Venkovský bìh roku odmìøuje tradiènì pøíroda, poèasí èi køes anský kalendáø. Je to jednoduché a funguje to po tisíciletí. To ve mìstech urèují do znaèné míry chod roku reklamní billboardy zamìøující se na významné a dnes ji èasto konzumní svátky jako jsou Velikonoce, sv. Valentýn, Halloween a Vánoce. A jak odmìøujeme svùj rok my z MASek? Co odpovíme, a se SZIFma zeptá? Dlouho pøedlouho dopøedu je tøeba chystat cestièku tìm, kteøí pøicházejí s nápady, jak ivot na venkovì vylep it. Není jich mnoho a tak mì v dycky mrzí, kdy musíme jejich i na e nápady pracnì ohýbat, aby zapadly bez vìt ích kolizí do soukolí slo itých pravidel a podmínek. Je èerven a tak u pøipravujeme cestièku tìm, kteøí své projekty pøinesou poèátkem ledna. Budouli mít tìstí, mo ná v èervnu pøí tího roku podepí í smlouvu o realizaci projektu. Venku se su í seno, zrajou jahody a pulcùm dorùstají zadní no ièky. Na billboardech neznámé tváøe slibují, e budou lep í ne ty známé a my v pøí eøí bývalé kovárny zvolna metamorfujeme v úøedníky. Málo se dostaneme mezi lidi venkovany, skoro èastìji se stýkáme s úøedníky ve mìstì. Proto máme velikou radost z ka dého projektu, který se povede uskuteènit a který venkovu pomù e. Podìlte se o ni s námi! Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
(opatøení è.2) (opatøení è.6) (opatøení è.7) (opatøení è.10)
Místní akèní skupina Sdru ení Rù e 15. kvìtna ukonèila pøíjem ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 3. výzvy. V øádném termínu bylo odevzdáno v celkové po adovné èástce dotace . Tyto ádosti nyní hodnotí výbìrová komise. Výsledky budou zveøejnìny (po konaní Valné hromady MAS Sdru ení Rù e).
2 Infrastruktura pro pøed kolní výchovu 5 Konkurenceschopnost mikropodnikù 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví
RC Ledòáèek
Vybavení keramické dílny
Pøedmìtem projektu je zakoupení keramické vypalovací pece, keramic kých hmot a pomùcek k vybavení keramické dílny Rodinného centra Ledòáèek.
Mìsto Borovany
Rekonstrukce M Borovany
Projekt je zamìøen na rekonstrukci, zaøízení a vybavení prádelny, výdejen jídel a atny mateøské koly v Borovanech.
800 000
Obec Bene ov Nad Èernou
Rekonstrukce tìlocvièny
Projekt pøinese potøebnou rekonstrukci a modernizaci tìlocvièny, nut nou pro kvalitu výchovné èinnosti a bezpeèné vyu ití prostor po demontá i v ech vnitøních prvkù.
235 836
LATTSTAV s.r.o.
Modernizace výrobny nábytku
Projekt spoèívá v nákupu nové technologie pro strojní omítání a zemní práce. Firma roz íøí svoji èinnost a dosáhne vy ího obratu a zisku.
335 200
Charvát Daniel
Modernizace technologických kapacit
Nákup briketovacího lisu a dlabaèky pro truhláøství Daniela Charváta, za úèelem zefektivnìní a rozvoje výroby.
143 750
Èerný Daniel
Kovárna Blata
V rámci projektu budou provedeny udr ovací práce na øemeslné dílnì. Bude provedena výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), oprava betonových ploch (126,5 m2) a nátìr nosné konstrukce (311,85 m2).
231 766
Èinèura
Modernizace výrobny nábytku
Projekt øe í modernizaci strojního vybavení v Borovanské provozovnì výrobny nábytku.
427 840
Døevotvat HaH
Briketovací lis na døevní odpad
Vyu ití biologického odpadu truhláøské dílny na výrobu biopaliva.
259 301
Bonita Art
Nákup technologie pro potisk textilu
Pøedmìtem projektu je nákup a instalace nové technologie pro roz íøení tiskových slu eb o AzonTexPro zaøízení pro potisk textilu technologií inkoustového tisku.
210 000
Stanìk Pavel
Stavební úprava autodílny
Projekt øe í stavební úpravy autodílny zateplení støe ního plá tì, pùdní vestavbu, odvodnìní obvodového plá tì, výmìnu oken a vznik nových místností v 2. podla í.
456 000
ØKF Ledenice
Královský nástroj mezi námi
Oprava varhan v kostele sv. Vavøince v Ledenicích.
SDH Radostice
Zvonice Radostice
Obnova návesní zvonice jako symbolu dobrovolné pozemkové úpravy. Souèástí projektu jsou i parkové úpravy okolí zvonice.
555 052
ØFK Nové Hrady
Zpøístupnìní poutního chrámu
Zpøístupnìní poutního chrámu na Dobré Vodì u Nových Hradù v dobì mimo bohoslu eby èi prohlídeky. Vybudování zádveøí, umo òujícího vstup do chrámu a pøitom chránícího vybavení pøed po kozením èi odc izením.
564 422
ØKF Trhové Sviny
Rozvoj kulturní památky kos tela Nanebevzetí Panny Marie
V rámci projektu bude provedeno ozvuèení a rekonstrukce elektroin stalace kostela. Cílem opatøení je zvý ení náv tìvnosti kostela a pøiblí ení této kulturní památky místním obyvatelùm a náv tìvníkùm.
475 600
Hrady na Mal i
Konzervace zdiva 2. podla í a koruny vì e tvrze Tichá.
Konzervace druhého podla í , doplnìní chybìjících lícù obvodových zdí historické tvrze. Zpevnìní a nadezdìní samotné koruny vì e.
72 000
75 960
400 000
Pro rok 2010 pøipravuje na e místní akèní skupina dal í podporu pro adatele o dotaci z Programu rozvoje venkova (v programu LEADER). Stejnì tak, jako v leto ním roce, budou vyhlá eny 2 výzvy k podávání ádostí. Struèný popis jednotlivých opatøení a více informací naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz. V poøadí ji a bude zamìøena na projekty v oblastech podpory: Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání Konkurenceschopnost zemìdìlství Konkurenceschopnost cestovního ruchu Podmínky pro sociální slu by a zdra votní péèi Podmínky pro volný èas Pøíjem ádostí bude jako obvykle v sídle MAS a to do 15. ledna. Tyto projekty
bude mo no realizovat u od bøezna 2010. Dal í, v poøadí s pøíjmem projektù 14. kvìtna 2010. Ta bude zamìøena na projekty z oblastí podpory: Infrastruktura pro pøed kolní výchovu Konkurenceschopnost mikropodnikù Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí v obcích Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel
http://mas.sdruzeniruze.cz
Podmínky pro ochranu a kulturního dìdictví venkova
rozvoj
K obìma výzvám MAS uspoøádá pro zájemce kolení k pøípravì projektù a bude poskytovat také individuální poradenství a konzultace. Dotace pro obce a dal í neziskové subjekty (na projekty nezakládající veøejnou podporu) mù e být a ve vý i 90%, dotace pro podnikatele (a na projekty zakládající veøejnou podporu) mù e dosahovat maximálnì 56%.
Zatímco Místní akèní skupina Sdru ení Rù e zpracovává ádosti, které adatelé (obce, podnikatelé, organizace a spolky) podali ve 3. výzvì, úspì ní adatelé z první výzvy ji projekty realizují a v nìkterých pøípadech ji projekt ukonèují. V první výzvì jsme podporovaly projekty v tìchto opatøeních: 1 Infrastruktra pro pøed kolní výchovu,6 Podmínky pro sociální slu by a zdravotní péèi, 7 Podmínky pro volný èas, 10 Podmínky pro rozvoj a ochranu kulturního dìdictví venkova. V první výzvì bylo také vyhlá eno opatøení na podporu Konkurenceschopnosti mikropodnikù, do kterého ov em nebyla podána ádná ádost. Rádi bychom Vám pøedstavili nìkteré úspì né projekty, které byly podpoøené v 1. výzvì a jsou v na em regionu realizované. Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat ve Va í obci. Dal í výzvu MAS pøipravuje na listopad 2009 (viz Plán plán podpory projektù v roce 2010, str.2), tak e máte dostateèné mno ství èasu na pøípravu projektu a zaji tìní potøebné dokumentace. Bli í informace o opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí. V em adatelùm nabízíme poradenství pøi zpracovávání ádostí.
Cílem tohoto opatøení je vytváøení lep ích materiálních a prostorových podmínek pro pøed kolní výchovu v mateøských kolách i mateøských a rodinných centrech. Ka dý pøedkládaný projekt by mìl být podlo en analýzou souèasné nabídky a poptávky po pøíslu ných slu bách. Projekty podpoøené v tomto opatøení øe í nedodateènou
Mìsto Trhové Sviny obdr elo z Programu rozvoje venkova prostøednictvím Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e dotaci na výstavbu dvou døevìných altánù. Altány byly postaveny do zahrad u budov Mateøské koly Ètyølístek ve kolní ulici a
Pøíjemné zázemí pro hry dìtí mateøské koly
Trhové Sviny, mìsto bez zájmu? Bez lidí se zájmem je tì ké cokoliv ve mìstì zlep it inovovat a udìlat pøístupnìj í pro místní obyvatele a turisty. Mateøské centrum Èlovíèek NEBOJSA je v rukou maminek, které se rozhodly s tímto negativním trendem bojovat pøesto, e je to nejspí bìh na dlouhou tra a mo ná i boj s vìtrnými mlýny. Stále vìøím, e snad NE. Mateøské centrum vzniklo v øíjnu roku 2007 z iniciativy tøí maminek, které na mateøské dovolené nebavilo jen vysedávat doma a chtìly se i v tomto období nìjakým zpùsobem realizovat pozitivním smìrem a rozvíjet své dìti. Sídlíme v budovì polikliniky v Trhových Svinech v prostorách bývalé ordinace, prostory jsou pro na e potøeby témìø ideální, jen nìkdy bychom je potøebovali nafouknout. Tak vznikl nápad vybudovat
Beru ka na Budovatelské ulici v prùbìhu leto ního kvìtna. Projekt umo ní zvý it dobu pobytu dìtí na èerstvém vzduchu, otu ování vzduchem. Zahradní altány budou vyu ity zejména v jarních, letních a podzimních mìsících dennì v dobì kolního vyuèování tím, e bude vytvoøeno dal í stanovi tì, kde budou moci dìti plnit diferencované úkoly. V trhovosvinenské mateøské kole jsou heterogenní tøídy, v nich se dìti uèí samostatným provádìním konkrétních èinností, které vedou k pro itku a zku enostem (pro itkové uèení). Èinnosti jsou na jednotlivých stanovi tích pøipravovány pro dìti s rùzným stupnìm obtí nosti. Altán je místem, kde dìti získávají zku enosti z èinností nenásilným pøirozeným zpùsobem v dopoledních i odpoledních hodinách, ale i v dobì popoledního klidu je vyu íván dìtmi z klubu pøed kolákù.
dìtské høi tì, které bude praktickou nadstavbou a bude spravováno právì vedením mateøského centra. Mateøské centrum není schopné samo projekt
Dlouho oèekávané høi tì v Trhových Svinech ji jen èeká na své otevøení
http://mas.sdruzeniruze.cz
kapacitu pøed kolních zaøízení, rozvíjí èinnost mateøských center a zaji ují modernizaci vybavení mateøských kol a center. Projekty mohou zahrnovat stavební úpravy èi výstavbu budov, venkovních prostor, poøízení materiálnì technického vybavení a technologií.
Zahradní altán pro dìti v Trhových Svinech
Celkové náklady na stavbu obou altánù èiní 140 000 Kè, dotace je ve vý i 90 000 Kè. Ing. Ivana Bo áková Mìstský úøad Trhové Sviny
profinancovat a tak jsme zvolily ne zcela snadnou a bezproblémovou cestu získání financí pomocí grantu. Velmi jsme vítaly mo nosti úèastnit se grantového øízení vypsaného Místní akèní skupinou Sdru ení Rù e. Za velkou podporu a pomoc pøi získávání úvìru musíme podìkovat Radì mìsta Trhové Sviny, paní in enýrce Ivanì Bo ákové, za pomoc pøi úpravì terénu høi tì také vdìèíme pracovníkùm technických slu eb Mìsta Trhové Sviny. Celkové náklady na vybudování høi tì èinily 265 000 Kè z èeho dotace je ve vý i 216 000 Kè (90%). Nyní ji máme vytou ené høi tì témìø na dosah dodìlávají se poslední úpravy a práce. Høi tì bude slavnostnì otevøeno 22.6.2009 v 10 hodin. Ing. Natálie Bustová MC Èlovíèek Nebojsa
Obec Ole nice podala ádost a bylo jí vyhovìno v projektu: Mateøská kola Ole nice v e pro na i malou budoucnost na vesnici. V rámci projektu do lo k rekonstrukci sociálního zaøízení ve kolce a dále zmìnu zpùsobu ekonomicky nevýhodného vytápìní objektu kolky
Karneval dìtí z mateøské koly v Ole nici
kumulaèními kamny na topení zemním plynem, vèetnì osazení nového kotle na zemní plyn a kompletních rozvodù. Mateøská kola v Ole nici se tì í z maximálního vyu ití svých prostor, ve kterých nabízí 28 dìtem svìt plný her, zá itkù a setkávání. kolka je maximálnì vyu ívána a její kapacita je trvale naplnìná. Aby se dìti pohybovaly v prostøedí èistém a pøíjemném je úkolem v ech zamìstnancù mateøské koly. Aby
Rekonstrukce topení a sociálního zaøízení v mateøské kole
Projekty v tomto opatøení vytváøí a zlep ují materiálnì technické a prosto rové podmínky pro poskytování sociálních slu eb nebo pro zdravotní péèi. Projekty øe í problematiku dostupnosti zdravotních slu eb pro okrajové pøíhranièní obce, nedostateèná èetnost ordinaèních hodin lékaøù v nìkterých men ích obcích, absenci komunitního plánu sociálních
Zdravotnické slu by v obci Horní Stropnice byly dosud zabezpeèovány ve zdravotním støedisku obce Horní Stropnice, které svou stavební koncepcí odpovídalo podmínkám obvyklé lékaøské praxe na úrovni poèátku XX. století. Stav ordinací neodpovídal mimo jiné hygienickým potøebám provozu, stejnì jako nesplòoval bezbariérový pøístup pro pacienty. Neefektivní byl také systém vytápìní a havarijní stav vnitøních elektroinstalací. V souladu s návrhem Místního plánu obnovy vesnice pro období 2008 2011, který byl schválen zastupitelstvem obce Horní Stropnice dne 29. 4. 2008 se podaøilo na základì dotace ze státního rozpoètu v prùbìhu roku 2008 realizovat projekt Zdravotní støedisko Horní Stropnice, který pøedstavoval vybudování nové dvoukøídlé pøízemní budovy pro provoz ètyø lékaøských ordinací v prostoru areálu základní koly. Náklady
tomu tak mohlo být i do budoucnosti a dìti se cítily ve kole pøíjemnì i po této stránce, probìhla ve kolce rekonstrukce sociálního zaøízení co obná elo také výmìnu umyvadel, záchodù, polo ení nové dla by a obkladù. Výmìna topení v celé mateøské kolce bude jistì znát na úspoøe energie a sní í se pra nost ve tøídách. Mateøská kola je jednotøídní kola, pro kterou je takovéto pøedìlání topení a sociálního zaøízení velkou finanèní investicí, na kterou by bez mo nosti dotace mohla jen tì ko dosáh nout. Celkové náklady projektu na rekonstrukci èinily 219 079 Kè z èeho dotace byla ve vý i 197 171 Kè (90%).
na celou akci byly pøedpokládány ve vý i 10 644 000 Kè, z toho 7 miliónù Kè èinila vlastní státní dotace. Novostavba zdravotního støediska Obce Horní Stropnice zahrnuje tedy dnes ordinaci obvodního lékaøe, dìtského lékaøe, stomatologa a rehabilitace, vèetnì hygienického a provozního zázemí s denní ordinací obvodního lékaøe. Na základì I. výzvy LEADER 2007 2013 byla podána prostøednictvím Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e, o. s. ádost o dotaci na projekt Vybavení zdravotního støediska v Horní Stropnici, který pøedpokládal vybavení cca 50 % tohoto objektu základním mobiliáøem. Zbylá èást vybavení objektu, tj. ordinace obvodního lékaøe a dìtského lékaøe byla zaøízena z vlastních zdrojù adatele. Projekt byl podán v souladu se strategií mikroregionu Sdru ení Rù e, a to opatøení 1.2.1. Rozvoj a optimalizace zdravotnických a sociálních slu eb. Jednalo se o neziskový projekt nezakládající veøejnou podporu. Naléhavost øe ení situace spoèívala pøedev ím v tom, e uvedení do chodu zdravotnického zaøízení bylo pøipravováno v souladu s termínem dokonèení celé akce výstavby, tj. do 31. 12. 2008. Z projektu bylo jmenovitì poøízeno vnitøní vybavení (základní nábytek) pro dvì tyto ordinace: 1) vlastní ordinace stomatologie, ses terna, sklad a atna 2) rehabilitaèní prostory vèetnì pøí slu enství a provozních prostor èekárny, skladu a atny
Novì vybudovaná rehabilitace
http://mas.sdruzeniruze.cz
Ing. Petr vepe Starosta obce Ole nice
slu eb v území MAS, nevyhovující stav infrastruktury pro zdravotnictví a sociální slu by, zejména pro hendikepované obèany a star í obèany. Projekty mohou zahrnovat stavební výdaje na úpravy èi výstavbu budov, venkovních prostor, poøízení materiálnì technického vybavení a technologií.
Stomatologie zdravotního støediska
Mobiliáø byl poøízen v souladu s platnými právními pøedpisy v oblasti hygieny a bezpeènosti práce, vèetnì estetiènosti a dùstojného prostøedí pro pacienty na úrovni vyspìlé evropské kultury. Výbìr dodavatele zaøízení byl proveden na základì poptávkového øízení u firem, které se zabývají dodávkami interiérù. Poøízení nábytku a dal ího vybavení do ordinací se stalo významným prvkem dokonèení celé akce výstavby zdravotního støediska v Horní Stropnici, které bylo slavnostnì otevøeno 30. ledna 2009 a stalo se tak nedílnou souèástí systému zabezpeèení infrastruktury zdravotních slu eb pro v echny obyvatele regionu. Celkové náklady projektu na vybavení èinily 645 666 Kè z èeho dotace byla ve vý i 548 816 Kè (85%). Mgr. Vít Golombek Místostarosta obce Horní Stropnice
Jak ji název napovídá, projekt realizovaný v I. výzvì LEADER 2007 2013, byla Úprava a vybavení kuchynì v o.s. Borùvka, Borovany. Ne uvedu skuteènosti, proè jsme se rozhodli pro její modernizaci a v jaké fázi se projekt nachází, krátce na e zaøízení pøedstavím. Borùvka je nezisková organizace, která poskytuje sociální slu by pro tì ce zdravotnì posti ené. Její pomoc je zamìøená pøedev ím na rodiny dlouhodobì peèující o své posti ené èleny. Realizuje dvì základní èinnosti odlehèovací a peèovatelskou slu bu. Více se o Borùvce a poskytovaných slu bách mù ete dozvìdìt na webových stránkách www.boruvkaborovany.cz.
Modernizace kuchynì byla nutná z nìkolika hledisek. Technické vybavení
Kuchaø o.s. Borùvka v plné polní
Toto opatøení rozvíjí a modernizuje infrastrukturu potøebnou pro plnohod notné trávení volného èasu v oblasti kultury, sportu, tradièních spolkových aktivit a neformálních výchovných aktivit pro dìti a mláde . Projekty pøímo v regionu øe í problém nízké dostupnosti a patného technického stavu zaøízení pro trávení volného èasu obyvatel
V softballovém klubu je v leto ním roce zaregistrováno celkem 82 hráèù, hrajících v kategoriích: teeball, mlad í áci a ákynì, kadeti a junioøi. V rámci opatøení è 7, získal mìstys Ledenice finanèní prostøedky na dal í úpravu softbalového høi tì na organizaci vy ích soutì í. Softball je strategická hra s irokou kálou herních situací a je pøita livý zejména pro mláde . Tato hra upevòuje kolektiv, proto e vy aduje spolupráci a dobrou komunikaci hráèù. Dobudování høi tì umo nilo vytvoøení v rámci Jihoèeského kraje zcela bezkonkurenèního høi tì, které odpovídá mezinárodním parametrùm a umo òuje zde hostit týmy nejen z celé republiky, ale i celé Evropy.
V rámci projektu bylo vybudováno zastøe ení stávající tribuny pro diváky, zabudováno zavla ování antukové èásti,
Obec Jílovice se sna í rozvíjet a plánovat mimo jiné infrastrukturu za úèelem trvalého zvy ování kvality ivota svých obyvatel. Jednou z jejích slo ek je také odpovídající zázemí pro plnohodnotné trávení volného èasu v oblasti kultury, sportu i neformálních aktivit pro dìti a mláde . A jeliko v posledních letech pøibyl vìt í poèet obyvatel s malými dìtmi, vzniklo v Jílovicích Komunitní a mateøské centrum. Jako u mnohokrát vyu ila obec mo nosti získat finanèní prostøedky (dotaci)
z Programu rozvoje venkova také na výstavbu dìtského høi tì pro dìti pøed kolního vìku a dìtí v mlad ím pøed kolním vìku prostøednictvím Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e. Dnes ji mù eme øíci, e se v e podaøilo. Projekt byl schválen a v dne ních dnech probíhají poslední úpravy na dìtském høi ti. A jak v e zaèalo? Na zaèátku byla my lenka. Nebo : V obci neexistovalo ádné veøejné prostranství uzpùsobené a u pro neformální nebo organizované dìtské volnoèasové aktivity. Rozvíjející se aktivity místního komunitního a mateøského centra (KMC) byly limitovány neexistencí odpovídajícího venkovního prostoru. Jeliko v obci existoval ideální prostor pro zøízení zázemí pro dìtské volnoèasové aktivity, nebylo u od my lenky k èinùm daleko. Probìhlo nìkolik schùzek, na kterých byly pøítomny povìøené osoby z OÚ Jílovice, pøedstavitelé KMC a nemohli chybìt ani rodièe s dìtmi.
Plánované dìtské høi tì v Jílovicích
pøestávalo staèit zvy ujícím se nárokùm na poèet obìdù. Nebyli jsme schopni pokrýt zvy ující se poptávku a zároveò splnit pøísné hygienické nároky. V souèasné dobì jsme ve druhé etapì projektu, tedy ve vybavování kuchynì novou profesionální gastro technologií. Po jejím vybavení budeme schopni pøipravovat a 80 obìdù a zároveò plnit hygienické normy. Celkové náklady projektu na rekonstrukci èiní 1 000 000 Kè z èeho dotace byla ve vý i 610 000Kè (61%). Jiøí Zeman, DiS. zástupce øeditele o.s. Borùvka, Borovany
malých obcí a obcí s hor í dopravní dostupností, dále øe í nedostatek zaøízení, která by byla v souladu s moderními trendy trávení volného èasu obyvatel pøedev ím mladých lidí. Cílem projektù je posilování sociálních vztahù mezi obyvateli a vytváøení podmínek pro kolektivní trávení volného èasu.
dokonèeno zázemí pro nadhoz, pøenosný plot k ohranièení prostorù vymezujících høi tì pro rùzné vìkové kategorie. Dále byly díky dotaci nakoupeny chemické toalety a instalována zvuková aparatura a výsledkové tabule. V okolí høi tì do lo k terénním úpravám a dosázení vzrostlých stromù. Po ukonèení rekonstrukce a stavebních prací poøádá klub raloci a mìstys Ledenice na softbalovém høi ti Mistrovství Evropy juniorù. Akce probìhne od 30. èervna do 4. èervence 2009 (bli í informace o mistrovství naleznete v str.9, v rubrice Významné akce v regionu). Hana Korèáková Vedoucí oddílu
Softballové høi tì v Ledenicích
http://mas.sdruzeniruze.cz
Pokud pojedete pøes Jílovice, mù ete se pøijít podívat na na e krásné høi tì, které je urèeno k volnoèasovým aktivitám. Zde si ti nejmen í mohou hrát na pískovi ti, je tu i mo nost vyu ití dìtské houpaèkové sestavy, která se skládá z herních prvkù jako je skluzavka, houpaèky, sí , popøípadì se svézt na kolotoèi a ti vìt í pak mají mo nost se realizovat na dìtské lanovce. Rovnì zde plánujeme realizaci spoleèenských a sportovních dìtských akcí, napø. dìtský den spojený s pøedáním høi tì a herních prvkù dìtem, sportovní odpoledne a setkání mateøských center z na eho regionu. V em, kteøí mají dobré nápady a sna í se pøispìt k prohlubování dobrých vztahù k obci a mikroregionu, pøeji, aby se jim daøilo a aby se jejich projekty uskuteènily a byly k u itku v ech. Magda Chytrová KMC Jílovice
V rámci projektù toho opatørní (Fiche) je investováno do udr ování, obnovy a zhodnocování nebo vyu ití kulturního dìdictví venkova pro nekomerèní aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojù a kulturních aktivit. Projekty podporují investice do obnovy kulturních památek místního významu a vìdomí sounále itosti obyvatel regionu s místem, kde íjí. Chátrání a mizení kulturního
Poslední dubnový týden leto ního roku zaèala realizace projektu Dobøe znìjící dìdictví, jeho cílem je oprava barokních varhan z kostela Nav tívení Panny Marie v Borovanech. Varhany jsou cenný historický nástroj z roku 1728, jeho stavitelem byl varhanáø Václav Pantoèek. Varhany nepro ly v posledních nìkolika desítkách let dùkladnìj í údr bou, co se zaèalo postupnì projevovat v kvalitì zvukového projevu tohoto nástroje. Varhany jsou pou ívány jednak pøi bohoslu bách, jednak pøi pomìrnì èastých koncertech duchovní hudby, které farnost poøádá ve spolupráci s mìstem Borovany. Ve stavu pøed provádìnou opravou byl nástroj ji na hranici pou itelnosti, proto e nìkteré rejstøíky byly prakticky nefunkèní a nástroj byl celkovì rozladìný. Opravou varhan byl povìøen pan Vladimír lajch z Borovan, který patøí mezi pøední èeské varhanáøe. Spolu se svými pracovníky varhany nejprve rozebrali a
vyèistili. Døevìné èásti byly o etøeny látkou hubící døevokazný hmyz a zaji ující jejich ochranu na nìkolik dal ích let. Pøitom bylo zji tìno po kození mnohých pí al i dal ích souèástí slo itého varhanního stroje. Po dùkladné oèistì stovek souèástí varhan, zaèali pracovníci nástroj opìt sestavovat. Byly pøitom opraveny po ko zené a opotøebované díly. Velmi dùle itou, nároènou a koneènou fází opravy bylo naladìní celého varhanního nástroje. Ji v prùbìhu opravy bylo zøejmé, e nástroj bude mít mnohem silnìj í, jasnìj í a krásnìj í zvuk. Jeho hra je ji dnes po ukoèení oprav varhan ozdobou boho slu eb, ale i koncertù pièkových varhanních umìlcù, kteøí jsou zvyklí k nám do Borovan opakovanì pøijí dìt. Celkové náklady na opravu èinily 201 650 Kè, z èeho dotace byla ve vý i 171 403 Kè (85%).
Historické památky jsou spolu s výjimeènì zachovalou pøírodou nejvìt ími poklady novohradské krajiny. Je proto úkolem v ech vlastníkù historických objektù vìnovat pozornost jejich údr bì v souladu se zásadami památkové péèe.
Jednou z takových památek je i budova barokní fary na Dobré Vodì, naproti poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Fara byla postavena z rozhodnutí Alberta Karla Buquoye v roce 1719, kdy poutní místo za ívalo bouølivý rozvoj a proudily sem ka doroènì desetitisíce poutníkù z èeských zemí, Rakouska i Nìmecka. Od pádu elezné opony sem opìt pøicházejí poutníci z Èeska i z blízkého èi vzdálenìj ího zahranièí, aby uctili Pannu Marii a pøedlo ili jí své prosby, které zde tolikrát v minulosti byly vysly eny. Obnovenému zájmu poutníkù ov em u pøestal postaèovat servis, který je zde k dispozici. Chrám bude mo né zpøístupnit teprve s trvalou pøítomností sester z Rodiny Panny Marie v poutním areálu. Pro tento úèel byla vybrána právì budova barokní fary, která je zapsanou kulturní nemovitou památkou. Jedním z hlavních faktorù, negativnì ovlivòujících stavební stav fary, je zemní vlhkost. Eliminovat ji lze zejména venkovními drená emi, systémem provìtrávaných podlah v pøízemí a sanaèními omítkami. Rozhodli jsme se proto po ádat o pomoc Místní akèní skupinu Sdru ení Rù e, která v roce 2008 vyhlásila jako jednu z podporovaných aktivit také Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova. Získali
Odvlhèení barokní fary na Dobré Vodì
Mgr. Petr Plá il Administrátor borovanské farnosti
http://mas.sdruzeniruze.cz
dìdictví venkova je zpùsobeno tím, e mnozí obyvatelé nemají historické koøeny v místì bydli tì. Památky jsou èasto málo vyu ívány ve prospìch obyvatel a náv tìvníkù v území. Toto opatøní je speci fické tím, e se zamìøuje nejen na investice do kulturního dìdictví, ale také umo òuje realizaci vzdìlávacích a výchovných aktivit, které tyto rekon struované objekty o iví.
Oprava barokních varhan v kostele Nav tívení Panny Marie v Borovanech
Budova fary na Dobré Vodì
jsme podporu ve vý i 489.748 Kè a nyní mù eme s radostí konstatovat, e práce byly úspì nì provedeny a podle dohodnutého harmonogramu dokonèeny do poloviny kvìtna 2009. Po odvlhèení nyní následuje stavební rekonstrukce, na jejím konci bude fara splòovat po adavky na trvalé bydlení sester. Ze srdce dìkujeme MAS Sdru ení Rù e a Státnímu zemìdìlskému intervenènímu fondu za poskytnutou pomoc. V em, kteøí pomáhají, vypro ujeme hojnost Bo ího po ehnání a ochranu Panny Marie. Celkové náklady na rekonstrukci budovy èiní 699 641 Kè, z èeho dotace byla ve vý i 489 749Kè (70%). Ludvík Lo ek Øímskokatolická farnost
... U nás na Gerniku se svobodný holky starají o køí ky, který tady máme. Máme vystavenou kaplièku z kamenù hned vedle hospody. Vevnitø je velká socha sv. Jána. Na tom sv. Jánu je na zdi výklenek pro sochy, tam je socha sv. Jána. A. nahoøe je køí . Kaplièku má na starosti Josefína rámková. Dycky ve òákej svátek tam uklízí a okolo zametá. A já mám taky na starosti køí . Jak se jede do polích. Já ho mám na starosti s Bárou Beránkoj. Na ten køí pleteme vìnce a tam vokolo to dycky skopáme a tam nasázíme kvìtiny... Josefína Nedvìdová, (J. Svoboda, 2004: Gernický kolní kalendáø, slohové práce, Banát)
Obnovéné kaplièky v Bukové
Tak, jako dìvèata z èeské vesnice v rumunském Banátu, peèovaly o drobné sakrální stavby na svých pozemcích èi v blízkém okolí mo ná je tì na e babièky. Mnoho se ale zmìnilo. Vlastnické vztahy, vazba lidí ke krajinì i k místu, kde ijí. Drobná sakrální architektura je chara kteristickou souèástí na í krajiny a je na ím kulturním dìdictvím. Jako taková si zasluhuje nejen na i pozornost, ale pøedev ím péèi. Jen na Borovansku jsme v roce 2005 zaevidovali kolem edesáti køí kù kovaných, litých èi tepaných, bo ích muk a kaplièek návesních, síòových i výklenkových. Pí u kolem, proto e zjistit pøesný poèet je takøka nemo né. Nìkteré
Kaplièka Barborka, Borovany (pùvodní stav a její obnova)
je tì èekají povalené na svoji renesanci, nìkteré se mo ná nedoèkají, mnoho jich bylo po 2. svìtové válce znièeno, nové se Kaplièku sv. Marka vyvracela v blízkosti rostoucí lípa (r. 2008 byla pøesunuta a obnovena) objevují v místì ne tìstí, zejména podél silnic . Drobná sakrální architektura k nám promlouvá jakousi domáckostí a pøívìtivostí. Autory tìchto staveb zøídkakdy byli profesionálové, stavitelé a architekti. Venkovský zedník v eumìl, ovlivnìn architekturou dùvìrnì známého
Kostel Panny Marie Dobré v pohoøí na umavì se své obnovy nedoèkal (zøítil se 30.5.1999)
Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách byl obnoven díky Èeskonìmeckému fondu bu doucnosti a farním sbírkám (1995) a (2000)
kostela, umístil do krajiny se samozøejmým citem drobnou stavbièku, která potì í oko i du i. Mnoho tìchto staveb má svùj pøíbìh, nìkdy je tì uchovaný v pamìti starousedlíkù nebo v místních kronikách, u mnohých je pøíbìh zapomenut. Nadále ale zùstávají otisky nadìje, lásky i víry, nebo i báznì na ich pøedkù v krajinì. Mnoho sakrálních staveb dnes nemá konkrétního vlastníka a tak se o jejich obnovu a údr bu starají místní nad enci, spolky, církev i obce. Vedle vlastních sil a zdrojù mnohdy vyu ívají i nejrùznìj í vnìj í zdroje, a u se jedná o sbírky drobných dárcù, dotace krajské státní i evropské, èi peníze nadací. Díky sbírce mezi èeskými i rakouskými farníky byl opraven zpustlý kostel v Cetvinách, díky grantovému programu Jihoèeského kraje a Programu obnovy venkova je ka doroènì opraveno v na em regionu více ne desítka køí kù a kaplièek. Ochrana a rozvoj kulturního dìdictví je souèástí strategie MAS Sdru ení Rù e, proto mù eme na opravu a nové vyu ití sakrálních staveb mù eme vyu ít i prostøedky z Programu rozvoje venkova. Pøeká kou v èerpání nìkterých dotací bývají ale právì nejasné vlastnické vztahy k té které stavbièce. Ty ostatnì nejsou èasto ani zaneseny v katastrálních mapách. Zde obce mohou veøejnou vyhlá kou oznámit nález vìci a pokud se vlastník v zákonem dané lhùtì nepøihlásí, pøipadá vìc do vlastnictví obce podle §
http://mas.sdruzeniruze.cz
135 Obèanského zákoníku. Pak jim u nic nebrání v tom se o køí ek nebo kaplièku starat jako o svou. Na e místní akèní skupina má také zájem spolupracovat na dal í obnovì i interpretaci místního dìdictví sakrální architektury v krajinì se v emi zájemci jak v rámci svého území, tak i s dal ími mikroregiony. Máme zájem také spolupracovat s odborníky a spolu s nimi poskytovat pomoc, radu i vzdìlání tìm, kteøí o tyto památky peèují a obnovují je a u z pozice svého zájmu, èi zamìstnání. Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
Obnova kaple v Pìèínì pùvodní stav, pøed dokonèením a hotová rekonstrukce
Poèátkem dubna se na farmì u Pínu v Dluho tích se lo asi 12 chovatelù koní z regionu Sdru ení Rù e, aby zhodnotili mo nosti hippoturistiky v na em regionu. Jednání se zúèastnila také paní Ing. Milena Adrlová, iniciátorka projektu Jihoèeské hippostezky i hosté z blízkého Rakouska. Na ím regionem prochází pouze krátký úsek koòské stezky z Trocnova kolem Borovan. Shodli jsme se na tom, e vyznaèení dal ích stezek a zejména jejich propojení na souèasné stezky za hranicemi regionu i v Rakousku by mohlo být velkým pøínosem pro chovatele koní, majitele stanic a v neposlední øadì pro náv tìvníky regionu.
O vyu ívání jezdeckých stezek v na em pohranièí je velký zájem jak u nìmeckých, tak u rakouských jezdcù. Spoleèné jednání zahájila paní Milena Andrlová pøedstavením celého projektu. Projekt na rozvoj koòské turistiky v Èeské republice se zrodil na podzim 2003, kdy probìhlo celostátní pracovní setkání více ne 30ti zájemcù o koòskou turistiku na Chatì pod Kletí. Zde do lo
Ji 44.roèník krajské pøehlídky loutkaøù zvané Skupovy Strakonice se konal ve dnech 26. 28. bøezna 2009. Prvé dva dny patøily zejména profesionálním loutkaøùm, v sobotu vystoupili se svými inscenacemi loutkaøi amatér tí. Potì itelné je, e z na eho regionu to byly soubory dva a to Krajánek z Ledenic a Jiskra z Borovan. Poèetní diváci v hledi ti mohli spatøit dvì pøedstavení, ka dé s odli ným zpùsobem inscenace. Ledeniètí zahráli pohádku z pera autora Èestmíra Mlíkovského O uèiteli Janovi a zakleté princeznì tím, e dali o ivnout døevìným øezbovaným loutkám i návratu kdysi zavrhovaného Ka párka na scénu. Zajímavé bylo i to, e èlenové souboru, který tvoøí vìt ina mladých, sami loutky
k výmìnì zku eností a sbìru prvních kontaktù na majitele koní a stanic. O první výsledky, vytvoøení základního know how , byl mimoøádný zájem jak v Èeské republice, tak i v zahranièí a tak navazující projekty na sebe nenechaly dlouho èekat. Vzniklo také obèanské sdru ení Turistika na koni pøi Klubu èeských turistù (KÈT) Jihoèeského kraje. V celém kraji je dnes do práce na projektu zapojeno nìkolik desítek spolupracovníkù, kteøí vyhledávají a znaèí stezky. V projektu je zapojeno také více ne 120 stanic jezdecké turistiky ubytovacích míst pro jezdce a konì. Dnes u je v Jihoèeském kraji vyznaèeno kolem 500 km stezek a vybudováno pøes padesát úvazi pro bezpeèné uvázání koní podél stezek a u stanic. Pro realizaci jezdeckých stezek byla zvolena praxe fungující ji 120 let v rámci Klubu èeských turistù pøi vytváøení systému znaèených stezek pro pì í turistiku. Po vytipování trasy vhodné pro vedení stezky je tøeba vyhledat v echny majitele èi nájemce trasou dotèených pozemkù a po ádat je o písemný souhlas s vyznaèením stezky na svém pozemku. Vlastní znaèení se v souladu s metodikou KÈT provádí ètvercovými znaèkami (10x10 cm), v jejich støedu je barevný terèík o prùmìru 6 cm. Velkou výhodou zejména pro udr itelnost znaèení je to, e údr bu znaèení jezdecké stezky vèetnì financování pøebírá Klub èeských turistù. První údr ba se provádí 1 rok po vyznaèení stezky. Dal í údr ba znaèení stezky se následnì provádí v dy jednou za 3 roky. Velmi propracovaný systém stezek funguje také v Horním Rakousku v oblasti Mühlviertel. V Dolním Rakousku se systém vytváøí, a to prostøednictvím organizace Landesverband für Reiten und Fahren in Niederösterreich a dal ích obèanských sdru ení. Na rozdíl od Èeské republiky, kde je turistika na koni pova ována za aktivitu cestovního ruchu, v Rakousku je kladen dùraz na mo nost hospodáøského pøínosu této aktivity pro zemìdìlce. U nás je zase na rozdíl od Rakouska velkou výhodou, e je mo no jezdit na koni takøka po v ech
veøejných cestách. To je také potenciálem pro rozvoj koòské turistiky u nás. Pohyb jezdcù na koních v pøírodì nijak zvlá neupravuje ani Zákon o ochranì pøírody a krajiny. Jediné omezení pohybu vyplývá ze Zákona o lesích, kdy jezdecké stezky mohou být vedeny pouze po cestách, nikoli porostem. Jezdec na koni je pro zvìø dokonce ménì ru ivým elementem ne pì í turista nebo cyklista. Dal í a mo ná i hlavní èástí na eho spoleèného setkání byla konkrétní práce nad mapou, kdy jsme spoleènì se znalostí terénu navrhovali konkrétní smìry mo ného propojení.
vodí i mluví, co je velmi nároèné, jak pøi nácviku i samotném provedení. Borovanská Jiskra uvedla pohádku ve vlastní úpravì dle pøedlohy Jiøího áèka
Ka párek v pekle klasickým zpùsobem brioletami na 220 cm dlouhých nitích, èemu se divila i porota, e je tì existuje soubor, který tuto klasiku hraje a za pøedvedenou hru vyslovila i pochvalu. Stejnì tak bylo i pøi hodnocení pohádky Ledenických a dùle ité je zejména to, e dobøe mínìné rady porotcù si soubory berou za své a dle svých mo ností vyu ívají ke své práci pro potì ení malých divákù. Pan Hanzal vedoucí krou ku Jiskra
O uèiteli Janovi a zakleté princeznì
http://mas.sdruzeniruze.cz
Dùle ité je, e detailnìj í vyhledání trasy v jednotlivých úsecích si vzali na starosti konkrétní lidé. Díky setkání tak vznikl podklad pro sestavení projektu, který by umo nil vlastní vyznaèení stezek a jejich propagaci. Po ukonèení jednání jsme se pøesunuli k paní Kartákové do Dluho tí, která také ji více ne 10 let ubytovává koòské pocestné . Tady jsme ochutnali vynikající domácí sýr a od p. Andrlové se dozvìdìli, jak konkrétnì se postupuje pøi znaèení stezek. Nìkteøí z nás si rovnou za ádali o prùkaz znaèkaøe. Hlavní smìry ádoucího propojení máme pøipravené. Teï u je tøeba jen zajistit prostøedky na práci hledaèù a znaèkaøù a hlavnì na propagaci nových tras. Zuzana Guthová Man erka MAS Sdur ení Rù e
(více se o loutkaøské tradici v regionu Sdru ení Rù e doètete v pøí tím èísle zpravodaje)
achy v pohybu tak se nìkdy pøezdívá softballu høe, která v sobì spojuje schopnost kombinatoriky, rychlého rozhodování, síly i mr tnosti. Na pøelomu kolního roku a prázdnin, ve dnech 30. èervna a 4. èervence, budeme mít mo nost shlédnout achy v pohybu na evropské úrovni. Softballový klub raloci Ledenice poøádá na novém høi ti vybudovaném díky podpoøe PRV (viz str.5) významnou mezinárodní akci Mistrovství Evropy juniorù v softballu. Samotnou akci organizujeme za podpory Jihoèeského kraje, mìstyse Ledenice, Sdru ení Rù e, HSBW a dal ích sponzorù. Softballový oddíl Ledenice vznikl pøed deseti lety a tak v rámci konání této
významné sportovní akce oslavíme i své významné jubileum. Je jen koda, e z pùvodnì pøihlá ených sedmi úèastníkù do Ledenic nakonec dorazí je 4: Chorvatsko, Izrael, Dánsko a Èeská republika. Celkem bude na novém høi ti odehráno 16 zápasù, (finále probìhne v sobotu od 15.00). Vedle sportovního programu pøipravujeme i bohatý dopro vodný program: slavnostní zahajovací ceremoniál doprovázený ledenickými roztleskávaèkami SHARKS, støedeèní veèer bude celý v rytmu salzy s doprovodem ohòové show, ve ètvrtek a v pátek se nejen úèastníci mistrovství mohou tì it na vystoupení divadelního souboru J.K.Tyla z Èeských Budìjovic, a koneènì v sobotu oslaví ná oddíl desetileté výroèí spoleèenským veèerem s bubenickou show, tancem a muzikou. Doufáme, e program se bude líbit nejen úèastníkùm mistrovství, ale i místním z Ledenic i náv tìvníkùm z blízka i daleka. Podrobný program i prùbì né výsledky budete moci sledovat na www.zraloci.eu.
Mìsteèko Borovany le í obklopeno borovými lesy s bohatým podrostem brusnice borùvky. Sbìr jejích plodù borùvek patøí v kraji k místní tradici, by tradièních sbìraèù stále ubývá. V minulosti sbìr a prodej borùvek patøil k významným sezónním ekonomickým aktivitám a je zde stále dost pamìtníkù, kteøí vzpomínají, jak jako dítky kolou povinné podstatnou èást prázdnin trávily v lese sbìrem borùvek. Ty z bohat ích rodin si tak vydìlávaly na radovánky místních poutí, ty z chud ích rodin pak na nové boty nebo ta ku do koly a podobnì. Místní kuchaøky stále znají recepty na mnoho borùvkových dobrot. Proto, kdy pøed lety mìsto pøemý lelo, co specificky borovanského veøejnosti pøedstavit a nabídnout, byly borùvky a v e co je s nimi spojeno víceménì jasnou volbou. e to byla volba správná, ukazuje stále rostoucí
zájem o Borovanské borùvkobraní, které se zvolna stává významnou gastrono mickou událostí pøinejmen ím na eho mikroregionu, neli celého kraje. Ka doroènì narùstá poèet úèastníkù, roz iøuje se spektrum aktivit i nabídka dobrot. V roce 2008 pro soutì jedlíkù kynutých borùvkových knedlíkù kuchaøky z místní koly uvaøily 2000 knedlíkù jen se po nich zaprá ilo. Napeklo se a navaøilo dobrot z témìø 400 kg borùvek, a pøesto se zdaleka nedostalo na v echny zájemce. Proto pro leto ní rok Informaèní centrum, které celou akci poøádá, poèítá s vlastním výkupem alespoò pìti metrákù borùvek. Nabídnout borùvky k odprodeji pøímo v infocentru na námìstí v Borovanech mù ete i VY! K Borùvkobraní postupnì byla vydána speciální borùvková kuchaøka a ka do roènì vychází borùvkový kalendáø. V rámci Borùvkobraní, které v leto ním roce bude u dvoudenní akcí, nechybí vedle tradièní soutì e v pojídání knedlíkù, borùvkový a øemeslný jarmark, nebude chybìt ani divadlo pro dìti, folklorní muzika èeská i rakouská pro dospìlé, soutì e, borùvkový lékárna, módní pøehlídka a podobnì. Zaèíná se v sobotu 11.èervence, program ale vrcholí v nedìli, kdy zaèíná u 10 hodin. Soutì v pojídání kynutých borùvkových knedlíkù startuje ve 12 hodin u kolní jídelny místní základní koly. Zahrádkáøi zde najdou rady odborníka na pìstování kanadských borùvek i mo nost zakoupení sazenic,
Borùvkové líèení na oblièej
http://mas.sdruzeniruze.cz
Hanka Korèáková vedoucí oddílu
hospodyòky inspiraci v borùvkové kuchaøce a rady kuchaøských mistrù. Náv tìvníci se dozvìdí mnohé o léèivých úèincích malých modrých bobulek a jejich magických silách. Hostem leto ního borùvkobraní je Liselotte Rokyta z Holandska, která zahraje na panovu flétnu za doprovodu moravské cimbálové muziky Technik Ostrava. Po oba dny bude v provozu speciální borùvková a staroèeská hospoda v zámeckém parku (i s borùvkovým pivem), borùvkové menu bude nabízeno v místních restauracích Alf, Vale , Borovanský mlýn, U Hofhanzlù a v kavárnì Zámek. Více o programu se dozvíte na webových stránkách mìsta Borovny (www.borovanycb.cz)
Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
Ji tøetí roèník Ovèáckých slavností se uskuteèní v nedìli 2. srpna 2009 v Borovanech. Místem konání bude oblíbená zahrada v borovanském podzámèí a pøilehlý prostor chránìné dílny Nazaret. Ovèácké slavnosti budou zahájeny v 9 hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì. Pøi slavnostech bude probíhat trh pøedev ím s místními produkty z Novohradských hor, ale zavítají k nám napø. i výrobci vlnìného obleèení z Ro mberku nad Vltavou. Z domácích výrobcù se mù ete tì it na
Pokud máte rádi pøírodu Novohradských hor a také konì, rozhodnì si nenechte ujít distanèní dostihy, které poøádá jezdecký klub Paseky 5. záøí asi od 8.00 do 17.00. Jedná se o u 4. roèník vytrvalostního závodu na koni, který je dlouhý 30, 50, 70 nebo a 90 km. Start i cíl je v Pasekách u farmy pana Roberta Blí ence, nad Dlouhou Stropnicí. Já jsem závody poprvé nav tívila v loòském roce. Doufala jsem, e uvidím
mléèné i masné ovèí a kozí produkty, na perky, keramiku a dal í výrobky. Vrcholem programu bude vyhlá ení nejchutnìj ího sýra z Novohradska, které probìhne kolem 15. hodiny. V klubovnì Nazaretu bude pøipravena ochutnávka sýrù od jednotlivých výrobcù a náv tìvníci slavností budou moci hlasovat pro sýr dle chuti, vùnì èi pohledu. Zájemci o soutì z øad výrobcù se mohou hlásit u poøadatele (viz ní e). Pokusíme se také o rychlostní soutì ve zpracování ovèí vlny. Celosvìtovì se poøádají závody s názvem Back to back , tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivé týmy soutì í o co nejrychlej í upletení svetru z ovèí vlny. Má to v ak jeden velký háèek vlna je je tì na ovèích zádech. Tým ovèáckých slavností bude skromnìj í a pokusí se uplést álu. Vlnu si v ak budou muset zpracovat od støihu po spøedení. Tým je stále otevøený pro pøípadné zájemce, pøedev ím zdatné pletaøe(ky). Pestrý program bude také pro dìti a samozøejmì i pro dospìlé. V ichni bez rozdílu vìku si mohou vyzkou et práci s ovèí vlnou pøedení a filcování, dále napø. výrobu drobných keramických pøedmìtù. Pro náv tìvníky bude pøipraveno obèerstvení a dobrou náladu doplní hudba. Ovèácké slavnosti poøádá Rosa, o.p.s. ve spolupráci s Místní akèní skupinou Sdru ení Rù e a mìstem Borovany. Leto ní roèník je souèástí projektu Rozvoj
trhu s místními produkty financovaného Ministerstvem ivotního prostøedí. Akce je stále otevøená pro výrobce sýrù do soutì e i pro dal í výrobce a producenty, kteøí mají zájem se na Ovèáckých slavnostech prezentovat. Josef Kadubec kadubec@rosacb.cz 387 432 030
krajinou tryskem projí dìjící skupinky jezdcù, tak jak to znám z filmových westernù. Jaké bylo moje pøekvapení, kdy do cíle konì pøicházeli volným krokem. Jako laik jsem byla pouèena, e kùò sice závodí na èas (resp. èasový limit), ale krátce po dosa ení cíle musí mít klidný tep. Zále í tedy víc na tom, v jaké celkové kondici kùò je, ne na momentálním vypìtí sil.
Vedle spousty krásných koní jsem na Pasekách u dobrého obèerstvení potkala také øadu dobrých známých a strávila zde pøíjemné odpoledne. Doufám, e letos tam potkám i Vás.
http://mas.sdruzeniruze.cz
V sobotu 9. kvìtna se konal ji osmý roèník Jízdy pro Rù i. Jízda zaznamenala jeden dùle itý rekord, i kdy bìhem trasy vlastnì vùbec nikdo nezávodil. V minulém roce pøijelo na start jízdy pøed borovanskou radnici, nebo se cestou po 13ti obcích, zapojených do Sdru ení Rù e pøidalo k hlavnímu peletonu 150 cyklistù. Díky zvolenému leto nímu
Na startu cyklo Jízdy pro Rù i
V sobotu 6.6.2009 ráno byl odstartován + roèník závodu . Tento den se pøipravilo na start ultra maratonu (78 km), maratonu (42 km) a pùlmaratónu (21 km) celkem 230 závodníkù. Pro bì ce byla pøipravená nároèná a velmi èlenitá tra . Ultra maratonský bìh se bì el na uzavøeném okruhu, témìø pøesnì na poloviny rozdìleném státní hranicí. Maraton a pùl maraton startoval v Rakousku a konèil v Èechách na hranicích. Charakter v ech tratí byl smí ený, bì ci vystøídali povrchy poèínaje asfaltem, konèe bìhem po louce, pøes zpevnìné cesty a lesní pì iny. Bì elo se pøes místa, kde kdysi dávno bývaly vesnice. Nejprve odtud vysídlili Nìmce a pak i Èechy. Není zde zvlá tností potkat v lesích zplanìlé ovocné stromy, pøipomínku, e pøed mnoha lety tady bydlel nìkdo, kdo se staral o ovocný sad. Jsou tady i místa, kde uprostøed lesù stojí náhrobky starých høbitovù, osamìlé kaple
Start závodu Silva Nortica Run
termínu se øada pravidelných úèastníkù jízdy omluvila, a proto jsem pøedpokládal úèast ni í a o 30 jezdcù. O to bylo vìt í mé pøekvapení, e letos nás jelo 179! Je zajímavé, kdo a odkud pøijel. Tradiènì nejvíce pøijelo z Borovan a jejich místních èástí 83! Z Èeských Budìjovic 33, z Ledenic 13, z Ole nice 12, z Trhových Svinù 8, ze Srubce 7, z Miletína u Li ova 4, z Tøebonì a Èeského Krumlova po 3, po 2 ze Strá kovic, Zlivi, áru a Svatého Jana nad Mal í a po jednom z Jindøichova Hradce, Vele ína, Kaplice, Lni tì a Nových Hradù. Mimo uvedené jezdce se je tì nìkolik dìtí vezlo u tatínka na sedaèce a i zde vytvoøila rekord nejmlad í úèastnice jedenáctimìsíèní sleèna z Èeských Budìjovic. Rekordní byl i vìk nejstar ího úèastníka Antonína Kopeckého z Borovan 83 rokù, který opìt ujel nejen v ech 80 km, ale v posledních kopcích ukazoval záda svým padesátiletým kolegùm. Upøímnì øeèeno, na mimoøádnou výkonnost na eho
a základy zaniklých statkù. Tenhle kraj za il desetiletí krutých lidských tragédií. A neztratil nic ze svého mimoøádného pùvabu. V ichni, kdo ho nav tíví, se sklánìjí v ú asu nad tím, jaká nádhera se v tom zapomenutém koutì Èech skrývá. Na èeské stranì byla tra vesmìs pøírodní a kopcovitá. Po cestì bì ci spatøili nìkteré z výrazných pamìtihodností kraje. Jedna z obèerstvovacích stanic byla na kozí farmì, co byla trochu atrakce a zpestøení pro ultra maratonce. Na rakouské stranì zase bì ce èekala krásná atmosféra podhorských vesnic v kombinaci s kapitálními lesy. Start a cíl byl v objektu bývalé celnice na hranièním pøechodu Nové Hrady. Bylo to ponìkud symbolické, e perfektní závod, který má za úèel spojit kraje násilnì rozdìlené, mìl zázemí právì na takovémto místì. Bývalá celnice poskytla bì cùm výborné zázemí, start a cíl byl pod støechou, v objektu sprchy, toalety, krásné atny, prostì v echno. V tém e areálu byl pøipraven i veèírek po závodì. S hodinovým pøedstihem v ultra maratonu zvítìzil Dan Orálek (èas 5:53:1,35) a z en byla nejrychlej í Pavlína Procházková (èas 8:25:40,9). Kvalitní byl také maraton. Start rakouského mistra Evropy v triatlonu Alexe Frühwirtha i jeho èas 2:51:21,7 hovoøí za v echno. Rakouský svìtobì ník ne etøil slovy chvály na adresu poøadatelù, kteøí podle nìj vybrali skvìlou tra . Trochu mu vadila malá divácká kulisa snad se zájem zvý í v dal ích letech. Tra si pochvalovala rovnì enská vítìzka maratonu Dá a Kubrová: "Já závodím dlouho a èasto,
Spoleènì dosáhneme více
http://mas.sdruzeniruze.cz
abnormálnì vitálního kolegy z klubu Pøá tel lapacího kola (P K), jsme ji zvyklí. Proto uvedu je tì významnìj í rekord jízdy, který vytvoøila estiletá árka Pohanková ze Zahradní ulice, která sama ujela (v doprovodu svého otce) z Borovan a do áru, to je celkem 23 km ! K rekordùm je asi mo né pøièíst i opravdu ideální poèasí, i kdy zatím nám nikdy v minulosti pøi jízdì nepr elo, dokonce ani na svátek svaté ofie! Ji tradièní bylo milé pøijetí v projí dìných obcích, které se vìt inou pøedhánìly v pohostinnosti. Tradièní bylo i drobné poho tìní od Sdru ení Rù e, která darovala také prémii úèastníkùm 50 katalogù turistických zajímavostí a skanzenù v ÈR. Stále rostoucí poèet úèastníkù Jízdy pro Rù i dosvìdèuje jejich spokojenost, kterou nepokazí ani pøípadný drobný nedostatek. Zásluhu na tom mají v echny nav tívené obce i sponzor akce Sdru ení Rù e. Josef Malík odpovìdný za akci
Vítìz ultra maratonu Dan Orálek (èas 5:53:1,35)
dávám pøednost terénùm pøed silnicí. U jsem kdysi jeden maraton vyhrála, ale vítìzství na Silva Nortica Runu si cením víc. Poøadatelé pøipravili závod skvìle po v ech stránkách, moc jim dìkuji." Bì ci a bì kynì si hlavnì pochvalovali poèasí, které bylo pro bìh tohoto tipu naprosto ideální, perfektní organizaci, obèerstvení na ka dém 5. km a hlavnì pøíjemnou, pøátelskou atmosféru, která se nedala srovnat s komerèními závody ve mìstech. Takto organizaènì nároèný závod by se nedal realizovat bez ochoty a pomoci místních obyvatel. Organizátoøi závodu moc dìkují v em obyvatelùm mìst a obcí, kterými závod vedl, masérùm a roztleskávaèkám. Úspì ný prùbìh závodu a velký ohlas a zájem závodníkù i fanou kù je pøedzvìstí zalo ení tradice maratonského bìhu v Novohradských horách pro dal í roky. Pro více informací nav tivte internetové stránky závodu www.silvarun.eu. Franti ek Jelínek Spoluorganizátor závodu
Propagujte svoje slu by na stránkách regionálního zpravodaje MAS! Zpravodaj vychází 3 x roènì v nákladu 3 000 ks a je distribuován do v ech 23 obcí Sdru ení Rù e. Ceník inzerce: celá stránka 4 000 Kè, 1/2 stránky 2 000 Kè, 1/4 stránky 1 000 Kè, atd. Prostøedky získané z inzerce budou vyu ity na tisk dal ího èísla zpravodaje a jeho plo nou distribuci v rámci mikroregionu Sdru ení Rù e.
500 Kè (1/8 stránky)
· Příprava projektů · Zpracování projektových žádostí · Administrace projektů · Komunitní plánování – veřejná prostranství a hřiště, interpretace místního dìdictví, tvorba vize komunity i kovo námìstí 107 323 12 Borovany tel. 386 327 055
250 Kè (1/16 stránky)
Inzeráty posílejte na kujanovah@seznam.cz, nebo volejte na 777 084 601. Pøí tí èíslo vyjde 20. øíjna 2009, dal í 20. února 2010. Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. vlastní grafické zpracování (napø. jpg, pdf), pokud není vlastní grafické zpracování, prosíme o zaslání textu (pdf, doc) a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.)
. Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru ení Rù e za úèelem informování obyvatel a v ech subjektù zapojených do regionu Sdru ení Rù e v nákladu 3000 výtiskù. Zpravodaj je evidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò. MAS Sdru ení Rù e, i kovo námìstí 107, 323 12 Borovany Konktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz
http://mas.sdruzeniruze.cz