Dary Pošumaví by Pointa Publishing

DARY POŠUMAVÍ TVOŘIVÉ TOULKY S PŘÍBĚHY PRO DĚTI I DOSPĚLÉ

DARY POŠUMAVÍ

TVOŘIVÉ TOULKY S PŘÍBĚHY PRO DĚTI I DOSPĚLÉ

LUCIE OUDOVÁ 2020

OBSAH Čtení na dobrou noc

Tvoření z darů přírody

O rodině 17 Není zlato jako zlato 19 Poslední vlk na Šumavě 23 Pouť U Zajíčků 28 Čarovná svatojánská noc 33 Houbový král 38 Jak to bylo o Bertíkově svátku 43 Jak tatínek zapomněl v lese klobouk 48 Jak si Ježíšek přišel pro dopis 53 Veselé Vánoce, zvířátka 57 Šumavská vánice 62

Březová klícka s vajíčky uvnitř 68 Panenka z pilin a obilí 69 Věnec ze šnečích ulit 70 Strom života (váza) 71 Oblázkový květináč a zápichy na bylinky a květiny 72 Sovička z borovicových šišek 73 Fotorámeček ze sušených hub 74 Léčivý kaštanový pytlíček 75 Kaštanové noty 76 Závěsné šišky na dveře 77 Dýňový ježek 78 Obrázek pro babičku 79 Růže z listí 80 Lucernička z listí 81 Adventní kalendář 82 Jednoduchý stromeček z klacíků 87 Vánoční ozdoba z březového kolečka 88 Hodiny ze špalku 89

Z maminčiny kuchyně

S Kájou a Bertíkem na cestách

Sirup ze smrkových výhonků 92 Bezový sirup 93 Kosmatice 94 Rychlá bábovka se slunečnicovými semínky a vlašskými ořechy 95 Jitrocelový sirup 96 Zdravá jablíčková buchta 97 Domácí šípkový čaj 98 Sladké brambory od prababičky 99 (starodávný recept ze začátku 20. století)

Na Volešku 103 Jírova jáma nad Mochovem 104 Vlčí jámy nad Petrovicemi u Sušice 106 Kaplička Panny Marie Lurdské na Horním Kochánově 107 Bývalé Zhůří 108 Čeletická studánka Panny Marie Klatovské 110

Lesní hry Rostlinná a houbová říše Stanoviště „Houby“ 114 Stanoviště „Jedle“ 115 Stanoviště „Ostružiník“ 116 Zvířecí říše Stanoviště „Liška“ 118 Stanoviště „Zajíc“ 119 Stanoviště „Prase“ 120 Stanoviště „Srnec“ 121

ČTENÍ NA DOBROU NOC

O RODINĚ Na šumavské samotě obklopené krásnou přírodou vyrůstalo hezké a šikovné děvče jménem Karolínka Nikdo jí však neřekl jinak než Kája Děvčátko bydlelo se svými rodiči a bráškou Bertíkem ve staré hájovně, protože tatínek byl hajný Často chodil s dětmi do lesa a seznamoval je s krásami přírody Učil je porozumět přírodním zákonům a žít v souladu s přírodou, která byla všude kolem Vždy dětem kladl na srdce, aby využívaly darů přírody, které jsou všem dostupné, a jako poděkování pak přírodu chránily, aby zůstala stále tak krásná i pro další generace Pro děti bylo vždycky velkým zážitkem vyrazit s tatínkem do lesa Poslechnout si něco nového o lesní zvěři, nasbírat mamince houby do polévky nebo se jen tak procházet a naslouchat tichému šumění stromů Nebylo výjimkou, že s dětmi do lesa vyrážela i maminka Když měla všechnu práci doma hotovou, trávili volný čas společně Maminka byla v přírodě šťastná Vyprávěla dětem o lesních vílách a skřítcích, kteří jsou sice neviditelní, ale přitom jsou důležitou součástí celé přírody Znala jejich čarovná kouzla, léčivou moc i tajná přání Dovedla s nimi rozprávět a za jejich pomoc jim vždy přinášela něco na oplátku Kája byla děvče, pro které byli rodiče velkým vzorem Ráda se učila novým věcem S láskou se starala o svého brášku Bertíka, veselého, baculatého kloučka, který měl vždy úsměv od ucha k uchu Byl dítě do nepohody Plný elánu a energie

Do rodiny Kvapilů patřil ještě jeden člen, jezevčík Lord To byl tatínkův věrný přítel, který ho každý den doprovázel do práce Byl to sice na pohled malý pejsek, ale vydal by za dva bernardýny Byl mrštný, rychlý a hlavně výborný stopař Jakmile chytil stopu, spolehlivě vyčmuchal i nevyčmuchatelné Hájenka, kde celá rodina bydlela, stála v kopci kousek od lesa Nebyla velká, ale pojmula vše, na co si jen vzpomenete Tatínkovy trofeje, dřevěný nábytek, maminčiny bylinky, hračky Byla teplá, čistá a útulná Každý, kdo do hájenky přišel, nerad odcházel Dalo by se říci, že v ní panovala čistá láska

NENÍ ZLATO JAKO ZLATO Jaro přicházelo na Šumavu velice pomalu Horská krajina se ze zimního spánku nechtěla probudit Zřejmě by raději odpočívala a lenošila Ale sluníčko ji ze spánku čím dál tím víc probouzelo A nejen sluníčko, ale i jarní deštík, který podpořil růst trávy, a ta se pomalu a jistě zazelenala Sem tam už byla vidět nějaká sněženka či bledule a příroda začínala býti veselejší – přicházelo jaro se svěžím vzduchem a zářivými barvami Zkrátka období nového zrodu Scenérii jara doplnil ptačí zpěv Nádherný zvuk, který při zavřených očích působí jako balzám na duši První na Šumavu zavítal drozd zpěvný Bertík se zájmem poslouchal jeho písničku a snažil se ho napodobit Moc mu to nešlo, ale s každým tónem se v napodobování zlepšoval Tatínek s úžasem poslouchal, jak se drozd s Bertíkem dorozumívá a vzpomněl si na sebe a na své dětství Také si prozpěvoval ptačí trylky, běhal po lese a snažil se dohnat létajícího kamaráda stůj co stůj Tatínka tato podoba velice dojala, pohladil Bertíka po vlasech a s úsměvem mu řekl: „Ty seš prostě moje zlato, viď?“ Bertík se na chvíli zarazil, jakoby hloubavě přemýšlel o tatínkových slovech, a pak radostně povyskočil a zajásal Začal vykřikovat cosi o zlatě, a že dnes je ten den, kdy se otevírají poklady země Tatínek nechápavě kroutil hlavou, ale Bertík k němu přiběhl a vysvětloval mu, že včera mu dědeček vyprávěl o Velkém pátku O jediném dni v roce, kdy je možné najít poklad Jeho jásot neustával Začal prosit tatínka, aby se vydali do lesa ke skále a našli ten obrovský poklad, než jim ho někdo vezme Jeho prosby byly tak naléhavé, že se jim tatínek

neubránil Slíbil Bertíkovi, že po obědě půjdou poklad hledat Bertík se o něm zmínil i Káje a ta samozřejmě celá nadšená chtěla jít také A tak vyrazili Cestou Kája nezavřela pusu Pořád mluvila o pokladu a hlavně o tom, že právě ona ví nejlíp, jak ho objevit, protože jí o tom jednou maminka četla knížku Nezapomínala proto Bertíkovi připomínat, že má velké štěstí, když ji vzal s sebou Sám by prý poklad určitě nenašel Nezná totiž magické zaříkávadlo, které otevírá skálu Bertík ho opravdu neznal a byl rád, že o něm ví alespoň Kája Posledních sto metrů před skálou už Kája i Bertík nedočkavě uháněli vpřed Kája se před skálu důležitě postavila, uklonila se a nahlas spustila: „Horo, horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho!“ Děti napětím ani nedýchaly Tak moc se těšily, až se skála otevře a vydá jim své poklady Dívaly se na skálu, jako by do ní chtěly očima udělat důlek, ale nic se nedělo Obě děti se na sebe podívaly a smutně pokrčily rameny Kája se však nevzdávala Opět se uklonila a spustila ještě jednou: „Moc Tě prosím, horo, otevři se pro člověka poctivýho a vydej mu málo z bohatství svýho “ Opět následovalo dlouhé ticho a na dětech už bylo znát velké zklamání Přestávaly věřit tomu, že se skála opravdu otevře Naděje na vysněný poklad se ztrácela s každou vteřinou Tatínek už nevydržel pohled na smutné děti, proto si před ně sedl na bobek a řekl jim jednu krásnou a důležitou věc Mluvil o tom, že Velký pátek skutečně otevírá bránu k pokladům, ale nemusí to být vždy poklady, které se třpytí zlatem nebo drahými kameny Mohou to být zcela jiné věci, které jsou mnohem důležitější než všechno ostatní na světě A to poklady našeho srdce Vysvětlil dětem, že všechno si za zlato nekoupí, například lásku, zdraví, štěstí lze získat jen dobrým srdcem Děti jeho povídání moc nechápaly, a tak tatínek pokračoval Uvedl jim příklad o jednom sedlákovi, který byl neskutečně bohatý Koupil si, na co měl chuť Dělal si, co chtěl Někdo by si mohl říct, že mu v životě nic nechybělo Ale opak byl pravdou Tento člověk neměl přátele, chyběla mu láska a pokora Zkrátka věci, které

si koupit nemohl a bez nichž bylo jeho srdce prázdné Proto nemohl být šťastný ani zdravý Naproti tomu jeho soused byl naopak chudý a skromný člověk Žil opravdu prostě Velice tvrdě pracoval, aby uživil svou rodinu a nikdy si na svůj život nestěžoval Bral zkrátka život takový, jaký je – někdy těžký a jindy lehčí Měl obrovskou oporu ve své rodině a pro ni žil Byl v podstatě šťastný Káju zřejmě tatínkovo vyprávění zaujalo, protože se na něj usmála a řekla, že už to chápe Ví prý moc dobře, co je v životě důležité, ale nezapomněla dodat, že zlato je také velkým lákadlem Musela mít zkrátka poslední slovo Tatínek měl teď pocit, že mluví, jak se říká, do dubu Povzdechl si a v duchu si pověděl, že by přeci jenom mohl jedno místo spojené se zlatem dětem ukázat, aby nebyly tak zklamané z toho, že se výprava za pokladem nepovedla Vzal tedy děti alespoň k Jírově jámě nad Mochovem Povídal jim o tom, jak se zde ve středověku těžilo opravdové zlato Ukázal jim obrovské šachty, které po zlatokopech z této doby zbyly