Magazín TVS+ únor 2020

SPOLEČENSKÝ MAGAZÍN TELEVIZE TVS PRO JIHOVÝCHODNÍ MORAVU

ČÍSLO JEDNA — ÚNOR 2020

VIT U L M ÁNO Z Á K A CI MÁM Z AKO O UMĚL ĚJ M – s. 5 O SOB CHLÍKE ROZHOVOR

Y

R LAVEM

)

IS S BŘET

S

VA ZLÍN

OPRA VANÁ D

EGRO

TÉMA ) INT

ÁZKA )

OT 12 + JEDNA

RAJE KÉHO K

4 U – s. 1

OVO OVAND

ANKU K PRO BL

– s. 11

Hradební 1306 , Uherské Hradiště (vstup z ul. Františkánská)

wwww.naome.cz

TVS PLUS

INZERCE

Speciální nabídka OBI ZLÍN Od 10. 2. do 12. 3. 2020 ve dnech pondělí až čtvrtek si v OBI ZLÍN můžete vybrat jakýkoliv produkt, který chcete o 15 % zlevnit.

10. 2. – 12. 3. 2020 uplatnění jen ve dnech pondělí–čtvrtek

SLEVA 15 % na jeden produkt

SLEVA 15 % na jeden produkt

Slevový kupon Jak to funguje?

Kupon odstřihněte a předložte před nákupem na pokladně v prodejně OBI. Sleva vám bude od hodnoty nákupu odečtena na pokladně. Slevu nelze kombinovat s jinými slevovými akcemi či kupony, je jednorázová a nelze ji uplatnit dodatečně. Slevy se nesčítají.

Dále se sleva nevztahuje na kauce, zálohy, půjčovnu nářadí, knihy, paliva, služby, dárkové a věrnostní karty a na objednávky on-line.

Obsah )

Editorial )

ANKETA )...................................................... 3 ROZHOVOR ) s Břetislavem Rychlíkem

Mám zakázáno mluvit o sobě jako o umělci... 5

O NÁS PRO VÁS )

Zuzana Gregůrková................................... 9

SPORTOVEC ROKU 2019 )

Vyhlášení sportovce roku 2019.................. 10

TÉMA )

Integrovaná doprava Zlínského kraje......... 11

MOZAIKA )

Střípky ze života v našem kraji................... 12

12 +JEDNA OTÁZKA )

Pro Blanku Kovandovou .......................... 14

KULTURNÍ SERVIS ) ....................................... 16 DUŠA V PÉŘÍ )

…ptáte se Jožky Kubáníka........................ 18

Je polovina února a s ním je tu i první číslo letošní sady našeho Magazínu TVS+. Jsme rádi, že jste si ho našli na některém z téměř stovky výdejních míst na jihovýchodní Moravě.

Začal rok s hezkým letopočtem, někteří říkají dokonce s magickým. Ale nalejme si čistého vína, žádné číslo není natolik magické, a platí to i o 2020, aby nějak zásadně vstoupilo do našeho života. Abychom si na konci kteréhokoli roku mohli s uspokojením v rodině nebo ve firmě říct: „tak to byl rok, kéž by i ten další byl podobný!“ musíme obvykle velmi poctivě pracovat sami na sobě a na všech detailech, ze kterých se jakýkoli úspěch obvykle skládá. Není snadné být k sobě přísný a totéž očekávat od svých kolegů nebo blízkých, ale je to jediná cesta, která nás může vyvést z průměrnosti a posunout nás od nespokojeného tlachání k aktivnímu ovlivňování našich vlastních životů. Tak se do toho pusťme. My uděláme všechno pro to, abyste měli vždy po ruce pravidelný přísun kvalitních informací, aby byl pro vás obsah televizního vysílání TVS, našeho webu itvs24.cz nebo tohoto tištěného magazínu inspirující a abyste tady, na jihovýchodní Moravě, žili a pracovali rádi. Je to hezký a příjemný kus země a my máme to štěstí (i závazek), že jsme na něm doma.

Jan Dudek

KOMIKS )

Nedělní chvilka s Janem a Jeanem.............. 18

Vydavatel: J. D. Production, s.r.o.; IČO: 25592939; evidenční číslo: MK ČR E 16466; vychází 6x ročně; adresa redakce: Panská 25, 686 04 Kunovice, redakce: Tomáš Ježek (722 910 326), Kateřina Nosková (720 041 071); e-mail: kreativna@televizetvs.cz; inzerce: Hana Klapilová (603 486 310), Dana Kosíková Dudková (777 711 032), Staňka Janíková (732 415 104); grafická příprava: Kreativna TVS; tisk: Agentura NP, Staré Město; náklad: 16.500 výtisků; vydavatel nenese odpovědnost za obsah inzerce; nevyžádané příspěvky se nevracejí; toto číslo vychází 13. února 2020; příští číslo vyjde 6. dubna 2019.

Anketa Co vy a novoroční předsevzetí?

FRANTIŠEK LUKL starosta Kyjova

)

Předsevzetí si už léta nedávám.

Když jsem byl mladší a plný ideálů, zpravidla jsem si vytkl, že budu více sportovat a jíst zdravěji. Většinou vzala za své, když jsem z ledničky vytáhl vánoční cukroví nebo se účastnil otevření nového ročníku Salonu vín. I když jsem, myslím, člověk s pevnou vůlí, tak má neřest v mlsání je zpravidla silnější. A přestože se i nadále snažím více pohybovat a jíst střídmě, raději se již novoročním předsevzetím nesvazuji.

ALEŠ MERGENTAL starosta Velehradu Novoroční předsevzetí si nedávám. Moje cíle, byť drobné, přichází během roku. Takže mívám jarní, letní nebo podzimní předsevzetí.

PETR KOLÁŘ starosta Veselí nad Moravou Žádná zvláštní předsevzetí k novému roku si ani já ani moje rodina nedáváme. Ale vždy se těšíme na to, co pěkného nám nový rok přinese!

FERDINAND KUBÁNÍK starosta Uherského Brodu Předsevzetí si nedávám. Mám ale na tento rok spíše takové přání...

Protože mne baví vše, co se točí kolem heligonky, rád bych vlastníma rukama

tento nástroj postavil. Je to sice velmi složité, ale mám rád výzvy.

STANISLAV BLAHA starosta Uherského Hradiště Není to žádná tradice, ale čas od času si předsevzetí dám. Loni jsem si předsevzal shodit pár kilo a povedlo se. A letos bych si přál trávit více času se svou rodinou. Loňský rok byl nabitý prací a možná proto mi utekl tak rychle.

Letos bych si přál, aby týdnů, kdy se potkáváme jen u snídaně, bylo méně a společně stráveného času více.

LIBOR STŘECHA starosta Hodonína Novoroční předsevzetí si už nedávám, abych si pak nemusel vyčítat, že jsem ho nesplnil. Pokud je potřeba něco změnit, nečekám na Nový rok.

EDITORIAL, ANKETA ) 3

Dobrý den, milí čtenáři!

)

ROZHOVOR S HERCEM, REŽISÉREM A PEDAGOGEM BŘETISLAVEM RYCHLÍKEM Text: Tomáš Ježek, Kateřina Nosková Foto: Kateřina Nosková Text: Tomáš Ježek, Foto: Kateřina Nosková

Břéťo, o tobě je známo, že jsi muž mnoha profesí. Čím jsi nejraději?

To je taková trošku okřídlená otázka, takže na ni odpovím taky okřídleně. Čím se zrovna zabývám, tomu jsem vždy naprosto oddaný. Teď se naplno věnuji přípravě divadelní hry Osobní poplach, která bude mít ve zlínském divadle premiéru na konci února. Takže to mě teď maximálně zaměstnává. Mít pod sebou celý soubor a umět vše logisticky zorganizovat – od opery přes jízdu králů až po samotný život na jevišti – není úplně jednoduché. Je to spíš bič, který jsem si na sebe upletl. Ale když pominu přípravu hry v divadle, tak se v poslední době věnuji psaní seriálu pro televizi a musím říct, že to mě teď baví asi nejvíc.

Protože u psaní jsem sám a můžu se plně soustředit pouze na to.

Stíháš při tom obrovském penzu práce sledovat, co dělají tví kolegové? Zaujal tě v poslední době třeba nějaký film nebo divadelní představení?

Práci v poslední době dost omezuji.

Minulý rok jsem se třeba divadlu aktivně vůbec nevěnoval. Do divadla se ale snažím chodit všude, kde to jde. A to hlavně z toho důvodu, že vyučuji na JAMU v Ateliéru režie a dramaturgie, takže se studenty samozřejmě musím mluvit i o tom, co se aktuálně v divadelním světě děje.

A co třeba nějaký film?

Já jsem velký milovník kina a když mám čas, snažím se sledovat všechno

od hraných filmů až po dokumenty. Po Vánocích jsem chodil do kina dost často a zvládl jsem zhlédnout několik opravdu výborných kousků. Z českých filmů bych rád zašel na film Vlastníci, protože mi ho všichni vychvalují a režiséra Jirku Havelku mám moc rád. Zatím jsem to ale nestihl, tak snad to brzy napravím.

Vnímám to tak, že té kvalitní kultury je v současné době tolik a času tak málo, že se opravdu nedá všechno stihnout. Ale snažím se o to!

Zbývá ti čas na osobní život?

Je nutnost udělat si čas na svůj život.

V této oblasti si dělám kulturu sám. To když s kamarády zpíváme a držíme se kolem krku. Je to taková naše samoobslužná kultura, kterou mám nejraději.

Volbou jsi Brňák, rodem z Veselí a žil jsi také na Horňácku. Kde se cítíš doma?

K Horňácku mám nejsilnější citový vztah, protože jsem tam strávil dětství, takže doma je tam.

Dovedl by sis představit žít někde jinde?

S rodinou jsme si pořídili takový malý domek v Chorvatsku přímo u moře. Tam jezdím moc rád a prospívá to i mému zdraví, protože plavání a pobyt u moře dělá mému tělu dobře. Takže je to takový ozdravný relax. Na Horňácku je to zase úplně jiná forma relaxu. Taková vzrušující! (smích)

Říká se „ve zdravém těle zdravý duch“. Děláš nějaký sport?

Plavání a kolo. No i když to plavání… já se vždycky jen tak šmrdolím u břehu, zatímco paní Rychlíková plave až za obzor… ale považujme to za sport. Snažím se jezdit aspoň na kole, i když normální kolo už vystřídalo to elektrické. Mé cyklistické úsilí každoročně vrcholí týdenním a nesmírně náročným výšlapem z Kyjova do Kyjova.

To jsou takové speciální cyklotúry, kdy vždycky v září objíždíme se skupinou kamarádů všechny možné Kyjovy. Už jsme takto putovali ze slovenského Kyjova na Spiši, z Kyjova u německých hranic a letos pojedeme z Kyjova u Mariánských Lázní.

Můj plán je těmito výlety natrénovat na náročnější výšlap, který nám zabere tři týdny (to už jsem vypočítal). Plán je vyjet z Kyjova do Kyjeva na Ukrajině!

A co lyžování?

Lyžovat už bohužel nemůžu, protože po mém rozsekání na ledovci v Alpách, kdy jsem půl roku ležel v nemocnici a ani se nevědělo, jestli budu ještě vůbec někdy chodit, mi to zakázali.

Co ty a moderní technologie? Jsi fanoušek, nebo konzervativec?

Jednoznačně fanoušek. Jsem největší ajťák v naší rodině! Ne že bych musel mít kdejakou technologickou vychytávku, ale ovládám všechno, co mi nějakým způsobem může ulehčit život.

Co říkáš na to, že dnes už se třeba i celovečerní akční filmy natáčejí na mobilní telefon?

To už platí docela dlouho, že se filmy a videoklipy točí na telefon. Technologie

ROZHOVOR ) 5

Mám zakázáno mluvit o sobě jako o umělci!

ROZHOVOR ) 6

jsou dnes opravdu tak daleko, že člověk nemá šanci poznat rozdíl. Telefony dnes na jednu stranu představují technologický posun, na druhou stranu je to ale inflace a degradace fotografování.

Za mých mladých let měl člověk fotku dvakrát do roka – ze školního focení na konci roku a když si rodiče pozvali komunálního fotografa na rodinný snímek u vánočního stromku. A pak byli umělečtí fotografové, kteří opravdu uměli fotit. Dnes se za fotografa pokládá téměř každý, kdo umí udělat fotku na telefon.

Technologie jednak život usnadňují, ale taky jej devalvují.

Ty jsi byl vždy aktivista v oblasti politického života, ale už dlouho jsem tě na žádné barikádě neviděl.

Rezignoval jsi, nebo zmoudřel?

Není tak úplně pravda, že bych v této oblasti nebyl aktivní. Já například spolupracuji s brněnskými členy organizace Milion chvilek pro demokracii a osobně jsem vystupoval na několika jejich akcích, např. za svobodu médií nebo za nezávislost justice. Myslím si, že v jistém věku si člověk může vybírat jen určité věci, kterým se bude věnovat. A já jsem si vybral dvě témata. Jedno se se mnou táhne už od skautských let a projevuje se hlavně v mých filmech, a sice životní prostředí. Druhým tématem, o kterém píšu veřejně, je svoboda médií.

V jakém stavu je podle tebe svoboda médií v České republice?

Lidi si to bohužel neuvědomují, ale často se nechávají ohlupovat různými dezinformačními servery a nadávají na veřejnoprávní televizi. Ale my máme nejlepší veřejnoprávní televizi ve střední Evropě! V okolních zemích tento prostor už zcela ovládly politické strany a média tam jsou pouhými hlásnými troubami vládnoucí strany stejně jako za komunismu. A u nás se to už bohužel chystá taky.

Lidi jsou proti veřejnoprávní televizi štvaní těmi, kteří to s naší zemí nemyslí dobře. A tím myslím hlavní představitele našeho státu. Česká veřejnoprávní televize vás v přepočtu stojí rohlík a půl denně. Za to máte nepřetržitý zpravodajský kanál, dětský a artový kanál, jedničku, dvojku a sport. Takže třeba jedna návštěva kina vás stojí víc než měsíční poplatek za televizi. Např. v Maďarsku opanoval Orbán televizi takovým způsobem, že vysílá jenom zprávy o imigrantech a zlé Evropské unii, v Polsku totéž.

Uvědomme si, že kde není svoboda slova, není nic!

Pojďme od politiky zpět do světa umění. Co je tvým zdrojem inspirace?

Já mám zakázáno mluvit o sobě jako o umělci. To by mi mí zesnulí kolegové dali! Základem ale je, že člověk má nějaké

téma. Bez tématu nedělám nic. A já už si můžu dovolit ten přepych, že dělám skutečně jenom to, co chci a co považuji za důležité. Jestli se to povede, nebo nepovede, to už je jiná věc. Nechci o tom nijak teoreticky spekulovat, faktem ale je, že vždy musím mít niterný zájem o dané téma. A když je téma, má člověk z poloviny vyhráno, to ostatní už pak jde samo.

Nedovedu si ale představit, že bych dělal něco na zakázku.

Je nějaké téma, které bys chtěl v blízké době zpracovat?

Mám ve špajzu nějaké drobečky, které bych chtěl vyzobat. Těmi drobečky myslím divadelní texty a autory, které bych rád zpracoval. Teď ale hlavně žiji tím seriálem, který píšu pro televizi. Dalo by se říct, že to je moje životní téma.

Jedná se totiž o dlouhodobý projekt, který trvá už dvacet let. Bude to seriál na motivy Mrštíkova románu Rok na vsi, tedy jakási kronika venkovského života.

Ta předloha je jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších románů vůbec, je v něm úplně všechno. Teď jsem odevzdal první tři díly, tak uvidíme, jak to dopadne.

Když se ohlédneš za svým dosavadním tvůrčím životem, co cítíš? Řekl bys, že to všechno mělo smysl?

Souhlasím s tím, co říkal Ivan Jirous zvaný Magor – že když člověk působí v takovém oboru jako já, měl by vnášet

Břetislav Rrychlík (*23. 7. 1958, Uherské Hradiště)

do společnosti neklid. Já jsem samozřejmě vždycky rád, když se i po letech hrají hry, které jsem v minulosti režíroval.

Dobrým příkladem je divadelní hra Naše třída, která se hrála v malém brněnském divadle Polárka. Je to dokumentární drama pojednávající o pogromu v polském městě, kde bylo zabito 1600 Židů jejich polskými sousedy. To téma je tak bolestné a představuje tak obrovské stigma, že je aktuální i dnes, kdy opět ožívají témata rasismu, xenofobie a strachu z jinakosti obecně. Takže když pak vidíš, že puberťáci, kteří se na to představení jdou podívat v rámci školní výuky, o přestávce pláčou, a když ti pak učitelky píší děkovné dopisy, že to jedno představení vydalo za několik let výuky, máš pocit dobře odvedené práce, která rozhodně měla smysl.

Máš nějaký sen?

Mám. Chci pro divadlo udělat dramatizaci Vaculíkovy Sekyry. Rád bych to zpracoval jako generační spor otce a syna na pozadí společenských pohybů.

V dnešním hektickém světě člověk potřebuje mít duchovní rovnováhu, aby přežil. Máš nějaký duchovní prostor, o který se můžeš opřít a dává ti útěchu?

ROZHOVOR ) 7

je hercem, filmovým a divadelním režisérem, publicistou, pedagogem a skautem. Začátkem 80. let 20. století debutoval ve Slováckém divadle, později hrál v brněnském Hadivadle, kde se v 80. a 90. letech podílel na jeho „zlaté éře“. Pracoval jako dramaturg České televize v Brně.

Věnuje se filmové dokumentární tvorbě a divadelní režii. Za filmovou tvorbu získal mnoho domácích i mezinárodních ocenění. Je dlouholetým pedagogem na JAMU. Publikuje fejetony a eseje v předních periodikách. V nakladatelství Petrov vydal knihu Konec žebřiňáků. V současné době režíruje divadelní představení ve zlínském divadle podle literární předlohy Josefa Holcmana s názvem Osobní poplach. Neotřelý přístup k divadelní režii skýtá pro diváka mnoho překvapení. Ve Zlíně se o tom budeme moct přesvědčit od 29. února 2020.

Já jsem duchovně takový nepořádný katolík. Asi mám nějakou přirozenou schopnost se na duchovní věci napojit a vnímat je. Jde to samozřejmě ruku v ruce i s přibývajícím věkem, protože jak člověk stárne, začíná si klást otázky, které si logicky musí začít klást. Mně například za poslední roky zemřelo tolik blízkých lidí, se kterými jsem prožil neuvěřitelný kus života, že si začínám silně uvědomovat, že nejsme až tak nesmrtelní, jak bychom nejspíš chtěli. Vnímám to velice bolestně, protože teď v podstatě není týdne, aby mi neodešel někdo blízký… Člověk je potom nucen přemýšlet o věcech, které ho přesahují. Že na tomto světě plníme nějaký úkol, který nám byl předurčen.

Jak vnímáš dnešní mladou generaci? Jsi z ní zklamán, nebo v ní vidíš naději?

Určitě naději. To je i jeden z hlavních důvodů, proč učím, protože od svých studentů v mnohém čerpám. Výuka herectví je velice specifická a hodně intelektuální, pedagog musí se studenty jednat jako rovný s rovným. Je úžasné vidět jejich imaginaci a talent, i když třeba ještě v syrové podobě, a to, jak život a impulzy nasávají jako houbu. To je pro mě strašně

cenné. Myslím si, že naše mladá generace na tom tak špatně není. Je samozřejmě velká propast mezi těmi, kteří jsou zodpovědní a mají to v hlavě srovnané, a mezi těmi druhými.

Co bys mladým lidem doporučil?

Mladého člověka vždy formuje výchova a hodnotový systém, který je v něm od malička pěstován. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že ideální je pro mladé lidi skauting, protože člověku přirozeným způsobem dodává dobré vlastnosti a ty zlé přirozeným způsobem potlačuje.

Samotné skautské desatero je v podstatě etický kodex, který je do značné míry podobný křesťanskému desateru.

Máš nějaké tetování?

Ne. Tetování je teď takový trend. A já jsem se trendy nikdy neřídil, já si je určuji celý život sám. Tak, jak vypadám dnes, jsem vypadal i před padesáti lety. Pořád to stejné vytahané tričko a pořád ta stejná riflová bunda. Paní Rychlíková mi pořád nadává, že ve svém věku už bych na sebe mohl začít trochu dbát! (smích) Ale třeba moje dcera Apolena je potetovaná od hlavy až k patě a já si vždycky dělám legraci, že za čtyřicet let tady bude generace nejvíc potetovaných babiček na světě a to se pak bude opravdu na co dívat!

Foto: Kateล ina Noskovรก

V nové rubrice budou členové týmu naší televize vždy zpovídat někoho ze svých kolegů. Černého Petra si jako první vytáhla šéfredaktorka Zuzana Gregůrková, která nás na chvíli opustí a bude se věnovat mateřským povinnostem.

Zuzi, v kolik teď ráno vstáváš a co celý den proboha děláš? (Mirek Pechura) Světe div se, vstávám kolem sedmé hodiny. Někdy i dřív. Opravdu. Je to pro mě zvláštní být doma a nechystat se ráno do práce. Ale myslím si, že se potřebuju jen “aklimatizovat”. Všichni mi říkají, ať se ještě před porodem vyspím, protože pak už ne. Držím se toho spíš během dne, kdy si dávám dvacku třeba po obědě!

Máte doma nějaké zvířátko?

(Michal) Před dvěma lety jsme si pořídili vytouženého pejska. Dostal jméno Tobi, ale jelikož většinu času je to spíš zlobivec, říkám mu Tobislave. Je to extrémní mamičák, tak doufám, že bude ochránce nejen pro mě, ale i pro naši holčičku.

Na kterou reportáž doteď s úsměvem vzpomínáš a proč? (Barča D.) Asi si nevybavím jednu jedinou. Tato práce je unikátní v tom, že není stereotypní. Dalo by se říct, že na každé reportáži si najdu něco pozitivního. Ovšem musím se přiznat, že na jednu pracovní sobotu s kolegou Františkem vzpomínám doteď.

Natáčeli jsme asi 13 reportáží a na každé z nich mi nabídli (ne)jednu štamprlku slivovice. Jo, teď už vím, že jsem je měla odmítat...

Jak moc se těšíš na miminko? A myslíš, že tě bude poslouchat stejně jako všichni v redakci? (Barča D.) Těším se moc a nejen já, ale samozřejmě i můj partner Jirka a celá rodina. Co se týká poslušnosti, jestli bude jako kolegyně redaktorky, tak určitě. Jestli se ovšem stihlo nakazit strýčkem Tomášem, tak Bůh chraň! (smích)

Se kterou postavou z Přátel se nejvíce ztotožňuješ a kterou máš nejraději? (Nikča) Seriál Přátelé je jedinečný v tom, že v každé postavě si člověk najde něco ze sebe. Jsem trochu perfekcionistka jako Monika a někdy trhlá jako Phoebe. Paradoxně mám ale nejradši Rosse, protože ten má od každého něco. Příklad si z něj

)

ale neberu, nechci být třikrát rozvedená! (smích)

Budeš máma! Navždy se pro někoho staneš tím nejdůležitějším člověkem na světě. Jak se na to připravuješ? (Jirka) Stát se mámou je obrovský dar od Boha. Není to samozřejmost a chci, aby to spousta mladých žen věděla. Doufám, že přivedu na svět zdravé a krásné miminko (po mamince!). Asi se na roli matky nejde úplně připravit. Myslím, že se budu řídit svou intuicí a především mě k těm správným krokům povede mateřská láska.

Jsem si jistá, že mi se vším pomůže i můj partner, který bude neskutečný tatínek.

Máš nějaký oblíbený sport? Pokud ano, jaký? (David) Už od malička patří mé srdce hokeji.

Vzpomínám si, že jako malá osmiletá holka jsem seděla u televize a fandila našim borcům, kteří se prali o medaili v Naganu. Několikrát jsem byla i na mistrovství světa u nás nebo na Slovensku.

A ta atmosféra je nepopsatelná. Doufám, že se někdy dostanu na to pravé hokejové utkání za oceán, je to jeden z mých velkých snů.

Jaké se ti zdají sny? Myslím ty skutečné podvědomé. (Tomáš) Kdybych to tu popisovala celé, patřilo by toto číslo Magazínu TVS+ asi jenom mně. Sen, který nikdy nezapomenu, je koupání v bazénu uprostřed hřbitova.

Teď se mi ovšem zdá především o porodu, tak doufám, že to bude v reálu probíhat trochu jinak! (smích)

A jaký sen máš ten vědomý? Kde, s kým, čím a jak bys chtěla být?

(Tomáš) Snít i v reálném životě by měl každý člověk. Může se to někomu zdát jako klišé, ale mým největším snem je mít zdravou rodinu. A pak ještě jet na ten hokejový zápas, o kterém jsem už mluvila.

Prošla jsi několika médii, rádiem i televizí. Co může mediální svět z tohoto pohledu člověku přinést a co naopak vzít? (František)

Díky práci v médiích jsem si uvědomila, že slovo psané na internetu nebo řečené přes televizní obrazovky má neskutečný vliv na spoustu lidí. Ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu. Mně práce v rádiu i televizi přinesla uvědomění, že se mám držet spíše vlastních názorů.

Jaký byl tvůj dětský sen? Odráží se nějakým způsobem i v dospělosti?

(Kamča) Každá holka snad chtěla být princezna, to mi zůstalo! V současné době ale dělám práci, která mě baví a naplňuje. A to byl vlastně můj dětský sen.

Sázíš? Co bys dělala, kdyby se na tebe usmálo štěstí a vyhrála třeba 20 milionů korun? (Kačka) Říká se, že člověk má buď štěstí v lásce, nebo ve hře. Vypadá to, že jsem vychytala to štěstí spíše v lásce. Ale někdy to prubnu a napíšu na benzince do sloupečku těch pár čísel! Kdybych opravdu vyhrála takovou sumu, koupila bych naši televizi a vysílala jen medailonky o sobě! (smích)

Už víte, jestli se vám narodí kluk nebo holka? A jaká máte vymyšlená jména? (Slávek) Nevím, jestli to sem můžu napsat, ale když jsme byli naposledy na ultrazvuku, paní doktorka jasně řekla: „Žádného šulínka tam nevidím!” Tak doufáme, že měla pravdu. Mám už totiž nakoupeno plno růžových věcí. Co se týká jména, pracovně jí zatím říkáme Křišťan! (smích)

Jaké bylo tvé poprvé sama za mikrofonem zlínského rádia a jaké bylo tvé poprvé před reportážní kamerou? Rozdíly? (Mirek Pakr) Za mikrofon rádia jsem se dostala poprvé v roce 2013 a pamatuju si, že jsem byla vyklepaná jak ratlík. Stejně to vypadalo, když jsem se objevila před kamerou.

Je to ale ten nepopsatelný pocit strachu a euforie v jednom. Člověk se na začátku nerad slyší i nerad vidí. Teď už bych si klidně namluvila nějakou pohádku a pustila si ji před spaním! (smích)

O NÁS PRO VÁS ) 9

O nás pro vás

LIBLI se mění na Nordic Telecom Jediná jistota v životě je změna. Ale věříme, že tahle bude k lepšímu ;) Rádi bychom vás informovali, že 1. ledna 2020 došlo ke změně názvu společnosti Libli s.r.o. na Nordic Telecom Regional s.r.o. a od 23. ledna 2020 vystupujeme pod značkou Nordic Telecom.

Naše zákaznická centra jsou vám i nadále k dispozici, stejně jako telefonní číslo 800 80 70 60.

Věříme, že silné zázemí rodiny firem Nordic Telecom nám umožní poskytovat vám ty nejmodernější služby a ještě lepší zákaznickou péči než doposud.

Děkujeme, že jste s námi!

Sportovec roku 2019 Uherské Hradiště vyhlásí nejlepší sportovce za rok 2019 v pátek 21. února Už po osmnácté připravuje produkce televize TVS na klíč slavnostní večer, na kterém město Uherské Hradiště vyhlásí nejlepší sportovce za rok 2019. A po šestnácté u toho bude i moderátor a scénárista Petr Salava. Legendární DJ, zakladatel fotbalové AMFORY, autor mnoha skvělých zábavných pořadů, se kterými nesčetněkrát objel česká a slovenská města. „Spolupráce s Petrem Salavou je pro mne především sázkou na kvalitu a jistotu. Známe se někdy od poloviny 80. let minulého století, mnohokrát jsme se v minulosti potkali na jednom podiu a vždycky to byla setkání milá, úspěšná a korektní. Vyhlášení hradišťského spor-

) tovce roku bez Petra si už ani neumím představit“, říká ředitel TVS Jan Dudek.

Mimo této osvědčené kvality se letos ve Slováckém divadle publikum potká s olympijským vítězem a moderátorem Primy Romanem Šebrlem, šéfem Klubu olympioniků Oldřichem Svojanovským a také s nedávnými skvělými sportovci z regionu Jaroslavem Balaštíkem nebo Janou Komrskovou. Program večera ozdobí i hradišťská zpěvačka, která aktuálně působí na pražských muzikálových scénách, Anet Poláchová. Vedle oficiálního vyhlášení města bude na programu i divácká anketa TVS a čtenářská anketa Slováckého deníku. V jednotlivých no-

Moderátor Petr Salava.

minacích je vždy trošku rozdíl, protože zatímco oficiální vyhlášení města vychází z odborného názoru sportovní komise, mediální anketa dává prostor laické veřejnosti. O tom, jak obě vyhlášení nakonec dopadnou, se dozvíte ve Sportovním magazínu TVS v pondělí 24. února nebo si o průběhu večera budete moct přečíst ve stejný den v regionální mutaci Deníku.

Partneři:

Mediální partneři:

Datum 15. prosince 2019 představovalo ve sféře veřejné dopravy důležitý milník, který ve Zlínském kraji přinesl mnoho zásadních změn. Nastoupili někteří noví vlakoví i autobusoví dopravci, byl navýšen dopravní výkon u vlaků a začal nově platit tarif Zlínského kraje, díky kterému výši jízdného neurčují dopravci, ale samotný kraj. Zavedení nového systému dopravy se však neobešlo bez komplikací, ke kterým docházelo zejména na železničních trasách, jež nově obsluhuje německá společnost Arriva.

1) Jak se projevily změny v dopravě?

2) Je dostatečně zajištěna obslužnost Vašeho města?

3) Jak vnímají občané změny jízdného a systému dopravy? Začali dopravu více využívat, nebo naopak?

Ptali jsme se náměstka hejtmana Zlínského kraje pro dopravu Pavla Botka, generálního ředitele ČSAD Uherské Hradiště Radislava Kusáka, tiskového mluvčího společnosti Arriva Jana Holuba, starosty Starého Města Josefa Bazaly, starosty Hulína Romana Hozy a cestujících.

)

Text: redakce

Vyměnili jsme dodavatele méně spolehlivého odbavovacího systému. Naši stevardi prodávají jízdenky ze zařízení, které používají i České dráhy, a funguje bez problému.

Na Zlínsku budeme nejpozději od konce příštího roku zajišťovat spojení pouze moderními nízkopodlažními vlaky.

Josef Bazala – starosta Starého Města Pavel Botek – náměstek hejtmana Zlínského kraje pro dopravu I když se zavedení nového systému neobešlo bez určitých komplikací, za které se cestujícím omlouváme, v tuto chvíli již můžeme konstatovat, že se stav blíží normálu. Naší snahou je, aby systém veřejné dopravy bezproblémově fungoval.

Jedná se však stále pouze o přechodné řešení, neboť od 1. ledna 2021 se chystáme spustit po vzoru všech ostatních krajů skutečnou integrovanou dopravu Zlínského kraje (ID ZK). Bude znamenat výrazné zjednodušení cestování, protože cestující budou moci na jednu jízdenku nebo časový kupón využít přestupů, ať už mezi autobusy navzájem nebo mezi jednotlivými druhy dopravy, bez dalšího doplatku. Nový ID ZK počítá se zapojením měst prostřednictvím jednotlivých MHD. Ačkoli veřejná doprava stojí a bude stát krajský rozpočet stovky milionů ročně, je to náš vklad pro příznivější životní prostředí a zlepšení životních podmínek obcí a měst našeho kraje. Naším cílem je změnit negativní pohled na veřejnou dopravu. Dlouhodobým cílem je nejen udržet počet stávajících, ale dokázat přilákat i nové cestující.

Radislav Kusák – generální ředitel ČSAD Uherské Hradiště V současné době úspěšní dopravci podepsali smlouvy na zajištění autobusové dopravy ve Zlínském kraji na 10 let. Smlouvy jsou platné pro období od

1. 1. 2021 do 31. 12. 2030. V následujících 11 měsících tak musí dopravci zvládnout nákup nových vozidel, odbavovacích a informačních systémů, nábor a zaškolení nových řidičů a ostatní povinnosti určené smlouvou. Významnou změnou bude také nový integrovaný dopravní systém, který bude spuštěn současně se zahájením provozu.

Z pohledu úspěšných dopravců je zásadním problémem krátká doba na přípravu, a to přesto, že původní termín zahájení provozu byl v prosinci 2019.

Z důvodu napadení soutěže jedním z dopravců ale nebylo jasno, jakým směrem se bude soutěž ubírat. Nákupy nových vozidel tak dopravci musí řešit v době, kdy většina výrobců autobusů hlásí na rok 2020 vyprodáno. Problémem jsou také doposud neuzavřené jízdní řády, podle kterých budou dopravci od roku 2021 jezdit.

Věřím, že rok 2019, ve kterém o soutěži rozhodovali právníci, nebyl ztraceným časem. Teď jde hlavně o to, aby se povedlo spuštění provozu tak, jak si všichni přejeme – tedy ke spokojenosti cestujících, dopravců i Zlínského kraje.

Jan Holub – tiskový mluvčí ARRIVA Transport Česká republika a.s.

Na začátku se ne vše povedlo tak, jak jsme si předsevzali. Rychle jsme se k tomu postavili čelem a úvodní nedostatky jsme odstranili. Jsme rádi, že můžeme zajišťovat vlakové spojení pro Zlínský kraj.

K dnešnímu dni nemáme hlášeny žádné stížnosti od obyvatel našeho města. Od spolupracovníků, kteří dojíždí do zaměstnání na městský úřad, jsem zaznamenal spokojenost s poskytovanou službou s tím, že je jízdné vychází levněji než před změnou.

Roman Hoza – starosta Hulína V nejbližší oblasti kolem našeho města se neprojevily změny nijak citelně. Naši občané se dostanou bez problémů do všech obvykle potřebných míst, jako je nemocnice, úřady v okresním městě i zaměstnání ve všech větších okolních městech. Hulín má obrovskou výhodu v poloze, díky které s dopravní obslužností nemáme potíže. Horší už je to v místních částech. Odezvy jsou kritické zejména co se týče systému jízdného a nakupování jízdenek podle jednotlivých dopravců na železnici. Lidé systém nechápou a při cestování vznikají mnohdy neřešitelné problémy. Tuto část oblasti dopravní obslužnosti kraje bude nutné co nejrychleji napravit. Je to pro krajský úřad akutně velkým úkolem.

Natálie – studentka, 21 let S autobusovou dopravou Arriva nejsem spokojená, protože mají neustále zpoždění nebo autobus vůbec nejede. Jezdím trasu Zlín – Luhačovice – Uherský Brod.

Co se vlaků týče, problém nemám, vlaky jsou hezké, topení sice nefunguje tak, jak má, ale průvodčí poslala cestující do vagónu, kde topení fungovalo.

TÉMA ) 11

Integrovaná doprava Zlínského kraje

Mozaika MOZAIKA ) 12

Střípky ze života v našem kraji

)

UHERSKÝ BROD

V Uherském Brodě koncertovali poprvé Bratři Ebenové Pohlazení na duši. I tak by se daly nazvat pocity diváků po koncertě tří bratří Ebenů a dalších předních českých hudebníků, který se uskutečnil ve středu 29. ledna v brodském domě kultury.

Synové významného hudebního skladatele Petra Ebena dostali klasické hudební vzdělání, zároveň však vstřebávali vlivy moderní folkové, jazzové a rockové muziky. Se svou schopností čerpat ze všech těchto zdrojů a uměním používat různé neobvyklé hudební nástroje vznikl absolutně netradiční a na české hudební scéně nenapodobitelný „ebenovský“ zvuk. Navíc ve spojení s výjimečnými texty Marka jsou Bratři Ebenové na české hudební scéně jedineční. Bratři Ebenové odehráli v Brodě průřez svou tvorbou od prvního alba Malé písně do tmy až po poslední album Čas holin, které je svým obsahem čím dál víc aktuální. Mimořádný hudební zážitek a ojedinělý ebenovský sound odměnilo publikum dlouhým potleskem ve stoje.

OTROKOVICE

Otrokovice se i letos prezentovaly na Regiontouru Hlavním cílem prezentace města Otrokovice na mezinárodním veletrhu prů-

myslu a cestovního ruchu Regiontour bylo ukázat návštěvníkům, že město má turistům co nabídnout a že stojí za návštěvu. Veletrh se uskutečnil tradičně na brněnském Výstavišti ve dnech od 16. do 19. ledna. Otrokovický pultík s propagačními předměty a tiskovinami byl i letos součástí expozice Centrály cestovního ruchu Východní Moravy. Zástupci Zlínského kraje byli oděni do bílých košil s doplňky tradičního regionálního modrotisku. „Návštěvníkům veletrhu jsme nabízeli propagační tiskoviny, kapesní i nástěnné kalendáře, publikace o Tomáši Baťovi a další upomínkové předměty. Pochlubili jsme se pestrou škálou významných akcí, které se v našem městě letos budou konat,“ uvedl David Ambroz, pracovník Otrokovické BESEDY, který byl jedním z propagátorů Otrokovic. „Překvapilo mě, kolik lidí se u našeho stánku zastavovalo a chtělo si na Otrokovice zavzpomínat a pobavit se s námi o městě, které již navštívilo,“ řekl dále David Ambroz.

KYJOV

Dokument o jízdě králů ve Skoronicích dvakrát zaplnil sál kina Skoronická Jízda králů patří neodmyslitelně ke slováckým tradicím. Její minulost, současnost a budoucnost zachycuje unikátní časosběrný dokument, který mohli diváci v premiéře zhlédnout v kyjovském kině Panorama. Vyprodaný sál a srdečná atmosféra přivítaly jak tvůrce, tak hlavní aktéry, kteří se na natáčení podíleli. Tvůrci Lucie Tomanová, Tomáš Kubák a Jiří Holcman se ve filmu zaměřili nejen na samotnou slavnost, ale také na rozsáhlé přípravy, které jí předcházejí. Především je však zajímaly pocity lidí, bez jejichž vstřícnosti a otevřenosti by snímek nevznikl. Ve filmu se tak najdou rodiny Ingrových, Lungových, Holcmanových a celá řada dalších občanů, jejichž zajímavé osobní příběhy a poutavá vyprávění se prolínají celým filmem. Jízda králů je v obci hluboce zakořeněná a v rodinách se mnohdy předává z generace na generaci. Film byl zatím ke zhlédnutí jen jeden den, tvůrci ale jednají o jeho dalším uvedení v rámci programu letního kina.

KUNOVICE

Růže pro krále Kunovic V pondělí 20. ledna 2020 se v kulturním zařízení Pálenice letos poprvé sešly kunovické tetičky, aby se pustily do výroby růžiček, kvítků, třepení a věnců, kterými budou ozdobení koně při květnové jízdě králů. Královská družina by letos měla čítat celkem třicet jezdců a při vědomí, že pro každého koně je zapotřebí vyrobit více než 1600 růžiček, 11 metrů věnce zdobeného třepením a kvítky a další ozdoby, čeká seniorky v Kunovicích pořádný kus práce. Až bude vše připraveno, krabice se zdobením si rozeberou jednotliví jezdci, kteří si sami zajistí výrobu třásní z připravených polotovarů. Jezdce z královy družiny čeká poměrně rušné jaro. Vedle zkompletování zdobení musí absolvovat ještě náročný jezdecký trénink, aby se při jízdě králů předešlo případným komplikacím. V Kunovicích jezdí totiž každý sám a s výjimkou krále a pážat nemá žádný jezdec svého vodiče.

HODONÍN

Hodonínská zoo opět překonala návštěvnický rekord Zoo Hodonín dosáhla loni na rekordní návštěvnost a stala se bezkonkurenčně nejnavštěvovanějším turistickým cílem na Hodonínsku. Celkový počet návštěvníků v roce 2019 se zastavil na úctyhodném čísle 195 400. Svou roli sehrál nejen všeobecný zvýšený zájem lidí o využití volného času a příznivé počasí, ale také servis pro návštěvníky, který se zahrada snaží stále vylepšovat. Největší pozornost přitahovala mláďata, zvláště pak malí lvi jihoafričtí. I když teď na začátku roku 2020 vládne studené počasí, očekávají v zoo brzy další odchovy mláďat. Na svět

VELEHRAD

Svatoštěpánský koncert podpořil dobrou věc Svatoštěpánský koncert patří k tradičním položkám velehradského kalendáře.

26. prosince se konal již po třicáté. Jak je dobrým zvykem, kapela Hradišťan v čele s Jiřím Pavlicou na oblíbenou sváteční akci zve další zajímavé hosty z hudební sféry.

Tentokrát si do velehradské baziliky přišli zahrát a zazpívat členové folkového uskupení Spirituál kvintet. Jejich přítomnost byla o to vzácnější, že se jednalo o poslední koncert této proslulé hudební formace na Moravě. Jistě i to bylo důvodem velkého zájmu veřejnosti, která zaplnila velehradský chrám. Bylo to ku prospěchu dobré věci, neboť finanční výtěžek z benefiční akce byl věnován na realizaci pamětní desky. Ta bude připomínat neblahou událost násilné likvidace klášterů v roce 1950. Umělecké dílo sochaře Otmara Olivy bude umístěno na zdi někdejšího velehradského kláštera. Slavnostní odhalení je naplánováno na sobotu 18. dubna. Akci doprovodí hudební vystoupení kytarového virtuosa Štěpána Raka.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Uherské Hradiště bojuje o titul Historické město roku, v kraji za rok 2019 vyhrálo Město Uherské Hradiště bylo nominováno do celostátního kola soutěže o titul Historické město roku 2019, přičemž postoupilo z prvního místa ve Zlínském kraji. V péči o kulturní památky a objekty, celkový přístup města k veřejnému prostoru a koncepci regenerace městského památkově chráněného území přeskočilo Uherské Hradiště Kroměříž i Valašské Meziříčí. Letošní nominace na titul Histo-

rické město roku je podle starosty města Stanislava Blahy dokladem, že Uherské Hradiště pečuje o své památky svědomitě a dobře. „Když se nezaujatě podíváte na celkový obraz města v odstupu třeba jen několika desítek let, nemůže vám uniknout, že zejména historické památky a objekty jsou doslova jako znovuzrozené,“ nechal se slyšet starosta Stanislav Blaha. Titul Historické město roku 2019 bude slavnostně vyhlášen ve Španělském sále Pražského hradu v dubnu 2020 u příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel.

na necelých 70 milionů korun. Aby se tu během stavby nepřerušil provoz, měla by být do května hotová její první etapa, která zahrnuje přístavní zeď a sjezd pro spouštění lodí.

ZLÍN

VESELÍ NAD MORAVOU Hokejista Petr Leška vstoupil mezi zlínské legendy

Stavbu přístavu ve Veselí zahájil premiér Andrej Babiš Na Baťově kanále ve Veselí nad Moravou začala stavba rekreačního přístavu.

Nově zde vyroste 33 stání, což je trojnásobek dnešní kapacity. Stavba, která potrvá až do prázdninových měsíců, začala opravdu slavnostně – zahájil ji totiž sám premiér České republiky Andrej Babiš. „Tato investice na rozšíření přístavu je skvělý počin a do budoucna máme v plánu ve výstavbě pokračovat,“ nechal se za přítomnosti mnoha novinářů slyšet předseda vlády.

Samotné rozšíření zdejšího přístavu vyjde INZERCE

Hokejisté Zlína vyzvali na konci ledna pražskou Spartu. Utkání tradičních rivalů předcházel slavnostní ceremoniál, při kterém byl mezi legendy zlínského klubu uveden někdejší vynikající útočník Petr Leška. Před úvodním buly vystoupal pod střechu beznadějně vyprodaného stadionu dres s číslem 19, které je s Leškou neodmyslitelně spojeno. Zlínský patriot byl takto oceněn jako dvanáctý hráč v klubové historii. Petr Leška patří mezi výrazné osobnosti nejen zlínského hokeje.

S devíti sty devíti body je nejproduktivnějším hokejistou extraligové historie.

Soutěže, ve které navíc odehrál nejvíce zápasů v nepřetržité řadě. Slavnostnímu ceremoniálu přihlížela i Leškova rodina kromě manželky Ivany byli přítomni taky synové Ondřej a Kristián. Druhý jmenovaný hraje hokej v Hodoníně.

MOZAIKA ) 13

by měly přijít nejen ovce a další kopytníci, ale také klokani rudokrcí a obrovští.

12 + jedna otázka PRO BLANKU KOVANDOVOU

1. O čem se Vám naposledy zdálo?

V drtivé většině si sny bohužel nepamatuju. Takže nevím, co se mi zdálo naposled a mrzí mě, že začínáme rozhovor takovou nezajímavou odpovědí.

2. Na co z dětství nejraději vzpomínáte?

Na „staré dobré časy“ přece! Už bohužel nemám rodiče ani prarodiče, takže nostalgicky nad fotkami vzpomínám docela často. Na prázdniny u tet na Slovensku a v Loučce, na to, jak to vonělo u babičky otrokovické, co vařila babička lhotská. Na peřiny nacpané opravdovým peřím, na lesněnky pod polštářem, spoustu práce v hospodářství, spoustu volna, které nám dětem nikdo neorganizoval (rostli jsme jak dřevo v lese a naši andělé strážní museli mít turbokřídla). Taky na tábory, výlety, kamarádky a spoustu her u nás na dvoře.

3. Je nějaký zážitek, který vám změnil život?

Přece všechny! Některé víc, některé míň. Zásadně mi život změnilo setkání s mým mužem, příchod dětí a odchod rodičů a dalších, mně milých lidí.

4. Kterého svého zvyku byste se okamžitě zbavila, kdybyste mohla?

Prokrastinace! Hned jak na to někdo vynalezne funkční lék, budu první, kdo se přihlásí už do testovacího procesu.

5. Máte nějakou posedlost?

Máte na mysli nutkavé jednání? Nevím, věci nehromadím, ale v knihkupectví chytám takový pocit, že potřebuji a chci a vůbec musím mít víc knížek, než zvládnu já i naše domácnost. Ale úspěšně s tím bojuju už několik let kartičkou do knihovny. A taky na veřejnosti často

říkám, že knihy nepotřebuju vlastnit – to je součást terapie (ale není to pravda).

Naopak mě mrzí, že třeba nejsem trochu víc posedlá pořádkem. To bych aspoň ty knihy pak měla doma hezky srovnané.

6. Čeho se bojíte?

Asi nebudu originální. Bojím se hlavně o své blízké, o jejich zdraví, o jejich osudy. A dost se bojím, že tento rozhovor bude pro čtenáře nudný.

7. Litujete ve svém životě něčeho?

Jasně, lituju, že jsem byla líná učit se cizí jazyky. A také toho, že mi to zůstalo až doteď. A to si přitom kdekoliv na světě tak ráda povídám s místními! Holt si vždycky pokecáme jen o těch základních věcech a neprobereme podrobně řadu existenciálních témat.

8. Co je vaším největším životním úspěchem? Že se máme doma přes rozdílnost povah i koníčků i po tolika letech rádi. Že máme super děti. A že jsem docela samostatná holka.

9. Co vás nejvíce motivuje?

Ráda bych napsala něco trefného a vtipného, třeba: pochvala, uznání, obdiv nebo výplatní páska. Ale takto to nemám.

Mě motivuje moje vlastní spokojenost – jakmile mám nějaký úkol, který mě baví a je mi s tou výzvou dobře, tak jsem šťastná a chci co nejlepší výsledek. A platí to stejně pro vaření večeře i pro vymýšlení marketingové kampaně na předplatné do divadla. Ale nedejbůh, když mě něco nebaví! To to pak leze jako z chlupaté deky.

10. Kdybyste mohla získat jednu jedinou schopnost, která by to byla?

Vrátím se k těm jazykům – domluvit se skvěle ve všech koutech světa by vážně

) nebylo k zahození. Počkat! Co superschopnost uzdravovat? Nebo schopnost psát knihy a malovat obrazy. Nebo umět věci dotáhnout do konce? Nebo ovládat moderní technologie? Nebo… jo, vlastně se ptáte na „jednu jedinou schopnost“.

11. Co vám na současném světě nejvíce vadí?

V tom globálním pohledu mě štve, jak se chováme k naší planetě a jak se chováme mezi sebou. Že si jako lidstvo pod sebou řežeme větev. Když někdy čtu komentáře v diskuzích na sociálních sítích, v tom anonymním prostoru, kde každý může na každého vyšplíchnout celá souvětí hnusu, tak se bojím, že si jako lidstvo zasloužíme vyhynout (nevím, jestli je nadsázka přenosná do psaného slova – tak tedy: napsáno s nadsázkou. Ale ne moc velkou. Konec redakční poznámky).

12. Co vás naposledy rozplakalo?

Nechci končit smutně. Takže si přesně vzpomínám na slzy smíchu, když v představení Jednou budem dál Městského divadla Zlín dojde na pasáž, která zpracovává kauzu úplatného Davida Ratha jako operní árii. Zajděte si na to!

12 + 1. V jakém uměleckém díle byste chtěla žít?

To je těžké, miluju obrazy, ale vybrat jen jeden? Vybrat jednu divadelní hru?

Jednu melodii? Už to mám! Myslím, že dobře vybavená knihovna je takové malé umělecké dílo. Tam bych chtěla žít!

Přeskakovala bych z knížky do knížky a každý den bych byla někým jiným! Třeba v Saturninovi bych si chtěla postupně vyzkoušet všechny postavy! Asi byste mě nejčastěji zastihli v příbězích s happy­ endem.

Foto: Kateřina Nosková

BLANKA KOVANDOVÁ (* 1971) marketingová manažerka Městského divadla Zlín

KULTURNÍ SERVIS ) 16

Kulturní servis

)

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

V žabím pyžamu

Drama? Komedie? Moralita? Thriller?

Autor: Tom Robbins Režie: Jakub Maceček Místo: Slovácké divadlo Termíny představení: 15. 2., 17. 2., 27. 2., 3. 3., 21. 3.

Jseš burzovní makléřka. Zažíváš nejhorší den svého života. Krach na burze! Žila sis v luxusu, i když na dluh. Žila sis pohodlně se svým zazobaným přítelem. A teď? Co teď bude s tvým životem? Hledáš odpověď v tarotových kartách u své přítelkyně Q-Jo. A najednou se tu objeví podivný chlápek – Larry Diamond.

Bývalá superstar mezi makléři. Odkud se ten úchylný chlapík náhle zjevil? A kam zmizela Q-Jo?! Co všechno nám o nás mohou říci karty tarotu? A jakou proměnou si po setkání s Larrym projdeš?

ZAŠOVÁ

které vystavěla na dvanácti kelímcích obyčejného krému. Nesnášela prázdné tlachání, byla prostořeká a firmu řídila pevnou rukou do posledního dechu. Jediné oslovení, které připouštěla, bylo Madame. Hra s původním názvem Lip Service byla uvedena ve zcela vyprodaném londýnském divadle Park Theatre v roce 2017, kde se uváděla pod titulem Madame Rubinstein. Hrají Dana Syslová, Milena Steinmasslová a Jiří Hána.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Denisa Prošková, ilustrace

Výstava současné české ilustrátorky Místo: Galerie Slováckého muzea Termín: 13. 2. - 13. 4. 2020 Volný cyklus výstav knižních ilustrací pokračuje v představení tvorby Denisy Proškové. Současná autorka je nejen malířkou, kreslířkou – ilustrátorkou, ale také spisovatelkou, novinářkou a vypravěčkou všedních příběhů s nevšední poetikou. Má schopnost zaujmout dospělé i děti a okouzlit je přívětivou srozumitelností svých sdělení i obrázků.

Svůj rukopis si založila na lehkosti kresby, bohaté barevnosti a schopnosti zaplnit zvolený formát v harmonickém propojení ústředního motivu s doprovázející skladbou dekorativně laděných doplňků či detailů. To vše navozuje dojem volné hravosti, ale nepostrádá odklon od původního záměru.

ZLÍN

humanisty, přesto chlapa věrného jedné životní lásce navzdory krutému osudu. Osudu i dobovým poměrům zvaným komunismus.

Tomu se mistr řeznický brání humorem, drzostí, absurdními situacemi vyvolanými neodolatelnou touhou po společnosti a sklence alkoholu, rozčiluje lidi, stejně jako je dokáže nadchnout, baví se situacemi, které v sobě mají proletářskou poezii.

HODONÍN

Otakar Kubín, Boskovice – Paříž – Simiane 1883-1969 Výstava slavného boskovického rodáka

Místo: Galerie výtvarného umění v Hodoníně Termín: 22. 1. - 29. 3. 2020 Výstava slavného boskovického rodáka Otakara Kubína, který převážnou část svého života strávil ve Francii, se pokouší reflektovat jeho život a dílo ve všech jeho mnohdy protikladných polohách. V meziválečném období je Kubín považován za významného člena tzv.

Pařížské školy. Po I. sv. válce uspořádal několik úspěšných výstav v Paříži. V polovině 20. let přesídlil do opuštěného horského města Simiane, v tomto období vrcholí Kubínova krajinářská tvorba. Po II. sv. válce se Kubín ocitá v umělecké izolaci a snaží se najít uplatnění v prostředí socialistického Československa, kam se vrací v roce 1952. Rozčarován ze zdejších poměrů utíká roku 1964 zpět do Francie, kde v Marseille po pěti letech umírá.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Madame Rubinstein

Divadelní představení Studio DVA divadlo Autor: John Misto Režie: Petr Svojtka Místo: Kulturní dům Zašová Termín: 27. 3. 2020 Malovali ji Salvator Dalí i Picasso. Zdobila se šperky, které patřily Kateřině Veliké a sňatkem získala titul princezny. Helena Rubinstein byla královnou kosmetického impéria,

Osobní poplach Balada o řezníkovi

Autor: Josef Holcman Režie: Břetislav Rychlík Místo: Městské divadlo Zlín Premiéra: 29. 2. 2020 Další představení: 5. 3., 20. 3., 25. 3., 27. 3.

Silný příběh Holcmanova strýce, řezníka Jožky Slováka, rodáka z horňácké Velké nad Veličkou, furianta, provokatéra, vzdělance samouka, mistra estetika a surového

Jitka Štenclová, obrazy, kresby

Výstava současné české umělkyně Místo: Galerie Slováckého muzea Termín: 13. 2. - 13. 4. 2020 Inspirativní, hravá, chápající a vlídná – taková je Jitka Štenclová. Její tvorba prošla etapami textilního výtvarnictví a dospěla

volba na jeden z nejkrásnějších, a to na houslový koncert a moll Antonína Dvořáka.

Ve druhé části koncertu zazní pátá symfonie jednoho z nejvýznamnějších představitelů skandinávské romantické hudby, Jeana Sibelia.

ZLÍN

povědnost a svobodná volba, cykly a význam přechodových rituálů. Celé vystoupení je interaktivní, vstupují do něj nálady a pocity diváků a vzniká tak společné nikdy neopakovatelné dílo.

ZLÍN

VESELÍ NAD MORAVOU Vladivojna La Chia Michal Gabriel, V barvě a struktuře

Výstava výrazné osobnosti současného českého sochařství

Martina Smutná a Bronislava Orlická

Výstava mladé talentované dvojice autorek

Místo: Městská galerie Panský dvůr Termín: 19. 1. - 1. 3. 2020 Na začátku roku se v galerii otevírá prostor mladé, ne však nezkušené tvorbě. Vystavuje zde dvojice autorek, Martina Smutná a Bronislava Orlická, které se potkaly na Akademii výtvarných umění v Praze. Bronislava Orlická (*1989) navazuje skrze kresbu, které se v posledních letech intenzivně věnovala, na svůj minimalistický malířský projev jinak, s novým gestem a figurací. Martina Smutná (* 1989) se věnuje vlastní umělecké tvorbě a v rámci doktorského studia pracuje na publikaci o malířkách v českém prostředí.

Místo: Galerie Václava Chada Termín: 12. 12. - 15. 3. 2020 Sedmimetrový žralok před budovou zámku i další socha ocelového zvířete na nádvoří jsou nepřehlédnutelnou upoutávkou na výstavu, kterou připravila Galerie Václava Chada. Poprvé ve Zlíně vystavuje současný český sochař Michal Gabriel. Autor rád experimentuje s materiálem, v jeho dílech se kloubí klasický a tradiční sochařský pohled s rovinou experimentální, novátorskou a objevitelskou. Využívá také nejmodernější technologie. Některé plastiky vytváří za pomoci 3D technologií, které umožňují opakování, zmnožování či deformace tvarů. Sám svůj postup vysvětluje jako cestu od sochařského dláta k dlátu digitálnímu.

Místo: Sál Reduty Termín: 22. 2. 2020 v 19:00 Opět po roce přijíždí orchestr Czech Virtuosi do Uherského Hradiště, aby zahrál společně s houslistou Jiřím Pospíchalem a belgickým dirigentem Ericem Lederhandlerem jeden ze světových houslových koncertů. Letos padla

VALAŠSKÉ KLOBOUKY

Arakain tour 2020

Koncert české metalové kapely

One human show Simony Babčákové Houslový koncert Antonína Dvořáka

Místo: Gulliver, Zlín Termín: 21. 3. 2020 Nadžánrová umělkyně, tak by se ve zkratce dala označit Vladivojna La Chia, která působí jako textařka, zpěvačka, producentka a skladatelka filmové a divadelní hudby.

Vladivojna zahraje ve Zlíně průřez toho nejzajímavějšího ze své tvorby - písně ze sólových alb, z filmů a divadelních představení, písně z repertoáru metalového Vladivojska v akustickém hávu, část programu z recitálu 8 hlav šílenství, to vše zpestřeno nějakou tou Vladibajkou či improvizací na humra. Expresivní zážitek s výraznou katarzí.

ZLÍN

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Czech Virtuosi & Jiří Pospíchal

Koncert nezaměnitelné české zpěvačky a textařky

aneb Život, vesmír a vůbec...

Místo: Malá scéna Zlín Termín: 28. 2. 2020 v 18:30 Pojďme se bavit o věcech, které nám neřekli, ale zásadně nás ovlivňují. Život má zákonitosti a je výhodné je znát. Pohled Simony Babčákové na souvislosti, o kterých se příliš často nemluví. Ve spolupráci s diváky budou vybrány okruhy témat, např.: souvislost mezi emocí a nemocí, vztahy a komunikace, jak funguje matrix, k čemu nám slouží traumata a bolest, fantazie a programování mysli, zod-

Místo: Kulturní dům Klobučan, Valašské Klobouky Termín: 21. 3. 2020 ve 20:00 Metalová kapela Arakain se po vydařeném podzimním tour chystá na další koncertování. Také tentokrát vyrazí se svou poslední řadovou deskou JEKYLL & HYDE, která se zároveň brzy po svém vydání stala zlatou a stále se těší pozitivním reakcím posluchačů i hudební kritiky. Fanoušci si během turné užijí jak skladby z nové desky, tak i léty ověřené tradiční hity Arakainu, stejně jako songy, které se delší dobu nehrály. Arakain svým tour naváže na vydařený koncertní podzim a vy si můžete vychutnat nezaměnitelnou atmosféru těchto koncertů.

KULTURNÍ SERVIS ) 17

k nezaměnitelné poloze v malbě a kresbě.

Její předností je mimořádný cit pro barvu v sytých a zářivých odstínech, které v geometrizovaném tvarosloví usazuje do poněkud tajuplného prostoru vesmírné nekonečnosti či psychologické proměnlivosti lidských citů a prožitků. V tomto autorském zaměření se snaží o vlastní upřímné sdělení v intencích dynamického záznamu až po křehké a neuchopitelné proudy myšlenek, čímž dává dostatečný prostor k navázání komunikace mezi dílem a divákem.

KOMIKS, POŘADY ) 18

Duša v péří …ptáte se Jožky Kubáníka

)

Hrál jste ve filmu u některého slavného režiséra? (Jakub) Ano, Jakube, mým prvním snímkem byl film Hanele, do kterého mě obsadil pan režisér Kachyňa. Dlouho jsem si pak myslel na Českého lva za nejvedlejší roli.

Máte doma vykládací karty? (Marta) Ne, mně stačí, že si vykládám sám.

Čím si nejradši připijete a co naopak rád nemáte? (Jana) Miluju bublinky a nesnáším beefeater a jemu podobný alkohol. Jednou jsem se z něj opil tak, že od té doby nenávidím vůni jehličí a nesmí mi do baráku ani vánoční stromeček.

Dáváte si novoroční předsevzetí?

(Katka) Dávám, Katko. Třeba loni jsem si předsevzal, že se ze mě stane svalnatý a krásný třicátník, a vidíte, povedlo se.

Máte tip na nějakou pěknou knížku? (Milena) Mám – na tu moji, Mileno. Akorát je těžká, ale díky tomu vám zas může posloužit i jako zbraň.

Co byste dělal, kdyby vám přišla nabídka zahrát si s Meryl Streep?

(Radek)

Díval bych se, jaké je razítko na obálce. Naděnce Konvalinkové pár takových nabídek přišlo a byl za nima Lábus. Tak jestli by byla pošta Traplice, tak by to byl Vaculík.

Máte rád písničku Jožin z bažin? (Petr K.) Ano, i když až donedávna jsem nechápal slova: „kouše, saje, rdousí“.

Myslel jsem totiž, že se v ní zpívá: „Koušesa je rdousí“ a furt jsem nevěděl, koho.

Čeká vás nějaké zajímavé natáčení? (Luboš) Dostal jsem nabídku hrát v jednom slovenském seriálu velmi slavného, charismatického, úspěšného a všemi Slováky milovaného českého herce.

Takže budu hrát Karla Rodena!

Jaký dotaz nesnášíte? (Luděk) Blbý.

Kdy vás uvidíme tančit? (Milan) Teď jsem to říkal, Milane.

Přeji vám spokojený konec zimy a dušu v péří!

(Otázky pro Jožku Kubáníka posílejte na adresu kreativna@televizetvs.cz.)

Nedělní chvilka s Janem a Jeanem VÍTE, ČÍM SE LIŠÍ NAŠE TELEVIZNÍ ZPRAVODAJSTVÍ OD OSTATNÍCH? NEVÍM, PROZRAĎTE.

MY MÁME TAKOVÝ NÁŠ VNITŘNÍ ZPRAVODAJSKÝ KODEX, ŽE REFLEKTUJEME POUZE POZITIVNÍ A KDE NA UDÁLOSTI. TY UDÁLOSTI

V NAŠEM KRAJI JE DOBRÝCH ZPRÁV POŘÁD HODNĚ!

CHODÍTE?

HMMM… PODLE MĚ JSOU DOBRÉ ZPRÁVY ŽÁDNÉ ZPRÁVY.

MEDIÁLNÍ KONZULTANTI TELEVIZE TVS RADÍ: Nevěřte těm, kdo říkají, že se svět řítí do záhuby! Svět je pořád stejný jako kdysi a dobrých zpráv je víc než špatných. Dobrá zpráva je i ta, že naše televize stále žije a těší se vaší přízni!

Berani Zlín PŘED TŘICETI LETY ODEŠEL LUDĚK ČAJKA…

V pátek 14. února 2020 uplynulo třicet let od úmrtí Luďka Čajky. Jeho jméno slýcháme ve sportovních kruzích téměř denně, od tragické smrti havířovského odchovance nese zimní stadion ve Zlíně jeho jméno. Po mládežnických letech odešel nadějný bek do TJ Gottwaldov a odehrál zde pět sezon. Těšil se na reprezentační zkušenosti a hlavně na působení v NHL. Pak přišel 5. leden 1990 a osudný zápas v Košicích.

Hrálo se 32. kolo základní části nejvyšší hokejové soutěže ročníku 1989/1990 v Košicích s domácím celkem východoslovenských Železáren. Po drtivé porážce na vlastním ledě 5:11 od Pardubic, se chtěli Zlínští rehabilitovat v souboji s jedním z vedoucích celků soutěže. Dařilo se jim a po dvou třetinách vedli na ledě soupeře 3:2. Přišel však nešťastný okamžik, který znamenal přerušení celé soutěže a na dlouho poznamenal atmosféru kolem ledního hokeje.

Luděk Čajka (1963–1990) Byl skvělý hokejista i člověk, svou štíhlou postavou a brýlemi připomínající spíše studenta. Narodil se 3. listopadu 1963 v Českém Těšíně, hokejově vyrůstal v Havířově. Svou první i poslední branku v nejvyšší soutěži dal Košicím. Celkově jich ve 297 zápasech zaznamenal 33. S manželkou Renatou se mu narodila dcera Markéta (1984).

Pohřeb Luďka Čajky. dnech statečného boje se zastavilo Luďkovo statečné srdce v pouhých šestadvaceti letech.

S Luďkem se přišlo rozloučit obrovské množství jeho fandů ze Zlína, Litvínova, Kroměříže, Prahy a dalších míst. Rozloučit se přišel například tehdejší předseda oddílu JUDr. Josef Ondík, spoluhráč Rostislav Vlach, přítomni byli i reprezentační trenéři Pavel Wohl, Stanislav Neveselý a zástupci reprezentace i ligových oddílů.

Památkou na zesnulého rodáka z Českého Těšína je kromě názvu zimního stadionu i dres s jeho jménem zavěšený u stropu haly. Byl uveden in memoriam do Síně slávy českého hokeje a patří mezi Legendy zlínského hokeje.

Mezinárodní federace IIHF po Čajkově smrti změnila posuzování zakázaného uvolnění. Hra se začala automaticky přerušovat v okamžiku, kdy puk přejel všechny čáry. Do té doby se ho musel dotknout bránící hráč.

Skvělé výkony ho vynesly až do reprezentace. První reprezentační zápas v A týmu odehrál v dubnu 1985 proti

BERANI ZLÍN ) 19

Zlínský kapitán a reprezentační obránce buď najel do rýhy v ledě anebo byl neúmyslně postrčen košickým hráčem.

Luděk v plné rychlosti narazil hlavou do mantinelu za brankou. Následek byl tragický, jeden zlomený a jeden roztříštěný krční obratel s vážným poškozením míchy, což znamenalo smrtelné zranění.

Zlínský hokejista se z bezvědomí přes veškerou snahu neprobral a po čtyřiceti

Kanadě. V roce 1987 se probojoval na mistrovství světa a pomohl Československu k zisku bronzových medailí. Se lvíčkem na prsou odehrál Luděk 58 zápasů a třikrát skóroval. Hned po světovém šampionátu si ho v zámořském draftu vyhlédl tým New York Rangers. Po vojně v Dukle se vrátil zpět do Zlína.

Vzpomínka spoluhráče Rostislava Vlacha: „Byl jsem v osudný okamžik přímo na ledě. Luděk dojížděl kotouč a zřejmě kvalitou ledu i únavou hráče v závěru utkání se stal tragický pád. Ze začátku jsme si říkali, že to nebude vážné, ale po vyšetření v nemocnici se ukázalo, že situace je velmi vážná a pro Luďka bohužel tragická. Pořád jsme věřili, že to dobře dopadne, ale zranění byla natolik vážná, že by se Luďka nepodařilo zachránit ani v současné době. Pro mě to byl jeden z nejkrizovějších momentů v životě, když máte blízko sebe kamaráda, je to dvojnásobná rána. Zprávy byly čím dál více pesimističtější a nakonec to špatně dopadlo.“