LIFE
SEZNAMTE SE, BLOCKCHAIN
SLOVNÍČEK KRYPTOGRAFIE
= šifrování
KRYPTOANARCHIE
= šifrování proti svobodu ohrožujícím institucím, jako je podle kryptoanarchistů stát, církev nebo velké korporace
KRYPTOMĚNA
= digitální měna se základem v kryptografii
MONERO
= plně anonymní kryptoměna
BITCOIN
= nejoblíbenější a nejstarší dodnes fungující systém digitální měny
DECENTRALIZACE
= rozložení moci a rozhodování mezi širší počet účastníků 20 STUDENTA Duben 2018
Blockchain je vlastně otevřená účetní kniha, ačkoli v Česku se v ní zatím vyzná jen pár skutečných účetních. Jde o databázi, která podle odborníka Milana Půlkrábka z Paralelní Polis čítá v současné době přes 160 GB dat. Není divu, protože se do ní elektronicky zapisují naprosto všechny transakce, které kdy kdo v digitálních měnách provedl. Výhodou oproti klasickému bankovnímu systému je to, že pokud nikomu nesdělíte číslo své peněženky (tedy směsici písmen a čísel, která označuje váš třeba bitcoinový účet), nikdo neví, že patří právě vám. Uživatelé systému tak sice vidí, že došlo k přenosu finančních prostředků, ale nevědí odkud ani kam. Do klasického bankovního účtu se vám oproti tomu kromě bankéře nebo hackera (ten samozřejmě bez dovolení) dostane i státní úředník. Svoje finance tak nespravujete nikdy úplně sami. Nemůžete si je kdykoli vybrat, nemůžete posílat nebo přijímat větší než uzákoněné množství prostředků a můžete o ně kdykoli přijít, pokud se změní státní garnitura nebo politická situace. Blockchain je úplně jiný. Je decentralizovaný, což znamená, že neexistuje žádná síla, která by shůry mohla do systému zasáhnout a transakční sítě vedoucí často přes celý svět rozkrýt. Ačkoli se o to mnohé vlády i jedinci pokoušejí, dokud nemají jmenný seznam uživatelů a jejich přiřazených adres, nemají šanci. Transakce navíc není možné zpětně upravovat nebo měnit, protože by všechny následující byly neplatné, proto je velmi těžké zkusit v blockchainu například podvádět nebo s ním manipulovat. Celá síť vlastně funguje v jakési shodě distribuované mezi všechny uživatele. Pokud je potřeba jakkoli systém a jeho fungování změnit, musí se na tom shodnout více než sedmdesát procent všech takzvaných těžařů. Ve výsledku je tak každý sám sobě bankéřem. Bitcoinovou peněženku nebo peněženku jiných měn běžících na blockchainu můžete mít zřízenou na počítači i na mobilu a přímo z ní obsluhovat všechny operace. Můžete mít i hardwarovou peněženku – například Trezor, který mimochodem vznikl v Česku a o kterém jsme si už v listopadu 2016 (předtím než většina z vás měla o kryptoměnách povědomí) povídali s Alenou Vránovou, jednou z jeho zakladatelů. Přečtěte si rozhovor s ní na webu, stojí to za to (#money).
BLOCKCHAIN BEZ PENĚZ
Systém otevřené a decentralizované databáze lze využít i jinak než pro přesouvání financí. Vizionáři si umějí její budoucnost představit třeba i u dalších registrů, které se aktuálně potýkají nejen s technickými problémy, ale také s problémy bezpečí. „Decentralizace, to je absence centrální autority, která činí z blockchainové sítě svobodný a necenzurovatelný způsob výměny dat. Jde o síť, která je imunní vůči pohnutkám několika jednotlivců a která je založena na matematických principech, kdy vše, co se v síti odehrálo, jde ověřit,“ říká Milan Půlkrábek. „V době, kdy například inflace ve Venezuele dosahuje 2500 %, se jasně ukazuje, že je potřeba mít měnu, která je odolná vůči rozhodnutí několika úředníků a která není orientovaná jen na určitou geopolitickou oblast.“ Na blockchainové bázi by podle něj mohli fungovat notáři, pojišťovací společnosti, registry, ale i archivy nebo katalogy. I přesto, že transformace státní správy k větší anonymitě, decentralizaci a dobrovolnosti je záležitostí budoucnosti, projektů založených na technologii blockchainu se objevuje stále víc. K úspěšné realizaci však dojde jen asi u deseti procent z nich. Jejich autoři jsou většinou ideoví nadšenci, kteří věří, že technologie může přinést změnu světového uspořádání. Zbytek jsou podle Milana Půlkrábka projekty, které se pouze chtějí svézt na módní vlně kryptoměn a podstata věci jim uniká. Vůbec největší úspěch zaznamenávají projekty finanční, protože mají velký komerční potenciál. Konkrétně jde o další digitální měny, jako je litecoin, ethereum nebo zcash. Existují však také decentralizovaná úložiště dat, ke kterým se mohou uchýlit uživatelé, kteří nechtějí svá data „nalít“ pouze k jedné společnosti. Zmínit můžeme třeba MaidSafe nebo Storj. Šifrovaně se dá komunikovat třeba přes Cryptamail nebo Echo. Očekává se také, že takové komunikátory postupně nahradí sociál ní sítě, které nyní o svých uživatelích hojně sbírají data a prodávají je třetím stranám pro reklamní účely. Testuje se například i sledování potravinových doplňků, ale běží i monstrózní projekt Bitnation, což je vlastně virtuální stát, který zaručuje občanství bez ohledu na místo narození, náboženské vyznání nebo stav konta. Blockchain má zkrátka velký potenciál a nevíme, jak vy, ale my ho určitě budeme napjatě sledovat i dál.