Místní akèní skupina Sdru ení Rù e pùsobí v na em regionu ji sedmým rokem. Za tu dobu podpoøila u témìø stovku projektù obcí, neziskových organizací i podnikatelù. Na i roli v regionu nevnímáme jen jako dal í z cestièek penìz z Bruselu na venkov, ale zejména v propojování lidí, kteøí na venkovì ijí a èasto mají podobné nápady i elán nìco dìlat a mìnit. Proto je i jednou z podmínek realizace projektù na ich adatelù kooperace s jinými organizacemi, návaznost na jiné aktivity èi projekty. Pro dìní a aktivity v na em regionu se sna íme získat pomoc a inspiraci i jinde. Proto navazujeme spolupráci s jinými Místními akèními skupinami z Èeské re publiky (na èeském venkovì jich pùsobí více ne stovka), ale komunikujeme i s obdobnými regiony i v zahranièí. Proto e více hlav více vymyslí i udìlá, navázali jsme spolupráci i s Fakultou managementu V E v Jindøichovì Hradci, která má zájem o spolupráci, zejména kvùli uplatnìní praxí pro své studenty v regionech MAS. Podobnou spolupráci
chceme navázat i fakultami Jihoèeské univerzity v Èeských Budìjovicích. Vedle podpory individuálních projektù pøipravujeme také vlastní projekty, které mají víceménì dopad na celé území regionu, a které posunují region smìrem, na kterém jsme se v rámci dlouhodobé strategie dohodli. Pøipravit a realizovat takové projekty je pro jednotlivé subjekty s omezenou sférou zájmù a vlivu obtí né. V leto ním roce konèíme hned tøi takové projekty spolupráce na podporu dal ího vzdìlávání dospìlých v regionu, na podporu rekonstrukce drobných sakrálních staveb a na podporu místního trhu. Doufáme, e virtuální Venkovská tr nice (www.venkovskatrznice.eu), jeden z vý stupù poslednì jmenovaného projektu pøispìje k propojování lidí v regionu a ke vzájemné komunikaci. V pøedkládaném zpravodaji Vám pøiblí íme i dal í výstupy projektù spolupráce. Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
(opatøení è.1) (opatøení è.6)
Místní akèní skupina Sdru ení Rù e s koncem roku 2010 uzavírá první etapu èerpání finanèních pøestøedkù z Programu rozvoje venkova. Za celé toto období MAS vyhlásila celkem 5 výzev k podávání ádostí o dotaci z PRV, do kterých bylo pøihlá eno celkem 85 ádostí. Z tìchto ádostí bylo 72% úspì ných. Nejvìt í zájem mají adatelé o fichi è. 7 Podmínky pro volný èas a fichi è. 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova. Naopak ádná dotace dosud nebyla èerpána ve fichi è. 3 Konkurenceschopnost zemìdìlství (Pro dal í výzvy bude tato fiche upravena, tak aby více odpovídala aktuálním potøebám zemìdìlcù). Nejvíce projetkù je realizováno na území mìsta Nové Hrady, Borovany a mìstyse Ledenice (graf è.1). Tabulka: Pøehled finanèních prostøedkù èerpaných v jednotlivých opatøení
1
Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání
2 208 402 2 685 900
2
Infrastruktura pro pøed kolní výchovu
3
Konkurenceschopnost zemìdìlství
4
Konkurenceschopnost cestovního ruchu
1 452 995
5
Konkurenceschopnost mikropodnikù
2 100 000
6
Podmínky pro sociální slu by a zdravotní péèi
1 604 918
7
Podmínky pro volný èas
4 089 107
8
Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí
2 251 510
9
Podmínky pro ochranu zdraví a majeteku obyvatel
1 279 997
10
Podmínky pro ochranu kulturního dìdictví venkova
3 489 231
Graf è.1: Pøehled finanèních prostøedkù dle místa realizace projektu
0
Graf è.2: Pøehled finanèních prostøedkù dle typu adatele
Mana erka MAS Sdru ení Rù e Ÿ øízení èinnosti sekretariátu MAS Ÿ odpovìdnost za realizaci Strategického plánu LEADER Ÿ zastupování MAS v jednání vùèi SZIF a dal ím organizacím Ÿ pøíprava a administrace výzev k podávání projektù Úèetní MAS Sdru ení Rù e Ÿ vedení úèetnictví organizace Ÿ poradenství ve vìcech finanèních pro adatele Ÿ kontrola a potvrzení Hlá ení o zmìnách adatelù Ÿ kontrola projektù adatelù pøed podáním ádosti o platbu
Na fotografii zleva: Olina Èerná, Zuzana Guthová , Petra Kozáková
Asistentka mana erky MAS Sdru ení Rù e Ÿ mana erka kontrol projektù Ÿ administrativní kontrola a kontrola pøijatelnosti ádostí o dotaci Ÿ monitoring realizace projektù Ÿ konzultaèní èinnost pro nositele projektù Ÿ pøíprava propagaèních materiálù a aktualizace internetových stránek MAS Ÿ mana erka projektu spolupráce
Sekretariát MAS Sdru ení Rù e se bìhem listopadu pøestìhuje do nových prostor v budovì radnice mìsta Borovany. Naleznete nás v boèní budovì radnice, bývalém sídle Infocentra mìsta Borovany. Adresa a ostatní kontakty zústávají stejné: i kovo námìstí 107 373 12 Borovany Tel.: 386 327 055, Email: guthova@cb.gin.cz
http://mas.sdruzeniruze.cz
Nové sídlo MAS Sdru ení Rù e vedle radnice v Borovanech, v byvalém sídle Infocentra
V tomto èísle zpravodaje pøedstavíme dal í z úspì ných projektù, které byly ji podpoøené v pøedchozích výzvách a jsou v na em regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení: 1 Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání
6 Podmínky pro sociální slu by a zdravotní péèi
Mo ná Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem obdobný projekt realizovat ve Va í obci. Tato opatøení budou vyhlá ena v bøeznu 2011, tak e máte dostatek èasu na rozmy lení a zaji tìní potøebných dokladù. Bli í informace o opatøeních naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí. V em adatelùm nadále nabízíme poradenství k pøípravì projektù i pøi zpracování ádostí.
Toto opatøení je zamìøeno na vytváøení a zlep ování materiálních podmínek pro rozvoj lidských zdrojù a souèasnì realizaci vlastních vzdìlávacích programù. Cílem tohoto opatøení je zefektivnit provoz kol v regionu, sní it jejich energetickou nároènost a otevøít je vzdìlávání a dal ím aktivitám veøejnosti. V tomto opatøení byly dosud podpoøeny ètyøi projekty
Mìsto Borovany získalo z Programu rozvoje venkova dotaci ve vý i 382 761 Kè na vìt í otevøení Základní koly Borovany veøejnosti a pro rozvoj komunitnch aktivit. Tyto prostøedky byly pøedev ím vyu ity pro zaji tìní materiálního zázemí a technické vybavenosti pro nejrùznìj í vzdìlávací a øemeslné kurzy. Pro vzdì lávání dìtí a dospìlých jsme se rozhodli poøídit nìkolik interaktivních tabulí. Ve spolupráci s mìstem Borovany byl vypracován projekt s celkovým rozpoètem 753 482 Kè. kola v prùbìhu mìsíce dubna nakoupila pìt interaktivních tabulí s nejmodernìj í technologií a 22. kvìtna byly zahájeny kurzy pro veøejnost, které
Zefektivnìní výuky v Z Horní Strop nice , Rozvoj vzdìlávacích kapacit mìsta Nové Hrady , Modernizace budo vy základní koly a dru iny v Svatém Janu nad Mal í a projekt Aktivní kola Borovany v celkové vý i dotace 2 208 402 Kè. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 90% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
Samotná realizace vzdìlávací èásti projektu se skládá z teoretické a praktické èásti. Interaktivní tabule se vyu ívají v teoretické èásti, která dokumentuje danou problematiku prezentace pracov ních postupù, odkazy na internetové prezentace, video ukázky, fotografie výrobkù apod. V praktické èásti jsou interaktivní tabule vyu ívány ke znázor nìní postupù práce. Hlavním pøínosem kurzù je získání nových dovedností uplatnitelných na trhu práce. Materiál Vyu ití interaktivních tabulí pøi výuce dospìlých potøebný k praktické èásti zaji uje partner projektu støedisko Nazaret. zabezpeèuje partner projektu støedisko Nazaret (www.nazaret.cz). Mgr. Lubomír Lacko øeditel základní koly Borovany
Ko íkáøský kurz (22.5.2010) 12 úèastníkù Vrbové proutí je typický tradiènì pou ívaný tuzemský materiál. Pøedmìtem výuky bylo pletení ko ù, nù í a nástin pletení nábytku. Práce s pedigem (5.6.2010) 12 úèastníkù Pedig se získává z tropické rostliny u nás známé jako ratan. Pøedmìtem výuky byly køehèí, pøípadnì ozdobné výrobky. Vitrá e (19.6.2010) 12 úèastníkù Úèastníci vyrábìli drobné ozdoby spojováním kouskù barevného skla cínovým páskem. Tapiserie (25.9.2010) 12 úèastníkù Tapisérie je zpùsob tkaní v rámu bez pomoci tkalcovského stavu. Tkaní na stavu (6.11.2010) 12 úèastníkù Podle pou itého materiálu získáváme tkaním na stavu tkaniny, které lze pou ít na u ití odìvu, odìvního doplòku, èi výrobu kobercù.
Figurky z kukuøièného. ustí
, 9:00 16:00
Tvárný pøírodní materiál získávaný z obalu kukuøièného klasu, se dá výbornì pou ít pro výrobu nejrùznìj ích figurek.
Úèastníci ko íkáøského kurzu si domù odnesli vlastnoruènì vyrobený ko ík z vrbového proutí
http://mas.sdruzeniruze.cz
V tomto opatøení lze ádat o podporu aktivit obcí, organizací a sdru ení právnických osob zabývajících se poskytováním zdravotních slu eb, èi sociálních slu eb seniorùm. Jedná se o vytváøení a zlep ování materiálnì technických a pro storových podmínek pro poskytování uvedených slu eb pro seniory.
Mìsto Nové Hrady díky podpoøe z Programu rozvoje venkova obdr elo dotaci pro realizaci prací v novohradském domì s peèovatelskou slu bou (DPS). Mohli jsme tak navázat na projekt z roku 2009, kdy jsme provedli nákup a instalaci audiotelefonù, poøízení IT technologie a audiovideo vybavení spoleèenské míst nosti a kolícího centra. V leto ním roce jsme ve zlep ování stavu na í DPSky pokraèovali v rámci projektu Zvý ení kvality a dostupnosti slu eb DPS II. etapa . Do lo ke zøízení bezbariérového pøístupu a k výmìnì oken v pøízemí objektu a v èásti 1. patra. Výmìna oken ji byla nutná, proto e jejich stav byl z hlediska netìsnosti a opotøebení nevyhovující. Nová okna také pøinesou sní ení tepel ných ztrát.
Výmìna oken v DPS v Nových Hradech
Dùm s peèovatelskou slu bou v Boro vanech byl postaven panelovou tech nologií pøed 32 lety. Po celou dobu byl o bydlení v nìm mimoøádný zájem, proto také v roce 1995 bylo pøistavìno 3. nad zemní podla í a celkový poèet bytù dosáhl 63. Následující roky byla pùvodní podla í zateplena a vymìnìna okna. Ov em v posledních letech se projevily dal í problémy vyvstala jednak potøeba
Na základì výbìrového øízení provádìla stavební práce èeskobudìjovická firma OKNO TECHNIK, která provedla výmìnu døevìných oken za plastová, výmìnu stávajících parapetù (a s tím souvisejících stavebních úprav) a postavila té bezbariérovou rampu pro zaji tìní bez peèného pøístupu seniorù a zdravotnì posti ených osob. Celkové realizaèní náklady projektu èinily 594 915 korun, dotace by dle ádosti o proplacení výdajù mìla èinit 432 664, Kè. Vzhledem k ukonèení projektu bych rád touto cestou podìkoval v em, kteøí pøispìli k úspì né realizaci. Podìkování patøí zamìstnankyním sekretariátu MAS Sdru ení Rù e a pracovníkùm SZIF Èeské Budìjovice za pomoc pøi administraci projektu, zhotoviteli díla za velmi dobøe odvedenou práci a velmi ohleduplné chování k obyvatelùm DPS v prùbìhu stavebních prací, stavebnímu dozoru panu J. Bìlohlavovi ze Stavební poradny a panu místostarostovi M. lencovi za dohled nad kvalitou provedení stavebních prací a paní Marii Mrkvièkové (MìÚ Nové Hrady, Investièní odbor) za pøípravu projektu a dohled nad jeho realizací, administrací a vyúètováním. Velké podìkování pak patøí paní Evì Brychové (LEDAX) za pomoc pøi komunikaci s obyvateli DPS a pomoc na im seniorùm pøed a po ukonèení výmìny oken. Chtìl bych v ak podìkovat i na im seniorùm v DPS, a to za vstøíc nost, pochopení a vzájemnou ohle duplnost v prùbìhu stavebních prací.
rekonstruovat dosluhující umakartová bytová jádra, jednak se zmìnila poptávka po bytech. Stále byli neuspokojeni adatelé o byty 1+0, kde to o byty 1+1 zájem poklesl. Proto se mìsto rozhodlo vedle probíhající rekonstrukce bytù 1+0, financované z prostøedkù mìsta, po ádat o podporu z programu Leader konkrétnì fiche è.6 Strategického plánu Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e. Projekt byl nazván Humanizace DPS Borovany, proto e ne lo jen o stavebnì technická opatøení smìøující k vytvoøení bytù v poptávané struktuøe a souèasné kvalitì, ale také o estetizaci spoleèných prostor, kdy do tìchto aktivit byli zapojeni zde bydlící senioøi, z nich nìkteøí se podílejí na výtvarných aktivitách místního støediska sociálních slu eb Nazaret. Vlastní stavební práce probìhly relativnì rychle, nicménì ve fázi prorá ení elezo betonových panelù pro vstupy do nových bytù znamenaly po nìkolik dnù znaèné
http://mas.sdruzeniruze.cz
Ve 4. výzvì byly podpoøeny projekty Zvý ení kvality slu eb DPS Nové Hrady II. etapa a Humanizace domu s peèovatelskou slu bou v Borovanech v celkové vý i dotace 1 604 918 Kè. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 90% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
Novì vybudovaný beriérový pøístup do Domu s peèovatelskou slu bou
Vìøím, e nová okna a bezbariérová ram pa jsou odmìnou za drobná omezení , které stavba znamenala. Úspì nou realizací leto ních stavebních prací v rámci tohoto projektu a stavbou pergoly (souèást projektu Revitalizace veøejných prostranství) na e aktivita v Domì s peèovatelskou slu bou nekonèí. V následujícím období bychom rádi pokraèovali v dal í etapì výmìny oken ve zbylých èástech DPS a postupnì té pøistoupili i k modernizaci výtahu, rekonstrukci koupelen a obmìnì kuchyò ských linek. Cíl tìchto dal ích krokù zùstává stejný jako v minulosti: postupnì vylep ovat podmínky pro ivot na ich seniorù v Domì s peèovatelskou slu bou. Mgr. Vladimír Hokr starosta mìsta Nové Hrady
naru ení klidu pro v echny obyvatele domu. Oceòujeme, e to pøijali s takovým pochopením. Mìsto zároveò oceòuje podporu z programu Leader, bez ní by takovou akci jen tì ko provedlo. Náklady na rekonstrukci bytu 1+1 a jeho pøetvoøení na dva byty 1+0 jsou toti témìø dvakrát vy í ne je rekonstrukce dvou bytù 1+0. S podporou z programu Leader ve vý i 622 tis. korun se tak podaøilo pøebudovat 2 byty 1+1 na 4 byty 1+0 a je tì zrekonstruovat jeden byt 1+1. Celkové náklady pøestavby dosáhly 1.101 tis. korun, tak e mìsto se na realizaci podílelo 43 % investice. Podstatné v ak je, e dnes u rekon struované byty slou í ke spokojenosti jejich u ivatelù. PhDr. Stanislav Malík starosta mìsta Nové Hrady
Na zaèátku tohoto roku byl zahájen pùl roèní rekvalifikaèní Kurz obecních koordinátorù, jeho realizátorem a garan tem byla na základì zadávacího øízení vybrána Národní sí venkovských komu nitních kol. Pro dvanáct úèastnic ze dvou mikroregionù Sdru ení Rù e a Podho rácko bylo pøipraveno intenzivní vzdìlá vání napøíklad v oblasti klíèových kompetencí a role koordinátora pro rozvoj obce, strategického pøístupu v obci, mobi lizace a motivace lidí pro podporu rozvoje obce a projektù pro rozvoj obce. Jaká je role koordinátora Venkovské ko munitní koly a co vlastnì obecní koordi nátor koordinuje? Cílem èinnosti koordinátora je podpora zapojení lidí do ivota obce a provoz komunitní koly, pøípadnì navrhování a øízení obecních projektù. Tím mù e koordinátor poslou it starostovi a zastupitelstvu k uvolnìní rukou , místní kole k pøe ití a rozvoji, a obèanùm, kteøí s jeho pomocí a podporou budou brát obec více za svou. Na konci celého vzdìlávacího cyklu èekala v echny úèastnice obhajoba vlastních prací, která probìhla 18. èervna 2010
Úèastnice rekvalfikaèního Kurzu obecní koordinátor
www.venkovskatrznice.eu Realizace projektu spolupráce Venkovská tr nice II se blí í do finále a na e virtuální internetová venkovská tr nice startuje. Vytvoøili jsme databázi podnikatelù a ne ziskových organizací, které pùsobí v na em území, která bude k dispozici na tìchto webových stránkách. Budeteli napøíklad hledat klempíøe k opravì støechy, bude snadné pomocí stránek vyhledat firmu z blízkosti Va í obce. Pokud Vám po opravì zbudou nìjaké okapy, náøadí, èi se u Vás najde cokoliv jiného pro vás nepotøebného, mù ete to prostøednictvím stránek nabíd nout k prodeji èi ke smìnì. Pokud budete napøíklad organizovat prodejní výstavu
v Borovanech. Budoucí koordinátorky absolvovaly souhrnný test a souèasnì pøedstavili vlastní plán na zahájení práce v obci, ve které budou pùsobit. Z pøedstavených plánù, bylo zøejmé, e koordinátorky neèeká lehký úkol. Ka dá obec a zájmy jejích obyvatel jsou jiné. Proto práce v obci je v dy specifická a nelze jeden model aplikovat v ude jako pøes kopírák . Toto jsem jako nestranná pozorovatelka obhajoby hodnotila jako nejtì í úkol koordinátorek. Ka dá musela reálnì zhodnotit atmosféru obce, její pøipravenost na komunitní práci a sou èasnì upøímnì zhodnotit i vlastní pøed poklady a schopnosti pro oslovení obyvatel a zástupcù obce pro spolupráci. Zda se jim to podaøilo, to bude mo né zhodnotit a v prùbìhu èasu, ale pevnì vìøím v jejich úspìch a pøeju v em úèastnicím mnoho sil a elánu. Nakonec tedy v ech dvanáct úèastnic obhájilo vlastní práci a získalo osvìdèení o rekvalifikaci na obecního koordinátora. Nìkteré koordinátorky mají v obcích více ménì snaz í pozici a souèasnì pro nì obhajobou kurzu práce zdaleka neskon èila. V nìkterých obcích je pro kolení vlastního koordinátora venkovské komu nitní koly souèástí aktivit na vybavení kol a vytváøení zázemí pro vzdìlávání dospìlých a spolkové aktivity a následnou realizaci vzdìlávacích kurzù pro dospìlé v obci. Tyto aktivy jsou realizovány díky projektu Venkovské komunitní koly rozvoj celo ivotního vzdìlávání v re gionech Èeské republiky , jeho nositelem je na e Místní akèní skupina. Na projektu spolupracujeme je tì s dal ími dvìma místními akèními skupinami MAS Pod horácko (kraj Vysoèina) a MAS Nad Orlicí (Pardubický kraj). Cílem projektu je
nabídnout veøejnosti vzdìlávací kurzy a aktivity, které lidé potøebují a o které mají zájem a díky dal ímu vzdìlávání a spo lupráci obyvatel obcí podpoøit dal í rozvoj regionù. Pøípravou a organizací vzdì lávacích kurzù jsou v zapojených obcích povìøeny právì pro kolené koordinátorky.
svých prací mù ete akci pomocí stránek propagovat a tak na ni pøilákat více náv tìvníkù. Do ka dé domácnosti v regionu doputuje bìhem prosince katalog podnikatelù (platný k uvedenému datu), který bude obsahovat podrobný návod na vyu ívání webových stránek i na zalo ení záznamu o vlastní firmì do databáze. Seznam podnikatelù zdaleka není ko neèný. Jednak øada z oslovených podni katelù neprojevila zájem úèastnit se projektu, øada mo ná nebyla ani tazateli zji tìna a vyhledána. Data v ti tìném katalogu budou pravdìpo dobnì rychle zastarávat, zatímco webové stránky budeme prùbì nì aktualizovat a
doplòovat. Pokud k Vám ti tìný katalog nedoputuje, kontaktujte nás, za leme Vám ho na va i adresu. Máme zájem i o to, aby se katalog dostal do rukou chataøù a chalupáøù, kteøí se k nám jezdí rekreo vat. I oni urèitì potøebují tu a tam slu eb místních øemeslníkù, které mo ná sami neznají. Zde uvítáme pomoc obcí a dobro volníkù s distribucí katalogu. Informace o Venkovské tr nici a aktuální nabídce se budou také pravidelnì objevovat v døevìných vitrínách, které budou instalovány na 20 místech na eho regionu.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Poèítaèový kurz v Ledenicích
V souèasné dobì ji bylo ve vìt inì takto zapojených obcích vzdìlávání zahájeno. Pøevá nì se jedná o veèerní jazykové a poèí taèové kurzy, také o kurzy vaøení èi jiných øemesel. Zatím jsme zaznamenali jen samé pozitivní ohlasy a v ádné z obcí nenastal problém s naplnìním tìchto kurzù. Je to pochopitelné, obyvatelé men ích obcí vítají dostupnost kurzù a vlastní vzdìlá vání ve známém prostøedí, v kolektivu blízkých obyvatel obce. Doufáme, e tento zpùsob podpory a tento realizovaný projekt zajistí udr itelnost fungování venkovských komunitních kol i po jeho ukonèení a nabídka kurzù pro veøejnost bude i v dal ích letech aktualizována. Helena Jalo evská mana erka projektu MAS Sdru ení Rù e
Zuzana Guthová Mana erka MAS
Mo ná i ve Va em okolí v poslední dobì prokoukla nìjaká sakrální stavba kaplièka, køí ek, nebo bo í muka. Mo ná to bylo díky Vám, nebo nìkomu z Va eho okolí, kdo kaplièku vybílil, opravil, nebo tøeba jen ozdobil pøed Du ièkami. Mo ná to ale byla vìt í a finanènì nároènìj í oprava, která potøebuje zku ené øemesl níky. Právì takové stavební a restau rátorské práce jsou øe eny v projektu, který v souèasné dobì realizuje na e MAS. Jedná se o projekt nazvaný Rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihoèeském pohranièí , na jeho realizacii spolu pracujeme s dal ími dvìmi regiony ji ních Èech (MAS Pomal í a MAS Blanský les Netolicko). Projekt byl podpoøen z Programu rozvoje venkova èástkou 3 431 820 Kè, ze které je 2 490 260 Kè urèeno pro aktivity na na em území. Z tìchto prostøedkù bylo èásteènì, nebo kompletnì opraveno 32 sakrálních staveb a byla zøízena stálá výstavní expozice v Borovanském klá te øe. Souèástí projektu byl i kurz podmaleb na skle a exkurze do Novohradských hor. Tyto akce probìhly v listopadu 2010.
V MAS Pomal í bylo bìhem realizace projektu zrestaurováno 12 kamenných zastavení Mariánské poutní cesty u Sobì nova a 2 kaplièky u Nové Vsi. V MAS Blanský les Netolicko projekt umo nil provést vzorové restaurátorské práce na historicky cenné so e sv. Jana Nepo muckého v Netolicích. Souèástí projektu byly i semináøe a exkurze zamìøené na sakrální architekturu a její obnovu a vy tvoøení putovní výstavy. Cílem spoleèného projektu není jednorá zová a øemeslnì perfektní oprava sakrál ních staveb, ale snaha o znovunalezení jejich fyzického i duchovního majitele, znovunastolení vztahu s místními obyva teli a obnova genia loci. O to více nás potì ilo mno ství obrázkù, kytièek a vìneèkù, které se na Du ièky v Du iè kovém období v okolí novì opravených sakrálních staveb objevilo. Bli í informace o projektu mù ete získat i na internetových stránkách, které v tìch to dnech vznikají:
Posouzení stavu kaplièky v Bene ovì nad Èernou
Olina Èerná mana erka projektu D. Èerný pøi rekonstrukci køí e ve Støá kovicích a pan vihla pøi úpravì textu na køí i u Ole nice
Exkurze za kaplièkami v Novohradských horách
Ka dý úèastník kurzu Podmalby na sklo si domù odnesl vlastnoruènì malovaný obrázek
Díky spolupráci s Místní akèní skupinou Pomal í, farností, s mìstem Borovany a Ná rodním památkovým ústavem vznikla v prostorách borovské farnosti v místnosti zvané Orlovna výstavní expozice Øímovské pa ijové cesty. Pùvodní 6 km dlouhá køí ová cesta rozlo ená v malebné zvlnìné krajinì okolo mìsteèka Øímov s 25 zastaveními pochází ze 17 století.
Ukázka z expozice Øímosvké pa ivové cesty v Borovanském zámku
Slavnostní otevøení expozice
Díky køí ové cestì se Øímov stal význam ným poutním místem, kam vedle vìøících jihoèeských smìøovali i poutníci z jiných krajù Èech i Moravy a dokonce i z Rakouska. Bohu el po roce 1990 byly odcizeny z nìkolika zastavení vzácné sochy. Pro to e kráde e pokraèovaly (poslední a nej rozsáhlej í kráde je z roku 2009), bylo rozhodnuto, e poslední zachovalé sochy ze 17. století budou z Øímovské pa ijové cesty odvezeny a doèasnì umístìny
http://mas.sdruzeniruze.cz
Kaplièka v Bìlé u Malont pøed a po rekonstrukci
v depozitáøi Jihoèeského muzea. Od té doby se hledalo místo, kam vzácné kousky ulo it tak, aby byly v bezpeèí a zároveò mohly být prezentovány veøejnosti. Podaøilo se. Se la se dobrá vùle, zapálení lidé, potøebné finance a vhodné prostory v borovanské faøe v místnosti sousedící s muzeem pou ování. Na e místní akèní skupina, která projekt financuje z dotace Programu rozvoje venkova, si na 5 let pronajala jednu z místností fary, tzv. Orlovnu, a zajistila stavební úpravy. Firma Al Systém pana Hru ky z Borovan zhotovila expozici s øímovskými sochami tak, aby výstavní expozice mohla být slavnostnì otevøena spolu s obnovenými prostory celého boro vanského klá tera. Aèkoliv v plenéru je støetnutí s historií i duchovním posláním pa ijové cesty nezapomenutelným zá itkem, vìøíme, e i ve skromných prostorách borovanské fary Øímovská pa ijová cesta poutníky náv tìvníky potì í. Zuzana Guthová mana erka MAS Sdru ení Rù e
Koncem èervna ná region nav tívila vznikající Místní akèní skupina z regionu poblí mìsta Cluj Napoca. Autobus a 33 èleny MAS a dvìma tlumoèníky dorazil tìsnì pøed pùlnocí z pátku 25. na 26. èervna. Pro kolegy z Rumunska jsme pøipravili bohatý program, který mìl pøiblí it jak strategii na í MAS, tak jednotlivé realizované i plá nované projekty a také umo nit setkání s nìkterými zajímavými lidmi z regionu. Velký úspìch mìla náv tìva farmy Roberta Blí ence s ob írným výkladem, prohlídka stájí i jeho truhlárny podpoøené programem LEADER ÈR. Dotazy na kody zpùsobené na stádu ovcí medvìdy èi vlky sice vyvolaly na na ich tváøích úsmìv, nicménì v jiných ohledech byla diskuse oboustrannì pøínosná.
Hned druhý kolní den se zástupci na í MAS spolu s paní Dupkanièovou z Im pulzního pøeshranièního centra vydali na náv tìvu regionu Muhlviertel ALM v Ra kousku, se kterým jsme na podzim 2007
Velice se líbila i prohlídka Klá tera a historické kovárny v Nových Hradech. V kovárnì se dokonce nìkteøí úèastníci chopili kladiva, aby si vlastnoruènì pod vedením zku eného kováøe vyrobili ko vaný høebík. I pøes pokroèilou dobu se nám podaøilo je tì zahlédnout prùvod v historických odìvech, který vycházel z hradu, kde ten den probíhaly mìstské slavnosti. Pomìrnì hektický den jsme po zhltnutí veèeøe zakonèili výjezdem do Èí krajic, kde se v podveèer konalo znovuvysvìcení èásteènì obnovené kaplièky. Úèastníkùm chutnaly také èeské tradièní koláèky z borovského receptáøe a potì ili
se zdobenými perníèky z Mlado ovic. My v MASce na oplátku ochutnali pálenku a vynikající sýry zrající v jeskyni. koda jen, e exkurze byla zorganizována pomìrnì narychlo a e vìt ina èlenù na í Místní akèní skupiny mìla tou dobou vlastní program a nemohla se spoleèného setkání zúèastnit. Pøi spoleèné diskusi jsme na li nìkolik spoleèných témat, která by mohla být do budoucna pøedmìtem pøípadného pro jektu spolupráce.
uzavøeli smlouvu o spolupráci. Tento region sice s na ím regionem pøímo nesousedí, ale le í velmi blízko na í ji ní hranice. Velmi pestrou a zvlnìnou krajinou jsme po klikaté silnici dorazili do mìsteèka Un tenwiessenbach, sídla mikroregionu ALM. Sídlo a sekretariát jsou umístìny v samém centru obce a slou í také jako informaèní centrum. Spektrum aktivit, kterým se Muhlviertel ALM vìnuje je iroké. Jednou z nich je rozvoj cestovního ruchu, který je pro hornatý a velice lesnatý region význam nou pøíle itostí k rozvoji a nabídce pra covních pøíle itostí. Silným partnerem regionu je zde zejména sdru ení vìnující se rozvoji hipoturistiky. Dal í oblastí, kde je region velice aktivní je práce s mláde í a její podpora. Stejnì jako nám, zále í rakouským partnerùm na tom, aby mladí neopou tìli region a aby po získání vzdìlání a zku eností se do nìj rádi vraceli. Dlouholeté zku enosti má region také s výukou jazykù mezi nimi také èeského i ruského jazyka. Øada projektù regionu se zamìøuje na podporu místního hospodáøství napø. podporou místního znaèení. Místní specia litou jsou ALMské husy, ALM tí býci, ALMské døevo a výrobky z nìj. Velkým trendem v cestovním ruchu je zamìøení na wellness pobyty, láznì a turi stiku.
Strategií regionu pro nejbli í období je
http://mas.sdruzeniruze.cz
Zuzana Guthová MAS Sdru ení Rù e
Ÿ vyzkou ení mo nosti zavedení místní mìny Ÿ rozvoj sociálního kapitálu Ÿ rozvoj/ochrana a udr itelné vyu ití pøírodního kapitálu Ÿ vzdìlávání obyvatelstva Bìhem pøíjemného posezení pod zøíceninou hradu Ruttenstein jsme také my pøedstavili èinnosti na eho mikro regionu a strategii na í MAS pro program LEADER. V následné diskusi jsme na li celou øadu témat, nad kterými bychom mohli spolupracovat a u v rámci pro gramu LEADER (projekty spolupráce) nebo v programu pøíhranièní spolupráce. Prvními tématy, kterým se budeme v rámci obnovené spolupráce vìnovat, bude podpora hipoturistiky a propojení koòských stezek na obou stranách hranice a také obnova a rozvoj tradice podmalby na sklo, která bývala v minulosti v oblasti Novohradských hor velmi ivá a která se v malé míøe dosud na rakouské stranì Novohradských hor dodnes zachovala. A zjistíme základní pøedpoklady pro mo né spoleèné projekty, opìt se sejde me s na imi partnery, tentokráte v nás Borovanech, kde mají zájem seznámit se s chránìnou dílnou Nazaret a dal ími realizovanými projekty. Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
Ve druhé polovinì záøí jsem se zúèastnila pracovního výjezdu do Polska do území místní akèní skupiny "Partnerstwo dla Krajny i Paluk" poblí mìst Bydgo a Naklo v severozápadní èásti Polska. Týdenní exkurze byla zamìøena zejména budování místních partnerství a komunitní vzdìlá vání. Pojetí komunitních kol u nás a v Pol
sku se hodnì li í. Zatímco u nás komunitní kola je zamìøena pøevá nì na celo ivotní vzdìlávání dospìlých a volný èas, v Polsku je tento termín vyhrazen pro základní koly spravované komunitou tedy jakési nestátní neziskové koly. V Polsku toti pøed 10 lety byly malé venkovské koly (pod cca 100 dìtí) hromadnì ru eny. Pokud místní lidé chtìly kolu zachovat, zalo ili neziskovou organizaci, která dodnes kolu provozuje. koly dostávají peníze podle poètu ákù stejnì jako koly státní. V malých komunitních kolách mají sice uèitelé ni í platy, zato se o kolu zpravidla stará skuteènì celá komunita. O prázd ninách rodièe vymalují, tatínkové opraví, babièky se starají o volný èas dìtí, udr ují kolní zahradu apod. koly fungují velice dobøe a efektivnì a jsou své obci komunitì velkým pøínosem. Velice mì také pøekvapilo, e v Polsku existuje nìkolik desítek a stovek dru stev ních bank, které pùsobí v urèitém omeze ném území. Výhoda místních dru stevních bank je v tom, e peníze pracují jen v omezeném území, banky podporují místní podnikatele, spravují peníze místních organizací, obcí, kol apod. Banky zakládají a podporují také fondy místního rozvoje. Vùbec celkový stav filantropie tedy dobroèinnosti na místním venkovì mì velice zaujal. Fondy na podporu malých
Úèastníci exkurze u jednoho stolu
projektù èi rùzných aktivit vytváøejí jednotlivé koly, obce, jejech místní èásti i samotná MAS. Zdrojem penìz jsou dary jednotlivcù, firem, zisky z prodeje ruko dìlných výrobkù, výtì ky z místních loterií, sbírek a podobnì. V tomto ohledu jsou Poláci velice vynalézaví. Vedle této vlast nosti nás hostitelé velice mile pøekvapili svojí pohostinností, vlídností a vstøícností. Ochutnali jsme také mnoho místních specialit, vyzkou eli si øadu tradièních øemeslných technik, navázali nová pøátel ství a odvezli bohatou inspiraci pro vlastní práci. Exkurzi pøipravila Národní sí venkovských komunitních kol pro koordinátory komunitního vzdìlávání a èle ny partnerských MAS. Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
V Polsku jsme vyzkou eli podmalbu na skle
pøi ZU v Trhových Svinech si Vás dovoluje pozvat na tyto kozerty: 24. listopadu DECHOVÝ KVINTET Barbora Gálová flétna Linda Èesáková hoboj Martina Kamenská klarinet Ale Chutný fagot Luká Golej lesní roh 15. prosince CIMBAL CLASSIC Druhý týden v kvìtnu patøí pravidelnì poøádání soutì e Novohradská flétna ve Státním hradu Nové Hrady. V tomto roce probìhl 7.roèník. Pøihlásilo se 128 hráèù na flétnu pøíènou a zobcovou z 37 hudebních kol Èeské republiky a Polska. Výkony hodnotila odborná porota slo ená z výkonných umìlcù a významných pedagogù (Petr Ries øeditel Konzervatoøe v È. Budìjovicích, Norbert Girlinger prof. Privatsuniversitet Linz, Miroslav Lopu chovský prof. Pra ské konzervatoøe, Vlasta Bachtíková, hudební skladatelka ). Celkem deset ákù ZU Trhové Sviny reprezentovalo kolu a mìsto. Ve velké konkurenci obsadili 2 první, 3 druhá, 3 tøetí místa a 2 Èestná uznání. Blahopøeji touto cestou ákùm i jejich uèitelùm MgA. Monice Tuháèkové, Jaroslavu Bráchovi a Ctiradu Sedláèkovi. Doufám, e i dal í roèníky soutì e pøe ijí ekonomickou krizi a dobrá vìc se opìt podaøí.
V dobì letních prázdnin (14.8. 21.8.2010) se Nové Hrady staly støediskem soustøedìní mladých hudebníkù hráèù na smyècové nástroje. Ti zde pro ili týden plný hudby ve spoleènosti skvìlých pedagogù a zajímavých osobností. Mezi úèastníky letos byli i rakou tí sousedé. V tomto týdnu se uskuteènilo pìt koncertù sólistù, komorních souborù a or chestru v Nových Hradech a Hluboké nad Vltavou. Výuku houslí vedla Dagmar Záru bová, specialistka na barokní hudbu, a Leo Èepický, primárius Wihanova kvarteta. Hru na violu a orchestrální hru vyuèoval Jiøí Richter, prof. Hudebního gymnázia J.Nerudy v Praze a hru na violoncello Renata Stra rybková, prof. Pra ské konzervatoøe. Tì í nás, e poèet úèastníkù se oproti loòskému roèníku témìø zdvojnásobil a e se podaøilo obsadit i výuku hry na violu. Vìra Kuthanová ZU T.Sviny
http://mas.sdruzeniruze.cz
Kateøina a Dalibor truncovi Vánoèní koncert 19. ledna JAN KRDLÍK violoncello árka Bezperátová klavír 16. února MUSICA DOLCE VITA Daniela Demuthová mezzosoprán ofie Vokálková flétna Zbyòka olcová harfa Koncerty probíhají od 19 hodin v Kul turním domì v Trhových Svinech. Koncerty finanènì podporují: Nadace ivot umìlce, Nadace ÈHF Sdru ení Rù e, Sv. Jan nad Mal í, Trhové Sviny, Besednice. nformace v ZU T.Sviny, tel. 386 322 487 email zusts@quick.cz. Pøedplatné je vhodným dárkem pro Va e blízké!
Podpoøili jsme u celou øadu projektù ve 23 obcích na eho regionu. Aèkoliv v echny projekty deklarují spolupráci a zájem místní veøejnosti, u øady z nich se jedná spí e o pøání, ne o realitu. V sobotu 18. 9. na slavnostním otevøení návsi ve Svìtví jsem se pøesvìdèila, e obnova místní návsi je skuteènì projektem, který se realizoval díky zapojení mnoha místních aktérù. A z takových projektù máme v dycky velkou radost. Na slavnosti pod
irým nebem byl pøítomen snad ka dý obyvatel obce a urèitì je tì mnoho hostí, proto e tolik lidí, kolik se jich na slavnostním odhalení pøekrásné vitrá e se znakem osady se lo, asi ani ve Svìtví ne ije. Nìkolikrát roènì osadou projí dím a pozoruji, jak se Svìtví probouzí do krásy. Myslím, e obyvatelé osady mohou být na to právem hrdí. Nárokem toho, kdo se na této promìnì podílí. Zuzana Guthová Jedním z klíèových projektù, které si pøedsevzala osadní rada ve Svìtví byla radikální zmìna centra vesnice. V roce 2008 jsme dokonèili projekt revitalizace centra a hledali mo nosti profinancování. Splnili jsme v echny formální zále itosti a veøejnì jsme obhajovali ná projekt poèátkem roku 2009. Byli jsme úspì ní a dotaci se povedlo získat. Se samotnou pøestavbou centra vesnice se zaèalo na pøelomu mìsíce záøí a øíjna minulého roku, dokonèení a pøedání díla se protáhlo a do pøedvánoèního období. Ka doroèní slavnostní rozsvícení vánoèního stromu, kdy se sejde vìt ina obyvatel, se mohlo proto konat ji v samém centru vesnice. Revitalizace centra pøinesla vesnici øadu benefitù, které aktivnì vyu ívají nejen místní obèané, ale také turisté. Usku teènìní projektu pøineslo zásadní zlep ení u itné a estetické èásti støedu vesnice, úrovnì nabídky kvality cestování veøejnou autobusovou dopravou vybudováním ná stupního ostrùvku a autobusové zastávky ve smìru Nové Hrady, zvý ení bezpeènosti obèanù vybudováním chodníkù, bezpeèný pøístup k informaèním tabulím v osadì,
Jak chutná zelenina z Novohradských hor zná mo ná mnoho z Vás, proto e si vlastní zeleninu pìstuje. Mnoho z nás zahrádku nevlastní nebo sortiment výpìstkù nepo kryje zcela na e potøeby a chutì. Nejen Evropou, ale u i na í republikou hýbe hnutí jídla z blízka , tedy potravin, které nemusí být nutnì v kvalitì BIO, ale které pocházejí z blízkého okolí a jsou èerstvé. Také v Èeských Budìjovicích pozvolna vzniká tzv. Bedýnkový systém, tedy jakési neformální dru stvo dodavatelù a odbìratelù èerstvých potravin z blízka. Podstatou bedýnkového systému je to, e spotøebitel dostává zeleninu sezónní, tedy takovou, která právì dozrává. Zákazníci si nemohou moc vybírat, co pøesnì dostanou. Zále í hodnì na umu a nápaditosti pìstitele, ale také na poèasí, srnkách, my kách, slimácích. Zelenina putuje ke svému konzumentovi pøímo z pole (tedy nikoliv z polic supermarketu pøes sklady a chladírny, dozrávárny apod.). Objednávky konzumentù pøedstavují urèitou jistotu a podporu pro pìstitele. Je mo né zaplatit za dodávky pøedem na celý rok dopøedu, co pro spotøebitele je záruka dodávek èerstvé zeleniny po celý rok a pro pìstitele jistota odbìru úrody, popøípadì pomoc v pøípadì nìjaké kalamity, neúrody apod.
Jedním z dodavatelù zeleniny a orga nizátorem celého systému je je Martina Filipová, která pìstuje zeleninu v Hodo nicích u Malont. Aèkoliv se u jedná o podhùøí Novohradských hor, bývalá osada Hodonice le í v mimoøádnì klimaticky pøíznivé poloze (døíve se tu rozkládaly rozsáhlé ovocné sady) a zeleninì se dobøe daøí. Martina pomáhá bedýnkový systém rozjet, dodává vlastní zeleninu, zprostøed kuje dodávky BIO mléka, BIO vajec i BIO masa a HLAVNÌ hledá dal í dodavatele i odbìratele zeleniny. Zájem o pøímé dodávky zdravých potravin nejen v Èes kých Budìjovicích rychle narùstá a nìkolik málo dodavatelù ji mo ná u brzy nedoká e uspokojit. Je to pøíle itost k odbytu pøebytkù drobných pìstitelù zeleniny, ovoce, ale i jiných potravin a surovin. A jak to funguje? V Domì U Beránka v Èeských Budìjovicích se pøihla ují lidé se zájmem o odbìr èerstvých potravin. Leto ní
http://mas.sdruzeniruze.cz
které jsou velmi vyu ívané, a ji místními obèany nebo i pøijí dìjícími turisty, kteøí mají zajímavý informaèní zdroj na místa, která je mo ná nav tívit v pøilehlém okolí. Obèané Svìtví si centra vesnice vá í, a bylo proto pøirozené, e se instalace vitrá e do kaplièky stala symbolickým zavr ením tohoto projektu a následné slavnostní odhalení i spoleèenskokulturní událostí. S neobyèejným nasazením se vìt ina obyvatel zapojila do pøíprav, kterým vìnovala spoustu èasu a energie. Myslím, e nad ení a zaujetí bylo vidìt i pøi samotné slavnosti. Bylo pro mne veliké potì ení, kdy jsem oslovil vynikajícího èeského houslistu pana Jaroslava Svìceného s prosbou o úèast na otevøení centra osady a pan Svìcený (mimo chodem také patron Svìtví) s radostí pøijal a doslova se stal zlatým høebem tohoto slavnostního setkání. Pro øadu z nás bylo nezapomenutelným zá itkem setkání a hudební vystoupení této osobnosti souèasné èeské kultury. Datum 18.9.2010 se proto pro osadu Svìtví stalo velice významným dnem. V tomto krásném sobotním sluncem prozáøeném dopoledni pan Jaroslav Svìcený slavnostnì otevøel centrum vesnice symbolickým odhalením vitrá e ro mberského znaku v kaplièce, která se tímto stala pøirozeným støedo bodem na í osady. Závìrem mi proto dovolte podìkovat v em, kteøí se podíleli na pøípravách akce, úèinkujícím, státním úøadùm, firmám, sponzorùm, jednotlivcùm a panu Jaroslavu Svìcenému. Ing. Václav Pøibyl, pøedseda
sezóna byla zavádìcí a poznávací, a dodavatelé i odbìratelé se spí uèili, jaké jsou mo nosti bedýnkového systému. I proto si lidé objednávali dodávky zeleniny na ka dý týden zvlá . Pravidelnì ka dé úterý si pak mohli vyzvednout zeleninovou ta ku v kavárnì U Beránka. Jinak je obvyklé objednat si (a èasto i zaplatit) zeleninu na celou sezónu. Bedýnkový systém je alternativní zpùsob prodeje, který nebude nejspí nikdy hrát hlavní roli na poli trhu. Pøesto jsou pøímé dodávky èerstvých potravin u veøejnosti stále oblíbenìj í. Pro organizátory, zpravidla skupinu nad encù, je dùle ité najít dostatek odbìratelù a zároveò dodavatelù a vhodným zpùsobem je propojit. To není vùbec snadné zadání a my budeme rádi, pokud se nám k vytvoøení tohoto systému podaøí pøispìt. Pokud máte zájem se do systému zapojit a to jak na stranì odbìratelù èi na stranì dodavatelù, kontaktujte MAS (gutova@cb.gin.cz, 724643050) nebo pøímo M. Filipovou (martina_filipova@centrum.cz).
Zuzana Guthová MAS Sdru ení Rù e
Jan Kojan byl malíøem ivota rybáøù, výlovù jihoèeských rybníkù a krajiny kolem nich. V odborných kruzích byl oznaèován jako malíø domova . Narodil se 10. srpna 1886 v Kojákovicích u Tøebonì, kde se pøísnì støe ilo rodové sepìtí s pùdou a rodové tradice. Byl prvorozeným synem chalupníka, který ovládal nìkolik øemesel, aby u ivil svých pìt dìtí. Jan pro íval dìtství jako ka dý venkovský kluk v obyèejných venkovských hrách a pøi práci v hospodáøství. S otcem chodíval prodávat øemeslné výrobky na trhy a jarmarky. Na tìchto cestách poznával okolní krajinu. Zde pro íval atmosféru ka dodenního ivota s ka doroèními obøady výlovù rybníkù. Jeho první výtvarné pokusy nebyly pøíli ocenìny. Za pomalované úly a vrata rodné chaloupky dostal zøejmì výprask a je tì ve druhé tøídì ohodnotil pan uèitel jeho výtvarné pokusy známkou 3. Po roce studia na èeskobudìjovické reálce pøe el na bechyòskou keramickou kolu a poté pracoval v rakovnické amotce. V roce 1906 v ak opustil své zamìstnání a vrátil se ke studiu na Umìleckoprùmyslové kole v Praze. Bìhem studia byl ákem slavných výtvarníkù. Po absolvování Umprum pokraèoval od roku 1912 ve studiích na Akademii výtvarných studií. Po jeho prvních obrazech v ak nastala dlouhá odmlka, která byla vyplnìna 1. svìtovou válkou a pobytem v Rusku. Na frontu ode el pøímo ze koly v roce 1914. Brzy padl do zajetí a pozdìji vyuèoval kreslení na støední kole v Mièurinsku. Do vlasti se vrátil a v roce 1919.
Po návratu do Prahy pokraèoval ve studiu na akademii. Ale i po jejím ukonèení v roce 1922 trvalo dlouho, ne se zaèal malování vìnovat naplno. Tou dobou pravidelnì zají dìl na Tøeboòsko, kde na cházel motivy mu blízké. Studoval rybo lovy, maloval rybáøe a venkovské motivy. V té dobì se rovnì vìnoval sochaøství a bìhem dvou let vytvoøil pomníky padlým v Kojákovicích a v Branné. V kronice obecné koly v Kojákovicích je k tomu uvedeno:
Veèeøe, Jedlíci brambor 1936
Slavnost odhalení pomníku padlým 19.srpna 1923: Na popud zdej ího rodáka p. prof. Jana Kojana usnesl se sbor dobrovolných hasièù zdej ích postaviti v Kojákovicích pomník padlým vojínùm zdej í obce. Spoleèným úsilím v eho obèanstva bylo dílo vykonáno. Po dvoumìsíèní pilné práci, pøi ní i obèané, kde mohli, pomáhali, vytesal pan profesor z pískovcového kvádru 5 680 kg tì kého, majestátní postavu Osvobozeného národa . Hotová socha vyta ena byla na vysoký podstavec podoby komolého jehlanu z cementu a mramorové drti zhotoveného, na jeho ètyøech bocích znázornìno jest reliéfy utrpení na ich vojínù a jejich rodin za svìtové války je pøineslo osvobození 28.10 1918. Jména 18. padlých vytesána jsou na dvou poboèních deskách podstavce . Slavnostní odhalení pomníku konáno bylo 19. srpna 1923, za pøítomnosti asi 1 300 úèastníkù. Po uvítacím proslovu správce
Jan Kojan v ateliéru
Bratr Josef Kojan pøi klepání kosy
http://mas.sdruzeniruze.cz
Jan Kojan (10. srpna 1886 4. èervna 1951) Narozen v Kojákovicích
koly Jana Hesa, zapìl zpìvácký spolek Pìslav z Tøebonì slavnostní sbor, naèe ujal se slova referent p. J. Greif, tajemník èsl. obce legionáøské. V pìkné øeèi vzpomnìl bìd a utrpení na ich lidí za války, objasnil historii na eho odboje doma i za hranicemi a ocenil významný kulturní èin zdej ího obèanstva, postavením pomníku vykonaný. Po jeho proslovu zahrála hudba obì národní hymny. ákynì II. tø. Anna Kojanová velmi pìknì pøednesla báseò Probuzení . Starosta obce p. Frant. Kojan podìkovav tvùrci pomníku p. prof. Kojanovi, pøevzal formálnì pomník v majetek obce. Sleèna Marie Hajná po krátkém proslovu podala p. profesoru kytici. Po proslovech hostí, je následovaly, podìkoval správce koly jménem slavnostního výboru øeèníkùm i v e zúèastnìným a zakonèil dopolední slavnost. Po celou dobu dopolední slavnosti stála u pomníku èestná strá : 6 sokolù a 6 vojínù se zbraní. Odpolední slavnost vyplnìna byla: øeèí odborného uèitele p. imka a cvièením borovanského Sokola.
Pabìrkáøi
Janu Kojanovi trvalo dlouho, ne na el malíøskou jistotu a vlastní zpùsob vy jádøení. Hledal cestu k výtvarnému vyjá døení atmosféry kraje a prostøedí rybáøské práce. O tomto problému zøejmì více pøemý lel, ne prakticky ovìøoval, proto e obrazù z té doby je málo. Av ak potom staèil jen malý impuls a jeho tvorba se zaèala rozvíjet tempem, kterým jako by chtìl dohonit v e, co zme kal. Tím impulsem byl pobyt v Paøí i v roce 1926, kde na nìho zapùsobilo dílo dvou málo známých malíøù. Ve vzpomínkách na tento pobyt pozdìji uvedl: Pøed oèima mi stále stál charakter na eho kraje a lidu a onen vlastní duchovní ráz ji ních Èech . Po návratu z Paøí e nastala v jeho díle zmìna. Jeho nové obrazy jsou ji malo vány energickými tahy tìtce a pachtle. Barvu pro své obrazy na el v krajinì, kterou miloval. Dominuje edá, èerná, hnìdá, nìkdy tmavá zeleò. Na obrazech se støídají postavy a scény z rybáøského ivo ta, vesnického prostøedí i øada záti í. Souèasnì s cyklem na vesnické motivy pracoval na velkolepém obrazu Rybolov (formát 500 x 275 cm). Obraz se mu v ak pøíli nelíbil. Proto se pustil do pøípravy
Výlov rybníka
Náèrtky z výlovu, 1949 nové, rovnì velké varianty Rybolovu . Poøídil øadu skic a náèrtù. Práci v ak pøeru ila 2. svìtová válka. Kdy se po letech k obrazu vrátil, nemoc mu ji nedovolila ho dokonèit. Na jaøe roku 1949 tì ce onemocnìl a dva roky poté 4.6.1951 zemøel ve svém domku ve Lhotì. Je pochován na farním høbitovì v Mlado ovicích.
Výlov rybníka
Lhota, 1938 Svou lásku k rodnému kraji vyjádøil nejen svými obrazy, ale i slovy: V ji ních Èechách jsem il mezi svými. Staèí mi mùj domov a mám ho rád. Nejezdil jsem k moøi za lovem pláten, nebyl jsem dokonce ani na Slovensku. Nelákal mne ani krásný pohled oka ani romantismus. Tam, kde jsem il, poutalo mne v dycky pøemý livé prostøedí duchovosti ji ních Èech. Na jihoèeských hrázích, uprostøed modøínských ba in, obor a rybníkù jsem doma je to kraj biblický, jakoby z nìj pocházel rybáø a apo tol Petr. Miluji tento dokonalý, krásný a organický obraz ji ních Èech, ponìvad nic se z nìj nedá vylomit: krajina, podnebí, lid, charakter. A ov em barva. Má práce je vyznáním této mé jihoèeské lásky Ryby pøi výlovu rybníka, 1949
Rybáøi
Olina Èerná MAS Sdru ení Rù e
I v dal ích èíslech zpravodaje MAS Sdru ení Rù e chceme pøedstavovat zajímavé osobnosti. Víté o nìjaké významné osobnosti na eho regionu, a u z historie nebo ze souèasnosti? Budeme rádi za Va e námìty. Do zpravodaje mù ete pøispìt pøímo Va ím èlánkem a nebo nám tuto osobnost mù ete pouze doporuèit a my v e zpracujeme. Tì íme se na Va e pøíspìvky. Helena Jalo evská MAS Sdru ení Rù e
http://mas.sdruzeniruze.cz
Podaøilo se nám navázat spolupráci s regionem MAS Loucko (okolí mìsta Jihlava). S tímto regionem nás pojí snaha o ivit tradièní øemesla a zájem o podporu rozvoje venkovských muzeí a expozic. Partneøi nás pozvali na Den øemesel, který v mìsteèku Luka nad Jihlavou. Cestou zpìt z Luk nad Jihlavou se zastavíme v Plasné u Karda ovy Øeèice na místním vyhlá eném adventním trhu. Exkurze je urèena zejména èlenùm Místní akèní skupiny
Sdru ení Rù e, dále nositelùm øemesel a zájemcùm o øemesla, zájemcùm o rozvoj venkovských muzeí a expozic i dal í veøej nosti. Odjezd autobusu bude v 8.00 z Borovan (autobusové nádra í), návrat v cca 17.45. Zájezd je v rámci výmìny zku eností mezi regiony MAS hrazen plnì z Programu rozvoje venkova. Pøihlásit se mù ete do 22. listopadu na 602471653 nebo na cerna@rozmberk.org.
Zveme Vás na semináø o tradièních postupech pøi budování a opravì venkov ských staveb. Semináø bude zamìøen na obnovu významného kulturního dìdictví na eho regionu kostela sv. Bartolomìje v Mlado ovicích, kde byla odhalena a zrestaurována unikátní sgrafitová fasáda z roku 1576. Celková oprava kostela si vy ádala více ne 7 miliónù Kè.
Semináø se koná v Mlado ovicích ve spoleèenském sá le místní restaurace. S historií kostela, postupem restaurátorských prací a cel kovou opravou kostela nás seznámí Mgr. Roman Lavièka z Národního památkového ústavu v Èeských Budìjovicích. Pøihlásit se mù ete do 2. prosince na 602471653 nebo na cerna@rozmberk.org.
Program Zelená úsporám je v tuto chvíli zablokovaný pro pøíjem dal ích ádostí, ale v únoru bude pøíjem opìt zahájen. adatelé mají proto èas pro pøípravu svých ádostí. Vyu ijte prosím kontaktù na na e externí poradce a Va e plány a pøedstavy konzultujte s odborníky.
(Borovany) Ÿ energetický poradce (daliborstrasky@volny.cz, 387981273) (Nové Hrady, Èeské Budìjovice) Ÿ energetický poradce (pkriha@termscz.com, 602 482 086) (Ledenice) Ÿ energetický poradce, realizátor vlastního pasivního domu, nositel dotace ZÚ (antonin.chadima@gmail.com, 607 969 045) (Èeské Budìjovice, Horní Stropnice) Ÿ projektant, poradce (ctveracek.marketing@volny.cz, 602 352 434) (Tøeboò) Ÿ Univerzitní pedagog (ZF JU), (simeklukas@seznam.cz, 724 363 545)
Pøí tí èíslo zpavodaje Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e vyjde 20. bøezna 2011, dal í 20. kvìtna 2011. Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. Pøíspìvky posílejte na jalosevska.h@centrum.cz
Zpravodaj vychází 3x roènì a distribujeme jej veøejnosti zdarma prostøednictvím obchodù a obecních úøadù v regionu. V pøípadì zájmu je mo no objednat zasílání zpravodaje pøímo na Va i adresu (za po tovné a balné 60 Kè na rok).
Pokud máte zájem dostávat Zpravodaj pøímo do domu, po lete nám emailem svou adresu a my Vám vystavíme podklady pro platební pøíkaz. Dìkujeme v em zájemcùm, kteøí ji zpra vodaj takto objednali.
Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru ení Rù e za úèelem informování obyvatel a v ech subjektù regionu Sdru ení Rù e v nákladu 3 000 výtiskù. Zpravodaj je evidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò. MAS Sdru ení Rù e, i kovo námìstí 107, 373 12 Borovany Konktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Jalo evská, jalosevska.h@centrum.cz
http://mas.sdruzeniruze.cz