Page 1

Venkovský bìh  roku  odmìøuje  tradiènì  pøíroda,  poèasí  èi køesanský kalendáø. Je to jednoduché a funguje to po tisíciletí. To  ve  mìstech  urèují  do  znaèné  míry  chod  roku  reklamní billboardy zamìøující se na významné a dnes již èasto  konzumní svátky jako jsou Velikonoce, sv. Valentýn, Halloween a  Vánoce. A jak odmìøujeme svùj rok my z MASek? Co odpovíme, až se SZIFma  zeptá?  Dlouho  pøedlouho  dopøedu  je  tøeba  chystat cestièku  tìm,  kteøí  pøicházejí  s  nápady,  jak  život  na  venkovì vylepšit. Není jich mnoho a tak mì vždycky mrzí, když musíme jejich  i  naše  nápady  pracnì  ohýbat,  aby  zapadly  bez  vìtších kolizí do soukolí složitých pravidel a podmínek.  Je èerven a tak už  pøipravujeme  cestièku  tìm,  kteøí  své  projekty  pøinesou poèátkem  ledna.  Budou­li  mít  štìstí,  možná  v  èervnu  pøíštího roku podepíší smlouvu o realizaci projektu. Venku  se  suší  seno,  zrajou  jahody  a  pulcùm  dorùstají  zadní nožièky. Na billboardech neznámé tváøe slibují, že budou lepší než  ty  známé  a  my  v  pøíšeøí  bývalé  kovárny  zvolna metamorfujeme  v  úøedníky.  Málo  se  dostaneme  mezi  lidi  – venkovany, skoro èastìji se stýkáme s úøedníky ve mìstì. Proto máme  velikou  radost  z  každého  projektu,  který  se  povede uskuteènit a který venkovu pomùže. Podìlte se o ni s námi! Zuzana Guthová Manažerka MAS Sdružení Rùže

(opatøení è.2) (opatøení è.6) (opatøení è.7) (opatøení è.10)


Místní akèní skupina Sdružení Rùže  15. kvìtna ukonèila  pøíjem žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 3. výzvy. V  øádném  termínu  bylo  odevzdáno v  celkové požadovné  èástce  dotace .  Tyto  žádosti    nyní hodnotí  výbìrová  komise.  Výsledky    budou  zveøejnìny  (po konaní Valné hromady MAS Sdružení Rùže).

2  ­ Infrastruktura pro pøedškolní výchovu 5  ­ Konkurenceschopnost mikropodnikù 10 ­ Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví

RC Ledòáèek

Vybavení keramické dílny

Pøedmìtem projektu je zakoupení keramické vypalovací pece, keramic­ kých hmot a pomùcek k vybavení keramické dílny Rodinného centra Ledòáèek.

Mìsto Borovany

Rekonstrukce MŠ Borovany

Projekt je zamìøen na rekonstrukci, zaøízení a vybavení prádelny, výdejen jídel a šatny mateøsk頚koly v Borovanech.

800 000

Obec Benešov Nad Èernou

Rekonstrukce tìlocvièny

Projekt pøinese potøebnou rekonstrukci a modernizaci tìlocvièny, nut­ nou pro kvalitu výchovné èinnosti a bezpeèné využití prostor po demontáži všech vnitøních prvkù.

235 836

LATTSTAV s.r.o.

Modernizace výrobny nábytku

Projekt spoèívá v nákupu nové technologie pro strojní omítání a zemní práce. Firma rozšíøí svoji èinnost a dosáhne vyššího obratu a zisku.

335 200

Charvát Daniel

Modernizace technologických kapacit

Nákup briketovacího lisu a dlabaèky pro truhláøství Daniela Charváta, za úèelem zefektivnìní a rozvoje výroby.

143 750

Èerný Daniel

Kovárna Blata

V rámci projektu budou provedeny udržovací práce na øemeslné dílnì. Bude provedena výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), oprava betonových ploch (126,5 m2) a nátìr nosné konstrukce (311,85 m2).

231 766

Èinèura

Modernizace výrobny nábytku

Projekt øeší modernizaci strojního vybavení  v Borovanské provozovnì výrobny nábytku.

427 840

Døevotvat HaH

Briketovací lis na døevní odpad

Využití biologického odpadu truhláøské dílny na výrobu biopaliva.

259 301

Bonita Art

Nákup technologie pro potisk textilu

Pøedmìtem projektu je nákup a instalace nové technologie pro rozšíøení tiskových služeb o AzonTexPro ­ zaøízení pro potisk textilu technologií inkoustového tisku.

210 000

Stanìk Pavel

Stavební úprava autodílny

Projekt øeší stavební úpravy autodílny ­ zateplení støešního pláštì, pùdní vestavbu, odvodnìní obvodového pláštì, výmìnu oken a vznik nových místností v 2. podlaží.

456 000

ØKF Ledenice

Královský nástroj mezi námi

Oprava varhan v kostele sv. Vavøince v Ledenicích.

SDH Radostice

Zvonice Radostice

Obnova návesní zvonice jako symbolu dobrovolné pozemkové úpravy. Souèástí projektu jsou i parkové úpravy okolí zvonice.

555 052

ØFK Nové Hrady

Zpøístupnìní poutního chrámu

Zpøístupnìní poutního chrámu na Dobré Vodì u Nových Hradù v dobì mimo bohoslužeby èi prohlídeky. Vybudování zádveøí, umožòujícího vstup do chrámu a pøitom chránícího vybavení pøed poškozením èi odc­ izením.

564 422

ØKF Trhové Sviny

Rozvoj kulturní památky kos­ tela Nanebevzetí Panny Marie

V rámci projektu bude provedeno ozvuèení a rekonstrukce elektroin­ stalace kostela. Cílem opatøení je zvýšení návštìvnosti kostela a pøiblížení této kulturní památky místním obyvatelùm a návštìvníkùm.

475 600

Hrady na Malši

Konzervace zdiva 2. podlaží a koruny vìže tvrze Tichá.

Konzervace druhého podlaží , doplnìní chybìjících lícù obvodových zdí historické tvrze. Zpevnìní a nadezdìní samotné koruny vìže.

72 000

75 960

400 000

Pro rok 2010 pøipravuje naše místní akèní skupina další podporu pro žadatele o dotaci z Programu rozvoje venkova (v programu LEADER). Stejnì tak, jako v letošním roce, budou vyhlášeny 2 výzvy k podávání žádostí. Struèný popis jednotlivých opatøení a více informací naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz. V  poøadí  již   a  bude zamìøena  na  projekty  v  oblastech podpory: Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání Konkurenceschopnost zemìdìlství Konkurenceschopnost cestovního ruchu Podmínky  pro  sociální  služby  a  zdra­ votní péèi Podmínky pro volný èas Pøíjem žádostí bude jako obvykle v sídle MAS  a  to  do  15.  ledna.  Tyto  projekty

bude možno  realizovat  už  od  bøezna 2010. Další,  v  poøadí   s  pøíjmem projektù  14.  kvìtna  2010.    Ta  bude zamìøena na projekty z oblastí podpory: Infrastruktura pro pøedškolní výchovu Konkurenceschopnost mikropodnikù Podmínky  pro  kultivaci  životního prostøedí v obcích Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel

http://mas.sdruzeniruze.cz

Podmínky pro  ochranu  a  kulturního dìdictví venkova

rozvoj

K obìma  výzvám  MAS  uspoøádá  pro zájemce  školení  k  pøípravì  projektù  a bude  poskytovat  také  individuální poradenství  a  konzultace.  Dotace  pro obce  a  další  neziskové  subjekty  (na projekty nezakládající veøejnou podporu) mùže  být  až  ve  výši  90%,  dotace  pro podnikatele  (a  na  projekty  zakládající veøejnou  podporu)  mùže  dosahovat maximálnì 56%.


Zatímco Místní  akèní  skupina  Sdružení  Rùže  zpracovává  žádosti,  které  žadatelé  (obce,  podnikatelé, organizace a spolky)  podali  ve 3. výzvì, úspìšní žadatelé z první výzvy již projekty realizují a v nìkterých pøípadech  již  projekt  ukonèují.  V  první  výzvì  jsme  podporovaly  projekty  v  tìchto  opatøeních:  1  – Infrastruktra pro pøedškolní výchovu,6 – Podmínky pro sociální služby a zdravotní péèi, 7 – Podmínky pro volný  èas,  10  ­  Podmínky  pro  rozvoj  a  ochranu  kulturního  dìdictví  venkova.  V  první  výzvì  bylo  také vyhlášeno  opatøení  na  podporu  Konkurenceschopnosti  mikropodnikù,  do  kterého  ovšem  nebyla  podána žádn᠞ádost. Rádi bychom Vám pøedstavili nìkteré úspìšné projekty, které byly podpoøené v 1. výzvì a jsou v našem regionu realizované. Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat ve Vaší obci.  Další výzvu MAS pøipravuje na listopad 2009 (viz Plán plán podpory projektù v roce 2010, str.2), takže máte dostateèné množství èasu na pøípravu projektu a zajištìní potøebné dokumentace. Bližší informace o  opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 ­ 2013 / Seznam podporovaných Fichí. Všem žadatelùm nabízíme poradenství pøi zpracovávání žádostí.

Cílem tohoto opatøení je vytváøení lepších materiálních a prostorových podmínek pro pøedškolní výchovu v mateøských školách i mateøských a rodinných centrech. Každý pøedkládaný projekt by mìl být podložen analýzou souèasné nabídky a poptávky po pøíslušných službách. Projekty podpoøené v  tomto  opatøení  øeší  nedodateènou

Mìsto Trhové Sviny obdrželo z Programu rozvoje  venkova  prostøednictvím  Místní akèní  skupiny  Sdružení  Rùže  dotaci  na výstavbu  dvou  døevìných  altánù.  Altány byly  postaveny  do  zahrad  u  budov Mateøsk頚koly Ètyølístek ve Školní ulici a

Pøíjemné zázemí pro hry dìtí  mateøsk頚koly

Trhové Sviny, mìsto bez zájmu? Bez lidí se  zájmem  je  tìžké  cokoliv  ve  mìstì zlepšit inovovat a udìlat pøístupnìjší pro místní obyvatele a turisty. Mateøské  centrum  Èlovíèek  NEBOJSA  je v  rukou  maminek,  které  se  rozhodly s  tímto  negativním  trendem  bojovat pøesto,  že  je  to  nejsp횠 bìh  na  dlouhou tra a možná i boj s vìtrnými mlýny. Stále vìøím, že snad NE. Mateøské  centrum  vzniklo  v  øíjnu  roku 2007  z  iniciativy  tøí  maminek,  které  na mateøské  dovolené  nebavilo  jen vysedávat  doma  a  chtìly  se  i  v  tomto období  nìjakým  zpùsobem  realizovat pozitivním  smìrem  a  rozvíjet  své  dìti. Sídlíme  v  budovì  polikliniky  v  Trhových Svinech  v  prostorách  bývalé  ordinace, prostory  jsou  pro  naše  potøeby  témìø ideální, jen nìkdy bychom je potøebovali nafouknout. Tak vznikl nápad vybudovat

Beruška na  Budovatelské  ulici  v  prùbìhu letošního kvìtna. Projekt umožní zvýšit dobu pobytu dìtí na èerstvém vzduchu, otužování vzduchem. Zahradní  altány  budou  využity  zejména v  jarních,  letních  a  podzimních  mìsících dennì v dob젚kolního vyuèování tím, že bude  vytvoøeno  další  stanovištì,  kde budou moci dìti plnit diferencované úkoly. V  trhovosvinenské  mateøské  škole  jsou heterogenní  tøídy,  v  nichž  se  dìti  uèí samostatným      provádìním  konkrétních èinností,  které  vedou  k  prožitku  a zkušenostem (prožitkové uèení). Èinnosti jsou  na  jednotlivých  stanovištích pøipravovány  pro  dìti  s  rùzným  stupnìm obtížnosti. Altán  je  místem,  kde  dìti  získávají zkušenosti  z  èinností  nenásilným pøirozeným  zpùsobem  v  dopoledních  i odpoledních  hodinách,  ale  i  v  dobì popoledního  klidu  je  využíván  dìtmi z klubu pøedškolákù.

dìtské høištì,  které  bude  praktickou nadstavbou  a  bude  spravováno  právì vedením  mateøského  centra.  Mateøské centrum  není  schopné  samo  projekt

Dlouho oèekávané høištì v Trhových Svinech již jen èeká na své otevøení

http://mas.sdruzeniruze.cz

kapacitu pøedškolních  zaøízení,  rozvíjí èinnost  mateøských  center  a  zajišují modernizaci vybavení mateøských škol a center.  Projekty  mohou  zahrnovat stavební  úpravy  èi  výstavbu  budov, venkovních prostor, poøízení materiálnì ­ technického vybavení a technologií.

Zahradní altán  pro dìti v Trhových Svinech

Celkové náklady  na  stavbu  obou  altánù èiní 140 000 Kè, dotace je ve výši 90 000 Kè. Ing. Ivana Božáková Mìstský úøad Trhové Sviny

profinancovat a tak jsme zvolily ne zcela snadnou a bezproblémovou cestu získání financí pomocí grantu. Velmi jsme vítaly možnosti  úèastnit  se  grantového  øízení vypsaného  Místní  akèní  skupinou Sdružení  Rùže.  Za  velkou  podporu  a pomoc  pøi  získávání  úvìru  musíme podìkovat  Radì  mìsta  Trhové  Sviny, paní inženýrce Ivanì Božákové, za pomoc pøi  úpravì  terénu  høištì  také  vdìèíme pracovníkùm  technických  služeb  Mìsta Trhové Sviny. Celkové  náklady  na  vybudování  høištì èinily  265 000 Kè z èehož  dotace je ve výši 216 000 Kè (90%). Nyní již máme vytoužené høištì témìø na dosah  dodìlávají  se  poslední  úpravy  a práce.  Høištì  bude  slavnostnì  otevøeno 22.6.2009 v 10 hodin. Ing. Natálie Bustová MC Èlovíèek Nebojsa


Obec Olešnice  podala  žádost  a  bylo  jí vyhovìno  v  projektu:  Mateøská  škola Olešnice ­ vše pro naši malou budoucnost na  vesnici.  V  rámci  projektu  došlo  k rekonstrukci sociálního zaøízení ve školce a  dále  zmìnu  zpùsobu  ekonomicky nevýhodného  vytápìní  objektu  školky

Karneval dìtí z mateøsk頚koly v Olešnici

kumulaèními kamny  na  topení  zemním plynem,  vèetnì  osazení  nového  kotle  na zemní plyn a kompletních rozvodù. Mateøská  škola  v  Olešnici  se  tìší z  maximálního  využití  svých  prostor,  ve kterých  nabízí  28  dìtem  svìt  plný  her, zážitkù a setkávání. Školka je maximálnì využívána  a  její  kapacita  je  trvale naplnìná.    Aby  se  dìti  pohybovaly v prostøedí èistém a pøíjemném je úkolem všech  zamìstnancù  mateøské  školy.  Aby

Rekonstrukce topení a sociálního zaøízení  v mateøsk頚kole

Projekty v  tomto  opatøení  vytváøí  a zlepšují  materiálnì  ­  technické  a  prosto­ rové podmínky pro poskytování sociálních služeb nebo pro zdravotní péèi.  Projekty øeší problematiku dostupnosti zdravotních služeb  pro  okrajové  pøíhranièní  obce, nedostateèná  èetnost  ordinaèních  hodin lékaøù  v  nìkterých  menších  obcích, absenci  komunitního  plánu  sociálních

Zdravotnické služby  v  obci  Horní Stropnice  byly  dosud  zabezpeèovány ve  zdravotním  støedisku  obce  Horní Stropnice,  které  svou  stavební  koncepcí odpovídalo podmínkám obvyklé lékaøské praxe na úrovni poèátku XX. století. Stav ordinací  neodpovídal  mimo  jiné hygienickým  potøebám  provozu,  stejnì jako nesplòoval bezbariérový pøístup pro pacienty.  Neefektivní  byl  také  systém vytápìní  a  havarijní  stav  vnitøních elektroinstalací. V  souladu  s  návrhem  Místního  plánu obnovy vesnice pro období 2008 – 2011, který  byl  schválen  zastupitelstvem  obce Horní  Stropnice  dne  29.  4.  2008  se podaøilo  na  základì  dotace  ze  státního rozpoètu v prùbìhu roku 2008 realizovat projekt  Zdravotní  støedisko  Horní Stropnice, který pøedstavoval vybudování nové  dvoukøídlé  pøízemní  budovy  pro provoz  ètyø  lékaøských  ordinací v prostoru areálu základní školy. Náklady

tomu tak  mohlo  být  i  do  budoucnosti  a dìti  se  cítily  ve  škole  pøíjemnì  i  po  této stránce, probìhla ve školce rekonstrukce sociálního  zaøízení  –  což  obnášelo  také výmìnu  umyvadel,  záchodù,  položení nové  dlažby  a  obkladù.  Výmìna  topení v celé mateøsk頚kolce bude jistì znát na úspoøe  energie  a  sníží  se  prašnost  ve tøídách.  Mateøská  škola  je  jednotøídní škola,  pro  kterou  je  takovéto  pøedìlání topení  a  sociálního  zaøízení  velkou finanèní investicí, na kterou by  bez  možnosti  dotace mohla  jen  tìžko  dosáh­ nout.  Celkové  náklady projektu  na  rekonstrukci èinily  219  079  Kè  z  èehož dotace byla ve výši 197 171 Kè (90%).

na celou akci byly pøedpokládány ve výši 10 644 000 Kè, z toho 7 miliónù Kè èinila vlastní  státní  dotace.  Novostavba zdravotního  støediska  Obce  Horní Stropnice  zahrnuje  tedy  dnes  ordinaci obvodního  lékaøe,  dìtského  lékaøe, stomatologa  a  rehabilitace,  vèetnì hygienického a provozního zázemí s denní ordinací obvodního lékaøe. Na základì I. výzvy LEADER 2007 – 2013 byla  podána  prostøednictvím  Místní  akèní skupiny  Sdružení  Rùže,  o.  s.  žádost  o dotaci  na  projekt  Vybavení  zdravotního støediska  v  Horní  Stropnici,  který pøedpokládal  vybavení  cca  50  %  tohoto objektu základním mobiliáøem. Zbylá èást vybavení  objektu,  tj.  ordinace  obvodního lékaøe  a  dìtského  lékaøe  byla  zaøízena z  vlastních  zdrojù  žadatele.  Projekt  byl podán v souladu se strategií mikroregionu Sdružení Rùže, a to opatøení 1.2.1. Rozvoj a optimalizace zdravotnických a sociálních služeb.  Jednalo  se  o  neziskový  projekt nezakládající  veøejnou  podporu. Naléhavost  øešení  situace  spoèívala pøedevším  v  tom,  že  uvedení  do  chodu zdravotnického zaøízení bylo pøipravováno v souladu s termínem dokonèení celé akce výstavby, tj. do 31. 12. 2008. Z projektu bylo jmenovitì poøízeno vnitøní vybavení (základní nábytek) pro dvì tyto ordinace: 1)  vlastní  ordinace  stomatologie,  ses­ terna, sklad a šatna 2)  rehabilitaèní  prostory  vèetnì  pøí­ slušenství a provozních prostor èekárny, skladu a šatny

Novì vybudovaná rehabilitace

http://mas.sdruzeniruze.cz

Ing. Petr Švepeš Starosta obce Olešnice

služeb v  území  MAS,  nevyhovující  stav infrastruktury pro zdravotnictví a sociální služby,  zejména  pro  hendikepované obèany a starší obèany. Projekty  mohou  zahrnovat  stavební výdaje  na  úpravy  èi  výstavbu  budov, venkovních prostor, poøízení materiálnì­ technického vybavení a technologií.

Stomatologie zdravotního støediska

Mobiliáø byl poøízen v souladu s platnými právními  pøedpisy  v  oblasti  hygieny  a bezpeènosti  práce,  vèetnì  estetiènosti  a dùstojného  prostøedí  pro  pacienty  na úrovni  vyspìlé  evropské  kultury.  Výbìr dodavatele  zaøízení  byl  proveden  na základì  poptávkového  øízení  u  firem, které se zabývají dodávkami interiérù. Poøízení  nábytku  a  dalšího  vybavení  do ordinací  se  stalo  významným  prvkem dokonèení  celé  akce  výstavby zdravotního  støediska  v  Horní  Stropnici, které bylo slavnostnì otevøeno 30. ledna 2009  a  stalo  se  tak  nedílnou  souèástí systému  zabezpeèení  infrastruktury zdravotních služeb pro všechny obyvatele regionu.  Celkové  náklady  projektu  na vybavení èinily 645 666 Kè z èehož dotace byla ve výši 548 816 Kè (85%). Mgr. Vít Golombek Místostarosta obce Horní Stropnice


Jak již  název  napovídá,  projekt realizovaný  v  I.  výzvì  LEADER  2007  – 2013,  byla  Úprava  a  vybavení  kuchynì v  o.s.  Borùvka,  Borovany.  Než  uvedu skuteènosti, proè jsme se rozhodli pro její modernizaci  a  v  jaké  fázi  se  projekt nachází, krátce naše zaøízení pøedstavím. Borùvka  je  nezisková  organizace,  která poskytuje    sociální  služby  pro  tìžce zdravotnì  postižené.  Její  pomoc  je zamìøená  pøedevším  na  rodiny dlouhodobì  peèující  o  své  postižené èleny.  Realizuje  dvì  základní  èinnosti  – odlehèovací a peèovatelskou službu. Více se  o  Borùvce  a  poskytovaných  službách mùžete dozvìdìt na webových stránkách www.boruvka­borovany.cz.

Modernizace kuchynì  byla  nutná z  nìkolika  hledisek.  Technické  vybavení

Kuchaø o.s. Borùvka v „plné polní”

Toto opatøení  rozvíjí  a  modernizuje infrastrukturu  potøebnou  pro  plnohod­ notné  trávení  volného  èasu  v  oblasti kultury,  sportu,  tradièních  spolkových aktivit a neformálních výchovných aktivit pro  dìti  a  mládež.  Projekty  pøímo v regionu øeší problém nízké dostupnosti a  špatného  technického  stavu  zaøízení pro  trávení  volného  èasu  obyvatel

V softballovém  klubu  je  v  letošním  roce zaregistrováno celkem 82 hráèù, hrajících v  kategoriích:  teeball,  mladší  žáci  a žákynì, kadeti a junioøi. V rámci opatøení è  7,  získal  mìstys  Ledenice  finanèní prostøedky  na  další  úpravu  softbalového høištì na organizaci vyšších soutìží. Softball  je  strategická  hra  s  širokou škálou  herních  situací  a  je  pøitažlivý zejména  pro  mládež.  Tato  hra  upevòuje kolektiv,  protože  vyžaduje  spolupráci  a dobrou komunikaci hráèù. Dobudování  høištì  umožnilo  vytvoøení  v rámci  Jihoèeského  kraje  zcela bezkonkurenèního høištì, které odpovídá mezinárodním  parametrùm  a  umožòuje zde  hostit  týmy  nejen  z  celé  republiky, ale i celé Evropy.

V rámci  projektu  bylo  vybudováno zastøešení  stávající  tribuny  pro  diváky, zabudováno  zavlažování  antukové  èásti,

Obec Jílovice se snaží rozvíjet a plánovat mimo  jiné  infrastrukturu  za  úèelem trvalého  zvyšování  kvality  života  svých obyvatel.  Jednou  z  jejích  složek  je  také odpovídající  zázemí  pro  plnohodnotné trávení  volného  èasu  v  oblasti  kultury, sportu  i  neformálních  aktivit  pro  dìti  a mládež.    A  jelikož  v  posledních  letech pøibyl  vìtší  poèet  obyvatel  s  malými dìtmi,  vzniklo  v  Jílovicích  Komunitní  a mateøské centrum. Jako už mnohokrát využila obec možnosti získat  finanèní  prostøedky  (dotaci)

z Programu  rozvoje  venkova  také  na výstavbu  dìtského  høištì  pro  dìti pøedškolního  vìku  a  dìtí  v  mladším pøedškolním  vìku  prostøednictvím  Místní akèní  skupiny  Sdružení  Rùže.  Dnes  již mùžeme  øíci,  že  se  vše  podaøilo.  Projekt byl schválen a v dnešních dnech probíhají poslední úpravy na dìtském høišti. A  jak  vše  zaèalo?  Na  zaèátku  byla myšlenka.  Nebo:  V  obci  neexistovalo žádné veøejné prostranství uzpùsobené a už  pro  neformální  nebo  organizované dìtské volnoèasové aktivity. Rozvíjející se aktivity  místního  komunitního  a mateøského centra (KMC) byly limitovány neexistencí  odpovídajícího  venkovního prostoru.  Jelikož  v  obci  existoval  ideální prostor  pro  zøízení  zázemí  pro  dìtské volnoèasové  aktivity,  nebylo  už  od myšlenky  k  èinùm  daleko.  Probìhlo nìkolik schùzek, na kterých byly pøítomny povìøené  osoby  z  OÚ  Jílovice, pøedstavitelé  KMC  a  nemohli  chybìt  ani rodièe s dìtmi.

Plánované dìtské høištì v Jílovicích

pøestávalo staèit  zvyšujícím  se  nárokùm na  poèet  obìdù.  Nebyli  jsme  schopni pokrýt  zvyšující  se  poptávku  a  zároveò splnit  pøísné  hygienické  nároky. V  souèasné  dobì  jsme  ve  druhé  etapì projektu,  tedy  ve  vybavování  kuchynì novou profesionální gastro technologií. Po jejím  vybavení  budeme  schopni pøipravovat  až  80  obìdù  a  zároveò  plnit hygienické  normy.  Celkové  náklady projektu  na  rekonstrukci  èiní  1  000  000 Kè z èehož dotace byla ve výši 610 000Kè (61%). Jiøí Zeman, DiS. zástupce øeditele o.s. Borùvka, Borovany

malých obcí  a  obcí  s  horší  dopravní dostupností,  dále  øeší  nedostatek zaøízení,  která  by  byla  v  souladu  s moderními trendy trávení volného èasu obyvatel  ­  pøedevším  mla­dých  lidí. Cílem  projektù  je  posilování  sociálních vztahù  mezi  obyvateli  a  vytváøení podmínek pro kolektivní trávení volného èasu.

dokonèeno zázemí pro nadhoz, pøenosný plot  k  ohranièení  prostorù  vymezujících høištì  pro  rùzné  vìkové  kategorie.  Dále byly  díky  dotaci  nakoupeny  chemické toalety  a  instalována  zvuková  aparatura a výsledkové tabule. V okolí høištì došlo k terénním úpravám a  dosázení  vzrostlých  stromù.  Po ukonèení rekonstrukce a stavebních prací poøádá klub Žraloci a mìstys Ledenice na softbalovém  høišti  Mistrovství  Evropy juniorù. Akce probìhne od 30. èervna do 4.  èervence  2009 (bližší  informace  o mistrovství  naleznete  v  str.9,  v  rubrice Významné akce v regionu). Hana Korèáková Vedoucí oddílu

Softballové høištì v Ledenicích

http://mas.sdruzeniruze.cz

Pokud pojedete  pøes  Jílovice,  mùžete  se pøijít podívat na naše krásné høištì, které je urèeno k volnoèasovým aktivitám. Zde si ti nejmenší mohou hrát na pískovišti, je tu  i  možnost  využití  dìtské  houpaèkové sestavy, která se skládá z herních prvkù jako  je  skluzavka,  houpaèky,  sí, popøípadì  se  svézt  na  kolotoèi  a  ti  vìtší pak mají možnost se realizovat na dìtské lanovce.  Rovn잠zde plánujeme realizaci spoleèenských  a  sportovních  dìtských akcí,  napø. dìtský  den  spojený s pøedáním høištì a herních prvkù dìtem, sportovní  odpoledne  a  setkání mateøských center z našeho re­gionu. Všem, kteøí mají dobré nápady a snaží se pøispìt  k  prohlubování    dobrých  vztahù k  obci  a  mikroregionu,  pøeji,  aby  se  jim daøilo a aby se jejich projekty uskuteènily a byly k užitku všech. Magda Chytrová KMC Jílovice


V rámci projektù toho opatørní (Fiche) je investováno  do  udržování,  obnovy  a zhodnocování  nebo  využití  kulturního dìdictví venkova pro nekomerèní aktivity v  oblasti  rozvoje  lidských  zdrojù  a kulturních  aktivit.  Projekty  podporují investice  do  obnovy  kulturních  památek místního  významu  a  vìdomí sounáležitosti obyvatel regionu s místem, kde  žíjí.  Chátrání  a  mizení  kulturního

Poslední dubnový  týden  letošního  roku zaèala  realizace  projektu  Dobøe  znìjící dìdictví, jehož cílem je oprava barokních varhan z kostela Navštívení Panny Marie v Borovanech. Varhany  jsou  cenný  historický  nástroj z  roku  1728,  jehož  stavitelem  byl varhanáø Václav Pantoèek. Varhany  neprošly  v  posledních  nìkolika desítkách let dùkladnìjší údržbou, což se zaèalo  postupnì  projevovat  v  kvalitì zvukového  projevu  tohoto  nástroje. Varhany  jsou  používány  jednak  pøi bohoslužbách,  jednak  pøi  pomìrnì èastých  koncertech  duchovní  hudby, které  farnost  poøádá  ve  spolupráci s  mìstem  Borovany.  Ve  stavu  pøed provádìnou  opravou  byl  nástroj  již  na hranici  použitelnosti,  protože  nìkteré rejstøíky  byly  prakticky  nefunkèní  a nástroj byl celkovì rozladìný. Opravou varhan byl povìøen pan Vladimír Šlajch z Borovan, který patøí mezi pøední èeské  varhanáøe.  Spolu  se  svými pracovníky  varhany  nejprve  rozebrali  a

vyèistili. Døevìné  èásti  byly  ošetøeny látkou  hubící  døevokazný  hmyz  a zajišující jejich ochranu na nìkolik dalších let.  Pøitom  bylo  zjištìno  poškození mnohých p횝al i dalších souèástí složitého varhanního stroje. Po  dùkladné  oèistì  stovek  souèástí varhan,  zaèali  pracovníci  nástroj  opìt sestavovat. Byly pøitom opraveny poško­ zené a opotøebované díly. Velmi dùležitou, nároènou  a  koneènou  fází  opravy  bylo naladìní celého varhanního nástroje.   Již  v  prùbìhu  opravy  bylo  zøejmé,  že nástroj bude mít mnohem silnìjší, jasnìjší a  krásnìjší  zvuk.  Jeho  hra  je  již  dnes  po ukoèení  oprav  varhan  ozdobou  boho­ služeb,  ale  i  koncertù  špièkových varhanních  umìlcù,  kteøí  jsou  zvyklí k nám do Borovan opakovanì pøijíždìt. Celkové náklady na opravu èinily 201 650 Kè,  z  èehož  dotace  byla  ve  výši  171  403 Kè (85%).

Historické památky  jsou  spolu s  výjimeènì  zachovalou  pøírodou nejvìtšími  poklady  novohradské  krajiny. Je  proto  úkolem  všech  vlastníkù historických  objektù  vìnovat  pozornost jejich  údržbì  v  souladu  se  zásadami památkové péèe.

Jednou z  takových  památek  je  i  budova barokní  fary  na  Dobré  Vodì,  naproti poutnímu  kostelu  Nanebevzetí  Panny Marie.  Fara  byla  postavena  z  rozhodnutí Alberta  Karla  Buquoye  v  roce  1719,  kdy poutní  místo  zažívalo  bouølivý  rozvoj  a proudily  sem  každoroènì  desetitisíce poutníkù  z  èeských  zemí,  Rakouska  i Nìmecka. Od  pádu  železné  opony  sem  opìt pøicházejí poutníci z Èeska i z blízkého èi vzdálenìjšího  zahranièí,  aby  uctili  Pannu Marii a pøedložili jí své prosby, které zde tolikrát  v  minulosti  byly  vyslyšeny. Obnovenému  zájmu  poutníkù  ovšem  už pøestal  postaèovat  servis,  který  je  zde k dispozici. Chrám bude možné zpøístupnit teprve  s  trvalou  pøítomností  sester z  Rodiny  Panny  Marie  v  poutním  areálu. Pro tento úèel byla vybrána právì budova barokní  fary,  která  je  zapsanou  kulturní nemovitou památkou. Jedním  z  hlavních  faktorù,  negativnì ovlivòujících  stavební  stav  fary,  je  zemní vlhkost.  Eliminovat  ji  lze  zejména venkovními  drenážemi,  systémem provìtrávaných  podlah  v  pøízemí  a sanaèními  omítkami.  Rozhodli  jsme  se proto  požádat  o  pomoc  Místní  akèní skupinu Sdružení Rùže, která v roce 2008 vyhlásila  jako  jednu  z  podporovaných aktivit  také  Podmínky  pro  ochranu  a rozvoj kulturního dìdictví venkova. Získali

Odvlhèení barokní fary na Dobré Vodì

Mgr. Petr Plášil Administrátor borovanské farnosti

http://mas.sdruzeniruze.cz

dìdictví venkova  je  zpùsobeno  tím,  že mnozí obyvatelé nemají historické koøeny v místì bydlištì. Památky jsou èasto málo využívány  ve  prospìch  obyvatel  a  náv­ štìvníkù  v  území.  Toto  opatøní  je  speci­ fické  tím,  že  se  zamìøuje  nejen  na investice do kulturního dìdictví, ale také umožòuje  realizaci  vzdìlávacích  a výchovných  aktivit,  které  tyto  rekon­ struované objekty oživí.

Oprava barokních varhan v kostele Navštívení Panny Marie v Borovanech

Budova fary na Dobré Vodì

jsme podporu ve výši 489.748 Kè a nyní mùžeme  s  radostí  konstatovat,  že  práce byly  úspìšnì  provedeny  a  podle dohodnutého  harmonogramu  dokonèeny do  poloviny  kvìtna  2009.  Po  odvlhèení nyní následuje stavební rekonstrukce, na jejímž  konci  bude  fara  splòovat požadavky na trvalé bydlení sester. Ze srdce dìkujeme MAS Sdružení Rùže a Státnímu  zemìdìlskému  intervenènímu fondu za poskytnutou pomoc. Všem, kteøí pomáhají,  vyprošujeme  hojnost  Božího požehnání  a  ochranu  Panny  Marie. Celkové náklady na rekonstrukci budovy èiní  699  641  Kè,  z  èehož  dotace  byla  ve výši 489 749Kè (70%). Ludvík Lošek Øímskokatolická farnost


... U  nás  na  Gerniku  se  svobodný  holky  starají  o  køížky,  který  tady  máme.  Máme vystavenou kaplièku z kamenù hned vedle hospody. Vevnitø  je velká socha sv. Jána. Na tom sv. Jánu je na zdi výklenek pro sochy, tam je socha sv. Jána. A. nahoøe je køíž. Kaplièku má na starosti Josefína Šrámková. Dycky ve òákej svátek tam uklízí a okolo zametá. A já mám taky na starosti køíž. Jak se jede do polích. Já ho mám na starosti s Bárou Beránkoj. Na ten kø힠pleteme vìnce a tam vokolo to dycky skopáme a tam nasázíme kvìtiny... Josefína Nedvìdová, (J. Svoboda, 2004: Gernický školní kalendáø,   slohové práce, Banát)

Obnovéné kaplièky v Bukové

Tak, jako  dìvèata  z  èeské  vesnice v rumunském Banátu, peèovaly o drobné sakrální  stavby  na  svých  pozemcích  èi v blízkém okolí možná ještì naše babièky. Mnoho se ale zmìnilo. Vlastnické vztahy, vazba lidí ke krajinì i k místu, kde žijí. Drobná  sakrální  architektura  je  chara­ kteristickou  souèástí  naší  krajiny  a  je naším kulturním dìdictvím. Jako taková si zasluhuje  nejen  naši  pozornost,  ale pøedevším péèi. Jen  na  Borovansku  jsme  v  roce  2005 zaevidovali  kolem  šedesáti  køížkù kovaných, litých èi tepaných, božích muk a  kaplièek  návesních,  síòových  i výklenkových. Píšu  kolem, protože zjistit pøesný poèet je takøka nemožné. Nìkteré

Kaplièka Barborka, Borovany (pùvodní stav a její obnova)

ještì èekají  povalené  na  svoji  renesanci, nìkteré  se  možná  nedoèkají,  mnoho  jich bylo po 2. svìtové válce znièeno, nové se Kaplièku sv. Marka vyvracela v blízkosti rostoucí lípa (r. 2008 byla pøesunuta a obnovena) objevují  v  místì  neštìstí,  zejména  podél silnic…. Drobná  sakrální  architektura  k  nám promlouvá  jakousi  domáckostí  a pøívìtivostí.  Autory  tìchto  staveb zøídkakdy  byli  profesionálové,  stavitelé  a architekti.  Venkovský  zedník  ­  všeumìl, ovlivnìn  architekturou  dùvìrnì  známého

Kostel Panny Marie Dobré v pohoøí na Šumavì se své obnovy nedoèkal (zøítil se 30.5.1999)

Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách byl obnoven díky Èesko­nìmeckému fondu bu­ doucnosti a farním sbírkám (1995) a (2000)

kostela, umístil  do  krajiny  se samozøejmým  citem  drobnou  stavbièku, která potìší oko i duši. Mnoho  tìchto  staveb  má  svùj  pøíbìh, nìkdy  ještì  uchovaný  v  pamìti starousedlíkù  nebo  v  místních  kronikách, u  mnohých  je  pøíbìh  zapomenut.  Nadále ale  zùstávají  otisky  nadìje,  lásky  i  víry, nebo i báznì našich pøedkù v krajinì. Mnoho  sakrálních  staveb  dnes  nemá konkrétního  vlastníka  a  tak  se  o  jejich obnovu  a  údržbu  starají  místní  nadšenci, spolky, církev i obce.  Vedle vlastních sil a zdrojù  mnohdy  využívají  i  nejrùznìjší vnìjší  zdroje,  a  už  se  jedná  o  sbírky drobných  dárcù,  dotace  krajské  státní  i evropské, èi peníze nadací. Díky  sbírce  mezi  èeskými  i  rakouskými farníky  byl  opraven  zpustlý  kostel  v Cetvinách,  díky  grantovému  programu Jihoèeského  kraje  a  Programu  obnovy venkova je každoroènì opraveno v našem regionu více než desítka køížkù a kaplièek. Ochrana  a  rozvoj  kulturního  dìdictví  je souèástí  strategie  MAS  Sdružení  Rùže, proto  mùžeme  na  opravu  a  nové  využití sakrálních  staveb  mùžeme  využít  i prostøedky z Programu rozvoje venkova. Pøekážkou  v  èerpání  nìkterých  dotací bývají ale právì nejasné vlastnické vztahy k  té  které  stavbièce.  Ty  ostatnì  nejsou èasto  ani  zaneseny  v  katastrálních mapách.  Zde  obce  mohou  veøejnou vyhláškou oznámit nález vìci a pokud se vlastník v zákonem dané lhùtì nepøihlásí, pøipadá  vìc  do  vlastnictví  obce  podle  §

http://mas.sdruzeniruze.cz

135 Obèanského zákoníku.  Pak jim už nic nebrání  v  tom  se  o  køížek  nebo  kaplièku starat jako o svou. Naše místní akèní skupina má také zájem spolupracovat  na  další  obnovì  i interpretaci  místního  dìdictví  sakrální architektury  v  krajinì  se  všemi  zájemci jak  v  rámci  svého  území,  tak  i  s  dalšími mikroregiony.  Máme  zájem  také spolupracovat s odborníky a spolu s nimi poskytovat  pomoc,  radu  i  vzdìlání  tìm, kteøí o tyto památky peèují a obnovují je a už z pozice svého zájmu, èi zamìstnání. Zuzana Guthová Manažerka MAS Sdružení Rùže

Obnova kaple v Pìèínì ­ pùvodní stav, pøed dokonèením a hotová rekonstrukce


Poèátkem dubna  se  na  farmì  u  Pínu v  Dluhoštích  sešlo  asi  12  chovatelù  koní z  regionu  Sdružení  Rùže,  aby  zhodnotili možnosti hippoturistiky v našem regionu. Jednání  se  zúèastnila  také  paní  Ing. Milena  Adrlová,  iniciátorka  projektu Jihoèeské  hippostezky  i  hosté  z  blízkého Rakouska.  Naším  regionem  prochází pouze  krátký  úsek  koòské  stezky  z Trocnova kolem Borovan. Shodli jsme se na  tom,  že  vyznaèení  dalších  stezek  a zejména  jejich  propojení  na  souèasné stezky za hranicemi regionu i v Rakousku by  mohlo  být  velkým  pøínosem  pro chovatele  koní,  majitele  stanic  a  v neposlední øadì pro návštìvníky regionu.

O využívání  jezdeckých  stezek  v  našem pohranièí  je  velký  zájem  jak  u nìmeckých, tak u rakouských jezdcù. Spoleèné  jednání  zahájila  paní  Milena Andrlová  pøedstavením celého projektu. Projekt  na  rozvoj  koòské  turistiky  v Èeské  republice  se  zrodil  na  podzim 2003,  kdy  probìhlo  celostátní  pracovní setkání více než 30ti zájemcù o koòskou turistiku  na  Chatì  pod  Kletí.  Zde  došlo

Již 44.roèník  krajské  pøehlídky  loutkaøù zvané  Skupovy  Strakonice  se  konal  ve dnech  26.  –  28.  bøezna  2009.  Prvé  dva dny  patøily  zejména  profesionálním loutkaøùm,  v  sobotu  vystoupili  se  svými inscenacemi loutkaøi amatérští. Potìšitelné  je,  že  z  našeho  regionu  to byly soubory dva a to Krajánek z Ledenic a  Jiskra  z  Borovan.  Poèetní  diváci v  hledišti  mohli  spatøit  dvì  pøedstavení, každé  s  odlišným  zpùsobem  inscenace. Ledeniètí  zahráli  pohádku  z  pera  autora Èestmíra Mlíkovského „O uèiteli Janovi a zakleté  princezn쓠 tím,  že  dali  oživnout døevìným øezbovaným loutkám i návratu kdysi  zavrhovaného  Kašpárka  na  scénu. Zajímavé  bylo  i  to,  že  èlenové  souboru, který tvoøí vìtšina mladých, sami loutky

k výmìnì  zkušeností  a  sbìru  prvních kontaktù na majitele koní a stanic. O  první  výsledky,  vytvoøení  základního „know  how“,  byl  mimoøádný  zájem  jak  v Èeské  republice,  tak  i  v  zahranièí  a  tak navazující  projekty  na  sebe  nenechaly dlouho  èekat.  Vzniklo  také  obèanské sdružení  Turistika  na  koni  pøi  Klubu èeských  turistù  (KÈT)  Jihoèeského  kraje. V celém kraji je dnes do práce na projektu zapojeno nìkolik desítek spolupracovníkù, kteøí  vyhledávají  a  znaèí  stezky. V projektu je zapojeno také více než 120 stanic  jezdecké  turistiky  –  ubytovacích míst  pro  jezdce  a  konì.  Dnes  už  je v Jihoèeském kraji vyznaèeno kolem  500 km  stezek  a  vybudováno  pøes  padesát úvaziš  pro  bezpeèné  uvázání  koní  podél stezek a u stanic. Pro  realizaci  jezdeckých  stezek  byla zvolena praxe fungující již 120 let v rámci Klubu  èeských  turistù  pøi  vytváøení systému  znaèených  stezek  pro  pìší turistiku.  Po  vytipování  trasy  vhodné  pro vedení  stezky  je  tøeba  vyhledat  všechny majitele  èi  nájemce  trasou  dotèených pozemkù a požádat je o písemný souhlas s vyznaèením stezky na svém pozemku. Vlastní znaèení se v souladu s metodikou KÈT  provádí  ètvercovými  znaèkami (10x10  cm),  v  jejichž  støedu  je  barevný terèík  o  prùmìru  6  cm.  Velkou  výhodou zejména pro udržitelnost znaèení je to, že údržbu  znaèení  jezdecké  stezky  vèetnì financování  pøebírá  Klub  èeských  turistù. První  údržba  se  provádí  1  rok  po vyznaèení  stezky.  Další  údržba  znaèení stezky se následnì provádí vždy jednou za 3 roky. Velmi  propracovaný  systém  stezek funguje také v Horním Rakousku v oblasti Mühlviertel. V Dolním Rakousku se systém vytváøí,  a  to  prostøednictvím  organizace Landesverband  für  Reiten  und  Fahren  in Niederösterreich  a  dalších  obèanských sdružení. Na  rozdíl  od  Èeské  republiky,  kde  je turistika  na  koni  považována  za  aktivitu cestovního  ruchu,  v  Rakousku  je  kladen dùraz na možnost hospodáøského pøínosu této aktivity pro zemìdìlce. U nás je zase na rozdíl od Rakouska velkou výhodou, že je  možno  jezdit  na  koni  takøka  po  všech

veøejných cestách.  To  je  také potenciálem pro rozvoj koòské turistiky u nás.   Pohyb  jezdcù  na  koních  v  pøírodì  nijak zvl᚝  neupravuje  ani  Zákon  o  ochranì pøírody a krajiny. Jediné omezení pohybu vyplývá ze Zákona o lesích, kdy jezdecké stezky  mohou  být  vedeny  pouze  po cestách, nikoli porostem. Jezdec na koni je  pro  zvìø  dokonce  ménì  rušivým elementem než pìší turista nebo cyklista. Další  a  možná  i  hlavní  èástí  našeho spoleèného  setkání  byla  konkrétní  práce nad  mapou,  kdy  jsme  spoleènì  se znalostí  terénu  navrhovali  konkrétní smìry možného propojení.

vodí i mluví, což je velmi nároèné, jak pøi nácviku  i  samotném  provedení. Borovanská  Jiskra  uvedla  pohádku  ve vlastní  úpravì  dle  pøedlohy  Jiøího  Žáèka

„Kašpárek v  pekle“  klasickým  zpùsobem brioletami  na  220  cm  dlouhých  nitích, èemuž se divila i porota, že ještì existuje soubor,  který  tuto  „klasiku“  hraje  a  za pøedvedenou  hru  vyslovila  i  pochvalu. Stejnì  tak  bylo  i  pøi  hodnocení  pohádky Ledenických a dùležité je zejména to, že dobøe  mínìné  rady  porotcù  si  soubory berou  za  své  a  dle  svých  možností využívají  ke  své  práci  pro  potìšení malých divákù. Pan Hanzal vedoucí kroužku Jiskra

„O uèiteli Janovi a zakleté princeznì”

http://mas.sdruzeniruze.cz

Dùležité je, že detailnìjší vyhledání trasy v jednotlivých úsecích si vzali na starosti konkrétní lidé. Díky  setkání  tak  vznikl  podklad  pro sestavení  projektu,  který  by  umožnil vlastní  vyznaèení  stezek  a  jejich propagaci.  Po  ukonèení  jednání  jsme  se pøesunuli  k  paní  Kartákové  do  Dluhoští, která  také  již  více  než  10  let  ubytovává „koòské  pocestné“.  Tady  jsme  ochutnali vynikající domácí sýr a od p. Andrlové se dozvìdìli, jak konkrétnì se postupuje pøi znaèení  stezek.  Nìkteøí  z  nás  si  rovnou zažádali o prùkaz znaèkaøe. Hlavní smìry žádoucího propojení máme pøipravené.  Teï  už  je  tøeba  jen  zajistit prostøedky na práci hledaèù a znaèkaøù a hlavnì na propagaci nových tras. Zuzana Guthová Manžerka MAS Sduržení Rùže

(více se  o  loutkaøské  tradici  v  regionu Sdružení  Rùže  doètete  v  pøíštím  èísle zpravodaje)


Šachy v pohybu – tak se nìkdy pøezdívá softballu  –  høe,  která  v  sobì  spojuje schopnost  kombinatoriky,  rychlého rozhodování, síly i mrštnosti. Na pøelomu školního  roku  a  prázdnin,  ve  dnech  30. èervna  až  4.  èervence,  budeme  mít možnost  shlédnout  „šachy  v  pohybu“  na evropské  úrovni.  Softballový  klub  Žraloci Ledenice  poøádá  na  novém  høišti vybudovaném  díky  podpoøe  PRV  (viz str.5)  významnou  mezinárodní  akci  – Mistrovství  Evropy  juniorù  v  softballu. Samotnou  akci  organizujeme  za  podpory Jihoèeského  kraje,  mìstyse  Ledenice, Sdružení Rùže, HSBW  a dalších sponzorù. Softballový  oddíl  Ledenice  vznikl  pøed deseti  lety  a  tak  v  rámci  konání  této

významné sportovní  akce  oslavíme  i  své významné  jubileum.  Je  jen  škoda,  že z  pùvodnì  pøihlášených  sedmi  úèastníkù do  Ledenic  nakonec  dorazí  je  4: Chorvatsko,  Izrael,    Dánsko  a  Èeská republika.  Celkem  bude  na  novém  høišti odehráno  16  zápasù,  (finále  probìhne v  sobotu  od  15.00).  Vedle  sportovního programu  pøipravujeme  i  bohatý  dopro­ vodný  program:  slavnostní  zahajovací ceremoniál  doprovázený  ledenickými roztleskávaèkami  SHARKS,  støedeèní veèer  bude  celý  v  rytmu  salzy s doprovodem ohòové show, ve ètvrtek a v  pátek  se  nejen  úèastníci  mistrovství mohou  tìšit  na  vystoupení  divadelního souboru J.K.Tyla z Èeských Budìjovic, a  koneènì  v  sobotu  oslaví  nᚠ oddíl desetileté  výroèí  spoleèenským  veèerem s  bubenickou  show,  tancem  a  muzikou. Doufáme,  že  program  se  bude  líbit  nejen úèastníkùm  mistrovství,  ale  i  místním z Ledenic i návštìvníkùm z blízka i daleka. Podrobný  program  i  prùbìžné  výsledky budete moci sledovat na www.zraloci.eu.  

Mìsteèko Borovany  leží  obklopeno borovými  lesy  s  bohatým  podrostem brusnice  borùvky.  Sbìr  jejích  plodù  ­ borùvek – patøí v kraji k místní tradici, by tradièních  sbìraèù  stále  ubývá. V  minulosti  sbìr  a  prodej  borùvek  patøil k  významným  sezónním  ekonomickým aktivitám  a  je  zde  stále  dost  pamìtníkù, kteøí  vzpomínají,  jak  jako  dítky  školou povinné  podstatnou  èást  prázdnin  trávily v  lese  sbìrem  borùvek.  Ty  z  bohatších rodin  si  tak  vydìlávaly  na  radovánky místních poutí, ty z chudších rodin pak na nové boty nebo tašku do školy a podobnì. Místní  kuchaøky  stále  znají  recepty  na mnoho  borùvkových  dobrot.  Proto,  když pøed lety mìsto pøemýšlelo, co specificky borovanského  veøejnosti  pøedstavit  a nabídnout, byly borùvky a vše co je s nimi spojeno  víceménì  jasnou  volbou.  Že  to byla volba správná, ukazuje stále rostoucí

zájem o  Borovanské  borùvkobraní,  které se  zvolna  stává  významnou  gastrono­ mickou  událostí  pøinejmenším  našeho mikroregionu, ne­li celého kraje.   Každoroènì  narùstá  poèet  úèastníkù, rozšiøuje  se  spektrum  aktivit  i  nabídka dobrot.  V  roce  2008  pro  sout잠 jedlíkù kynutých borùvkových knedlíkù kuchaøky z místní školy uvaøily 2000 knedlíkù – jen se po nich zaprášilo. Napeklo se a navaøilo dobrot z témìø 400 kg borùvek, a pøesto se zdaleka nedostalo na všechny zájemce. Proto pro letošní rok Informaèní centrum, které celou akci poøádá, poèítá s vlastním výkupem  alespoò  pìti  metrákù  borùvek. Nabídnout  borùvky  k  odprodeji  pøímo v  infocentru  na  námìstí  v  Borovanech mùžete i VY! K  Borùvkobraní  postupnì  byla  vydána speciální  borùvková  kuchaøka  a  každo­ roènì  vychází  borùvkový  kalendáø. V  rámci  Borùvkobraní,  které  v  letošním roce  bude  už  dvoudenní  akcí,  nechybí vedle tradièní soutìže v pojídání knedlíkù, borùvkový  a  øemeslný  jarmark,  nebude chybìt  ani  divadlo  pro  dìti,  folklorní muzika  èeská  i  rakouská  pro  dospìlé, soutìže,  borùvkový  lékárna,  módní pøehlídka a podobnì. Zaèíná se v sobotu 11.èervence,  program ale  vrcholí  v  nedìli,  kdy  zaèíná  už  10 hodin.  Sout잠 v  pojídání  kynutých borùvkových  knedlíkù  startuje  ve  12 hodin  u  školní  jídelny  místní  základní školy.  Zahrádkáøi  zde  najdou  rady odborníka  na  pìstování  kanadských borùvek  i  možnost  zakoupení  sazenic,

Borùvkové líèení na oblièej

http://mas.sdruzeniruze.cz

Hanka Korèáková vedoucí oddílu

hospodyòky inspiraci  v  borùvkové kuchaøce  a  rady  kuchaøských  mistrù. Návštìvníci  se  dozvìdí  mnohé  o  léèivých úèincích malých modrých bobulek a jejich magických silách. Hostem  letošního  borùvkobraní  je Liselotte  Rokyta  z  Holandska,  která zahraje  na  panovu  flétnu  za  doprovodu moravské  cimbálové  muziky  Technik Ostrava. Po  oba  dny  bude  v  provozu  speciální borùvková  a  staroèeská  hospoda  v zámeckém parku (i s borùvkovým pivem), borùvkové  menu  bude  nabízeno v  místních  restauracích  Alf,  Valeš, Borovanský  mlýn,  U  Hofhanzlù  a v kavárnì Zámek. Více o programu se dozvíte na webových stránkách  mìsta  Borovny (www.borovany­cb.cz)  

Zuzana Guthová Manažerka MAS Sdružení Rùže


Již tøetí  roèník  Ovèáckých  slavností  se uskuteèní  v  nedìli  2.  srpna  2009  v Borovanech. Místem konání bude oblíbená zahrada  v  borovanském  podzámèí  a pøilehlý  prostor  chránìné  dílny  Nazaret. Ovèácké  slavnosti  budou  zahájeny  v  9 hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì. Pøi slavnostech  bude  probíhat  trh  pøedevším s místními produkty z Novohradských hor, ale zavítají k nám napø. i výrobci vlnìného obleèení  z  Rožmberku  nad  Vltavou. Z  domácích  výrobcù  se  mùžete  tìšit  na

Pokud máte  rádi  pøírodu  Novohradských hor a také konì, rozhodnì si nenechte ujít distanèní  dostihy,  které  poøádá  jezdecký klub Paseky 5. záøí asi od 8.00 do 17.00. Jedná  se  o  už  4.  roèník  vytrvalostního závodu na koni, který je dlouhý 30, 50, 70 nebo až 90 km. Start i cíl je v Pasekách u farmy  pana  Roberta  Blížence,  nad Dlouhou Stropnicí. Já  jsem  závody  poprvé  navštívila v loòském roce. Doufala jsem, že uvidím

mléèné i  masné  ovèí  a  kozí  produkty,  na šperky, keramiku a další výrobky. Vrcholem  programu  bude  vyhlášení nejchutnìjšího sýra z Novohradska, které probìhne  kolem  15.  hodiny.  V  klubovnì Nazaretu  bude  pøipravena  ochutnávka sýrù od jednotlivých výrobcù a návštìvníci slavností budou moci hlasovat pro sýr dle chuti,  vùnì  èi  pohledu.  Zájemci  o  soutìž z  øad  výrobcù  se  mohou  hlásit  u poøadatele (viz níže). Pokusíme  se  také  o  rychlostní  sout잠 ve zpracování  ovèí  vlny.  Celosvìtovì  se poøádají závody s názvem „Back to back“, tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivé týmy  soutìží  o  co  nejrychlejší  upletení svetru z ovèí vlny. Má to však jeden velký háèek  –  vlna  je  ještì  na  ovèích  zádech. Tým ovèáckých slavností bude skromnìjší a pokusí se uplést šálu. Vlnu si však budou muset  zpracovat  od  støihu  po  spøedení. Tým  je  stále  otevøený  pro  pøípadné zájemce, pøedevším zdatné pletaøe(­ky). Pestrý  program  bude  také  pro  dìti  a samozøejmì  i  pro  dospìlé.  Všichni  bez rozdílu  vìku  si  mohou  vyzkoušet  práci s  ovèí  vlnou  –  pøedení  a  filcování,  dále napø.  výrobu  drobných  keramických pøedmìtù.  Pro  návštìvníky  bude pøipraveno  obèerstvení  a  dobrou  náladu doplní hudba. Ovèácké slavnosti poøádá Rosa, o.p.s. ve spolupráci  s  Místní  akèní  skupinou Sdružení  Rùže  a  mìstem  Borovany. Letošní roèník je souèástí projektu „Rozvoj

trhu s  místními  produkty“  financovaného Ministerstvem životního prostøedí. Akce je stále otevøená pro výrobce sýrù do soutìže i pro další výrobce a producenty, kteøí  mají  zájem  se  na  Ovèáckých slavnostech prezentovat. Josef Kadubec kadubec@rosacb.cz 387 432 030

krajinou tryskem  projíždìjící  skupinky jezdcù,  tak  jak  to  znám  z  filmových westernù.  Jaké  bylo  moje  pøekvapení, když  do  cíle  konì  pøicházeli  volným krokem.  Jako  laik  jsem  byla  pouèena,  že kùò  sice  závodí  na  èas  (resp.  èasový limit), ale krátce po dosažení cíle musí mít klidný tep. Záleží tedy víc na tom, v jaké celkové  kondici  kùò  je,  než  na momentálním vypìtí sil.

Vedle spousty  krásných  koní  jsem  na Pasekách  u  dobrého  obèerstvení  potkala také øadu dobrých známých a strávila zde pøíjemné  odpoledne.  Doufám,  že  letos tam potkám i Vás.

http://mas.sdruzeniruze.cz


V sobotu  9.  kvìtna  se  konal  již  osmý roèník Jízdy pro Rùži. Jízda zaznamenala jeden dùležitý rekord, i když bìhem trasy vlastnì vùbec nikdo nezávodil. V minulém roce  pøijelo  na  start  jízdy  pøed borovanskou  radnici,  nebo  se  cestou  po 13­ti  obcích,  zapojených  do  Sdružení Rùže  pøidalo  k  hlavnímu  peletonu  150 cyklistù.  Díky  zvolenému  letošnímu

Na startu cyklo Jízdy pro Rùži

V sobotu 6.6.2009 ráno byl odstartován + roèník závodu . Tento den se pøipravilo na start ultra maratonu (78  km),  maratonu  (42  km)  a pùlmaratónu  (21  km)  celkem  230 závodníkù.  Pro  bìžce  byla  pøipravená nároèná a velmi èlenitá tra. Ultra  maratonský  bìh  se  bìžel  na uzavøeném  okruhu,  témìø  pøesnì  na poloviny  rozdìleném  státní  hranicí. Maraton  a  pùl  maraton  startoval  v Rakousku a konèil v Èechách na hranicích. Charakter  všech  tratí  byl  smíšený,  bìžci vystøídali  povrchy  poèínaje  asfaltem, konèe  bìhem  po  louce,  pøes  zpevnìné cesty a lesní pìšiny. Bìželo  se  pøes  místa,  kde  kdysi  dávno bývaly  vesnice.  Nejprve  odtud  vysídlili Nìmce a pak i Èechy. Není zde zvláštností potkat  v  lesích  zplanìlé  ovocné  stromy, pøipomínku,  že  pøed  mnoha  lety  tady bydlel nìkdo, kdo se staral o ovocný sad. Jsou tady i místa, kde uprostøed lesù stojí náhrobky starých høbitovù, osamìlé kaple

Start závodu Silva Nortica Run

termínu se  øada  pravidelných  úèastníkù jízdy omluvila, a proto jsem pøedpokládal úèast nižší až o 30 jezdcù. O to bylo vìtší mé pøekvapení, že letos nás jelo 179! Je zajímavé,  kdo  a  odkud  pøijel.  Tradiènì nejvíce pøijelo z Borovan a jejich místních èástí  –  83!    Z  Èeských  Budìjovic  33, z  Ledenic  13,  z  Olešnice  12,  z  Trhových Svinù 8, ze Srubce 7, z Miletína u Lišova 4,  z  Tøebonì  a  Èeského  Krumlova  po  3, po 2 ze Strážkovic,  Zlivi, Žáru a Svatého Jana nad Malší a po jednom z Jindøichova Hradce,  Velešína,  Kaplice,  Lništì  a Nových  Hradù.  Mimo  uvedené  jezdce  se ještì  nìkolik  dìtí  vezlo  u  tatínka  na sedaèce a i zde vytvoøila rekord nejmladší úèastnice  ­  jedenáctimìsíèní  sleèna z  Èeských  Budìjovic.  Rekordní  byl  i  vìk nejstaršího  úèastníka  Antonína Kopeckého  z  Borovan  ­  83  rokù,  který opìt  ujel  nejen  všech  80  km,  ale v posledních kopcích ukazoval záda svým padesátiletým kolegùm. Upøímnì øeèeno, na  mimoøádnou  výkonnost  našeho

a základy  zaniklých  statkù.  Tenhle  kraj zažil  desetiletí  krutých  lidských  tragédií. A  neztratil  nic  ze  svého  mimoøádného pùvabu.  Všichni,  kdo  ho  navštíví,  se sklánìjí v úžasu nad tím, jaká nádhera se v tom zapomenutém koutì Èech skrývá. Na èeské stranì byla tra vesmìs pøírodní a  kopcovitá.  Po  cestì  bìžci  spatøili nìkteré  z  výrazných  pamìtihodností kraje. Jedna z obèerstvovacích stanic byla na kozí farmì, což byla trochu atrakce a zpestøení  pro  ultra  maratonce.  Na rakouské stranì zase bìžce èekala krásná atmosféra  podhorských  vesnic  v kombinaci s kapitálními lesy. Start a cíl byl v objektu bývalé celnice na hranièním pøechodu Nové Hrady. Bylo to ponìkud symbolické, že perfektní závod, který  má  za  úèel  spojit  kraje  násilnì rozdìlené,  mìl  zázemí  právì  na takovémto místì. Bývalá celnice poskytla bìžcùm  výborné  zázemí,  start  a  cíl  byl pod  støechou,  v  objektu  sprchy,  toalety, krásné  šatny,  prostì  všechno.  V  témže areálu byl pøipraven i veèírek po závodì. S  hodinovým  pøedstihem  v  ultra maratonu  zvítìzil  Dan  Orálek  (èas 5:53:1,35)  a  z  žen  byla  nejrychlejší Pavlína  Procházková  (èas  8:25:40,9). Kvalitní  byl  také  maraton.  Start rakouského  mistra  Evropy  v  triatlonu Alexe  Frühwirtha  i  jeho  èas  2:51:21,7 hovoøí za všechno. Rakouský svìtobìžník nešetøil  slovy  chvály  na  adresu poøadatelù,  kteøí  podle  nìj  vybrali skvìlou  tra.  Trochu  mu  vadila  malá divácká  kulisa  ­  snad  se  zájem  zvýší  v dalších  letech.    Tra  si  pochvalovala rovn잠 ženská  vítìzka  maratonu  Dáša Kubrová:  "Já  závodím  dlouho  a  èasto,

Spoleènì dosáhneme více

http://mas.sdruzeniruze.cz

abnormálnì vitálního kolegy z klubu Pøá­ tel  šlapacího  kola  (PŠK),  jsme  již  zvyklí. Proto  uvedu  ještì  významnìjší  rekord jízdy,  který  vytvoøila  šestiletá  Šárka Pohanková ze Zahradní ulice, která sama ujela (v doprovodu svého otce) z Borovan až do Žáru, to je celkem 23 km ! K rekordùm je asi možné pøièíst i opravdu ideální  poèasí,  i  když  zatím  nám  nikdy v minulosti pøi jízdì nepršelo, dokonce ani na  svátek  svaté  Žofie!    Již  tradièní  bylo milé pøijetí v projíždìných obcích, které se vìtšinou  pøedhánìly  v  pohostinnosti. Tradièní  bylo  i  drobné  pohoštìní  od Sdružení Rùže, která darovala také prémii úèastníkùm  ­  50  katalogù  turistických zajímavostí a skanzenù v ÈR. Stále  rostoucí  poèet  úèastníkù  Jízdy  pro Rùži  dosvìdèuje  jejich  spokojenost, kterou  nepokazí  ani  pøípadný  drobný nedostatek. Zásluhu na tom mají všechny navštívené  obce  i  sponzor  akce  Sdružení Rùže.        Josef Malík odpovìdný za akci

Vítìz  ultra maratonu Dan Orálek (èas 5:53:1,35)

dávám pøednost  terénùm  pøed  silnicí.  Už jsem  kdysi  jeden  maraton  vyhrála,  ale vítìzství  na  Silva  Nortica  Runu  si  cením víc.  Poøadatelé  pøipravili  závod  skvìle  po všech stránkách, moc jim dìkuji." Bìžci  a  bìžkynì  si  hlavnì  pochvalovali poèasí,  které  bylo  pro  bìh  tohoto  tipu naprosto  ideální,  perfektní  organizaci, obèerstvení  na  každém  5.  km  a  hlavnì pøíjemnou, pøátelskou atmosféru, která se nedala  srovnat  s  komerèními  závody  ve mìstech. Takto  organizaènì  nároèný  závod  by  se nedal  realizovat  bez  ochoty  a  pomoci místních  obyvatel.  Organizátoøi  závodu moc dìkují všem obyvatelùm mìst a obcí, kterými  závod  vedl,  masérùm  a roztleskávaèkám. Úspìšný prùbìh závodu a  velký  ohlas  a  zájem  závodníkù  i fanouškù  je  pøedzvìstí  založení  tradice maratonského  bìhu  v  Novohradských horách pro další roky. Pro  více  informací  navštivte  internetové stránky závodu www.silvarun.eu. František Jelínek Spoluorganizátor závodu


Propagujte svoje služby na stránkách regionálního zpravodaje MAS! Zpravodaj vychází 3 x roènì v nákladu 3 000 ks a je distribuován do všech 23 obcí Sdružení Rùže. Ceník inzerce: celá stránka 4 000 Kè, 1/2 stránky 2 000 Kè, 1/4 stránky 1 000 Kè, atd. Prostøedky získané z inzerce budou využity na tisk dalšího èísla zpravodaje a jeho plošnou distribuci v rámci mikroregionu Sdružení Rùže.

500 Kè (1/8 stránky)

· Příprava projektů ·   Zpracování projektových žádostí ·   Administrace projektů ·   Komunitní plánování – veřejná prostranství a hřiště, interpretace místního dìdictví, tvorba vize komunity Žižkovo námìstí 107 323 12 Borovany tel. 386 327 055

250 Kè (1/16 stránky)

Inzeráty posílejte na kujanovah@seznam.cz, nebo volejte na 777 084 601. Pøíští èíslo vyjde  20. øíjna 2009, další 20. února 2010. Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. ­  vlastní  grafické  zpracování  (napø.  jpg,  pdf),  pokud  není  vlastní  grafické  zpracování,  prosíme  o  zaslání  textu  (pdf,  doc) a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.)

. Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdružení Rùže za úèelem informování obyvatel a všech subjektù zapojených do regionu Sdružení Rùže v nákladu 3000 výtiskù.  Zpravodaj je evidován  pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Tištìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.  MAS Sdružení Rùže, Žižkovo námìstí 107, 323 12 Borovany Konktaktní údaje: tel. 386 327 055;  Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz

http://mas.sdruzeniruze.cz

Zpravodaj MAS 3  

zpravodaj MAS č.3