeho motorem je Ford Coyote 5.0 V8 s kompre sorem a mazáním se suchou klikovou skříní (přes 515 kW/700 k; 825 N.m; max. 7500 min‑1). Podvozek vyrobený z uhlíkových kompozitů ve stylu závodních

vozů LMP vychází ze supersportu Apollo IE (Intensa Emozione), když se nyní značky De Tomaso a Apollo (ex-Gumpert) ocitly v síti nového čínského (jak také jinak, že) vlastníka, kterým je jistý Norman Choi, šéf Consolidated Ideal Team Ventures z Hong Kongu (firma registrována na Virgin Islands). Pohnutá historie značky, vedené Alejandrem De Tomaso (1928 – 2003), Argentincem italského původu, po nezájmu jeho syna Santiaga skončila v Modeně už v roce 2004. Jistý Gian Mario Rossignolo (ex-Fiat) ji získal v roce 2009, pro výrobu připravil to várny v Grugliascu (ex-Pininfarina) a Livornu (ex-Delphi), představil šestiválcové SUV De Tomaso Deauville v Ženevě 2011, zpronevěřil státní pod poru, stačil prodat jiným a skončil ve vězení. Číňan Choi pak koupil De Tomaso za pouhých 1,05 milionu eur na aukci koncem dubna 2015. Loni zrealizoval DT Project P (nazván podle Pantery) a v Good woodu představil coby P72. Generálním ředitelem De Tomaso je Ryan Berris a šéfdesignerem Jowyn Wong (Wyn Design). Předpokládá se cena jen 842 tisíc dolarů (vznikne 72 vozů), zatímco Apollo je za 2,72 milionu USD (bude jen deset kusů). Dealerem v USA je Miller Motorcars. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka zajímavé reklamy na VOLVO 760 pro americký trh (1990)

1/2020 THauto

Foto Faraday Future

► Automobily ► FARADAY FUTURE FF91

POJEDEME? TOM HYAN

Po třech letech je tu opět Faraday Future, jehož historie sahá do roku 2004...

auto 2020/1

d jakého počinu odvozuje Faraday Future svou patnáctiletou historii se nám nepodařilo zjistit, na veletrhu CES 2016 slavila debut nefunkční maketa elektromobilu FF Zero1, pak byly Faraday Future (= FF) a čínský sponzor LeEco Enterntainment & Technology Group označeny za mysteriózní start up pro elektromobilitu a autonomní jízdu, nicméně nevadský guvernér jim kupodivu slíbil podporu při výstavbě veletovárny. Stavba zkrachovala, 28. listopadu 2016 byla zastavena, miliardář Jia Yueting ze skupiny LeEco neplatil, zmizel do Pekingu a tam vystavil na autosalonu 2016 novou verzi LeEco EV. Pak prý ztratil zájem (slíbil podporu i projektu Attieva/ Lucid EV) a vrátil se ke svému videobusinessu... Přesto na CES 2017 v Las Vegas zazářil prototyp luxusního elektromobilu FF91. Jia Yueting znovu vyhlásil sériovou produkci, ale 31. prosince 2018 firmu Faraday Future a její dluhy převzala další čín-

ská skupina Evergrande, která podporuje také aktivity NEVS (ex-Saab v Trollhättanu)! Předsériový FF91 skutečně loni vyjel, je postaven na vlastní platformě VPA (Variable Platform Architecture) s jedním elektromotorem vpředu a dvěma vzadu (celkem výkon 772 kW/1050 k), akumulátory LG Chem 130 kWh v ploché podlaze, dojezdem přes 300 mil (480 km), zrychlením 0 – 96 km/h za 2,39 sekundy a největší rychlostí 250 km/h. Výrobce slibuje rychlodobíjení a koncem minulého roku představil definitivní řešení interiéru s variabilním uspořádáním, zaujalo jedenáct různých obrazovek, přičemž displeje jsou i ve výplních dveří. Namísto nevadské továrny u Las Vegas nyní slibují zahájení produkce od konce letošního roku v kalifornském Hanfordu. Uvidíme, vzhledem k relativní jedno duchosti mechanické části slibuje elektromobily kdekdo. Takže jde jen o peníze. Nadřízená společnost Evergrande FF Intelligent Automotive (China) Group uvádí pro Faraday Future sídlo v Los Angeles s pobočkami v Silicon Valley, Šanghaji a Čengdu; chce změnit způsob mobility a propojit elektromobilitu s internetem a umělou inteligencí. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka zajímavé reklamy na SUBARU LEGACY pro americký trh (1990)

1/2020 THauto

► FORMULE 1 ► 2019

Foto Daimler

Motorsport

POŠESTÉ

MISTREM

Skončila další sezona, ale mnoho se nezměnilo, Lewis Hamilton a Mercedes pokořili konkurenci ještě před závěrem šampionátu...

vizních přenosech si kamery často vedoucího jezdce olemiky o tom, zda šestý titul mistra světa pro TOM HYAN Lewise Hamiltona značí, že je lepší než jeho nevšímají, vracejí se k němu až těsně před koncem předchůdci, nedávají smysl. Doba se změnila, závodu, kdy je přece jen třeba ukázat vítěze. To není při vší úctě k Lewisovu jezdeckému umění optimální situace, protože ani druhé dva z trojice nejmají technicky nadřazené vozy Mercedes-AMG na výrychlejších týmů (tedy Ferrari a Red Bull) nedokáží sledcích rozhodující vliv. I druhý muž týmu udržet konkurenceschopnou formu po celou Valtteri Bottas prostě končí na druhém místě, sezonu a mají z ní vážné výpadky. Zatímco ► STARTOVNÍ LISTINA F1 2020 jak velí týmový pořádek (předloni byl celkově výkony Red Bullu byly po přechodu na mo jen pátý). A když za volant Mercedesu usedli (trvalé startovní číslo; jezdec; vůz/tým, resp. motor) tory Honda obdivuhodné, tak pro Ferrari se Mercedes-AMG sezona 2019 stala dalším zklamáním. jiní, třeba jen při testování, nebylo také co 44 Lewis Hamilton (GB) 77 Valtteri Bottas (SF) Mercedes-AMG řešit. Například v Abu Dhabi druhému ofi Jedenadvacet závodů mělo pouze pět ví 5 Sebastian Vettel (D) Scuderia Ferrari ciálnímu testu vládl George Russell, který byl 16 Charles Leclerc (MC) tězů. Lewis Hamilton si zajistil titul druhým Scuderia Ferrari jinak jediným jezdcem posledního mistrov- 23 Alexander Albon (TH/GB) místem na Velké ceně USA (dva závody Red Bull-Honda ství světa F1, jenž díky zaostávajícímu vozu 33 Max Verstappen (NL) před koncem MS), který pečetil triumfem Red Bull-Honda 4 Lando Norris (GB) McLaren-Renault Williams nevyjel ani jediný bod... ve finále v Abu Dhabi, když předtím vyhrál McLaren-Renault Co k tomu dodat? V jiných disciplínách se 55 Carlos Sainz (E) v Bahrainu, Šanghaji, Barceloně, Monte 3 Daniel Ricciardo (AUS) Renault uplatňují handicapy, které vítězům předcháCarlu, Montrealu, Le Castellet, Silverstone, 31 Esteban Ocon (F) Renault zejícího závodu boj o prvenství znesnadní 10 Pierre Gasly (F) Hungaroringu, Mexiku a Soči. Jeho týmový Alpha Tauri-Honda (WTCR, WEC). Mezi sportovními prototypy to 26 Daniil Kvyat (RUS) druh Bottas se vrátil k vítězství v Melbourne, Alpha Tauri-Honda došlo tak daleko, že byl handicap nepřiměře- 11 Sergio Pérez (MEX) přidal Baku, Suzuku a Austin (Texas). JezdRacing Point-Mercedes Racing Point-Mercedes ně velký, takže technickou nadřazenost ví- 18 Lance Stroll (CDN) cům Ferrari patřila jen tři vítězství, Charles Alfa Romeo-Ferrari tězných vozů Toyota TS050 Hybrid prostě 7 Kimi Räikkönen (SF) Leclerc vyhrál ve Spa-Francorchamps a před 99 Antonio Giovinazzi (I) Alfa Romeo-Ferrari zrušil. Ve formuli 1 nikdo na nic podobného italskými tifosi na Monze, Sebastian Vettel 8 Romain Grosjean (F/CH) Haas-Ferrari zjevně nepomyslel, přestože převaha Merce- 20 Kevin Magnussen (DK) přidal triumf ze singapurské Marina Bay. Max Haas-Ferrari des-AMG je tak velká, že diváci ztrácejí o zá- 63 George Russell (GB) Verstappen (Red Bull) vrátil na stupeň nejWilliams-Mercedes vody Grand Prix zájem. Dokonce ani při tele- ? Nicholas Latifi (CDN) Williams-Mercedes vyšší motory Honda, které od návratu

auto 2020/1

JEZDCI body 1. Lewis Hamilton (Mercedes-AMG) 413 2. Valtteri Bottas (Mercedes-AMG) 326 3. Max Verstappen (Red Bull-Honda) 278 4. Charles Leclerc (Ferrari) 264 5. Sebastian Vettel (Ferrari) 240 6. Carlos Sainz (McLaren-Renault) 96 7. Pierre Gasly (Red Bull, Toro Rosso) 95 8. Alexander Albon (Toro Rosso, Red Bull) 92 9. Daniel Ricciardo (Renault) 54 10. Sergio Pérez (Racing Point-Mercedes) 52 POHÁR KONSTRUKTÉRŮ 2019 1. Mercedes-AMG 2. Ferrari 3. Red Bull-Honda 4. McLaren-Renault 5. Renault 6. Toro Rosso-Honda 7. Racing Point-Mercedes 8. Alfa Romeo-Ferrari 9. Haas-Ferrari 10. Williams-Mercedes

739 504 417 145 91 85 73 57 28 1

Foto Tom Hyan

► MISTROVSTVÍ SVĚTA 2019

Foto Ferrari

Foto Tom Hyan

na McLarenu na triumf nedosáhly až do loňského roku (A1 Ring, Hockenheim a Interlagos). Max Verstappen je tak nejlepším jezdcem nové generace, Charles Leclerc však o vítězství v Bahrainu přišel pro ztrátu výkonu motoru. Za první pěticí vítězů následuje bodová propast (viz tabulka), Carlos Sainz (McLaren) však vede zbytek světa šestým místem, zatímco nejlepším nováčkem je osmý Alexander Albon, kterého o druhém místo v závodě v Brazílii a celkově šesté připravil Lewis Hamilton, když ho těsně před cílem vyrazil z trati... Argentinský závodník Juan-Manuel Fangio se poprvé stal mistrem světa v roce 1951 ve druhém ročníku MS, kdy mu bylo čtyřicet let, předtím získával zkušenosti v dálkových závodech v argentinské pampě. Na různých vozech Alfa Romeo, Maserati, Mercedes-Benz a Ferrari/Lancia dobyl mistrovské tituly 1951, 1954, 1955, 1956 a 1957, o vše se zasloužil sám a byl úspěšný i v jiných závodech mimo formuli 1. Lewis Hamilton byl poprvé šampionem v roce 2008 (McLaren), kdy mu bylo necelých čtyřiadvacet, ale jeho cestu od dětství (a premiéry v motokárách) zajistila systematická podpora McLarenu a tatínka Anthonyho. Lewis se prostě nemusel o nic starat, z McLarenu přešel do týmu Mercedes-AMG a díky bezkonkurenčnímu postavení těchto vozů byly jeho závody většinou jen spanilou jízdou. Samozřejmě, musel překonat týmové kolegy

1 Max Verstappen (Red Bull RB15 Honda) loni vyhrál tři závody 2 Carlos Sainz (McLaren MCL34 Renault) se blýskl celkově šestým místem 3 Charles Leclerc má smlouvu s týmem Ferrari do konce sezony 2024 4 Max Vestappen dokáže bojovat jako nikdo jiný... 5 Alexander Albon je nováčkem roku (celkově osmý, když ho o šestou pozici připravil Lewis Hamilton v Brazílii)

Nico Rosberga (jednou se mu to nepodařilo, v sezoně 2016 byl Nico mistrem) a Valtteri Bottase (vždy se mu to povedlo). Kromě naplánované cesty do formule 1 v jiných závodech nestartoval, ale ziskem šesti titulů mistra světa překonal Juan-Manuela Fangia (5) a při blížil se Michaelu Schumacherovi (7), o jehož zdravotním stavu už šest let nejsou žádné zprávy. Sezona 2019 přinesla návrat polského závodníka Roberta Kubicy po dlouhé přestávce, zaviněné zraněním z rallye, který však doplatil na nejpomalejší vůz startovního pole a se svým Williamsem končil mezi posledními, přestože po diskvalifikaci jiných dosáhl na bodované místo. Týmový kolega George Russell byl jediným, který nebodoval. Zoufalou finanční situaci řešil tým Williams prodejem majoritního podílu v dce řiné společnosti Williams Advanced Engineering. Nástup nových týmů samozřejmě nehrozí. Racing Point (ex-Force India) překvapil celkově desátým místem Sergia Péreze, Sauber jezdil prvně pod jménem sponzora Alfa Romeo a nadále s motory Ferrari (Kimi Räikkönen dvanáctý). Letos budeme svědky dalšího přejmenování. Z týmu Toro Rosso se stane Alpha Tauri, což je značka další aktivity Red Bullu (oděvy). Sezona začíná o víkendu 15. března v Austrálii, nové jsou Velké ceny Vietnamu (5. dubna v Hanoji) a Nizozemska (3. května v Zandvoortu), nepojede se v Německu. ■

1/2020 THauto

Foto Škoda Motorsport

► Motorsport ► ŠKODA MOTORSPORT (2019 – 2020)

Na tiskové konferenci v Praze byla uzavřena úspěšná soutěžní sezona 2019... 2

TOM HYAN

Foto Škoda Motorsport

1 Mistři světa Kalle Rovanperä/ Jonne Halttunen (Škoda Fabia R5) na Rallye Monte Carlo 2019, kde zahájili sezonu osmým místem ve WRC 2 Pro (po vyjetí z trati a výměně dvou kol) 2 Jan Kopecký s Pavlem Dreslerem a vedením týmu (vlevo Pavel Hortek, vpravo Michal Hrabánek)

koda Fabia R5 od své homologace v dubnu 2015 slaví neuvěřitelné úspěchy na celém světě. Vznikla podle předpisů FIA WRC 2 ze sériového homologovaného vozu Škoda Fabia třetí generace, upraveného na pohon všech kol a pře plňovaný zážehový motor 1620 cm3. Pro sezonu 2019 se představila ve vylepšené verzi R5 Evo se zvýšeným výkonem o 2 kW a točivým momentem o 5 N.m, tedy 212 kW a 425 N.m, při prakticky shodných otáčkách jako dříve. Zásluhu na tom má nová řídicí jednotka Magneti

auto 2020/1

3 Chris Ingram se spolujezdcem Rossem Whittockem, vítězové evropského šampionátu (snímek z Maďarské rallye, kterou vyhrál Frigyes Turán na další Fabii)

Marelli, převody byly upraveny pro pozměněnou charak teristiku motoru. K dalším úpravám patří zesílená karo serie a nový ochranný rám podle předpisů FIA 2019 pro vyšší úroveň bezpečnosti, lépe chráněná palivová nádrž, řízení s ostřejším převodem a delší dráhy odpružení kol. Největším úspěchem jsou tituly mistrů světa WRC 2 Pro 2019 v hodnocení jezdců, spolujezdců a výrobců, na které dosáhl tovární tým Škoda Motorsport vedený Michalem Hrabánkem, když se mistrovským titulem ozdobil mladičký Fin Kalle Rovanperä (19) se spolu

► ŠKODA FABIA R5 EVO (2019) MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec VW/Audi EA888, přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem IHI (max. 25 Pa), uložený napříč vpředu; hliníkový blok a hlava válců; předepsaná clona ø 32 mm v sání; DOHC 4V (řetěz); přímé elektronické vstřikování paliva (max. 20 MPa) s řídicí jednotkou Magneti Marelli; objem válců 1620 cm3; výkon 212 kW (288 k)/4900 min‑1 a točivý moment 425 N.m/4750 min‑1; max. otáčky 7500 min‑1. Hmotnost motoru 124 až 125 kg. Revize po 3000 km (RZ). PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – pětistupňová převodovka s manuálním sekvenčním řazením; mechanické diferenciály v obou nápravách; trvalý pohon všech kol. PODVOZEK – samonosný skelet s vnitřním ochranným ocelovým trubkovým rámem podle FIA; všechna kola nezávisle zavěšena na příčných ramenech se vzpěrami McPherson; nastavitelné odpružení s kapalinovými tlumiči, vinutými pružinami a příčnými zkrutnými stabilizátory; kotoučové brzdy Brembo s vnitřním chlazením, ø 355 x 32 mm pro asfaltovou a ø 300 x 32 mm pro šotolinovou verzi; kola z lehkých slitin, 8 x 18 pro asfaltovou a 7 x 15 pro šotolinovou verzi; pneumatiky Michelin.

Foto Tom Hyan ▼

Škoda Motorsport 2019 (zprava jezdci Jan Kopecký, Kalle Rovanperä, Jonne Halttunen a Jan Hloušek)

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – délka 3994 mm, šířka 1820 mm; objem palivové nádrže 82,5 l; minimální hmotnost podle FIA 1230 kg.

4 jezdcem Jonne Halttunenem, přičemž Jan Kopecký obsadil celkově čtvrté místo (na sedačce spolujezdce koncem sezony vystří dal Pavla Dreslera zkušený Jan Hloušek). Hloušek navíc navigoval Filipa Mareše k juniorskému titulu mistra Evropy (ERC1 Junior) před Chrisem Ingramem (oba Fabia R5). V celkovém hodnocení ERC se stal mistrem britský jezdec Ingram, Polák Lukasz Habaj (Fabia R5) byl celkově třetí. Titul mistra světa v kategorii WRC 2 (soukromé týmy) dobyl Francouz Pierre-Louis Loubet (rovněž Škoda). K dalším mezinárodním titulům pro vozy Škoda patří FIA ARC (Man vir Singh Baryan z Keni vyhrál africký šam pionát) a FIA NACAM (Mexičan Ricardo Triviño navigován Marc Martim ovládl mist rovství Severní a Střední Ameriky). Mimořádným úspěchem je dlouhá řada ná rodních titulů v různých zemích světa, celkem třiadvacet titulů od Bulharska po Réunion, samozřejmě nechybějí ani vyhrané šampionáty Slovenska a České republiky. Na Slovensku se nejlépe dařilo Martinovi Kočímu s navigátorem Radovanem Mozne rem Jr., slovenského spolujezdce Igora Baci

Foto Škoda Motorsport

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 200 km/h podle převodů; spotřeba paliva 60 l/100 km (RZ) a 10 – 20 l/100 km (přejezdy).

4 Posádka Jan Kopecký/Pavel Dresler, druhá na Rallye Italia Sardegna 2019 (WRC 2 Pro)

gála měl i maďarský šampion Ferencz Vin cze Jr., národními mistry s vozem Škoda Fabia se stali také Mikolaj Marczyk (Polsko), Giandomenico Basso (Itálie), Stéphane Con sani (Francouz v Itálii na šotolinových rallye), Fabian Kreim (Německo), Adrian Fernémont (Belgie), Kristián Hideg (Maďar v Chorvat sku), Miroslav Angelov (Bulharsko), Vaido tas Žala (Litva), Ib Kragh (Dánsko), Patrik Flodin (Švédsko), Teemu Asunmaa (Finsko), Ivan Ballinari (Švýcarsko), Ricardo Teodosio (Portugalsko), Xevi Pons (Španělsko na šo tolině), Manvir Singh Baryan (Keňa), Thierry Law-Long (Francouz na Réunionu), Ricardo Triviño (Mexiko), Luis Maldonado Jr. (Para guay) a Jorge Martínez (Chile). V roce 2015 debutoval Jan Kopecký v kate gorii WRC 2 triumfem na Německé rallye, v roce 2018 už byl mistrem světa WRC 2, v poslední sezoně přispěl k titulu WRC 2 Pro v hodnocení značek zejména vítězstvím na Německé rallye. Kromě toho znovu vy hrál mistrovství České republiky, a to už popáté v řadě na Fabii R5 (2015 – 2019). Od roku 2012 jezdil s Pavlem Dreslerem, kterého v posledních soutěžích minulé se

5 Michal Hrabánek gratuluje v pražském centru Cubex nejlepší posádce Kalle Rovanperä a Jonne Halttunen zony nahradil Jan Hloušek. O definitivní sestavě na 2020 není rozhodnuto, Jan Ko pecký se však opět představí domácím di vákům, zatímco Kalle Rovanperä postupuje do FIA WRC jako tovární jezdec Toyota Gazoo Racing, kde byla už 27. listopadu potvrzena nová sestava Rovanperä, Sébas tien Ogier (šestinásobný mistr světa) a Elfyn Evans pro vozy Toyota Yaris WRC. Automobily Škoda Fabia R5 a R5 Evo jsou nejúspěšnějšími ve své kategorii, český vý robce dodal přes 320 vozů (z toho čtyřicet R5 Evo) klientským týmům a zajišťuje nadále jejich servis. V rámci strategie klientského motorsportu se soustředí na podporu sou kromých týmů, které rovněž obsadí letošní mistrovství světa FIA WRC 2. Od roku 2017 všechny tituly mistrů světa WRC 2 (Pro) dobyli jezdci vozů Škoda Fabia R5, postupně Pontus Tidemand, Jan Kopecký a Kalle Rovanperä. Na oslavě v pražském centru Cubex byly vystaveny úspěšné soutěžní automobily od devadesátých let, k nimž patří Favorit F2 (od 1991), Felicia Kit Car, Octavia WRC (od 1998), Fabia WRC, Fabia Super 2000, Fabia R5 a nová Fabia R5 Evo. ■

1/2020 THauto

► Motorsport ► FIA WORLD TOURING CAR CUP

Michelisz (Hyundai) vyhrál první závod v Sepangu před Aurelienem Panisem (Cupra)

Foto K&K Racing Team

Do posledního závodu Světového poháru cestovních vozů WTCR 2019 na okruzích nastupovali čtyři jezdci se šancí na titul mistra světa! Ze čtveřice Thed Björk (Lynk&Co), Esteban Guerrieri (Honda), Norbert Michelisz (Hyundai) a Yvan Muller (Lynk&Co) se nakonec radoval maďarský závodník z týmu BRC Hyundai N Squadra Corse, který ze tří závodů finále v Sepangu první vyhrál, ve druhém byl osmý a ve třetím čtvrtý. Michelisz nasbíral 372 bodů, vítěz druhého závodu Guerrieri 349 a jezdci čínské značky pobrali 331 (Muller) a 297 bodů (Björk), což stačilo na překonání všech soupeřů v hodnocení týmů. Pětatřicetiletý Maďar (narodil se 8. srpna 1984 v Himesháze) po závodění online na počítači dostal šanci testu u Zengö Motorsport, byl rychlý, a tak hned vyhrál domácí Suzuki Swift Cup 2006 a Renault Clio Cup 2007. Před deseti lety debutoval ve WTCC, v roce 2017 byl vicemistrem světa na tovární Hondě a ve WTCR přesedlal na Hyundai i30 N TCR.

Norbert Michelisz (Hyundai i30 N TCR) před startem na Slovakiaringu

Foto WTCR

Foto Jiří Nezdařil

Norbert Michelisz, první maďarský mistr světa v motoristickém sportu

Při prvním startu na Audi R8 LMS Ultra ve vytrvalostním závodě v Dubaji koncem roku 2016 dobyla dvojice Kusín/Kačírek druhé místo

Foto Tom Hyan

Foto K&K Racing Team

▼ Marcel Kusín na českých okruzích postupoval od Fiesty po BMW M3 (snímek z Jarní ceny Brna 2003) až po vozy Gran Turismo

Smutná zpráva přišla před Vánoci, pražský závodník Marcel Kusín prohrál 23. prosince boj se zákeřnou nemocí. Marcelova kariéra je spojena s týmem K&K Racing, v němž startoval s Petrem Kačírkem už od časů pohárových závodů Ford Fiesta (od 1993) až po mezinárodní mistrovství ČR s vozy BMW M3 (divize 4 do 3500 cm3), Ferrari 430 GT2 a Audi R8 GT3, ale také ve Spojených arabských emirátech, kde podnikal v Dubaji a vyráběl plastová okna pro stavební průmysl. Otec dvou dcer začínal na ploché dráze v Čelákovicích (narodil se 23. října 1964), zkusil silniční motocykly, ale po zranění přešel na čtyři kola.

auto 2020/1

Gabriele Tarquini (Hyundai) a Qing Hua Ma (Alfa Romeo) na Slovakiaringu

Junior Johnson na Festivalu rychlosti v Goodwoodu 2000 s vozem Chevrolet Impala 1963 (sedmilitrový osmiválec)

Foto Tom Hyan

Mistr rallykrosu Johan Kristoffersson byl nejlepším jezdcem Volkswagenu (Sébastien Loeb Racing)

Foto Tom Hyan

Thed Björk hájil barvy Cyan Racing s vozem Lynk&Co, který je odvozen z jeho vítězného Volva S60 WTCC 2017 (Polestar)

Foto Jiří Nezdařil

na Slovakiaringu! Ma vyhrál už dvakrát ve WTCC (Citroën) a je také prvním Číňanem, který účinkoval ve formuli 1 (jel FP1 na HRT ve VC Itálie 2012). Nejúspěšnějšími jezdci jednotlivých značek jsou kromě Michelisze také Esteban Guerrieri (Honda, druhý), Yvan Muller (Lynk&Co, třetí), Johann Kristoffersson (VW, pátý), Mikel Azcona (Cupra, šestý), Jean-Karl Vernay (Audi, desátý) a Kevin Ceccon (Alfa Romeo, čtrnáctý). Bodovalo 28 jezdců. Nová sezona začíná v Marrákeši 3. až 5. dubna, na Slovakiaringu se jede 5. až 7. června, přibyly závody na okruzích MotorLand Aragón ve Španělsku a Inje Speedium v Jižní Koreji.

Foto Jiří Nezdařil

Světový pohár FIA WTCR v závodech cestovních vozů tvoří deset závodů ročně, které nyní už nezakončuje městský okruh v Macau, ale malajsijský v Sepangu, kde ve WTCR našli nový vrchol sezony, když se dobrovolně vzdali formule 1. Dramatický průběh šampionátu přinesl souboj do posledního závodu, kde měli šanci na titul čtyři jezdci s vozy tří různých značek! Triumf mezi jednotlivci zopakovali jezdci týmu BRC Hyundai, mistr Norbert Michelisz vystřídal na postu nejvyšším Gabriela Tarquiniho, který tentokrát skončil osmý. O senzaci se postaral Číňan Qing Hua Ma, když s vozem Alfa Romeo Giulietta TCR vyhrál třetí závod

Foto WTCR

Foto Jiří Nezdařil

Zleva Esteban Guerrieri, Norbert Michelisz a Mikel Azcona po kvalifikaci v Sepangu

V prosinci opustil tento svět legendární Junior Johnson (28. 6. 1931 – 20. 12. 2019), jezdec první ligy NASCAR Stock Cars, který vyhrál nejvíce závodů (padesát), aniž dosáhl na mistrovský titul. To se mu podařilo jako šéfovi týmu (132 vítězství). Rychlost za volantem získal při distribuci whisky z ilegální palírny svého otce v Severní Karolíně. Když otce zavřeli, začal závodit, aby vydělal peníze. Jeho osudy zachytil ikonický film The Last American Hero, natočený v roce 1973 podle článku Toma Woolfeho v časopise Esquire z roku 1965. Junior (pokřtěný Robert Glenn Johnson Jr.), čtvrtý ze sedmi dětí, postupoval od škvárových okruhů až do NASCAR Cupu. Vyhrál 500 mil Daytony 1960; tři mistrovské tituly pro jeho tým vyjeli Cale Yarborough a Darrell Waltrip. Zemřel po delší nemoci.

1/2020 THauto

► Motorsport ► ING. JOSEF MICHL

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

1 2

SEDMDESÁTINY 5

Dne 10. prosince oslavil závodník Josef Michl životní jubileum. Gratulujeme! mobilů, kde s vozy Škoda 130 RS a Porsche 911 (S, SC a RS) dobyl dalších dvanáct titulů mistra Evropy! Na výčet všech Michlových úspěchů je tato stránka malá, sbíral je v Českém i Slovenském mistrovství, v Zóně Střední Evropa, v ME do vrchu, absolvoval revival Londýn – Sydney atd. Jako strojní inženýr sám dokáže upravovat vozy i motory, postavil vlastní sportovní automobil Opel Michl, v jeho stopách jede syn Dan, úspěšný jezdec ME závodů do vrchu ve třídě E2-SH (Lotus Evora/ Elise). V Kuřimi u Brna má závodní tým, prodej nových vozů Škoda i závodních automobilů a příslu šenství (více na www.michl-motorsport.cz). ■

Foto Tom Hyan

S vozem Škoda 110 L na brněnském okruhu (ME 1975)

1, 2 Josef Michl (Škoda 130 RS) na Ecce Homo 2019 3 Za volantem BMW 318iS (Most 1995) 4 Ecce Homo 2017 s mistrovským Porsche 911 RS 5 S úspěšným vozem Škoda 130 RS (Most 1983) 6 Člen továrního týmu Škoda (Brno 1978) 7 Na Volkswagenu Scirocco ve starém Brně (ME 1982)

auto 2020/1

dyž Josef Michl v roce 1965 vyhrál regionální soutěž na upraveném Pionýru v Brně, jistě netu šil, že bude na závodní dráze ještě o 55 let později! Málokdo ví, že v motocyklových soutěžích stál i na startu mistrovství Evropy, ale zlomená ruka ukončila strmý vzestup! V roce 1970 jel první automobilovou rallye. Značce Škoda zůstal věrný jako soukromník i člen továrního týmu AZNP Mladá Boleslav! Nej prve to byla doba fenomenálních automobilů Škoda 130 RS, vítězil v závodech mistrovství Evropy a po dílel se na titulu mistra Evropy 1981 v hodnocení značek! Mistrovské tituly sbíral na okruzích i v závo dech do vrchu, mistrem Čekoslovenska byl čtrnáct krát, plynule přešel na závody historických auto

Toto není placená inzerce, ale oslava vítězství Peugeotu v Bandama rallye 1978 (čtvrtý dojel Simo Lampinen)

1/2020 THauto

(1961)

Foto Ferrari

► Motorsport ► JEZDCI F1

Ferrari Dino 156 (Reims 1961)

GIANCARLO BAGHETTI (I) v Nizozemsku a pátý v Itálii (druhý mimo MS v Enna). Odešel k ATS

Vyhrál při prvním startu ve formuli 1! A to nejen v MS, když ve Francii porazil Dana Gurneye, ale i při dvou předcházejících startech mimo MS v Neapoli a Syrakusách! Ferrari v roce 1961 půjčil Dino 156 pro nadějné nováčky, Baghetti byl vybrán federací FISA pod vedením Scuderia Sant’Ambroeus (Eugenio Dragoni). V Anglii a Itálii odpadl, na Monze měl nejrychlejší kolo ø 213,776 km/h! Postoupil do továrního týmu Ferrari 1962, nejlépe čtvrtý

1963, Scuderii Centro Sud 1964 (BRM P57), pak jel jen na Monze (naposledy 1967 s Lotusem 49). Narodil se 25. prosince 1934 v Miláně, na přání otce vystudoval metalurgii, ale táta mu v devíti koupil kopii Fiat Ballila s malým motorem! První závod vyhrál na skútru Lambretta, pokračoval s Alfou Romeo a ve F-Junior, pro Ferrari jezdil i sportovní prototypy. Stal se uměleckým fotografem a šéfredaktorem časopisu Auto Oggi. Zemřel 27. listopadu 1995 v Miláně.

Foto Ferrari

Ferrari Dino 156 (Brusel 1962)

WILLY MAIRESSE (B) Momminges jako syn bohatého obchodníka se dřevem, debutoval

v Liège–Řím–Liège 1953 na kamarádově Porsche 356, 1956 soutěž vyhrál na Mercedes-Benz 300 SL (a na svém Peugeotu 203 ve 12 heures de Huy). Dvakrát dobyl Targa Florio (1962 Ferrari, 1966 Porsche), ve 24 h Le Mans byl druhý 1961, třetí 1965 a 1967 (vždy Ferrari). Jeho kariéru uzavřela nehoda ve 24 h Le Mans 1968 (Ford GT40), už nebyl schopen závodit a jeho život skončil 2. září 1969 předávkováním prášky na spaní v hotelovém pokoji v Ostende.

Foto Lotus

Kariéra rychlého Belgičana byla plná havárií, ve F1 začala odpadnutím v tragické VC Belgie 1960 na Ferrari Dino 246 a končila těžkou nehodou na Nürburgringu 1963 (Dino 156), po které byl rok vyřazen, než se vrátil k závodům sportovních vozů. Dvakrát startoval z první řady, ale nejlépe se ve F1 umístil na Monze třetí (1960 Dino 246) a čtvrtý (1962 Dino 156). Mimo MS na Ferrari Dino 156 vyhrál VC Bruselu a Neapole 1962. Narodil se 1. října 1928 ve valonském

Lotus 25 Climax V8 (1964)

PETER ARUNDELL (GB) v Ilfordu, po službě u letectva pracoval v otcových garážích

Do nástupu Lewise Hamiltona v roce 2007 byl Arundell jediným na pódiu při prvních dvou startech F1 (1964 třetí v Monaku a Nizozemsku). Už čtyři třetí místa z pěti startů F1 mimo MS počátkem 1964 byla pozoruhodná (z vedení odpadl ve Snettertonu), ale zůstal ve stínu Jima Clarka a po nehodě v Remeši na Lotusu F2 vynechal rok 1965 a na Lotus-BRM H16 F1 bodoval jen šestým místem v USA 1966, než ho nahradil Graham Hill. Narodil se 8. listopadu 1933

auto 2020/1

a upravil si MG TC pro klubovní závody. V roce 1959 na Lotusu XI porazil i Hilla; Colin Chapman ho pozval do Teamu Lotus, kde vydržel do konce kariéry. Dvakrát vyhrál GP Monaco ve FJ, stal se Králem formule Junior (18 vítězství z 26 startů 1962). Za konec kariéry považuje 1966, dva starty 1968 na Fordu Escort si ani nepamatoval. V červnu 1984 odjel s Rikky (mají dvě děti) na Floridu a vedl svou firmu (počítačové hry). Zemřel 16. června 2009 v Anglii (Fakenham).

► JEZDCI FORMULE 1

Toro Rosso STR4 Ferrari V8 (Abu Dhabi 2009)

Foto Tom Hyan

(2009)

JAIME ALGUERSUARI Jr. (E) Jaime Jr. jezdil malé formule od patnácti, 2008 byl britským mistrem F3,

Ve věku 19 let a 125 dnů se stal nejmladším jezdcem na VC Maďarska 2009, když nahradil Sébastiena Bourdaise v týmu Toro Rosso (pak ho překonal Max Verstappen). Dlouho závodit nevydržel, v pětadvaceti odstoupil, aby mohl být naplno disc-jockeyem! Narodil se 23. března 1990 v Barceloně, otec Jaime byl jezdcem motocyklových Grand Prix (Derbi 50), založil časopis Solo Moto a pořádá závody (mj. manažeroval formuli WS by Renault).

o rok později šestý ve FR3.5 a debutoval na Toro Rosso F1 (do 2011 celkem 46 startů a 31 bodů, nejlépe sedmý). Když ho propustili, komentoval F1 pro BBC, testoval pneumatiky Pirelli pro F1, zajel si závod MS CIK-FIA KZ motokár, 2014 – 2015 jel elektrickou formuli FIA a jeden závod brazilských stock cars, než 1. října 2015 oznámil v Madridu konec se závody. Coby DJ Squire se věnuje hudbě, 2011 vydal vlastní album Organic Life. Otec pokračuje v motorsportu.

Foto Tom Hyan

(1999)

BMW Sauber F1.09 (Abu Dhabi 2009)

NICK HEIDFELD (D) a nakonec Renault. Jako pravidelný účastník mistrovství elektrické

Německý mladík měl podobnou cestu z malých formulí Ford přes F3 a F3000 do formule 1 jako Tomáš Enge, ale Nick byl vždy o kus napřed! Nakonec startoval ve 183 Grand Prix (2000 – 2011) a třináctkrát vystoupil na pódium! Drží rekordy pro jezdce bez vítězství, a to osm druhých míst a 41 dojetých závodů za sebou! Na Festivalu rychlosti 1999 zajel památný rekord s vozem McLaren; v MS F1 vystřídal vozy Prost, Sauber, Jordan, Williams, BMW-Sauber, znovu Sauber

formule FIA v indickém týmu Mahindra Racing byl jmenován zkušebním jezdcem programu hypersportů Automobili Pininfarina (patří koncernu Mahindra). Pro Rebellion Racing účinkoval ve 24 h Le Mans (čtvrtý 2012 a 2014 s Nicolasem Prostem). Narodil se 10. května 1977 v Mönchengladbachu, začal na motokárách, i jeho mladší bratr Sven to dotáhl do F3 a F3000, je komentátorem pro Sky Sports. Nick s Patricií žijí ve Švýcarsku (mají tři děti).

McLaren MP4-24 Mercedes (Abu Dhabi 2009)

Foto Tom Hyan

(2009)

HEIKKI KOVALAINEN (SF) čtrnácté místo ve druhém závodě. Narodil se 19. října 1981

Život po boku Lewise Hamiltona u McLarenu nebyl snadný, přesvědčil se o tom finský závodník Heikki Kovalainen už v sezoně 2008, kdy překvapivě vyhrál VC Maďarska a zajel pole position v Silverstone (jeho nejlepší výsledky)! Dnes zapomenutý vítěz Grand Prix působí v Japonsku, kde od roku 2015 jede mistrovství Super GT pro Lexus Team SARD (nejprve Lexus RC F, od 2017 nový LC500) a v listopadu 2019 při souboji DTM/Super GT na Fuji obsadil

v Suomussalmi, od deseti jezdil motokáry, v roce 2001 postoupil do britské formule Renault a byl osmý v Macau (F3), od 2002 měl podporu Renault Driver Development ve F3, WS by Nissan, GP2 Series a testoval Renault F1. Když Fernando Alonso odešel k McLarenu, nahradil ho na Renaultu F1, 2008 – 2009 jezdil s Hamiltonem u McLarenu, 2010 – 2013 strávil na znovuzrozeném Lotusu resp. Caterhamu a koncem 2013 zaskočil za Kimi Räikkönena u Renaultu (Lotus).

1/2020 THauto

Historie

► ASTON MARTIN DB6 (1965 – 1970)

TOM HYAN Aston Martin DB6 Volante na dobovém propagačním snímku, označení Volante patřilo vždy verzi kabriolet ► 1 Sportovní kokpit kupé DB6 s velkým otáčkoměrem a rychloměrem a pěti menšími kruhovými kontrolními přístroji

Foto Aston Martin

2, 3 Aston Martin DB6, britská legenda na kolech, která soupeřila s Jaguarem E-Type o pomyslný titul nejkrásnějšího britského sportovního vozu

Aston Martin DB6 je vyvrcholením vývoje britského klasika, který byl uveden jako typ DB4 na London Motor Show v roce 1958…

Foto Aston Martin

auto 2020/1

► ASTON MARTIN DB6 (1966)

4 5

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec Aston Martin Lagonda, uložený podélně vpředu; DOHC 2V (řetězy); tři karburátory S.U. HD8 (Vantage: tři dvojité Weber 45); 3995 cm3 (ø 96 x 92 mm); 8,9:1; 282 k (207 kW)/5500 min‑1 (Vantage: 325 k (239 kW)/5750 min‑1) a 390 N.m/3850 min‑1 (393 N.m/4500 min‑1); pětistupňová převodovka ZF (2,73 – 1,76 – 1,23 – 1,00 – 0,83 – Z 3,37); stálý převod 3,73, pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s hliníkovými panely; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava vedená podélnými rameny a příčně ustavená Wattovým přímovodem; pérování vinutými pružinami, teleskopické tlumiče a stabilizátory; kapalinové kotoučové brzdy Girling s posilovačem; hřebenové řízení; pneumatiky 6,70 x 15.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (coupé) – rozvor náprav 2584 mm, rozchod kol 1372/1359 mm; d/š/v 4620/1670/1360 mm; objem palivové nádrže 86 l; pohotovostní/ celková hmotnost 1480/1765 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 230 (245) km/h; zrychlení 0 – 100/160 km/h za 7,0/16,5 (6,5/15,5) s; spotřeba paliva 18,0 (20,0) l/100 km. Původní cena od 4998 liber.

4, 5 Porovnání dvou karosářských variant, nahoře kupé DB6 a pod ním kabriolet DB6 Volante

ejvětší proslulost těmto brit ským vozům dodalo účinkování speciálu Aston Martin DB5 v legendárním filmu Goldfinger jako volba Jamese Bonda, taj ného agenta 007. Základní tvary hliníkové karoserie podle italské licence Touring Superleggera na ocelové plošině s prosto rovým trubkovým rámem se po léta nemě nily, na výkonnější verzi DB4 GT se poprvé objevily sešikmené překryty světlometů. Konstruktér Tadek Marek (1908 – 1982), jenž uprchl před nacisty z Polska a v roce 1941 se přes Casablanku dostal do Anglie, vytvořil nový řadový šestiválec DOHC, nejprve o objemu 3670 cm3 pro typ DB4 a pak zvětšený na 3995 cm3 pro jeho ná sledovníky DB5 a DB6. Výroba automobilů Aston Martin série DB4 až DB6 Mk2 trvala plných dvanáct let! Z cel kového počtu 1113 vyrobených DB4 od roku 1958 bylo sedmdesát kabrioletů (uve den 1961), navíc vzniklo 81 vozů DB4 GT

6 Aston Martin DB6 zůstal ve výrobě v letech 1965 – 1970 jako poslední z klasických typů s originální karoserií Touring Superleggera a devatenáct DB4 GT Zagato (další čtyři následovaly v devadesátých letech!); ná stupce DB5 se od roku 1963 vyrobilo 1063 kusů (z toho 123 kabrioletů) a konečně pro dukce nejúspěšnějšího vyobrazeného typu DB6 činila v letech 1965 až 1970 celkem 1755 automobilů, z nichž bylo 423 vylep šeného DB6 Mk2 se vstřikováním paliva AE-Brico místo trojice karburátorů (nebyl to však úspěch a mnohé vozy byly přestavěny zpátky na karburátory). Údaje o výrobních počtech se mírně odlišují podle různých pramenů, první DB6 Volante (celkem 215 kabrioletů) byly ještě na kratším rozvoru jako DB5, zatímco kupé DB6 měly od po čátku rozvor náprav 2584 mm (větší o 95 milimetrů než DB4 a DB5), což prospělo zejména cestujícím na zadních sedadlech. Největší změnou byla konstrukce podvozku. Trubkový rám podle původní konstrukce Touring Superleggera z DB6 zmizel, zůstala ocelová samonosná stavba s hliníkovými povrchovými panely. Typ DB6 Volante byl

navíc prvním evropským kabrioletem s elek tromechanickým ovládáním střechy. Aston Martin DB6 se představil na Londýn ském autosalonu 1965; byl to zároveň první Aston Martin z Newport Pagnellu (Bucking hamshire), kam se o rok dříve do karosárny Tickford přestěhovala výroba z Felthamu (Middlesex), zatímco ocelové rámy dále dodávala firma David Brown Industries z Huddersfieldu (Yorkshire). Připomeňme, že označení DB jsou iniciály Davida Browna, výrobce traktorů a průmyslových převo dovek, jenž automobilku koupil koncem čtyřicátých let a vlastně zachránil. Teprve v roce 1972 ji prodal, když poklesl trh s trak tory, a navzdory tomu, že byla dobrou rekla mou pro celou průmyslovou skupinu David Brown Group, už nedokázal financovat. Na jeho počest bylo typové označení DB obnoveno v roce 1994 a nástupci tehdejší DB7 je používají dodnes… Vozy Aston Martin patřily k nejrychlejším automobilům své doby. Na první ►►►

1/2020 THauto

Foto Aston Martin

► ASTON MARTIN DB6 (1965 – 1970)

1 2

1 Jeden z dochovaných kabrioletů DB6 Mk1 Volante, tedy karburátorová verze z roku 1968 2 Interiér DB6 Volante se samočinnou převodovkou Borg-Warner (1968) 3 Kabriolety DB6 Volante byly prvními evropskými vozy s elektrickým ovládáním mechanismu sklopné střechy 4 S prodlouženým rozvorem byl DB6 čtyřmístný 5 Výroba karoserií v továrně Aston Martin v Newport Pagnellu

auto 2020/1

pohled se DB6 lišil od předchůdců větším rozvorem i délkou, spoilerem na odtokové hraně zádi a děle nými nárazníky. Výkon hliníkového šestiválce 4,0 l byl obdivuhodný, 207 kW (282 k) v základní verzi a do konce 239 kW (325 k) v provedení Vantage se třemi dvojitými karburátory Weber, s nimiž největší rychlost vzrostla přes 240 km/h a zrychlení na sto se zkrátilo na méně než sedm sekund! Bez příplatku bylo možné nahradit pětistupňovou převodovku ZF třístupňovou samočinnou Borg-Warner No.8, ale kdo by to dobro volně dělal! Působivá byla kola s drátovým výpletem a centrální maticí. V sedmdesátých letech však už byl DB6 příliš malý, nároky stoupaly, a tak se jeho ná stupcem stal větší Aston Martin DBS. Zprvu pokra čoval s řadovým čtyřlitrovým šestiválcem, než se uplatnil velký osmiválec 5,3 l, opět konstruovaný Tadekem Marekem, jenž prožil neúspěšný křest oh něm na závodní dráze 24 h Le Mans 1967 (ve vozech Lola T70). Na dlouhá léta pak osmiválec vystřídal řadové šestiválce, jež se vrátily až v typu DB7 (1994). Pod taktovkou Forda ale u DB7 šlo o upravené motory Jaguar AJ6, takže DB6 zůstává posledním šestiválcovým originálem od společnosti Aston Martin Lagonda. Čtyřlitrový šestiválec tohoto typu poháněl také malou sérii prvních 56 sedanů Lagonda Rapide (1961 – 1964), přímo odvozených z typu DB4, ale s delším rozvorem a zadní nápravou typu De Dion.

6 7 8

Foto Aston Martin

6 Aston Martin DB4 měl odlišnou příď s klasickými kruhovými světlomety, rovněž se vyráběl jako kupé i kabriolet 7 Předchůdce Aston Martin DB5 už měl světlomety pod průhlednými překryty, ale kratší rozvor náprav (1963 – 1965) 8 Aston Martin DB5 se dodával také coby kabriolet, ale 90 % produkce tvořila kupé se splývající zádí 9 Karosárna Harold Radford vyrobila několik sportovních kombi Shooting Brake na základě DB6 a DB5 (na snímku) 10 Vylepšený Aston Martin DB6 Mk2 se vstřikováním paliva (1969 – 1970) 11 Řadový čtyřlitrový šestiválec se vstřikováním paliva AE-Brico (DB6 Mk2)

Londýnská karosárna Harold Radford vyrobila ome zenou sérii třídveřových sportovních kombi DB5 a DB6, označovaných Shooting Brake. Iniciály DB se prvně objevily na typu DB2 v roce 1950, zároveň to byl první model s řadovým šesti válcem, který David Brown získal koupí další auto mobilky Lagonda, pro niž motor 2,6 l DOHC navrhl legendární Walter O. Bentley! Retrospektivně bylo později označní DB1 přiděleno čtyřválcovému typu 2 Litre Sports, jenž se vyráběl v letech 1948 – 1950. V typu DB2/4 (byla to čtyřmístná verze DB2) se mo tor zvětšil na 2,9 litru a pokračoval ve vylepšeném DB Mk.III (pozor, nikoli DB3, tohle označení vyne chali!) a celkem se všech variací na téma DB2 vyro bilo přes 1700 kusů. Dalším krokem byl DB4, první typ nové řady, která vyvrcholila popsanou DB6. Málokdo se vyzná ve všech typech Aston Martinu, ale jedna éra skončila právě s DB6, přestože čtyř litrový šestiválec pokračoval ještě další roky v novém a větším kupé DBS (do 1972). Novou karoserii navrhl stylista William Towns, se šestiválcem vzniklo 787 vozů DBS, ale varianta DBS V8 už představovala přechod na vidlicové osmiválce. To však je jiná kapitola. Bohatou historii Aston Martinu navíc nyní zpestřují opětovné stavby některých modelů, ozna čené jako Continuation Series (DB4 GT, DB4 GT Zagato a DB5 Goldfinger 007 Specifications). ■

1/2020 THauto

Foto TH Motormedia

► ŠKODA 120 S (1971 – 1975)

ZAPOMENUTÁ... V loňském roce uplynulo padesát let od zahájení výroby Škody 100/110; její málo známá sestra 120 S je už téměř zapomenutá...

auto 2020/1

TOM HYAN 1 Dva vozy Škoda 120 S a 120 S Rallye, připravené pro redakční test odborného časopisu Automobil (vyšlo v čísle 5/1972) 2 Zatímco silniční verze má ukazatele směru v nárazníku, u soutěžní jsou přemístěny přímo do čelní stěny karoserie

Foto TH Motormedia

atímco automobilů Škoda 100 a 110 s interním označením 722, resp. 717, bylo vyrobeno přes milion kusů (poprvé v historii čs. automobilo vého průmyslu), tvořila produkce odvozené Škody 120 S (typ 728) stěží několik desítek. Původní plán byl padesát kousků coby rychlý automobil pro Ministerstvo vnitra ČSSR a dalších padesát pro motor sport, podle dostupných údajů jich v prvním případě odebrali osmatřicet, ale řada dalších vozů pro automo bilové soutěže a závody vznikla i přestavbami, stejně jako v případě slavného kupé Š 130 RS. Na první po hled vozy vpředu odlišovala mřížka pro přívod vzduchu k chladiči; silniční verze měly nárazníky a čtrnáctipalcová ocelová kola, varianty pro motorsport byly bez náraz níků a na třináctipalcových litých kolech z elektronu. Přesto Škoda 120 S stejně jako později 130 RS získala homologaci pro skupinu A2 podle FIA, výrobce totiž

Foto AZNP Škoda Foto AZNP Škoda

► ŠKODA 120 S (728) MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec Škoda, uložený podélně vzadu za nápravou; OHV 2V; 1172 cm3 (ø 72 x 72 mm); a) dvojitý karburátor Jikov 32 DDSR; 9,4:1; 59 k DIN (43,4 kW)/5000 min‑1 a 87 N.m/3500 min‑1; b) dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE; 10,8:1; 85,5 k DIN (62,9 kW)/6500 min‑1 a 100,5 N.m/5000 min‑1, max. 7000 min‑1. Vodní chladič vpředu bez větráku; chladič oleje; alternátor, elektrická výzbroj 12 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka s obložením Ferodo a kapalinovým vypínáním; čtyřstupňová převodovka Škoda s řazením na podlaze (série: 3,80 – 2,12 – 1,41 – 0,96 – Z 3,27; rally: 3,08 – 1,94 – 1,35 – 1,08 – Z 3,27); stálý převod 4,44 (alternativně 4,10 až 3,70); pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná a vzadu vlečená ramena; vinuté pružiny a kapalinové tlumiče; dvouokruhové kapalinové brzdy s posilova‑ čem, vpředu kotoučové a vzadu bubnové; pneumatiky a) 165 SR 14 s ocelovými koly, b) 165 SR 13 s koly z lehké slitiny.

uvedl produkci 736 vozů v roce 1971 a dalších 428 v prvním čtvrtletí 1972. Hovořit o podvodu je dnes po někud silné slovo, stodvacítky vycházely ze stodesítek, lišily se jen mírně zvětšeným objemem motoru a pře místěním chladiče ze zádi do přídě. Odpadl tak větrák chladiče, který ubíral pět až deset koní výkonu (3,7 až 7,4 kW), na druhé straně se výrazně zmenšil přední zavazadlový prostor, kam se přestěhovaly chladič, ná hradní kolo a hrdlo zvětšené nádrže paliva. Podvozek zůstal prakticky shodný. Motor dostal zesílený hliní kový blok, nové čtvercové rozměry ø 72 x 72 mm a zdvihový objem 1172 cm3. Standardní výkon se zvýšil na 43,4 kW (59 k) DIN/5000 min‑1, ale u závodních verzí přesáhl 63 kW (85 k)/6500 min‑1 se dvěma dvojitými karburátory Weber! Homologováno bylo i mazání se suchou klikovou skříní a sedmilitrovou nádrží oleje. Tovární vozy Škoda 120 S po homologaci z 1. dubna

▲ Soutěžní vozy Škoda 120 S Rallye startovaly na sportovních podnicích doma i v zahraničí (1972 – 1976)

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2400 mm; rozchod kol 1280/1250 mm; d/š/v 4155/1620/1380 mm; pohotovostní/celková hmotnost od 795/1170 kg; objem palivové nádrže 58 l (vpředu). PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 150 (a více) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 16,4/14,2 s; kilometr s pevným startem za 38,6/34,8 s; spotřeba paliva neuvedena.

1972 (nebyl to apríl!) startovaly ve vybraných závodech ME cestovních vozů na okruzích. Ve Velké ceně Brna 1972 nasadil tým Auto Škoda Mladá Boleslav dva vozy do dvouhodinovky první divize, Jaroslav Bobek dojel pátý a jeho synovec Václav Bobek ml. obsadil osmé místo (dominovaly Alfy Romeo GTA Junior). Tři auto 3 Tovární jezdec Jaroslav mobily Škoda 120 S se objevily v 6 h Nürburgringu 1972, Bobek (Škoda 120 S) dojel posádka Jaroslav Bobek/Milan Žid byla pátá v divizi I, pátý v divizi I na deštivé Velké zatímco dvojice V. Bobek ml./Horsák a Brunclík/Jelínek ceně Brna 1972, kterou neuspěly. Pestřejší byla účast v automobilových sou v tréninku poznamenala smrt těžích, Škoda 120 S Rallye se uvedla pátým místem Luigi Rinaldiho (Alfa Romeo) v mezinárodní Rallye Vltava 1972 (Horsák/Motal), Johnny Haugland z Norska byl celkově osmý ve Švéd 4 V motorovém prostoru chybí chladič s větrákem; ské rallye 1973 (MS), Jaroslav Jelínek a Milan Žid za pro tovární tým byly chránili čest značky čtvrtým a šestým místem na Vltavě k dispozici i verze 1299 cm3 1973 (ME), když Haugland a Horsák odpadli, Finové (ø 75,8 x 72 mm) na hranici Markku a Ilkka Saaristo dojeli patnáctí v 1000 jezer objemu třídy A2 1300 1973 (MS), Haugland byl sedmý ve Švédské rallye 5 Pod přední kapotou nezbylo a Markku Saaristo třináctý v 1000 jezer 1975 (a oba vy mnoho místa, přestěhovaly hráli třídu A2 1300) atd. Památná je účast v RAC Rallye se tam chladič i hrdlo nádrže; 1975, kdy tovární vozy Š 120 S vládly třídě A2 1300 také náhradní kolo (Haugland/Gallagher, Havel/Kirkham a Zapadlo/Hortek). bylo přemístěno Pak už převzala žezlo nová Škoda 130 RS. ■

1/2020 THauto

Kresby Karrier/Rootes

► Historie ► KARRIER MOTORS (1904 – 1981)

BRITSKÁ KLASIKA K šesti základním značkám britské skupiny Rootes patří také specializovaný výrobce užitkových automobilů Karrier... TOM HYAN

1 Klasický Bantam pro svoz odpadu prošel modernizací v roce 1963, ale klasická budka používaná od roku 1952 zůstala

ootes Group sloučil výrobce osobních vozů Hillman, Humber, Sunbeam a Singer, ale také užitkových Commer a Karrier. Posledně jme novaná značka proslula především automo bily pro komunální účely, hojně využívanými především pro svoz domovního odpadu. Jméno s dlou hou tradicí zaniklo v osmdesátých letech, když přežilo s druhou generací klasického Bantamu (facelift 1952) a novými typy Gamecock (od 1962 s moderní budkou jako Commer). Už v roce 1967 byl celý Rootes Group pod kon

2 Karrier Bantam se dodával se čtyřválcovým motorem, buď zážehovým Humber Hawk 2267 cm3, anebo vznětovým Perkins 2260 cm3 (později 3330 cm3) 3 Karrier Bantam Mobile Shop, pojízdná prodejna se vstupem klienta až do interiéru

3 trolou Chrysleru, jenž spojil svoje britské aktivity v oblasti užitkových vozů Karrier, Commer a Dodge Kew do zá vodu v Dunstable místo nedalekého Lutonu, kam byla vý roba převedena už v roce 1934, když společnost Rootes Securities koupila Karrier Motors. V roce 1978 Chrysler UK prodal Rootes Group francouzskému Peugeotu, ale ten roce 1981 odprodal užitkové vozy firmě Renault Véhi cules Industriels. Nový majitel jméno Karrier nevyužil, krátce ještě používal Commer a Dodge, ale poslední modely nesly současně znak Renaultu. ►►►

1/2020 THauto

► KARRIER MOTORS (1904 – 1981)

1 Původní poválečný Bantam jako plošinový vůz a tahač návěsů (od 1948) 2 Karrier Bantam se závěsem typu BK, který umožňuje vlečení přívěsů se zdviženými předními opěrnými koly (1948) 2 Tříkolový nákladní Karrier Colt 2 Ton pro svoz domovního odpadu (1929) 4 Podvozek tahače Bantam první poválečné generace s klasickým žebřinovým rámem 5 Karrier Economical Refuse Collection System využíval koňskou sílu pro přejezd mezi domy pro sběr odpadu, zatímco mechanický tahač odvezl jiný plný vůz na skládku (1937)

Foto Karrier/Rootes

Herbert Fitzroy Clayton (1857 – 1935) založil společnost Clayton & Co. v Huddersfieldu, kterou později vedl jeho syn Reginald Fitzroy Clayton (1885 – 1938), a už v roce 1904 se pustil do výroby nákladních vozů a autobusů, jež dostaly značku Karrier. První typy A bezkapotové koncepce poháněly motory Tylor londýnské firmy J. Tylor & Sons, Ltd., následovaly typy B (od 1911) a B4 (Subsidy Wagon od 1913 pro armádu) s obvyklou kapotou. V roce 1920 dostala společnost jméno Karrier Motors, Ltd., a pokračovala klasickými typy 2 až 6 Ton, v roce 1928 nabízela nákladní Goods Models 40 cwt až 12 Ton a autobusy pro 20 až 72 sedících (také třínápravový dvoupodlažní pro 63 cestujících). V roce 1930 tvořily

auto 2020/1

6 7

6 Tříkolový tahač Karrier Cob se vyráběl v letech 1931 – 1938

7 Nový Gamecock WC4 se sklápěcí nástavbou 7,64 m3 pro svoz odpadu (1969) 8 Nový Gamecock WC5 se sklápěcí nástavbou 13,76 m3 pro svoz odpadu (1969) 9 Karrier CYR 2 Ton Refuse Collector (1930)

9 v ýrobní program autobusy Cutter (20 míst), Coaster (26), Chaser (32) a třínápravové Clipper (40) a Consort (68), ale už ve dvacá tých letech Karrier nabízel také speciální zametací vozy, automobily pro svoz odpadu a tříkolové typy Colt (od 1929, svoz odpadu) a Cob (1930, tahač podobného druhu jako Scammell Mechanical Horse). Nechyběla ani vozidla pro smíšený provoz na silnici či železnici (Road Railer a kolejové autobusy). Těžké třínápravové nákladní typy Six -Wheeler procházely vývojem od roku 1924 až k dvanáctituně Colossus (1932). V roce 1934 firmu Karrier převzal Rootes prostřednictvím své automobilky Humber, už v roce 1928 pohltil také Commer Cars z Lutonu a soustředil tam produkci náklad ních vozů, zatímco autobusy a trolejbusy byly převedeny do Wolverhamptonu (Roo

Foto Karrier/Rootes

10 Zametací vůz Karrier-Yorkshire Road Sweeper se šestiválcem 59 kW (80 k) a zásobníkem na dvě tuny odpadu (1950)

tes/Sunbeam). Výroba Karrierů však po kračovala. V letech 1931 – 1938 byl velmi oblíbený tříkolový tahač Karrier Cob s plo chým dvouválcem Jowett 17 HP, v roce 1934 se představil slavný čtyřkolový Ban tam, jehož výroba byla obnovena po válce ve verzích 30 cwt a 2 Ton, záhy doplněný větším typem CK3 (3-4 Ton) v roce 1948. Za války se vyráběly vojenské trambusy K6 se znakem náprav 4x4, vzniklo jich přes deset tisíc včetně šestikolových typů. V roce 1950 vyjel první Gamecock se shod nou ocelovou budkou jako Commer. V rám ci racionalizace se později vyráběly skříňo vé vozy Walk-Thru a malý Spacevan jak se značkou Commer, tak Karrier. Vozy používaly vlastní zážehové motory Rootes Group (Humber Hawk a Super Snipe) nebo originální vznětové dvoudobé

Rootes TS3 (tříválec s šesti protiběžnými písty) či čtyřdobé Perkins Diesel. V roce 1963 prošel legendární Bantam moderni zací, ale zůstal s budkou oblých tvarů, za tímco větší Gamecock přešel na moderní budku Commer. Nechyběly ani kapotové typy, spřízněné s vozem Commer Super poise. Z dnešního pohledu je jistě zajímavá varianta Kaiser Bantam Electric ze spolu práce se Smiths Delivery Vehicles, a to včetně návěsového tahače (1959). Komu nální vozidla také často vznikala ve spolu práci s firmou Yorkshire Patent Steam Wa gon Co. z Leedsu, která v letech 1901 – 1937 úspěšně vyráběla parní nákladní vozy. K posledním typům Karrier patří Bantam, Gamecock (WC4 a 5) a těžký VC7, nabíze né především pro různé nástavby, určené pro sběr, zhutňování a svoz odpadu ►►►

1/2020 THauto

► KARRIER MOTORS (1904 – 1981)

Foto Karrier/Rootes

2 1 Karrier K6 se znakem náprav 4x4 se vyráběl za války pro britskou armádu (1943) 2 Karrier Gamecock se vyráběl se šestiválcovým motorem, zážehovým Commer/Humber 4750 cm3, anebo vznětovým Perkins 5800 cm3 (typ 6-354) 3 Karrier-Yorkshire při demonstraci omývání dlažby po chemickém útoku (simulace 1938 před vypuknutím druhé světové války) 4 Karrier CK3 (3-4 Ton) se představil v roce 1948, jeho nástupcem se od roku 1952 stal první Gamecock 5 Karrier-Yorkshire s budkou Commer Superpoise a motorem Perkins P6 (model 1954) 6 Karrier Rigid Six-Wheeler (vývoj od roku 1924); na snímku terénní model 10 Ton z roku 1935

auto 2020/1

s vlastními nástavbami Rootes Group. Pouze Ban tam měl až do konce výroby originální zaoblenou budku z počátku padesátých let, větší typy vycházejí z podstatně modernější pro nákladní vozy Commer (od 1962). Další údaje platí pro modely 1969. Všech ny mají standardně čtyřstupňovou synchronizo vanou převodovku, pro WC5 a VC7 je na přání pěti stupňová, pro VC7 rovněž šestistupňová. Pohonnou jednotkou Bantamu je zážehový čtyřválec Humber Hawk 2267 cm3 (ø 80,96 x 109,98 mm) o výkonu 41 kW (56 k)/3400 min‑1; na přání se montuje vzně tový čtyřválec Perkins 4-203 o objemu 3330 cm3 a výkonu 46 kW (63 k)/2600 min‑1. Podvozky se do dávají se šestnáctipalcovými koly a rozvorem náprav 2489, 3099 nebo 3480 mm, tuhé nápravy jsou od pruženy podélnými listovými pery (vpředu s kapali novými tlumiči). Nástavby pro svoz odpadu mají ob jem 5,35 až 9,17 m3. Celková hmotnost naloženého vozidla je do 5,5 tuny. Bantam se vedle různých ko munálních verzí Refuse Collectors a Gully Emptier dodával jako sklápěč (Highways Tipper), skříňový vůz, pojízdná prodejna (Perfect Shop On Wheels) a dokonce coby tahač návěsů (Tractor). Karrier Gamecock WC4 (do 8 tun) a WC5 (do 9,65 t) s modernější budkou Commer dostal vznětový čtyř válec Perkins 4-236 o objemu 3860 cm3 a výkonu 59 kW (80 k)/2800 min‑1, konstrukce tužšího pod vozku byla obdobná jako u Bantamu, ale WC5 měl sedmnáctipalcová kola. Nástavby na svoz odpadu dostaly objem 7,67 až 13,76 m3. Rozvor náprav byl

6 alternativně 2291, 3581 nebo 4115 mm, pro WC5 pouze 3581 mm. Pro největší VC7 (a pro WC5 na přání) byl k dispozici legendární šestiválec Perkins 6-354 o objemu 5800 cm3 a výkonu 88 kW (120 k)/ 2800 min‑1, největší vůz jezdil na dvacetipalcových kolech (všechny jsou dvounápravové s dvojmontáží vzadu), měl rozvor náprav 4115 mm a nástavbu až na 19,1 m3 odpadu. Budky se alternativně dodávaly jako Double Cab se třetími bočními dveřmi v prodlou žené zadní části, aby se měli popeláři kam schovat. Komunální Karriery patřily k obvyklému obrazu brit ských měst ještě dlouho po ukončení výroby. Rootes Export Division v padesátých letech nabízela užit kové vozy Commer a Karrier ve 132 zemích světa včetně Austrálie, Kanady, Jižní Afriky, Keni, Brazílie, Argentiny, Indie, Japonska, Francie, Belgie, Egypta, Libanonu a mnoha dalších. ■

Foto Tom Hyan

► Historie ► RUDGE-WHITWORTH (1911 – 1939)

LEGENDA...

Málokterá předválečná značka se těší dodnes takové oblibě jako britská Rudge, proslulá sportovními úspěchy...

ejvětší kuriozitou jistě je, že tyto motocykly až do zániku výroby v roce 1939 nesly jméno Rudge, tedy majitele britského hostince, který sice také vyráběl jízdní kola, ale motocyklů se zdaleka nedožil! Daniel Rudge totiž zemřel v pouhých čtyřiceti letech dne 26. června 1880, o pět let později jeho firmu koupil jistý George Woodcock, ale pokračovala coby D. Rudge & Co. až do roku 1894, kdy se změnila na Rudge Whitworth Cycles po spojení s firmou Whitworth Cycle Co. z Birminghamu, založenou Charlesem Henry Pughem, který pak se svými syny Charlesem Vernonem a Johnem Pughem přidal v roce 1911 v Coventry výrobu motocyklů... Jméno Rudge-Whitworth je dobře známé automobilistům coby výrobce rychlosnímacích kol s drátovým výpletem a centrální maticí, jejichž iniciátorem byl John Pugh, určených především pro sportovní vozy. Doznaly obrovského rozšíření, po druhé světové válce převzala všechna práva automobilka Jaguar Cars. Bicykly nesly také značku Rudge-Whitworth, ale motocykly nejčastěji jen Rudge, a to ji dostaly po 31 letech od smrti jejich nositele! Odpočátku sbíraly sportovní úspěchy. V roce 1911

auto 2020/1

PETR RUTEK 1 V České republice je početná skupina příznivců značky Rudge, můžete je potkat na různých akcích včetně Festivalu rychlosti mezi pavilony v Brně Victor Surridge jako první překonal 60 mph (96 km/h) v Brooklands, když zajel kolo průměrem 66,47 mph (107 km/h) a hodinu průměrem 60,45 mph (97,3 km/h), záhy však za řídítky Rudge zahynul na Tourist Trophy. Rudge se tam vrátila až v roce 1913, kdy byl Ray Abbott druhý a roku 1914 Cyril Pullin vyhrál jedinkrát pořádanou dvoudenní Se nior TT. V roce 1924 se zrodily první Rudge Four, tedy čtyřventilové jednoválce se čtyřstupňovou převodovkou, a tyto motocykly značku nejvíce proslavily, když dobyly nespočet vítězství, včetně dalších triumfů na Tourist Trophy. Poptávka pro vítězných strojích byla tak velká, že ve výrobě dostala přednost pětistovka před třistapadesátkou. První motocykly Rudge měly v roce 1911 jednoválec 499 cm3 (ø 85 x 88 mm) a tyto rozměry válce zachovaly i nejslavnější čtyřventily Roadster, Sports a Special od

konce dvacátých do konce třicátých let! Konstrukce čtyřventilové hlavy OHV byla několikrát obměněna. Když Graham Walker vyhrál Velkou cenu Ulsteru 1928 ve třídě 500 cm3, změnil se Sports na Ulster. První Rudge nesla jméno Multi, protože měla nekonečný počet převodů, používala totiž řemenový variator s hnací a hnanou řemenicí proměnného oběžného průměru (jako pozdější systém DAF Variomatic). Vzduchem chlazený motor měl ventilový rozvod IOE (inlet-over-exhaust) a Rudge 500 Multi se vyráběla v letech 1911 až 1923! V období 1912 – 1913 se prodával také malý auto mobil Rudge Cyclecar se vzduchem chlazeným jednoválcem 750 cm3 (ø 85 x 132 mm) a řemenovou převodovkou Multi. V počátcích Rudge se objevily také jedno válce 750 Multi pro motocykly se sidecary, po válce přešel jediný dvouválec 1000 V‑Twin na pohon zadního kola řetězem a čtyřstupňovou převodovku vlastní konstrukce, od něhož už byl jen krůček ke čtyřventilům 250, 350 a 500 cm3, nabízeným jako motory Python i jiným výrobcům. V roce 1928 se zrodily plochodrážní speciály (čtyřventily OHV), na TT Lightweight 1934 obsadily Rudge první tři místa, ale ani to značku

Foto Rudge

5 nezachránilo před bankrotem. V roce 1935 podnik Rudge-Whitworth Ltd. v Coventry (drátová kola a ložiska se vyráběla v Birminghamu) koupila společnost EMI (Electric and Musical Industries, Ltd.) z Hayesu (Middlesex), pokračovatel gramofonové legendy His Master’s Voice, a roku 1937 přestěhovala výrobu do Hayesu, kde ještě vznikly poslední motocykly (British Army odebrala 200 kusů nového dvouventilu Rudge 250, ale pak přešla válečná výroba na radiolokátory EMI). V roce 1943 koupil Raleigh práva na značku Rudge-Whitworth a po válce ji využil pro jízdní kola. Náhradní díly moto cyklů se však dodávají dosud, vyráběné na originálních přípravcích. Ojedinělý pokus o oživení značky v roce 1981 nebyl úspěšný (prototyp V-Twin 1000 cm3). Když v roce 1932 Enzo Ferrari rozšířil svoji Scuderia Ferrari o motocyklový závodní tým, padla jeho volba na britské stroje Rudge. Jeho jezdci Giordano Aldrighetti a Aldo Pigorini vyhráli v sezoně 1933 celkem sedm italských závodů, Giordano čtyři ve třídě 500 cm3 a jeden

Foto Rudge

2 Typický jednoválec Rudge 500 Ulster OHV 4V v provedení 1937 s paralení dvojicí sacích a radiální dvojicí výfukových ventilů 3 Rudge 500 Multi s řemenovým variátorem (1911) 4 Plochodrážní Rudge 500 Four pokořil stroje Douglas, aby pak koncem třicátých let udělal místo speciálům s motory JAP 5 Rudge Ulster 500 model 1935 (jednoválec OHV 4V) 6 Vylepšený Rudge Ulster 500 model 1938

250 cm3, Aldo dva ve třídě 350 cm3. Už v roce 1932 vyhrál Aldrighetti devětkrát a Pigorini se stal mistrem Itálie na Ferrariho Rudge 350! K dalším Ferrariho jezdcům na Rudge patřili slavný Piero Taruffi (později F1), Guglielmo Sandri, Giuseppe Fagnani, Carlo Baschieri a Francesco Lama. Dnešní The Rudge Enthusiasts Club Ltd., založený v roce 1956, sdružuje přes 800 členů ze 23 zemí, kteří vlastní dva tisíce motocyklů Rudge! Motocykly Rudge mají bohatou historii také u nás, jejich popularita vzrostla po vítězství irského závodníka Henry George Tyrell-Smitha na II. Velké ceně moto cyklů Československa 1929, pořádané na silničním okruhu u Zbraslavi. Motocykly Rudge sedlali například Václav Stanislav, Jan Chrastina, Jan Bednář, Jiří Plichta, Antonín Šiška, Rudolf Böhm, František Maršálek a Jaroslav Roubíček, kteří se přihlásili na Velkou cenu Prahy 1946 na motolském okruhu. Dnes můžete stroje Rudge, především zásluhou Bratrstva Ručky, u nás vidět na mnoha domácích jízdách historických vozidel. ■

1/2020 THauto

► THE BRITISH MOTOR MUSEUM

Foto Tom Hyan

eXtra

ZAPRÁŠENÁ

PÝCHA

Někdejší invenci britského automobilového průmyslu skvěle dokumentuje muzeum v Gaydonu, které převzalo i sbírku Jaguaru z Coventry... TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Gaydon (GB)

Foto Helena Hyanová

1 Prototyp sportovního vozu Rover/Alvis P6BS s hliníkovým motorem 3.5 V8 vzadu (1967); za ním zelený Triumph Lynx se stejným motorem V8, ale uloženým vpředu (1978)

ývoj ve Velké Británii zjevně předznamenal úpadek Evropy jako vedoucí průmyslové i kulturní části světa; dnešní události to jen dotvrzují. Z průkopníka industrializace a au tomobilového průmyslu se stala země, kde sice nadále vznikají téměř všechny monoposty for mule 1, ale sériová výroba automobilů je v rukou zahra ničního kapitálu. Snad nejlépe na tom je úspěšný Jaguar Land Rover, nyní součást indické Tata Group; mezinárodní konsorcium z arabských zemí a Itálie

auto 2020/1

2 MG XPower SV, poslední pokus o supersportovní automobil tradiční značky, postavený pouze v 82 exemplářích na podvozku Qvale (De Tomaso) Mangusta (model 2004) 3 Rover 3.5 Litre Saloon (typ P5B), klasický sedan s motorem 3.5 V8, vyobrazený kus používala britská královna Alžběta II (model 1973)

3 vládá Aston Martin, italské od loňska i Morgan; značky o Rolls-Royce, Mini a Bentley patří BMW Group, resp. Volkswagenu; MG Cars náleží Číně; Lotus bojoval o přežití pod malajsijskou taktovkou, než padl do rukou Číňanům; majitelé z Ruska dovedli k bankrotu TVR (vrátil se s britským vedením) a LDV alias Leyland DAF Vans (koupili Číňané); Ford produkci automobilů ve Velké Británii definitivně ukončil a zavírá i továrny na motory; Vauxhall je značkovou variantou Opelu pod vedením Groupe PSA; Němci po převzetí ERF dávno

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

7 výrobu zastavili, stejně jako americký PACCAR v případě značek Foden a Leyland, atd., atd. Největ šími producenty osobních vozů ve Velké Británii tedy jsou Toyota, Nissan, Honda a Mini (BMW), vesměs podniky v zahraničním vlastnictví... Druhá světová válka navzdory vítězství zemi ne smírně vyčerpala, ale přesto byla převážná většina britských automobilových značek po roce 1945 zachována. Ještě koncem šedesátých let jezdilo na britských silnicích devadesát procent vozidel

britské výroby, pak však následovaly neuvěřitelné změny, vyvolané překotným slučováním podniků do British Motor Corporation, později British Ley land, a nakonec Austin Rover Group, resp. MG Rover Group. Britové z důvodů tradice nějaký čas vyráběli stejné vozy pod různými slavnými značka mi, ale byla to cesta do pekla. Jeden z typů dokonce nesl šest různých značek, a to Issigonisova řada BMC 1100/1300, která se prodávala jako Austin, Morris, MG, Riley, Wolseley a Vanden Plas. Dvě největší značky Austin a Morris se coby zakládající členové British Motor Corporation (BMC) podílely na uvedení slavného Mini geniálního konstruktéra Aleca Issigonise, jenž určil koncepci moderního malého vozu (přední pohon, motor vpředu napříč, kola v rozích karoserie, téměř svislá zadní stěna), vznikl ve více než pěti milionech exemplářů a přežil do dnešních dnů jako samostatná značka BMW Group. Alec Issigonis hned po válce vytvořil kla sický sedan Morris Minor, jehož více než milionová produkce také patří k britským milníkům. The British Motor Museum (dříve The Heritage Motor Centre) v britském Gaydonu je jedním z nej větších účelově vybudovaných stánků automobilové historie nejen ve Velké Británii, ale i na světě. Mu zeum vzniklo v roce 1993 z iniciativy Rover Group, nástupce British Motor Corporation, ale po defini tivním zániku této automobilové skupiny už není vázáno pouze na její výrobky, takže byl stánek histo rie přejmenován a výběr rozšířen i na jiné britské značky (Ford, Vauxhall, Lotus, Reliant a další). Původně vzešlo z archivů a sbírek Leyland Historic Vehicles, založených 1975, v roce 1983 se ►►►

4 Kupé Rover T3 s plynovou turbínou o výkonu 81 kW (110 k), uloženou vzadu, a pohonem všech kol (1956) 5 Turbínový sedan Rover T4 s výkonem 103 kW (140 k) a pohonem předních kol z roku 1961 (jeho tvary předurčily Rover 2000, Vůz roku 1963) 6 Austin Sixteen, 25. června 1946 vyrobený miliontý vůz značky Austin, jehož karoserie nese podpisy všech zaměstnanců automobilky v Longbridge 7 Vanden Plas Princess 4 Litre Limousine, první automobil luxusní britské značky, která vzešla z londýnské pobočky belgické karosárny (1968) 8 Leyland Eight, první britský řadový osmiválec, s nímž Leyland vstoupil do světa osobních vozů (model 1927 Thomas Special; motor OHC 7,2 litru) 9 Alvis 3-Litre TE21, jeden z posledních osobních vozů automobilky z Coventry (po roce 1967 pokračovala vojenskými vozidly)

1/2020 THauto

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

► THE BRITISH MOTOR MUSEUM

2 1 Závodní speciál Morris Oxford Red Flash, který si postavil dealer H. R. Wellsteed z Walesu na základě dílů lidového Bullnose v roce 1925 2 Triumph TR7 V8, s nímž Tony Pond vyhrál soutěže Ypres a Manx 1978, ale byl také čtvrtý v britské RAC Rallye 1978 (poslední vůz řady TR, výroba do 1981) 3 March 783 formule 3 s dvoulitrovým motorem Triumph Dolomite (k jezdcům patřil mladý Nigel Mansell, později mistr světa F1) 4 Soutěžní vůz MG Metro 6R4 skupiny B, který pokračoval po změně předpisů v evropském mistrovství rallycrossu (1985)

auto 2020/1

proměnilo na British Motor Industry Heritage Trust (BMIHT) a je otevřeno už více než pětadvacet let! Navštívili jsme je poprvé v prvním roce 1993, po ně kolika reorganizacích vystavuje asi 180 vozidel v moderní budově kruhového půdorysu, obklopené rozsáhlým pozemkem, na němž se pořádají další akce včetně srazů historických vozů, pikniků a oslav. Návštěvníci mají k dispozici různé workshopy, testo vací dráhu Land Rover, knihovnu a archiv. Muzeum v tomto desetiletí převzalo známou sbírku Jaguar Daimler Heritage z Browns Lane v Coventry (nyní The Jaguar Collection v Gaydonu) a proměnilo se na rozšířené The British Motor Museum. Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, jak rozsáhlá byla nabídka britského automobilového průmyslu ještě v šedesátých letech, kdy se ucházel také o export do Československa (uspěly jen různé Fordy Cortina a Anglia, Hillman Minx a později Austin Allegro). V roce 1968 vznikl British Leyland spojením původní BMC (Austin, Morris, MG, Riley, Wolseley, Vanden Plas, Nuffield), proměněné na

4 British Motor Holdings (BMH, po připojení Jaguar Daimler v roce 1966), a Leyland Group (Triumph, Standard, Rover, Alvis, Leyland atd.), takže záhy byl přebytek navzájem si konkurujících typů. První byly obětovány značky Riley (1969), Austin-Healey

Foto Tom Hyan

9 5 Austin Twenty Tourer z roku 1922, čtyřválec 3,6 litru, s nímž o deset let později ujel jistý Mr. Filby přes 51 tisíc kilometrů po Africe bez vážné mechanické závady 6 Morris Oxford Bullnose, jeden z prvních lidových vozů Williama Morrise, základ jeho fenomenálního úspěchu (na snímku čtyřválec 1,0 litru z roku 1913)

8 (1971) a Wolseley (1975); výroba nákladních vozů se znovu oddělila (1987), stejně jako Jaguar Daimler (1984); záhadně jako mávnutím kouzel ného proutku zmizel Triumph, z více než desítky typů včetně sportovních TR se racionalizovalo na

Foto Helena Hyanová

7 Málokdo ví, že výroba automobilů BMW začala roku 1928 v Eisenachu licencí na malý britský vůz Austin Seven, jenž byl také základem Datsunu, Bantamu a Rosengartu 8 Morris Mini-Cooper S 1275, se kterým finský závodník Timo Makinen vyhrál Rallye Monte Carlo 1965 (při prvním triumfu 1964 řídil Paddy Hopkirk)

11 jediný sedan Triumph Acclaim (konec výroby 1984), který nebyl ničím jiným než licenční Hondou, s níž navázal spolupráci Rover. Převzetí Roveru skupi nou BMW také nebylo úspěšné, následné vykoupení čtveřicí manažerů za symbolický obnos skončilo za nejasných okolností včetně soudního procesu zánikem poslední značky kdysi hrdého britského automobilového průmyslu. Dnes můžeme vzpomínat a obdivovat tato vozidla v historických sbírkách, či na srazech veteránů. Jejich popisy se samozřejmě vymykají rozsahu tohoto článku, tak alespoň soubor fotografií a do poručení návštěvy; z Londýna se do Gaydonu dostanete snadno po dálnici M40 směrem na Bir mingham (výjezd číslo 12). Muzeum leží na silnici B4100 v těsné blízkosti výzkumného a vývojového střediska Jaguar Land Rover a nové hlavní továrny Aston Martin. Nedaleko jsou pak další centra brit ského automobilového průmyslu Coventry a Bir mingham, ale také města Stratford-upon-Avon, Banbury, Warwick a Leamington Spa. ■

9 MG Old Number One, první sportovní automobil značky MG (Morris Garages), postavený zakladatelem Cecilem Kimberem (1925) 10 Austin 100 HP Grand Prix, šestiválec 9657 cm3, nasazený ve Velké ceně Francie v Dieppe 1908 (jezdci Dario Resta, Warwick Wright a Lord Brabazon) 11 Nejstarším exponátem je tříkolka Wolseley Tri-Car, poháněná dvouválcem boxer, dílo konstruktéra Herberta Austina (1896)

THE BRITISH MOTOR MUSEUM Banbury Road, Gaydon, Warwickshire, CV35 0BJ, Velká Británie www.britishmotormuseum.co.uk Otevřeno denně 10 – 17 hodin (mimo 24. 12. až 1. 1.) Základní vstupné 14,5 libry

1/2020 THauto

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

► Expertů, kteří se chtějí přiživit na elektromobilní hysterii, přibývá. Britský start-up Lunaz Ltd. (Lunaz Design) s dílnami v Silverstone nabízí přestavby historických vozů! Navrhl univerzální jednotku EV s výkonem 99 až 434 kW (135 až 590 k) a kapacitou akumulátorů podle potřeby. Už zkazili Jaguar XK120 (1953) a Rolls-Royce Phantom V (1961). Suverénně šíří nepravdu o tom, že vytvořili první elektrický Phanton (jejich paměť totiž nesahá ani k Ženevském autosalonu 2011; co byl 102EX netuší). Mezinárodní organizace FIVA (Fédération Internationale des Véhicules Anciens), spolupracující s UNESCO od roku 2017, upozorňuje, že elektrickou přestavbou ztrácí vůz statut historického automobilu (originální stav nejméně 30 let starého typu podmínkou).

auto 2020/1

Exkluzivní kalendář Pirelli 2020 představili nejprve ve Veroně, ten jeden pro českou republiku jsme si prohlédli v Martinickém paláci na pražských Hradčanech. Jako obvykle byl vydražen a výtěžek znovu podpořil léčebnou činnost Masarykova onkologického ústavu v Brně. Již 47. edice kalendáře s tématem Hledání Julie

má podobu knihy o 132 stranách s barevnými i černobílými fotografiemi. Tvůrcem je italský fotograf Paolo Roversi, který čerpal ze Shakespearova dramatu a nalezl Julie prostřednictvím hereček a modelek Claire Foyové, Mii Gothové, Chris Leeové, Indyi Mooreové, Rosalie, Stelly Roversiové, Yari Shahidiové, Kristen Stewartové a Emmy Watsonové. Společnost United Cars & Services, s.r.o., uvedla v Praze crossover Cadillac XT4, první automobil nové generace z USA, určený pro evropský trh. První vozy z Launch Edition a Launch Edition Sport modelového roku 2020 budou mít nový vznětový motor GM 2.0 TD o výkonu 125 kW (170 k), pohon předních nebo všech kol a jejich ceny s poměrně bohatou výbavou začínají od 1 125 000 Kč včetně DPH. Uvedená společnost je výhradním distributorem amerických automobilů Cadillac a Chevrolet (Corvette, Camaro) pro Českou republiku a pro náš trh připravuje kompletní nabídku stěžejních modelů Cadillac XT4, Escalade a Chevrolet Corvette C8 (nová generace s motorem uprostřed).

Foto Tom Hyan

► Mil-Spec Automotive z Michiganu staví dvanáct vozů Hummer H1 Launch Edition s luxusním interiérem, jejichž turbodiesely GM Duramax 6.6 V8 mají výkon 368 kW (500 k) a točivý moment 1260 N.m! Systém pohonu se změnil z trvalého na řaditelný Part-Time 4WD s dvoustupňovou redukcí a šestistupňovou samočinnou převodovkou GM Allison z velkých pick-upů GMC/Chevrolet. Upraveny jsou i brzdy, kola 20“ s pneumati kami Toyo Open Country M/T a odpružení se zdvihem 330 mm. Ceny dosahují 300 tisíc dolarů.

Foto Tom Hyan

► V detroitském regionu kolem Mack Avenue mezi Connor Avenue, Detroit River a Warren Avenue se psala automobilová historie! Nová továrna Jeepu vzniká na základě dvou spojených závodů Mack Avenue Engine Plants (otevřeny 1998 a 2001), které vyrostly na místě, jež dříve patřilo výrobci autodílů Michigan Stamping Co. (od 1923 Briggs, od 1953 Chrysler) a původní výrobě Viperů (od 1992, přesunuta 1996 do Conner Avenue Plant a Mack Avenue Stamping Plant zbořen, aby udělal místo výrobě motorů a nyní nové automobilce).

Foto Tom Hyan

► Dobrá zpráva pro Detroit! Fiat Chrysler (FCA) přestavuje investicí 2,5 miliardy USD závod Mack Avenue Engine Complex na další finální výrobu vozů a modernizuje dosavadní montáž v Jefferson North Plant. První bude vyrábět od konce 2020 zcela nový Jeep se třemi řadami sedadel a od 2021 příští generaci Grand Cherokee, a to včetně verzí PHEV, čímž vznikne 3850 nových pracovních míst. Druhý (a poslední existující nová automobilka v Detroitu od roku 1991) bude vyrábět Grand Cherokee a odvo zený Dodge Durango; vznikne 1100 nových pracovních míst.

Na českém trhu se objevil první mild hybrid společnosti Subaru, a to Forester páté generace a XV druhé generace s poháněcí soustavou e-Boxer, složenou ze zážehového čtyřválce 2.0/110 kW (150 k) a přídavného elektromotoru 12 kW (16 k), uloženého v převodovce CVT Lineartronic. Novinka je reakcí na zpřísněné emisní limity EU, v novém

Subaru Forester snižuje spotřebu až o 11 procent. Forester páté generace je třetím vozem, postaveným na nové Global Platform. Zůstává symetrický pohon všech kol, standardní výbavou je asistenční systém EyeSight. Vůz má zdokonalený režim X-Mode, automatické brzdění před překážkou a kameru Side View Monitor. Ceny od 900 tisíc Kč včetně DPH.

Kresba a foto Lotus

SLAVNÉ MOTORY

LOTUS 918 V8 (1996) Lotus vyráběl vlastní pohonné jednotky, než přešel na motory Rover a Toyota. Vrcholným dílem je hliníkový V8 s přeplňováním dvojicí turbodmychadel Garrett T25, určený pro sériový Esprit V8. V závodní verzi Esprit GT1 (typ 114) byl výkon 410 kW (550 k) s jedním turbem Garrett T4 a šestistupňovou převodovkou Hewland TCT200 (místo sériové Renault 5M). Vznikly tři GT1, pak se motor objevil v Elise GT1 (115), kde měla silniční verze 410 kW (550 k) znovu dvě turba Garrett. Vzniklo 1483 Espritů V8 (typ 85) do roku 2004. Lotus Esprit V8 (1996)

Osmiválec do V/90° (typ 918 Twin-Turbo) Elektronické vícebodové vstřikování paliva DOHC 4V; 3506 cm3 (ø 83 x 81 mm) Výkon 257 kW (350 k)/6000 min‑1 Točivý moment 400 N.m/4250 min‑1

Kresba a foto Jaguar

SLAVNÉ MOTORY

JAGUAR XK 4.2 LITRE (1964) Nejvýkonnější verze legendárního šestiválce XK s dvojicí vačkových hřídelů v hlavě válců, jehož počátky sahají do čtyřicátých let. Největší 4.2 Litre slavil premiéru roku 1964 ve sportovním E-Type, pak se objevil v sedanech Mark X (420G) a se sníženým výkonem v Jaguaru 420 (od 1966) a XJ6 (1969 – 1986), kde v posledních sériích dostal vstřikování paliva Bosch/Lucas. Původní XK měly objem 3.4 (od 1948 XK120); pak 3.8 a 2.4 Litre.

Jaguar 4.2 Litre E-Type S1 (1964)

Šestiválec DOHC 2V; 4235 cm3 (ø 92 x 106 mm) Tři karburátory S.U. HD8 Výkon 195 kW (265 k)/5400 min‑1 Točivý moment 384 N.m/4000 min‑1