Dolce Vita Lust For Life

Malé tělem,

Malé tělem,

Volvo EX30

Volvo EX30

Již od 869 989 Kč bez DPH měsíčně.

Již od 869 000 Kč / od 11 989 Kč bez DPH měsíčně.

Naše dosud nejmenší, plně elektrické SUV.

Více najdete na

Naše dosud nejmenší, plně elektrické SUV. Více najdete na volvocars.cz.

000 Kč / od 11 volvocars.cz.

Měsíční splátka je kalkulována pro období 36 měsíců s nájezdem 15 000 km za rok. Splátka operativního leasingu obsahuje pojistné krytí. Jedná se o havarijní a zákonné pojištění. Pro individuální kalkulace se vždy obracejte na autorizovaného prodejce Volvo, který zohlední i vaše potřeby týkající se například doby nájmu (od 24 do 60 měsíců) nebo celkového nájezdu (až do 200 000 km). Operativní leasing poskytuje společnost UniCredit Fleet Management, s.r.o.

Měsíční splátka je kalkulována pro období 36 měsíců s nájezdem 15 000 km za rok. Splátka operativního leasingu obsahuje pojistné krytí. Jedná se o havarijní a zákonné pojištění. Pro individuální kalkulace se vždy obracejte na autorizovaného prodejce Volvo, který zohlední i vaše potřeby týkající se například doby nájmu (od 24 do 60 měsíců) nebo celkového nájezdu (až do 200 000 km). Operativní leasing poskytuje společnost UniCredit Fleet Management, s.r.o.

Technické údaje Volvo EX30 – emise CO 0 g/km, spotřeba od 15,7 kWh / 100 km (WLTP). Dojezd až 480 km. Jedná se pouze o předběžné hodnoty dle WLTP, které budou potvrzeny s uvedením na trh.

Technické údaje Volvo EX30 – emise CO 2 0 g/km, spotřeba od 15,7 kWh / 100 km (WLTP). Dojezd až 480 km. Jedná se pouze o předběžné hodnoty dle WLTP, které budou potvrzeny s uvedením na trh.

velké srdcem

Developer of Different

Envy Therapy

Nový design přichází, ověřené výsledky zůstávají*

RADICAL SKINCARE SYSTEM

MADE IN SLOVAKIA envytherapy.com

form

026—všemi smysly Bompas & Parr spekulují o kreativní budoucnosti

030—přátelství ve Znojmě vznikl kabinet pro kamarády umění a designu

034—design po asijsku Terence Conran vzdává hold asijskému řemeslu a designu

036—kulatiny letošní oslavenci z učebnic historie designu

062 Šperky Cartier v lesku rozpálené francouzské Riviéry.

build wear

040—red books kostel jako otevřená náruč Vědecké knihovny Olomouc

028

Muller van Severen úřadují v Toskánsku.

048—dynamika noví obyvatelé svérázných Jizerek

052—císařovy nové lázně znovuzrozená perla Karlových Varů

058—rallye paříž-dakar výrazné africké vlivy dominují nové kolekci Chanel

072—barbie world Dolce Vita rozjela party na Tik Toku

086—wear news nové kousky do vašeho šatníku

live explore

086—přírodní a jiné divy obdivujte západ slunce nad mořem v přímem přenosu v portugalské Casa T

092—léto s todusem sedačka Dongo vyzkoušela extrémní letní podmínky v Řecku

094—na anglickém dvorku II rekonstrukce dělnického domku na Kladně od studia Builders

108

100—kult jménem ottolenghi jak probíhala revoluce v kuchyni britské střední třídy

104—výběr z bobů prvotřídní čokoláda „roste“ mezi moravskými vinicemi

113—summer day naše letní osvěžení od GIN IST

Prožijte červený přepych indického hotelu Villa Palladio Jaipur.

122

125—shoda s bulgari budoucnost v hodinářství patří hliníku

126—mix vaše měsíční dávka kulturních zážitků

132—pulse talk & gala autentická atmosféra nultého ročníku

162—must-read Bauhaus se na stránkách nové knihy stává nesmrtelným

Největší svátek architektury opět zaplavil Benátky.

Kolekci keramických

závěsných umyvadel

s odkládací plochou

Vrtiška & Žák

najdete na ravak.cz Design

REDAKCE

šéfredaktorka Lenka Šubrtová

art director Róbert Kováč

editorka Tereza Finková

vedoucí redaktor architektura & design Adam Štěch

redaktoři

Petr Jansa, Václav Rybář

FASHION

fashion supervize

PŘEDPLATNÉ V ČR

SEND, spol. s. r. o.; Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3 193 00

Praha 9 Horní Počernice; 225 985 225; send@send.cz, www.send.cz

Yotam Ottolenghi, gastro guru

SPOLUPRÁCE

autoři Vladan Šír, Eva Slunečková, Darina Křivánková, Linda Retterová

fotografové

Matúš Tóth, Filip Hlad, Lucie Fenclová, Shotby.us, BoysPlayNice, Petr Polák, Vojtěch Veškrna, Petr Karšulín

VYDAVATEL

Miloš Štěpař New Look Media, s. r. o.; Apolinářská 3, 120 00 Praha 2

TISK

Tiskárna Triangl, a. s., Beranových 65, 199 02 Praha 9 -Letňany

ADRESA REDAKCE

Apolinářská 436/3 120 00 Praha 2 info@dolcevita.cz

jméno.příjmení@dolcevita.cz

DISTRIBUCE

PNS a.s.

REGISTRACE

MK ČR E 13511, ISSN 1213 -7502

Podávání novinových zásilek povolila

Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č. j. nov. 6144 / 96

DOLCEVITA.CZ

sociální sítě instagram/dolcevitacz facebook.com/dolcevitacz

INZERCE

obchodní ředitelka

Michaela Hromádková michaela.hromadkova@newlookmedia.cz

Andrea Manhartová andrea.manhartova@newlookmedia.cz

Hana Pavelková hana.pavelkova@newlookmedia.cz

Jakub Šuťák jakub.sutak@newlookmedia.cz

manažerka distribuce, výroby a logistiky

Monika Matějková monika.matejkova@newlookmedia.cz

prodejní cena

120 Kč / 5 €

vychází

10. 7. 2023

„Snažím se nebýt součástí náboženství jídla.“

Petra Balvínová

DONGO | design Studio Segers

Dongo je všestranná venkovní modulární sedačka, která nabízí nekonečné možnosti uspořádání. Tato flexibilita z ní dělá ideální volbu pro venkovní prostory všech velikostí a tvarů.

Todus showroom

Na Zátorách 5

Prague 7

www.todus.cz

Designérka Kateřina Handlová nám odhalila, jak vznikala kolekce HERO.INE pro Rückl. Sedm váz s unikátním brusem vzdává hold silným a odvážným ženám, hrdinkám, jakými byly Ema Destinová, Vivienne Westwood nebo třeba Coco Chanel.

Jedinečná přehlídka toho nejlepšího, co aktuálně vzniká v ateliérech nejvýraznějších současných českých umělců.

Pop-up 7—10/9 2023

50 umělců

4 dny

Invalidovna, Praha-Karlín artindexpopup.cz vstup zdarma

foto na obálce I FIlip Hlad

styling Jano Kimák

modelka Agata W. / My model agency; náušnice a prsten, Cartier; šaty, Prada foto na obálce II Matúš Toth styling Jano Kimák

modelka Sasha Gachulincová / Elite model management; šaty a šperky, Louis Vuitton

lust for life

Bohatý římský obchodník a epikurejec Marcus Gavius Apicius svůj život zasvětil vaření a hledání těch nejlepších surovin. Dochovala se historka o jeho plavbě až do daleké Libye pro krevety, které ho ovšem vůbec neuspokojily, a tak přijel domů s prázdnou. Jeho kolosální hostiny ho nakonec bohužel přivedly k bankrotu a poté k sebevraždě. Připisuje se mu autorství první kuchařky v dějinách lidstva. Kniha De re coquinaria (Umění vařit) obsahuje více než 400 receptů a stejně jako řada současných kuchařek je rozdělena do oddílů podle hlavních surovin, neuvádí však míry a často vynechává i techniky přípravy, pouze radí „vařit, dokud není hotovo“. Římský gurmán a milovník luxusu je však nejvíce známý jako autor věty, že jíme především očima. Jásal by jistě nad dnešním pojetím gastronomie, bohatstvím pestrobarevných ingrediencí i uměním svých kolegů kuchařů a foodblogerů.

Vůně jídla se tlačí i mezi řádky našich článků v tomto letním dvojčísle. Vladan Šír se pro vás vydal na Moravu a odhalil

lust for life

lust for life

tajemství továrny na čokoládu rodiny Herů ových. Adam Štěch objevil báječné chutě a ještě lepší interiéry barcelonských restaurací Flash Flash a Il Giardine o. Tereza Finková v lihovaru Landcra zažila, jak vypadá a chutná ryzí nadšení pro chemii a přírodu. Já se zamilovala do šlehačkového hotelu Villa Palladio Jaipur a cítila potřebu oslavit s vámi narozeniny mága chutí Yotama O olenghiho. Baví mě zamyšlení Dariny Křivánkové v eseji na téma, jak jíme o dovolené. V jejím pojetí jsem rozhodně „pokročilý turista“, chci zkoušet a ochutnávat nové, hledat místa mimo hlavní proud a doporučení Tripadvisoru.

Vezmeme vás na cesty od Čech až po Atlantik a ukážeme vám, co nového kde vyrostlo i jaké jsou letní módní a kosmetické „must haves“.

Lenka Šubrtová

Židle, která by mohla jen tak stát v rohu kanceláře a stejně by přitahovala pozornost. Jakmile se do ní ale posadíte, poznáte novou úroveň pohodlí.

Design by Martin Ballendat

ochranný faktor

Nepodceňujeme

Finská značka pleťové péče Djusie představila novinku pro rozzáření pleti – baňkovací set pro použití na dekolt, krk a obličej. Metoda baňkování oživí krevní oběh a zvyšuje přísun kyslíku a živin do pokožky. Pokud hledáte okamžitou vzpruhu pleti, neměl by mezi vašimi beauty rituály chybět.

terapie

Chanel otevřel sezónní svatyni vůní a krásy v luxusní nákupní destinaci Nammos Village na řeckém ostrově Mykonos. Tradiční egejská stavba ukrývá monochromatický interiér v pískových odstínech a na dvou podlažích a 140 metrech čtverečních také nejnovější módní kolekce.

Sluneční brýle Serpenti Vipermesh zosobňují hypnotické kouzlo legendárního hada Bulgari, a to v podobě atraktivních obrub ve tvaru kočičích očí. Na stranicích je zdobí ikonický vzor z metalických mikro článků, vrstva transparentního acetátu dodává fascinující opalizující efekt.

nakupováním pod dohledem povinná výbava

význam SPF. Styl, péče a funkce spojují naše doporučení pro luxusní letní výbavu, ať už budete horké dny trávit na pláži, ve stínu olivovníků, nebo v baru.

text Lenka Šubrtová, foto archiv značek

Kapky deště prohřáté sluncem, pocit svobody, kouzlo léta a nečekaný závan svěžího vánku vyjádřený úvodními nótami bazalky a máty. Zelený fík a zázvor evokují vůni bujné vegetace po dešti, zatímco fazole tonka a santalové dřevo do kompozice vnáší energii čerstvého vzduchu. Letní déšť by Byredo.

Hudba pod taktovkou dánsko-italské designérské dvojice GamFratesi se line z nejnovějšího přenosného reproduktoru Bang & Olufsen, Beosound A5. Atmosféru uvolněného skandinávského léta stráveného na pláži evokují měkké retro křivky a přírodní materiály.

Moderní sběratelský kus i nepostradatelná esence každodenního života. Vázy Harmonic od Jana Plecháče pro Moser reprezentují vysokou řemeslnou kvalitu a rozehrávají kontrasty jemných, ručně broušených linií s masivním dnem.

Fotogra cká pocta Arnoldu Schwarzeneggerovi sleduje jeho cestu od chudoby k titulu Mr. Olympia, lmové hvězdě a do guvernérského křesla. Autogram nejslavnějšího svalovce světa je součástí každého vydání této dvoudílné sběratelské knižní edice.

Praktický a vysoce elegantní společník na služební cesty a víkendy mimo domov i návštěvu knihovny. Taška

Montblanc So du e z kolekce Meisterstück Selection z jemné kůže upoutá moderní siluetou a překvapí množstvím kapes.

Limitovaná edice fotogra í zátiší od předního fotografa Roberta Vana vznikla ve spolupráci se stylistkou a dekoratérkou Klárou Tománkovou. Sbírka s názvem Still Life obsahuje pětici černobílých snímků, které Vano vlastnoručně vyvolal unikátní technikou platinotisku.

Vůně Mugler Alien Goddess Supra Florale přináší magický závan opojení, odvahy a ženskosti. Odkazuje na posvátné vnitřní světlo každé ženy. Je oslavou života v podobě akordu kaktusového květu, rozjasněné šťavnatým závanem hrušky, bílých květů jasmínu a slaměnky.

Ve své letní kolekci zhmotňuje značka Cha y atmosféru prázdninového dne zalitého slunečním svitem, které se pomalu mění v syté podvečerní barvy. Pocit poklidně plynoucího času stráveného s přáteli pod noční oblohou. Mihotající se těžký vánek, zkreslující realitu jako fata morgána.

Pietro Ru o zasadil letošní verzi ikonické Dior Book Tote do srdce indiánské óry a fauny. Zahalena do fuchsiových odstínů s vyšívaným motivem Toile de Jouy Voyage pojme každodenní nezbytnosti a nespustí vás z očí.

Neslýchaný zážitek z poslechu.

Třetinka za 4 497 Kč.

Více informací získáš na našich prodejnách nebo na www.iWant.cz

všemi smysly

Želé ve tvaru budov, uorescentní sushi i opulentní hostiny pro přední světové značky. Agentura Bompas & Parr chápe tvorbu jako multismyslovou hru a aby své obzory neustále rozšiřovala, vzala si na pomoc umělou inteligenci. Ta chrlí jeden dobrý nápad za druhým.

Chcete vědět, jak bude vypadat budoucnost kreativní tvorby? Zeptejte se londýnské agentury Bompas & Parr, kterou v roce 2007 založili Sam Bompas a Harry Parr. Nejdříve se proslavili svými pokusy s želé, později své aktivity rozšířili o experimenty s jídlem i dalšími médii. Není proto divu, že se studio neustále zajímá o nové kreativní strategie a nástroje, včetně umělé inteligence.

Jejich imaginární objekt The Feel Tank je jedinečnou formou strategického futurismu, který využívá síly smyslové stimulace k odemknutí nových nápadů.

„Smyslová stimulace má dlouho uznávaný, ale vysoce komplexní vztah ke kognitivní

výkonnosti. The Feel Tank, první svého druhu, využívá více než deset let naší multižánrové experimentální tvorby pro některé z nejvýznamnějších světových značek, aby vytyčil a utvářel budoucnost zážitkového designu,“ vysvětlují oba aktéři svůj projekt. Vize tohoto obdivuhodného předmětu, jehož estetika v sobě kombinuje svět panenky Barbie, design rádií z padesátých let a neznámé vynálezy z románů Julese Vernea nebo lmů japonského studia Ghibli, bude v budoucnu moci na základě smyslové stimulace vytvářet geniální kreativní řešení pro všechny. Kéž bychom takový přístroj měli už teď doma.

Imaginární přístroj The Feel Tank by mohl v budoucnosti generovat kreativní nápady na základě desitileté praxe Bompas & Parr pro renomované klienty z celého světa. servis bompasandparr.com

text Adam Štěch, foto archiv Bompas & Parr

symbióza

text Adam Štěch, foto archiv Bitossi

Jako ideální match se nám jeví nové kamarádství mezi belgickým studiem

Muller Van Severen a italskou tradiční porcelánkou Bitossi. Oběma je společné použití jednoduchých geometrických tvarů a pestrých barev. Kolekce váz ONDA vznikla na základě bohatého

archivu italské značky, pro kterou v minulosti navrhovali takoví mistři jako Aldo Londi nebo E ore So sass. „Návrh projektu vychází z velikosti listu papíru A4, kde jsou vzájemně propojené symetrie vytvořené pomocí závorkových a obloukových přímých

řezů, harmonie plynule konverzující mezi řemeslem a vizuálním uměním,“ hodnotí ručně vyráběné vázy designéři. Výřezy různých tvarů de nují sošné a logické struktury. Bitossi tak úspěšně rozšiřuje svou spolupráci s renomovanými současnými tvůrci.

CLAIRE SI NAVRHLA SVOU VYSNĚNOU KOUPELNU

CLAIRE SI NAVRHLA SVOU

NAŠI PROFESIONÁLNÍ

VYSNĚNOU KOUPELNU

PARTNEŘI JI REALIZOVALI

NAŠI PROFESIONÁLNÍ

PARTNEŘI JI REALIZOVALI

GROHE ESSENCE KARTÁČOVANÝ WARM SUNSET

GROHE ESSENCE

KARTÁČOVANÝ WARM SUNSET

NAJDĚTE SVÉHO PROFESIONÁLNÍHO PARTNERA GROHE PRO BEZPROBLÉMOVOU INSTALACI.

NAJDĚTE SVÉHO PROFESIONÁLNÍHO PARTNERA GROHE PRO BEZPROBLÉMOVOU INSTALACI.

S kompletními koupelnovými řešeními GROHE můžete popustit uzdu své kreativitě. Zaručují vám nadčasový design, dlouhou životnost a interiér dokonale přizpůsobený vašim potřebám. colors.grohe.com

K dispozici také v následujících barvách:

S kompletními koupelnovými řešeními GROHE můžete popustit uzdu své kreativitě. Zaručují vám nadčasový design, dlouhou životnost a interiér dokonale přizpůsobený vašim potřebám. colors.grohe.com

K dispozici také v následujících barvách:

přátelství

Ilustrátorka Dagmar

Skokanová a fotograf

Jakub Skokan se ve svém domovském Znojmě obklopili tím nejcennějším, a to je tvorba jejich přátel. Pod křížovou klenbou gotického domu Staré Pekárny otevřeli Kabinet ilustrace a fotografie, v němž se setkáte se studiem ORA, Dechem, Michalem Bačákem, Ilonou Polanski a dalšími spřízněnými dušemi.

Mobiliář od architektonického studia ORA spojuje tvarosloví odvozené ze stropní klenby. Jednotlivé police regálu jsou jednoduché oblé plechy ohnuté a nasazené na ocelový žebřík. Jejich rozmístění je proměnlivé dle potřeb. Židle UM Stool navrhli Jiří Pelcl & Michal Malášek pro Master & Master.

text Tereza Finková, foto BoysPlayNice

Měšťanský dům Stará Pekárna stojí ve Znojmě už od 13. století a stavebně se vyvíjí od gotiky přes renasanci, baroko, klasicismus až do dnešních dnů. Jeho současní majitelé nabízejí v překrásných historických interiérech ubytování v několika osobitě pojatých apartmánech a nedávno tu, v prostoru pod gotickou křížovou klenbou, vznikl díky iniciativě Dagmar a Jakuba Skokanových gift shop „znojemských delikates“. A tím nemyslíme nakládané okurky.

Skokanovi otevřeli veřejnosti vlastní

Kabinet a z pozice kurátorů drobných pop-upů, výstav a originálního dárkového sortimentu přenášejí do prostředí Znojma česko-slovenskou uměleckou a designovou

scénu. Leitmotivem prezentované tvorby je totiž Znojemsko. Grafika Michala

Bačáka U Divišů na zahradě vypráví o malém klukovi, pozdějším vynálezci hromosvodu. Ilona Polanski navazuje na svou sérii Zahradníků grafikami Okurky rostliny a Okurky plodu–dítěte.

Ilustrace Dagmar Skokanové představují znojemské dominanty i všední život města. Kraj okurek a vína hravě interpretuje fotografický projekt Znojmo jinak od studia BoysPlayNice. Typografická pointa Martina Kubáta je o vidění, které nastává, je-li člověk Znojmem zcela opojen, a známé vázy Bandaska od studia Dechem jsou v Kabinetu k dostání v edici Znojmo.

1 Jednu z lunet klenby vyplňuje kruh z perforovaného plechu. Slouží jako „nástěnka“ pro grafiky i jako dělicí příčka, za kterou se dají schovávat věci. Také do svítidla od studia Dechem se promítá křížení klenby. 2 U stolu se sedí a pracuje a zároveň slouží jako pult. Má tvar nepravidelného pětiúhelníku a vyplňuje střed prostoru. Deska je složená z několika listů překližky, které se ohýbají přes ocelovou nosnou konstrukci. 3 V Kabinetu jsou vystaveny ilustrace Michala Bačáka, úplně vlevo visí grafika U Divišů na zahradě, jež vypráví o malém klukovi, pozdějším vynálezci hromosvodu Prokopu Divišovi, který působil v Louckém klášteře ve Znojmě.

servis Kabinet ilustrace a fotografie, Stará Pekárna, Velká Mikulášská 3, Znojmo

vytlačený

Hravá typografie naplněná zelení. To je Typo, nejnovější přírůstek do rodiny venkovního nábytku značky mmcité. Ta, jako jeden z prvních výrobců na světě zabývající se tímto segmentem, použila technologii 3D tisku z betonu v průmyslové výrobě. Výsledkem je květináč, kterým čeští designéři neúnavně bojují za více zeleně a přírodní estetiky v našich městech. „Výhodou Typa je zejména tvarová variabilita, které bychom za použití forem nedosáhli. Beton by navíc musel ve formě po odlití minimálně den zrát. U 3D tisku je to otázka půl hodiny a může se tisknout další kus,“ komentuje svůj návrh a proces vzniku objektu designér Michael Tomalik.

Typo připomíná imaginární font, písmena nebo symboly a jeho boky zase vrstevnice kopcovité krajiny kolem Uherského Hradiště, v níž mmcité sídlí. Špičatý profil květináče a jeho větvení vytváří dojem, že balancuje na svém nejužším místě. Jednoduchost tohoto tvaru je designovým záměrem z důvodu snadné obměny finálních produktů. Samozřejmostí je samozavlažovací systém pro snadnou údržbu rostlin a kromě již zmíněného množství zeleně má přinést také flexibilitu, efektivitu a rychlost dodání. Květináč Typo vznikl ve spolupráci s technologickou špičkou v oblasti 3D tisku betonu, ICE Industrial Services.

Ať žije tisk! volá společnost mmcité a vysílá do světa první betonový květináč z 3D tiskárny.

text Lenka Šubrtová foto Vojtěch Veškrna

Kolekce Typo nabízí osm tvarů, které pod určitým úhlem pohledu vytváří dojem, jako by balancovaly na své spodní hraně.

OBJEVUJTE KAMKOLI JDETE

Bezrcadlovka EOS R10 je ideálním společníkem na cesty a dokonalým nástrojem pro tvorbu obsahu. Díky systému APS-C je fotoaparát menší, ale stále rychlý a výkonný s funkcemi poloprofesionálních fotoaparátů. Umožňuje sledování a zaostřování na auta, zvířata a lidi, s přesnou detekcí hlavy, obličeje a očí. Fotoaparát je tak všestranný, že zvládne prakticky cokoli.

Více infomací naleznete na canon.cz

form

1 Nový obchod Conran se nachází ve sníženém přízemí ikonické metabolistické stavby Daikanyama Hillside Terrace od architekta Fumihiko Makiho. 2 Střídmý design obchodu je dílem současné tokijské kanceláře Keiji Ashizawa Design. V tokijském obchodě byla vůbec poprvé použita nová grafická identita firmy Conran. Její návrh je prací Saschy Lobe ze studia Pentagram a Kimberly Lloyd.

design po asijsku

Odkaz britského designéra a guru moderního interiéru Terence Conrana stále žije a rozvíjí se novými směry po celém světě. O tom nakonec svědčí také otevření zbrusu nového konceptu obchodu Conran minulý měsíc v Tokiu.

Žádná naše cesta do Londýna se neobejde bez návštěvy originálního nábytkářského obchodu Conran, který již řadu let sídlí v nádherné secesní budově Michelin v samém srdci čtvrti South Kensington. I přesto, že jeho zakladatel Sir Terence Conran, významný designér, interiérový dekoratér a iniciátor vzniku londýnského Design Musea, v roce 2020 zemřel, jeho étos kvalitního životního stylu je stále velmi aktuální.

Svůj první obchod založil Conran právě v Londýně již před 50 lety a od té doby jsou i všechny další synonymem špičkového kurátorského výběru současného i klasického designu a celkového svěžího pohledu na obytný

interiér. To mu ostatně také v roce 1994 pomohlo etablovat se na japonském trhu, kdy v Tokiu otevřel svůj první showroom. A Conranova japonská sága pokračuje. „Téměř o třicet let později jsme konečně založili obchod, který je věnován pouze asijskému designu. Chceme se zaměřovat na design a řemeslo ze všech asijských zemí. Hlavním kritériem přitom pro nás je kvalita,“ shrnuje koncept obchodu prezident japonského zastoupení Conran Shinichiro Nakahara. V nové, specializované obchodní galerii Conran Daikanyama v Tokiu se pomyslně spojily legendy, aby daly vzniknout zcela inovativnímu retailovému konceptu. Ke své vizi si totiž značka nemohla

text Adam Štěch, foto archiv Conran

vybrat lepší místo. Obchod zabydlel dvě podlaží legendární rezidenční budovy

Daikanyama Hillside Terrace, kterou

v roce 1969 navrhl architekt Fumihiko

Maki ve stylu japonského metabolismu a která dodnes patří mezi nejoriginálnější interpretace tohoto autentického

proudu radikální architektury. Bílá modulární stavba nabídla ideální prostor pro moderní a světlý interiér, který současným přístupem dotvořilo proslulé japonské studio Keiji Ashizawa Design.

Dvě podlaží charakterizuje spojení čistě bílé barvy a přírodního dřeva, které architekti použili na obložení vestavěných polic, pult i volně stojící nábytek.

Sugestivní osvětlení pak zvýrazňuje

krásu nabízených předmětů –od židlí thajské značky Moonler přes korejskou kosmetiku značky Nonfiction až po oblečení japonského labelu 5W. Kromě vizuálního zážitku si z showroomu odnesete i zážitek sluchový a chuťový. Atmosféru interiéru podporuje autorský hudební výběr Shinga Aoyagi z obchodu Art into Life Record a po nákupu toho dokonalého produktu pro váš domov můžete ještě ochutnat i některý z pečlivě vybíraných čajů nebo čajových koktejlů tokijského mistra Shinya Sakuraie anebo si prohlédnout organickou keramiku Kana Itoa vystavenou v galerii v přízemí.

3 Součástí obchodu je také galerie, která zahájila provoz výstavou Kansei keramického mistra Kana Itoa. 4 Výběr obchodu je zaměřen na lokální asijské řemeslné výrobce. V prvním patře je k vidění a zakoupení nábytek, zboží denní potřeby, kuchyňské nádobí, ložní prádlo i oblečení.

servis The Conran Shop Daikanyama, conranshop.jp

kulatiny

kolekce Nytillverkad

80 let jednoho z největších a nejdůležitějších výrobců nábytku v historii, švédské značky IKEA, je důvodem k nemalým oslavám. Jejich součástí je také pestrobarevná kolekce Nytillverkad, která čerpá inspiraci z  remních archivů a představuje některé ikonické modely minulosti ve svěžím současném provedení. Je to například ikonický stolek Lövbacken z roku 1953 nebo stoličky Domsten. ikea.com

Letošní rok je plný oslav, alespoň mezi zvučnými nábytkářskými rmami. Vzdává se hold nejen

„otcům-zakladatelům“, ale i úspěšným výrobkům, které jsou na trhu mnohdy desítky let.

křeslo 41

Skandinávský modernismus dobyl svět v roce 1952, kdy nský architekt Alvar Aalto dokončil stavbu budovy sanatoria Paimio. Společně s racionálně vyváženou a organicky ra novanou architekturou se do popředí zájmů odborné veřejnosti dostalo také křeslo Paimio s označením 41, které Aalto pro sanatorium navrhl ve spolupráci se značkou Artek.

Ta se rozhodla po 90 letech vytvořit unikátní číslovanou edici ergonomicky zaobleného křesla v provedení z přírodní naolejované březové překližky. K dostání je pouhých 90 kusů tohoto unikátu, přičemž 500 eur z prodeje každého exempláře modernistického křesla jde na podporu nadace sanatoria Paimio. artek.fi

text Adam Štěch, foto archiv značek

Už je to 20 let, kdy značka Vitra představila inovativní kolekci pracovních stolů Joy, která vybízí k dynamické a spontánní práci. Při této příležitosti se vrací osvědčené bratrské duo Ronan a Erwan Bouroullecovi, aby upgradovali svůj původní koncept do podoby Joyn 2. Hlavní motivací pro vývoj stolu bylo vytvořit co nejpřizpůsobivější design s použitím odolných a udržitelných materiálů, např. korku nebo recyklované kůže a plastu. vitra.com

Také legendární trojnohá stolička 60 slaví 90 let nepřetržité výroby.

Finská značka Artek proto letos představila hned tři speciální edice navržené interním týmem společnosti a italským studiem Formafantasma.

Například verze Kontrasti oslavuje důmyslnou konstrukci stoličky vložením tepelně upravených březových dýh v kontrastním tónu do charakteristického ohybu nohou. artek.fi

Svá výročí mohou slavit také relativně mladé návrhy. Důkazem toho je jedna z nejúspěšnějších

židlí v portfoliu dánské značky Gubi. Beetle navrhlo před deseti let studio GamFratesi. letos se v rámci projektu TEN zhostilo redesignu této židle deset kreativců současného designérského světa. gubi.com

židle Beetle

stůl Joyn

stolička 60

bez vlajek

autorský italský design v New Yorku

Benátské designérské studio Zaven expandovalo během newyorského týdne designu do prostor progresivního obchodu Verso, kde představilo zbrusu novou autorskou kolekci No Flags. Ta si pohrává s gra ckými schématy vlajek v podobě stolů, skříní i ručně pletených koberců. verso.nyc

na prahu prérije

autentická atmosféra Minnesoty v galerii Marta

Losangelská galerie designu Marta je už nějakou dobu pod naším drobnohledem. Její provozovatelé, gra cký designér a typograf Benjamin Cri on společně se svou partnerkou Heidi Korsavong, jsou na poli výstavnictví velmi aktivní a svědčí o tom i jejich nedávná expozice tvorby designérky Sarah Burns. Pod názvem Prairie's Edge odhalila designérka vzpomínky na své mládí ve státě Minnesota ztvárněné v kolážovitě pojatých solitérech.

marta.la

to be continued…

francouzské sklo a americký talent

Francouzská sklářská značka Lalique pokračuje ve své spolupráci s americkým výtvarníkem Jamesem Turrellem. Po úspěšné sérii parfémových akonů navrhl Turrell, známý svou prací se světlem, skleněnou láhev na skotskou whisky značky Glenturret, která zároveň vznikla k oslavě umělcových 80. narozenin. lalique.com

barbarka

z osmdesátých let rovnou do současnosti

Designérka Elisabeth Garouste se proslavila zejména v osmdesátých letech v duu s Ma iou Bone im. Jejich frivolní a bohatě dekorovaný design byl důležitou součástí francouzské postmoderny. Teď se Garouste vrací se zbrusu novou kolekcí organických a barevných objektů pro americkou značkou Ralph Pucci. ralphpucci.com

na tvrdo

vlastnosti dřeva podrobeny designérské analýze Na letošním kodaňském festivalu 3 Days of Design bylo rušno. Postarala se o to mimo jiné vysoce estetická instalace dánského studia

Christian + Jade v showroomu výrobce dřevěných podlah Dinesen. Autoři projektu The Weight of Wood se zabývali vlastnostmi dřeva skrze jeho pozoruhodné aplikace.

christianandjade.com

krajina domovem

text Tererza Finková, foto BoysPlayNice

red books

Olomoucký Červený kostel stál ještě nedávno ve stínu své brněnské obdoby. To se ale po revitalizačním zákroku atelieru-r v čele s architektem Miroslavem

Pospíšilem dozajista změní. Doplněný o krystalickou přístavbu nyní vstupuje na scénu jako VKOL, otevřená náruč Vědecké knihovny Olomouc.

Na růžovém betonovém pultu, který nové

přístavbě vklíněné mezi kostel a sídlo

vědecké knihovny vyrobila na míru

česká společnost Gravelli, leží publikace o dějinách i současnosti Červeného

kostela. Listuji v ní a letmo prohlížím historické fotogra e původně luteránského

kostela, jenž byl postaven v roce 1902

podle projektu Franze Böhma a Maxe

Löwa. Urbanisticky je tato elegantní štíhlá

budova z červených cihel součástí projektu

Camilla Si eho, který vypracoval první

regulační plán Olomouce a na zasypaném korytu řeky Moravy navrhl okružní třídu dle vídeňské Ringstrasse. Zastavím se na stránce se skupinovým portrétem z roku 1960, na němž jsou zachyceni farníci po poslední bohoslužbě konané v tomto kostele. Tehdy byl po necelých 60 letech fungování předán do rukou Vědecké knihovny a jeho křehký sakrální prostor stihl podobný osud jako sv. Šebestiána, když byl skrz na skrz prošpikován kovovými regály pro uskladnění knih. ⟶

Původní dřevěné prvky neogotického kostela byly v místě oltáře doplněny o sochařskou instalaci složenou z masivních kovových polic, jejíž ramena jsou mírně pootočena. Autorem designu je architekt Miroslav Pospíšil, objekt vznikl v ateliéru olomouckého sochaře Jana Dostála.

Zlom v jeho ponurém příběhu nastal po dalších 60 letech. Olomoucký kraj rozhodl, že památkově chráněné budově uleví výstavbou nového depozitáře a v jejích rehabilitovaných interiérech vznikne kulturní a společenské centrum pro potřeby knihovny. V tuto chvíli se už na scéně objevil architekt Miroslav Pospíšil se svým týmem ze studia atelier-r, mimochodem držitelé České ceny za architekturu 2021 za rekonstrukci paláce hradu Helfštýna, ale také olomoučtí patrioti, kteří navíc sídlí jen o dvě ulice dál od místa činu, v neorenesanční vile Eduarda Šrota.

„Nové využití kostela vyžadovalo také nutné provozní zázemí, které nebylo možné vybudovat v původních prostorách

stavby. Abychom se vyhnuli nevhodným zásahům do historického objektu, rozhodli jsme se pro jeho doplnění o zcela novou hmotu, která by na sebe vzala břemeno provozního a sociálního zázemí. Ta je umístěna mezi hlavní lodí kostela a ředitelstvím knihovny,“ vysvětluje architekt Pospíšil původ krystalické stavby z černého plechu.

Její ryze soudobá, odvážná forma i materiál opláštění jsou jen mimikry. Nenápadně se v ní totiž odráží půdorysné členění neogotického kostela. „Půdorys je výřezem části jeho podlahy a je vysunutý mimo původní platformu,“ doplňuje architekt. A do interiéru přístavby se zase propisuje signifikantní cihlová červená, která byla přimíchána do betonové

„Ryze soudobá, odvážná forma i materiál opláštění krystalické přístavby z černého plechu jsou

jen mimikry. Nenápadně se v ní totiž odráží půdorysné členění neogotického kostela.“

stěrky na podlaze i betonového pultu. Revitalizace Červeného kostela nepřinesla

Olomouci jen další místo, kde se mohou konat nejrůznější akce od koncertů, divadelních představení přes přednášky až po výstavy, ale přirozeně otevřela významnou část okolního prostoru, který byl dříve oplocen. „Odstraněním

oplocení vznikla veřejně přístupná

piazzetta, která je doplněna o mobiliář a také o novou kultivovanou zeleň,“ říká architekt Pospíšil.

K detailnějšímu návrhu interiérů pak atelier-r přizval olomouckou rodačku a interiérovou designérku Denisu

Kubíčkovou Strmiskovou, s níž řešili všechny materiály a povrchy. Nové moderní přístavbě dominuje již výše

zmíněný recepční pult s menší kavárnou zhotovený z betonu v jemném růžovém odstínu, který navazuje na další betonové povrchy podlahy, nábytku nebo stěn. Velké plochy betonu a skla dávají vyniknout dekoraci v podobě stěny vyplněné starými knihami otočenými hřbety dozadu s večerním podsvícením, a výrazným závěsným svítidlům z barevného skla Lamber&Fils, které dominují prostoru před ní. Elegantní a minimalistické barevné skleněné objekty se vznášejí na robustních nylonových lanech nad hlavami

návštěvníků a při správném úhlu odrážejí obrazy přilehlé ulice a budovy starého kostela. Všechny tyto prvky pak společně objímají a definují celý interiér.

1 Fasády i střecha nového objektu jsou provedeny z černého hliníkového sendvičového plechu. 2 Vstup do kostela je vyřešen rampou z přístavby. Večerní podsvícení navozuje dojem, jako by levitovala. 3 Krystalická novostavba je zároveň spojníkem mezi kostelem a ředitelstvím knihovny. Díky odstranění oplocení vznikla piazetta pro návštěvníky i kolemjdoucí. Za pozornost stojí nové kovové dekorativní prvky střechy od sochaře Jana Dostála.

4 Poctivé dřevěné židle Zeitraum (objevují se i v kostele) doplňuje svižný design židlí Hay od bří Bouroulleců, kavárenské stolky jsou navrženy na míru. Nad tím se vznášejí svítidla z barevného skla Lamber&Fils. 5, 6 Tato část, průchod z přístavby do ředitelství knihovny, je vlastně vybudována v původní budově.

servis atelier-r.cz , denisastrmiskova.com , studiokosatko.cz

Barevnost interiéru přístavby je odvozena z Červeného kostela. Jako by se do betonu přimíchal jemný cihlový prach. Obří „knihovna“ není jen dekorací, ale také funkčním prvkem. Jsou za ní schovány rozvody, vzduchotechnika a je to i důležitý akustický prvek.

integrace

Svět kolem sebe můžeme měnit k lepšímu různými způsoby. Třeba skateboardingem. Studio U/U a pražská čtvrť Řeporyje o tom ví své.

Beton, dřevo i ocel tvoří v dokonalé symbióze nový sportovní areál v Řeporyjích, kde se skateboarding propojuje s výtvarným uměním a dalším volnočasovým využitím.

Nedávno jsme o ateliéru U/U, který založili skateboardoví nadšenci a architekti v jednom Martin Hrouda a Jiří Kotal, psali jako o jedné z nejinovativnějších sil současné české architektury. Se svou misí přiblížit streetové sporty veřejnosti a přirozeně je integrovat do městského prostředí pokračují v Řeporyjích. Bývalý brownfield byl proměněn v nové, důležité společenské centrum čtvrti. „Návrh zahrnuje galerii,

skatepark, parkour, pumptrack, letní kino a dřevěná pódia pro konání kulturních akcí. Vše je spojeno do jednoho fungujícího celku. Mobiliář svou materialitou respektuje sochy, které navrhli přední čeští umělci,“ popisují projekt architekti a ukazují na ocelové perforované objekty Čestmíra Sušky, které sportoviště výrazně doplňují. Vznikl tak hybridní a demokratický veřejný prostor.

text Adam Štěch, foto Jiří Kotal

dynamika

Svérázná krajina

Jizerských hor přivítala na svých úbočích nové obyvatele. Ti se jí odvděčili střídmou novostavbou dřevěné chalupy, jež beze zbytku ctí místní tradici.

Rohová okna mají 12 a 10 metrů na délku. Vše, co je jejich součástí, je bílé: dřevěné okenní rámy, parapet, dřevěné žaluzie a okenice i obklad pevného rohu okna.

text Tereza Finková, foto Petr Polák

Ve svém pražském ateliéru se architektka Markéta Cajthamlová již přes 30 let zabývá menšími individuálními zakázkami a jejich komplexním řešením včetně interiérů a zahrad. Přesně v této celistvosti pojala také realizaci projektu chaty v Jizerských horách, jež harmonicky zapadla na okraj městečka, kde, obklopená lesy a loukami, čelí dynamické krajině. Novostavba je umístěna na svažitém pozemku a nejspíše se shodneme na tom, že má podobu tradiční chalupy, a to jak formálně, tak díky použitým materiálům typickým pro tento kraj – dřevu, kameni a sklu, které jej proslavilo po celém světě. Jistým vybočením z normálu jsou atypická velkorysá rohová okna, která mají 10 a 12 metrů na délku a která

dodávají klasickému štítu současný náboj. Dům, řešený jako podlouhlá hmota se sedlovou střechou a s fasádou obloženou tmavomodrými prkny, má vnitřní dispozici spravedlivě rozdělenou na třetiny. Obytný prostor s kuchyní, jídelnou a krbem je orientovaný na západ, na východ směřuje ložnice s možností noclehu až čtyř osob díky rozkládací pohovce umístěné zády k pelesti postele. Střední část se saunou a koupelnou je zastropena, čímž vznikla půda s relaxační zónou, na kterou vede schodiště z obývacího pokoje. Dům je i s parkovací plochou do svahu usazen tak, aby vyžadoval minimální terénní úpravy a aby na horské louce působil tak, jako by tu stál odjakživa.

1 Kamenné plato před vstupem je z místního štípaného kamene, střecha je pokryta asfaltovým šindelem. 2 Podkrovní prostor vznikl zastropováním sauny a koupelny ve střední části domu. 3 Dřevo se uplatňuje v celém interiéru pohledovou biodeskou, dřevěné jsou i vnitřní dělicí stěny. Podlaha je navržena z šedé cementové stěrky. 4 Dům stojí na okraji horského městečka a svou polohou je ideální pro letní i zimní rekreaci. Venkovní dřevěná terasa je vyskládána z modřínových prken, sokl domu z pohledového světlého betonu.

servis marketa-cajthamlova.cz

text a foto Adam Štěch

dvě mouchy jednou ranou

Ulice v centru Barcelony a v ní dva podniky hned naproti sobě, jeden osvícený majitel a duo špičkových designérů. Restaurace Flash Flash a Il Giardine o vyprávějí v nezměněném stavu příběh barcelonské módní a umělecké elity sedmdesátých let.

V malé uličce nedaleko nákupního bulváru Gràcia v centru Barcelony můžete strávit celý den. Do čistě bílé resturace Flash Flash zajděte na vynikající obědovou tortillu a naopak do temně zelené Il Giardine o na italskou večeři. Obě ikonické restaurace spojuje osobnost fotografa Leopolda Pomése, který se na počátku šedesátých let připojil k agentuře Pentágono a prosadil se v módní a reklamní branži. Za publicistickou a reklamní tvorbu získal ocenění jak na benátském bienále, tak na festivalu v Cannes. Svou první restauraci Flash Flash založil v roce 1971 společně se svou ženou Karin Leiz. Rozhodli se tehdy, že vybudují restauraci zaměřenou čistě na omelety, tzv. tortillas. Ke své

1 Bílý prostor restaurace Flash Flash byl inspirován módní branží a pop artem.

2 Interiér je doplněn výraznými ilustracemi dívek s fotoaparáty, jejichž objektivy jsou nahrazeny nástěnnými svítidly. 3 Pozoruhodná je restaurace i zvenčí. V parteru zůstala zachována výrazná typografie i kruhové otvory.

4 Architekti Alfonso Milá a Federico Correa se postarali i o interiér druhé restaurace Il Giardinetto. Graficky pojednané sloupy a stěny obložené látkou vystříhanou do siluet keřů vytvářejí jakousi degustační kulisu. 5 Restaurace byla v roce 2013 citlivě zrekonstruována architekty Ivanem Pomésem a Maxem Llamazaresem, kteří za ni získali prestižní ocenění FAD, stejně tak jako Il Giardinetto hned po svém otevření v roce 1974. 6 Il Giardinetto se rozprostírá na dvou podlažích. servis Flash

vizi přizvali své přátele, designéry a architekty Alfonsa Milá a Federica

Correu, přední katalánské modernisty, kteří navrhli trendy interiér inspirovaný módním průmyslem. Po instantním

úspěchu své první provozovny založil

Pomés v roce 1974 také Il Giardine o, kterou stejní architekti ztvárnili jako jakousi arti cální krajinu, zahradu, kde jsou sloupy koncipovány jako

stromy a výmalba listů a korun

stromů vtipným způsobem dotváří celý interiér. Strávníci tak mohou zde i dnes okusit nostalgii sedmdesátých let nejenom skrze skvělé menu, o které se mimochodem starají šé uchaři Sergi Millet a syn zakladatele Poldo Pomés.

císařovy nové lázně

Jeden ze symbolů karlovarského lázeňství, neorenesanční Císařské lázně z roku 1895, získaly novou náplň, a to doslova.

Do dvorany historického objektu byla vložena unikátní vestavba koncertního sálu, jejímž autorem je architekt Petr Hájek.

Progresivní vestavěná konstrukce od studia Petr Hájek Architekti se vznáší uprostřed dvorany na šesti ocelových nohách. Důsledně se vyhýbá jakémukoliv přímému kontaktu s historickou budovou i s původními litinovými sloupy při obvodových stěnách. Jednotlivé díly do ní

byly dosazeny skrze otevírací střechu a až na místě složeny v kompaktní celek. „Náš návrh vychází z respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit. Někomu tvary

sálu připomínají filmového transformera, někomu červeného kraba, který má ve své náruči prostor pro hudbu. Zvolená červená barva je archetypální s mnoha dalšími přesahy. Reprezentuje vzrušení a emoce, ale i strojovou estetiku konce 19. století,“ vysvětluje architekt Hájek.

text Tereza Finková, foto Petr Polák, Matěj Hošek

anti-monumentální

rozmanité pavilony jako vzpomínka na hrdinu Etiopie

Jedním vůbec z nejvšestrannějších tvůrců současnosti je Olafur Eliasson, jehož jméno je spojováno nejenom s výtvarným uměním, ale také architekturou a produktovým designem. Společně s architektem Sebastianem Behmannem pracuje pod hlavičkou Other Spaces na netradičních architektonických projektech. Jeden z takových teď spolu vytvořili v etiopském hlavním městě Addis Abeba. V prostoru parku Meles Zenawi vznikla série sedmi pavilonů, které jsou koncipovány jako pocta bývalému prezidentovi a premiérovi země. Každá ze staveb je odlišná a nabízí jedinečné prostorové zážitky. studiootherspaces.net

update

současná architektura bojuje proti bezdomovectví

Opuštěný motel z 80. let v Los Angeles se proměnil díky studiu Kadre Architects v jedinečný prostor pro rodiny bez domova. Bohulibý projekt si vyžádal proměnu nevyužívaného objektu na 43 obytných jednotek se 172 postelemi, určenými především pro svobodné matky. Výrazná barevnost přinesla domu svěžest a radost. kadre.org

posaďte se s námi

pavilon Serpentine hledá porozumění mezi lidmi

utopie

nerealizovaná podoba slavného komplexu Habitat Francouzsko-libanonská architektka

Lina Ghotmeh si vzala na starost návrh letošní edice pavilonu

Serpentine v londýnském Hyde

Parku. Svůj perforovaný dřevěný

objekt nazvala À Table a vyzývá všechny návštěvníky galerie ke společnému posezení a vzájemnému respektu. linaghotmeh.com

Prostřednictvím stále lepších digitálních technologií můžeme také lépe pochopit minulost. Jednu kapitolu architektonické historie nám přibližuje projekt studií Epic Games a Neoscape, které vytvořili interaktivní model ukazující, jak měl vypadat montreálský komplex Habitat 67 architekta Moshe Safdieho. epicgames.com

13 000 obětí

muzeum jako pomník obětem zničujícího živlu

Nedaleko epicentra zemětřesení Smritivan, které se v indickém městě Bhuj odehrálo v roce 2001, vzniklo monumentální vzpomínkové muzeum. Kaskádovitá stavba je dílem studia Vastushilpa Consultants a svou kamennou a textilní architekturou vzdává hold odolnosti místní komunity. gujarattourism.com

dolcevita

text Petr Jansa, foto archiv Chanel

rallye paříž–dakar

Do butiků Chanel po celém světě dorazila před pár dny kolekce Dakar 2022/23 Métiers d’Art, do níž se vůbec poprvé v historii módního domu propsaly výrazné africké vlivy. Došlo tak k jedinečné fúzi, která se „vyšije“ do historie technikou pangne tissé.

Módní přehlídky Métiers d’Art se od roku

2002 konají každý rok a značka Chanel na nich pravidelně představuje výsledek spojení kreativních vizí svého uměleckého šéfa a těch nejlepších ateliérů věnujících se tvorbě oděvu, doplňků a šperků. Je jich celkem jedenáct a najdete mezi nimi třeba

peříčkářský ateliér Lamarié, obuvnický salon Massaro, krajkářství Lasage, nebo třeba Guillet stojící za výrobou květinových dekorací včetně slavných kamélií. Vůbec první kolekci z této škatulky představil v pařížském butiku na Rue Cambon Karl Lagerfeld. Hned ta třetí v pořadí v roce 2004 pak nastavila směr, jakým se měly sbírky Métiers d’Art do budoucna ubírat. Každá z nich měla být zasvěcena a ovlivněna místem,

které se značkou Chanel nějakým způsobem rezonuje či rezonovalo. Tokio, New York, Monako, Londýn… Co rok, to jiná destinace. Zatímco kolekce představená v roce 2014 v zámečku Schloss Leopoldskron v Salcburku měla speciální význam pro Karla Lagerfelda, který tak oslavil své germánské kořeny, přehlídka v pařížském hotelu Ritz o dva roky později byla upomínkou na Gabrielle Chanel, která v něm několik let žila. Když však Chanel koncem loňského roku oznámil místo konání své zatím poslední show, u laické i odborné veřejnosti tím vyvolal řadu otázek.

Senegal byl sice až do 60. let 20. století pod francouzskou koloniální nadvládou, ale podle dostupných zdrojů sem ⟶

Kolekce Dakar 2022/23 Métiers d’Art v sobě nezapře rukopis značky Chanel. Detaily na oblečení, jako třeba výšivky či vzory, však jasně vypovídají o vlivu, který na návrhářku i řemeslníky z uměleckých ateliérů měla senegalská kultura a tamní tradiční řemesla.

Gabrielle Chanel nikdy necestovala. Proč tedy Dakar? Když pomineme fakt, že na dochovaných fotogra ích z návrhářčina apartmánu je možné rozpoznat řadu uměleckých skvostů inspirovaných africkou faunou, důvody docházejí. Ve skutečnosti za vším stojí kreativní ředitelka Virginia Viard, která se v minulosti setkala a spřátelila s několika senegalskými kreativci. Ti ji myšlenku vytvořit africkou kolekci a následně ji představit v hlavním městě Senegalu vnukli a ona na její realizaci v uplynulých třech letech intenzivně pracovala. Postavit do kontrastu extrémně luxusní oblečení a jednu z nejméně rozvinutých zemí, do které se navíc kvůli jediné přehlídce sjedou ti nejbohatší lidé

z celého světa, nemuselo dopadnout dobře. Nebyl by to však Chanel, aby ty nejpravděpodobnější scénáře nezvrátil ve svůj prospěch a prospěch celého Senegalu. Zemi, o které se, světe div se, najednou začalo mluvit. A nejen o ní. Díky francouzské značce se svět dozvěděl, že v Dakaru se již dvacet let pravidelně koná týden módy a že senegalští umělci a designéři mají světu co říct. Samotná přehlídka, která proběhla v nádherné historické budově bývalého justičního paláce, byla zahájena vystoupením taneční školy École des Sables zaměřené na tradiční i současné africké tance. Tanec později doprovodil zpěv Obree Damanema a jeho sboru, které během de lé vystřídala skupina DBN

„Dlouhodobě vedené dialogy, to je ten lidský a hřejivý rozměr, který motivuje mou práci a který se snažím přetlumočit. Vkládám do ní celou svou duši. Ta úžasná setkání, z nichž se rodí umělecká dobrodružství, jako je toto, to je to, co mě pohání,“

Virginie Viard

Gogo. Propojení s krátkými lmy studentů

školy Kourtrajmé či fotogra e Malicka

Bodiana a šéfredaktora časopisu Dazed Iba

Kamary dodaly přehlídce další rozměr.

Dnes už je jasné, že Chanel do Dakaru nepřijel vykořisťovat a loupit, ale vést dialog, učit se z místní bohaté kultury, oslavovat ji a sdílet s celým světem. Do aktuální kolekce, kterou mimo jiné předvedlo i 12 modelek původem ze

Senegalu, se promítlo místní umění

tapiserií z regionu Thies, tkaní technikou

zvanou manjak, které v Senegalu používá

jen malá etnická skupina, jejíž umění

pomalu zaniká, či tkalcovská technika

pracující s velkými geometrickými vzory

pangne tissé. Tomu všemu se zde učili vybraní řemeslníci z výše zmiňovaných

ateliérů, a zahájili tak trvalý dialog mezi Senegalem a Francií, jehož cílem má být vzájemné obohacení o poznatky z řemeslné výroby a zachování tradičních ručních prací a postupů pro budoucí generace. A jak kolekce, kterou prochází duch sedmdesátých let, vlastně vypadá? Je plná květinových motivů, geometrických tvarů, bohatých výšivek a teplých barev oživených itry a jemnými krajkami. Nechybí v ní dlouhé vypasované kabáty, rozšířené kalhoty ani ikonické kostýmky. Senegalská inspirace je patrná i na řadě doplňků, jimž dominují klasické kabelky oživené pestrými barvami, potisky a vzory, které jsou dokonalou ukázkou senegalského řemeslného dědictví.

1 Dvanáct modelek na přehlídce pocházelo přímo ze Senegalu. 2 Náhrdelník oživený tradičními korálky. 3 Vzory a způsoby prošívání korálky se řemeslníci z uměleckých ateliérů učili přímo od Senegalců. 4 Typická estetika modelů Chanel získala díky africkým vlivům nový rozměr. 5 Kabelka inspirovaná tradičními senegalskými výrobky. 6 Jedinečnou techniku tkaní se podařilo zrealizovat v pařížských uměleckých ateliérech.

servis Chanel, Pařížská 22, Praha 1, chanel.com

zlatá

Francouzská Riviéra, vůně moře, citronů, slunce a kávy… Neopakovatelná letní atmosféra i tvar kávového zrna se promítly do nové kolekce šperků Grain de Café francouzské značky Cartier. Kombinace bílého a žlutého zlata doplněné o jednoduchou nebo dvojitou řadu kávových zrnek osazenou diamanty jsou inspirovány kolekcí legendární kreativní ředitelky Cartier Jeanne Toussaint z roku 1938.

Náušnice, 277 000 Kč, prsten, 355 000 Kč, obojí Grain de Café Cartier; šaty, Prada

zrnka

foto Filip Hlad, styling Jano Kimák

Náušnice, 277 000 Kč, brož, 188 000 Kč, obojí Grain de Café Cartier; šaty, Tiqe by Petra Balvinova; podprsenka, Chiara Ferragni

Prsteny, 355 000 Kč a 242 000 Kč, oba Grain de Café Cartier; šaty, Paco Rabanne (Space Praga)

Náušnice, 277 000 Kč, náhrdelník, 1 240 000 Kč, obojí Grain de Café Cartier

Náušnice, 277 000 Kč, prsten, 185 000 Kč, obojí Grain de Café Cartier; top, Tatiana Kováříková

supervize

Petra Balvínová

light assistant

Michal Hančovský

make-up

Margita Skřenková / Maybelline NY

vlasy

Anna Plačková / Toni & Guy

modelka

Agata W. / MY model agency

produkce

Patrik Bureš / CASHonly production

Cartier, Pařížská 2, Praha 1

Prsten, 355 000 Kč, náramek, 1 240 000 Kč, náušnice, 277 000 Kč, vše Grain de Café Cartier; top, Fendi

Vedle slavné skládací kabelky Le Pliage, kterou značka Longchamp poprvé představila v roce 1993, patří k jejím ikonám i „košík“ Épure Bucket Bag. Pro letní sezónu se zabarvil do odstínů slunce.

třpytivý písek

Zrnka písku by s lakem na nehty neměla za žádných okolností přijít do kontaktu. Platí to také v případě toho z letní kolekce Dior, ve které odstín třpytivého písku pro jistotu pojmenovali Solar Bronze (730 Kč, prodávají vybrané parfumerie). Má nové složení obohacené o výtažky z pivoňky a pistácie a pokud s ním nepůjdete stavět hrad z písku, vydrží opravdu dlouho.

modré hlubiny

Své šesté narozeniny slaví oblíbená pánská vůně Elysium od Roja Dove novinkou, která vychází z původního složení, ale je mnohem intenzivnější. Elysium Eau Intense (7500 Kč / 100 ml) slibuje výlet do tropického ráje s křišťálově čistou vodou, kterou evokuje citrusovou svěžestí umocněnou nótami šťavnaté rebarbory. Samozřejmě nechybí tuberóza, cedr a pepř.

Vypadá jako lehké košilové šaty a během chladnějších letních večerů ho tak můžete klidně nosit. Ve skutečnosti jde ale o kabátek z jemné jehnětiny, který se vám bude hodit i během podzimu.

Pokud máte rádi originalitu a nevadí vám nesouměrné opálení, určitě oceníte nové plavky s asymetrickým střihem v oblasti ramen a zad. Longchamp je nabízí hned v několika výrazných barvách.

text Petr Jansa, foto archiv módních a kosmetických značek

exotické mango

S originální kosmetickou vychytávkou přichází značka Laneige, která si na rozdíl od konkurence přichystala balzám na rty, jenž se aplikuje na noc. Vlastně jde o speciální masku (610 Kč / 20 g, prodává Sephora) s obsahem kyseliny hyaluronové. Suché rty vyživuje a hydratuje, zatímco vy spíte. Krom příchutě manga je v nabídce i vanilka nebo lesní bobule.

šťavnatá broskev

Kreativní ředitel značky Ulrich Lang New York přijel do Česka představit novou vůni Suncrest (3980 Kč / 100 ml, prodává Vavavoom), kterou vytvořil ke dvacátým narozeninám labelu. Její vůně vyvolává přesně ten samý pocit, jako když se zakousnete do té nejšťavnatější broskve. Extrémní sladkost postupně doplní štiplavý rybíz, citrusy a bílé květy.

Aktuální kolekce Longchamp je důkazem toho, že během letních měsíců se odvážné kombinace barev i vzorů odpouštějí, ba co víc, maximálně se cení.

Kožich, svetřík, kalhoty, boty a kabelka

barbie world

„Come on Barbie, let's go party! A vše si natoč na mobil a sdílej na Tik Toku. Stejně jako jsme to udělali my během shootingu naší letní módní storky. Modelku, oblečenou od hlavy až po paty v kolekci Louis Vuitton Pre-Fall 2023, můžete „stalkovat“ na našem účtu @dolcevita.cz.

foto Matúš Toth, styling Jano Kimák

Šaty a kabelka

Bunda, šátek, sukně a kabelka

Košile, šortky, náhrdelník, náramek, kšiltovka, boty a kabelka

abát, rolák, sukně a sandále

Sako, svetřík, kalhoty a kozačky

Svetřík, kalhoty, náhrdelník a náramek, vše kolekce Pre-Fall 2023 Louis Vuitton

supervize Petra Balvínová

light assistant

make-up Renata Zelinková / L’Oréal Paris

vlasy Petra Měchurová

modelka Sasha Gachulincová / Elite model management produkce Patrik Bureš / CASHonly production

okamžitá vzpruha

nový lék od doktora Badera

Jak jistě víte, portfolio kosmetické značky Augustinus Bader stojí na patentu, kterým je účinný komplex TFC8. Ten se teď týmu vědců podařilo zapracovat i do nové revitalizační hydrogelové oční masky, která stimuluje buněčnou obnovu, hydratuje a redukuje tmavé kruhy a vrásky. ingredients-store.com

knižní měsíc hrdosti

značka Aesop opět mění své obchody v queer knihkupectví

Stejně jako queer komunita po celém světě i díla autorů románů a básnických sbírek nesoucí se na LGBTQ vlně se musí potýkat s řadou předsudků. A je to škoda, protože jejich tvorba je často stejně hodnotná, jako ta od hetero konkurence. S jejich podporou začala před pár lety australská kosmetická značka Aesop, která během pride měsíce mění své obchody v queer knihkupectví. Tedy spíše v knihobudky. Více než 35 000 knih ve vybraných obchodech totiž rozdává zcela zdarma.

aesop.com

tři v jednom

bratrská spolupráce

ovál v oválu

V nové kolekci dekorativní kosmetiky Dior inspirované francouzskou Riviérou nechybí oblíbený tónovaný lesk s obsahem třešňového oleje Addict Lip Glow

Oil. Vybírat můžete ze tří odstínů, které suchým rtům dodají vláhu, zrcadlový lesk a ještě je přirozeně zabarví. Prodávají vybrané parfumerie.

limitovaná edice 120 kusů šperkovnic

Dior opět přináší na trh letní specialitu Pokud sledujete tvorbu Františka Jungvirta, jistě vás nepřestává fascinovat svou plodností. Jeho zatím posledním dílem jsou ručně tvarované a broušené skleněné šperkovnice Volcano určené (nejen) na pánské prsteny, které pro slovenský ateliér Hora vytvořil Ján Jánoš.

frantisekjungvirt.com

znovuzrození hodinek Baignoire Cartier

Poprvé spatřily světlo světa v roce 1912 a od té doby se dočkaly mnoha obměn. Letos se například změnilo jejich měřítko i funkce. Ne snad, že by přestaly měřit čas, ale nově slouží i jako stylový náramek. Na výběr jsou modely z růžového a žlutého zlata nebo blyštivý kousek plně osázený diamanty. cartier.com

EXPERIMENTÁLNÍ KUCHYNĚ A BAR

Zážitková restaurace, kde se vůně kouře potkává s chutěmi z celého světa.

Janáčkovo nábřeží 1, Praha - Smíchov

přírodní a jiné divy

Mít na vesnici domek po babičce není nic výjimečného. Jenže tenhle stojí nad útesem a večer co večer nabízí přímý přenos západu slunce nad Atlantikem. Na pláži jste za pár minut a rušit vás bude jen křik racků nebo šumění moře. Podívejte se s námi do vesničky Zambujeira do Mar na jihozápadě Portugalska, kde se ukrývá česká oáza jménem Casa T.

Kdo by nesnil o domku u moře, písčitých plážích, čerstvých rybách a dnech dlouhých jak letní prázdniny. Módní návrhářka a kreativní nomádka Iva Burkertová spolu s partnerem Martinem Blumem tenhle sen nejen zrealizovali, ale posunuli ještě o notný kousek dál. Vytvořili místo s atmosférou, v němž se návštěvníci stávají aktéry interiéru i společenského života.

„Portugalsko byl dlouholetý sen a láska,“ popisuje příběh domku Iva.

„V lednu 2022 jsme narazili během našeho pobytu na tohle místo a v květnu dům koupili. Jde o tradiční hliněný baráček po jedné místní babičce, která nyní žije u své rodiny. Nečekejte žádný luxus, ale spíš choulostivou romantiku,“ uzavírá skromně. Když se na podzim stejného roku objevil na prodej protější domek, bylo rozhodnuto. Dostal jméno Casa Naproti a stejně jako Casa T citlivou rekonstrukci a originální nábytek.

Při pohledu na fotogra e je ale zřejmé, ⟶

v bazaru. Autorem obrazu „vytvořeno oceánem“ je David Čáp.

Minimalistické jídelně dominuje černá barva v kombinaci slavné žídle Panton a dřevěného stolu, které Iva pořídila

text Lenka Šubrtová, foto Lucie Fenclová

jak elegantní a stylová tato romantika je. Tradice, punk a design se zde snoubí v originální kompozici.

Mramorová deska v kuchyni podložená tvárnicemi, světlo z nalezených

palmových listů, obrazy vytvořené oceánem podle Davida Čápa. Zařízení našla Iva v místních bazarech a dotvořila podle svého vkusu. Mimochodem kousky nábytku, které na svých cestách sbírá a opravuje, také prodává pod značkou ODIVI home. V interiéru najdete kousky od Viliama Chleba, funkcionalistická

křesla nebo židle od portugalské značky

Olaio, sofa Cheers od Janský Dunděra, ikonickou Roly Poly od designérky Faye

Toogood pro Driade i věci zachované po babičce. S citem vybrané je také

ostatní vybavení jako papírové postele od udržitelného konceptu Room in a box, povlečení Lejaan, kosmetika Malinna, hrnky od Barbory Červenové, zrcadla od Elišky Monsportové.

Některé z výše jmenovaných jsou výsledkem tvorby designérů a umělců přímo na místě. Iva s Martinem totiž přišli s nápadem rezidenčních pobytů, jejichž téma je stanoveno předem. „Cílem je vytvořit živý galerijní prostor, v němž umělec zanechá stopu a obohatí kulturní dění ve vesnici,“ vysvětluje koncept Iva, jinak majitelka módní značky ODIVI.

„Velký důraz přitom klademe na využití lokálních zdrojů nebo udržitelných přístupů a takzvaný upcycling.“ Pobyt je pak zakončen konkrétním dílem, které ⟶

1 Zaoblené tvary sofa Cheers od Janský

Dunděra si perfektně rozumí se stolkem z kolekce Branta z Todusu. 2 Život na ulici – stůl po babičce a židle z Portugalska.

3 Ložnici tvoří postel z kartonu Room in a box, povlečení Lejaan a noční stolky ze starých židlí. Původní patro z místního „bambusu“ spolu s žebříkem rozšiřuje počet nocležníků.

„Cílem je vytvořit živý galerijní prostor, v němž umělec zanechá stopu a obohatí kulturní dění ve vesnici.“

Fotografka Lucie neodolala scenérii pobřeží a na pláž donesla židli Roly Poly od designérky Faye Toogood pro Driade.

zůstane na místě a svým způsobem se k místu váže. Může to být i skladba, povídka nebo uspořádání akce pro místní komunitu. Vítáni jsou také kuchaři.

Dvě ulice pod baráčky najdete pekařku, takže přísun čerstvého chleba a portugalské dobroty pastel de nata je zajištěn. O dvě ulice výše je trh s rybami, sýry, zeleninou, ovocem a vínem. Na pláži jste za pouhé tři minuty. Při odlivu se u skal tvoří malé bazénky; máte tedy na výběr skákat do divokých vln, nebo si hovět v teplé klidné vodě. Jižně od útesu, asi 15 minut chůze, je další pláž s malým vodopádem. Zambujeira do Mar je klidné městečko známé svými přírodními a okouzlujícími plážemi obklopenými strmými útesy. Město je výborným

výchozím bodem pro treky v rozlehlém přírodním parku Costa Vincentina, ale i pro romantické toulky podél útesů a dun, objevování nesčetných písečných pláží, autentických rybářských restaurací, surfování nebo jen vysedávání před vinárnou s naturálním vínem.

Odpočinout si a načerpat sílu můžete do Zambujeiry přijet i bez designérské tvorby. Každý z domků ubytuje čtyři nocležníky a ceny za pronájem najdete na instagramu Oddodivi. Je docela jisté, že důvodů k návratu bude více než jen výhled na oceán. Každá z návštěv odhalí další proměnu díky novým intervencím a co teprve, až se do rekonstrukce pustí Leopold Banchini.

5 Křeslo upcycled ODIVI home od Viliama Chleba, na zdi opět David Čáp a jeho malba oceánem. 6 Zrcadlo upcyklované a broušené z původního vyrobila Eliška Monsportová. V odrazu svítidlo z rozbitého nástavce na koště, špuntu od vína a hmoty z použitých vaječných krabiček od Eduarda Herrmanna a Kláry Koldové. 7 Ležení Lejaan na pláži. 8 Kuchyňská linka vlastní výroby: betonové tvárnice a mramor z bazaru, lokální keramika, hrnky od Barbory Červenové, české broušené sklo – svatební dar od rodičů. 9 Židle Roly Poly už doma na svém místě.

léto s todusem

Díky použitým materiálům je sedačka odolná vůči povětrnostním podmínkám a může zůstat venku po celý rok.

Novinku pro letošní sezonu představil český výrobce venkovního nábytku Todus na Salone del Mobile v Miláně. Autorem atraktivního „kousku“, který nabízí neomezené možnosti uspořádání, je belgické studio Segers, jež se značkou dlouhodobě spolupracuje a které také pečlivě vybírá architektonicky zajímavé lokace pro focení nových produktů. Tentokrát padla volba na Řecko a strohou betonovou stavbu, jež vytváří dokonalé

kulisy nadčasově pojaté modulární sedačce. Dongo se skládá z několika modulů, které se snadno zapojují do sebe – lze je jednoduše oddělit a opětovně uspořádat, čímž se přizpůsobí jakémukoli venkovnímu prostoru. Je vyrobena z lakované nerezové oceli, polstrování je z rychleschnoucí pěny Dryfeel a kvalitní outdoorové látky pocházejí od renomovaných výrobců – Crevin, Limonta nebo Kvadrat.

Ještě předtím, než se modulární sedačka Dongo rozprchla do svých nových domovů, podnikla cestu do Řecka, kde si vyzkoušela extrémní letní podmínky.

text Tereza Finková, foto Lukáš Pelech

na anglickém

dvorku II

Jaká je dnes úloha architekta? Vyřešit prostor podle představ klienta, nebo mu kompletně změnit úhel pohledu a nabídnout pojetí, které není na první pohled zřejmé? V případě rekonstrukce dělnického domku na Kladně od studia Builders došlo na obojí.

Architekty Štěpána Tláskala a Lukáše Broma ze studia Builders oslovila pětičlenná rodina na základě bytu, který navrhli pro jejich známého a v němž se cítili moc dobře. První společný základ –stejné estetické cítění – byl tedy splněn. Původně je sice poptávali pouze na rekonstrukci interiéru rodinného domu, který naposledy přestavovali před 15 lety. Z idey drobných zásahů se nakonec vyvinul projekt, který kompletně změnil vnímání a používání dosavadní stavby.

„Majitelé za námi prvně přišli s jednoduchým zadáním – po dekádě užívání zrekonstruovat byt v domě. Když jsme ho však navštívili, viděli jsme tu obrovský potenciál, jak využít dům celý.

text Eva Slunečková, foto Veronika Raffajová

Navrhli jsme tedy poměrně radikální změny – do suterénu, který dosud sloužil jako sklad a fitko, přesunout hlavní obytné části a propojit je s okolním dvorkem se zahradou,“ popisuje Štěpán Tláskal. Klienti byli z nečekaného nápadu nadšení a nejvíc se jim zalíbilo velkorysé šestimetrové okno, které obývací pokoj s kuchyní v jednom propojilo s přilehlým dvorkem. „Inspirovali jsme se anglickými řadovými domky na úzkých parcelách, kde bývá kuchyň často propojená se zelení.“

Na historii domku, který postavil praděda současného majitele na začátku 20. století, navázali v režném zdivu.

Vydláždili jím dvorek a použili ho i v části

plotu. Interiér ponořili do ušlechtilého dubového dřeva v těsné spolupráci s truhlářem Romanem Příhodou. Ať už ve formě dubové třívrstvé podlahy, vestavěného nábytku na míru nebo obložení kuchyně, která díky sofistikované metodě evokuje masiv. „Spolupráce nás bavila i kvůli klientům, kteří chtěli bydlet hezky a také k financím přistupovali civilně. Investovali tam, kde to bylo třeba, jinak byli úsporní.“ Díky luxusní dlažbě od italské značky Mutina, svítidlům od Vibia a Toma Dixona dosáhli uhlazeného vzhledu prvorepublikové vily, která výrazně zlepšila komfort bydlení rozvětvené rodiny a konečně využila potenciál stavby naplno.

1 Velké okno se sofistikovaným dřevěným profilem zcela změnilo charakter stavby.

2 Za drátosklem se v prvním patře nachází koupelna s technickým zázemím. Průhledná stěna do chodby přivádí potřebné denní světlo a poskytuje soukromí. 3, 4 Kompletní vybavení z dubového dřeva na míru projektu vyrobil truhlář Roman Příhoda z Pardubic, se kterým Builders dlouhodobě spolupracují. Prvorepublikovou atmosféru doplňují otočné vypínače a zásuvky R.Classic od Berker i pracovní deska a obklady z travertinu od kameníka Davida Fišera. 5 Truhlář vyrobil i stůl, který obklopují židle číslo 14 od TON. Nad stolem visí lustr Tom Dixon a vedle knihovny se vyjímá busta Václava Havla od Adama Štecha. servis builders.cz

by spalo…

text Václav Rybář

, foto archiv značky

Řada rozhovorů s vámi neopomene zmínit, že jste fotbalista, ale zároveň máte kreativní studio Delicode a působíte v Lejaanu. To nejsou typické fotbalové bokovky.

Teď už bývalý fotbalista (směje se). K míči mě odmala táhla moje rodina, za což jsem jim moc vděčný, i když u mě časem převládla chuť věnovat se jiným činnostem. K architektuře jsem se pak postupně prokousával skrze první podnikatelské krůčky, které s designem neměly nic společného. Nakonec touha tvořit hezké věci zvítězila nad vším ostatním a dnes je to 10 let od založení studia, které se z ryze architektonického ateliéru transformovalo do developerské firmy realizující výhradně vlastní tvorbu.

Lejaan ale nejste jen vy, v netradičním názvu firmy se skrývají i jména dalších zakladatelů. Kdo na ten název vlastně přišel a nemají zákazníci problém s jeho vyslovováním? Nechybělo moc a Lejaan by se dnes jmenoval úplně jinak, dokonce jsme již měli vyrobené etikety i logo. Nám ale přišlo, že to, kam jsme tenkrát ten náš start-up posadili, přestalo s již vymyšleným názvem fungovat. Tenkrát se zrodil Lejaan. Oba mí společnicí jsou totiž Janové. Kromě toho to žádný hlubší smysl nemá. I když hodně lidí si myslí, že to je Ležán – jakože si dobře poležet. Často nás lidská tvořivost pobaví.

Dělali jsme už pár rozhovorů s výrobci postelí nebo matrací. Většinou nám potvrdili, že o jiném, lepším spaní začali přemýšlet, když spali jinde –u kamaráda, v hotelu. Jak přišel nápad na prémiové povlečení k vám?

Já často tvrdím, že něco vědět není důležitější, než si to prožít. Všichni totiž víme, jak je kvalitní spánek důležitý, ale dokud se opravdu poprvé nevyspíme do růžova a nepochopíme, že to může

Zákazníci firmy Lejaan se pro prémiové povlečení vrací často a rádi. V ničem jiném už se totiž nevyspí do růžova. S Marcelem Gecovem, jedním ze spoluzakladatelů české značky, jsme si povídali také o podnikatelském drajvu, který nejde vypnout.

mít na svědomí taková „drobnost“, jako je správné povlečení, tak tomu často nepřisuzujeme takovou váhu. V opačném případě pak už nic jiného nechceme, protože na lepší se zvyká rychle.

Hodně dbáte na udržitelnost a českou tradici. Z čeho vlastně Lejaan šije a kde materiály získává?

Lejaan je, troufám si tvrdit, jedna z mála firem, která není jen prodejcem, ale je zároveň producentem. Spolupracujeme s dodavatelem metráže, který má výrobní kapacity s vlastním vedením a špičkovými technologiemi přímo v zemích, kde se získávají suroviny na výrobu látek. Do našich výrob pak putují role námi konstruovaného materiálu, včetně námi určené gramáže, složení a barevnosti. Finální produkty jsou manifestem toho, co dokážou zlaté české ruce našich švadlen.

Je nějaká finta, jak se o váš signature materiál starat, aby se člověk každé ráno probouzel svěží a mohl tzv. přivonět k peřinám?

Nic převratného, důležité je peřiny větrat, ráno polštáře hezky naklepat a dávat včas do pračky. Obecně se vyplatí dlouho je nemučit v sušičce a nechat je doschnout povlečené na posteli. Pak z toho vybruslíte i bez žehličky.

Nejste na trhu dlouho, ale lze o českých zákaznících říct, že jim na spánku záleží víc než dřív?

Kdo je vaším typickým klientem?

Než jsme vstoupili na český trh, málokdo si myslel, že by nebyl dost saturovaný. My jsme ovšem od začátku měli jasno, že nechceme s nikým soupeřit a vydáme se vlastní cestou. Že zkusíme vzít úplně banální věc a udělat z ní sexy produkt. Chtěli jsme jít cestou jednoduchosti a kvality za dostupné ceny. Naše letošní prodeje ukazují, že jsme zřejmě uhodili hřebíček na hlavičku.

Nabízíte tzv. private shopping ve své liberecké základně, bývalé továrně Kolora. Co vše to zahrnuje? Může si u vás člověk doslova lehnout do postele, aby vaše povlečení vyzkoušel?

Private shopping je pro lidi, kteří si naše prádlo nejdřív potřebují osahat. Je to moc hezký zážitek, ve kterém nahlédnete přímo do kuchyně. Budou se vám věnovat naše ochotné a zkušené kolegyně z customer service, dostanete prosecco a makronku a můžete si s námi vykládat o každé kolekci tak dlouho, jak jen budete potřebovat.

Hodně dbáte na prezentaci, na webu máte reportáže z domovů různých osobností, které s Lejaan usínají a vstávají. Je možné si ho vyzkoušet mimo prostory vaší firmy, aniž by člověk šel na návštěvu k celebritám?

Takových míst je celá řada, romantické duše si mohou objednat One room hotel v Žižkovské věži, milovníky horských túr zahřejeme v hotelu Savoy ve Špindlerově Mlýně, cestovatelé nás najdou např. v resortu Iva Ulicha na Seychelách. Jsme hrdí na to, že kromě těchto zmíněných míst je Lejaan v celé řadě butikových hotelů i krásných chalup.

Nabízíte povlečení pro děti i dlouhány, v portfoliu máte ručníky, župany a bytové doplňky. Kam dál Lejaan poroste, co se týče produktů?

Nevím, jestli se hodí říct, že Lejaan nikdy nespí, ale minimálně v rámci našich produktů to tak je. Ke stávajícím výplním se brzy zařadí 100% husí peří, do výroby jsme zadali několik nových kolekcí ve 100% bavlně, abychom rozšířili naši nejdostupnější řadu o nové kousky a zároveň zase „zpestřili“ barevné portfolio. Na přelomu roku přijde zcela unikátní řada povlečení ve složení, které v Česku ani na Slovensku zatím nikdo neprodává, a tím to ani zdaleka nekončí.

1 Zázemí Lejaan v Liberci, odkud se vypravují veškeré zásilky. 2 Kromě povlečení patří do sortimentu Lejaan i froté ručníky, župany a předložky do koupelny. 3 Postel ve stylu Lejaan zahrnuje kaskádu polštářů, přehozy v neutrálních barvách a povlečení, které lze kombinovat napříč kolekcemi.

Marcel Gecov

Býval špičkovým fotbalistou se stříbrem z MS do 20 let a zápasy v Premier League. Podnikavost a nadšení pro řemeslo ho však zaválo jinam. Nejdřív předělal pár bytů kamarádům fotbalistům a pak to šlo ráz na ráz. Architektonické studio Delicode, luxusní povlečení Lejaan, ale také chystaný developerský projekt Gard v hodnotě stovek milionů korun.

dekorativní minimum

když méně je více nestačí

Citlivý minimalismus je devízou britského světelného studia Areti, které se po delší době opět ukázalo v celé své kráse v prostorách Alcova na milánském týdnu designu. Pro nejrůznější svítidla z kolekce Re ections je typický jemný dekor. Nás nejvíce zaujal lustr Fan. atelierareti.com

ve dvou se to lépe táhne

titáni designu vymýšlejí lepší svět společně

Spolupráce italské nábytkářské legendy De Padova a britského módního návrháře Paula Smithe začala již loni s kolekcí sezení Everyday Life. Letos se však rozrostla o nové kousky. Jedná se o venkovní modulární pohovku elegantní dřevěné konstrukce, různě čalouněné doplňky pak dotvářejí její celkový zemitý charakter. Výraznými prvky jsou delikátní detaily popruhů a kontrastní prošívání vyrobené místo kůže z vynilového acetátu (EVA).

depadova.com

améba

Corbusier je stále aktuální

Italská značka Nemo pokračuje ve svém znovuobjevování svítidel, která v minulosti vznikla podle návrhu

Le Corbusiera a Charlo e Perriand.

Jedním z nich je i lampa Cabanon, kterou si sám mistr navrhl do své stejnojmenné letní chaty. Tvoří ji pozinkovaná konstrukce a papír zakroucený do amébotivého pro lu. nemolighting.com

buďte ve formě

to nejlepší pro vaši fyzičku

Italská značka Ethimo a Studio Adolini spolupracovali na vytvoření originální konstrukce OUT-FIT, tness prostoru pod širým nebem, který nabízí so stikované prostředí pro cvičení, rozšiřuje koncept pohodlí a vytváří systém, který harmonizuje vysoký design a fyzickou pohodu. ethimo.com

mountain chic nadčasový design ze Savojských Alp

Masivní dřevěné stoličky či svítidla tvořil ve třicátých a čtyřicátých letech francouzský architekt Henry Jacques Le Même, jehož tvorba je bytostně spjata s horským městem Megève. Nová značka Maison HJLM se rozhodla některé jeho návrhy oprášit a nabízí je ve své jedinečné historické kolekci. maisonhjlm.com

exlpore

kult jménem ottolenghi

V naprosté tichosti a bez povyku způsobil revoluci v kuchyni střední třídy, a to nejen v Anglii.

Yotam Ottolenghi letos slaví 20 let na gastro scéně a pokud jste o něm ještě nikdy neslyšeli, vězte, že my v redakci už nevaříme s nikým jiným.

Muž, díky němuž se sumac, za'atar, nakládané citrony, melasa z granátových jablek nebo růžová harissa dostaly do regálů supermarketů i našich skříněk s kořením. Po jeho vzoru, a přečtení některé z jeho již deseti kuchařek, jsme si zvykli servírovat jídlo doprostřed stolu na několika talířích a přijali jsme fakt, že obsahuje více semínek granátového jablka a pistácií, než jsme si kdy mysleli, že sníme za týden. Nejslavnější šé uchař a majitel londýnských restaurací Nopi a Rovi,

autor kuchařek, ale i sloupků pro The New York Times Magazine nebo The Guardian's Feast Magazine, gastro guru s číslem 2,3 milionů sledujících na instagramu. Pokud jste opravdu milovníky jídla, nemůžete jeho kuchyni uniknout ani v Čechách. Dost možná se vám již stalo, že vám hostitel na otázku, co se podává, dal jednoslovnou odpověď: „O olenghi“. To se zatím povedlo jen Augustu Esco erovi, Elizabeth David, Julii Child nebo naší Magdaleně Dobromile Re igové. ⟶

Radost z pokrmů Yotama Ottolenghiho, jež jsou inspirovány Středomořím, je až kýčovitě nakažlivá.

text Lenka Šubrtová, foto archiv značky

dolcevita

Čtyřiapadesátiletému O olenghimu se během dvou desetiletí podařilo vytvořit okamžitě rozpoznatelnou značku (a chuť) nadnárodní kuchyně. I jeho osobní pověst je proslulá jakousi až znepokojivě podivnou genialitou. Když v roce 2002 otevřel v Londýně svou první kavárnu, těžko by někdo předvídal, jaký vliv bude mít na současnou kulturu stravování.

Jeho styl je těžké zaškatulkovat, je založen na receptech, které spojují vlivy Blízkého východu, Středomoří a severní Afriky, aniž by byly nepříjemně autentické pro jednu kulturu, a to nutno dodat přinejmenším zpočátku zahrnovalo ambiciózní seznam těžko dostupných surovin. To, že dnes v supermarketu seženeme sumac a melasu z granátového

jablka, že si pochutnáváme na brokolici se zuhelnatělou zeleninou nebo že naše stolování stále více připomíná multikulturní piknik se stovkou jídel, je pouze výsledkem O olenghiho efektu. Jeho vliv přiznává i řada českých majitelů restaurací a kaváren. Já nedám dopustit na římský kmín a za'atar a miluji pečená rajčátka s vychlazeným jogurtem. Jsou z knihy Simple, kterou napsal na popud přátel kritizujících složitost receptů. „Můj druh vaření není supertechnický,“ komentuje O olenghi. „Lidé se mě často ptají: ‚Když je tam 16 ingrediencí, můžu nějakou ubrat?‘ Já říkám: ‚Samozřejmě, že můžeš ubrat ingredience.‘ Jídlo je v mnoha ohledech velmi shovívavé, můžete si s ním hrát a nic hrozného se nestane. Existuje

„Jídlo je v mnoha

ohledech velmi

shovívané, můžete si s ním hrát a nic hrozného se nestane.

Existuje náboženství jídla, kterého se snažím nebýt součástí.“

náboženství jídla, kterého se snažím nebýt součástí.“

Zajímavé a dost neobvyklé je Ottolenghiho vzdělání, které jistě do velké míry ovlivnilo také jeho modus vivendi. Po absolvování vojenské služby byl zařazen do neortodoxního programu na univerzitě v Tel Avivu, který sdružoval výjimečně nadané studenty, aby prováděli interdisciplinární výzkum. Přezdívalo se mu „program géniů“ a jeho zakladatel, filozof Jehuda Elkana, často vařil pro své studenty u sebe doma a spojoval hostinu, pohostinnost a diskuzi v jakési sympozium. Učil je prosazovat se tam, kde cítí vášeň.

V roce 1997 se Ottolenghi přestěhoval do Londýna, k nelibosti rodičů opustil

akademickou půdu a stal se kuchařem. Vaření začínalo být naštěstí cool a běžnou životní cestou pro chytré děti, které se ztratily a hledaly něco kreativního a jiného.

Dnes jsou v čele jeho expandujícího impéria čtyři lidé: Ottolenghi, Angličan Noam Bar, s nímž otevřel svůj první podnik, Sami Tamimi, palestinský šéfkuchař, a Švýcarka Cornelia Stäubli.

V příštím roce plánují první výpad do zahraničí. „Otevřeme bistro v Paříži. Francouzi se od Italů liší tím, že jsou opravdu ochotní zkoušet různá jídla, mají dlouhou tradici v milování asijské, severoafrické a blízkovýchodní kuchyně,“ vysvětluje Ottolenghi.

„Myslím, že jim bude chutnat.“

rajčátka povýší římský kmín a jogurt na explozi chutí i barev. 2, 3 Ottolenghi je autorem již deseti kuchařek, majitelem čtyř deli-bister a tří restarací. 4 Letošní 20. narozeniny slaví limitovanou kolekcí delikates, jako jsou například kostkovaný anglický Battenberg cake, pralinky z bílé čokolády se směsí kokosu, makadamových ořechů a zázvorových sušenek nebo limetkové lanýže. 5,6 Čtyřiapadesátiletému Ottolenghimu se podařilo vytvořit okamžitě rozpoznatelnou značku a chuť nadnárodní kuchyně.

1 Pečená

výběr z bobů

Dělat prvotřídní čokoládu se mezi moravskými vinicemi naučili sami.

Stroje potřebné na její výrobu si montují také sami. V čokoládovně

Herufek jde ale o něco víc než pouze o tabulku jemně hořké, lahodně nakyslé a na jazyku se rozplývající kakaové pochoutky.

Zvlněnou krajinou mezi Brnem a Hodonínem je radost se projíždět. Po mírných svazích jsou rozeseté vinohrady, vsi stojí velkoryse rozkročené podél silnic a skoro na každém rohu visí cedule zvoucí do vinařství nebo sklípku. V dobře známých kulisách se však překvapivě skrývá trocha exotiky. Na samém kraji obce Čejč narazíte na nápis ohlašující, že se tam vyrábí čokoláda. A jaká!

Přesně o to v malé rodinné firmě Herufek jde: jaká čokoláda se u nich vyrábí. Michal a Jitka Herůfkovi si zakládají na tom, že ta jejich je zaprvé kvalitní a co nejvěrnější charakteru surovin, z nichž se dělá, zadruhé že ony suroviny zbytečně nezatěžují planetu a zatřetí že vzniká za férových podmínek.

„Je to superpotravina,“ upozorňuje na blahodárné vlastnosti suroviny. Boby se z pytlů vysypou na plechy a vloží do trouby, kde se při teplotě 100 až 120 °C praží po dobu až dvaceti minut. „Co druh bobů, to jiný postup,“ říká Michal Herůfek. „Když se přepraží, bude v nich cítit hořkost a ztratí se prospěšné látky. Právě postupem pražení se od sebe čokoládovny odlišují – dávají tím totiž své čokoládě charakter.“

A stejně jako ve vinařství i při výrobě čokolády platí, že to, co se pokazí při pěstování suroviny, se už v čokoládovně nedožene. „Magie výroby vzniká už na farmě, kde správná péče zajistí kvalitní kakaové boby,“ vysvětluje Herůfek.

1 Kakaové boby kupují Herůfkovi od farmářů, které osobně znají a o nichž vědí, že dodržují biorežim a takzvané agrolesnické postupy.

2 Hladká struktura čokolády se dá snadno změřit: čím je hmota hladší, tím je čokoláda jemnější a lépe chutná. 3 Herůfkovi dělají single origin čokoládu, to znamená, že na její výrobou používají ručně sbírané boby z jediného místa původu.

Výroba je od pohledu celkem jednoduchá, o to důležitější, jak uvidíme, jsou další aspekty. Začíná se sušenými a fermentovanými kakaovými boby, které velikostí a vzhledem připomínají mandle. Michal Herůfek nabírá do malé nádoby kupu bobů a dává ochutnat – jsou křupavé, mírně nahořklé a klidně se dají jíst už v tomto stavu.

Proto také nakupují od farmářů, které osobně znají – jde o konkrétní družstva v Belize, Dominikánské republice, Peru, Ugandě, Tanzanii, na Madagaskaru a Bali. „Teď plánujeme Venezuelu,“ říká.

„Letos jsme tam byli. Je to krásná země a je domovem nejvzácnější odrůdy criollo. Obsahuje nejvíc kakaového másla, ale tvoří jen 1,5 procenta světové produkce.“ Další zásadou Herůfkových je, že boby ⟶

text Vladan Šír, foto Vojtěch Veškrna, archiv Herůfek

Michal Herůfek sype upražené kakaové boby do trychtýře stroje, který je zbaví slupek. V Čejči si tohle zařízení vyrábějí sami.

Grafický design obalů čokolád Herufek dostalo na starost pražské studio Butterflies & Hurricanes. Když před lety Herůfkovi začínali, spolupracovali s dvojicí Tomski & Polanski.

4 Jitka a Michal Herůfkovi výrobu čokolády rozjeli v roce 2015 s jedním pytlem bobů. Dnes těch pytlů ročně zpracují na devadesát.

5 Čokoláda Herufek má jednoduché složení: ze 70 % ji tvoří kakaové boby a z 30 % třtinový cukr s troškou kakaového másla. 6 Hotová čokoláda bývá pěkně hustá, a tak se po nalití do formiček nechá chvíli poskakovat na jakési vysokofrekvenční trampolíně, aby se roztekla do každičkého koutu.

nakupují od farmářů pracujících v bio a agrolesnickém režimu, což znamená, že kakaovníky pěstují v původní džungli.

Vraťme se ale do Čejče. Po upražení se boby zbavují slupek, na což si Herů ovi zkonstruovali stroj s trychtýřem na jedné straně, jakýmisi varhanami uprostřed a v tubusu ukrytým elektromotorem na druhém konci. Těchhle mašin už tu vzniklo sedm, nejen pro vlastní potřebu, nýbrž i pro jiné malé čokoládovny.

Bobům zbaveným slupek, jež z Herů ovic varhanového stroje vypadávají, se říká nibs nebo niby a jde o kousky semínek, tvořících základ budoucí tabulky. „To je 100% čokoláda, to je to maso, jak říkám,“ vysvětluje

Herůfek. Tohle maso se následně nasype do melanžérů, kde se niby „drtí a drtí a drtí – tři až čtyři dny nonstop“. Při drcení se zahřejí na 50 až 55 °C, přitom se přeměňují na viskózní hmotu, do které se přidá cukr a troška kakaového másla. Po čtyřech dnech v pohybu se čokoláda slije do bloku a nechá dva až tři měsíce v chladu uležet. Poté se deseti- až dvanáctikilové bloky vloží do temperovacího stroje, kde se čokoláda při teplotě 50 °C opět rozpustí a následně při cestě šnekovým potrubím zchladí na třicet stupňů a dávkuje do formiček. Proč ty teplotní výkyvy? Čokoláda tím získává svůj lesk, jinak by se na ní zformovaly nevábné šedé mapy ztuhlého tuku,

z nichž by se nesprávně mohlo usoudit, že je zkažená. Do forem nalitá hmota se nechá ztuhnout při teplotě kolem patnácti stupňů, hotové tabulky čokolády se poté vyklepnou, balí a putují do světa. Herů ovi dělají takzvanou single origin čokoládu, což znamená, že je vyrobena z bobů z jediného místa původu a připravují ji jako sedmdesátiprocentní – tedy 70 % nibů, 30 % třtinového cukru. Dělají rovněž mléčnou, bílou a různě ochucenou, například s levandulí, pepřem, malinami, jahodami nebo perníkem... Ale jejich tmavá single origin čokoláda chutná tak báječně, nefalšovaně čokoládově, že je až hřích ji s něčím míchat. Předloni si

tu střihli také směs různých bobů, jíž dali vinařský název Cuvée 1, a uvažují, že letos v létě udělají další limitovanou sérii Cuvée 2.

Čokoládu v Čejči dělají už od roku 2015. Začínali s jedním pytlem z Belize, který jim vydržel několik měsíců, zato dnes už zpracují 4,5 tuny kakaových bobů ročně. „Žijeme tím pořád,“ odpovídá Michal Herůfek na otázku, jestli se mu čokoláda po těch letech už trochu nezajídá. Naopak, o své nadšení se chtějí podělit s co nejvíce lidmi, a tak začali pořádat exkurze po své provozovně, kde návštěvníkům vysvětlují nejen výrobu lahodné čokolády, ale rovněž lozo i jejího vzniku.

red velvet cake

Prostor ponořený do syté palety růžové a třešňově červené, na stěnách malby ptáků, květin a listů doprovázené lesklým červeným nábytkem. Vítejte v indickém hotelu Villa Palladio Jaipur.

text Lenka Šubrtová, foto Atul P Chauhan

V knihovně s mramorovou podlahou nechybí pohodlné sofa, originální stolky a sbírka knih obalená do červeného papíru.

S trochou designérské nadsázky bychom mohli při pohledu na hotel Villa Palladio v indickém Džajpuru označit Jurkoviče za Popelku a do Indie poslat Loosův Ornament je zločin. Nebojácnost, s jakou se do jeho interiérů pustily švýcarská podnikatelka Barbara Miolini spolu s nizozemskou designérkou Marií Anne Oudejans, je obdivuhodná. Výsledkem je dům plný kouzel, intimní říše snů a fantazie. Villa Palladio v sobě spojuje rokokovou bujnost s dekadencí mahárádžů v jedinečném radostném stylu.

Butikový hotel s devíti pokoji sídlí v několikapatrovém domě zvaném haveli z 80. let 20. století, ale jeho historické kořeny sahají až do dob Mughalů.

Se svými malovanými verandami a vroubkovanými oblouky se otevírá do svěžích zahrad s rudými růžemi, přísnou geometrií a centrálními vodními fontánami. „Chtěla jsem vytvořit hotel, který bude působit jako domov. Divoký a nádherný, klidný a útulný. Vždycky jsem si ho představovala jako venkovský dům milované tety nebo kmotřičky víly. Chtěla jsem, aby v něm panoval pocit vzrušení, překvapení a tajemství,“ popisuje svůj záměr majitelka Barbara Miolini. Postele s baldachýnem, vyšívaná prostěradla, intarzované mramorové podlahy a ručně vyřezávané zástěny v pokojích mají hosty vrátit do dětství a vzbudit v nich touhu prozkoumávat a snít v každém koutě.

designérky. Ve vstupní hale se ve víru variací setkává růžová s červenou. Stěny zdobí množství motivů v mughalském stylu, přičemž hlavní místo zaujímá kohout, znak hotelu. 2 Bazén zrcadlí obloukový štít hlavní vily. 3 Snídaně se podává v prním patře na kryté terase.

1 Indickému Džajpuru se přezdívá „růžové město“ a odtud také pramenila inspirace interiérové

servis Villa Palladio Jaipur, villa-palladio-jaipur.com

Koláče od usměvavé

Aničky, kávu od zlobivého jezevčíka a pohodovou atmosféru kavárenského

života přinesl do severočeské metropole podnik jménem Inventář.

Kdybyste žili v nebo pocházeli z Ústí nad Labem, pochopíte, jakým skvělým a velkým počinem je otevření Inventáře. Pekárna-kavárna-cukrárna v Bněnské ulici má nenápadný vchod, minimalistický, a přesto velmi příjemný interiér a kromě vůně čerstvých a křehkých ořechových rohlíčků je nasáklá dobrou atmosférou. Neztratila by se v Praze nebo Berlíně, ale díky bohu, a Aničce s Markem, vznikla ve městě, kde je kavárenská kultura ještě v plenkách a kde se malé provozovny a obchůdky teprve pomalu vracejí do ulic zahubených supermarkety a vietnamskými večerkami.

Není divu, že plno měli od prvního dne otevření a za vyprodané regály se museli

omlouvat. Přijali posily, upravili otevírací dobu a děkovali za přízeň, které se jim dostalo. V nabídce Inventáře najdete vynikající výběrovou kávu, kremrole, buchty, bábovky, ale také několik druhů kváskového chleba a v sobotu snídaně. Zdejší kobliha je nejlepší, jakou jsem jedla od dob, kdy v Praze zavřel můj oblíbený podnik Maso a kobliha. Sobotní brunche postavili na sezónních surovinách a lokálních dodavatelích, pro autorskou keramiku oslovili Karolínu Strykovou z In August Company a na mlýnek vybrali pražírnu Naugthy Dog.

Otevřený prostor dává nahlédnout až do kuchyně, kde pod rukama Aničky Šurovské vznikají každý den sladké i slané

text Lenka Šubrtová, foto Lucie Fenclová

stačí

„maličko“

dobroty mnohdy inspirované dětstvím.

Její cesta do Ústí vedla přes pražský

Alfabet a Etapu, kde se z kvásku a hnětení těsta stala láska. Od roku 2019 se věnuje svatebnímu cateringu pod značkou

Maličko a Inventář měl původně fungovat hlavně jako zázemí pro výrobu. Místo, které s partnerem Markem Kinclem našli, však nabízelo mnohem víc a byla by tedy

škoda jeho potenciálu nevyužít.

„Z nápadu prodávat kremrole na stojáka se vyklubal prostor velký jak taneční sál,“ vzpomíná na cestu k Inventáři Anička.

„Chtěla jsem místo, kde budu tvořit.

Kde to bude vonět vanilkou a chlebovou kůrkou. Kde si budou zákazníci lebedit, mlsat a snad se cítit, jako by čas ani

neběžel,“ dodává Anička, a zároveň tak nevědomky vystihuje realitu a pohodu, která zde panuje.

Když pro svůj nový podnik vymýšleli jméno, padaly nápady jako „sladkůstkářství“ i sarkasmy typu „Konečně dobrej nápad jet do Ústí“. Výsledek se zrodil během víkendové snídaně, při níž Marek vzpomínal na svá studia hotelovky, házel profesionálními názvy vybavení a nádobí a název byl na světě. Inventář. Nezbývá než popřát, aby dostál svému jménu a stal se pevným soupisem toho, co k Ústí nad Labem a jeho rodící se gastro scéně patří. Láska prochází žaludkem a někdy vede až na sever. Díky za to!

1 Dobrá nálada a chuť na sladké je nakažlivá: Marek Kincl a Anna Šurovská ve svém novém „domově“. 2 Minimalistický interiér tvoří vintage nábytek a plakáty Bauhaus. 4 Hravost a jednoduchost zvítězila i při volbě pražírny The Naughty Dog. 3, 5, 6, 7 V nabíce Inventáře najdete koláče, buchty, kremrole, koblihy, několik druhů kváskového chleba a v sobotu také bohaté snídaně s tím, co zrovna roste nebo kvete.

servis Inventář, Brněnská 8, Ústí nad Labem Instagram/Maličko

text Václav Rybář, foto archiv Amazing Places

hobitín se sklenkou v ruce

Na dohled od Pálavy a rakouských hranic, ale zároveň daleko od každodenního shonu. Přirovnání k Hobitínu není popíchnutí bodrých vinařů, kteří tu kouzlí s chutěmi a vůněmi. Design vaší ložnice svými oblými tvary připomene slavné Dno pytle, sídlo Bilba Pytlíka, ale evokuje také vnitřek sudu, v němž zraje víno, které budete mít v kuchyni na dosah ruky, protože její součástí je chladnička na víno. V koupelně zase najdete francouzskou vinnou kosmetiku, takže zázračné účinky lahodného moku pocítíte zvenku i zevnitř. Posnídat lze na střešní terase a obdivovat rozhled do širokých dálav. Morava, jak ji neznáte. Světová, a přesto naše.

Vinařství Gurdau leží v malé vísce Kurdějov a vybízí k relaxu v souznění s okolní přírodou, do níž ubytovací komplex architektonicky zapadá tak jako domečky legendárních hrdinů tolkienových příběhů.

Název Gurdau si vinařství vypůjčilo od německého jména obce. Autorem architektonického návrhu je Aleš Fiala. V budově vinařství se můžete ubytovat ve dvou apartmánech.

O svém vlastním ginu snil Martin Žampach již nějaký ten pátek. Před nedávnem se spojil s Tomášem Ivančíkem, se kterým vytvořili recepturu grepového řemeslného ginu své vlastní značky IST (Ideal Sip Therapy). První limitovaná série 201 lahví v originální grafické úpravě Jana Klosse a Matěje Činčery se stala základem pro náš letní drink Summer Partyist, který v baru hotelu Andaz Prague namíchal Daniel Prokeš.

Jak na to?

GIN IST GREP (50 ml), pyré z granátového jablka (50 ml) a šťávu z citronu (10 ml) nalijte do whiskovky a promíchejte lžičkou. Lístky máty dejte do dlaně a tleskněte, abyste je probudili. Následně je dejte do sklenice k ostatním ingrediencím. Přidejte drcený led zhruba do poloviny a promíchejte, doplňte další dávkou ledu a ozdobte semínky granátového jablka a lístky máty. Pro pohodlnější pití vložte brčko.

summer day

Požádali jsme designéra Martina Žampacha, aby nám ze své vlastní značky ginu IST namíchal speciální letní drink. Lahodný a osvěžující Summer Partyist vznikl ve spolupráci s barmanem Danielem Prokešem.

text Adam Štěch, Daniel Prokeš, foto Marek Bartoš

sweet dreams

V cukrárně Cafe du Lac, která zdobí promenádu podél přehrady Lipno, si budete připadat, jako by vás pastry che a Michaela Fürstová zalila našlehanou růžovou pěnou a usadila doprostřed svého designového zákusku.

Interiér cukrárny Cafe du Lac vznikl v ateliéru Interiors Manufacture & Design. Měkké oblé posezení doplňuje čalounění stěn, to vše ve sladké růžové.

text Tereza Finková, foto archiv Droog

V Cafe du Lac, které spíše než podnik v lůně drsné šumavské přírody připomíná líbezné kavárničky v Paříži nebo výtvarně pojaté kulisy z  lmů Wese Andersona, zakončíte intenzivní prázdninový den moderní francouzskou cukrařinou světové úrovně. Na punčáky nebo harlekýny si nechejte zajít chuť. Tady totiž cukrářský tým pod vedením pastry che y Michaely Fürstové připravuje nejen oku lahodící zákusky na bázi lehčích pěn, a to jak z autentické mayské čokolády, tak například z prémiových čokolád Valrhona nebo Michel Cluizel. V recepturách, podle nichž se připravuje zmrzlina, zase nechybí madagaskarská vanilka nebo ovocná pyré té nejvyšší kvality.

V nové cukrárně, které je sesterským podnikem restaurace Molo Lipno, připravují také domácí pralinky či tabulkovou čokoládu vlastní výroby, nechybí dezerty bezlaktózové, bezlepkové ani veganské. Širokou nabídku doplňují řemeslné croissanty, kváskové koláče a již zmíněná prvotřídní zmrzlina. V horkých letních dnech pak oceníte osvěžení v podobě růžového šampaňského, jehož bublinky se zhmotňují v leských koulích stropního osvětlení, nebo sklenky prosecca. A pokud netrváte na klasickém espressu, kávu na ltru tu připravují z oblíbených českých i zahraničních pražíren Doubleshot, Kmen, The Barn nebo Co ee Collective.

1, 2 Cukrářka Michaela Fürstová (na fotografii s Davidem Šaškem, šéfkuchařem Molo Lipno, a kolegyní Kateřinou Musilovou) v roce 2019 absolvovala kurz s Jordi Bordasem, držitelem titulu World Pastry Champion, v Kodani byla na stáži v restauraci Selma, odměněnou michelinským bibem, a v typické dánské pekárně Brod. V Cafe du Lac tvoří se svým týmem fantastické dezerty světové úrovně. 3 Chladná mramorová podlaha je svěžím odlehčením sladkého růžového mobiliáře.

servis Café du Lac, Lipno nad Vltavou 517, mololipno.cz, ig/molocafedulac

PETR ALEXANDER ONDŘEJ KOPIČKA

text Tereza Finková, foto Shotby.us

Ani jeden z vás z Turska nepochází. Jak jste se tady ocitli?

PA: Ke statku jsme se dostali jako slepí k houslím. Kamarád kdysi bydlel v centru

Prahy v bytě 4. kategorie a jeho sousedka byla taková stará babička, které pomáhal

s nákupy a uhlím a ona mu odkázala

veškerý svůj majetek. Nakonec se ukázalo, že to byla hraběnka Wohanková a její otec, Josef rytíř Wohanka, byl ještě za Rakouska-Uherska významný podnikatel, sedával ve vídeňském a po válce v českém parlamentu a právě v této oblasti šlechtil řepné semínko. Kolem roku 1915 koupil zámeček v nedalekých Úholičkách a okolní pozemky včetně tohoto statku, kde se původně chovali koně. Byla tu první přepřahací stanice za Prahou na cestě směrem k Baltu. Wohanka tu pěkně po mendelovsku šlechtil cukrovku. Z těch nejsladších semen přenášel pyl, až se dostal z 8 na 20 procent cukernatosti cukrové řepy. Stál tedy u rozvoje nejen českého, ale i světového cukrovarnictví.

Vy už jste ho kupoval se záměrem, že tu vybudujete lihovar?

PA: Vůbec ne. Kdysi to byl největší privátní statek v Tursku. Po peripetiích během komunismu z něj zbyla cca čtvrtina a tu jsme si pak s rodinou od kamaráda Petra koupili. Viděl jsem tady potenciál – hezké prostory, zahradu, záhony mrkve a hlavně víc prostoru pro děti. Taková chalupa kousek za Prahou.

A jak se tedy z chalupy stalo sídlo Landcraftu?

PA: 17 let jsem na Akademii věd dělal chemii, pracoval jsem s doktorem Holým na patentech, z nichž až po letech začaly „padat“ extra zdroje. Mohli jsme tedy tuto nemovitost opravit a z úplně posledních patentových peněz jsme někdy kolem roku 2017 koupili destilační kotel. Vlastně pro radost. Záměr nebyl, že budeme alkoholem vydělávat peníze, spíš šlo o to, že budeme zachraňovat jablka z opuštěných sadů a že by nás to mohlo bavit.

OK: Chtěli jsme si nechat naše práce, nepřemýšleli jsme nad tím, že bychom provozovali lihovar na plný úvazek.

Já jsem tlumočil, překládal, psal hudbu.

PA: Spojila nás afinita k zemědělství, k přírodě. Původně jsme totiž spolu v roce 1997 překládali první festival, který jsem dělal, a to byl Ekofilm v Krumlově. Nakonec to bylo 16 ročníků, během nichž jsme viděli spoustu pěkných motivačních filmů.

Čím vás motivovaly?

OK: Každý druhý film byl o tom, jak někdo odešel z korporátu, začal chovat ovce a najednou dělá ten nejlepší sýr ve Francii a podobně. Pořád jsme na to koukali a říkali jsme si, proč oni můžou a my ne.

PA: Do toho Ondra u sebe doma začal chovat včely, dělal cidery, vína, klobásky, mlíko…

Kde jste pěstoval potřebné suroviny?

OK: Půjčoval jsem si pozemky, které lidi kupovali jako investici. Denně jsem například jezdil kolem zpustlého sadu, kde padalo k zemi 20 tun jablek. Zavolal jsem majiteli a poprosil ho, zda si je můžu sebrat. Začal jsem je svážet a lisovat a dělat z nich nějaké produkty. Vždycky jsem něco vyrobil a Petr na to koukal a říkal: „To je dobrý, ale já na to nemám čas, ale mám statek v Tursku...“

PA: Já jsem mu to záviděl, protože od roku 2002, kdy jsem dostal na starost festival ve Varech a Febiofest, jsem viděl 300 až 500 filmů ročně a úplně jsem zblbnul. Spoustu let mě to bavilo, ale začal jsem být přesycený virtuálními příběhy. Potřeboval jsem se vrátit k něčemu hmatatelnému, k přírodě.

Do centra vašeho zájmu se dostaly

hlavně byliny

PA: Nořili jsme se hlouběji do tematiky kytek, strašně nás zajímají lokální rostliny. Zjistili jsme, že nejen Keltové, ale lidi dávno před nimi používali byliny, jalovce a rostliny, které byly pro tuto krajinu

důležité. Oni se s nimi naučili žít, kytky se naučily žít s člověkem… Obě skupiny se vzájemně vyšlechtily. A to je základní metapříběh, který se snažíme dostávat do našich lahví.

OK: Dělat lihovar ale vůbec nebylo v plánu. Řekli jsme si, že budeme dělat něco, co bude souviset s přírodou a zemědělstvím. Sušili jsme maso, dělali klobásy, sýr, vařili pivo, fermentovali jsme, nakládali kimchi. Dokonce jsme experimentovali s rybami. Sondovali jsme různé říše. Pak ale přišla jablka a nás napadlo, že by stálo za to udělat českou jablečnou pálenku a pozvednout ji na sofistikovanou úroveň, jakou má ve Francii calvados. A protože jsme věděli, že nemáme jako chemik a dirigent žádné marketing skills, rozhodli jsme se, že alkohol se nezkazí a že je to ten správný artikl pro nás.

Tak šťavnatou pálenku, jako je vaše Super pommeau, jsem v životě neochutnala. Prozradíte nám „recept“?

OK: Tři dny se vaří jablečný mošt v tísicilitrové nádobě. Během toho se odpaří více než 500 litrů vody. Po třech dnech se šťáva dolihuje jablečnou pálenkou na 15 % a dá se to na dva roky do dubového sudu. Je to pouze koncentrované jablko a destilované jablko. Nic víc.

PA: Udělali jsme první sudy, prošli si martýriem administrativy, než jsme se dobrali k celním skladům a povolením.

Pak se ale neurodila jablka. Zavolali jsme kamarádům do Vinohradského pivovaru, jestli by nám neuvařili sladinu na pivo a nenachmelili ji, že bychom si udělali soudeček whisky. Doslechli se to v Únětickém pivovaru, takže jsme udělali další soudek pro ně, a tak nás napadlo, že by bylo krásný udělat s každým craftovým pivovarem jejich „otisk“ ve vypálený sladině.

OK: A protože jsou malý pivovary uzavřená komunita, rychle se to rozkřiklo a začali jsme spolupracovat s dalšími a najednou máme 40 sudů whisky. ⟶

Ve vesnici Tursko severně od Prahy stojí starý statek, přes jehož čelní fasádu se sebevědomě pne nápis Landcraft. Právě tady totiž už přes tři roky sídlí možná úplně nejmenší lihovar v Česku, v němž se snoubí zapálení pro chemii Petra Alexandra s neutuchající láskou k přírodě Ondřeje Kopičky.

Ondřej Kopička je dirigent a hudební skladatel, stejně jako hudbu ale miluje přírodu. Sbírá nejrůznější rostliny, maceruje je v alkoholu a spolu s Petrem Alexandrem, vystudovaným chemikem a zároveň majitelem firmy na výrobu filmových titulků, pak experimentují a hledají pro extrakty vhodné využití.

PA: K tomu se váže ještě další projekt –nechali jsme osázet ječmenem pole v Žernosekách a budeme tedy mít vlastní ječmen, z kterého si uděláme naši vlastní Turskou whisky.

Váš byznys obecně stojí na nejrůznějších spolupracích, dalo by se možná říct i výpomocích?

O: Dává nám smysl spolupracovat s někým, kdo už má zavedenou značku, a vypomoct si navzájem. „Ty děláš víno, my alkohol, pojď, uděláme něco, kde se obě složky snoubí.“ A to je třeba vermut, což je víno, do kterého přidáte alkohol, v němž jsou naložené byliny. Pak máte společný výrobek, kterým se značka dostává do povědomí.

P: Další rozměr je spolupráce s někým, kdo něco udělá a pak vyhazuje zbytky, a vy zjistíte, že právě ty zbytky jsou strašně zajímavé a použitelné. Začali jsme pomerančovými slupkami z bio pomerančů ze Sicílie od pana Olšáka, který z nich v Tržnici dělá freshe.

Nejdříve jsme je dávali do ginu, pak jsme ale zjistili, že jich takhle spotřebujeme jen trošičku, a došlo nám, že pomeranč je mnohem zajímavější. Když vydestilujeme pomerančovou esenci, vznikne z ní skvělý cirkulární alkohol, který stačí jen malinko dochutit medem, badyánem, kampotským pepřem a máte pálenku Cirkulární pomeranč, která je úžasná do různých drinků.

OK: Podobně spolupracujeme s plzeňskou pizzerií Da Pietro, kde si dovážejí vlastní bio citrusy z Apulie. My z jejich zbytků děláme Cirkulární citron, drink, který v sobě obsahuje komplexitu citronu, jeho hořkost, sladkost a kyselost dohromady. Podobně pracujeme s Herůfkem. Ze slupek z kakaových bobů, které vypraží, extrahujeme aroma a pak ho destilujeme.

Jak vlastně vypadá vaše denní rutina? Co přesně tu děláte?

OK: Já jsem nadšenec a Petr už za vším vidí vzorečky, ví, co se tam odehrává chemicky, což nám umožňuje dělat nové recepty a posouvat hranice toho, co je v lihovarnictví běžný. Snažíme se používat

alkohol jako extrakční a konzervační činidlo. Něco, co dokáže z bylin, kůr, kořenů, listů, květů nebo plodů dostat zajímavý aromata, který jsou neobvyklý. Divoký fenykl, list vavřínu, květ klematisu, Maří list balšámový, kořen rákosu, jmelí z jabloně, dubu, borovice, rozmarýn, pepř… Dopředu nevíme, jaký alkohol z toho uděláme, všechno to jsou experimenty. Zkoumáme a zkoušíme, co ty rostliny udělají, objevujeme něco, co ještě nikdo neobjevil. Dělat slivovici je určitě zajímavé, ale je to jako poslouchat dokola stále stejnou písničku. Snažíme se o to zachytit jedno místo, jedno roční období do konkrétního drinku. To je například koncept Druid. Petr se rozhodl, že udělá vermut, který je postavený na bylinách, jež uctívali Keltové – dubová kůra, jmelí, vřes, pupenec. A dokonce v etiketě z ručního papíru (od firmy Papirea) jsou zapracované byliny, které ten vermut obsahuje.

Často se o Landcraftu hovoří v souvislosti s ginem. Vy ale děláte mnohem zajímavější pálenky. Proč tedy toto obecné označení?

OK: Evropská legislativa potřebuje mít nad alkoholem silný dohled, všechno musí být označeno a gin je známá kategorie. Lidi si ho koupí spíš než něco, co se jmenuje botanický destilát. Tím, že jsou naše věci experimenty, strašně těžko se zařazují. Proto gin.

A na závěr obligátní otázka. Jak často se mění vaše nabídka a kde vás mohou naši čtenáři ochutnat?

OK: Sortiment obměňujeme podle sezóny, podle toho, co se podaří nasbírat. Za tři a půl roku ale vykrystalizovalo pár věcí, které děláme stále, protože i ty suroviny jsou stále. Takže máme nabídku, jež je dostupná celoročně. Dohnala nás k tomu taky chuť spolupracovat s bary a restauracemi. V Praze v La Degustation, hotelu Four Seasons, Červeném Jelenovi, v Plzni v Da Pietru, Lékárně atd., v Brně, Olomouci, ale převážná většina lidí si nás objednává přes e-shop. Zajímavé je, že nejvíce lahví napřímo se prodá v kavárně Osada v Holešovicích.

chleba & víno

milánská pekárna Pan od studia Wok

Architektonické studio Wok navrhlo pro pekárnu a vinárnu Pan v milánské čtvrti Acquabella pult v zelené barvě matcha a ke stropu zavěsili látkové panely v japonském stylu. Barva matchi nebyla zvolena náhodně, je to totiž častá přísada místního pečiva. studiowok.com

pod širým nebem

letní kino v Prachaticích, atelier Mimosa

Rekonstrukce letního kina odkazuje k tradičním prvkům kinematografie. Inspiraci systémem kotoučů vedoucích film v promítačce volně přepisuje do formy jednoduchých objektů, mezi nimiž kotouče-kladky usměrňují namísto filmového pásu lana zastřešení. Plachta, ocelové konstrukce a vlnitý plech vytvářejí dojem zdánlivě dočasných objektů. Vlnitý plech je dalším odkazem k filmové iluzi vytvářené rytmem jednotlivých políček a střídáním světla a stínu. Společně s přilehlým parkem by se areál letního kina měl stát příjemným prostorem pro konání kulturních akcí. mimosa.cz

expo na talíři

pop-up restaurace s menu od Ambiente

Původní receptury ze světové výstavy Expo 58, současný pohled na talíř a velká úcta k předchůdcům ve vysokých kuchařských čepicích. To všechno se promítne v menu pop-upu De Luxe, který proběhne 15. a 16. srpna. Vymýšlelo se na základě dochovaných receptur a jídelních lístků z tehdejší restaurace De Luxe. ambi.cz

dog friendly

privátní klub George v Londýně

Soukromý klub v londýnské čtvrti Myfair byl zrekonstruován

restauratérem Richardem Caringem tak, aby byl vhodný pro psy a zároveň představoval velkou sbírku uměleckých děl s nimi souvisejících. Byl doplněn o nástěnné malby David Hockneyho a sochařka Jill Berelowitz vytvořila obří reliéf jezevčíka. georgeclub.com

sladká korea

pekařství Bakery60 v Manifesto Market

Mari a Loki je korejsko-nepálský pár, který přivezl do Prahy první korejskou pekárnu Bakery60. Po úspěchu v Dejvicích otevřeli novou pobočku v Manifestu na Andělu.

Najdete tu vše od nečekaných dortů, koblih plněných pastou z červených fazolí přes typické sýrové corndogy až po nadýchaný mléčný chléb.

manifestomarket.com

Nejkrásnější zahrada v centru Prahy!

Sezónní menu z farmářských surovin | BBQ večeře | živá klavírní hudba

Výjimečné prostory pro společenské události, oslavy a konference

Možnost zakoupení dárkových voucherů

Prožijte nezapomenutelné okamžiky přímo v srdci Prahy!

jiný pohled do budoucnosti

Neznámá africká architektura, dekarbonizace, dekolonizace, lokální tradice nebo udržitelnost.

To jsou témata, která rámují letošní ročník

Benátského bienále architektury. Jaká je laboratoř budoucnosti podle kurátorky Lesley Lokko?

Ghansko-skotská kurátorka, akademička a spisovatelka Lesley Lokko chce svým konceptem The Laboratory of the Future upozornit na alternativní architektonické praxe a tradice, které vznikají mimo hlavní proud západního světa. „Lokko rozšiřuje de nice toho, co je obvykle považováno za architekturu, aby do ní zahrnula také umění, performance, hry, aktivismus a další způsoby obývání

fyzického prostoru, které jsou dostupné

těm, kdo jsou zbaveni moci a zdrojů k budování velkých trvalých struktur,“ píše v Guardianu ve své recenzi letošního

bienále Rowan Moore. Hlavní výstava

bienále prezentuje architekturu právě

collect

v tomto duchu, hledá nové pojmy, ukazuje stavitelství jako nestálou substanci, která má potenciál řešit bezprostřední problémy kolem nás.

Také nový držitel ocenění Golden Lion za celoživotní dílo je z Afriky. Očekávanou cenu si letos odnesl nigerijský architekt a výtvarník Demas Nwoko. Bienále tak pokračuje v odhalování nepříliš známých osobností z historie architektury, které doposud stály zcela stranou. Demos Nwoko působil celý život v Lagosu v Nigérii, od sedmdesátých let se zabýval lokálně konstruovanou architekturou, která již v té době pracovala s tématy jako ⟶

Vstupní instalace do hlavní expozice bienále, kterou pod názvem The Laboratory of the Future připravila ghansko-skotská kurátorka, akademička a spisovatelka Lesley Lokko.

text Adam Štěch, foto archiv Benátské bienále

cirkulární ekonomie a spolupráce s lokálními řemeslníky a tradicemi. Na výstavě jsou prezentovány jeho projekty kostelů nebo domů, ve kterých aplikoval důmyslnou perforovanou architekturu využívající místní klimatické podmínky.

Dalšího Zlatého lva, tentokrát za nejlepší národní pavilon, získal brazilský výstavní koncept Terra. Jeho kurátoři, architekti Gabriela de Matos a Paulo Tavares, zaplnili malou stavbu v Giardini brazilskou zeminou, pokryli jí podlahy a vytvořili podstavce z udusané hlíny. Jejich cílem bylo sdělit, jak Brazílie chápe své kulturní dědictví a jaký vztah mají lidé ke své zemi. Mezi další oceněné expozice patří instalace studia DAAR, britský pavilon a nezávislé

projekty Wolff Architects, architekta Thandiho Loewensona či fotografa Sammyho Balojiho, kteří přispěli do hlavní expozice The Laboratory of the Future. K otázce udržitelnosti se vyjadřuje také náš oblíbený německý pavilon se svou instalací Open for Maintenance, kterou tvoří zbytkový materiál z různých výstavních instalací určený k rozebrání a použití k různým opravám benátských budov. Všechny tyto výstavy a instalace stojí v přímém kontrastu k vizionářskému, ale kontroverznímu projektu The Line od NEOM, který má být postaven v Saudské Arábii a po jehož představení v Benátkách se na něj snesla ostrá kritika kvůli neudržitelnosti a pracovním podmínkám dělníků.

1 Čestné uznání za svou instalaci si odnesl konžský fotograf Sammy Baloji, který se ve svém projektu Aequare: the Future that Never Was zabývá dekolonizací své země, mimo jiné na příkladu belgického pavilonu, který v roce 1935 postavil architekt Henry Lacoste. 2 Vlastní dům laureáta Zlatého lva za celoživotní dílo Demase Nwoka z Nigérie. 3 Brazílie získala Zlatého lva za nejlepší národní pavilon. Jeho autoři zaplnili celý prostor zeminou ze své země. 4 Autory výstavy v německém pavilonu je tým architektů ze studií Büro Juliane Greb, Summacumfemmer a editoři z časopisu ARCH+.

servis 18. Benátské bienále architektury, do 26. 11., labiennale.org

shoda s bulgari

Aluminium Collection slaví 25. narozeniny a my můžeme opět zvolat, že budoucnost patří hliníku! Sportovně střižené hodinky přicházejí i s nádhernou edicí pro milovníky tenisu. Match Point si zamilujete na kurtu i mimo něj.

Hliníková kolekce přichází po updatu v roce 2020 (mechanický strojek s automatickým nátahem) s několika novinkami, mezi něž patří i nový chronograf (jako jediný je o fous větší, má 41mm pouzdro), ale především dva létem dýchající modely. Chronograf a klasiku můžete mít jako limitku v modrém odstínu Capri, ale fandové tenisových

míčků půjdou na jisto a rovnou sáhnou po zelené edici Match Point (pouhých osm set kusů). Ta má tradičních 40 mm, ale

především korunku vlevo, řemínek Velcro® pro maximální komfort a dýnko zdobené gravírováním v podobě tenisového míčku. Na první pohled si všimnete především leváckého provedení, jež uvolní vaše zápěstí, kterému nebude během hry stát nic v cestě. Bílý číselník rozjasňují zelené luminiscenční ručky a indexy i žluté detaily nad indexy a na vteřinové ručce, opět s luminiscenční úpravou. Bulgari Aluminium jsou nevtíravě stylové,

všestranné a nositelné hodinky. Vynikají díky zajímavé kombinaci italské elegance a nečekaných detailů. Jejich sportovní DNA se nezapře, ale v létě jsou pravidla přece jen trochu volnější a na odhalených rukou chcete mít něco, co přitahuje zrak širokého okolí. Model je ztělesněním proslulého stylu Bulgari. Jejich ležérnost a moderní design k prosluněné sezóně zkrátka patří. Dýnko je mimochodem z titanu (zbytek, překvapení, z hliníku s pryžovými doplňky) a kromě tenisáku tu najdete i nápis BB40 at HMS. Kryptický vzkaz odkazuje k velikosti pouzdra (40 mm), značce (BB jako Bulgari Bulgari) a základní komplikaci (HMS jako Hours Minutes Seconds).

Tenisovou DNA potvrzuje stylové barevné pouzdro na hodinky ve tvaru míčku. Match Point jistě osloví nejen „rakeťáky“, protože na sebe umí strhnout pozornost a stát se těžištěm konverzace.

Základní Aluminium Edition v černobílé je k dispozici za cenu 3350

dolarů stejně jako zelený Match Point a má korunku na té správné (pravé) straně. Obě varianty mají voděodolnost do sta metrů, což znamená, že z plážového kurtu můžete rovnou zamířit mezi vodní havěť.

text Václav Rybář, foto archiv značky

Hra slunečních skvrn

rekordní prodej obrazu Karla Vítězslava

Maška v Arthouse Hejtmánek, Praha

Obraz K. V. Maška z roku 1910, zachycující tanec pěti secesních krásek ve slunečním světle, byl v tradiční zahradní aukci Arthouse Hejtmánek vydražený za rekordních 7 564 000 korun. Autor, jenž byl kdysi podobně ceněný jako Alfons Mucha, dosáhl dosud nejvyššího prodeje. arthousehejtmanek.cz

Konec černobílé doby

Národní galerie Praha otevírá novou sbírkovou expozici

Výstava nabízí v odvážném výběru reflexi nedávné etapy dějin umění (1939–2021). Strategie kurátorského týmu přitom není založena na hierarchickém výběru toho nejlepšího, ale na snaze odhalit, jaké umění bylo v dané době vytvářeno a také proč. ngprague.cz

Nový prostor věnovaný současnému umění, vinohradská galerie Prostora, zahájil v červnu svůj provoz a představil výstavní plán na celý rok. Během něj ukáže čtyři výrazné osobnosti současné české výtvarné scény z jiného pohledu. Zástupci a zástupkyně malířů, sochařů, fotografů či architektů vystaví díla svých

kolegů napříč generacemi, svůj osobní výběr, záliby a obliby. První výstava cyklu je věnovaná výtvarnému umělci a pedagogovi Jiřímu Petrbokovi. Největší procento děl na výstavě tvoří věci jeho nedávných studentů AVU, které občasnou koupí jejich výtvarné produkce podpořil. prostora.org

3 collect dolcevita 126

Tři letní domy ze 40. let na Sečské přehradě od architektů Františka Cubra

a Zdeňka Pokorného demonstrují nevšední a stále nezmapovanou kapitolu

tuzemské rekreační architektury čtyřicátých let. Ještě donedávna však stály ve stínu stromů a zcela v zapomnění. To změnila výprava našeho kolegy Adama

Štěcha, který je vypátral a zjistil, že jejich autentická architektura a interiéry zůstaly téměř nepoškozené. Na výstavě ve Winternitzově vile návštěvníci uvidí nejenom archivní materiály a nové fotogra e od Vladimíra Kivy Novotného, ale i unikátní nábytek z jednoho z těchto šperků modernismu. loosovavila.cz

Letošní ročník festivalu, který se koná na veřejných prostranstvích Prahy a který se původně jmenoval Prague Biennale, má podtitul Virtuální tělo společnosti a zaměří se na zkoumání toho, jak digitální vrstva života ovlivňuje fungování komunit v lokálním i globálním měřítku. Kurátorkami jsou Jitka Hlaváčková z GHMP a mj. performerka Elis Unique. praguebiennale.cz

David Böhm, Vladimír 518 a Jiří Franta sbírali fotogra e, lidové legendy i dokumentace o ciálního a neo ciálního umění v Humpolci a použili je pro tvorbu společných kreseb, jež přenesly na stěny bytů a domů ve městě. Výsledek jejich práce je k vidění na výstavě. 8smicka.com

Re-connect Art

mezinárodní umělecký festival, od 13. 7. do 30. 7., Praha

Nic není problém

do 1. 10., 8smička, Humpolec

Chaty Františka Cubra a Zdeňka Pokorného do 15. 10., Winternitzova vila, Praha

když jakub potkal dušana

V brněnské Jurkovičově vile se poprvé setkává „básník dřeva“ Dušan Samo Jurkovič s tvorbou designéra a konceptualisty Jakuba Berdycha Karpelise.

Výstava s dvojznačným názvem Samosebou je otevřena až do konce března příštího roku.

Pro svou aktuální výstavu vybral Jakub Berdych Karpelis záměrně ta díla z posledních let, která vznikla spontánně, bez zadání a jakoby samosebou. „Obdobně jako Dušan Samo Jurkovič jsem chtěl postihnout více slohů a stylů, od vizuálního umění až po design. Zásadní v Jurkovičově tvorbě pro mě byla zemitost lidové architektury, což jsem promítl například do díla vytvořeného přímo pro vilu s názvem Mama Magma. Použil jsem čedič, který vnímám jako základní materiál pro stavbu ‚všeho‘, čímž jsem reagoval na přístupy lidové architektury využívající primárně základní materiály. Čedič je základním materiálem, ze kterého se skládá celý vesmír. Mama Magma má

text Tereza Finková, foto archiv Moravské galerie

dokonce vlastní sál – Jurkovičovu jídelnu, stává se tak jedním z ústředních děl výstavy,“ komentuje název výstavy a její koncepci Jakub Berdych Karpelis.

Titulní dílo, intervenci Samosebou, vytvořil umělec na míru vile i Jurkovičovi. Skládá se ze dvou částí – mramorových písmen v zahradě a fotografie umístěné v portálu obývacího pokoje. „Spolupracoval jsem na něm se svými dětmi Annou-Marií a Maxmiliánem, kteří se pohybují na umělecké scéně, a dohromady tak tvoříme takový Berdychův gang.“

Jakub Berdych Karpelis spoluzaložil v roce 2002 Qubus Design Studio a od té doby se věnuje především konceptuální tvorbě s tradičními materiály, jako je

sklo, porcelán nebo kámen. Označení designér nebo umělec ale v jeho případě není úplně přesné – všechny jeho přístupy vystihuje spíše slovo „objektový alchymista“. Pracuje totiž metodou, jakou používali alchymisté, pro něž byla magie a poezie stejně důležitá jako fyzikální nebo chemické zákonitosti. „Prostředí Jurkovičovy vily je poměrně nepoddajný výstavní prostor a nalezení vhodného klíče, jak se napojit na její energii, není jednoduchý úkol. Poetická poloha architektury Dušana Samo Jurkoviče a tvorby Jakuba Berdycha Karpelise ale fungují jako ideální komunikační prostředek, který umožňuje barvitý dialog,“ říká kurátor Rosťa Koryčánek.

1 Na stole zleva Zátiší (salám, mlíko, ticho), 2018, mramor, vápenec; Crunchy Pita & Coke, 2020, mramor, krystalická drúza. V pozadí stojí objekt Oheň, voda, vítr, ví, 2021, kyslíková bomba, stromatolit, mosaz, hutní sklo; v další místnosti instalace Mama Magma, 2023, čedič. 2 Podhoubí, 2020, houba na nádobí, bronz. 3 Jakub Berdych Karpelis vystavuje v Jurkovičově vile průřez svou tvrbou za poslední léta. 4 Everything You Want, 2015, tabulové sklo, hutní sklo, měď, mosaz, dřevo.

servis Samosebou, do 31. 3. 2024, Jurkovičova vila, Moravská galerie, Brno, moravska-galerie.cz

Jednoduché, ale elegantní linie, kompaktní rozměry, LED světla s nepřehlédnutelným téčkem a mírně se svažující silueta. Není divu, že se tenhle designový šperk poprvé představil světu v Miláně, které si na módní výstřelky potrpí. Volvo EX30 ale není jen o líbivém kukuči, jeho hlavním trumfem je technika pod kapotou. Na výběr máte v podstatě tři varianty se dvěma baterkami. Základ s jedním elektromotorem a lithiumželezo-fosfátovou baterií nabídne pohon zadních kol a výkon 200 kW. Hodí se pro kratší trasy, protože u baterky s kapacitou 51 kWh nabídne dojezd „jen“ 344 km. Za příplatek něco málo přes sto tisíc můžete mít větší lithiumnikl-manganovou baterii (69 kWh), kde už jsme na 480 km. V základní výbavě Core se s oběma vejdete pod milion Kč, přičemž můžete počítat se sedmi airbagy včetně středového vpředu, audiem s pěti reproduktory, automatickou jednozónovou klimatizací a infotainmentem s 12,3” středovým displejem. Už základ zvládá stovku za krásných 5,7 sekundy, ale pokud chcete pohon všech kol, solidní dojezd 460 km a kompletní armádu bezpečnostních systémů, musíte sáhnout po verzi EX30 Performance. Jejích 315 kW umí stovku za 3,6 sekundy, což z poměrně lehkého auta s nízkým těžištěm dělá nejhbitější

velké divadlo s malým volvem

Stylový prcek EX30 nabídne překvapivě dostupnou cenovku, ale také špičkovou dynamiku. Půjde o nejlépe zrychlující Volvo v historii a velký posun dopředu slibuje značka také v interiéru plném recyklovaných materiálů.

Volvo v nabídce. Performance v nejvyšší výbavě Ultra vyjde na 1,2 milionu korun. Připomínáme, že vůz je opravdu kompaktní, na délku má 4,2 metru a v kufru disponuje skromnými 413 litry. Jedná se o nejzelenější vůz v historii značky s recyklovanými materiály v sedadlech, palubní desce a výplních dveří (džínovina z odpadního materiálu z výroby oděvů, len i vlněná směs se 70% podílem recyklovaného polyesteru). Na konci jeho životní cesty prý půjde zrecyklovat až 95 % celého vozu.

Volvo EX30 má poměrně nízkou světlou výšku, primárně tedy půjde o SUV do města a na zpevněné vozovky. Kdo si ale počká do příštího roku, ten se může těšit na verzi Cross Country se zvýšeným podvozkem a elegantním černým oplastováním. Tato výbava bude velmi pravděpodobně k mání jen v nejdražší verzi Extreme s pohonem všech kol.

text Václav Rybář, foto archiv značky

koráby zítřka

Rolls-Royce Spectre

Nekonečně dlouhé superluxusní kupé je prvním výletem značky do hájemství elektromobilů. Na míru vyrobená platforma, od nuly vyvinutý

„létající koberec“ alias legendární podvozek slibující nejpohodlnější jízdu na planetě. Do roku 2030 budou všechny produkty Rolls-Royce plně elektrické. Dechberoucí Spectre je první vlaštovkou a zároveň důkazem, že se není čeho bát. rollsroyceprague.cz

ladíme

Fender x Saint Laurent Stratocaster

Tahle spolupráce má dobrý zvuk. Stratocaster si letos nadělil módní výstřelek v podobě limitky s Yves Saint Laurent. Kytaru musíte chytit pod krkem a pořádně si ji prohlédnout, abyste decentní značení YSL objevili. Deset kousků zamíří nikoliv na pódia, ale rovnou do pečlivě střežených sbírek. ysl.com

odvážně vpřed

Apple Vision Pro

Nový headset od Applu slibuje domácí kino na vaší hlavě, možnost propadnout se do nových světů, nebo úplně nově vnímat ten náš starý. Hardware je špičkový, design už méně a cenovka 3500 dolarů závratná, ale přiznejte se, vsadili byste si na trhu proti Applu? Tohle bude hop nebo trop, nic mezi tím! apple.com

písničky z plastu

Morrama/Batch.works, sluchátka Kibu

Pestrobarevná sluchátka určená pro děti navrhli londýnští designéři z Morramy, ale nápad a poskládání odvážného konceptu bylo na Batch. works. Sluchátka z plně recyklovaných materiálů se dají rozložit a složit, takže ani nenechavé dětské ruce jim neudělí poslední ránu z milosti. Naopak, mohou je rozebírat a hrát si s nimi. batch.works

myšák

Disney Mickey Mouse Edition by Vespa

Vespa je víc než jen dopravní prostředek, je to životní styl. Jakmile na ni nasednete, stane se součástí vaší osobnosti. A teď s ní můžete oslavit i sté výročí značky Disney – se skútry Vespa Primavera zbarvenými do černé, červené, bílé a žluté barvy, stejných odstínů, které charakterizují nejslavnějšího myšáka od Disneyho. vespa.com

Po odpolední sérii inspirativních přednášek, kterými začal pilotní ročník platformy PULSE, byli hosté svědky vůbec prvního předávání

ceny Jan Kaplicky Lifetime Achievement Award, kterou za letošní rok získal světově proslulý americký architekt polského původu Daniel Libeskind. Prostory nového technologického centra UMPRUM, včetně působivé střešní terasy, se staly ideálním místem pro zhodnocení, diskuzi a oslavu středoevropské architektury a designu.

Jan Kaplicky Lifetime Achievement Award

Cena vychází z nadčasové nádoby na šampaňské Champagne Cooler, kterou pro českou značku Lasvit navrhl architekt Jan Kaplický. Maxim Velčovský nechal její povrch pokovat zlatavým materiálem, který měl být použit na fasádu proslulé „chobotnice“, nerealizované stavby Národní knihovny na Letné.

pulse talks

1 Odpolední konferenci zahájil redaktor Dolce Vity Adam Štěch. 2 Vrcholem dne byla jistě inspirativní přednáška architekta Daniela Libeskinda. 3 Produkčně celou akci zajišťovala Eva Kozarová. 4 Judit Horváth hovořila o současném maďarském designu. 5 Konferenci i slavnostní předání ocenění moderoval ostřílený novinář Daniel Stach.

1 Cenu Jana Kaplického za celoživotní dílo zaštítila Eliška Kaplický. 2 Vydavatel

Dolce Vity Miloš Štěpař se svou partnerkou Petrou Balvínovou, majitelem firmy

Lasvit Leonem Jakimičem a jeho partnerkou Lucií. 3 Ředitelka společnosti USSPA

Kateřina Kadlecová, generální ředitel TONu Milan Dostalík a majitel skláren

Bomma a Rückl Martin Wichterle. 4 Světově uznávaná umělkyně a designérka

Eva Eisler a ředitelka Uměleckoprůmyslového musea Helena Koenigsmarková.

pulse gala

5 Daniel Libeskind se svou manželkou Ninou.

6 Důstojnou atmosféru předávání dotvořil soubor stro.my ensemble pod vedením Jiřího Trtíka a ve spolupráci s hudebníkem Karlem Havlíčkem.

7 Kresba imaginární budovy pro Prahu, kterou Libeskind naskicoval přímo na pódiu. 8 Obchodní ředitelka vydavatelství New Look Media Michaela Hromádková a event manager Antonín Parma.

9 Majitel realitní kanceláře Svoboda & Williams Prokop Svoboda. 7 Rektor UMPRUM Jindřich Vybíral všechny na akci srdečně přivítal.

NobodyListen: Naslouchat musíte hlavně sami sobě

Jakub „NobodyListen“ Strach se navzdory svému jménu neohroženě pouští do nových výzev. Znáte ho jako DJ, modela, hudebníka, návrháře, ale on pro letošek chystá další projekty, v nichž testuje své vlastní hranice. Jeho recept je jednoduchý - věřit vlastním instinktům.

Prý jste ale už v deseti letech řekl rodičům, že chcete dělat muziku a hudba vás od té doby obklopovala a stala se vaším údělem. Sehráli rodiče velkou roli v tom, že jste se mohl pro něco takhle zapálit?

Určitě ano. Hlavně mě už od útlého dětství vedli ke kvalitní muzice. Děda byl jazzman, takže u něj vždycky zněl jazz, ale vzpomínám si i na dobré funkové věci. Rodiče měli v hudbě skvělý vkus, který mě samozřejmě formoval, a také mě brali na koncerty. Jeden z mých prvních takových zážitků byl koncert Earth, Wind & Fire. Bylo mi dvanáct a to vás prostě zasáhne. Hudba byla v mém životě od úplného začátku, zhruba ve čtrnácti jsem se ji poprvé pokoušel tvořit a rodiče mi byli oporou ve všech ohledech.

Kromě DJingu před vyprodanými kluby jste také model, máte za sebou hlavní roli v loňském dokumentu Generace A. Popsal byste se jako extrovert, nebo jste s tou pozorností musel bojovat a počáteční trému nějak zlomit?

Nějakou trému mám pořád a vždycky když jdu na stage jsem trochu nervózní. Ale je to spíš proto, že chci podat maximální výkon, chci aby všechno dopadlo dobře. Extrovert asi jsem, jinak bych se do všech zmíněných věcí nepouštěl, ale na druhou stranu si umím pohlídat své soukromí, moc osobních věcí veřejně nesdílím. Jsou to dvě strany jedné mince. Když jdu na pódium, jdu dělat show, tam publikum chce vidět sebevědomí a umělce z plakátu. V soukromí už není tlak na performanci, takže se můžu uvolnit, ale zároveň mezi oběma “osobnostmi” libovolně přepínat.

Bangerem letošního léta by se mohla stát písnička Emmy Smetany a Jordana Haje Chase It, na které jste spolupracoval. Bylo prvním impulzem kamarádství s Jordanem a Emmou, nebo jste hledal nějakou novou výzvu?

Byla to vlastně náhoda. Ne úplná, protože jsme byli na chatě, kde jsme uspořádali kreativní kemp a jeho součástí bylo skládání muziky, nahazování nápadů. Tam vznikly ty akordy ⟶

top Fendi, kalhoty Fendi, hodinky a prsteny Jakuba vlastní

top Fendi, sluneční brýle Fendi

sako Fendi, kalhoty Fendi, boty Fendi,

a já chtěl zároveň udělat něco ve vysokém tempu, ta písnička má cca 170 BPM. A pak nám to vznikalo pod rukama zcela spontánně, bez nějakých plánů na letní hit.

Už jsme zmínili, že za sebou máte za sebou hudební a modelingové úspěchy, ale třeba i balet v Národním divadle, na jaře jste ve spolupráci s gloTM uvedl parfém The 5 Senses. Co máte v rukávu pro letošní léto?

S gloTM, resp. BAT (British American Tobacco) spolupracujeme intenzivně a připravujeme v Dolní Oblasti Vítkovice speciální projekt - glo CLUB. Zároveň vystoupím jako jeden z interpretů v glo LOUNGE, což je glo partnerská zóna na Colours of Ostrava. V termínu 19. – 22. července tak budu mít v Ostravě hned několik vystoupení a bude tam k vidění a vyzkoušení hned několik našich projektů. Moc se tam těším, protože to bude i místo setkávání. S tím souvisí chystané album s gloTM, které bych chtěl pojmout jako jednu velkou slezinu. Mám v plánu postavit nahrávací studio na míru téhle desky, abych si tam mohl zvát lidi a hosty a měsíc v kuse tvořit. Mám vizi příjemného prostoru v netradičních kulisách, aby už samotná návštěva toho místa inspirovala.

Jak moc volnou ruku v podobných projektech máte? Např. u parfému The 5 Senses jste se hodně angažoval i v designu finálního produktu.

Hledám věci, které mi dávají smysl a mají přesah. Řídím se na 99 % svým instinktem a to vlastně vysvětluje i mou spolupráci s gloTM. Těch nabídek mi chodí poměrně dost, ale tady jsem měl šanci mít pod palcem kreativu celého projektu a spolu s Davidem Valnerem, z malé rodinné sklárny v Přibyslavi, jsme vymysleli sto různých komponentů z barevného skla, aby byl každý flakon unikátní. I složení vůní bylo inspirováno produkty glo, ale i tady jsem s pomocí studia Perfumed Prague mohl do finální receptury otisknout sám sebe. Právě tyhle detaily jsou na podobných projektech to nejcennější.

Léto je pro DJ a hudebníky většinou pracovní. Kdy odpočíváte a kam se nejraději tzv. zašijete?

Pro mě nastává pauza vždycky na začátku roku, v lednu a únoru, kdy je prostor někam zmizet a načerpat síly.

Vnímáte rozdíl mezi veřejnou performancí na pódiu a soukromím ve studiu, kdy můžete být tak trochu sám se sebou a vymýšlet nové věci?

Ono se to ideálně doplňuje a já bych nemohl mít jedno bez druhého. Do lidí energii vkládáte, ale zároveň ji čerpáte. A co složíte ve studiu, to potřebujete na někom vyzkoušet, zažít tu zpětnou vazbu, která vás zase posune dál.

sako Fendi, hodinky a prsteny Jakuba vlastní

„Hledám věci, které mi dávají smysl a mají přesah. Řídím se na 99 % svým instinktem a to vlastně vysvětluje i mou spolupráci s gloTM .“

NUAGENCÍA:

AGENTURA NUAGENCÍA STOJÍ

ZA KONCEPČNÍM I KREATIVNÍM

ŘEŠENÍM AIRZONE A ZASTŘEŠUJE ONLINE I OFFLINE KOMUNIKACI PROJEKTU. LIFESTYLOVÝ PŘÍSTUP, SOUČASNÁ ESTETIKA A DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI PŘEDEVŠÍM S CÍLOVOU SKUPINOU ŽEN. TO JSOU NĚKTERÉ

Z DŮVODŮ, PROČ SI ZNAČKA GLOTM VYBRALA PRO SPOLUPRÁCI NA PROJEKTU AIRZONE PRÁVĚ AGENTURU NUAGENCÍA.

Nuagencía, zkráceně NUA, je full-service kreativní agentura zaměřená na cílovou skupinu žen.

Historicky byl svět reklamy vystavěn muži a přestože se poměr zaměstnanců v agenturách v posledních letech přiblížil genderové vyrovnanosti, ve vedoucích pozicích je nerovnováha stále, pouze 30% senior manažerských pozic je obsazeno ženami. (statistika z r. 2020)

Na straně druhé, spotřebitelské, ženy celosvětově ovládají 70-80% veškerých nákupních rozhodnutí a je odhadováno, že do roku 2027 ovládnou 75% všech výdajů v segmentu zbytného zboží (restaurace, ubytování, oblečení, automobilový průmysl). Proto vznikla NUAGENCÍA. New Age světa reklamy.

Stojí za ní Kateřina Horká a Sabina Samuel z kreativního studia HEELS MAKE DEALS a Natálie Jelínková a Kristýna Ruslerová z produkční agentury MAÑANA PRODUCTION.

Inspirací pro propojení nabídky služeb dvou agentur byla sdílená zkušenost se zpětnou vazbou jak ze strany klientů, tak zákazníků - na českém trhu chybí komplexní řešení, jedna agentura, která by zaštítila komplexní kampaň včetně produkčního řešení a dokázala by efektivně pracovat s tak často podceňovanou cílovou skupinou žen.

„Mnohokrát se nám stalo, že nás klient přizval k projektu, který byl původně briefován zavedeným velkým agenturám a výsledkem nebylo nic, co by cílovku oslovilo, nebo se dokonce stalo základem pro vytvoření dlouhodobého vztahu zákazníka k dané značce. Ty situace dost často vypadají tak, že v místnosti sedí skupina mužů s odlišným smýšlením, kteří dávají dohromady

komunikaci značky pro ně demograficky vzdálenou cílovou skupinu mladých žen. Z toho většinou nevznikne nic, co by splnilo účel.“

Kreativní agentura, která přináší novou perspektivu do reklamy.

Proč právě zaměření na ženy?

říká Kateřina Horká, kreativní ředitelka studia HEELS MAKE DEALS

hladký průběh projektu, kreativní full-service, bez nutnosti propojovat kreativní agenturu s externí produkcí. Zároveň nás pojí vize přistupovat k reklamě s empatií, věříme, že reklama má vzbuzovat emoce. Ženy v business světě stále

neoplývají takovou jistotou jako muži a často bývají spíše sólistky, které si střeží svou těžce vydřenou pozici. My ale věříme, že těch největších úspěchů můžeme dosáhnout propojením našich silných stran, skill setů, které jsou unikátní a dokáží tak do světa reklamy vnést něco, co tu ještě nebylo - jak na českém, tak zahraničním trhu.“

MANANA PRODUCTION

Zakladatelky Maňana Production začaly zkušenosti nabírat na realizaci filmů a to ve spolupráci jak s českými, tak i zahraničními produkcemi. Mezitím produkovaly TV i on-line reklamní kampaně, které časem dokázaly to, že jsou schopné zajistit klientům kompletní dodání spotů - od samotné kreativy až po finální spot. Tehdy se rozhodly pro vznik Maňany. Nyní se produkční agentura specializuje na produkci TV i online kampaní, mezi jejich klienty patří například Vivantis, Gynella nebo AAA Auto. Jejich cílem je tvořit kampaně dlouhodobé a efektivní, které uspokojí cíle klienta a pochopí zákazníka.

HEELS MAKE DEALS

Kreativní studio tvořené ženami vzniklo v roce 2014, od svých počátků se specializuje na ženskou cílovou skupinu a svým klientům nabízí komplexní služby v oblasti brandingu, rebrandingu, marketingových kampaní a online i offline aktivací. Stojí například za rebrandingem vody Korunní, vizuálem i TVC pro značku Vinea Frizzante od společnosti Kofola, webovou stránkou i orientačním systémem pro vícero poboček Manifesto Market, či brandingem luxusního resortu Zuri Zanzibar od české investiční skupiny RSJ. Studio také spolupracuje se zahraničními klienty, za zmínku stojí kompletní tvorba vizuální identity pro značku Queens Don’t Quit či inovativní tech-startup projekt Virtual Beauty.

NUAGENCÍA má globální

ambice - soustředit se bude jak na lokální/ evropský trh, tak i na americký. Právě tam má agentura Heels Make Deals svou zahraniční klientelu a působí zde se zastoupením v New Yorku. Nově vzniklé spojení NUAGENCÍA tak nabízí full-service od tvorby komplexních vizuálních identit, print & packaging materiálů, reklamních TV i online kampaní, online marketingu, strategií i obsahu na sociální sítě, až po produkci TVC / reklamních spotů, animací, obsahu na sociální sítě, VFX, fotografických služeb, ilustrací, či postprodukci včetně audio postprodukce.

„NUAGENCÍA je pro nás způsob jak zajistit klientovi

doplňuje Natálie Jelínková

Stylově on the go s glo TM

Lehký, tenký, atraktivní. To je nový Hyper X2 Air, dosud nejlehčí a nejtenčí zařízení gloTM*, které pořídíte v celkem sedmi stylových barevných variantách. Odstíny jako Ocean Blue, Crisp Purple, či Velvet Pink představují zachycení unikátních okamžiků na obloze a doplní každý stylový outfit. Vydrží až 20 použití na jedno nabití a pohodlně se vejde do každé kapsy či kabelky. Vás tak už nemusí nic tížit a můžete být jednoduše stylově on the go.

Moment of lightness v AirZone

AirZone je designový pop-up point, inspirovaný samotným zařízením gloTM Hyper X2 Air. Reprezentuje lehkost bez zatížení, je stylový a on the go - letos v létě můžete AirZone zažít celkem na pěti místech - v Ostravě, Plzni, Brně a na dvou pražských lokacích.

Za konceptem “Moment of lightness” a vizuálním zpracováním pop-upu AirZone stojí kreativní agentura Nuagencía.

Barevné varianty Light Teal, Space Navy, Velvet Pink budou dostupné od druhé poloviny července 2023.

* Rozměr zařízení glo TM Hyper X2 Air je 97.3 × 47.1 × 12.5 mm.

celém dni zhluboka nadechnout. Tato myšlenka propojuje nový produkt gloTM Hyper X2 Air s koncepcí pop-upu AirZone. Stylové místo uprostřed města, či festivalu, kde můžeme na chvíli nechat všechny těžkosti stranou.“

Air Zone × DolceVita

Design, móda, moderní přístup ke gastronomii a architektuře. To vše jsou témata, která spojují AirZone s progresivním titulem DolceVita. Samotný designový koncept AirZone stojí na propojení sedmi barevných variant zařízení gloTM Hyper X2 Air se sedmi designovými obálkami vytvořenými agenturou Nuagencía pro limitovanou edici DolceVita.

„Design obálek pro limitovanou edici DolceVita představuje navazující barevný gradient inspirovaný sedmi barevnými variantami zařízení gloTM Hyper X2 Air. Obálky byly navrženy tak, aby v interiéru fungovaly s fyzickým produktem a společně tvoří vizuální dominantu AirZone.“

„Online audiovizuální komunikace AirZone, bude představovat koncept jak samotného pop-upu, tak kolaboraci s umělci, včetně bohatého programu. Cílem je zaznamenat “moment of lightness” a zároveň co nejlépe představit projekt těm, kteří se chystají navštívit Air-zone na některé z plánovaných zastávek.“

Není náhodou, že první zastávkou, kde se s AirZone můžete setkat je místo které propojuje barvy a styl, tedy Colours of Ostrava (19-22/7). Kromě interiérové stěny tvořené samotnými zařízeními gloTM ve spojení s časopisy DolceVita, se barevný gradient propsal do exteriéru pop-upu. Stěny jsou tvořeny barevnými zrcadly, AirZone tak v unikátních barevných kombinacích odráží své aktuální okolí a vytváří vzdušnou estetiku. AirZone je atypickou brandovou aktivací, která propojuje kreativce, designéry, content creatory a umělce z různých sfér na jednom místě. Konceptuální a kreativní řešení AirZone zastřešuje agentura Nuagencía, stejně tak, jako online i offline komunikaci projektu.

V pop-upu AirZone mohou zákazníci získat i stylový doplněk ve více barevných provedeních, se kterým můžou mít své zařízení stále při sobě. Designového zpracování limitované kolekce doplňků se ujme designér Lukáš Macháček a značka LAFORMELA.

AirZone během léta nabídne návštěvníkům množství unikátních zážitků. Čeká vás série hudebních vystoupení, tématické gastronomické zážitky, signature “Moment of lightness” drinky, a samozřejmě možnost vyzkoušet pocit lehkosti s gloTM Hyper X2 Air.

„Sledujte gloTM na Instagramu, kde budeme postupně odkrývat vše co se AirZone týká.“

„Moment of lightness je chvíle, kdy nás nic netíží, můžeme se uvolnit a konečně se po

popisuje koncepci AirZone Sabina Samuel, art direktorka agentury Nuagencía, která design pop-upu navrhla

popisuje Kateřina Horká, art direktorka agentury Nuagencía, která za návrhy obálek stojí.

říká producentka Natálie Jelínková.

doplňuje Kristýna Ruslerová, která projekt produkčně zastřešuje.

… jak chutná tohle?

koncept: minimalisticky řešená kuchyň si žádala jednoduchá jídla, jež přirozeně vyplynula z názvu podniku, který chtěl majitel objektu zachovat – Topinka. Neměla jsem s tím problém, protože mi to dávalo smysl. A protože jsme v Českém Krumlově, v jednom z nejkrásnějších a nejmalebnějších měst na světě. Právě z tohoto důvodu tvoří asi 90 % hostů ve zdejších restauracích turisté. A ty je třeba nakrmit. Nabízím tedy bohaté dopolední

A nějaké normální jídlo nemáte? A co by to mělo být?

Snažím se v hlavě během půl vteřiny de novat představu

„normálního jídla“. Zatímco já tápu, host má jasno: Třeba nějaké meníčko. Tedy nakrmte mě tak, jak to dělají u nás Na Růžku, kam chodívám jednou za týden, když nemám do práce připravenou krabičku s obědem z domova.

Přesně před rokem jsem si otevřela restauraci v Českém Krumlově. Od té doby se denně naučím něco nového o zvyklostech lidí, jejich vztahu k jídlu, jejich představách, očekáváních, chutích. Krumlov nebyl jasná volba. Krumlov byla náhoda. Potkala jsem tam podnik, který se mi líbil, který vypadal tak, jako bych si ho zařídila já sama. Brala jsem to jako znamení a nenechala se odradit větou, jež v začátcích padala až příliš často: Krumlov je těžká disciplína. Spolu s podnikem jsem vyfasovala i zadání a okolnosti, z nichž pak vyplynul

snídaně a odpoledne nápaditě připravené topinky, k tomu i vydatnou polévku, saláty a samozřejmě něco sladkého. Podstatné pro mě je, že jídla děláme z těch nejlepších řemeslně zpracovaných surovin. Na tom bych trvala v Praze stejně jako v Horní Dolní a samozřejmě také v Krumlově. Léta jsem o tom psala a ve svém podniku jsem se nehodlala zpronevěřit svému přesvědčení. Krumlovskou gastronomickou praxi jsem opřela o své poměrně bohaté turistické zkušenosti: místa, kde se najíst, hledám mimo hlavní turistické trasy. Pokud je to jen trochu možné, jím tam, kde jedí místní, jsem zvědavá a otevřená, snažím se poznávat nová jídla, zvyky i chutě a více než na recenze na google, v nichž se mísí příliš mnoho různých názorů, dám na doporučení důvěryhodných autorit z oboru. Jídlo je pro mě důležité, chci si ho užít. A nevadí mi za něj utratit víc peněz, pokud mi přinese náležitý zážitek. V cizím městě toho ráda ochutnám co nejvíc, potřebuju si užít pomalou a vydatnou snídani, zajdu na kávu a zákusek, na sklenku vína a nějaké menší jídlo, rozhodně se nevyhýbám street foodu a den chci završit večeří, která bude podobným zážitkem jako všechny pamětihodnosti a atrakce navštívené během dne.

Dnes už vím, že patřím mezi pokročilé turisty, kteří tvoří jen určitou a rozhodně ne největší část výletnického segmentu. A je celkem jedno, zda se bavíme o domácích, lidech z bližších či vzdálenějších koutů Evropy, Asie nebo Ameriky. Na dovolené často přijdou do restaurace lidé, kteří ve svém běžném životě do kaváren či restaurací vůbec nechodí, nicméně ve dnech volna si chtějí dopřát. Bývají rozpačití až bezradní a často chtějí to, nač jsou zvyklí z domova. Na opačné straně spektra pak stojí světáci, kteří už toho hodně zažili, snědli a vypili. Ti chtějí také to, nač jsou zvyklí, protože vědí, co je dobré. Nebo si to alespoň myslí. A někde mezi tím se pohybují turisté a výletníci s různou mírou otevřenosti a vstřícnosti. Kolegy na place (a často i mě, byť jsem hlavně v kuchyni) to stojí hodně vysvětlování, a většinou nejde o jazykovou bariéru, v češtině to bývá nejsložitější: A jak chutná ten krém s aperolem? Můžete mi to udělat bez kopru? Co jsou kapary? Jak je marinovaný ten marinovaný losos? Podstatné je, že se nakonec vždycky domluvíme. Největší radost mám, když se nám podaří prolomit nedůvěru a hosté odcházejí spokojeni nebo dokonce nadšeni, přestože původně nevěděli, jak si to jídlo vůbec představit. Tvrdohlavě si stojím za svým a neopouštím pozice neturistického podniku v turistickém městě. Děláme maximum proto, aby měli hosté chuť se k nám vracet. A ti, kteří se v Krumlově zdrží víc než jen jedno odpoledne, se vracejí. Nepopírám, že není jednoduché konkurovat všem „tradičním“ českým trdelníkům lemujícím hlavní třídu a kachnám i smažákům s výhledem na zámeckou věž. A vlastně pro ně mám pochopení. Nabídnout lidem to, co očekávají, je ta nejkratší cesta k úspěchu. Nejkratší cesty a nejjednodušší řešení mi ale vždy přišly krátkozraké a neuspokojivé, ať už se týkaly čehokoli. Větší smysl mi dává překvapovat a objevovat. Od toho by koneckonců mělo cestování být, proto se člověk stává turistou, aby opustil meníčko své hospody Na Růžku a zjistil, jak to chutná jinde.

text Darina Křivánková ilustrace Linda Re erová

must–read No 06

almanach

Není pochyb o tom, že Bauhaus má v historii modernismu obrovský význam. Nejvlivnější umělecká škola dodnes zanechává svůj otisk v architektuře, umění, designu, módě, filmu i fotografii. Na svou dobu revoluční program však nebyl jen školou, ale i společenstvím stejně smýšlejících lidí, kteří vzájemně sdíleli práci i volný čas a vytvářeli koncentraci umělecké energie. I po uzavření školy v roce 1933

se myšlenky a vizuální jazyk Bauhausu šířily po celém světě a formovaly to, co dnes chápeme jako moderní estetiku. Publikace Bauhaus Style přináší vhled do více než staletého vývoje moderního života. Je napěchovaná fotografiemi a ilustracemi s předmluvou od Matea Kriese, uznávaného kurátora Vitra Design Musea, a je nejen přehledem zásadních milníků, ale především obrovským zdrojem inspirace.

Knihu vydalo nakladatelství Assouline, assouline.com.

Roční předplatné časopisu Dolce Vita

attitude mini set

Máte dojem, že je vaše pleť pohaslá, mdlá, že by potřebovala trochu rozzářit? Dopřejte jí maximum v podobě Mini setu ATTITUDE Oceanly z nové řady inspirované oceánem, která myslí na vaši pleť i čisté životní prostředí.

Knižní oltář v olomouckém Červeném kostele

Česká oáza uprostřed přírodních a jiných divů na portugalském pobřeží.

Podlehli jsme dvěma neřestem. Lahodné čokoládě a svěžímu ginu.

for life

10 čísel za 990 Kč + dárek v hodnotě 1375 Kč

V této mini sadě najdete čtyři pomocníky pro rozjasnění a revitalizaci pleti. Čisticí přípravek Phyto-Cleanse, pleťové sérum a krém Phyto-Glow s vitaminem C pro rozjasnění, ošetření a hydrataci a pleťový olej Phyto-oil pro ochranu a výživu.

Pro revitalizaci mdlé pokožky je skvělý obsah fytoglykogenu. Látka rostlinného původu je účinnou novinkou ve světě kosmetiky a umí dlouhodobě hydratovat pleť lépe než kyselina hyaluronová.

attitudeliving.cz