120 00 Praha 2 info@dolcevita.cz jméno.příjmení@dolcevita.cz
INZERCE
Michaela Hromádková obchodní ředitelka michaela.hromadkova@newlookmedia.cz
Andrea Manhartová andrea.manhartova@newlookmedia.cz
Hana Pavelková hana.pavelkova@newlookmedia.cz
Jakub Šuťák jakub.sutak@newlookmedia.cz
Monika Matějková manažerka distribuce, výroby a logistiky monika.matejkova@newlookmedia.cz
Názory vyjádřené v časopise dolCevita odrážejí závazek redakce poskytovat čtenářům jedinečný obsah a potvrzují její oddanost kreativitě. Časopis dolCevita je registrován u MK ČR E 13511, ISSN 1213-7502. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č. j. nov. 6144 / 96. Předplatné v ČR je zajištěno v SEND, spol. s. r. o.; Ve Žlíbku 1800/77, Hala A3 193 00, Praha 9 Horní Počernice; 225 985 225; send@send.cz, www.send.cz.
Tisk zajišťuje tiskárna Triangl, a. s., Beranových 65, 199 02 Praha 9-Letňany a distribuci PNS a.s.
„V 60. letech tady bylo obrovský nadšení z toho, že se tu něco hejbe a mění. Dávalo se do těch projektů hodně energie, měli jsme velký požadavky hlavně sami na sebe. Mám dojem, že to nebyla náhoda. To nadšení bylo ve všem — ve filmu, divadle, výtvarném umění. Na každém kroku.“
Tyto věty mi namluvila architektka Věra Machoninová na můj kazetový diktafon bezmála před dvaceti lety. A ano, také mám pocit, že to nebyla náhoda. Přes propast několika desetiletí ke mně už tehdy československá poválečná architektura promlouvala svým specifickým a zvláštně aktuálním jazykem. Po dvou dekádách se společenské vnímání stavební kultury z období někde mezi EXPO 1958 a sametovou revolucí pomalu otáčí z černobílého odsuzování k opatrnému přijetí.
Před pár týdny mě Adam Štěch a redakce dolCevity vyzvali k dialogu nad prosincovým vydáním časopisu. Považuji to za velkou čest a velmi za tu příležitost děkuji. Ona totiž podobná práce třídí myšlenky a nutí člověka ke konkretizaci vlastních preferencí.
Vedle jiného jsme začali okruhem mých dlouhodobých kulturních fascinací, mezi které jsem zařadil například německé Kraftwerk či japonského audiovizuálního radikála Ryoji Ikedu. Řeckého skladatele Iannise Xenakise, který ve společnosti Le Corbusiera zkoumal už v 50. letech minulého století vztah hudby a architektury. Režiséra Stanleyho Kubricka a jeho konceptuálního designéra Roberta McCalla, japonské legendy animovaného filmu Hayao Miyazakiho a Katsuhira Otoma, amerického transportního designéra Syda Meada, který pracoval na filmech jako Tron, Blade Runner nebo Vetřelec. Slovenského architekta Vladimíra Dedečka i experimentální (až utopistickou) skupinu VAL.
Nakonec se z toho všeho do magazínu protlačil pouze profil zasněného technologického postmodernisty Shina Takamatsu. Ovšem na vyzvání redakce jsem prohrabal archiv a dodal ukázky z komiksů, které jsem v roce 2005 realizoval pro brněnský architektonický časopis ERA 21.
Nafotili jsme můj boombox stejně jako celou výstavu umělecké sbírky v galerii Prostora. Dodal jsem zprávu o výstavě Socmodernism v Krakově, ale i o pár dalších místech na půdorysu tohoto zajímavého polského města. A to vše někde mezi vzpomínkou na výjimečného tvůrce Johnyho
Eislera, zmiňovaným Shinem Takamatsu a retro ikonou BMW 840Ci. Slovy Věry Machoninové, mám dojem, že to není náhoda. ●
hostující šéfredaktor
Vladimir 518
Patrick Houi, Marshal in AC 5 Work, Prague, 2024
Patrick Houi, Veronika in Heart Cone Chair, Prague, 2024
Nekonečný příběh
TEXT
Jan
Králíček (JK), Adam Štěch 〔AŠ〕, Tereza Finková (TF)
Na oboru nezáleží, pokud jste odhodláni povýšit svou práci na úroveň umění. Novinky v architektuře, designu, módě a kultuře sledujeme bedlivě a společně vybíráme, co by nemělo uniknout pozornosti čtenáře dolCevity.
K POSLECHU
interiér 〔AŠ〕
Designérka a výtvarná umělkyně Charlotte Taylor se od digitálních, fiktivně komponovaných prostorů prezentovaných na Instagramu postupně dostala k tvorbě reálných interiérů. Zatím poslední její kreací je londýnský bar Space Talk, který navrhla ve spolupráci se studiem EBBA. Hi-fi bar, který se nachází na ulici St John's Street v centrální čtvrti Clerkenwell, je rozdělen do čtyř odlišných zón, přičemž každá z nich má jiný zvuk a světlo, aby měli návštěvníci důvod se během jednoho večera přesouvat. Tvůrci komponovali prostor především pomocí zemitého charakteru použitých materiálů umocňujících atmosféru ke kvalitnímu poslechu hudby. Skryté obložení, vytvořené ve spolupráci s akustikem Ethanem Bourdeauem, lemuje stěny a bylo navrženo tak, aby absorbovalo a správně rozptylovalo zvuk. Součástí jsou i nerezové háčky na zavěšení uměleckých děl, které jsou integrovány do nástěnných panelů. Prostor byl vybaven zakázkovým reproduktorovým systémem londýnské značky Friendly Pressure, včetně několika jednotek vyrobených ve spolupráci s designérem Lewisem Kemmenoem v jeho typickém stylu dřevěného patchworku.
DYNAMO
móda 〔JK〕
Každá spolupráce značky Balenciaga v sobě nese několik vrstev. Nečekané detaily a inovace najdete i v té poslední, která se prodává od půlky listopadu. Americká sportovní značka Under Armour poskytla technické znalosti, Balenciaga konstrukční a konceptuální nadhled. Balenciaga Under Armour mikina s kapucí se tak mění v tašku přes rameno — kapuce tvoří rukojeť–, základní podvlekové kusy vypadají jako navrstvené, ale ve skutečnosti jsou spojené v jeden celek, větrovky i svetry jsou oboustranné. Autorem vizuálů je berlínský umělec Joseph Kadow, který dynamicky pracoval se sportovními archetypy.
NOVÁ KLASIKA
šperk 〔JK〕
Málokdo dokáže navrhnout luxusní šperky tak nositelné a módní jako Francesca Amfitheatrof. Navíc pokud se jedná o ty s diamanty, které chceme nosit každý den. V kolekci Le Damier de Louis Vuitton chytře převedla kultovní kostičkovaný vzor (poprvé uvedený na trh roku 1888) do prstenů, náušnic a náramků. Čerpá z historie módního domu, a přitom vytváří první opravdu unisex kolekci, která působí, jako by byla součástí historie značky od nepaměti.
design 〔AŠ〕
ŘEZBÁŘ
Francouzský designér, sochař a truhlář Ferréol Babin představil svou první ucelenou výstavu Fragments pro losangeleskou pobočku galerie Friedman Benda. Součástí souboru dřevěného nábytku a doplňků, které Babin vyrábí většinou sám ve své dílně v Nantes, jsou i ručně vyřezávaná svítidla Spectre. Jejich tenkostěnná perforovaná stínidla, charakteristická reliéfním povrchem vytvořeným dlátem, jemně propouštějí světlo.
design 〔AŠ〕
ROZZUŘENÁ ZVÍŘATA
Jedna z pionýrek nizozemského konceptuálního designu Hella Jongerius vyjadřuje ve své kolekci keramických zvířecích figur Angry Animals obavy z klimatických změn. Soubor zachycuje některé zvířecí druhy v expresivních agóniích, v očekávání nenávratných změn ekosystémů.
SYNERGIE
móda 〔AŠ〕
Šumperský výrobce outdoorového oblečení Tilak spolupracoval s italskou avantgardní obuvnickou a horolezeckou značkou ROA. Výsledkem je kolekce tří bund a jedné zavinovací sukně využívající oblíbené technické materiály GORE-TEX Paclite Plus nebo Polartec a Alpha. Partnerství vystihuje společnou vizi značek o vysoce funkčním svrchním oblečení, které vyniká v drsných podmínkách a zároveň svým minimalistickým designem a zemitou barevností skvěle obstojí i v městském prostředí. Výrobky pracují se současným designem, inspirovaným japonským důrazem na jednoduchost a nekompromisní funkčnost propojenou s ležérní městskou elegancí, podobně jako to již několik let Tilak používá na své výrobky divize Poutník. Z aktuální spolupráce s ROA nás nejvíce zaujaly bunda Stinger a stejnojmenná delší parka.
Smeg & Dolce & Gabbana Blu Mediterraneo
Proměňte svůj domov v sicilský ráj!
Jediný SMEG showroom v ČR – místo, kde se italský design setkává se špičkovou světovou technologií.
Vodičkova 672/2, Praha smeg.cz | pottenpannen.cz
RISK JE ZISK
móda 〔JK〕
Designér Duran Lantink má skvělý rok. V září zvítězil v prestižní soutěži LVMH Prize, kde získal cenu Karla Lagerfelda pro začínající značky, a nyní se dostal i do finále Woolmark Prize. Není se co divit, protože tento absolvent amsterdamské Gerritt Rietveld Academie zkoumá skulpturální možnosti oděvu nečekaným a avantgardním způsobem. Přirozeně pracuje s objemy, divnými proporcemi a posouvá hranice toho, co je nositelné. Svou kolekci na jaro a léto představil během pařížského týdne módy a pracoval opět s udržitelností, deadstock materiály a technologickými inovacemi. Na jedněch mini šatech byla například obrazovka ve tvaru kruhu, na které byl promítán live stream z přehlídky. Jiné byly doplněné sochařskými šperky z osobního archivu Carly Sozzani. V kolekci jsou i četné narážky na Ibizu 80. let, kdy tam začínala bujet rave scéna. Duran navrhuje proti proudu, vynalézavě i hravě a jeho extrémní siluety fungují dokonale. Kupují je nejen zakázníci na každodenní nošení, ale i prestižní muzea do svých sbírek.
knihy 〔JK〕
KUDY KAM
Louis Vuitton přidává do své edice guidů kanadské Toronto. Hlavní průvodkyní je spisovatelka a módní návrhářka Claudia Dey, která odhaluje jeho ukrytá tajemství. Černobílé syrové snímky pořídil Mat Jacob z kolektivu Tendance Floue.
design 〔JK〕
JE ČAS!
Uplynulo 25 let od představení reedice nástěnných hodin Wall Clocks od Georga Nelsona a zároveň 75 let od jejich uvedení na trh. Vitra proto přichystala limitovanou edici ve čtyřech variantách. Máte raději Dawn, Sunrise, Sunset nebo Dusk?
móda 〔JK〕
Kabelka Micro Bon Bon od značky Jimmy Choo by se měla stát povinnou výbavou pro každou vánoční besídku. Je elegantní i udržitelná. Každému je po pár drincích jasné, že je vyrobená odpovědně z loňských Santových plášťů.
MORSE DOT
Kolekce Morse rozšířená o solitérní prvek Morse Dot. Design: Studio Segers
We make cities smart and beautiful
KŘEHKOST SVĚTA
design 〔AŠ〕
Stejně jako nové objekty Helly Jongerius (str. 26) se limitovaná kolekce porcelánových objektů Ephemeral Treasures od značky Lladró zrodila z obavy o křehkou krásu našeho světa. Jedná se o spolupráci mezi tímto tradičním portufalským porcelánovým domem a uznávaným umělcem Antoniem Segurou, také známým jako Dulk. Kolekce přetváří ikonická díla z Dulkovy samostatné výstavy v New Yorku v roce 2021 a je inspirovaná tématy ohrožených ekosystémů. Dulk v tomto projektu poprvé zkoumá médium porcelánu a přináší svou jedinečnou uměleckou vizi do nové výtvarné dimenze. Každý ručně vyrobený porcelánový kus spojuje pečlivé řemeslo Lladró s jeho imaginativním zobrazením přírodního světa, kde se živé druhy a symbolické prvky spojují, aby vyprávěly pohádkový příběh o krásách Země, které ale mohou mizet rychleji, než si vůbec dokážeme představit.
Mánesova 78 Praha
latable.cz
SHOWROOM
JAK OSTRÝ JE TVŮJ TESÁK?
móda 〔JK〕
Francouzský módní dům Mugler pod vedením amerického designéra Caseyho Cadwalladera představuje novou kabelku The Fang. Nejnovější přírůstek do stále populárnější edice kožených doplňků má skulpturální obdelníkový tvar s jemným anatolickým výkrojem a unikátním zapínáním. To vypadá jako kovový tesák (podle toho se kabelka také jmenuje) a inspirací mu byly signifikantní boty Mugler s podpatkem ve tvaru čelisti. Každá The Fang je vybavena „digitálním pasem“ založeném na blockchainu. QR kód integrovaný do tašky poskytuje podrobné informace o jejím řemeslném zpracování a pravosti. Majitelům tak nabízí nejen nadstandardní pohlcující zážitek, ale také jistotu. Každý kus pak navíc zůstává navždy spojen s bohatým dědictvím značky. The Fang se exkluzivně prodává od listopadu na stránkách fashion. mugler.com, celosvětově se začne nabízet v lednu 2025 i na dalších prodejních platformách a v obchodech. Ceny se pohybují od 1 190 € do 1 390 € podle provedení.
NOVÉ TVÁŘE, NOVÁ PRAVIDLA
design 〔TF〕
V dubnu na Salone del Mobile představila italská nábytkářská značka Minotti dva designéry, které se jí letos podařilo získat do své stáje. Hannes Peer a Giampierro Tagliaferri vnášejí do bohatého portfolia společnosti, jež ve své estetice hodně těží z klasických elegantních forem, svěží vítr a neobvyklá, kreativní řešení.
Architekt a designér Hannes Peer ❷ pochází z Jižního Tyrolska, ale svou kancelář si otevřel právě v Miláně. Jeho rukopis v sobě spojuje striktní objem s organickými tvary, jak to ukázal například na výrazném solitéru, křeslu Emmi ❸. To doslova ovládne jakýkoli obytný prostor svou dekadencí, objemem a materiálem. Jeho ergonomie a rozložitost evokuje pohodlně usazeného a odpočívajícího statného horala navrátivšího se domů z alpských vrcholků. A jeho modulární sofa Yves ❶ se stalo takřka přes noc novou ikonou mezi sedacím nábytkem značky Minotti. Hannes se v tomto případě nechal inspirovat 70. léty — jednotlivé moduly se do sebe zapadají a vytvářejí kompozice, které jsou ideální nejen do rezidenčních prostor, ale vyhovují také hotelovým interiérům.
Také spolupráce mezi Minotti a Giampierrem Tagliaferrim ❺, který má svou architektonickou kancelář v Los Angeles a Miláně, započala začátkem tohoto roku. Skulpturální komoda Jason ❹, asi nejvýraznější kousek z jeho kolekce, si pohrává s tvary (lichoběžník), materiály (ocel, mramor, lakované dřevo) a texturami. Navrhl také nový modulární sedací systém Supermoon, křeslo Pattie a konferenční stolky Ethan a Diagramma.
V showroomu Minotti Praha na petrském náměstí můžete obdivovat ikonické kousky značky, ale i novinky z roku 2024. minottipraha.cz
FRAGILE
design 〔TF〕
Každý křišťálový kousek z karlovarské sklárny Moser je výsledkem mnohahodinové precizní ruční práce. Do speciální vánoční nabídky byly vybrány novinky, bestsellery a samozřejmě také mistrovské kousky z historického dědictví manufaktury. Například nápojový soubor Maharani vznikl už v roce 1895 pro manželku mahárádži z Travancore. Každou sklenku zdobí linky 24karátového zlata a jemný florální brus. Kolekci Lady Hamilton zase dekoruje speciální papežský brus, unikátní technika, která vyžaduje dokonale přesné dodržení proporcí, hloubky a šířky ploch.
SKLADNÉ
design 〔AŠ〕
Streetwearový label Carhartt WIP (od roku 1994 dceřiná značka Carhartt) vytvořil ve spolupráci s japonskou nábytkářskou společností Nychair X vlastní verzi jejich ikonického, stejnojmenného skládacího křesílka, které v roce 1970 navrhl japonský designér Takeshi Nii. Bytelné nízké sezení vzniklo v klasickém hnědém odstínu Hamilton Brown, typickém pro oděvní kousky značky Carhartt, přičemž plátno pochází z japonského města Kurashiki. Křeslo i podnožka spočívají na křížících se nohách z nerezové oceli a mají rovné, válcové područky vyrobené ze dřeva.
krása 〔JK〕
BOŽSKÉ VLASY
Ikonický multifunkční produkt na posílení a hydrataci vlasů Miracle Hair Treament od Eleven Australia je nyní k dostání v limitované zlaté edici. Geniální kombinace pečujících látek, od aminokyselin z hedvábí po pouštní limetku, vynesla eco friendly značce hned několik prvenství. Nyní se rozrostla i o masku a šampón.
NÁJEMNÍ BYDLENÍ PLNÉ ZÁŽITKŮ
NÁVRAT LEGENDY
Pražané i turisté se konečně dočkali otevření bývalého Grand hotelu Evropa na Václavském náměstí. Dnes pod názvem W Prague (součást portfolia Marriott Bonvoy) láká nejen na ubytování v překrásně zrekonstruovaných pokojích, ale v život byla uvedena také hotelová restaurace, přístupná také přímo z ulice. Historické Grand Café, které ve 20. letech minulého století sloužilo jako centrum společenského života Prahy, ožívá v novém podání pod vedením monackého restauratéra Riccarda Giraudiho aka Beefboye. Le Petit Beefbar au Grand Café je stylové bistro, které se odklání od klasického konceptu steakhouse a klade důraz na sdílené pokrmy s prémiovými a lokálními druhy masa, přičemž čerpá inspiraci z celosvětové kuchyně. Šéfkuchařem, který zhmotňuje Riccardovy smělé kulinářské vize, se stal Nenad Jovanovic. Ten nabyl zkušenosti v kodaňských restauracích Studio nebo v michelinskou hvězdou oceňovaném podniku Geranium.
První restauraci Beefbar založil Riccardo Giraudi před více než 20 lety v Monaku a nyní má po celém světě více než 32 poboček. Rodina Giraudi se zaměřuje na zvyšování světového zájmu o vysoce kvalitní hovězí maso. Beefbar odráží kosmopolitní kulturu a nabízí pestrý výběr kreativních pokrmů, hlavních jídel a příloh, rozdělených do tří hlavních kategorií: Beef, Reef a Leaf.
MLÁDÍ NA
TALÍŘI
gastro 〔TF〕
Food influencer Adam Rundus vydal spolu se svou přítelkyní Dorotou Dostálovou kuchařku Smash-ba. „Skvělých kuchařek je nespočet, a tak jsme se chtěli trochu odlišit a zároveň do ni otisknout nás. Chceme skrz naše recepty ukázat lidem, že si i s minimem vybavení a prostoru mohou uvařit kvalitní jídlo za zlomek ceny oproti restauraci, kterou si třeba nemůžou dovolit,“ vysvětlují Adam s Dorotou. Do příprav kuchařky zapojili téměr celou svou rodinu — třeba Adamova sestra Kamu se stala konzultantkou některých receptů, její manžel Robí zase přišel s prvním nápadem na přebal knihy, Adamova maminka spravuje e-shop Souzen, kde si kuchařku můžete koupit. Jediným členem týmu mimo rodinu je dlouhodobá kamarádka páru, fotografka Betty Oudesová. A co z publikovaných jídel mají oba nejraději?
Rýžový teriyaki burger s hlívou ústřičnou v teriyaki omáčce nebo Tiramisu french toast a vietnamsko-americký Banh Mi Hot Dog.
K dostání na souzen.cz, rohlik.cz, v Booktherapy a ve spřátelených kavárnách a restauracích.
STAŘENKA
architektura 〔TF〕
„Do Dobříše v podhůří Brdské vrchoviny jezdili Václav s Marií za babičkou. Když se objevila příležitost koupit pozemek se starou kamennou stodolou z roku 1912 hned vedle její zahrady, neváhali ani na moment. Chtěli, aby děti mohly tajnými průchody v plotu babičku navštěvovat, pomáhat jí s plením záhonků, a přitom tu zapouštět vlastní kořeny,“ vypráví architekt Michael Karnet ze studia Karnet architekti. Co ale se stodolou a jejími vzpomínkami? Strhnout a stavět znovu? Původně to byl jeden ze záměrů. Rekonstruovat po předchozích zkušenostech architekti nechtěli. Pak ale nahlédli dovnitř a hned věděli, jak s ní naloží. Ve stodole se rozhodli postavit nový dům. Její kamenné torzo zůstalo, konstrukce byla stabilizována a dovnitř vložena prefabrikovaná dřevostavba. Ta se dispozičně podřídila původnímu zdivu a klenutým otvorům, zároveň však zůstala konstrukčně zcela oddělena. Hranice mezi interiérem a exteriérem se rozplynuly, nové prorostlo historií skrz naskrz, a dnes je těžké určit, kde začíná vnitřek a končí vnějšek. Cesta ven vede jen skrze atmosféru minulosti a stopy, které zde zanechaly předchozí generace.
PYRAMIDÁLNÍ ÚSPĚCH
design 〔JK〕
Co budeme dělat po patnácti letech práce v časopisech a ve vydavatelství? Otázka, kterou si položili David Vivirido a Francesco Sourigues a v roce 2017 na ni našli odpověď. Založili společnost VISO PROJECT, lifestylovou značku sídlící v Madridu a New Yorku, která představuje nový pohled na to, jak mají vypadat domácí dekorace a design. Přístup bývalých redaktorů k objektům je jedinečný především díky rešeršování a zaměření na kvalitu produkce. Například aktuání kolekce pro podzim a zimu 2024/25 je poctou řemeslnému zpracování a sběratelskému designu. Luxusní přikrývky jsou utkány z extra jemného kašmíru, australského merina, peruánské alpaky nebo ultrajemného mohéru, ubrusy a ubrousky jsou z egyptské bavlny. Keramika má nevšedně lesklou glazuru a rurální tvarosloví, ultrajemný porcelán si pohrává s geometrickými tvary a přitom je okázale praktický. V kolekci se objevuje i spolupráce se studiem Giancarlo Valle. visoproject.com
design 〔JK〕
KOUZLO MOŘE
Fascinující podmořský svět na vzoru Dior Cabinet de la Mer navrh italský umělec Pietro Ruffo a zdobí nejen všechny vánoční výlohy Dior po celém světě, ale i novou Dior Maison kolekci. Neobyčejné prvky včetně mořských koníků a pannen, hvězdic a korálů ožívají na nádobí z limogeského porcelánu, svíčkách, vyšívaných polštářích a prostírání. Neobyčejný dezén je ozvěnou přehlídky Dior Cruise 2025, kterou ve Skotsku představila Maria Grazia Chiuri. Největším překvapením v kolekci doplňků je váza navržená ve spolupráci s Manufacture des Émaux de Longwy.
TO JE
PSINA
móda 〔JK〕
Pánská pre-kolekce Louis Vuitton pro sezónu jaro/léto 2025, kterou navrhl Pharrell Williams, tentokrát obsahuje něco opravdu výjimečného. Čerpá z městské kultury psů a jejich páníčků a jejich vzájemného vztahu. Kromě venčením inspirovaného oblečení a bot představuje i celý soubor doplňků pro psy jako vodítko nebo postroj. V nabídce je také pár kovových psích misek (umístěných v dřevěném držáku a kufříku ve tvaru kosti) a nebo samostatná kovová psí miska v pouzdře z plátna Monogram. Psí bouda ve formě kufru s kovovým štítkem LOVERS je kapitolou sama pro sebe.
JARNÍ SVODY
móda 〔JK〕
Zima ještě ani není v plném proudu a do obchodů už vstupují kolekce na útěky k moři. Pre-spring 2025 od Proenza Schouler je plná minimalistických kabelek (využijete je kdykoliv v roce) a sofistikované elegance s lehkou dávkou sportovní svěžesti (tak jak to umí jen američtní návrháři). Designérské duo Jack McCollough a Lazaro Hernandez se seznámili během studií na Parsons School of Design v New Yorku a spolupracovali spolu i na společné diplomové práci. Ta se v roce 2002 stala jejich první kolekcí, kterou pod názvem Proenza Schouler, což jsou dívčí jmena jejich matek, prodali obchodnímu domu Barneys. Dodnes Proenza Schouler vytváří luxusní módu pro inteligentní, dospělé a městské ženy. Definuje se luxusními materiály, lehkostí a smyslem pro nenucenost. Značka získala inaugurační cenu CFDA Vogue Fashion Fund Award a je držitelem pěti cen CFDA. Předjarní kolekce je už nyní k dostání online na proenzaschouler.com a ve vlajkovém obchodě Proenza Schouler na 121 Greene Street v New Yorku.
Sběratel
Když jsme v redakci přemýšleli nad tím, kdo by se mohl stát hostujícím šéfredaktorem prosincového vydání, známý český raper, hudebník, výtvarník, vydavatel a znalec architektury Vladimir 518 zrovna instaloval výstavu své umělecké sbírky v pražské galerii Prostora. Jeho rozmanitou kolekci výtvarného umění od přátel a tvůrců, které obdivuje, jsme se rozhodli prozkoumat trochu blíže a zároveň ho oslovit, aby se s námi v Dolce Vitě podělil o některé ze svých příběhů a fascinací z oblasti umění a architektury.
Výstava Strom. Strom. přináší do galerie Prostora další uměleckou sbírku. Architektka Marcela Steinbachová se rozhodla postupně vyzvat známé osobnosti českého výtvarného umění, architektury i designu, aby představily poklady ze svých archivů. Po Josefu Bolfovi a Petru Babákovi teď přišla řada právě na Vladimira 518, který tu vystavuje svou rozmanitou sbírku z oblasti výtvarného umění, architektury, hudby a literatury. Společně jsme si s ním prošli některé zásadní kousky, které zrcadlí jeho zájmy, kreativní historii i osobní život.
„Kdysi jsem si řekl, že by bylo fajn jít se svými dětmi jednou za čas do ateliéru a nechávat je malovat věci na plátna ❶ a pak sledovat, jak se mění jejich výtvarná forma. Moc mě ten proces inspiruje, protože se řídím myšlenkou, že se všichni rodíme jako umělci, jen většina z nás na to během života zapomene. Myslím si, že výtvarné projevy ve věku tří až pěti let jsou naprosto fantastické. I proto jsem pro výstavu udělal výběr pláten od svých dvou dětí, Frídy (7) a Johany (10),“ hovoří Vladimir 518 o sérii dětských maleb.
Na Vladimirovu tvorbu a utváření jeho estetických preferencí měli vliv také fotografové Martin Polák a Lukáš Jasanský ➋. „Tento snímek od dvojice Jasanský Polák jsem moc chtěl, a tak mi ho museli vyhledat někde ve starých negativech, protože ho fotili na začátku devadesátých let. Na tom snímku mě fascinuje jakýsi hold obyčejnosti. Ve své době taková banální scéna neměla téměř žádný význam, ale myslím si, že s odstupem času je to skvělý dokument naší historické paměti. Líbí se mi, že některá umělecká díla začnou zrát a pak k nám mohou promlouvat v nových souvislostech. Jasanský Polák mě učí dívat se na obyčejnou realitu kolem nás jinak. Dost jsem se to od nich naučil. Nad jejich fotkou pak visí ještě snímek od Tomáše Součka, mého dobrého kamaráda a především fotografa architektury, na kterém také vidíme velmi banální, ale v něčem jedinečnou scénu,“ komentuje fotografie kurátor výstavy. Ještě důležitější než fotografie byl pro Vladimirovu kariéru důležitý žánr graffiti, díky kterému strávil podstatnou část svého mládí na ulici. To ho ostatně přivedlo i k zájmu o architekturu, jak symbolizuje obraz od jeho kamarádů Alexeye Klyuykova a Víta Svobody ➌. „Tento obraz se váže k vydání knihy o tvorbě graffiti crew CAP
u nás v nakladatelství Big Boss. Tuto skupinu tvoří právě výtvarník Alexey Klyuykov a architekt a umělec Vít Svoboda. Za spolupráci na knize mi namalovali obraz, který zobrazuje dva odlišné světy, jež se nám ale v určitou chvíli začaly intenzivně prolínat. A to je pouliční graffiti a architektura druhé poloviny 20. století. Centrálním motivem je budova Federálního shromáždění od Karla Pragera, kterou jsme už v té době zbožňovali. Brutalistickou architekturu jsem začal vnímat především skrze město a jeho objevování. Graffiti mě do toho prostředí velmi intenzivně usadilo. →
V roce 2001 jsem viděl posmrtnou výstavu Karla Pragera, což byl pro mě zlomový bod.“ Československým brutalismem se Vladimir 518 zabývá i ve svých aktuálních knižních a filmových projektech. Objevuje se v nich také tvorba architekta Karla Filsaka a sochaře Josefa Klimeše. „Josefa Klimeše jsem začal vnímat skrze jeho spolupráci s architektem vrcholného brutalismu u nás, Karlem Filsakem. Železobeton chápali jako výrazovou a uměleckou hmotu. Nakonec jsem se s ním osobně seznámil a začal jsem k němu chodit na Letné do ateliéru. Dlouhé hodiny jsme popíjeli víno a povídali si o architektuře, umění, o ženských, chlastání i rvačkách, zkrátka o všem. Jeho ateliér byl plný různých soch a modelů a jednoho dne mi řekl, ať si něco vyberu. Byl jsem dost nesmělý a nechtěl jsem si od něj vzít něco zadarmo. Až později jsem od něj koupil tento sádrový model Rovnováhy ➍, kterou navrhl pro pilíř Barrandovského mostu. Je to velmi cenné svědectví prvotní Klimešovy myšlenky,“ vypráví Vladimir. K architektuře patří i umění či grafický design a typografie. Právě tu na výstavě reprezentuje unikátní cedule z pražského metra ➎. „Toto je plastová cedule s originálním logem stanice metra náměstí Republiky od Jiřího Rathouského. Získal jsem ji docela kuriózním způsobem. Před mnoha lety jme hráli v jednom klubu v Ústí nad Labem a promotér neměl peníze na náš honorář. Místo toho otevřel sklad a tam měl řadu artefaktů z pražského metra. Každý z kapely si vzal něco a já si vybral náměstí Republiky, protože mi v té době bylo nějak nejblíž. Je to vzpomínka na naše graffiti období, kdy jsme v metru trávili opravdu hodně času. Měli jsme speciální místa, kde se party scházely, byly to tzv. ‚writers corners‘. Tu dobu tady připomíná i autentická fotka Oriona, který zrovna slézá po žebříku vysokou větrací šachtou do metra na zastávce Českomoravská,“ vzpomíná Vladimir 518, který se přes architekturu opět vrací zpět ke svým počátkům v prostředí pražského graffiti a tuzemské rapové kultury. ●
DÜRER CRANACH BRONZINO REMBRANDT
Architektura
druhé poloviny 20. století se na začátku nového milénia stala pro Vladimira 518 kromě
rapu a graffiti jedním z témat, skrze
které
objevoval město. Prvotní zájem a fascinace se proměnily v obsesi a ta v profesionální práci.
Letos představil dokumentární cyklus i celovečerní film, před pár lety zase obří dvoudílnou knihu. To vše po více jak 20 letech bádání po československých architektech druhé poloviny 20. století. Vladimir 518 ale toto téma kreativně reflektoval již tehdy. V roce 2005 ho oslovil bývalý šéfredaktor časopisu Era 21 Rostislav Koryčánek, aby pro ně vytvářel architektonické komiksy. Série Výlety s ČSSA (Československá socialistická architektura) vycházela pravidelně v každém čísle a postupně představovala významné osobnosti. Předcházely tomu už tehdy zevrubný výzkum, rozhovory, objíždění staveb a návštěvy archivů. Po téměř dvou dekádách na ně společně vzpomínáme v Dolce Vitě.
↑ → Jeden z komiksů byl čistou fikcí. Vladimir 518 v něm jede zkoumat architekturu vymyšleného českého architekta Stanislava Hauera, který v roce 1968 emigroval do Argentiny. Postupně tam objevuje některé jeho stavby a snaží se ještě žijícího architekta kontaktovat. Příběh končí pohledem na soukromou vilu, jejíž tvar si autor vypůjčil z Hvězdy smrti z filmů Star Wars. Vladimir 518 v tomto díle mystifikuje a fabuluje, přesto vystihuje pocity jedné reálné generace. Českých architektů, kteří po druhé světové válce nebo v roce 1968 utekli za lepším životem, bylo mnoho.
← Na půdorysu rozhovoru s architektkou Věrou Machoninovou vznikl komiks vyprávějící příběh jejího vlastního domu pod pražským Strahovem. Zatímco úvodní strana představuje některé významné realizace dvojice Věra a Vladimír Machoninovi, mezi něž patří obchodní dům Kotva nebo Dům bytové kultury, další stránky komiksu vypráví nelehký příběh o zdlouhavé realizaci jejich vlastního bydlení v době, kdy byli režimem perzekvováni. Kontrast zdánlivé domácí idyly narušují každodenní problémy s nedostatkem materiálů a peněz i komunistickou šikanou.
↑ Díky rozhovoru s architektem Miroslavem Masákem vznikl další díl komiksu, tentokrát o budově obchodního domu Máj na Národní třídě. Rozhovor i komiks se týkal především fenoménu mašinismu, určité architektonické záliby ve strojové estetice staveb. Masák popisoval tvrdý boj s Karlem Pragerem, který pro parcelu na Národní třídě navrhoval jen chvíli před tím své Baucentrum. Nakonec se však nerealizovalo a ke slovu se dostala i další generace. Masák totiž k projektu přizval tehdy mladé architekty Martina Rajniše a Johna Eislera.
↑ Karel Prager byl jedním z hlavních důvodů, proč se Vladimir 518 začal o architekturu vůbec zajímat. Vždy ho fascinoval osud tohoto významného architekta, který se nebál prosazovat radikální řešení i přes složitou politickou dobu. V jednom díle komiksu pro Eru 21 vypráví fantastický příběh Pragerovy reinkarnace. Na ilustracích se objevují nerealizované Pragerovy projekty, jako byly Superstruktury nad Plzeňskou ulicí, Centrum mezinárodního obchodu Praha Těšnov a Baucentrum na Národní třídě. Do toho si maminka povídá se svým chlapečkem v kočárku. Z ničeho nic k ní promlouvá v číselných kódech a složitých výpočtech. Vstoupil Prager, který zemřel v roce 2001, do svého dalšího života?
→ Byly to nejenom komiksy pro časopis Era 21, které tehdy Vladimir 518 kreslil. Tento s názvem XB-1 vznikl pro Labyrint revue. Příběh vypráví o skupině ochránců staromilské tradiční architektury, kdy jako superhrdinové čelí invazi radikáně odlišných moderních budov. Zjišťují, že jejich město je zaplaveno moderními stavbami, reprezentovanými ikonami české a slovenské architektury. Například Havlíčkovým nerealizovaným přemostěním Nuselského údolí, Pragerovým Federálním shromážděním nebo pyramidou bratislavského rozhlasu. Moderní architektura nakonec ve finální scéně vítězí. Obrněný létající robot, symbolizující modernitu, v osobním souboji sestřelí jednoho z hrdinů starých věků a ten bezvládně padá do řeky.
← První díl pro Eru 21 se zabýval tvorbou slovenského modernistického architekta Vladimíra Dedečka, který je zosobněním těch nejsmělejších vizí v tehdejším Československu. Autor budov Slovenské národní galerie v Bratislavě nebo Zemědělské školy v Nitře je dnes již neoddiskutovatelnou veličinou. Vždy tomu ale tak nebylo. Když Vladimir 518 přijel poprvé do Bratislavy na Fakultu architektury zajímat se o práci Vladimíra Dedečka, většina architektů se mu smála. Odborná společnost se tehdy na jeho tvorbu tvářila velmi skepticky a byla přesvědčena, že budova Slovenské národní galerie bude zbourána. I díky takové osvětě, kterou dělá právě Vladimir 518, se nározy postupně změnily. O 20 let později se podařilo tuto špičkovou budovu skvěle zrekonstruovat.
↑ Česká architektura druhé poloviny 20. století zaznamenala mnoho úspěchů také na zahraničním kolbišti. Kromě budov zastupitelských úřadů, které většinou vznikaly v šedesátých letech v brutalistickém stylu od architektů Karla Filsaka a Jana Bočana, to byly velmi úspěšné národní pavilony na výstavách EXPO v Bruselu, Montréalu nebo Ósace. Právě pavilonu v Japonsku z roku 1970, jehož návrh provedli architekti Viktor Rudiš, Vladimír Palla a Aleš Jenček, se také věnoval jeden z dílů seriálu Výlety z ČSSA pro magazín Era 21. Československá výstavní expozice vznikala sice v euforické náladě pražského jara, dokončena však byla na začátku normalizace pod tvrdou cenzurou. Umělecká díla Reného Roubíčka, Stanislava Libenského, Jaroslavy Brychtové nebo Stanislava Kolíbala v alternativních výkladech symbolizovala mračna, která se tehdy nad československou společností stahovala.
Byl to jeden z nejvýraznějších talentů své generace. John Eisler se narodil v Londýně v roce 1946, vystudoval ČVUT v Praze, byl členem Školky SIAL, od roku 1983 pracoval v newyorském ateliéru Richarda Meiera, aby si nakonec v roce 2003 založil vlastní studio. Svou inteligencí a šarmem okouzloval na obou stranách Atlantiku. Společně s jeho dlouholetou družkou, výtvarnou umělkyní a designérkou
Evou Eisler, vzpomínáme na osobnost i tvorbu architekta, který své stopy zanechal v rozmanitých koutech světa.
John Eisler †2024
CHRÁM DIO PADRE MISERICORDIOSO
▶ 1995—1998 Řím Jeden z nejsledovanějších architektonických projektů devadesátých let navrhl americký architekt Richard Meier. John Eisler byl tehdy v jeho kanceláři nepostradatelným a na designu a realizaci kostela Dio Padre Misericordioso asi 10 km za Římem se podílel. Stavbě dominují tři prefabrikované betonové oblouky připomínající plachty. Bílé barvy betonu bylo docíleno přidáním 2600 tun rozemletého bílého mramoru z Carrary.
12 LOFTŮ
▶ 2010 Praha Vysoce moderní developerský projekt 12 Lofts se nachází na ulici Ronalda Reagana v městské čtvrti Bubeneč na Praze 6. Jak už sám název napovídá, jedná se o obytný soubor zahrnující celkově 12 bytů. Konstrukce domů je navržena tak, že je možné propojit jednotlivá poschodí mezi sebou nebo naopak zanechat prostorné luxusní byty na jedné ploše.
S Johnem
MUSEUM ARA PACIS
▶ 1995—2006 Řím
Značně kontroverzní projekt Richarda Meiera, na kterém se John Eisler výrazně podílel, měl nemalý politický dopad. 40 členů ultrapravicové strany Alleanza Nazionale dokonce přišlo v den slavnostního otevření muzea s vlajkami projevit svůj nesouhlas. Čistota a rozměry stavby vycházejí ze starověkých římských konstrukcí. Tvoří ji sklo, ocel, beton a travertin — obklad z hrubě opracovaného, šedě zbarveného travertinu z místního lomu dobře kontrastuje s jemnou kamenickou prací na oltáři. Ten pochází z roku 9. př. n. l., kdy si ho na počest císaři Augustovi, který uklidnil spor mezi Galy a Španěly, nechal postavit senát.
humry — to byla v Praze tehdy naprostá novinka. Pozvali jsme pár přátel a jeden z nich přivedl Evu. Myslel jsem na ni pak řadu let, než si mě vůbec všimla. Jednoho dne jsem si dodal odvahy a zastoupil jí cestu…“ A tam to tehdy začalo. Naše společná, nesmírně zajímavá a dlouhá cesta životem, plná radostí i strastí, vzájemného porozumění a sdílení. Měli jsme to štěstí, →
že jsme dokázali skloubit rodinu, přátele, práci a pohled na svět. John byl nesmírně vzdělaný, inteligentní a zároveň velmi laskavý a skromný člověk. Pro dlouhodobý vztah, který v našem případě trval půl století, jsou klíčové respekt a důvěra — a to jsme si uchovali až do posledních dnů. Johne, děkuji, že jsi mi vstoupil do života.
REKONSTRUKCE
VELETRŽNÍHO PALÁCE
▶ 1985—1995 Praha
Veletržní palác v Holešovicích patří mezi nejvýznamnější příklady tuzemského modernismu. Původně byl zkonstruován v letech 1925—1928 podle návrhu archtiektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Jeho progresivní prosklená architektura však vzala za své v roce 1974, kdy budovu postihl požár. Až v polovině osmdesátých let bylo rozhodnuto o její rekonstrukci, která nakonec trvala jedno desetiletí. Nejvíce se o ni zasloužil tým architektů kolem skupiny SIAL. Otakar Binar, John Eisler, Karel Hubáček, Miroslav Masák nebo Emil Přikryl ji dovedli ke zdárnému konci až v roce 1995, přičemž se z paláce vzorkových veletrhů stal výstavní prostor moderního umění Národní galerie.
V dunách
← Hlavní prostor domu Dar El Farina tvoří enfiláda navzájem propojených prostor osvětlovaných betonovými stropními světlíky. Stěny i podlaha jsou z udusané zeminy a terakotové cihly tvoří interiérové funkční prvky (sezení, kuchyňská linka).
TEXT
Adam Štěch FOTO Rory Gardiner
Jako stinný úkryt v poušti navrhl architekt
Leopold Banchini venkovský dům v Maroku.
V jeho hliněných stěnách i podlahách jako by ožívaly tisíce let staré příběhy a odvěký boj místních lidí s drsnými přírodními podmínkami.
„Dvě životně důležité infrastruktury protínají pouštní pozemek v nížině Haouz. První z nich je mesref, malý kanál, který se několikrát ročně naplňuje vodou pro zemědělské účely, a to díky složité síti zdrojů tekoucích z vysokého Atlasu. Druhá je khetara, podzemní drenážní štola postavená berberskou muslimskou dynastií Almoravidů před tisíci lety, aby přiváděla vodu do Marrákeše ze vzdálených zdrojů podzemních vod. Voda je sice po většinu času neviditelná, ale je velmi důležitou součástí této suché krajiny. Lidé si tuto nížinu upravovali k obrazu svému po tisíce let, zavlažovali a rozdělovali pole nekonečnými udusanými hliněnými zdmi,“ popisuje krajinný a historický kontext a zároveň inspiraci svého nového rezidenčního projektu architekt Leopold Banchini.
Extrémní klimatické podmínky si v tomto případě vyžádaly extrémní architektonická řešení. Pro Banchiniho nic nového. Ještě před pár lety tvořil švýcarský architekt společně s Danielem Zamarbidem kreativní duo Bureau A sídlící v Ženevě a Lisabonu. Se svými experimentálními projekty komentovali, provokovali a relativizovali význam architektury v současné době. Například pro Institut švýcarských architektů navrhli nafukovací klub, pro umělecký festival zase současnou podobu Stonehenge z přepravních kontejnerů a uprostřed horské alpské krajiny postavili chatu v podobě balvanu. Jejich tvorba na pomezí architektury, umění a scénografie jako by záměrně narušovala tradiční pohled na tuto disciplínu. Banchini se Zamarbidem úmyslně popírali statičnost →
a stálost architektury ve prospěch proměnlivých struktur plných překvapení. Dnes už ale pracují každý zvlášť a své experimentální poznatky aplikují na trvalejší projekty.
Jedním z nich je i pouštní dům Dar El Farina v Maroku. „Obydlí je koncipováno jako podlouhlá venkovská stavba, sledující dvě zmíněné linie mesrefu a khetary. Pozemek rozděluje na dvě radikálně odlišné krajiny. Na jedné straně se nachází suchá, nedotčená země; na druhé straně roste díky starým vodním systémům svěží zelená zahrada původních rostlin. Dům využívá ke svému provozu pouze přírodní zdroje — slunce, půdu a vodu dostupnou přímo na místě tak, aby byl plně soběstačný,“ komentuje projekt Banchini, který se během navrhování vrátil k primitivnímu chápání architektury čistě vycházející z lokálních přírodních zdrojů.
Dům tvoří dvě rovnoběžné, zhutněné zemní stěny vyplňující surové betonové rámy a vymezující domácí prostor, který se skládá z řady místností, teras a vodních nádrží. Ostré sluneční světlo proniká do interiéru pouze malými otvory a světlíky ve stropě. Velké otočné dveře umožňují rozdělit nebo propojit enfiládu prostorů, a smazat tak hranici mezi interiéry a exteriéry. Tato neobyčejně živá a naturalistická obytná struktura redefinuje tradiční rodovou a introvertní typologii atriových domů, které se v oblasti Středomoří a severní Afriky staví již od starověku.
Prastaře působí i prostorové prvky a povrchy v interiéru, jehož stěny a podlahy jsou zkonstruované ze stlačené zeminy přinášející charakter okolní pouště do útrob domu. Otvory v betonovém stropě jsou pro změnu obloženy marockými barevnými dlaždicemi typu Zellige vyrobenými v sousední vesnici. Tradiční zasklení zabarvuje sluneční paprsky, které vstupují dovnitř a odráží se na vodních plochách bazénků. Mobiliář včetně sezení, postele nebo kuchyně navrhl Banchini z terakotových cihel. Hliněné stěny, kontrolované sluneční světlo a vodní prvky spolu vytvářejí chladné mikroklima, ideální stinný úkryt v poušti. Banchini využil těch nejprimitivnějších nástrojů a dosáhl přirozeného obytného prostředí, usazeného v tisíce let starých tradicích a tajuplných příbězích saharské pouště. ●
Banchini využil při návrhu domu Dar El Farina těch nejprimitivnějších nástrojů a dosáhl přirozeného obytného prostředí, svými výtvarnými prostředky ve skrze současného a při tom usazeného v tisíce let starých tradicích a tajuplných příbězích saharské pouště.
❶ Ocelové dveře na centrálním pantu fungují jako otočné flexibilní příčky rozdělující jednotlivé místnosti.
➋ Zvenku dostal dům mimikry obyčejnosti, které ho přirozeně zasazují do pouštní krajiny.
➌ Dům je celý zkonstruovaný z udusané zeminy vložené mezi mohutnou betonovou konstrukci.
➍ Zemní stěny, světlíky a vodní prvky vytváří ideální mikroklima interiéru venkovského domu.
➎ Dům je situován v marocké nížině Haouz mezi malým vodním kanálem mesref a podzemní drenážní štolou khetara. Různě tvarované střešní světlíky tvoří abstrahující siluetu lineárního domu.
❻ Podlaha ložnice včetně vložené postele je obložena terakotovými cihlami.
Slovenskou umělkyni Zuzanu Svatik
jsme navštívili v jejím bratislavském
ateliéru, v malém řadovém domku, v němž ještě nedávno bývala
prodejna potravin. Mezi krabicemi s nevybalenými objekty, které v říjnu vystavovala v olomouckém
Telegraphu, a rozpracovanými prototypy děl na jarní výstavy, jsme si povídali o tom, proč je užité umění vyprázdněný pojem, o traumatech, která si přinášíme z rodiny, i o arachnofobii.
Po vernisáži pop-up výstavy v Telegraphu následovala v místním kině velmi zábavná přednáška, během níž Zuzana přeskakovala ze snímků svých keramických objektů na fotografie z cest nebo bizarností z Mimibazaru. „Přítel mi řekl, že to byl můj první neplacený stand-up,“ směje se autorka a pokračuje: „Svou tvorbu, nebo když o ní mluvím, se snažím postavit tak, aby to lidi bavilo. Strašně nerada se nudím. Většina tvůrců, kteří se věnují užitému umění, se asi 90 procent času svých přednášek zabývá technologií, což nikoho nezajímá a zároveň to znamená, že jejich tvorba je úplně vyprázdněná. Když tedy mluvím o svém umění, je důležité říct, jak celkově přemýšlím, co mi připadá zábavné… Technologie je základ. Musím vědět to, co musím vědět, abych byla schopná realizovat své keramické objekty, ale není to vrchol mé tvorby.“ Potřebnou praxi nasbírala Zuzana během dlouhých let, kdy studovala keramiku jak na střední umělecké škole, tak na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.
Vlastně ji k ní ale přivedla náhoda: „Chtěla jsem studovat grafiku, jenže během dní otevřených dveří, když mi bylo 14 let, mi nějaká studentka na chodbě řekla, že se nejjednodušeji dostanu na keramiku. Začala jsem tam teda chodit a až o něco později jsem nad tím oborem začala přemýšlet.“
První moment, kdy začala skrze keramické objekty kritizovat stávající poměry, byla její bakalářka. Příčilo se jí udělat líbivou bílou vázu s květy — inspiraci pro dekory, který použila, našla na zanedbaných a špinavých chodbách a ve výtahu panelového domu, kde bydleli její rodiče.
Nyní dokončuje doktorandské studium v Ateliéru keramiky na Katedře užitého umění VŠVU a tématem její práce jsou Angažované tendence v kontextu užitého objektu. „Uvažuju nad tím, co to vlastně znamená užité umění, zda vůbec existuje a pokud ano, jaké jsou podmínky, aby daný objekt byl užitým uměním. V tomto momentě dospívám k závěru, že užité umění neexistuje. Teoretici, kteří se tímto →
oborem zabývají, se zasekli v 70. letech a píší historizující texty o nějakých sklenicích. Nikdo dnes vlastně neumí definovat, co to je užité umění. Je to skleněná váza, na které jsou květy? Ne, to je pouze užitý objekt. Hlavní podstata umění jako takového přece je, že kritizuje stávající poměry. Užitý objekt to ale nereflektuje. Takže nejde o objekt kolektivní paměti ale spíš kolektivního zapomnění. Pěkné květy na ručně foukané skleněné váze nereflektují, v jakých sračkách teď žijeme. A právě tento moment mě zajímá. Užitý objekt podle mě může být uměním pouze v případě, když kritizuje společenské poměry. S touto premisou pracuji ve své disertační práci.“
I pro Zuzanu je užité umění vyčerpané téma. A tak užitý objekt jako takový opouští a věnuje se volnému umění. O koncepci sochařských objektů diskutuje se svým přítelem, sochařem Markem Štullerem.
„Neumím nad svou tvorbou přemýšlet dvojrozměrně. Všechny kresby a malby, které mám, slouží pouze jako studie k obrazu na trojrozměrném objektu. Nedokážu to oddělit, kresba je jen součástí mého uměleckého procesu,“ odpovídá Zuzana na otázku, zda ji někdy nenapadlo věnovat se malbě, když na keramické vázy nebo popelníky maluje znepokojivé, leč dokonalé výjevy se sexuální tematikou. „Když někdo sleduje moje sociální sítě, může si myslet, že většinu svého času se dívám na porno a zbytek trávím v hospodě,“ směje se a vysvětluje mi, proč ji zobrazení sexuality tolik zajímá. „V momentě, kdy jsem se začala věnovat levicovým, feministickým tématům, tak mě iritoval point, že společnost akceptuje jedinou podobu ženy, a to je matka, cudná žena starající se o děti, která má tradiční rodinu. Druhá poloha je kurva. Nic mezi tím neexistuje. A tak vznikl můj zájem o tyto motivy. Prostřednictvím sexuality se dají vykreslit celospolečenské vztahy, dynamika vztahů v rámci nukleární rodiny. Sexualita se váže na množství aspektů života. Zajímá mě sexualita v rámci uzavřené rodinné buňky, traumata, která přináší normalizace, jakým způsobem je provázaná s násilím, jakým způsobem to upevňuje tradiční, konzervativní hodnoty atd. Chci zpochybnit ty stávající poměry a vztahy, které všichni akceptujeme a vnímáme je jako jediné správné.“ ●
Když někdo sleduje moje sociální sítě, může si
myslet, že se 90 % svého času dívám na porno a zbylých deset jsem v hospodě. K mnoha zobrazeným výjevům jsem si dohledávala pornografické motivy, živé modely se mi totiž sehnat nedaří.
❶ Zuzana Svatik ve svém bratislavském ateliéru, který sdílí s ilustrátorem Michalem Šumichrastem.
❷ Popelník Snake move jakožto Hadí pohyb, ručně tvarovaná glazovaná hlína, zlatý lister, výška 42 cm a růžová váza Other stories (v. 57 cm) také vyrobená ručně z glazované hlíny s motivem „fotra“ sledujícího porno v kulisách tradičního obývacího pokoje. Na zdi
přípravné studie k soše Exhibicionista.
❸ Keramická fontána Various peeing methods / Fountain style (v. 94 cm) zdobila terasu Telegraphu na Zuzanině výstavě.
❹ Přípravné kresby k dalším objektům.
❺ Autorka nám názorně předvedla, jak to vypadá, když stříká barvou hotový keramický objekt. V tomto případě jsme ale barvu
nahradili vodou, protože produkt ještě neměl finální podobu.
❻ Odporný tlustý chlap se zlatým křížem na krku exhibuje v parku. „Křesťanské hodnoty, které jsou propagovány jako jediné správné, už by se měly od našich životů odstřihnout,“ tvrdí Zuzana Svatik.
❼ Shop early, relax later, ručně modelovaná glazovaná hlina, zlatý lister, v. 50 cm, 2022.
❽ First anal quest, ručně modelovaná glazovaná hlína, zlatý lister, v. 47 cm, 2023.
❾ Barking up the wrong tree, ručně modelovaná glazovaná hlína, zlatý lister 78 cm, v. 2023.
@zuzana_svatik
Svět mezi dvěma
TEXT Eliška Vrbová FOTO Lenka Némethová
„Přišli jsme do prázdného a ošuntělého bytu v tříposchoďovém domě ze šedesátých let s přímým výhledem na meandr ramene řeky Zihl,“ vzpomíná na první dojmy z návštěvy ve švýcarském Nidau nedaleko Bernu architekt Rado Buzinkay. Dispozice prostoru podle něj fungovala dobře, jen chodba působila tmavě a na první pohled ho zaujalo umyvadlo umístěné mezi ložnicemi. Právě tento prvek se slovenský architektonický ateliér BEEF rozhodl v bytě ponechat.
„Projekt jsme kreslili během pandemie, takže nám přišlo celkem vhodné, aby umyvadlo v chodbě zůstalo. Povýšili jsme ho ale na objekt,“ upřesňuje Rado a dodává,
že takové řešení rozšiřuje tradiční chápání dispozice a nabízí otevřenější přechod mezi jednotlivými zónami. Ty jsou v bytě s plochou 114 metrů čtverečních celkem tři a propojují je dva unikátní truhlářské prvky vyrobené na míru — jedním z nich je kulatý otvor vedoucí ze vstupní haly do denní části. Kromě toho, že opticky zvětšuje chodbu a slouží jako praktický nábytek, je také součástí jídelního sezení. „Toto místo v samotném středu bytu si na čtení a hraní oblíbila zejména nejmladší obyvatelka,“ prozrazuje architekt.
Druhým specifickým truhlářským prvkem je hranatý portál oddělující denní a noční zónu. Právě v něm je umístěné umyvadlo z přírodního kamene. Průhled skrz oba portály je důležitým aspektem návrhu — vzniklo tak plynulé vizuální propojení jednotlivých funkčních zón, což zvyšuje pocit vzdušnosti a otevřenosti prostoru. Díky velkorysým proskleným plochám v kuchyni a obývacím pokoji se celá denní část přirozeně přesouvá na terasu s výhledem na kanál a světlo tak může plynout celou hloubkou interiéru.
Ačkoliv byt využívá původní striktní rozdělení půdorysu, architekti Rado Buzinkay, Andrej Ferenčík a Ján Šimko od začátku věděli, že budou chtít změnit polohu kuchyně. Ta se po rekonstrukci stala centrem bytu, přece jen klíčovou roli sehrává i v rodinném životě. „Svojí omezenou výměrou a polohou nepůsobila původní kuchyně adekvátně k velikosti půdorysu. Přesunuli jsme ji do hlavního prostoru propojeného s obývacím pokojem a s jídelnou se sezením ve zmíněném kruhovém otvoru. Z té původní jsme vytvořili takzvanou černou kuchyň, což je skrytý prostor, kde je možné elegantně schovat praktické potřeby do domácnosti. Tím se zachovává minimalistický vzhled, čistota a funkčnost bez narušení estetiky,“ vysvětluje Rado. Kolektiv architektů BEEF z Bratislavy si pochvaluje spolupráci se švýcarskými realizačními firmami a stavebním dozorem. „Byla to skutečně precizní a strukturovaná práce. Místy to byla i multikulturní akce. Majitelé bytu jsou Rakušan a Švýcarka z francouzsky mluvícího kantonu. Realizační firmy pocházely z různých dalších kantonů a truhlář ze Slovenska. Někdy se tu tedy mluvilo až čtyřmi jazyky najednou,“ vzpomíná s úsměvem Rado. ●
❶ Byt je rozdělený do tří jasně definovaných zón propojených dvěma unikátními truhlářskými prvky vyrobenými na míru. Ty dodávají vizuální dynamiku a vzdušnost.
❷ U kuchyně architekti změnili její polohu, přesunuli ji do hlavního prostoru. Z té původní vytvořili takzvanou černou kuchyni na ukládání praktických potřeb do domácnosti.
❸ Pro architekty bylo důležité prosvětlit vstupní část. Rozhodli se zde zachovat původní neobvyklý prvek umyvadla umístěného v chodbě a povýšili ho na objekt z přírodního kamene.
❹ Interiér bytu v Nidau tvoří přírodní dřevo a jemné neutrální barvy spolu s akcenty starorůžové a pastelově zelené. Objevují se i detaily ve tvaru písmene X.
❺ Prosvětlení vstupní chodby architekti docílili specifickým kruhovým otvorem. Ten slouží zároveň jako praktický nábytek v předsíni a také jako součást jídelního sezení.
Architektonický ateliér z Varšavy vyslal v říjnu do Prahy své zástupce, aby zde převzali cenu PULSE za projekt interiéru pivnice v pivovaru
Tenczynek. Využili jsme příležitosti a se zakladatelem Projektu Praga
Marcinem Garbackim a jeho kolegyní Zofií Stachura jsme si ve velmi přátelském duchu povídali o jejich práci rozkročené mezi velké
veřejné stavby a menší gastro projekty, ale třeba i o tom, co Marcinovi vozila jeho maminka ze služebních cest do Československa.
Projekt Praga
❶❷❸❹❺
Budova studentských kolejí Varšavské univerzity je první veřejnou budovou, kterou Projekt Praga po sedmi letech práce dokončil. Od podzimu v nich bydlí první studenti.
„Už sedm let se v našem ateliéru věnujeme převážně veřejným budovám. Účastníme se velkých architektonických soutěží, ale tato práce je běh na dlouhou trať. Teď jsme například dokončili projekt studentských kolejí pro Varšavskou univerzitu, na kterém jsme začali pracovat v roce 2017, a další na své dokončení teprve čekají. Proto se občas pouštíme do menších zakázek, interiérů restaurací nebo barů, odehrávají se v úplně jiném časovém horizontu. Má to rychlý efekt a my za sebou vidíme odvedenou práci,“ říká Marcin Garbacki hned na úvod našeho povídání.
Projekt Praga založil v roce 2015 se svou přítelkyní a kolegyní Karolinou Tunajek a protože studio sídlilo ve varšavské čtvrti Praga a oni měli možnost realizovat tam své první projekty, název se nabízel sám. I když se později přestěhovali do jiné části města a rozrostli se o dalších 11 kolegyň a kolegů, nebyl důvod ho měnit.
Začátek jejich praxe se nesl ve znamení konverzí starých průmyslových budov. „Bylo to několik menších staveb, naše práce spočívala i v tom, že jsme analyzovali, jaké nové funkce by měly dostat. Z jedné se stala umělecká galerie, z další třeba restaurace. Všechny naše projekty hlavně zpočátku musely nějakým způsobem komunikovat s již existující architekturou, navázat na kontext. Například jsme také stavěli domek na střeše starého domu, to byla docela divoká práce. Dělali jsme intervenci do →
❹
Chceme se věnovat sektoru veřejných budov, účastnit se soutěží, nemáme zájem o projekty obytných domů, protože pracujete pod diktátem developerů a v podstatě nemáte volnou ruku pro autorský design.
poválečné modernistické budovy muzea moderního umění ve Varšavě. Teprve až v roce 2017, kdy jsme vyhráli soutěž pro Varšavskou univerzitu na Katedru psychologie a studentské koleje, jsme dostali šanci navrhnout úplně novou budovu,“ vzpomíná Marcin. Architekturu studoval ve Varšavě, ale přiznal, že po dvou letech měl chuť ze školy odejít. Zachránila ho roční stáž v Paříži, kde si uvědomil, že tuhle práci chce opravdu dělat. Po návratu tedy dostudoval a krátce pracoval pro polského architekta Stanislawa Fischera.
Současná podoba studia Projekt Praga mu vyhovuje. „V počtu 13 lidí si můžeme vybírat, co budeme dělat. Chceme se věnovat sektoru veřejných budov, účastnit se soutěží, nemáme zájem o projekty obytných domů, protože pracujete pod diktátem developerů a v podstatě nemáte volnou ruku pro autorský design. Už se ale nechceme rozšiřovat.“
V roce 2014 se k týmu přidala také Zofia Stachura, která s Marcinem přebírala cenu PULSE za pivnici Tenczynek. Měla z ní neskrývanou radost, protože právě ona měla projekt na starost. „Je to malý, lokální pivovar ležící mezi Krakovem a Katovicemi. Vaří řemeslné pivo a dělají vodku. V našem návrhu jsme se inspirovali jejich konceptem postaveným na řemesle, takže co šlo, jsme v interiéru podřídili řemeslnému designu. Chtěli jsme zachovat původní historický klenutý prostor, přistupovali jsme k němu s respektem. Nedělali jsme ani tolik rekonstrukci, spíš jsme prostor očistili od nežádoucích nánosů a snažili jsme se použít co nejvíce přírodních materiálů. Objevují se zde ručně vyráběné keramické dlaždice, hliněná stínidla lamp, dřevěná podlaha, dřevěný nábytek od Artura →
Czajky, lampa zavěšená u vchodu je umělecký kousek od varšavského výtvarníka, další lokální řemeslníci dělali kovové prvky. Všechno bylo vyrobeno v Polsku podle našich návrhů,“ popisuje Zofia.
Aktuálně dokončeným projektem studia jsou již zmíněné studentské koleje ve Varšavě. Dnes už v nich bydlí studenti a užívají si první nové univerzitní ubytování, které v polském hlavním městě vzniklo po dlouhých 50 letech. Studio vyhrálo architektonickou soutěž, ačkoli svým projektem vlastně porušilo zadání. Budova měla stát na půdorysu čtverce s vnitřním dvorem. „My jsme ale jednotlivá křídla koncipovali do kříže, abychom mohli více zasáhnout do okolí — navrhli jsme například prostor pro ukládání kol a vznikla další příjemná polouzavřená náměstíčka. Interiéru dominuje beton, dřevo, barevná paleta je trochu podobná té v Tenczynku, jednoduché lineární lampy jsme sestavili do geometrických kompozic.“ Studenti
tu mají k dispozici kromě menších pokojů i velkoryse vybavené kuchyně i společné studovny a lounge. V horizontu několika měsíců bude dokončena další novostavba, Katedra psychologie Varšavské univerzity, kterou také navrhovala Zofia Stachura. „Polská psychologická škola má ve světě docela dobrý zvuk, takže si důstojnou budovu určitě zaslouží,“ kvitují oba architekti. Na mou otázku, čím to je, že se v Polsku poslední dobou staví tolik velkých veřejných staveb například oproti Česku, mají oba jednoduchou odpověď. „Protože u nás dosud chyběly. Školy, univerzity, muzea, galerie. V Česku oproti tomu máte překrásnou architekturu,“ říká Marcin a náš rozhovor se rychle stočí na to, jak mu maminka vozila z Československa sportovní boty nebo brusle na hokej, dnes miluje kola Festka, ale hlavně obdivuje český design a architekturu a naši schopnost užívat si života, což přikládá sekularismu, který je velmi osvobozující. ●
❻ Projekt, který zvítězil v soutěži PULSE AWARDS 2024, hospoda v pivovaru Tenczynek.
❼ Pivní bar Perłowa z roku 2014 najdete v polské Lublini.
❽ Restaurace Amici z roku 2023 ve Varšavě.
❾ Příští rok by měla být dokončena budova odvolacího soudu ve Varšavě.
Kromě studentských kolejí navrhovali architekti z Projektu Praga pro Varšavskou univerzitu také Katedru psychologie. Bude dokončena na jaře příštího roku.
Nechte se vyvést z omylu a začněte vnímat zdánlivě nepodstatné a často přehlížené detaily města úplně jinýma očima. Autoři slavného amerického podcastu 99 % Invisible odhalují fascinující příběhy ukryté za architekturou, urbanismem a životě ve městě.
Vydalo nakladatelství Institutu plánování a rozvoje Prahy www.iprpraha.cz/nakladatelstvi
Deyan Sudjic
S historikem, kurátorem, publicistou a bývalým ředitelem londýnského Design Musea Deyanem Sudjicem jsme se setkali po jeho úvodní prezentaci o identitě středoevropského designu na mezinárodní konferenci PULSE v Praze. Zjistili jsme, jak jako teoretik designu začínal, jaké příběhy ho fascinují a kterou nejvýznamnější osobnost historie architektury potkal osobně a s kým se přátelil.
TEXT Adam Štěch FOTO Martin Faltejsek
AŠ Kdy jste se začal plně věnovat designu jako oboru vašeho zájmu a jak tehdy vypadala londýnská designérská scéna?
DS Školu jsem dokončil v sedmdesátých letech. Londýn byl zcela jiným městem, žilo v něm tehdy velmi málo lidí v porovnání s dneškem, ale i s minulostí. Ještě před druhou světovou válkou měl Londýn 9 milionů obyvatel. Ale po válce to šlo strmě dolů na asi 6,5 milionu. A od té doby se tento údaj držel až do poloviny devadesátých let, kdy se Londýn začal opět zaplňovat novými obyvateli. Když jsem studoval, tak byl Londýn poměrně chudé město, což mělo určité výhody. Mohli jsme si dovolit levné bydlení i pronájmy kanceláří. Na stranu druhou to byl moment, kdy mnoho lidí ztratilo víru v modernismus, který byl v hluboké krizi. Ukázalo se totiž, že vysněná utopie se nekoná. I proto to bylo období vzdoru a nových experimentů. Vznikala zcela nová generace designérů, mezi kterými byli Ron Arad, Tom Dixon nebo Jasper Morrison. Jejich začátky byly ale velmi těžké. Neměli práci a chyběli jim klienti. Museli hledat alternativní cesty, jak se v designu prosadit. Vedlo je to tak především k tvorbě autorského, řemeslného designu.
AŠ Vzpomínáte si, koho jste v oblasti architektury nebo designu poznal jako prvního?
DS Nejdříve jsem se mnohem více pohyboval v architektonických kruzích. Design a umění přišly později. Možná jeden z vůbec prvních byl Jan Kaplický, který emigroval v roce 1968 z Prahy. Spojoval nás podobný původ.
AŠ V roce 1983 jste si nechal od Kaplického navrhnout rekonstrukci svého nového bytu. Byli jste přátelé?
DS Ano. S Janem Kaplickým jsem se seznámil přes Evu Jiřičnou. Na počátku osmdesátých let pracoval ve studiu Normana Fostera a dříve spolupracoval s Richardem Rogersem. Byl s ním, když společně s Renzem Pianem vyhráli soutěž na Centre Pompidou v Paříži. Tak jsme se s Janem poznali. Jan a jeho přítel David Nixon pak založili Future Systems. Jejich studio bylo v některých ohledech jakýmsi fantastickým a utopickým projektem. Scházeli jsme se alespoň jednou týdně a povídali si. Jan měl rád drby, takže bylo pořád o čem mluvit.
AŠ Dal jste mu v designu vašeho bytu kompletní svobodu?
DS Nic takového jako úplná svoboda neexistuje. Existoval rozpočet, který byl ve skutečnosti 20 000 liber. Teď to nic není, ale před 30 lety to bylo docela hodně peněz. Jan dělal v té době pozoruhodné technicistní fotomontáže, například dům pro pilota vrtulníku. Takže jsem věděl, do čeho jdu. Nakonec přišel s magickými kresbami, které znázorňovaly vesmírnou loď zaparkovanou uvnitř velmi konvenčního londýnského domu. To mě bavilo.
AŠ Zmínil jste Evu Jiřičnou. Byla to tehdejší Janova přítelkyně. Objevila se i na úplně první obálce vašeho časopisu Blueprint. Pokud byste je oba mohl nějak zařadit do dějin architektury, jak byste je popsal?
DS Janovy myšlenky se vyvíjely a měnily s tím, jak zkoumal architekturu. Určitě je to vidět na jeho fascinaci vesmírnými loděmi, letadly a technologií obecně. To se propisovalo i do Eviny tvorby. A to velmi dobře zapadalo do londýnské scény osmdesátých let. Jana ale zaujal také Oscar Niemeyer. A jak se jeho kariéra vyvíjela, začal se více zajímat o organické formy.
AŠ Stojíte za vznikem jednoho z nejzásadnějších časopisů o architektuře osmdesátých let. Jak jste vlastně založil Blueprint?
DS Začalo to jako sranda. Nejdříve jsme oslovili různé slavné architekty, jako byli Richard Rogers, Norman Foster nebo Terry Farrell, aby náš nový časopis podpořili. Nakonec jsme vybrali asi 25 000 liber a s takovou částkou už jsme byli schopni něco udělat. Chtěli jsme vydávat časopis, který bude charakterově blízký novinám. Proto jsme zvolili velký formát. Pronajali jsme si kancelář a najali inzertní tým, a tím se to celé stalo už docela vážné. →
V podstatě jsme začali fungovat jako agentura. Dělali jsme i další časopisy, například pro galerii Tate.
AŠ Jak jste vnímal tehdejší nastupující designérskou scénu kolem Rona Arada a dalších?
DS Každá generace výtvarníků má nutkání se vymezit té, která byla před ní. V podstatě řada designérů a umělců založila své kariéry na negaci předchozí generace. My jako novináři jsme je rádi podpořili a myslím, že z toho měly užitek obě strany. Vzpomínám si, že jsme například psali o mladičké Zaže Hadid a na základě našeho článku ji do Vitra Campusu pozval Rolf Fehlbaum, aby navrhla svou legendární hasičskou stanici. Momentálně s Rolfem pracuji na knížce. Zítra kvůli tomu letím do Basileje.
AŠ Byl jste také editorem časopisu Domus. To musela být výjimečně zajímavá práce.
DS Bylo to mezi roky 2000 a 2004. Bylo to něco, jako když dostanete klíčky od Rolls-Royce. Pracoval jsem za stolem, který Gio Ponti navrhl pro prvního vydavatele časopisu. Měl jsem natolik dobrý honorář, že jsem si mohl dovolit byt v Miláně, automobil a každý týden létat domů do Londýna. Měli jsme dostatečný rozpočet na to poslat fotografy nafotit nové stavby do Japonska nebo Číny. Myslím si, že to byl poslední moment, kdy takové rozpočty časopisy o architektuře měly. Moc jsem si to užil.
AŠ Domus má velmi komplexní a dlouhou historii. Jak jste k jeho obsahu přistoupil vy? Bylo těžké navázat na takové osobnosti, jako byli Gio Ponti, Alessandro Mendini nebo Francois Burkhardt?
DS Chtěl jsem se věnovat stejně architektuře i designu a usadit je do širšího společenského a kulturního kontextu. Proto jsme psali hodně i o módě. Byl jsem možná vůbec prvním šéfredaktorem Domusu, který měl zkušenosti s novinařinou. Většina velkých osobností na této pozici byli praktikující architekti. Myslím si, že nikdo z mých předchůdců nikdy nevstoupil do inzertního oddělení, což já dělal běžně. Měl jsem k tomu novinářskému světu zkrátka blíže.
AŠ Ještě se vrátím zpět v čase. Z novináře a editora jste se také stal kurátorem. Bylo složité přizpůsobit se nové roli?
DS Když to v Blueprintu už moc dobře nešlo a já byl tehdy profesorem na Universität für angewandte Kunst ve Vídni, dostal jsem v roce 1999 práci v Glasgow v rámci jejich lokálního festivalu architektury a designu. To mi dalo šanci se trochu naučit fungovat jako kurátor i jako ředitel velké akce.
AŠ Později jste se stal ředitelem londýnského Design Musea. Na jaké projekty rád vzpomínáte?
DS Skvělá byla spolupráce se Zahou Hadid, s níž jsme připravili jednu z jejích prvních velkých výstav ve Velké Británii. Posléze jsme spolupracovali několikrát. Jen jsem si v roce 2007, kdy jsme spolu dělali další výstavu, neuvědomil, že místo šesti lidí jich má ve studiu už 250. I přesto byla Zaha velmi loajální a přátelská. Také mě moc bavila výstava o Stanleym Kubrickovi.
AŠ Zaha Hadid mimo jiné vycházela ze sovětského konstruktivismu, který vás zajímá, nedávno jste však napsal biografii hlavního Stalinova architekta Borise Iofana, hlavního představitele socialistického realismu. Co vás na jeho osudu tak fascinuje?
DS Zajímá mě problematika autoritářství a jeho vliv na architekturu. Rodina Borise Iofana kdysi prodávala nějaké jeho kresby, a tak jsem se dostal do jeho moskevského bytu. Nacházel se ve stejném stavu, jako když Iofan v roce 1977 zemřel. Byl plný telegramů se Stalinem i Molotovem. Fascinující sonda do osudu jednoho architekta spojeného s největším diktátorem minulého století. To jsem si nemohl nechat ujít. →
DEYAN SUDJIC
*1952 Britský autor a kurátor specializující se na design a architekturu. V roce 1983 spoluzaložil s Peterem Murrayem a Simonem Estersonem měsíčník Blueprint. Působil jako kritik designu a architektury pro The Observer, byl děkanem Fakulty umění, designu a architektury na Kingston University a hostujícím profesorem na Royal College of Art. V roce 1999 se stal ředitelem programu festivalu City of Architecture and Design v Glasgow a v roce 2002 ředitelem Bienále architektury v Benátkách. V roce 2006 se stal Sudjic ředitelem Design Musea v Londýně. Je autorem řady monografických i teoretických publikací či výstav o předních osobnostech historie designu.
OD ČASOPISŮ K VÝSTAVÁM
❶ THE 100 MILE CITY
Publikace z roku 1992 zkoumá, jak tradiční město získalo svou novou podobu a proměny ukazuje prostřednictvím změn v pěti světových metropolích: Londýně, Los Angeles, Tokiu, Paříži a New Yorku.
❷ SHIRO KURAMATA
Monografie o japonském designérovi Shiro Kuramatovi je nejobsáhlejší knihou, která o něm byla kdy zpracována. Obsahuje kritické eseje i kompletní katalog designérova rozsáhlého díla.
❸ STANLEY KUBRICK
V roce 2019 uspořádal Sudjic soubornou výstavu tvorby legendárního filmového režiséra Stanleyho Kubricka, zkoumající jedinečné souvislosti procesu kreativního designu při natáčení filmu z pozice vypravěče, režiséra i střihače.
❹ JOHN PAWSON
Minimalistický architekt John Pawson patří mezi Sudjicovy dobré přátele. Tato biografie spojuje život a tvorbu Pawsona s jeho zájmy nebo klienty. Kniha vypráví příběhy a anekdoty o jeho práci pro osobnosti, jako je Bruce Chatwin, Calvin Klein, Karl Lagerfeld, Shiro Kuramata a Martha Stewart.
❺ DOMUS
Deyan Sudjic působil jako šéfredaktor italského časopisu Domus po dobu čtyř let. Během jeho éry zažíval magazín jedno z posledních zlatých období.
❻ BLUEPRINT
Magazín, který Sudjic spoluzaložil v roce 1983, patřil k nejdůležitějším periodikům o designu a architektuře osmdesátých let.
❻ BENÁTSKÉ BIENÁLE
Jako ředitel Bienále architektury v Benátkách v roce 2002 byl Sudjic vůbec prvním britským kurátorem této výstavy. Pod názvem Next představoval nové práce z celého světa, od Číny a Austrálie po Velkou Británii a Japonsko.
FOTO archiv Deyana Sudjice
AŠ Co jste o Iofanovi zjistil?
DS Zjistil jsem, že neexistují hranice toho, co by člověk neudělal, aby zůstal naživu. Představoval jsem si, co bych asi tak dělal, kdybych byl v jeho kůži. Měl bych kuráž se postavit režimu? Zároveň jsem nezjistil, že by se přímo on podílel na nějakých zločinech a represích proti kolegům. Myslím si, že chtěl pouze přežít, a proto pro Stalina musel pracovat. Pokračoval v práci pro něj i přesto, že byli někteří jeho přátelé a kolegové režimem zlikvidováni.
AŠ Politika je jedním z důležitých faktorů, který zásadně ovlivňuje design a architekturu. Ani meziválečná Itálie není výjimkou. Zabýval jste se tímto tématem i tam? Dokonce již zmíněný architekt Gio Ponti pracoval v době mussoliniovského fašismu.
DS Určitě. Když jsem byl v londýnském Design Museu, měli jsme výstavu o Gio Pontim. Na jedné fotografii stál v interiéru budovy Montecatini, kterou dokončil v Miláně v polovině třicátých let, a za ním visel portrét Benita Mussoliniho. Poté jsem měl také spory s vdovou po Ettore Sottsassovi, když jsem ji konfrontoval s faktem, že Sottsass jako student vstoupil do fašistické strany, dokonce byl součástí Mussoliniho armády. Architekt Franco Albini mu prý po válce řekl, že by se měl stydět.
AŠ To jsou opravdu velmi zajímavé zákulisní informace. Které další kapitoly historie designu a architektury podle vás stále čekají na objevení a na obsáhlejší výzkum?
DS Myslím si, že bychom se měli především zabývat komplexností, jak se ty všechny věci staly. Máme tendence glorifikovat designéry jako hrdiny, jako génie. Ale myslím si, že to tak zdaleka není. Když se například kouknete na iPhone… Dotykový displej nevymyslel Apple, ale „pouze“ ho zdokonalil a uměl ho dobře aplikovat. Jaký proces tomu ale předcházel, už moc neřešíme.
AŠ Sledujete, co se děje na muzeální scéně? Zajímají vás výstavy, které o designu vznikají po celém světě?
DS Ano, velmi. Zrovna mě zaujala výstava amerického brutalistického architekta Paula Rudolpha v Metropolitním muzeu v New Yorku.
AŠ Když jsme u Rudolpha, vybaví se vám nějaké setkání s takto významnou osobností architektury?
DS Potkal jsem se s Oscarem Niemeyerem v jeho ateliéru v Rio de Janeiru. Myslím, že to bylo v roce 1996. Jel jsem tehdy do Brazílie s designérem Nigelem Coatesem. Měl s námi letět i Jan Kaplický, ale nakonec to vzdal. Nechtělo se mu cestovat ekonomickou třídou. Udělal ale velkou chybu, Niemeyer nám daroval i jednu kresbu.
AŠ Vaše kniha B jako Bauhaus se stala světovým bestsellerem, který seznamuje veřejnost se světem architektury a designu. Jak tato myšlenka vznikla?
DS Původně mě oslovilo britské vydavatelství Penguin, abych napsal slovník o designu. Bylo to ale v době, kdy se už naplno rozjížděl internet a psát obecný slovník vlastně nemělo smysl. Tak jsem vymyslel něco více osobního a vznikla publikace B jako Bauhaus, kde každé písmeno v abecedě uvádí jeden příběh z historie i současnosti designu a architektury.
AŠ Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec je vaše monografie japonského designéra Shira Kuramaty. A zrovna za dva dny odjíždím do Japonska, tak se těším, že navštívím bar Comblé, jeden z mála jeho zachovalých interiérů.
DS Zajímavé. Já taky jedu příští týden do Japonska. Tak si tam spolu dáme drink. ●
Návrat do budoucnosti
Naleštěný chrom, černá žula, sklo a dokonale uhlazený beton se v osmdesátých letech staly pro japonského architekta Shina Takamatsu materiály nového věku. Svými extraordinárními stavbami přivedl Japonsko na práh budoucnosti.
Architektonické komiksy Vladimira 518, které připravoval pro časopis ERA 21, se mi poprvé dostaly do rukou někdy v roce 2006. PSH (Peneři Strýčka Homeboye) jsem tehdy neposlouchal a jméno českého rapera ve spojení s architekturou mě hodně překvapilo. Nejvíce mě zaujal komiks o fiktivním českém architektovi Stanislavu Hauerovi, který po roce 1968 emigroval do Argentiny (viz str. 46). Zpočátku jsem netušil, že se jedná o pouhou fantazii, ale i poté, co jsem tomu přišel na kloub, mě smyšlený příběh fascinoval. Mladý historik architektury, alter ego Vladimira 518, v něm jede do jihoamerické země, aby vypátral pozdní stavby českého emigranta. Dnes si uvědomuji, že mi tento moment dost možná změnil život a přispěl k mé motivaci věnovat svůj čas architektonickým expedicím. Těch už jsem od té doby podnikl řadu, konkrétně asi do 50 zemí světa. Jednou z posledních byla letos na podzim cesta do Japonska.
Podobně jako se Vladimir 518 inspiroval při kreslení komiksu sci-fi architekturou filmu Star Wars, připomínaly mi stavby japonského architekta Shina Takamatsu kosmické lodě nebo orbitální stanice. Když jsem před osmi lety stál poprvé před jednou budovou tohoto vizionáře, měl jsem pocit, že se dotýkám budoucnosti. Na rozdíl od smyšleného komiksu se architektonické sci-fi Shina Takamatsu totiž v osmdesátých letech stalo realitou. V té době jsem ještě netušil, že se s Vladimirem 518 za pár let setkám osobně a navzájem se vyznáme k obdivu právě k tomuto specifickému japonskému architektovi. Některé jeho stavby jsem navštívil už během své první cesty do Japonska a letos jsem jich do své sbírky ještě pár přidal.
Shin Takamatsu působil a stavěl především v Kjótu. Patří k silné generaci japonských architektů, kteří v průběhu osmdesátých let experimentovali s různorodými postmoderními koncepcemi. Jejich architektura jako by často vůbec nesouvisela se svým okolím a do prostředí japonských měst vnášela futuristické vize technokratického světa. Mnohdy bizarní projekty, v nichž se nevyhýbali použití drahých materiálů nebo nepříliš praktických prostorových řešení, vznikaly v době extrémně
„Zadumané,
obsesivně komponované a detailně zpracované budovy jsou v západním světě nejvíce známé z jeho precizních, ‚piranesiovsky‘ šerosvitných kreseb. Ty sice působí silným dojmem, teprve návštěvou jeho děl lze ale plně vstřebat mimořádné bohatství těchto staveb.“
Adam Nathaniel Furman
dynamického hospodářského růstu, který Japonsko v té době zažívalo. V pracích tvůrců, jako byli Takamatsu nebo Hiroyuki Wakabayashi a Makoto Sei Watanabe, se tehdy zhmotnily vize celé generace výstředních utopických architektonických snílků. Stavby, připomínající roboty, stroje nebo fiktivní budovy z japonských komiksů studia Ghibli či komiksů manga, měnily v osmdesátých letech charakter japonských velkoměst.
„Vnitřně nejvíce koherentní a nejzajímavější dílo z tohoto období vytvořil právě Shin Takamatsu. Zadumané, obsesivně komponované a detailně zpracované budovy jsou v západním světě nejvíce známé z jeho precizních, ‚piranesiovsky‘ šerosvitných kreseb. Ty sice působí silným dojmem, teprve návštěvou jeho děl lze ale plně vstřebat mimořádné bohatství těchto staveb,“ píše o jeho tvorbě britský architekt a znalec postmoderny Adam Nathaniel Furman. Právě v Takamatsově architektuře se technologický idealismus vzepjal ke svému poslednímu a možná vůbec nejvelkolepějšímu úspěchu.
Takamatsovy stavby rostly na parcelách, jejichž ceny byly astronomické. Například za jeden metr čtvereční v tokijské Ginze zaplatili tehdejší investoři neuvěřitelných 750 000 USD. Japonsko naplno zasáhl konzumní svět, velká města se proměnila v neutichající kaleidoskopy barev digitálních obrazovek a rachotících a pípajících automatů. Země žila v realitě, kterou si zbytek světa ani nedokázal představit. Stavby Shina Takamatsu patří v tomto ohledu mezi relikty časů, kdy se lidská civilizace alespoň konečky svých prstů dotkla na několik málo vteřin budoucnosti. Dnes, s vědomím následného nepříliš perspektivního ekonomického vývoje po splasknutí uměle udržované bubliny v devadesátých →
❶ Zubní klinika Pharaoh v Kjótu patří k Takamatsovým nejznámějším dílům. Navrhl ji v roce 1984. Betonovou fasádu doplnil kulatými okny a rohovými věžemi, připomínajícími proudnicovou architekturu třicátých let.
❷ Detail vstupu do kliniky Pharaoh s typickými kulatými okny na předimenzovaných pantech.
❸ V roce 1983 postavil Takamatsu zubní kliniku Ark. Její objem je zakončen masivním kovovým koncovým oknem a obsahuje řadu kovem potažených věžiček připomínajících korunu podobnou stroji.
❹ Lucerny se svými nýtovanými konstrukcemi podobají eklektickým vizím dopravních prostředků a dalších vynálezů ze stránek románů francouzského spisovatele Julese Verna, který by si s Takamatsem jistě rozuměl.
letech, se zdají být jen jakousi hříčkou, kuriozitou, která v dnešní době ekologické a politické krize zcela ztratila relevanci. Není se tak čemu divit, že některé extrémně předražené, nehospodárné a často zcela nepraktické a přesto krásné a působivé budovy Shina Takamatsu už dávno neexistují. Pátrání po těch zbývajících ve mně vyvolalo podobný pocit, jako když Vladimir 518 ve svém komiksu o Stanislavu Hauerovi našel jeho privátní dům ve tvaru Darth Vaderovy hvězdy. I Takamatsu dosáhl svými architektonickými vesmírnými koráby prahu nových realit a zatím nepoznaných světů. ●
❺ I v samotném historickém centru Kjóta najdete několik jeho staveb, včetně této kancelářské budovy z konce osmdesátých let.
❻ Jedna z pozdějších realizací Shina Takamatsu je kancelářská budova Earthtecture Sub-1 v Tokiu, kterou navrhl v roce 1991. Její hlavní prostory se nacházejí v podzemí.
❼ Detail zábradlí kancelářské budovy v Kjótu připomíná robotickou technologii i eklektické prvky litinové architektury 19. století.
❽ Galerie Koboku v podobě velkého kovového válce vznikla v roce 1978.
❾ Octagon Ebisu z roku 1992 zaujímá rohový pozemek v centru Tokia. Se svými kruhovými kovovými okny a opláštěním ve tvaru šípu ztělesňuje v celé své kráse strojní imaginaci Shina Takamatsu.
Tereza má parfém...
TEXT
Filip Beránek, Jakub Straka
… a ne ledajaký. Voní po yuzu, bazalce, v jeho srdci se ukrývá nejdražší parfumářská ingredience, kořen kosatce, a místo názvu mu Tereza Ramba vymyslela rovnou celou báseň. Jedná se o vůbec první produkt nové kosmetické značky JAS, kterou herečka založila se svým manželem Matyášem a která by se brzy měla rozšířit i o tělovou, vlasovou a pleťovou péči.
Nápad vytvořit vlastní kosmetickou řadu vznikl v hlavě jedné z nejpopulárnějších českých influencerek už před lety. „Jeli jsme na víkend do Krkonoš a ačkoli jsem si oblečení dokázala sbalit velice úsporně do jednoho malého kufru, kosmetika mi doslova přetékala z několika tašek. Miluji krémy, olejíčky, mastičky, vůně, utrácím za ně poměrně dost peněz, tak proč je raději neinvestovat do vývoje vlastní značky?
Dneska už vím, že díky svojí práci dokážu pozitivně ovlivnit smýšlení spousty lidí, možná je dokonce i vzdělávat. Napadlo mě tedy, že vytvořím ‚hýčkající‘ řadu, která nebude slibovat nemožné, jako je dvojnásobný počet vlasů nebo omládnutí za tři týdny, ale která bude tím nejlepším a hlavně nejzdravějším pro vlasy, pleť nebo pokožku,“ vysvětluje prvotní nápad Tereza.
JAS by měl být tak trochu opakem hereččiny linie oblečení Láska je, která nabízí praktické a ležérní modely pro volný čas a již vytvořila Tereza doslova doma na koleni, rovněž se svým mužem. „Láska je vznikla naprosto organicky, hlavním kritériem byly kvalitní udržitelné materiály a funkční střihy. Samozřejmě jsme také hledali prvotřídní výrobce, vytvářeli prototypy, ale u JASu jsem od začátku věděla,
že počáteční investice a nároky musí být výrazně vyšší.“
Možná i proto se projekt několikrát zasekl a nejednou to dokonce vypadalo, že ho Tereza zastaví. „Původně jsme chtěli začít se skin care, ale naše nadšení válcovaly nové a nové komplikace. Navíc je pro nás oba extrémně důležité, abychom spolupracovali s lidmi, se kterými souzníme a máme stejné hodnoty. A ty jsme objevili
v Martinovi Švachovi z Kintsugi Perfumes a Jakubovi Strakovi,“ zdůvodňuje Matyáš Ramba, proč je prvním a zatím jediným produktem JASu právě parfém. Filozofií značky by měla být upřímnost, i proto název JAS. Synonymum čistoty a světla. „Lehkost a průzračnost jsou klíčovými prvky komunikace parfému. Proto jsme zvolili jen sklo a gravírování, nikoli papír a tisk,“ vysvětluje art director Jakub
Straka, který má na starosti vizuální identitu značky. Kulatý flakón je vyrobený z čirého skla, název, respektive část verše, bude vygravírovaný ve víčku, které je také kulaté. Průhledný a kulatý je rovněž obal, takže parfém vidíte od první chvíle, aniž ho rozbalíte.
„Naše vůně ti nezaručí, že se do tebe zamiluje ten pravý, ale měla by definovat, že ty jsi ta pravá, respektive pravý. →
Nejen pro někoho, ale hlavně sám nebo sama pro sebe,“ vysvětluje Tereza Ramba a dodává, že samotný parfém vznikl intuitivně. Přestože Martin dostal zadání, ničím ho nelimitovala. „Na jednu z prvních schůzek jsem přišel a měl jsem na sobě vůni, kterou jsem vytvořil právě pro Terezu. Nic jsem jí ani Matyášovi neprozradil a jen jsem čekal na jejich reakci. Po chvíli povídání se mě oba zeptali, čím to voním. Řekl
jsem, že to je právě parfém, který jsem pro ně vytvořil, načež mi odpověděli, že to cítí celou dobu a že moc doufali, že to je on. Zapadlo to do sebe. Nejlepší věci se poskládají samy. Nepotřebují žádné dlouhé přemýšlení,“ popisuje vznik parfému jeho autor Martin Švach. Hledal přírodní, zemitou, ale zároveň svěží vůni. Proto sáhl po yuzu, bazalce, vetiveru a cedrovém dřevě. „Jako vůbec poslední ingredienci jsem přidal
kořen kosatce, který parfému dodává až gurmánsky zemitý tón. Je to velmi exkluzivní ingredience, ale není prvoplánově luxusní. Přesně to mi evokuje Tereza. Skutečné bohatství nosí v sobě,“ doplňuje Martin. „Našemu prvnímu parfému říkáme Sladkost trpkosti. Je to fragment básně, která bude po částech vygravírovaná ve víčku flakónu a kterou si nikdy nebudete mít možnost přečíst celou. Sladkost trpkosti
se dostane k žádoucí kvalitě, a tím i do výroby. „Nikam nespěcháme a rozhodně nechceme žádné kompromisy.“
I přes všechna úskalí a zpoždění by měl JAS začít zářit na pultech vybraných parfumerií v průběhu prosince. ● představuje vakuum, které nastane v každé lásce. Je o přechodovém období, o duálních pocitech, o kousnutí do zakázaného ovoce,“ vysvětluje herečka originální koncept názvu unisex vůně, ke které by mělo brzy přibýt i mýdlo, sprchový gel a krém. „A už nyní se s Martinem domlouváme na dalších parfémech.“ Skin care bude podle herečky a zakladatelky značky JAS ve vývoji ještě nějakou dobu, než
Hodinky jako status i posedlost
TEXT Adam Štěch
FOTO archiv společnosti
S majitelkou společnosti Carollinum Tamarou Kotvalovou jsme si povídali o realitě hodinářského trhu, tužbách jejích zákazníků i vizích do budoucna.
AŠ Kdy se u vás probudila láska k módě, designu a řemeslu a jak se nakonec transformovala do podoby vašeho úspěšného živobytí?
TK Vyrůstala jsem v diplomatické rodině v zahraničí a vždy jsem byla obklopena světem ambasád. Tam se zrodila moje záliba v luxusním sortimentu. Ne že by mne tak zaujaly samotné věci, ale spíše obchodní svět a velmi zajímaví lidé, kteří se v něm pohybují. Většinou se jedná o zkušené a inteligentní osobnosti, které svého úspěchu dosáhly v jiných oborech a design nebo mají módu jako sekundární profesi. Já se od nich mohu jen neustále učit. Také se mi zamlouvá, že obchod s luxusním zbožím je konzervativní a stálý.
AŠ Nakonec jste ze svého podnikání udělala rodinnou firmu. Jak se to stalo?
TK Popravdě jsem to absolutně nečekala. Teď jsem ale velmi vděčná za to, že se ve firmě sešla celá moje rodina a dokážeme mezi sebou spolupracovat. Zároveň jsem si vědoma toho, že jsem manažer společnosti a někdy se samozřejmě nějaký nesoulad vyskytne. Jinak ale fungujeme velmi dobře. Děti mají firmu rády a je to vidět. Nemyslím si, že by ji někdo zvenčí mohl „nacítit“ stejně dobře jako rodina.
AŠ Odmalička jste hodně cestovala. Přineslo vám to nějaké výhody a rozhled oproti konkurenci?
TK Cestování má svá pozitiva i negativa. Pozitivní je, že poznáte svět a nedělá vám problém se rychle adaptovat na nové prostředí. Já totiž nikdy nevydržím na jednom místě dlouhou dobu. Často se stěhuji a měním prostředí, zároveň stále cestuji jak služebně, tak soukromě. V cizině si všímám samozřejmě obchodů ze své branže a nevědomky porovnávám s Českem.
AŠ Jak jste vlastně začínala a jak tehdy vypadala scéna s luxusními obchody v Praze?
TK Manžel podnikal v automotive a já jsem měla kosmetickou firmu. Carollinum pro něj bylo spíš koníčkem, jeho hlavní byznys byl jinde. Proto do něj nechtěl moc investovat, i když to bylo na začátku potřeba. Prvních velkých investic se tak firma dočkala až v roce 2001, kdy jsem ji převzala a stala se její stoprocentní majitelkou. Šla jsem tehdy do rizika a dala do ní všechny svoje peníze. Začala pro nás éra hodinek. První značky, které jsme prodávali, byly Cartier, IWC a Montblanc, brzy na to přišly Breitling a Panerai. Už v roce 2004 se nám podařilo získat Rolex a rok poté Patek Philippe — nastartovaly úspěšnou éru Carollina jako zástupce významných hodinářských manufaktur.
Začátky podnikání bývají těžké a nám se štěstí zpočátku vyhýbalo obloukem. Pár měsíců po tom, co jsme otevřeli, nás vykradli, a ještě v tom samém roce přišla tisíciletá voda. Podnikání je o odvaze a my všichni věřili tomu, že se nám dařit bude, dali jsme do toho úplně všechno. Kdybych měla zpětně hodnotit, proč je Carollinum tak úspěšná firma, asi bych řekla, že je to o vizi majitele — dobrém lídrovi, který dává směr a motivuje, a zároveň o lidech, co ho podpoří a zachovají mu přízeň. Carollinum má drive a stojí za ním loajální lidé, co se ničeho nebojí.
AŠ Mohla byste nám přiblížit, jak funguje Carollinum dnes?
Co všechno pod jeho křídla spadá?
TK V Pařížské ulici provozujeme tři monobrandy — Rolex, Patek Philippe a Breitling — a máme multibrand Carollinum s dalšími třinácti značkami. Z našeho velkoobchodu distribuujeme další prémiové značky, jako jsou Montblanc, Hamilton, Baume & Mercier a MIDO. Nově velkoobchodně zastupujeme v České republice značku Longines. Budeme otevírat i její samostatný butik. Pokud se nám osvědčí nějaká značka v multibrandu, následně postupujeme do monobrandu (butiku), kde je úplně jiný režim. Když provozujete samostatný butik, je pravidlem, že dostáváte širší portfolio modelů a pracujete s větší marží. Děláme i věci, které jsou možná trochu nestandardní — třeba v covidu jsme otevřeli samostatný butik Breitling, kterému se daří velmi dobře. Plánujeme také větší butik pro značku Patek Philippe. Ta si u nás vybudovala nemalou sběratelskou klientelu a velkorysejší prostory si rozhodně zaslouží.
AŠ Zmínila jste Patek Philippe i Rolex. Obě jsou legendami, přece jenom jsou ale velmi odlišné.
TK Jsou to dva úplně jiné světy. Rolex je nejsilnější hodinářská značka na trhu. Díky nepřekonatelnému marketingu ji zná úplně každý. Získat ji do portfolia je ale velmi těžké, musíte splňovat vysoké nároky na kvalitu servisu, být na skvělé adrese, mít historii. Hodinky Rolex mají moderní strojky, technologicky špičkovou výrobu a zároveň je vyhledávají lidé, kteří se jimi rádi prezentují. Strojky Patek Philippe si pořizují většinou sběratelé, milovníci vysoké hodinařiny, kteří oceňují jejich sofistikovanost a zároveň nenápadnost. Mnoho modelů PP je technicky velmi náročných a mohou být pro klienty značnou výzvou. Nejsou pro každého.
AŠ Říká se o vás, že jste První dáma Pařížské ulice. Je něco, čeho byste chtěla dosáhnout v oboru módy, do které jste také okrajově zabrousila? Svého času jste provozovala kultovní obchod Simple. TK V dlouhodobém horizontu jsem se rozhodla pro hodinky.
Věnovat se u nás módě je podle mě o něco složitější. Simple Concept Store jsme provozovali šest let a hodně nás to posunulo dopředu. Myslím si, že to byl úspěšný projekt. Prodávali jsme v něm různé značky jako Lanvin, Givenchy, Balenciaga a spousty dalších, podporovali jsme české návrháře. Byl to butik, který neměl v Čechách obdoby; v roce 2010 získal prestižní cenu Czech Grand Design v kategorii Obchod roku a o dva roky později pak ocenění na Designbloku. Simple byl pro nás průlomový, protože nám umožnil zviditelnit celé Carollinum. Vycházely o něm stovky článků a reportáží, s každou novou kolekcí nebo značkou se nám podařilo dostat se do těch nejprestižnějších českých médií. Jednoduše jsme se s tímto projektem dostali mezi skupinu lidí, kteří by o dnešním Carollinu neměli ani tušení. Důležité pro mě tehdy bylo i to, že jsem navázala spoustu skvělých kontaktů včetně přátelství s Lukášem Loskotem. Bylo zajímavé poznat, jak to v módě chodí. My Češi jsme ohledně módy někdy zbytečně konzervativní. Mám ale pocit, že i to se mění a mladá generace je dnes mnohem odvážnější.
Hodinářskou firmu z nás udělali sami zákazníci. Ukázalo se, že nám důvěřují a očekávají od nás hodinky od těch nejlepších manufaktur. I proto jsem opustila svět módy i šperků a věnujeme se primárně hodinařině.
AŠ Jaká je vaše vize pro Carollinum v blízké budoucnosti?
TK Dosáhli jsme určitého vrcholu, takže nyní v podstatě přemýšlím, co dál. V příštím roce budeme stěhovat naše kanceláře na Staroměstské náměstí, kde jsem pro Carollinum pronajala krásný dům ze 14. století, a čekají nás nové byznysové výzvy. Carollinum je dynamická firma. Když se na ni dívám zpětně, tak jsme neměli nikdy žádný neúspěšný projekt, a to nemůže říct každý. Možná vůbec nejdůležitější je pro mě ale fakt, že moje děti firmě rozumí a já v nich vidím schopné následovníky. Co víc si člověk může přát… ●
TAMARA KOTVALOVÁ
Vyrostla v diplomatické
rodině a od roku 1996 je majitelkou obchodů sítě
Carollinum, které v České republice zastupují ikonické švýcarské hodinářské značky včetně Rolex, Patek Philippe a Breitling. V roce 2019 získala Tamara Kotvalová ocenění Českých podnikatelek v kategorii Velká firma. Téhož roku se zařadila do prestižního žebříčku Top ženy Česka.
V roce 2012 se zařadila mezi 50 nejvlivnějších českých žen časopisu Forbes. V roce 2006 získala ocenění Žena roku.
Výrobky od nás lidé neschovávají do skříní, ale rádi se s nimi
pochlubí
TEXT Václav Rybář FOTO archiv společnosti
Miloš Staněk a Pavel Staněk z Potten & Pannen nás pozvali do svého cenami ověnčeného Atelieru, aby se pochlubili, jak oslavili kulaté výročí, ale zároveň prozradili, co chystají v nejbližší době a co jim dělá v kuchyni radost.
VR Minule jsme se s vámi ohlíželi za třicetiletým výročím, ale vy jste toho od té doby dost stihli. Kde začít. Co třeba cenou za nejhezčí/nejlepší obchod na světě, váš Atelier v přízemí pětihvězdičkového hotelu Andaz. Jak se to seběhlo a vnímáte to jako reakci na úsilí, které jste do výstavby téhle vlajkové lodi vložili?
MS Ocenění GIA (Global Innovation Award) jsme získali již podruhé, v roce 2017 to bylo po renovaci našeho nejstaršího obchodu v Praze ve Vodičkově. Nikomu jinému se takto „obhájit“ nepodařilo a v naší branži je to obrovský úspěch, na který jsme pyšní a nesmírně si ho vážíme. Avšak Atelier jsme nebudovali s tím, aby uspěl v soutěžích. Byl to takový náš projekt za odměnu ke třicetiletému výročí na trhu.
PS Cukrovarnický palác, kde sídlí hotel Andaz, je majestátní stavba a když se naskytla možnost realizovat se retailovým prostorem v jedné z jejích částí, byla to pro nás neopakovatelná příležitost z několika důvodů. Je to prostor, kde můžete nechat dostatečně vyniknout ikonické značky jako Christofle, Rosenthal, Villeroy & Boch, Lalique nebo Mauviel, které již mnoho let na trhu zastupujeme, a zároveň je to místo, které dokážeme jednoduše přeměnit v eventový prostor a setkávat se s našimi zákazníky. Atelier je také jediným místem, kde nabízíme kurátorovanou selekci produktů od českých designérů a značek, jako jsou Lasvit, Klimchi nebo Rückl.
MS K realizaci jsme si přizvali architektonické studio Vrtiška & Žák, které vytvořilo prostor přesně na pomezí mezi obchodem a galerií, spodní část se soustředí na produktovou nabídku na přípravu jídla, horní naopak na stolování. To dokreslují také instalace — ta ve spodní části je tvořena zavěšeným nádobím od Mauviel, té horní dominuje dlouhý stůl, který tvoří středobod celého prostoru.
VR Vím, že na slavnostním otevření Atelieru byl vystavený stříbrný chladič na šampaňské Anémone-Belle Epoque od značky Christofle v hodnotě tří milionů korun. Je to ještě kuchyňský artefakt nebo už sběratelský kousek, na který se člověk jen dívá? Je někde ve vašem sortimentu hranice mezi nástrojem a uměleckým dílem?
PS Ta hranice se občas velmi stírá, ale záleží hlavně na klientovi, s jakým záměrem si produkt kupuje. Máme zákaznice, které třeba sbírají bábovkové formy od Nordic Ware a mají je v kuchyních zavěšené na stěně. Na druhou stranu, když si chcete vychladit šampaňské v Christofle chladiči, tak samozřejmě můžete, i když to rozhodně není klasické vybavení kuchyně. Od chvíle, co jsme ho viděli poprvé v Paříži, jsme věděli, že ho v Atelieru chceme mít na opening jako jeden ze symbolů.
MS Dříve jsme měli slogan „Povýšili jsme vaření na umění“ a vlastně tu hranici stále nabouráváme tím, jaké značky a produkty na trh uvádíme. Ano, srovnávat sebekvalitnější škrabku na brambory s chladičem na šampaňské ze stříbra nemá asi smysl, ale oboje může mít stejného zákazníka. Zároveň také víme, že spoustu našich produktů a spotřebičů naši zákazníci neschovávají do skříně, ale nechávají pyšně vystavené na kuchyňských linkách.
VR Když už jsme u kamenných obchodů, vaše nejstarší pobočka ve Vodičkově ulici se proměnila na showroom SMEG. Tato značka je jedním ze symbolů, s nimiž si vás zákazníci spojují. Můžete připomenout, jak vlastně k tomuto dlouhodobému partnerství došlo a jak jste se vyšvihli na pozici oficiálního showroomu nejen v Praze, ale i Bratislavě?
PS Od vzniku Potten & Pannen — Staněk nás přitahují rodinné firmy. Máme podobně nastavené hodnoty a přístup k podnikání i životu, což dělá dlouhodobé vztahy jednodušší a pevnější. Značka SMEG mezi takové patří, má bohatou historii a snoubí italský design s kvalitními technologiemi. Ten cit pro design je patrný jak z jejich klasických řad malých i velkých spotřebičů, tak také ze spoluprací třeba s Dolce & Gabbana, Veuve Clicquot nebo Ferrari. Zároveň je to pro nás značka, s níž oslovujeme zákazníky napříč generacemi.
MS Asi před šesti lety jsme SMEG začali nabízet v našem portfoliu, soustředili jsme se pouze na malé spotřebiče. Netrvalo dlouho a majitelé SMEGu si všimli našich aktivit a také byznysových výsledků a přišli s nabídkou, abychom zastupovali celou značku a rozšířili portfolio i o varná centra, myčky nebo lednice. Tenkrát jsem se zhluboka nadechl a nejdříve nechtěl říct ano, ale s Pavlem jsme se nakonec shodli, že je to správný krok kupředu, a tak vznikl projekt SMEG showroomů v Bratislavě a letos i v Praze.
VR SMEG neustále rozšiřuje své portfolio, ale co patří dlouhodobě k bestsellerům na českém a slovenském trhu? Jsou to ty ikonické lednice v pastelových barvách?
MS Ano, o ty je velký zájem, ale dominují hlavně malé elektrospotřebiče v retro designu jako kávovary, konvice nebo toastery, které si spousta zákazníků dokupuje postupně, aby jim v kuchyni ladily do barvy. A díky dvěma showroomům hodně zákazníků objevuje také moderní design od SMEGu. Občas zůstávají až v překvapivém úžasu, že značka zdaleka není jen o retro designu, ale naopak nabízí třeba moderní tvary vestavěných spotřebičů nabitých technologiemi.
PS Oba SMEG showroomy mají navíc také školy vaření Gourmet Academy, které jsou spotřebiči SMEG vybaveny a můžeme je tak klientům ukázat v praxi, aby viděli, co umí při vaření a pečení.
Otevření pražského showroomu jsme zároveň spojili i s kampaní „Dolce Kvita“ s Petrou Kvitovou, se kterou jsme natočili i sérii videí, ve kterých ji šéfkuchaři Davide Lagomarsino a Gianfranco Coizza provázejí italskou kuchyní.
VR Za zmíněné tři dekády jste Čechy naučili, aby věnovali víc pozornosti svým kuchyním. V rámci Gourmet Academy předáváte lásku k vaření i kvalitním spotřebičům i těm nejmenším kuchařům. Nově taktéž na Slovensku. Jak se vám daří tenhle projekt rozvíjet a jakou prioritu má v celkových ambicích Potten & Pannen?
PS Projekt Gourmet Academy, který jsme spouštěli s jeho ředitelkou Martinou Muldoon v prodejně ve Vodičkově, oslaví příští rok desáté narozeniny. Pro nás to tehdy bylo přirozené spojení, protože jsme tam během otevírací doby vařili již v roce 1992. Zároveň je náš slogan „Kuchyň dělá člověka“, a proto jsme společně s openingem SMEG showroomu v bratislavském komplexu Nido přinesli Gourmet Academy i tam. Je to totiž hlavně o tom, jak si dokážete vaření užít, a my v tom naše zákazníky chceme maximálně podporovat. Letos oslavila první úspěšný rok a o kurzy je v obou městech díky velmi individuálnímu přístupu lektorů velký zájem.
MS Samotný koncept je v Gourmet Academy klíčem k oblíbenosti kurzů. Nechtěli jsme z toho nikdy akci pro dvacet lidí, kde má lektor ještě asistenta. Vždy bylo cílem, aby měl lektor prostor se účastníkům plnohodnotně věnovat, proto jsou pro osm, maximálně deset lidí. Jdete tam hlavně kvůli lektorovi a v Gourmet Academy máte jistotu, že se vám bude vždy věnovat.
VR Rozhovor vychází o Vánocích, kdy je jedním z vašich taháků i adventní kolekce německé porcelánky Rosenthal s grafikou
české výtvarnice Renáty Fučíkové. Je to fascinující příběh. Můžete ho trochu přiblížit a prozradit, jak rychle tohle zboží každoročně mizí z regálů?
MS Porcelánku Rosenthal zastupujeme již přes dvacet let a v jejich nabídce vánoční sortiment dřív chyběl. Změna nastala, když koupili v Selbu přes ulici stojící porcelánku Hutschenreuther, která v tom naopak má tradici. A od té doby se také začala rozvíjet jejich spolupráce s výtvarnicí Renátou Fučíkovou. Její kolekce patří k těm nejžádanějším během Vánoc a jednotlivé roky se mezi sebou dají díky jejímu stylu skvěle kombinovat.
PS Kolekce Renáty Fučíkové je obrazem takových těch ideálních, laskavých Vánoc, co nosíme všichni v srdci. Ta letošní je již sedmá v řadě, jmenuje se Vánoční světýlka a odkazuje na tradici vánočního zdobení s motivy postaviček dětí, dospělých, zvířátek — především koček.
VR Mezi novinkami vaší nabídky mě zaujala sada bezdrátových spotřebičů legendární značky KitchenAid, díky níž si kuchyň můžete vzít s sebou kamkoliv — na zahradu, do parku nebo pod stan. Je nějaká novinka nebo trend, které vám osobně udělaly v poslední době radost nebo vás příjemně překvapily?
MS Pro mě osobně jsou bezdrátové spotřebiče nejen sezónní pomocníci na venkovní vaření, ale hlavně vám dají velkou svobodu v domácí kuchyni. Nemusíte řešit, kde máte volnou plochu s dostupnou elektřinou nebo co by mohlo stát v cestě kabelu na její přívod. Můžete bezstarostně a zároveň bezpečně fungovat v kuchyni, hodně vám to dokáže zpříjemnit vaření. Určitě se to bude objevovat i u dalších značek, které zastupujeme.
PS Mě velmi potěšilo vydání robota Evergreen od KitchenAid v nádherné zelené barvě s ořechovou mísou. To je opravdu
spotřebič, který po použití nedáte do krabice a do skříně, ale necháte jej pyšně stát na nejlepším místě v kuchyni. Zároveň na podzim přišel SMEG s designovou kuchyňskou váhou, která je tvarově netypická a vzhledem k jejím prodejům ji pod stromečkem najde asi spousta lidí. Je to ideální praktický dárek, který zároveň oživí kuchyni.
VR Ve všech segmentech se dnes skloňuje strašidlo umělé inteligence. V kuchyních jsme přitom roboty a automatizaci začali používat historicky nejdřív. Těšíte se, nebo naopak bojíte, že přijde taková ta doba ze seriálových Star Treků nebo českých Návštěvníků, kdy nám umělá inteligence sama navaří z nějakých amarounů?
MS Rozhodně se na to těšíme! Vždy jsme vyhledávali novinky a budoucí trendy, je to pro nás příležitost přinést je zákazníkům na trh co nejdříve. Zároveň s některými přichází i obměňování kuchyně, spotřebičů, preference desingu. Osobně si myslím, že i když se technologie posune tak daleko, že nám rovnou vydá hotové jídlo, lidé budou stále chtít vařit a technologie jim v tom naopak budou více pomáhat, více jim zpříjemňovat celý prožitek z vaření.
PS Na spoustě produktů je ten pokrok takový, že si kousek budoucnosti může zákazník zažít už nyní. Třeba inteligentní trouby SMEG mají databáze receptů a pečou dle toho, jaké množství připravujete. Nemusíte tak hlídat průběh, trouba vám řekne, kdy je hotovo. Zároveň sami s Milošem i ve firmě moderní technologie i umělou inteligenci používáme a když si představím, jak by vás například chytré brýle mohly provázet přípravou jídla a spolupracovat skrz AI na jeho kreativní úpravě, posunete domácí vaření na úplně jinou úroveň. ●
PAVEL STANĚK A MILOŠ STANĚK
Nejsou příbuzní, ačkoliv sdílí příjmení. Pavel na začátku devadesátých let začal obchodovat s kuchyňským vybavením a s Milošem se potkal v podstatě náhodou v restauraci, kde tehdy druhý ze Staňků pracoval. Slovo dalo slovo a v roce 1992 na tzv. zelené louce vznikl ryze český byznys, který nedávno oslavil třicet let a neúnavně buduje novou tvář českých i slovenských kuchyní.
UVÁDÍME
VE STÁTNÍ OPEŘE
Rameau Platée
Antičtí bohové, barokní hudba a samolibá žába
Dirigent: Václav Luks
Režie: SKUTR
Collegium Vocale 1704 a Orchestr Státní opery
Termíny představení: 6., 11. a 20. prosince 2024
Dobré
❶ THALEA design Paolo Rizzatto
a Francesco Librizzi
Fontana Arte
❷ MILES design Yabu Pushelberg Lasvit
❸ CINEMA SCREEN design Haneul Kim prototyp
❹ THE BLOOM OF BONES design Tadeáš Podracký Galerie Sarah Myerscough
❺ CÉRAMIQUE design Ronan Bouroullec Flos
světlo
Správně vybrané svítidlo vám pomůže přežít temnou zimu. Když jsou dny kratší a noci delší, sofistikovaně nasvícený interiér podpoří vaši pozitivní náladu a spokojenost. Inspirujte se hlavně ve Skandinávii, kde světlo v interiéru hraje zcela klíčovou roli v celkovém charakteru bydlení. Kombinujte různé zdroje od stropních přes nástěnné až po stojací a stolní, používejte menší a komornější svítidla, která rytmicky rozehrají obytný prostor a dodají vašemu domovu intimitu. Pokud si pak vyberete z našeho přehledu aktuálních osvětlovadel, vězte, že i zhasnuté budou zářit jako klenoty současného designu.
❶ BLUE SKIES design Michael Anastassiades Michael Anastassiades
↓ Kabát a kalhoty, obojí Aleš Hnátek. Tričko s dlouhým rukávem, DNB Denisa Nová. Boty, vintage. Ponožky, Puma. Náušnice z kolekce B.Zero1, Bulgari. Křeslo Heart Cone, design Verner Panton, Vitra
↑ Pánská kožená bunda, košile a kalhoty, vše Hermès. Náramek z kolekce Tubogas, Bulgari. Beranice, vintage
Kožený oblek, Hermès. Pracovní křeslo AC 5 Work, design Antonio Citterio, Vitra
↑ Košile na zip, kalhoty a boty, vše Hermès. Ponožky, Puma. Židle Standard, design Jean Prouvé, Vitra
↓ Sako a minisukně, obojí Laformela. Židle Standard, design Jean Prouvé, Vitra
↑ Kožená bunda a košile na zip, obojí Hermès. Náhrdelníky z kolekce Tubogas a náušnice z kolekce B.Zero1, vše Bulgari
↓ Top a kalhoty, obojí Zoltán Tóth. Náhrdelník z kolekce Monete, Bulgari. Židle Panton Classic, design Verner Panton, Vitra
fotograf
PATRICK HOUI
styling a creative direction
JAN KRÁLÍČEK
modelka a model VERONIKA PRUSKAVCOVÁ (CLIQUE MODELS)
MARSHAL (THE ROSTER MANAGEMENT)
make-up
ADRIANA BARTOŠOVÁ
vlasy
MIRKA MYŠIČKA (THE APARTMENT S PRODUKTY SHU UEMURA)
asistenti fotografa
TILL TAN
JAN PŘIBYLSKÝ
asistent stylisty TOMÁŠ NĚMEC
produkce PATRIK BUREŠ (CASHONLY PRODUCTION)
← Košile a kalhoty, obojí Zoltán Tóth. Bunda a pásek, vintage. Náhrdelíky z kolekce Monete a Tubogas, obojí Bulgari → Pánský kožený oblek, rolák a pánské boty, vše Hermès. Prsteny z kolekce B.Zero1, Bulgari. Pracovní křeslo AC 5 Work, design Antonio Citterio, Vitra
Petr
superlative.works stojí za mnoha vizuály, které určitě dobře znáte (např. letošní MS v hokeji).
Jistě vás tedy
nepřekvapí, že jezdí
A taky nejpokrokovějších. BMW osmé řady bylo pro automobilku velkým skokem kupředu. Šestka slavila úspěchy, takže se na vývoj nijak nespěchalo, ale snaha zamířit s velkým cesťákem (grand tourer) do ještě vyššího segmentu a zkombinovat sportovní image značky s luxusním svezením šestkových a sedmičkových BMW přesně před čtyřiceti lety vyústila v odmávnutí auta s kódovým označením E31.
Design auta byl svěřen modelovacímu programu CAD, což byl tehdy krok do neznáma. Modelování pomocí softwaru umožňovalo rychlé úpravy a změny, díky čemuž se nakonec podařilo dosáhnout fantastického aerodynamického tvaru, vůz má koeficient odporu vzduchu pouhých 0,29! „Já se do toho tvaru zamiloval hned, jak se to auto objevilo v motoristických časopisech,“ začíná naše povídání Petr Štěpán a dodává: „Vztah k autům mám typicky klučičí. Dodnes si pamatuji, že jsme měli doma katalog po babičce, co emigrovala do Švýcarska. Byly tam jenom černobílé fotky, ale zas tam nechyběla žádná ze světových značek. Listoval jsem tím pořád dokola.“ Jeho cesta k bavorákům však vedla na začátku devadesátých let oklikou přes sovětský blok. „Když přeskočím mámino volvo, kvůli kterému jsem vždycky po škole jel k ní do práce, protože se ode mě nechala svézt domů, abych se vyjezdil, tak moje první auto byl žigulík. Kamarád v něm zadřel motor a jak na něj zanevřel, tak mi ho za cenu opravy nechal. Jenže pak jsem na Vinohradech, kde jsem tenkrát bydlel, viděl stát červenou E28, co měla za oknem na A4 nápis prodám spolu s telefonním číslem. To byl začátek mého života s BMW,“ otvírá Štěpán kroniku svých automobilových zážitků. Pětkové BMW mu prý otevřelo oči. Byl to obrovský skok proti všemu, co mohla normalizace nabídnout, ale devadesátkové bavoráky si udržely velký náskok před dobovou konkurencí i díky skvělým jízdním vlastnostem a technologickému pokroku.
„Kamarádi kupovali první oktávky, ale já zjistil, že BMW je prostě úplně jinde. U té E28 jsem ve Francii roztrhnul motor, takže jsem musel z Lyonu stopovat až do Prahy. Obratem jsem si koupil trojku E30, ale protože mám dva metry, byla mi malá. Takže jsem přesedl zpátky do pětkové řady hned dvě generace za sebou. Ale ta osmička ležela pořád někde vzadu v hlavě,“ vypočítává Petr Štěpán a dodává, že za těch šest let, co BMW 840Ci Limited Selection Japan vlastní, z něj má obrovskou radost, protože
to není „tuctovka“ jako Porsche 911, které si nakonec koupí každý druhý.
„Jakmile začaly jít ceny osmiček nahoru, tak jsem si říkal, že teď nebo nikdy. Našel jsem tuhle modrou osmsetčtyřicítku v Hamburku, popadl kamaráda automechanika a jeli jsme v podstatě ze dne na den. Nebyl důvod váhat,“ vysvětluje. A proč vlastně jenom osmiválcovou verzi a nikoliv vrcholný dvanáctiválec 850 CSi, se kterým se BMW povedlo hned několik technologických prvenství (např. první dvanáctiválec s šestistupňovou manuální převodovkou na světě)? „V tom má prsty ten můj kamarád automechanik a já jsem mu obrovsky vděčný. Měl s těmi auty zkušenosti a říkal, že ten motor jsou vlastně dva šestiválce v sobě, řízené archaickým operačním systémem, kdy obě půlky řídí ještě třetí počítač, a že — s nadsázkou řečeno — nikdy nikdo neviděl, aby těch dvanáct válců naráz spolupracovalo. Oproti tomu ta později uvedená verze s osmiválcem je údržbově neprůstřelná a já mám modelový ročník 1999, vlastně úplný konec výroby, kdy tam byl motor s větším objemem a výkonem, takže nemám čeho litovat,“ zabrušuje Štěpán do technických detailů. A stejně má nakonec tu vlajkovou loď automobilky se vším všudy, protože jeho Limited Edition určená pro japonský trh (ovšem s řízením hezky evropsky vlevo) má bodykit plnokrevného 850 CSi, maximální výbavu s vyhřívanými sedačkami, vším v elektrice a eMkovými odznáčky, takže si vůz lze snadno splést s dvanáctiválcem. „Dokonce jsem na něm měl v době prodeje i CSi kola, ale nakonec jsem si koupil ty standardní pavučiny, protože ho chci mít co nejvíc v původním stavu. Na zadku auta ale označení motorizace není, takže se i pamětníci mohou snadno splést,“ přiznává Štěpán a dodává, že ho na autě baví nejen nadčasový design, ale také spousta tehdejších výkřiků techniky.
Osmičková řada měla jako první Dynamic Stability Control, přišla s nastavitelným sloupkem řízení, který si pamatoval polohu. Po otevření dveří vám odskočila bezrámová okna, což byla další z technických novot a filtrace dokázala jako první na světě pohltit i částečky menší než jeden mikron. Skončili jsme? Nikoliv, osmičkové BMW jako první přišlo s multiplexovým vedením informací mezi řídicími jednotkami, takže uspořilo počet kabelů a konektorů, a mezi prvními mělo také zatmavovací zpětné zrcátko. Dnes všechny tyto funkce považujeme za standard, ale v roce 1990, →
Design odkazující
svými mini
ledvinkami na
závodní BMW M1, nepřehlédnutelný díky zaobleným křivkám i nízké, ale dlouhé šíji (vůz měří 4,8 metru), dodnes nutí ke dlouhému zírání.
kdy BMW 8 zamířilo na trh, šlo o trumfy mnichovské vlajkové lodi. O snahu udělat s velkým silničním korábem díru do světa. Během devadesátých let se prodalo necelých 31 tisíc kusů, což dělá z těchto vozů nikoliv nesehnatelné, ale přesto raritní zboží. Design odkazující svými mini ledvinkami na závodní BMW M1, nepřehlédnutelný díky zaobleným křivkám i nízké, ale dlouhé šíji (vůz měří 4,8 metru), dodnes nutí ke dlouhému zírání. A co teprve když osmička laškovně zamrká svými světlomety, nenápadně ukrytými v dlouhé přídi. „Je to moje výletní auto, co přes zimu spí a nikdy nevidělo sníh se solí. Ale kdykoliv ho pro radost vytáhnu, mám během deseti minut úsměv od ucha k uchu,“ přiznává Štěpán. A není to jen ten exteriér, co přitáhne pozornost. „Kabina má středovou konzoli pootočenou k řidiči, jak se na bavoráky sluší, a každá funkce má své vlastní tlačítko. Tenhle starosvětský způsob mi ohromně vyhovuje,“ dodává šťastný majitel. Svět začal na starou osmičku víc vzpomínat až s příchodem té nové v roce 2017. Aktuální generace má však k šestkové řadě rodově mnohem blíž než ta původní, která je, byla a navždy zůstane odvážným experimentem. ●
Ghetto Blaster
Neexistuje snad ikoničtější audio systém spojený s kořeny
hiphopové kultury v ulicích amerických měst osmdesátých let než je tzv. boombox. Ve své sbírce ho má i Vladimir 518, který s ním do pražských ulic ale zase tak často nevyráží.
„Vzít si boombox na rameno, pustit nahlas hudbu a vyrazit do ulic vyžaduje notnou dávku odvahy. Tu jsem měl asi jen dvakrát. Pak už jsem ho raději nechával doma,“ vypráví své příběhy s ikonickým kazeťákem Aiwa CS-770 Vladimir 518, který z něj aktuálně pouštěl kazety se starými rapovými mixtapy na své vernisáži v galerii Prostora. Své kořeny v hiphopové kultuře tak nechal zaznít velmi hlasitě. Vždyť právě boombox je spojen s rapovou kulturou stejně jako graffiti, breakdance nebo beatbox. Boombox je tranzistorový přenosný hudební přehrávač s jedním nebo dvěma kazetovými sloty a AM/FM rádiem, obvykle s rukojetí. Od poloviny devadesátých let měl často integrovaný i CD přehrávač. Jeho popularita ale dosáhla svého vrcholu již v osmdesátých letech, kdy se stal symbolem pouliční hiphopové kultury. Boombox se rychle spojil s městskou scénou v USA, zejména s afroamerickou a latinskoamerickou mládeží. Široké použití boomboxů v městských
komunitách vedlo k tomu, že se mu začalo přezdívat „ghetto blaster“. Některá města dokonce žádala o jejich zákaz na veřejných místech a postupem času se v ulicích měst staly méně přijatelné. Technické počátky tohoto přístroje spadají již do šedesátých let, a to sice do Nizozemí, kde ho vymyslela značka Philips. Její inovace spočívala v možnosti nahrávání rozhlasového vysílání přímo na kazety bez kabelů nebo mikrofonů. Tento konkrétní přehrávač boombox vyrobila japonská značka Aiwa. Pod názvem CS770 ho začala vyrábět v roce 1981.
❶ Přehrávač na kazety byl u modelu CS-770 velmi stabilní s čistým zvukem, který se objevil i u následujícího modelu CS-880.
❷ Dva velké kulaté reproduktory se staly nezaměnitelným symbolem boomboxů.
❸ Mezi reproduktory se nachází malá digitální obrazovka pro funkci programovatelného vyhledávání hudby a tlačítko pro Dynamic Super Loudness, které vylepšilo nízkofrekvenční zvuky (nyní známé jako „bass boost“).
❹ Charakteristickým prvkem boomboxu je rukojeť, za kterou se dá dobře chytit a případně nosit po městě.
❺ Panel ovládání s laděním AM/FM rádia.
Out of the Dark
TEXT Eva Hlinovská / Esprit FOTO archiv značek
Představte si, že žijete v 19. století, je černočerná tma a vy chcete zjistit, kolik
je hodin. Co musíte udělat? Stisknout spoušť minutové repetice a spočítat si odbíjení…
Tento nedostatek v hodinářství změnil jeden zásadní objev Marie Curie-Skłodowské a jejího muže Pierra.
O Vánocích nikdo žádná přelomová prohlášení nebo objevy neočekává. To by ale nesměla svátky v roce 1898 trávit v laboratoři Marie Curie-Skłodowská se svým manželem Pierrem Curie. 26. prosince totiž slavná vědkyně oznámila, že objevila radioaktivní prvek radium (pojmenovala jej podle latinského slova pro paprsek).
Její objev změnil lidské životy v mnoha směrech a jak už bylo naznačeno v úvodu, měl vliv i na čtení času na mechanických hodinkách. Jedním z problémů totiž byla nečitelnost údajů ve tmě: pokud jste nepatřili mezi výjimečně bohaté, kteří si mohli dovolit zakoupit časomíry s odbíjením, měli jste zkrátka smůlu. Počátkem 20. století americký inženýr
William Joseph Hammer smíchal radium se sulfidem zinečnatým, pak už stačilo nanést luminiscenční pastu na číslice,
indexy nebo ručky a ty začaly ve tmě zářit. Objev si však nechal patentovat jiný Američan, George Kunz, gemolog značky Tiffany & Co. Hodinky s luminiscencí — zejména ty pilotní — sloužily pro armádní účely. A bez luminiscence se pochopitelně neobejdou ani potápky.
RADIUM GIRLS
Na tuto novinku vsadila původem florentská značka Panerai, která až do 90. let 20. století vyráběla hodinky pouze pro italskou armádu. Guido Panerai si nechal patentovat luminiscenční látku nazvanou Radiomir v roce 1916, přičemž stejnojmenná kolekce (například loňský model Radiomir California PAM01349 ❶) se vyrábí dodnes. Pro hodinky Panerai je charakteristický takzvaný sendvičový číselník:
na celý základní disk je nanesena fluorescentní vrstva a poté je zakryta dalším diskem s prořezanými číslicemi a indexy. Díky silnější vrstvě tak údaje svítí jasněji. Ve Švýcarsku byla radioaktivní luminiscence nanášena na číselníky pomocí skleněných nebo dřevěných nástrojů. Ve Spojených státech ženy zaměstnané v Radium Dial Company v Illionis používaly štětečky a jejich špičku si, netušíce nebezpečí, navlhčovaly slinami. Ve 20. letech proto začaly dělnice trpět zdravotními problémy, včetně vypadávání zubů a vlasů. V roce 1938 se konečně jedné z nich podařilo vyhrát soudní proces — šlo o historicky první vítězství zaměstnance nad firmou, která poškodila jeho zdraví. Radioaktivní radium bylo nakonec v 60. letech 20. století ve Spojených státech zakázáno. →
Po druhé světové válce se začalo využívat méně nebezpečné tritium. Tritiovou luminiscenci mají například číslice typu Breguet na vzácném zlatém chronografu s vlečnou ručkou Reference 1563 od Patek Philippe ❷ — na přelomu 40. a 50. let byly vyrobeny pouhé troje hodinky. Luminiscence na bázi tritia byla zakázána v 90. letech 20. století.
NADVLÁDA SUPER-LUMINOVY
První neradioaktivní luminiscenční materiál, k jehož aktivaci je zapotřebí světlo, představila v roce 1993 japonská firma Nemoto & Co. Nazvala jej LumiNova a dnes jej využívá například značka Seiko. Pro švýcarský trh se japonská společnost spojila se švýcarskou firmou RC Tritec, jež začala vyrábět známou Super-LumiNovu. Ve tmě vydrží svítit mnohem déle než LumiNova a její záře je 10x jasnější než ta z radioaktivních materiálů. Na švýcarských hodinkách nejčastěji najdete dva odstíny: zelený, jenž září nejjasněji, nebo modrý, který svítí nejdéle. Jasně modrou luminiscencí nazvanou Chromalight jsou proslulé hodinky značky Rolex. Značka ji v premiéře představila v roce 2008 spolu s potápkami Deepsea ❸
Společnost RC Tritec se nespokojila jen s výrobou Super-LumiNovy, ale nabízí též materiál Lumicast. Jde o fluorescentní keramické bloky, které se dají využít nejen na číslice, ale také na celé číselníky. Spolupracuje na nich se specializovanou manufakturou Les Cadraniers de Genève, patřící nezávislé značce F.P.Journe. Právě ta využívá luminiscenční číselníky pro svou modelovou řadu élégante ❹. Svítící číselník zdobí i loňské pilotky IWC Schaffhausen Pilot's Watch Automatic 41 Black Aces ❺
POKROK NEZASTAVÍŠ
Kanaďan James Thompson se usadil ve švédském Göteborgu a začal vyrábět šperky z vlastního luminiscenčního materiálu na základě karbonových vláken a titanu. V roce 2010 založil společnost Black Badger a jelikož patří k milovníkům nezávislých hodinářů, spolupráce se více než nabízela. Přišla v roce 2015 a nebyla s nikým menším než s uctívanou značkou MB&F. Limitovaná edice hodinek HMX Black Badger
s velice futuristickým designem září třemi odstíny Radar Green ❻, Phantom Blue nebo Purple Reign.
James Thompson v roce 2019 spolupracoval i s De Bethune na prvním sportovním modelu DB28GS Grand Bleu ❼. Nejen že vytvořil nový fotoluminiscenční materiál v nádherné modré barvě, ale tyto hodinky se zapsaly do historie i jinak. Pro rozsvícení luminiscenčních součástek je využito miniaturní mechanické dynamo, které pracuje na stejném principu jako dynama
na jízdních kolech. Není tedy nutné hodinky vystavovat světlu: stačí jen stisknout spoušť a údaje svítí několik sekund i v případě, že jste zavřeni v temné komoře.
Letos nezůstala v inovacích pozadu ani již zmiňovaná značka Panerai s konceptuálními hodinkami Submersible Elux LAB-ID PAM01800 ❽. Luminiscenční materiál Elux, který vyvíjela osm let, funguje na obdobném principu jako v hodinkách De Bethune. Dokáže však svítit až dlouhých třicet minut. ●
První luminiscence byly založené na radioaktivních prvcích radium a později tritium. Dnes se ve většině případů využívá Super-LumiNova. Posledním trendem jsou číselníky vyřezané z bloků fluorescentního materiálu.
„Dejte vlasům přesně to, co potřebují, a pouze to, co potřebují.“
Taková je filozofie luxusní japonské značky stylingu a vlasové péče
Shu Uemura art of hair.
Její zakladatel, vizionář Shu
FOTO archiv značky
Uemura,
vycházel z teze, že aby byly vlasy dokonalým plátnem pro vytváření krásy, musí být bezchybné. K tomu jim
dopomůže řada regenerační péče Ultimate reset.
Péče Ultimate reset, jež obsahuje šampon, kondicionér, masku, noční sérum a dvousložkové sérum a která vlasy poškozené odbarvováním nebo barvením opět „postaví do latě“, je inspirována tradičním japonským uměním kintsugi. Opravování rozbité keramiky pomocí laku z pryskyřice smíchané se zlatým práškem vychází z filozofie wabi-sabi, která nevnímá poškození jako konec, ale jako příležitost k vytvoření něčeho nového a krásnějšího. A přesně takové budou i vlasy po pravidelném užívání
Ultimate reset. Regenerované a posílené, chráněné před lámavostí, hebké na dotek, snadno upravitelné a přirozeně krásné. Řada obsahuje výtažek z japonské rýže, kterou japonské ženy využívají ke zkrášlování již od pradávna pro její ochranné a hydratační vlastnosti. Kromě rýžového extraktu tu důležitou roli hrají také peptidy, malý protein, který snadno pronikne do vlasového folikulu a pomáhá zvyšovat hydrataci a obnovovat sílu. Dokonalost přípravků je pak korunována niche vůní. ●
Fantastické ingredience
značky
Kreativní avantgarda a francouzský smysl pro čirou rafinovanost tvoří srdce i hlavu parfemářské značky Ex Nihilo, jejíž bezprecedentní vůně můžete exkluzivně zakoupit v pražském butiku Ingredients. Jsou namíchané odvážně z těch nejexkluzivnějších ingrediencí a parfemáři mají při jejich výrobě naprostou svobodu. Vonné kompozice Ex Nihilo jsou díky tomu zpravidla naprosto návykové a vyznačují se evokativní, opojně smyslnou vůní, která je příjemná i na každodenní nošení. Aby bylo možné docílit skutečně výjimečného výsledku, obsahují vonné kompozice přírodní složky získávané ze všech koutů světa.
Bourbonská vanilka putuje z Madagaskaru, santalové dřevo pochází z Austrálie, kosatec bledý z Itálie, pomerančový květ z Maroka a májová růže vyrostla ve francouzském Grasse, hlavním městě parfémů. Seznamte se blíže se dvěma ikonami
Ex Nihilo, vůněmi Fleur Narcotique a Blue Talisman. Zatímco první je učiněnou explozí květinových, ovocných a pižmových tónů a je olfaktorickou interpretací svůdné Pařížanky, v té druhé vyjádřil parfumér Jordi Fernández avantgardního ducha a neutuchající energii značky. Svěžest zázvoru a bergamotu tu podtrhují abstraktní pižmové, dřevité a ambrové tóny. ●
Projekt Deus Artis shrnuje téměř padesátiletou fotografickou činnost kameramana a režiséra Jaroslava Brabce věnovanou výrazným osobnostem umění. V počátcích se jeho zájem soustředil především na české umělce, postupně se rozšířil o osobnosti umění světového. Návštěvy v ateliérech se postupně stávaly návštěvami u přátel. Mezi portrétovanými jsou dnes již klasici české výtvarné scény jako například Václav Boštík, Jan Zrzavý, Jiří Kolář, Zdeněk Sýkora, Alena Kučerová, Magdalena Jetelová, Adriena Šimotová nebo Karel Malich, Milan Grygar, Stanislav Kolíbal, Kamil Lhoták. Zastoupeni jsou ale i nejvýznamnější současní čeští tvůrci: Eva Koťátková, Krištof Kintera, Jiří Černický, Antonín Kratochvíl, Jaroslav Róna, Viktor Pivovarov, Kurt Gebauer, František Skála či Josef Koudelka a mnoho dalších. Nechybí ani hvězdy světového uměleckého světa jako například Ai Weiwei, Georg Baselitz, Yoko Ono, Gerhard Richter. V knize najdeme také fotografie ze setkání s hudebními skladateli, například s Philipem Glassem a Krzysztofem Pendereckim, nebo se spisovateli: Pavlem Kohoutem, Arnoštem Lustigem, Lenkou Reinerovou a mnoha dalšími. Přesto portréty uveřejněné v této knize tvoří jen zhruba polovinu těch, které Brabcův archiv obsahuje. Fotografie jednotlivých umělců jsou doplněny krátkými osobními texty Jaroslava Brabce. Vypovídají mnoho nejen o portrétovaných, ale i o autorovi samotném.
Kniha Deus Artis na více než 500 stranách představuje fascinující svět uměleckých osobností očima kameramana a režiséra Jaroslava Brabce. Intimní pohledy do ateliérů a tváří českých i světových umělců doplňují osobní texty, které odhalují nejen osobnosti portrétovaných, ale i samotného autora. Tato jedinečná publikace portrétů a příběhů je nepostradatelným kouskem ve sbírce všech milovníků umění.
Mezi portrétovanými jsou dnes již klasici české výtvarné scény jako například Václav Boštík, Jan Zrzavý, Jiří Kolář, Alena Kučerová, Zdeněk Sýkora, Magdalena Jetelová, Adriena Šimotová nebo Karel Malich, Milan Grygar, Stanislav Kolíbal nebo Kamil Lhoták. Zastoupeni jsou ale i nejvýznamnější současní čeští tvůrci: Eva Koťátková, Krištof Kintera, Jaroslav Róna, Josef Koudelka a mnoho dalších. Nechybí ani hvězdy světového uměleckého světa jako například Ai Weiwei, Georg Baselitz, Yoko Ono, Gerhard Richter. V knize najdeme také fotografie ze setkání s hudebními skladateli, například s Philipem Glassem a Krzysztofem Pendereckim, nebo se spisovateli: Pavlem Kohoutem, Arnoštem Lustigem, Lenkou Reinerovou a mnoha dalšími.
Jaroslav Brabec
Za živou fasádou bulváru Rochechouart, kde se setkávají hudebníci a cestovatelé z celého světa, se skrývá jedinečné útočiště: hotel Elysée Montmartre.
Dřevěná kapsule
TEXT Tereza Finková FOTO Julien Labrousse
Šestnáct pokojů, včetně čtyř duplexů, se nenápadně ukrývá mezi dvěma nejslavnějšími hudebními scénami Paříže. Před vámi pulzující tok velkoměstského života. Za vámi se tyčí impozantní silueta baziliky Sacré-Cœur, tichého strážce tohoto historického městského obvodu. Místo, kterému vdechli život producent Abel Nahmias a architekt a zakladatel studia Policronica Julien Labrousse, kombinuje uměleckou energii tepající čtvrti Pigalle s klidem, ukrytém v přívětivém „kokonu“ v srdci Montmartru. Hotel je obklopen legendárním Trianonem, avantgardním divadlem z roku 1894, a Élysée-Montmartre, koncertním sálem, které hostilo takové hvězdy světové hudební scény jako David
Bowie, Björk či Daft Punk. Ano, na Rue de Rochechouart, kdysi dávno severní hranici Paříže, lze stále slyšet ozvěny bohémské předválečné Paříže i elektronické beaty sedmdesátých a osmdesátých let. Toto místo, kosmopolitní a vřelé, zasvěcené zábavě, bylo například neomezeným „hřištěm“ pro malíře Toulouse-Lautreca a tanečnici La Goulue. A právě v srdci této bouřlivé minulosti vznikl velmi jednoduše koncipovaný hotel Elysée Montmartre. Jakmile překročíte jeho práh, obklopí vás srdečná až rodinná atmosféra plná klidu a intimity. Veškeré interiéry i na míru navržený nábytek jsou dílem pařížského studia Policronica, které má ještě pobočku
s vlastní továrnou v portugalském Lisabonu. „Na rozdíl od tradičních přístupů k návrhu interiérů hotelů, které se často zaměřují na větší celky, jsme se v tomto projektu rozhodli navrhnout a vyrobit 100 % prvků hotelu: nábytek, osvětlení a dokonce i úchytky. Výsledkem je velmi soudržný interiér, který vyzařuje návrat k jednoduchosti v městském kontextu. Design klade důraz na surové materiály v jejich nejpřirozenější formě, přičemž dřevo, které je všudypřítomné, je opracováno tak, aby ukázalo i své nedokonalosti,“ vysvětluje architekt Julien Labrousse.
Každý kus nábytku je tedy unikátní, navržený a vyrobený na míru →
→ Veškerý dřevěný mobiliář byl navržen ale také vyroben studiem Policronica v jeho portugalské továrně.
z eukalyptového dřeva. Tento materiál, běžně používaný pro výrobu papíru, zde má vznešený účel — gesto, které odráží závazek k ekologické odpovědnosti. „Eukalyptus je považován za invazivní druh, protože se nekontrolovaně šíří. Jednáme přímo s vlastníky malých lesů o nákupu stromů za cenu vyšší, než jakou nabízejí papírenské společnosti. Cílem je na malé škále ukázat možnost využití tohoto dřeva pro ušlechtilé účely, zhodnotit ho a zapojit se do různorodých lesnických praktik,“ doplňuje Julien Labrousse.
Vraťme se ale zpět na Montmartre. Estetika interiéru je inspirována různými styly, jako je severský design a japonská dřevěná architektura. Je organická a čistá, s důrazem na teplé a surové materiály. Kromě již zmiňovaného dřeva to jsou například mosaz a neutrální tóny textilií, které vytvářejí kontemplativní atmosféru v kontrastu s rušným okolím. V dekoraci dřevěných prvků je patrná hravost, geometrie liníí nábytku přináší do prostoru dynamiku. S architekturou budovy ale vnitřek nijak nerezonuje. Jednoduše proto, že nemá žádný výraz.
Za lehkými lněnými závěsy se tiše objevují staré cihly, připomínající minulost. Nad nimi se rozprostírá sošné dřevěné stropní obložení, které se jemně rozevírá. V tomto prostoru, který je zalitý měkkým světlem, se scházejí hosté na snídani, během níž si mohou vychutnat kávu z různých malých pražíren.
Inspirované japonskou estetikou wabi-sabi, která zdůrazňuje skromnost a jednoduchost surových materiálů, tento hotel, ozdobený nedokonalou krásou dřeva a kamene, nabízí zastavení, které v sobě nese originalitu a klid. A protože je zde vše navrženo jako prodloužení hudebního zážitku, hosté hotelu nebudou muset čekat ve frontách na koncerty v okolí. Rezervace v hotelu Elysée Montmartre zahrnuje snadný přístup k těm nejvyhledávanějším vystoupením. →
Toto místo, kosmopolitní a vřelé, zasvěcené zábavě, bylo například neomezeným „hřištěm“ pro malíře Toulouse-Lautreca a tanečnici La Goulue.
❶ Až do konce 80. let byla budova částečně využívána jako šatny pro umělce. Později byla přeměněna na velmi obyčejný hotel. Po třech letech renovací bude nový hotel Elysée Montmartre otevřen v lednu 2025.
❷ Estetika interiéru je inspirována různými styly, jako je severský design a japonská dřevěná architektura.
❸ Julien Labrousse dal přednost surovým materiálům. Dřevo a lněné látky doplňuje i růžový kámen, z něhož jsou umyvadla na pokojích.
❹ Nahrubo oškrábané zdivo nese stopy bohaté minulosti místa.
❺ Interiér nijak nenavazuje na samotnou budovu. Podle slov architektů zkrátka jen proto, že není ničím výjimečná.
❻ ❼ Jednoduchost, prostota, čistota a omezená barevná paleta jsou charakteristickými prvky hotelu.
Krakov s
PŘIPRAVILI Adam Štěch a Vladimir 518
FOTO Vladimir 518
„Je to taková jiná verze Prahy,“ říká o polském Krakově Vladimir 518. Ten se tam nedávno vydal navštívit jednu z nejvetších výstav o architektuře druhé poloviny dvacátého století ve střední a východní Evropě, kterou kdy jaká instituce vůbec uspořádala. Socmodernism teď láká fanoušky architektury z celého světa. Kromě expozice v International Cultural Centre nevynechal ani bohatý soubor lokálního modernismu, významné umělecké sbírky i skvělou místní gastronomii. Metropole nedaleko našich hranic tepe bohatým kulturním životem.
sokol.pl
„Byl jsem velmi překvapen, jak je veřejný prostor v Krakově kultivovaný a čistý. Pražákovi, jako jsem já, je Krakov povědomý, je to taková jiná verze Prahy. Jsou tu režné gotické stavby i funkcionalistické činžáky. Moc se mi líbil velký městský park, který je vybudovaný na základech původních fortifikací obklopujících město. Teď ho jako prstenec svírá zeleň. Je tu hodně institucí se skvělými výstavami i menší privátní galerie. Viděl jsem minimum vizuálního smogu. A nakonec mě zaskočila i přítomnost neorenesanční cihlové budovy spolku Sokol. Dozvěděl jsem se, že polský Sokol byl založen v roce 1867 po vzoru toho českého,“ vypráví o svých zážitcích z Krakova Vladimir 518.
Vladimirem 518
INTERNATIONAL CULTURAL
International Cultural Centre představuje snad poprvé v historii komplexní pohled na architekturu druhé poloviny dvacátého století východního bloku. Pod názvem Socmodernism shromáždili kurátoři Łukasz Galusek, Michał Wiśniewski a Natalia Żak na 400 exponátů, které zavedou návštěvníky na architektonickou cestu z Estonska do Makedonie, z Tallinu do Skopje, a to přes Berlín, Prahu, Bratislavu, Vilnius, Kyjev, Budapešť, Lublaň, Záhřeb, Sarajevo, Bělehrad a Bukurešť. Vladimir 518 vyzdvihuje především kurátorskou odvahu, s kterou toto téma skvěle zpracovali.
❹→
HOTEL CRACOVIA
❸→ BUNKIER SZTUKI
bunkier.art.pl
Hotel Cracovia je jedním z nejzajímavějších příkladů modernistické architektury v Krakově. Rozhodnutí o jeho stavbě padlo na konci padesátých let a bylo součástí období politického tání, které začalo událostmi roku 1956. Hotel byl realizován mezi lety 1960 až 1965 podle návrhu architekta Witolda Ceckiewicze. Před lety byl ohrožen demolicí, dnes se naopak uvažuje o jeho budoucnosti. Mohlo by se z něj stát Muzeum architektury a designu. Zatím však budova s masivní modernistickou fasádou částečně hybernuje. Nyní v ní alespoň funguje kavárna Umeblowana a design
Designu.
Bunkier Sztuki je jednou z nejvýznamnějších polských kulturních institucí prezentujících současné umění. Původně fungovala v rámci sítě uměleckých výstavních kanceláří (BWA), ale v roce 1994 získala statut městské galerie. Mezi umělce, kteří tu měli samostatné výstavy, patří Tomasz Ciecierski, Tony Cragg, Josef Dabernig, Marta Deskur, Edward Półrnik, Władysław Hasior, Tadeusz Kantor, Katarzyna Kozyra, Piotr Lutynski nebo Henry Moore. I samotná budova si zaslouží pozornost. Byla postavena v roce 1965 architektkou Krystynou Tołłoczko-Rózyskou jako sídlo krakovské pobočky Ústředního úřadu uměleckých výstav (CBWA). Její fasádu se strukturou betonového bednění navrhli Stefan Borzecki a Antoni Hajdecki.
❻→ KINKI RAMEN
@kinkiramen
Japonské bistro Kinki Ramen přináší do historického centra Krakova koncept tradiční japonské restaurace izakaya. V prosvětleném současném interiéru vás čekají i překvapení. Například na toaletách je umístěna konceptuální světelná video instalace. Vladimir 518 tu doporučuje špičkový vegetariánský ramen.
❺→ NÁRODNÍ MUZEUM
mnk.pl
Krakovské Národní muzeum nejdříve obývalo renesanční budovu Sukiennice, než se přestěhovalo do svého nového sídla, jehož výstavba začala v roce 1934. Byla však prerušena druhou světovou válkou a plně bylo muzeum dokonceno až v sedmdesátých letech. Ve svých expozicích představuje především polské výtvarné a užité umění 20. a 21. století od pionýrů polské moderny, jako byli Jacek Malczewski, Leon Wyczółkowski a Włodzimierz Tetmajer, až po představitele vyspělé avantgardy.
SUVENÝRY
❶ PLAKÁT FACTORY I
design Mart Berger Collage, prodává Forum Design, 130 PLN
❷ ŠÁLEK COCONUT
design Lutumursi, prodává Rzeczy Same, 130 PLN
❸ BETONOVÁ LAMPA
design Ósma Trzydzieści, prodává Forum Design, 250 PLN
❹ FOREST ANIMALS
design Bajo, prodává Rzeczy Same, 165 PLN
❺ ČEPICE
design Pan Tu Nie Stał, prodává Pan Tu Nie Stał, 119 PLN
Posuňte se Vpřed
Fotoaparát EOS R8 poskytuje fotografům nástroje pro kreativnější plnoformátovou tvorbu. Je vybavený 24,2megapixelovým plnoformátový m snímačem typu CMOS s vysokou citlivostí ISO a širokým dynamickým rozsa hem. Je ideální volbou pro fotografování portrétu, akcí a krajiny, kde nabízí širší, umělečtejší perspektivu
Více informací naleznete na Canon.cz
Kasuba
Chiharu Shiota
❶ ALEKSANDRA KASUBA: IMAGINER LE FUTUR Carré d’Art–Musée d’art contemporain ve francouzském Nîmes představuje do 23. 3. tvorbu litevské umělkyně Aleksandry Kasuba (1923—2019), která byla po druhé světové válce nucena emigrovat do USA. Proslavila se zejména rozměrnými objekty ve veřejném prostoru a tzv. Space Shelters, architektonicky tvarovanými prostředími vyrobenými z textilu. Organickými objemy vyjadřovala Kasuba touhu harmonizovat lidi, přírodu a technologie.
❷ ELIZABETH CARLETT Významné černošské autorce tvořící v průběhu 20. století se během života nedostalo tolik pozornosti, kolik by si zasloužila. Tento deficit dorovnává newyorské Brooklyn Museum výstavou A Black Revolutionary Artist and All That It Implies, kterou můžete navštívit do 19. 1. Carlett se inspirovala africkými sochami, tvorbou Barbary Hepworth a Käthe Kollwitz a vždy kladla důraz na boj za osvobození černochů ve Spojených státech.
❸ PROLOG: POZDNÍ SBĚR Počátky humpolecké soukromé sbírky českého umění 20. a 21. století sahají do poloviny 90. let. Za jejím vznikem stojí manželé Rýznerovi, zakladatelé zóny pro umění 8smička, jíž je sbírka dlouhodobě propůjčena. Ve třech po sobě následujících podzimních výstavách, jejichž vrcholem bude projekt
Továrna na krásno v roce 2026, galerie postupně představí různé aspekty sběratelské činnosti. Do 19. 1.
Eliasson
❹ DISOBEDIENT BODIES Pražská Hunt Kastner Gallery uvádí do 18. 1. výstavu zabývající se praxí dvou feministických umělkyň, Ewy Partum a Lenky Klodové. Přestože se jejich díla vyznačují jinou estetikou, obsahově se obě zaměřují na emancipaci žen od omezení, stereotypů a útlaku. Výstavní projekt se z širšího hlediska soustřeďuje na dobově specifické feministické snahy ve východní a střední Evropě v období socialismu a neoliberalismu a rozehrává činorodý dialog mezi pracemi polské a o generaci mladší české umělkyně.
❺ JAROSLAV BRABEC: DEUS ARTIS Výpravná kniha doprovázející stejnojmennou výstavu v pražském DOXu shrnuje téměř padesátiletou fotografickou činnost kameramana a režiséra Jaroslava Brabce věnovanou výrazným osobnostem umění. Mezi portrétovanými jsou dnes již klasici české výtvarné scény jako Václav Boštík, Jan Zrzavý, Jiří Kolář, Zdeněk Sýkora, zastoupeni jsou ale i současní čeští tvůrci jako Eva Koťátková, Krištof Kintera nebo Jiří Černický. Nechybí ani hvězdy světového uměleckého světa jako například Aj Wej-wej, Georg Baselitz, Yoko Ono či Gerhard Richter.
❻ CHIHARU SHIOTA: NEKLIDNÁ DUŠE „Chiharu Shiota vytváří snové, emočně a intelektuálně působivé instalace zprostředkovávající silné zážitky, jež divákům utkví v paměti,“ popisuje kurátorka Christelle Havranek tvorbu japonské umělkyně, v níž osobitým přístupem
propojuje sochařství, performance a instalaci a která je do 28. 4. k vidění v Kunsthalle Praha. Shiota získala renomé za svá díla v podobě spletitých sítí z vlněné příze, v nichž spřádá dohromady osobní historii a kolektivní paměť. Vystavovala v předních světových institucích, v roce 2015 reprezentovala Japonsko na Bienále umění v Benátkách.
❼ TIMO: MÁM KOŘENY V KVĚTINÁČI Brněnský umělec TIMO se věnuje především street artu. S jeho texty se setkáte na různých zapomenutých, často nevzhledných místech — na sloupech, zdech, plotech, odpadkových koších, v průjezdech, pod mosty a podobně. Jeho výtvarně pojatá hesla ve veřejném prostoru reagují na právě prožívané situace, události, politiku nebo konzumní způsob života. Někdy vznikají situačně jako komentář charakteru místa, do něhož vstupují. TIMO je ironický, reaguje na naše nevědomé konání, pracuje s humorem a paradoxem, dotýká se společenských témat. Za krátkými pouličními hesly se skrývá poetická práce s textem i touha po komponovaném, komplexním uměleckém díle. Multimediální instalace v brněnském Domě umění (do 2. 3.) představuje dialog velkého množství šablon textů a instalací zachycující myšlenkové a tvůrčí zázemí autora.
❽ CHATY Publikace s podtitulem „Architektura za branou každodennosti“ má ambici stát se přehledným souborem současných variací na typologii chat
v českém prostředí a zároveň podává neotřelý pohled na fenomén chataření. V knize najdete vhled do historie i současnosti českého chataření a chalupaření, 40 realizací od českých architektů, devět rozhovorů s architekty, skauty, ale i nohejbalistou, čestným předsedou Klubu českých turistů nebo rozhovor o špekáčku s Františkem Kšánou ml. Knihu doplňují historické fotografie od Pavla Štechy z cyklu Chataři. Ed. Radek Váňa, Julie Zákostelecká, Kamila Zemanová, vyd. Idealab
❾ SRDCE JE CHRÁM Nová výstava v Císařské konírně Pražského hradu ukazuje díla tří významných českých autorů různých generací — grafičky Aleny Kučerové, fotografa Ivana Pinkavy a sochařky Kateřiny Komm. Rozlišné umělecké techniky a světy spojuje motiv lidské figury jako gesta a symbolu vnitřního prožívání. Důležitým námětem expozice je také čas, respektive dočasnost a konečnost lidského bytí. Do 16. 3.
OLAFUR ELIASSON: OPEN V souladu s Eliassonovým dlouhodobým zkoumáním světla a barev, geometrie a povědomí o životním prostředí se instalace hravě zabývá materiálními a nehmotnými kvalitami architektury muzea The Geffen Contemporary MOCA. Reaguje jak na budovu samotnou, tak na neustále se měnící atmosféru Los Angeles. Do 6. 7.
V ÁN OČNÍ WISH LIST
Přemýšleli jste někdy o tom, že díky jednomu originálnímu dárku můžete někomu změnit život a začít tak psát úplně nový příběh?
Možná ho najdete právě na následujících stranách, které jsme protkali nejen tipy na malé i velké dárky, ale i krátkým vánočním příběhem na téma „design a umění“, který pro nás sepsala AI. Je důkazem toho, že duch Vánoc má takovou sílu, že dokáže rozněžnit i robotickou umělou inteligenci.
V městečku plném malých galerií
a dílen žil designér Adam.
LA PAVONI Manuální pákový kávovar Milano je špičkový přístroj, který spojuje italskou tradici s moderní estetikou. Je vyroben z vysoce prémiových materiálů: chromovaná mosaz (bojler, parní tryska a hlava kávovaru), nerezová ocel (základna) a mosambický eben — blackwood (zdobené detaily). Tento designový kávovar je vybaven ruční pákou pro dokonalou kontrolu nad tlakem při extrakci kávy, což vám umožní připravit autentické italské espresso s bohatou chutí a dokonalou cremou!
↘ www.pottenpannen.cz
27 490 Kč
SMEG Lednice v elegantní červené barvě, s mrazicím boxíkem uvnitř, je druhým nejmenším členem ikonické řady lednic 50’s Retro Style. Využití najde u singles nebo mladé bezdětné rodiny v běžném provozu domácnosti, ale také jako designový doplněk pracovny či kanceláře pro příjemné chvíle zábavy. Užitná kapacita vnitřního prostoru je 105 l pro uchování potravin v lednici a 17 l pro mrazicí box.
↘ www.pottenpannen.cz
27 390 Kč
STAUB Ikonické litinové nádobí řady Cocotte vybízí k pomalému vaření, dušení nebo i k přípravě polévek. Zachovejte připravované zelenině všechny vitamíny a původní chuť, masu zase šťavnatost a na váš stůl servírujte s jedinečnou autenticitou smaltovaného nádobí. Právě díky litině, ošetřené navíc smaltovaným povrchem uchovává nádoba teplo nebo chlad daleko delší dobu než běžné nádobí. Další velmi podstatnou výhodou litinového nádobí je použití na všech typech ohřevných ploch, včetně indukce a trouby.
↘ www.pottenpannen.cz
Miloval umění, ale v zimě,
HAVANA CLUB SELECCIÓN DE MAESTROS
Exkluzivní rum, který se řadí do kolekce Havana Club Icónica, se vyznačuje nejvyšším obsahem alkoholu v kolekci Icónica. Tento výjimečný rum, společně vytvořený a schválený všemi Maestros del Ron Cubano, je charakteristický teplým jantarovým odstínem a hlubokým rudým odleskem. Nový design láhve symbolizuje společný proces, při kterém Maestros pečlivě vybírají pouze ty nejlepší sudy pro plnění.
↘ www.prestigeselection.cz
MUMM CORDON ROUGE Jiskrné šampaňské
Mumm Cordon Rouge je vlajkovou lodí značky G. H. MUMM. Je vytvořené z pečlivě vybraných odrůd vinné révy rostoucích v oblasti Champagne, a to pouze povolenými výrobními postupy, což garantuje nepřekonatelný charakter a kvalitu šampaňského. Má zářivou, slámově žlutou barvu a jemné, pravidelné perlení. Voní po peckovitém ovoci a křupavé briošce. Doznívá harmonicky v citrusovém tónu.
↘ www.prestigeselection.cz
MUMM RSRV CUVÉE 4.5 Je ztělesněním pěti historických vinic vinařství Maison G. H. MUMM. Toto sofistikované šampaňské odhaluje elegantní svěžest, po níž následuje propracovaná a dokonale vyvážená celistvost. Ve sklepích zraje po dobu čtyř let a je oslavou rozmanitosti a prestiže pěti vesnic v kraji Champagne, hodnocených jako Grand Cru. Unikátní směs Cuvée 4.5, vytvořená sklepmistrem Didierem Mariotti, spojuje prestižní odrůdy Chardonnay a Pinot Noir.
↘ www.prestigeselection.cz
ROYAL SALUTE 21 YO THE HARRIS REED EDITION PINK
Prémiová míchaná whisky, která je směsí nejlepších skotských sladových a obilných whisky s vyváženými květinovými a dubovými tóny, je krátce k dispozici v limitované designové edici. Autorem karaf je talentovaný módní návrhář Harris Reed, proslulý propojováním avantgardního stylu s tradicí.
↘ www.prestigeselection.cz
❶ CAPTAIN FAWCETT
Klasické mýdlo na holení, vyrobené podle původní receptury staré více než sto let, vytváří hustou pěnu vonící po bergamotu, mandarince, kardamomu, levanduli a vanilce. K vykouzlení husté pěny stačí už jen štětka na holení a teplá voda.
↘ www.gentlemanstore.cz
859 Kč
❷ ALFABET Legendární performenské duo Thomas & Ruhller se pokusilo o nemožné: společnými silami vytančit abecedu podobně, jako to činila Milča Mayerová v Nezvalově stejnojmenné knize. Jak se jim to povedlo zjistíte v knize Alfabet.
↘ www.pagefive.com
599 Kč
❸ IQOS Značka bezdýmných zařízení slaví 10 let na trhu a při té příležitosti uvádí svoji technologicky nejvyspělejší novinku. Je jí IQOS ILUMA i PRIME, která přináší celou řadu vylepšení pro čistý, plynulý a mnohem flexibilnější zážitek. Nová dotyková obrazovka na nahřívači umožňuje rychle a snadno zobrazit informace důležité pro jeho užívání. Pro personalizaci prožitku je zařízení vybaveno novým režimem pauzy. Přejetím prstu nahoru či dolů po dotykové obrazovce můžete bezdýmný zážitek pozastavit a po chvíli pokračovat tam, kde jste přestali. Zařízení se nemusí čistit a produkuje v průměru o 95 % nižší hladinu škodlivých látek ve srovnání s cigaretami.
2 690 Kč
trápilo ho, že jeho výtvory
XIAOMI Nejkvalitnější obraz televize Xiaomi TV S Mini LED s rozlišením 4K UHD vás vtáhne do děje, ať se díváte na film, nebo hrajete počítačovou hru. Nové televize v úhlopříčkách 55, 65 a 75˝ disponují vestavěnou AI, která se postará o vyladění každičkého detailu, technologie QD-Mini LED zase o dokonalé barvy a vysoký kontrast. Špičkový zvuk s Dolby Atmos je samozřejmostí. Díky integrované Google TV pak máte po ruce vše od Netflixu po Disney. ↘ www.mi.com/cz
14
BELUGA Ultra prémiová značka vodky Beluga je synonymem pro umění, řemeslo a dokonalost. Vyrábí se v srdci Černé Hory z ekologicky pěstovaného obilí a nejčistší artéské vody. Tajemství její jemné a bohaté chuti spočívá v prvotřídních surovinách a precizním destilačním procesu. Vlajkovou loď Beluga Noble si nejlépe vychutnáte ledově vychlazenou i jako součást prvotřídních koktejlů.
↘ www.warehouse1.cz
MOTOROLA Smartphone Motorola Edge 50 Neo vás nadchne po každé stránce. Kompaktní rozměry a originální odstín Pantone Poinciana z něj činí stylový módní doplněk a inteligentní funkce zaručují, že jeho používání je zážitkem. S 50Mpx fotoaparátem se snímačem Sony Lytia 700C budete pořizovat nádherné fotografie i v noci. Telefon je odolný dle vojenských standardů a o dostatek energie se stará rychlé i bezdrátové nabíjení.
↘ www.motorola.cz
nenesou radost. Vánoce se blížily, a tak
CAROLINA HERRERA GOOD GIRL BLUSH ELIXIR Tato smyslná a intenzivnější interpretace vůně Good Girl Blush je nejnovějším přírůstkem do rodiny vůní značky Carolina Herrera. Odhaluje rozmanitost moderní ženskosti díky okouzlující směsi podmanivých růží, opojné vanilky a kouřově jiskřivého pačuli. Čeká na vás v jemně růžovém flakónu ve stylu dégradé s třpytivě zlatým podpatkem.
↘ Prodávají vybrané parfumerie
RABANNE MILLION GOLD FOR HER Velkolepá květinová vůně Million Gold For Her vyzařuje energii, která vás omámí. Mísí se v ní divoce ženské bílé květiny, jiskřivá růže a návykové pižmo, které ve vás probudí sílu a výjimečnost. Novinku v podobě parfémové vody najdete v elegantním a sofistikovaném flakónu zdobeném novým detailem — článkem z ikonického zlatého řetězu, jenž má kořeny v bohaté historii značky Rabanne.
↘ Prodávají vybrané parfumerie
RABANNE MILLION GOLD FOR HIM
Rabanne Million Gold For Him ztělesňuje luxus a sebevědomí. Vůně spojuje svěží tóny mandarinky s hřejivým kardamomem, skořicí a santalovým dřevem. Ideální pro muže, kteří chtějí zaujmout svou energií i elegancí. Její charismatická kompozice zanechává nezapomenutelný dojem.
↘ Prodávají vybrané parfumerie
❶ WEINGUT KNOLL
Víno Grüner Veltliner Loibner Federspiel 2023 působí štíhle a průzračně čistě, což naznačuje, že bude ideální jak pro lehčí jídla, tak i pro samostatné popíjení. Svěží aroma heřmánku, zeleného jablka a hrušky se odráží ve vůni i chuti, přičemž jeho živá kyselinka zajišťuje dlouhou dochuť, která dodává svěžest a energii. Skvěle se hodí ke kaprovi nebo řízku na štědrovečerní večeři.
675 Kč / 0,75 l
❷ DOMAINE NICOLAS ROSSIGNOL
Rossignol Bourgogne
Pinot Noir je mistrovské dílo od renomovaného burgundského vinaře. Ročník 2016 se pyšní brilantním rubínovým odstínem a rozvíjející se vůní zralých třešní, fialek a nádechem koření. V chuti se harmonicky snoubí červené bobulovité ovoce, hedvábné třísloviny a dlouhý, elegantní závěr. Pinot Noir z Burgundska a drůbež na svatého Štěpána je dokonalá kombinace.
1 378 Kč / 0,75 l
❸ CHAMPAGNE EPC
Tato směs tří hlavních šampaňských odrůd — Pinot Noir, Pinot Meunier, Chardonnay nabízí vůni zralého žlutého ovoce, kterou podtrhují lehké tóny sušeného ovoce. Na patře je svěží a kulaté, je to čistý a bezprostřední prožitek! Je to cuvée, s nímž bude souhlasit každý, od aperitivu po dezert, protože šampaňské je typ vína, které se nejlépe přizpůsobí stolování. Ideální i jako novoroční přípitek.
975 Kč / 0,75 l
kolekci ručně malovaných luceren.
❹ WEINGUT
BERNHARD OTT
Vynikající lehké a velmi příjemné šťavnaté víno
Am Berg Grüner Veltliner 2023 má povzbuzující ovocný charakter. Je plné a osvěžující zároveň. Voní po ovoci, koření, s jemnými tóny červených jablek, grepů a citrusů. Hrozny jsou sbírány ručně, lisují se celé a kvašení probíhá spontánně v nerezových tancích. Veltlínské zelené se v Rakousku tradičně podává k řízku, proto je nejlepší volbou ke štědrovečerní večeři.
473 Kč / 0,75 l
❺ LAHERTE FRÈRES
V chuti je Champagne
Ultradition Extra-brut elegantní a svěží, s chutí zeleného jablka, hrušky, citrusů a jemnými tóny kvasnic a minerálů. Má vynikající rovnováhu mezi svěží kyselinkou a bohatou ovocnou sladkostí, s dlouhým a čistým závěrem. Intenzivní a komplexní vůně s tóny čerstvých jablek, hrušek, citrusů a bílých květů. V pozadí se objevují jemné tóny mandlí a briošky. Perfektní volba jako přípitek na Štědrý den nebo Nový rok.
1 050 Kč / 0,75 l
❻ DOMAINE DAMBRUN Skvělé víno L’Echapée rouge 2022 je výsledkem náročných procesů vinifikace a zrání stejně jako kvality odrůd Syrah a Grenache, které pro toto víno rostou na vinicích nacházejících se na úpatí slavného Mont Ventoux. Jemná rovnováha mezi štědrostí provensálského slunce a energií bohatých a rozmanitých půd se u tohoto vína projevuje velmi bohatou aromatickou škálou. Je skvělé k pití již jako mladé, ale vychutnat si ho lze i po více než deseti letech zrání. Skvělý doplněk ke kachně nebo huse na svatého Štěpána.
501 Kč / 0,75 l
Každá byla jiná, s motivy zimní krajiny
SISLEY Ikonická vůně Eau du Soir přichází na předvánoční trh v limitované edici, jejíž etiketu i krabičku ozdobila britská umělkyně Fee Greening. Inspirací se jí stala Paříž, kterou ztvárnila jako pohádkové město pod hvězdnou oblohou. Použila k tomu techniku tradiční kresby máčeným perem a tuší. A vůně? Ta je elegantní, nadčasová a chyprová. Hlava je citrusová, srdce květinové a základ pižmo-ambrový.
↘ www.sisley-paris.com/cs
MOSER Váza Drop je inspirována kapkou vody. Tato malá, ale fascinující součást přírody symbolizuje čistotu, neuchopitelnost, křehkost, ale zároveň i sílu. Váza Drop přetváří její prostou krásu v umělecký objekt. Díky promyšlenému designu a precizní ruční práci světlo prolíná vázou jako skutečnou kapkou vody a vytváří působivé efekty. V barevné kombinaci beryl vrstvený šedou připomíná kapku deště padající sametovou tmou.
↘ www.moser.com
6 580 Kč / 100 ml
95 000 Kč
PHILIPS TV 55OLED819 Tento elegantní OLED Ambilight TV vás nadchne realistickým obrazem a silným zvukem Dolby Vision a Dolby Atmos. Krásně tenká obrazovka bez rámečku s úhlopříčkou až 139 cm se postará o to, aby se všechna vaše pozornost soustředila na akci — zatímco záře funkce ambilight ještě zvýší dojem velikosti a umožní vám ponořit se hlouběji do zážitku, který vás doslova pohltí.
↘ www.philips.cz
1. Přehozy Hästens, měkké a mimořádně lehké, ručně vyrobeny ze 100% vlny mladých alpak. 2. Měkké pohodlné bavlněné pyžamo s náprsní kapsičkou. Vyrobeno ze 100% bavlněného saténu. 3. Naše nejjemnější saténové prádlo vám dá pocit, že vás obklopuje hebká ulita z prachového peří. Dlouhá bavlněná vlákna propůjčí látce nádherný lesk. 100% česaný bavlněný satén. BE AWAKE FOR THE FIRST TIME IN YOUR LIFE® | HASTENS.COM
HÄSTENS CONCEPT STORE | Vinohradská 33, 120 00 Praha 2 | Štursova 3 Brno - Žabovřesky
❶ BREITLING
Design hodinek Superocean Automatic Super Diver vychází ze šedesátkových potápek. Vynikají zeleným číselníkem s maskáčovým vzorem, který doplňují výrazné indexy a ručky s vrstvou Super-LumiNova. Uvnitř titanového pouzdra pracuje automatický strojek s rezervou chodu 42 hodin. ↘ www.carollinum.cz
155 000 Kč
❷ STETSON
Stetson není jen výrobcem čepic a klobouků, v jeho portfoliu najdete i rukavice z ovčí kůže. Mají speciální úpravu, díky které s nimi můžete ovládat třeba dotykovou obrazovku mobilního telefonu. Vnitřní hřejivá vrstva je vyrobena z polyesteru. ↘ www.gentlemanstore.cz
2 490 Kč
❸ OLSSON & JENSEN
Švédská značka v sobě spojuje moderní přístup a vintage prvky, které zaručují časem prověřenou kvalitu. Příkladem může být kolekce nádobí Salt z nepravidelně glazované kameniny, která je ručně vyráběná v Portugalsku. ↘ www.nila.cz
od 579 Kč
❹ THE KOREAN COOKBOOK
Jedna z nejlepších korejských kuchařek obsahuje ohromující sbírku více než 350 receptů. Nechybí ty na tradiční korejská jídla, nudle, hotpoty, knedlíky, kaše, nebo lahodné a netradiční dezerty. ↘ www.pagefive.com
1 180 Kč
lamella
Design by Lucie Koldova
Večer před Štědrým dnem je rozsvítil
GUCCI Flora Gorgeous Orchid je dámská parfémová voda, která odráží okouzlující alchymii vlastního realizovaného snu a pomáhá posílit tvůrčí sílu. Je obohacena infuzí čerstvého vánku, kde akord Ozonic navyšuje bohatství příjemné vanilkové orchideje. Znovuplnitelný flakón má zářivě žlutou barvu a je zdobený ikonickým vzorem Gucci Flora, který pro značku v roce 1966 vytvořil Vittorio Accorner.
↘ Prodávají vybrané parfumerie
CHLOÉ L’Eau de Parfum Intense je návyková květinová vůně pro ženy, která se otevírá živými, šťavnatými malinovými tóny, podtrhujícími smyslnost růže, která se pod ní skrývá. Hodí se pro každou příležitost a vydrží vonět po celý den. Určitě zaujme i designem svého znovuplnitelného flakónu, který získal nový vzhled a který je opatřen elegantním štítkem.
3 600 Kč / 100 ml
BOSS BOTTLED ABSOLU Nový podmanivý dřevito-kožený parfém je formulovaný v dosud nejvyšší koncentraci z celé rodiny těchto ikonických vůní. Vyzařuje maximální sofistikovanost. Otevírá se texturovaným koženým akordem s povzbuzující esencí kadidla. V srdci tepe pačuli s absolut z myrhy a základ tvoří cedrové dřevo a ovocné esence Davana.
↘ Prodávají vybrané parfumerie
↘ Prodávají vybrané parfumerie 3 570 Kč / 100 ml
v městské galerii a jejich září
FALCONERI Tip na luxusní a zároveň praktický dárek je kašmírový svetr od značky Falconeri, která se na něj specializuje a nabízí hned několik druhů jeho zpracování. Mezi jejich ikonické produkty patří svetr Ultrafine a Ultrasoft, dostupné v různých barevných variantách, které zaručeně potěší každého.
↘ www.falconeri.com
4 999 Kč / Ultrafine; 5 299 Kč / Ultrasoft
INTIMISSIMI Personalizované hedvábné pyžámko od Intimissimi je perfektním dárkem pro každého, kdo touží po rafinovaném vzhledu a pohodlí. Pyžámka jsou dostupná v jemných, elegantních odstínech i výraznějších barvách a online nyní najdete možnost personalizace, například vyšití iniciál, což udělá dárek opravdu jedinečným.
↘ www.intimissimi.com
2 148 Kč
INTIMISSIMI UOMO Obdarujte muže svého života stylově s Intimissimi Uomo, značkou inspirovanou životním stylem a potřebami moderního muže. Skvělým tipem na dárek je toto vánoční pyžamo, navržené s ohledem na maximální pohodlí a styl. Ať už v elegantní modré nebo sváteční červené, s tímto dárkem neuděláte chybu.
↘ www.intimissimi.com
❶ PERFUMER H
Ačkoliv značka pochází z Velké Británie, vonné tyčinky si nechává na míru vyrábět v japonském Kjótu u tradičního výrobce.
Ten je dodává i do tamních budhistických chrámů. Každá z tyčinek hoří 30 až 40 minut a voní lehce kouřovou dřevitou vůní cedru a kadidla.
↘ www.ingredients-store.com
1 050 Kč
okouzlil všechny místní obyvatele.
❷ FOLBEUR
Když se spojí kvalitní italská kůže a řemeslná zručnost českých brašnářů, samo o sobě to ještě nic neznamená. Když se ale do vzorečku přidá i minimalistický design, vznikne nadčasová kabelka, která obstojí i v zahraniční konkurenci. Jmenuje se Macaron Petit a nabízí se ve 14 barvách.
↘ www.folbeur.com
8 200 Kč
❸ LONGINES
Elegantní dámské hodinky Mini DolceVita jsou inspirované legendárním modelem Longines z roku 1927. Disponují decentním vodotěsným pouzdrem z nerezavějící oceli, váží 25,1 g a pohání je quartzový strojek. Díky praktickému mechanismu lze řemínek snadno vyměnit za jiný. ↘ www.carollinum.cz
40 300 Kč
❹ DIPTYQUE
Vánoční edice flakónu s parfémovou vodou
Orphéon přinese do vašich životů pulzující atmosféru pařížského jazzového klubu, který byl v 70. letech minulého století oblíbeným místem umělců a intelektuálů. Voní po bobulích jalovce, tonka fazolích, cedru a jasmínu.
↘ Prodává Diptyque, Vězeňská 6, Praha 1
4 150 Kč / 75 ml
Jeho lucerna se stala symbolem toho,
.PEPPER..FIELD Česká značka se letos stala největším exportérem Kampotského pepře na světě a Češi jeho největšími konzumenty. S jejich vánočními dárky se tak trefíte statisticky do vkusu téměř každému! Letos doplnili dárkové sady o vánoční limitovaný .pepper..gin s hvězdným prachem od Žufánka nebo kouzelným dárkem ve spolupráci s českou značkou LASVIT.
↘ www.pepperfield.cz
2 499 Kč
TOM FORD Dárkový set Tom Ford Ombré Leather je prostoupený květinově koženou vůní, která evokuje krásy pouště amerického západu. Bohatý tón černé kůže se v ní prolíná s pačuli, vetiverem a jasmínem arabským. Ve stylové černé krabici najdete parfémovou vodu o obsahu 50 ml a menší 10 ml verzi se stejnou vůní, která je ideální na cesty.
↘ Prodávají vybrané parfumerie
5 280 Kč
VOUCHER KLUBPŘÁTEL MUZEUMKAMPA
CAMPARI Nechte se okouzlit intenzivní chutí a sytě červenou barvou italské ikony. Campari, zrozené z opravdové vášně a označované jako „red passion“, je srdcem těch nejtrendovějších koktejlů. Vychutnejte si třeba osvěžující Campari Spritz — naplňte sklenici ledem a přidejte 2 díly Campari, 3 díly prosecca a 1 díl sody. Promíchejte a vložte plátek pomeranče. Udělejte radost sobě nebo svým blízkým. Například dárkovým setem Campari s elegantní sklenicí, který vás přenese přímo do srdce Itálie.
↘ www.warehouse1.cz
MUSEUM KAMPA Darujte svým blízkým umění! Darujte jim členství v Klubu přátel Musea Kampa, v němž získají neomezený vstup nejen do samotného muzea, ale i do Werichovy vily, na doprovodné programy nebo rodinné workshopy. Dalším bonusem jsou pozvánky na vernisáže, slevy na katalogy a mnoho dalšího. Na viděnou v Museu Kampa!
↘ www.museumkampa.cz/klub-pratel
od 1 100 Kč / rok
❶ TAM NAHOŘE
V knize plné nevyprávěných příběhů tatranských chat najdete úvahy o drobných příhodách, ale i skutečné legendy, které by neměly chybět v repertoáru žádného milovníka hor. To vše doprovází 504 fotografií. Ze stejné edice si můžete pořídit ještě knihu Na chrbte! ↘ www.pagefive.com
1 250 Kč
❷ THE OLPHACTORY
Bright, ale třeba i Hygge, Pause nebo Blessing. To všechno jsou názvy vonných svíček od španělské značky
The Olphactory, která byla založena roku 1997 a která dnes své vonné produkty prodává po celém světě. Tahle voní po skořici s pomerančem.
↘ www.fann.cz
325 Kč / 135 g
❸ PRINTWORKS
Probuďte ve svých dětech stavitelskou vášeň a pořiďte jim stavebnici Tumbling Tower. A když půjdou spát, můžete ji využít jako společenskou hru pro vás a vaše přátele. Pravidla jsou jednoduchá — jednou rukou budete vytahovat kameny, druhou pít víno. Komu věž spadne, prohrává.
↘ www.nila.cz
799 Kč
❹ OLYMPUS
Pokud jste se rozhodli opustit svět digitální fotografie a vrátit se ke starému dobrému analogovému focení, zrcadlovka Olympus OM-10 je pro vás ideální. Součástí balení jsou i dva objektivy. Jedná se o použitý kousek, který se perfektně hodí pro začátečníky. ↘ www.polagraph.cz
9 999 Kč
světlo do života každého z nás.
ELECTROLUX Tyčový vysavač Electrolux 600 vám pomůže bez námahy vysát všechny povrchy a čalounění, a dosáhnout tak bezchybných výsledků. Zajišťuje prvotřídní sběr prachu a rychlou výměnu hubic, abyste mohli snadno vysát různé povrchy. Hubice PetPro je speciálně navržena, aby zachytila zvířecí chlupy a prach z vašeho nábytku.
↘ www.electrolux.cz
PHILIPS SOUNDBAR TAB6309 S technologií zvuku, který vás pohltí, a mimořádně kompaktním bezdrátovým subwooferem zaplní tento tenký SoundBar 2.1 vybavený technologií Dolby Atmos celou místnost zvukem, aniž by sám zabíral mnoho místa. V kombinaci s Ambilight TV skvěle vylepší atmosféru všeho, co zrovna sledujete.
↘ www.philips.cz
JAVORINA Křesílko Y vstupuje do vašeho domova svým hřejivým objetím jako všestranný doplněk interiéru, který otevírá pestrou škálu použití od jídelny a formálního sezení po univerzální solitér v obývacích prostorách. Tichou estetikou a pohodlím vytváří prostor pro osobní rozjímání.
MEADOWS Vánoční edici dárkového balení svíčky Mistletoe Kiss nově doplňuje kouzelný kolotoč s motivy šišek, který se po zapálení svíčky otáčí a jehož autorkou je designérka Tereza Hradilková (Porigami). Mistletoe Kiss je ódou na zvyk polibku pod jmelím. Záplavu hřejivých tónů jedle, borovice a poutavého jalovce umocňuje akcent červeného rybízu. Elegantní tmavě zelené, ručně foukané české sklo najde po vypálení další uplatnění ve vašem interiéru.
GRAN MEDIC Zpátky do formy vás zaručeně vrátí nejsilnější doplněk stravy proti stárnutí na světě — Deazaflavin Hydrohyper. Hlavní složkou tohoto suplementu je 5-deazaflavin, složka nové generace podobná vitamínu B2. Deazaflavin, vyvinutý díky cílenému výzkumu v předních světových výzkumných institucích, je v současné době pravděpodobně nejvýkonnějším mitochondriálním aktivátorem a boosterem sirtuinu — genu dlouhověkosti. Prodává obchod byFEMME a byfemme.cz.
JITKA KUDLÁČKOVÁ Stejně jako se impresionističtí malíři snažili barvou zachytit světlo a opulentní květiny, v klenotnické dílně české značky Jitka Kudláčková cítí nutkání tuto jemnost přírody vnést do šperku. Místo malířských barev ale používají přírodní skvosty nejvyšší kvality. Zlatý přívěsek na obrázku je doplněn žlutými diamanty a biwa perlou.
Prémiové je ale především odhlučnění vozu. Pokud máte pocit, že kabriolety jsou hlučnější a nelze je považovat za luxusní svezení, vyvede vás nový Maybach bez střechy z omylu. Osmiválcový motor o výkonu 585 koní je dokonale utlumen a je do zbytku vozu usazen tak jemně, že se jeho vibrace nijak nepřenášejí do kabiny. Devítistupňová automatická převodovka řadí jemně a má vždy k dispozici přebytek výkonu, ať už se rozhodnete jet s větrem o závod, nebo potřebujete bleskově objet nečekanou překážku. Vůz je vybaven pohonem všech kol 4MATIC+, což zajistí dokonalou trakci za každého počasí i špičkový odpich z místa, kdy umí SL 680 skutečně nabídnout plnohodnotné sportovní parametry. A když po takové ostřejší projížďce zaparkujete vůz před hotelem, bude tam ozdobou pro kolemjdoucí, ikonou nejen automobilovou, ale i designovou a módní. Přesně tímhle směrem Maybach aktuálně kráčí. Ne nadarmo k novému SL 680 Monogram Series přichystal i sérii oblečení a módních doplňků, které budou k mání v jeho buticích.
Jak nám zástupci brandu na prezentaci ve Vídni vysvětlili, Maybach už dávno nejsou jen luxusní auta a doplňky. Je to životní styl. A k tomu zdravému patří pravidelný pohyb a sport. Není divu, že i ty nejváženější švýcarští hodináři uvedli na trh sportovní modely, protože chtějí, abyste jejich značku oblékali při každé příležitosti. A Maybach to vidí stejně, proto ušil auto na míru teplejšímu počasí a adrenalinovější zábavě. Mercedes-Maybach SL 680 Monogram Series je první vlaštovkou, která zároveň jasně dává najevo svou rodovou příslušnost. Příď zdobí charakteristická maska chladiče, korunovaná ikonickou trojcípou hvězdou, od níž se přes kapotu vzpíná drobná ploutvička roztínající vzor značky. Mohli byste si myslet, že jde o potisk, ale ve skutečnosti jde o pečlivou ruční práci, kdy je vzor nanesen na základní barvu a překryt dvěma vrstvami laku. Černá kapota je na přání, vůz je k dispozici i bez ní, ale každé SL má uvnitř světlometů odstín rose gold, pochromovaný rám předního okna a unikátní jedenadvacetipalcová kola. V interiéru vás obejme zářivě bílá kůže nappa a na míru vyrobené detaily Maybach, včetně animací
v palubním systému a designu digitálních přístrojů.
Luxus nezná strop, a tak se značka Maybach rozhodla rozšířit své portfolio o další libůstku. Od příštího jara si budete moci její prvotřídní služby dopřát i v kabrioletu. Proč ostatně upírat nejlepší možnou péči těm, kdo mají rádi sportovní svezení a trochu toho sluníčka?
PŘEDPLATNÉ
MICELLAR GEL CLEANSER A THE RICHEST SERUM SIMPL THERAPY
Zdokonalte svou pleť a hýčkejte ji micelárním gelem bez oleje na čištění a odlíčení pro všechny typy pleti, ze -
jména normální, smíšenou a mastnou. Krémové sérum je vhodné pro velmi citlivou a suchou pleť.
Hutnější textura se výborně vrství a uspokojí i tu nejnáročnější pokožku. Hodí se ovšem i na mastnou pleť.
Neucpává póry a především velmi intenzivně pracuje na posílení a obnově kožní bariéry, která je pro krásu a zdraví pokožky zcela zásadní. Můžete ho kombinovat se všemi produkty v řadě. Sáhněte po něm kdykoliv, když potřebujete zklidnit, maximálně hydratovat a zbavit se nepříjemného pnutí. dolcevita.cz
ILUSTRACE
Jakub Tytykalo
Jako svébytnou skulpturální variaci na meziválečný brněnský funkcionalismus
navrhl na počátku své bohaté kariéry
architekt Zdeněk Fránek obydlí pro rodinu své sestry. Dům na Červeném
kopci v Brně patří se svou elegantní siluetou mezi ikony současné tuzemské
architektury a k nejlépe zpracovaným uceleným syntézám funkce a formy.
Jeho bílé nautické objemy, oblé stěny a úzké pásy oken ladně dotvářejí svažitý
terén a naznačily, jakým směrem se posléze bude vyvíjet Fránkova
tvůrčí senzibilita.
Nové BMW X3 od 15 990 Kč bez DPH měsíčně.*
Radost z jízdy
*Tato příkladová kalkulace byla vytvořena pro BMW X3 20 xDrive s pořizovací cenou 1 483 110 Kč vč. DPH. Uvedená splátka operativního leasingu je určena pro podnikatele i nepodnikatele a je kalkulována pro délku nájmu 60 měsíců a roční nájezd 15 000 km a s DPH činí 19 348 Kč. Splátka obsahuje povinné ručení, havarijní pojištění, pojištění skel a GAP. Detaily konfigurace, ceny vozu a kalkulaci financování Vám poskytne autorizovaný partner BMW v České republice. Každá žádost o financování podléhá schválení ze strany BMW Financial Services Czech Republic s.r.o. Podmínky operativního leasingu jsou dostupné na www.bmwfs.cz. Tato akce platí do odvolání, nejpozději do 31.12.2024. Uvedená fotografie je ilustrativní. Oficiální spotřeba paliva (kombinovaná): 7,6-6,9 l/100 km, Emise C02 (kombinované): 173-156 g/km.
