U mnohokrát jsem se pøesvìdèila, e v na em regionu máme mnoho ikov ných lidí s dobrými nápady. Mnohdy ijí nedaleko od sebe, a pøesto o sobì nevìdí. Mám radost, kdy se nám podaøí dát je dohromady. To je dobrá úloha pro na í MASku. Proto, abychom podporovali smysluplné aktivity obcí i neziskových organizací a podnikatelù jsme získali nìjaké peníze z Evropské unie. Peníze nemalé, ale ani nikterak závratné. O jejich rozdìlení si ale rozhodujeme sami tedy my lidi z regionu. A na ím rozhodnutím bylo, e chceme podporovat projekty, které vzni kají na základì spolupráce, nebo spolu práci subjektù významným zpùsobem podporují. Myslíme si toti , e schopnost a hlavnì ochota spolupracovat je jednou z nejcennìj ích deviz na eho regionu do budoucna. Z definice termínu spoluprá ce vyplývá, e jde o interakci, která vyu ívá rozdílné schopnosti a dovednosti aktérù a umo òuje jim dosáhnout toho, èeho by ka dý sám nebyl schopen do sáhnout. Spolupráce tak smìøuje ke spoleènému cíli a je oboustrannì vý hodná. Spolupráce na venkovì v minu losti byla a mnohde i dnes je pøirozeným
vyvá ením hendikepu venkova oproti mìstu. Tradiènì chud í venkov dohánìl ivotní úroveò mìstských lidí vzájemnou sousedskou výpomocí, která je levnìj í ne firma a èasto i zdarma. Vedle materiálního pøínosu v ak má velký pøínos sociální a podporuje soudr nost lidí mo no øíci komunity. A souná le itost místního spoleèenství je podstat nou souèástí kvality ivota. Rozsah takzvané sousedské výpomoci nám je tì dnes leckde v zahranièí závidí. Dlu no øíci, e na úrovni regionu a projektových zámìrù je opravdová ( ivá) spolupráce spí e vzácností. Vnímání vlastního spole èenství je pøirozenì ohranièené a nemalé bariery zde pøedstavují legislativa a rù zná pravidla. Na pøíklad z hlediska eko nomiky je sousedská výpomoc øazena spí e do oblasti edé ekonomiky tedy takové ekonomiky, která se neodrazí na rùstu HDP, je nekvantifikovatelná a nepøiná í do státní pokladny ádné danì. Z hlediska ekonomiky je tedy nepøíli ádoucí. Z hlediska rozvoje venkova a jeho ivotaschopnosti je ale její rozvoj nezbytný. Zuzana Guthová Mana erka MAS Sdru ení Rù e
(opatøení è.2) (opatøení è.5) (opatøení è.8) (opatøení è.10)
(Informaèní leták Sdru ení Rù e)
Místní akèní skupina Sdru ení Rù e 11. kvìtna 2010 ukonèila pøíjem ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 5. výzvy. V øádném termínu v celkové po adovné èástce dotace bylo odevzdáno . Tyto ádosti nyní hodnotí výbìrová komise. Bohu el ne v echny odevzdané projekty budou v této výzvì podpoøeny. Alokace finanèní podpory pro 5. výzvu èiní 3 404 000 Kè, co pøedstavuje 37% z celkového po adavku adatelù. (po konaní Valné hromady Výsledky budou zveøejnìny MAS Sdru ení Rù e).
2 Infrastruktura pro pøed kolní výchovu 5 Konkurenceschopnost mikropodnikù 8 Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí 9 Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví
Mìsto Borovany
Vybavení zahrady M Borovany herními prvky
Projekt se zabývá vybavením zahrady M v Borovanech herními prvky pro dìti, které budou rozvíjet jejich smysl pro rytmus, rovnováhu, prostorové vidìní a sílu.
582 855
Obec Bene ov nad Èernou
Zázemí dìtského høi tì Bene ov nad Èernou
Projekt øe í výstavbu altánu zázemí na dìtského høi tì
100 146
Mìstys Ledenice
Vybavení víceúèelového prostoru Mateøské koly
Víceúèelová uèebna bude vybavena cvièebním náøadím, idlemi a datovým projek torem. Bude pøipravena pro hry dìtí, promítání pohádek a shroma ïování, nebo schùzky rodièù.
158 800
Obec Slavèe
Zlep ení obslu nosti M Slavèe
Pøedmìtem projektu je zlep ení obslu nosti M prostøednictvím rekonstrukce zpevnìné plochy v areálu M a rekonstrukce vnìj ího schodi tì. Souèástí projektu je i rekonstrukce komína
191 007
Obec Svatý Jan nad Mal í
Modernizace prostor M ve Svatém Janu nad Mal í
Pøedmìtem projektu je modernizace dìtských toalet, kuchyòky, rekonstrukce osvìtlení prostor mateøské kolky, výmalba a vybavení nábytkem ( idle, skøínì, atnové polièkya lavièky)
195 150
Pavel Kozák
Roz íøení slu eb autodílny Pavel Kozák
Pøedmìtem projektu je roz íøení slu eb zaèínajícího mikropodniku. Nákupem plnièky klimatizací dojde k zavedení slu by v mikroregionu ojedinìlé.
186 056
KPP CZ, s.r.o.
Alternativní výroba tvarovaných paliv,nákup strojního vybavení
Cílem tohoto projektu je dokonèení výstavby energetického centra budovaného fir mou KPP CZ s.r.o. v místì realizace projektu.
560 000
Josef Steinhauser
Autodílna Steinhauser
Pøedmìtem projektu je dostavba autodílny, co umo ní adateli rozvoj jeho podnika telských aktivit
444 750
Ludmila Ho molková
Cukráøství Homolková
Pøedmìtem projektu je nákup technologie a vybavení do novì budované výrobny cukráøských výrobkù
247 514
Daniel Èerný
Kovárna Blata 2. fáze
V rámci projektu budou provedeny udr ovací práce na øemeslné dílnì. Bude provede na výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), oprava betonových ploch (126,5 m2) a nátìr nosné konstrukce (311,85 m2).
269 640
Mìsto T. Sviny
Sejdeme se na návsi
Projekt se zabývá úpravou veøejného prostranství na návsi v Todni, výmìnou støechy na zdej í autobusové zastávce a nákupem herních prvkù pro dìti.
450 928
Mìstys Ledenice
Vybavení a zkulturnìní veøejného prostranství v osadì Zborov
Nevyu itý centrální prostor osady s málo vyu ívaným antukovým høi tìm, chybí zázemí pro spoleèné vy ití rodièù s dìtmi, teenagerù i seniorù
136 851
Obec Dolní Dvoøi tì
PERGOLA místo ke sportovnímu, kulturnímu i oddychovému setkávání.
Stavbou se zvìt í stávající betonová plocha ve sportovním areálu (u fotbalového høi tì) a provede se její zakrytí.
237 985
Mìsto Borovany
Borovany Veøejný rozhlas
Projekt øe í veøejný rozhlas systém informaèního a varovného systému instalaci antény, vysílaèe, bezdrátových hlásièù a reproduktorù ve mìstì Borovany a pøilehlých èástech.
864 940
Obec Hranice
Veøejný rozhlas pro bezpeènost a informovanost obèanù obce Hranice
Realizací projektu budou vytvoøeny podmínky pro vìt í bezpeènost obyvatel obce. Vedle vysílaèe v budovì obecního úøadu bude v obci instalováno 18 pøijímaèù a 45 reproduktorù.
325 537
Mìsto N. Hrady
Zvý ení bezpeènosti obyvatel Nových Hradù
Projekt zrekonstruuje stávající chodník v ulici Vitorazská, jeho prodlou ení do ulice Vilová ètvr a vybudování bezpeèného parkovi tì pøed høbitovem v Nových Hradech.
363 401
Obec Slavèe
Zvý ení bezpeènosti chodcù v úseku Kostel Høbitov
Projekt má za úkol vybudovat nový chodník od kostela sv. Filipa a Jakuba k místnímu høbitovu ve Slavèi.
700 000
ØKF Trhové Sviny
Rozvoj kulturní památky kostela Nanebevzetí P. Marie 2. etapa
Pøedmìtem projektu je 2. etapa rekonstrukce elektroinstalace vèetnì osazení nízko teplotních panelù pro vytápìní kostela
216 000
Mìsto Borovany
Podkroví v Podzámèí
Projekt se zabývá rekonstrukcí historické budovy (bývalé hospodáøské budovy patøící k zámku). Rekonstrukce spoèívá ve výmìnì støechy, klempíøských prvkù, vytvoøení vyu itelného a zatepleného podkroví.
600 000
Hrady na Mal í, o.s.
Konzervace tvrze v Tiché II. etapa
Vnìj í schodi tì, dveøe, kování, elektroinstalace a pøípojka, výplnì otvorù, dla ba a terénní úpravy
391 948
Obec Ben ov nad Èernou
Renovace kaple v osadì Har tunkov
Projekt øe í renovaci po kozené omítky, støechy, parapetù a dveøí.
ØKF Nové Hrady
Oprava krovu kostela sv. Petra a Pavla
Oprava krovu je pokraèováním obnovené péèe o kostel sv. Petra a Pavla v Nových Hradech.
650 762
Rekonstrukce støechy historick ého objektu Èeského domu I. etapa
Rekonstrukce støechy o plo e 390 m2 spoèívá v demontá i do ilé støe ní krytiny a latí. Dále pak v dodávce a montá i støe ní folie, la ování, støe ní krytiny, klempíøských prvkù a drobných oprav vikýøù.
545 148
Mìsto N. Hrady NO Církve ÈSH Trhové Sviny
Husitský kostel 2011
Projekt Husitský kostel 2011 ochrání pøed devastací významnou stavbu u centra Trhových Svinù. Jde o práce klempíøské, zednické a natìraèské. Projekt zajistí i ir í vyu ití kostela pro veøejnost.
http://mas.sdruzeniruze.cz
357 400
473 000
V tomto èísle zpravodaje pokraèujeme v pøedstavování úspì ných projektù, které byly ji podpoøené v pøedchozích výzvách a jsou v na em regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení: 2 Infrastruktura pro pøed kolní výchovu 5 Konkurenceschopnost mikropodnikù 8 Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí 9 Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat ve Va í obci. Tato opatøení budou opìt vyhlá ena za rok v dubnu 2011, tak e máte dostatek èasu na rozmy lení a zaji tìní potøebných dokladù. Bli í informace o opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí. V em adatelùm nadále nabízíme poradenství pøi zpracování ádostí.
Cílem tohoto opatøení je vytváøení lep ích materiálních a prostorových podmínek pro pøed kolní výchovu v mateøských kolách i mateøských a rodinných centrech. Ka dý pøedkládaný projekt by mìl být podlo en analýzou souèasné nabídky a poptávky po pøíslu ných slu bách. Projekty podpoøené v tomto opatøení øe í nedostateènou
Tak jsme nazvali projekt, který jsme se rozhodli podat do programu LEADER 2007 2013. Na e Rodinné centrum Ledòáèek toti ji nìkolik let poøádalo kurzy keramiky pro dìti i dospìlé, ale nemìli jsme vlastní pec na výpal výrobkù. A tak pøevoz keramiky k výpalu byl v dy otázkou zatajeného dechu a obav, aby se nìco cestou nerozbilo. Kdy tedy pøi la výzva k podávání projek tu na infrastrukturu i ve fichi è. 2 (tj. pro pøed kolní výchovu), rozhodli jsme se zkusit tìstí a podat projekt, díky kterému bychom si mohli vlastní pec poøídit. tìstìna stála na na í stranì dotace nám byla pøislíbena a my jsme v únoru leto ního roku mohli zakoupit pec na výpal keramiky spolu s dal ím základním vybavením. A od té doby opravdu nezahálí. Novì jsme otevøeli krou ky pro maminky s malými dìtmi (ka dý druhý ètvrtek 10 12 hod), pro pøed kolní i kolní dìti (ka dý ètvrtek 15 16 hod a 16 17 hod), a nadále pokraèuje i keramika pro dospìlé (ka dou
Na projekt "Obnova høi tì na zahradì mateøské koly" získal mìstys Ledenice dotaci z Programu rozvoje venkova ve vý i 483 000 Kè. Projekt podával mìstys proto, e herní prvky na zahradì M byly zastaralé, vìt inou ji nevyhovující
Budova mateøské koly
kapacitu pøed kolních zaøízení, rozvíjí èinnost mateøských center a zaji ují modernizaci vybavení mateøských kol a center. Projekty mohou zahrnovat stavební úpravy èi výstavbu budov, venkovních prostor, poøízení materiálnì technického vybavení a technologií.
okolí. Jsme proto rádi, e na e èinnost byla podpoøena. Dìkujeme MAS Sdru ení Rù e za pomoc s pøípravou projektu a mìstysi Ledenice za pøedfinancování. Projekt byl spolufinan cován Evropskou unií z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova v rámci opatøení IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie. Adéla Chadimová RC Ledòáèek Výrobky z keramické dílny RC Ledòáèek
støedu 19 21 hod). Hotové výrobky v ech keramických "umìlcù" pøedstavu jeme veøejnosti na námi poøádaných výstavách v adventu, pøed Velikonocemi èi na té právì pøipravované, která probìhne 19. 6. (9 19 hod) v prostorách ledenické hasièárny. Práce s keramickou hlínou v na í dílnì baví dìti i dospìlé. Je to èinnost, pøi které si èlovìk mù e rozvíjet své schopnosti i relaxovat. V kurzech se setkávají lidé, navazují nové známosti, objevují své
bezpeènostním a hygienickým normám. Cílem projektu bylo vybavit zahradu moderními objekty pro hru dìtí, se zamìøením na rozvíjení tvùrèích schop ností a fantazie dìtí v esteticky vyvá eném prostøedí a zajistit zvý ení hygieny a bezpeènosti provozu zahrady. Krátce po zahájení realizace projektu obnovy høi tì dostal mìstys, dá se øíci neèekanì brzy, také dotaci na rekon strukci a pøístavbu budovy mateøské koly. Proto byly práce na høi ti poza staveny a k radosti nejen ledenických maminek se podaøilo, e od nového kol ního roku bude mít mateøská kola o jedno oddìlení víc a nové sanitární vybavení pro v echny uèebny. V novì upravené kolce vznikl také prostor, který bude vybaven jako tìlocvièna, sál s mo ností promítat pohádky, mohou zde vystu povat hostující herci a uèitelky mohou prostor vyu ít k aktivitám spoleèným pro
http://mas.sdruzeniruze.cz
Práce s hlínou baví dìti i dospìlé
Nové Herní prvky pro dìti mateøské koly v Ledenicích
v echny tøídy. Montá nových herních objektù na zahradì mateøské koly je tìsnì pøed dokonèením. Franti ek Jelínek místostarosta Mìstyse Ledenice
MC Borovánek v nových prostorách
V roce 2003 jsem koupil od Ra eliny Sobìslav a.s. starou nepou ívanou dílnu na opravu tì ebních strojù, která le í uprostøed hlubokých novohradských lesù, nedaleko obce Blata. Postupnì jsem èást objektu zprovoznil a zaèal v ní pracovat. Kdy jsem zde se svými kamarády, pièkovými kováøi z ÈR i zahranièí pracoval na rùzných zakázkách, pr elo na nás skrz dìravou støechu, v zimì jsme se ohøívali jen u roztopené výhnì a vlastní prací. Vydìlané peníze bylo tøeba na nový materiál a rùzné stroje a tak se v dy rychle rozutekly a na vylep ení dílny stále nezbývalo. A tak jsem se rozhodl investovat do opravy dílny s vyu itím finanèních prostøedkù, které nabízí MAS Sdru ení Rù e. Na jaøe 2009 jsem kontaktoval architekta a po ádal ho o
Mateøské centrum Borovánek se ji pøed rokem a pùl pøestìhovalo do nových prostor v Podzámèí. Maminky pùvodnì obývaly pouze jednu místnost, která nebyla pro provoz centra úplnì vyhovující. Proto vedení mìsta vypracovalo ádost o dotaci z Programu rozvoje venkova na rekonstrukci prostor v Podzámèí a uspìlo. Na adaptaci nového centra získalo 450 tisíc Kè. Adresa mateøského centra zùstala stejná jako pùvodní, jen má nyní mateøské centrum k dispozici novou èást budovy v Podzámèí. Kdo do Borovánku zavítal, urèitì zalitoval, e není malý nebo alespoò máma na mateøské dovolené, proto e nové prostory jsou opravdu krásné. V rámci projektu Mámy v novém byla provedena adaptace prostor pro mateøské centrum, pro vyu ití maminkami s dìtmi do 6 let. V rámci rekonstrukce byla provedena sanace omítek a výmalby, rekonstrukce rozvodù vody, odpadu
a elektroinstalace. Do lo ke spojení dvou místností v Podzámèí do vìt ího, variabilnì u ívaného prostoru, ve kterém je oddìlitelný kout pro matky a herní èást pro dìti. V èásti pro matky je osazena kuchyòská linka. Centrum je balkónovými dveømi a døevìnou teráskou propojeno se zahradou, kde si mohou dìti pøes léto hrát. Maminky si s velkým nad ením a nasa zením nové prostory po stavebních pra cích uklidily a zabydlely. Malí náv tìvníci centra se postarali o barevnou výzdobu stìn. Celé centrum prozaøuje velikánské sluníèko, které na zdi vykouzlila lektorka výtvarných hrátek Katka A enbrenne rová. Pokud jste si Borovánek je tì nestaèili prohlédnout, pøijïte nìkdy na náv tìvu, rády Vám ho uká eme.
Cílem tohoto opatøení je posílení podnikatelského prostøedí na území Místní akèní skupiny prostøednictvím podpory vzniku èi rozvoje drobných podnika telských subjektù (mikropodnikù do 10 zamìstnancù) v oblastech nezemìdìl ských èinností. Podporovány jsou aktivity na zakládání nových nebo rozvoj mikro podnikù v podnikatelských èinnostech zaøazených do tìchto sekcí: tì ba a úpra
va nerostných surovin, zpracovatelský prùmysl, stavebnictví, obchod, opravy motorových vozidel a výrobkù pro osobní potøebu a pøevá nì pro domácnost. Nezbytná je kooperace dvou èi více subjektù na poskytování tìchto slu eb. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 56% dotaci na projekt v rozsahu od 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
finanèní odhad na základní úpravy dosud nepou ívané èásti dílny. Jednalo se výmìnu støechy, vybudování betonové podlahy, nátìr ocelové konstrukce a terénní úpravu okolí dílny. Kdy jsem vidìl rozpoèet, který se blí il k milionu, tak mì ve kerý elán pøe el. Po poradì se zku enìj ími projektovými harcovníky jsem ale zjistil, e èást nákladù lze uhradit vlastní prací, která je v ádosti o dotaci oznaèována jako vìcné plnìní . Tato mo nost mì nadchla, a proto e se musí celý projekt pøedfinancovat, byla to velmi lákavá mo nost, jak ho realizovat. Své plány jsem musel i tak trochu omezit. Støechu jsem se rozhodl vymìnit pouze na ½ objektu a vypustil jsem i terénní úpravy okolo dílny. Jen e jak poznat, co mohu dìlat sám a co ne? Byl to první projekt v MAS, který uplatòoval vìcné plnìní a nebylo koho se zeptat. Tak nám mana erka MASky, Zuzana Guthová domluvila konzultaci na SZIF, která nám velmi pomohla. Nicménì nám rozhodnutí jak to celé provést, zabralo více ne dost èasu. Problémem byl i program na ocenìní stavebních prací, ve kterém se musí koneèné vyúètování podávat, ale který jsme v té dobì nemìli k dispozici. Dalo nám to hodnì práce, ale nakonec jsme sestavili plán prací, které jsme se rozhodli provést svépomocí a tìch, které radìji svìøíme odborné firmì. Trochu nám
Hodnì práce bylo udìláno vlastními silami
http://mas.sdruzeniruze.cz
Jana Oesterreicher Malíková
Daniel Èerný pøi rekonstrukci støechy budoucí kovárny
pomohlo i poèasí, proto e ne se nám v rámci vìcného plnìní podaøilo rozbít a odklidit zbytky stávající podlahy, zaèalo mrznout a na betonování jsme mohli zapomenout. Zima se protáhla a poskytla nám dost èasu na pøemý lení, jak na to. Kdy se udìlalo hezky, pracovali jsme dennì na dílnì, abychom zase stihli stanovené termíny. To se nám podaøilo, projekt jsme vèas a bez vìt ích problémù pøedlo ili k vyúètování a teï u nás èeká jen kontrola na místì a kontrola koneèného zaúètování projektu. Vìøím, e v e probìhne bez problémù a brzy dostanu slíbenou platbu na úèet. Bez odborné pomoci bych to ale nezvládl. V em, kdo mi s tím pomohli, a u to bylo prací, nebo radou, velmi dìkuji. Daniel Èerný
V rámci tohoto opatøení jsou podporovány projekty zamìøené na zlep ování vzhledu obcí prostøednictvím úprav veøejných prostranství a na jejich vyu ití pro vytvo øení zázemí pro spoleèenské, kulturní, spolkové, enviromentální a církevní akti vity. Pøedpokladem pro získání podpory je pøíprava a realizace tìchto projektù za aktivní úèasti veøejnosti. U ka dého pøedkládaného projektu by mìlo být dolo eno, e návrh na úpravy vznikal z pod
Osada Svìtví je malá vesnice, která správnì spadá pod støediskovou obec Horní Stropnice. Pøipomíná se ji v roce 1279 a z hlediska historie má svùj zajímavý pùvod. Ve své novodobé historii zejména pováleèné, byl vývoj osady neuspokojivý a ji z pohledu demo grafického, urbanistického èi architekto nického. Osada byla místem, kde se neinvestovalo desítky let a dle toho vypa dala i samotná vesnice a její okolí. S nástupem nové osadní rady se zaèalo s koncepèní a dlouhodobou vizí rozvoje vesnice, kdy spojením dobré spolupráce s obecním úøadem v Horní Stropnici, nad ením a dobrou prací osadního výboru a následným zapojením se obyvatel do èinnosti osady v privátní a veøejné rovinì se vesnice postupnì mìní. Rozvoj je cílený, vesnice má svého renomovaného architekta, který se svým odborným a erudovaným zpùsobem podílí na klíèo
V roce 2009 jsme realizovali projekt Novohradská kovárna aktivní. Jednalo se o investièní projekt ochrany kulturního dìdictví regionu v rámci 1. výzvy Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e k pøed kládání ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova. V rámci projektu byla rekonstruována indelová støecha na kulturní památce, v kombinaci s násled
vých a zásadních zmìnách postupné revitalizace. V roce 2008 jsme dokonèili projekt revitalizace centra vesnice a hle dali mo nosti profinancování. Jedna z mo ností, o které jsme uva ovali, bylo i podání ádosti o dotaci u MAS Sdru ení Rù e se sídlem v Borovanech. Splnili jsme v echny formální zále itosti a veøejnì jsme obhajovali ná projekt poèátkem roku 2009. Byli jsme úspì ní a dotaci se povedlo získat. Se samotnou pøestavbou centra vesnice se zaèalo na pøelomu mìsíce záøí a øíjna minulého roku a do konèení a pøedání díla se protáhlo a do pøedvánoèního období. Ka doroèní slavnostní rozsvícení vánoèního stromu, kdy se sejde vìt ina obyvatel, se mohlo proto konat ji v samém centru vesnice. Revitalizace centra pøinesla vesnici øadu benefitù, které aktivnì vyu ívají nejen místní obèané ale také turisté. Uskuteè nìní projektu pøineslo zásadní zlep ení u itné a estetické èásti støedu vesnice, úrovnì nabídky kvality cestování veøejnou autobusovou dopravou vybudováním nástupního ostrùvku a autobusové za stávky ve smìru Nové Hrady, zvý ení bezpeènosti obèanù vybudováním chod níkù a oddìlení pohybu chodcù v osadì, bezpeèný pøístup k informaèním tabulím v osadì, které jsou velmi vyu ívané a ji místními obèany nebo i pøijí dìjícími turisty, kteøí mají zajímavý informaèní zdroj na místa, která je mo ná nav tívit v pøilehlém okolí. Dopad vybudování nového centra je mo né pozorovat i na
nìtu a za úèasti veøejnosti. Projekty mohou být zamìøeny buï pouze na úpra vy veøejných prostranství nebo se v nich mù e spojovat úprava s vybudováním zázemí pro vý e vyjmenované aktivity. Dùraz pøi navrhování a realizaci jednotlivých projektù by mìl být kladen na kooperaci dvou èi více subjektù. V rámci fiche jsou podporovány pouze neziskové, tedy nekomerèní projekty.
Úpravené veøejné prostranství osady Svìtví
dal ím zvý ení aktivity obèanù ve veøejném ivotì a to je velice chvályhodné. Centrum má také svùj spoleèenský význam, kdy bude dlouho dobì slou it pro pravidelné setkávání obèanù pøi slavnostních pøíle itostech. V prùbìhu léta 2010 pøipravujeme slavnostní otevøení centra vesnice. Pøi této pøíle itosti bude slavnostnì odhalena vitrá ro mberského znaku v kaplièce, která se stala ústøedním prvkem centra osady. Je pøed námi je tì hodnì práce a úsilí pøi celkové obnovì vesnice. Proto e na e zku enost s MAS Sdru ení Rù e byla pozitivní, poèítáme s tím, e se opìt pøihlásíme do nových dotaèních pro gramù, které tato organizace vyhla uje a svou èinností tak pøispívá k navý ení kvality ivota obyvatel tohoto zajímavého a krásného regionu Èeské republiky. Za osadu Svìtví Ing. Václav Pøibyl, pøedseda
V rámci projektù toho opatøení (Fiche) je investováno do udr ování, obnovy a zhod nocování nebo vyu ití kulturního dìdictví venkova pro nekomerèní aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojù a kulturních aktivit. Projekty podporují investice do obnovy kulturních památek místního významu a vìdomí sounále itosti obyvatel regionu s místem, kde íjí. Památky jsou
èasto málo vyu ívány ve prospìch obyvatel a náv tìvníkù v území. Toto opatøní je specifické tím, e se zamìøuje nejen na investice do kulturního dìdictví, ale také umo òuje realizaci vzdìlávacích a výchovných aktivit, které tyto rekon struované objekty o iví.
ným vyu itím budovy k uspoøádaní vzdì lávacích akcí pro veøejnost. Kulturní památka Novohradská kovárna byla z havarijního stavu doslova za chránìna s pomocí fondù EU. Majitel nemovitosti, mìsto Nové Hrady, provedl v letech 20012004 její celkovou rekon strukci. Ve spolupráci s Památkovým ústavem se zde podaøilo vytvoøit vhodné podmínky na prezentaci kováøského
øemesla, vèetnì prezentace zpùsobu bydlení v 19. století. O tento objekt se v souèasné dobì stará Spoleènost Ro mberk, která se jej sna í v co nejvìt í míøe zpøístupòovat veøejnosti. V letních mìsících otvírá kovárnu s aktivními ukázkami kování pro veøejnost, bìhem kterých umo òuje studentùm a zaèínají cím kováøùm prezentovat své znalosti a
http://mas.sdruzeniruze.cz
umìní. V obytných prostorech pravidelnì poøádá rùzné akce pro veøejnost. V rámci projektu MAS byly vedle in vestièní èásti projektu, v jeho rámci byla opravena a natøena indelová støecha historické kovárny, realizovány i vzdì lávací akce pro veøejnost a kováøský
semináø. Velmi nás potì il zájem o vzdì lávací akce, kterými úspì nì pro lo 115 osob. I kdy byl projekt pomìrnì slo itý, podaøilo se nám ho realizovat v souladu s pravidly Státního zemìdìlského intervenèního fondu a mìsto Nové Hrady po odevzdání závìreèného vyúètování dostalo platbu projektu v plné vý i. Nicménì aktivity v Novohradské kovárnì pokraèují i po ukonèení projektu. V letních mìsících bude opìt otevøena pro veøejnost a v leto ním roce pøipravila Spoleènost Ro mberk nové pøekvapení v podobì výstavky øemeslných prací v interiéru kovárny a v podobì prezentace centra Nové Hrady pomocí nových informaèních metod, znaèek BeeTagg a QrCode, které Vás prostøednictvím Va eho mobilního telefonu provedou historií Nových Hradù. Pøijïte se podívat. Olga Èerná Kurz práce s pedigem
"Kdybych já byl kováøem, ......"
Teï u nebudete muset zdlouhavì dojí dìt za jazykovými nebo poèítaèovými kurzy do mìst. Od záøí do prosince nebo po celý kolní rok budou v Ledenicích, Malontech a v Horní Stropnici probíhat kurzy pro dospìlé. Díky podpoøe z Programu rozvoje venkova a vstøícnosti místních obecních úøadù budou kurzy pro úèastníky cenovì zvýhodnìny. Rádi byste se zlep ili v práci s poèítaèem, nebo Vás baví jazyky a chtìli byste se zdokonalit? Zale í pouze na Vás, jaký kurz si vyberete.
Tyto aktivity budou v mikroregionu Sdru ení Rù e realizovány díky projektu Venkovské komunitní koly rozvoj celo ivotního vzdìlávání v regionech Èeské republiky , jeho nositelem je Místní akèní skupina Sdru ení Rù e a na nìm spolupracují je tì dal í dvì Místní akèní skupiny MAS Podhorácko (Kraj Vysoèina) a MAS Nad Orlicí (Pardubický kraj). Hlavní aktivitou projektu je vytvoøení venkovských komunitních kol (VK ), zázemí pro celo ivotní vzdìlávání a spolkového a kolícího centra v jednotlivých obcích (9 komunitních kol ve tøech regionech) a nastartováním vlastního procesu vzdìlávání v obci (min. 30 vzdìlávacích kurzù pro veøejnost, a min. 360 úèastníkù kurzù). Ve v ech spolupracujících obcích bude aplikován stejný model podpory, s rozdílem zvo
Budoucí koordinátorky Venkovských komunitních kol
lených konkrétních aktivit (investic do vybavení kol a typù vzdìlávacích kurzù). Doufáme, e tento zpùsob podpory zajistí venkovských fungování udr itelnost komunitních kol i po ukonèení projektu a nabídka kurzù pro veøejnost bude i v dal ích letech aktualizována. Umo nìní vzdìlávání itého na míru místním obyvatelùm pøímo v obci je velkým potenciálem rozvoje venkova. Znalosti a dovednosti získané relativnì snadno pøímo doma mohou pomoci úèastníkùm kurzù snadnìji najít práci, zaèít s vlastním podnikáním nebo mohou rozvíjet vztah úèastníkù kurzù k místu, kde ijí a k tradicím. Aktivity venkovských komunitních kol jsou urèeny v em lidem v obcích a okolí bez ohledu na vìk. Jejich cílem je nabídnout veøejnosti vzdìlávací kurzy a aktivity, které lidé potøebují a o které mají zájem. I kdy se v této první fázi budou aktivity venkovské komunitní koly týkat v první øadì vzdìlávání dospìlých, v mnoha obcích funguje venkovská komunitní kola jako centrum spoleèenských aktivit a spo lupráce místních obyvatel. Díky projektu vzniknou v mikroregionu Sdru ení Rù e tøi venkovské komunitní koly. Do projektu jsou zapojeny Ledenice, Malonty a Horní Stropnice. V ka dé z tìchto obcí byli pro koleni tøi zástupci v rámci internetového kurzu Jak zalo it a øídit venkovskou komunitní kolu . Pro kolení úèastníci vytváøí v jednotlivých obcích pracovní skupinu tým, který pøipraví a organizuje vlastní vzdìlávání zájemcù o nabízené kurzy.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Absolvovat kurz pro koordinátorky VK není vùbec jednoduché
Souèasnì v tìchto dnech koordinátorky venkovských komunitních kol dokonèují pùlroèní dálkové rekvalifikaèní studium. Jejich poslední setkání bude 18. èervna zakonèeno veøejnou obhajobou vlastní práce. Helena Kujanová mana erka projektu Ledenice Poèítaèový kurz Anglický jazyk Nìmecký jazyk Kurz tradièních øemesel
15 lekcí 15 lekcí 15 lekcí 15 lekcí
Kontakt: Karla Herdová, tel.: 602 791 262, vks.ledenice@seznam.cz
Malonty Anglický jazyk Kurz tradièních øemesel
15 lekcí 15 lekcí
Kontakt: Iva Lebedová, zs@zsmalonty.terms.cz
Horní Stropnice Poèítaèový kurz Anglický jazyk Nìmecký jazyk
15 lekcí 15 lekcí 15 lekcí
Kontakt: Jana Golombková, tel.: 723 873 802, JanaGo@seznam.cz
Ji jsme Vás v pøedchozích èíslech zpravodajù informovali, e Místní akèní skupina Sdru ení Rù e poskytuje obyvatelùm mikroregionu Sdru ení Rù e poradenství a konzultace k programu Zelená úsporám. Pro veøejnost zaji ujeme otvírací hodiny, bìhem kterých se na nás mù ete obracet. Souèasnì mù ete kontaktovat na e externí poradce, jejich kontaktní údaje naleznete dole na stránce. V tomto zpravodaji Vás seznámíme s jedním z externích poradcù a pøedstavíme Vám jeho zku enosti s programem Zelená úsporám. Zuzana Guthová Sedím s panem Chadimou v novì vzni kající kuchyni jeho domu. Je jarní den, venku je je tì zima, ale okny ji prosvítá pøíjemné slunce. Sedíme za masivním dubovým stolem, kuchynì je slouèena s jídelnou a obývacím pokojem. Prostor pùsobí vzdu nì a prosvìtlenì, a pøesto tu na vás dýchá kouzlo a útulnost renovo vaného starého domu. Ná rozhovor se pøíjemnì rozbíhá a nakonec nepotøe buji ani otázky, které jsem si pøipravila.
tepelných mostù. Je koda, e se tyto detaily vìt inou pøíli neøe í, proto e tím vzniká vìt ina problémù a poruch staveb. Pak u jsem se jenom radikálnì rozhodl pro navý ení mno ství izolantu. Pøi stejné cenì za práci, ostatní materiál a le ení bylo navý ení izolace jen minimální polo kou v rozpoètu opravy fasády. Tyto peníze se mi velmi rychle vrátí v úsporách za vytápìní a navíc jsem tímto dosáhl na nejvy í sazbu za komplexní zateplení v programu Zelená úsporám.
V roce 2008 jsem koupil tento pøes sto let starý dùm, který bylo potøeba zcela pøestavìt. Zùstali jen obvodové zdi a pøiznané typlové stropy z masivních borovicových trámù. V echno ostatní bylo do ilé a v havarijním stavu. V té dobì jsem je tì nic nevìdìl o pasivních domech. Ale souèasnì s opravou fasády jsem chtìl dùm zateplit. Okna potøebovala nutnì vymìnit za nová s izolaèními skly. Dominantou stavby je samonosný vì adlový krov, který jsem se rozhodl zateplit nadkrokevnì, tak, aby celá kon strukce krovu byla v interiéru vidìt. A dále jsem chtìl tepelnì izolovat podlahu nad zeminou, proto e pùvodní studená podlaha pùsobila velmi nepøíjemnì. Od poèátku jsem také mìl jasnou pøedstavu øízeného vìtrání, kvùli hluku a pra nosti pøilehlé komunikace. Tak e jsem mìl ji jasný plán celkového zateplení.
Zelená úsporám pokryla v echny náklady navíc oproti minimálnímu øe ení, vèetnì rekuperace a vytápìní. Jak jsem ji øíkal, dùm potøeboval alespoò nìjakou fasádu, støechu jsem musel zateplit alespoò normou daným mno stvím izolantu, obdobnì jsem potøeboval alespoò nìjaká základní okna. Naopak jsem u etøil za systém vytápìní. Není to jenom mùj pøípad kdy bylo ji potøeba radikálnì rekonstruovat dùm, a kdy se Zelená úsporám jeví velmi výhodnì. Navrhoval jsem napøíklad také projekt zateplení nedávno zkolaudované novostavby. Pøi dosa ení spotøeby tepla na vytápìní men í ne 40 kW/m2 za rok byla vý e podpory 2200 Kè/m2. Zateplovaly se obvodové zdi, nadkrokevní izolace vyøe ila pøehøívání podkroví a do objektu se instalovalo øízené vìtrání s rekuperací. Náklady pomìrnì pøesnì pokryla dotace z programu Zelená úsporám.
Stavìt jsem zaèal skuteènì bez znalostí pasivních domù. Ale napøíklad první plastová okna jsem dostal s trojskly za cenu dvojskel. Dále bylo pøirozené, e se zmen í nadmìrná okna na severní stranì. A ve chvíli, kdy jsem objevil zazdìné stavební otvory v ji ní fasádì, tak jsem je jednodu e obnovil. Teprve bìhem stavby jsem se seznámil s konceptem pasivních domù, ale stále je tì jsem nevìdìl, jestli se dá uplatnit pøi rekonstrukci.
Pasivní domy mi pomohly lépe pochopit problematiku a význam neprùvzdu nosti a
udr uje tepelnou pohodu, nevychládá ani se nepøehøívá. Obèas skuteènì nevím, proè se lidé brání bydlet komfortnì, ekonomicky a ekologicky. V dy tady jste v starém baráku a na tìch úpravách není nic neobvyklého. Je tu jen více izolace a peèlivì vyøe ené stavební detaily.
Vìøím, e mají smysl i dílèí úpravy, napøíklad pouhá výmìna oken. Jen zastávám názor, e pokud se nìco rekonstruuje, tak na to nebudete chtít aspoò 30 let sáhnout. Ale nároky a mo nosti v oblasti tepelných izolacích budov se pøekotnì vyvíjí. Tak e kdy u se nìco dìlá, tak by se to mìlo dìlat tak, aby to nebylo vbrzku zastaralé a nevyhovující. Tahle rekonstrukce je dokladem, e se nemusí jednat o významnì nákladnìj í øe ení, a e se pøi rozumné investici tyto vícenáklady rychle vrátí v úsporách za vytápìní. Zelená úsporám navíc podporuje právì i jednotlivé stavební úpravy, ale stanovuje svými po adavky minimální hodnoty tepelných izolací a oken tak, aby dané øe ení bylo smysluplné i do budoucna. Na otázky odpovídal Antonín Chadina (Ledenice). Zuzana Guthová MAS Sdru ení Rù e
Jsem velmi spo kojen s tím, co se mi povedlo. Stìny a okna jsou teplé. Ve vrchních dvou patrech a pod kroví prakticky není potøeba to pit, proto e te pelná ztráta pøi extrémní zimì je okolo 2 kW. Dùm si dlouhodobì
(Borovany) Ÿ energetický poradce (daliborstrasky@volny.cz, 387981273) (Nové Hrady, Èeské Budìjovice) Ÿ energetický poradce (pkriha@termscz.com, 602 482 086) (Ledenice) Ÿ energetický poradce, realizátor vlastního pasivního domu, nositel dotace Zelená úsporám (antonin.chadima@gmail.com, 607 969 045) (Èeské Budìjovice, Horní Stropnice) Ÿ projektant, poradce (ctveracek.marketing@volny.cz, 602 352 434) (Tøeboò) Ÿ Univerzitní pedagog (ZF JU), (simeklukas@seznam.cz, 724 363 545)
http://mas.sdruzeniruze.cz
Spoleènost Ro mberk z Kojákovic spolu ve spolupráci s Ministerstvem ivotního prostøedí testuje na území na eho regionu novou technologii, které je dobøe vyu itelná zejména v oblasti turistických informací. Díky technologii BEETAGG jsou informace dostupné pomocí mobilního telefonu s fotoaparátem a pøipojením na internet a jednoduchým prográmkem, který si lze z internetu snadno stáhnout (www.get.beetagg.com).
V rámci vytváøení databáze podnika telských subjektù jsme získali kontakty na øadu zajímavých firem i firmièek z na eho regionu. Nìkteré z nich podnikají øadu let ve velkém a v celé øadì oborù, jiné teprve zaèínají a o vlastním ivnosten ském listì teprve uva ují. Pro vìt í firmy podnikající ve stavebnictví a v oboru zateplování budov zprostøed kovalo Pøeshranièní impulzní centrum Sdru ení Rù e ve dnech 3.6. èervna 2010 mo nost bezplatné prezentace na výstavì BIOEM v Grosschoenau v Rakousku. Tuto mo nost vyu ila firma PB Krovy z Údolí u Nových Hradù, NEMA Ole nice a OKNO THERM Kaplice. Na e firmy úèast na veletrhu plnì vyu ili ke své prezentaci
Nainstaluj si BeeTagg èteèku prostøednictvím mobilního telefonu: Otevøi prohlí eè na svém mobilu Vlo URL: http://get.tagg.cz Instalace se spustí po detekci tvého mobilu Proklikej se licencí a instalací Poté staèí u jen hledat jednotlivé taggy a odhalovat, co je za nimi skryto. Na malých tabulkách umístìných na budovách, infotabulích, i jinde v terénu najdete kódy BEETAGG (a QRCode), jakési dvourozmìrné èárové kódy, které odkazují právì pøes internet na pøíslu né informace. No a pak staèí u jen vyfotografovat jeden z kódù na tabulce, ten Vás propojí na pøíslu nou webovou adresu a stáhne její obsah do Va eho telefonu. Mù ete si zde nalistovat informace i v nìmeckém a anglickém jazyce. Maximální objem stahovaných dat je 125 kB. Obvyklá doba stahování 5 vteøin je závislá na kvalitì pøipojení. Spojení je úètováno operátorem dle Va eho tarifu.
Inovativnost tohoto sys tému je v tom, e vyu ívá moderní technologie, které jsou pøita livé pro mladé. Sta ené informace si mù ete odnést s sebou a dále s nimi pracovat a v neposlední øadì, není tøeba nových informaèních tabulí, kterých rychle v kra jinì pøibývá, nìkdy i na úkor krajinného rázu, a které nebývají èasto udr ovány tak, jak by bylo tøeba. Vyzkou ejte si tuto technologii také v te rénu! V Nových Hradech je umístìno 15 znaèek a v Kojákovicích 5. Kde jsou umístìny, zjistíte v informaèním centru. Zuzana Guthová Mana erka MAS
i navázání kontaktù v blízkém pøíhranièí. Veletrh BIOEM v leto ním roce nav tívilo více ne 27 tisíc náv tìvníkù. Na podporu malých a zaèínajících podni katelù z na eho re gionu vydala v roce 2008 spoleènost Rosa z Èeských Budìjovic adresáø výrobcù s názvem Vyrobeno na Novohradsku . Tento katalog sdru uje drobné umì lecké øemeslníky, kováøe, keramiky, ale i producenty sýrù, zeleniny v kvalitì BIO a místní pekárny. Katalog mají k dispozici informaèní centra v regionu a je urèen spí e pro náv tìvníky regionu, kteøí mají zájem o nìjaký autentický suvenýr s místním pùvodem. Databáze podnikatelù, která vznikla v rámci realizace projektu Venkovská tr nice, obsahuje kontakty na celou øadu dal ích výrobcù zajímavých specifických výrobkù, které jistì budou moci aspirovat na oznaèení (certifikaci) Produkt Novohradska . V souèasné dobì hledáme prostøedky na vydání nového aktualizo vaného katalogu tìchto výrobkù. Ve spolupráci s Rosou, o.p.s. pøipra vujeme pravidla certifikace místních výrobkù a také komisi, která by tento certifikát (a oznaèení) výrobcùm a jejich výrobkùm propùjèovala. Významné za stoupení mezi èleny komise by mìli mít samotní podnikatelé. Certifikace novohradských výrobkù podpoøí místní producenty (zemìdìlce,
http://mas.sdruzeniruze.cz
ivnostníky, malé a støední firmy), kteøí v tomto regionu hospodaøí etrnì, tra diènì a v souladu se zájmy ochrany pøírody. Cílem této aktivity je zviditelnit práci místních lidí, jejich výrobky, podtrhnout specifiènost na eho regionu a podpoøit vznik nových podnikatelských aktivit vyu itelných také pro rozvoj (nebo zpestøení a diverzifikaci) èinností pro cestovní ruch. Zuzana Guthová Mana erka MAS
Novì jsme se rozhodli do zpravodaje Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e zaøa dit rubriku OSOBNOST REGIONU. Hlav ním impulzem pro nás bylo výroèí nedo itých osmdesátin pana Jiøího Èutky, místního rodáka a významné osobnosti na eho regionu. Pan Jiøí Èutka byl literární vìdec, redak tor a publicista, pøíle itostný filmový he rec (mù ete ho znát z filmu Homolka a Tobolka) a signatáø Charty 77. Pùsobil jako pedagog na Filosofické fakultì Uni verzity Karlovy v Praze a spolupracoval PhDr. Jiøí Èutka (6. ledna 1930 11. kvìtna 1993) Narozen v Bukové u Ole nice
Neustále sr el vìèným optimismem a svùj údìl disidenta, postupnì vyhazo vaného ze v ech profesí, sná el s nepøe konatelným humorem, který kolem sebe íøil s neuvìøitelnou energií. Jejím zdro jem byla jeho nekoneèná láska ke v emu, èím mu byla nejen èeská literatura a poezie, ale pøedev ím jeho rodná Buková v jihoèeském Novohradsku, ve které se 6. ledna 1930 narodil a na kterou nedal dopustit. I kdy byl Jiøí v ka dé spoleè nosti pra ské bohémy støedem zábavy, zùstával a urputnì skromný a se sebeironií si stále znovu pøipomínal svá telecí pováleèná mláde nická léta, kdy propadl iluzím o lep ím svìtì, který s generací svých vrstevníkù a pøátel Milana Kundery, Franti ka amalíka, Karla Kosíka, Karla Barto ky, Jindøí ka Hegra a øady dal ích hodlali spoleènì vybudovat. Tak jako v ichni poctiví a inteligentní lidé této generace vèas prohlédl a vrchovatou mírou své høíchy z mládí odèinil se ctí, kterou si nepochybnì zaslou il. Jiøí se po listopadu 1989 neucházel o ádnou formu rehabilitace a cítil, e dvacetiletou vynu cenou mezeru v literárnìvìdném oboru ji nestihne zacelit. Bylo pro mne ctí, kdy vyhovìl mé prosbì a pøi el se mnou hned v roce 1990 na Úøad vlády ÈSFR do funkce poradce, který dodával sílu, nadìji a energii nejen svým pøátelùm a spolu pracovníkùm, ale pøedev ím stovkám lidí, na jejich èasto i zoufalé dopisy neúnavnì odpovídal .
.Èutka naopak vypadal jako ruský instruktor, kterého vyslala Kominterna mezi mongolské komunisty. Fortelnì stavìný mu ský s kulatou, ivou tváøí, vìèný optimista, kterého byste mohli pova ovat za dobrotisko, kdyby se na vás nepodíval pevným pohledem èlovìka, který zatracenì dobøe ví, co chce. Jak si vzpomínáte, byl to tajemník Èestmíra Císaøe, svìdek zatèení Alexandra Dubèeka a Josefa Smrkovského, autor nejsen zaènìj ího materiálu a nejostøej ích komentáøù, který vysílal Svobodný roz hlas bìhem svých heroických esti dnù .
Kromì ji zmínìných glos k literatuøe atd. jsem se vracel hlavnì ke svému dìtství. Tak, jak pokraèovalo po Chartì trvalé sledování mého ivota a trvalé zasahování do nìho orgány StB, tak jak na nás stále krutìji doléhala normali zace , tak rostlo ve mnì zoufalství a zlost.
Jeden myslel a vymyslel trakaø , øíkává se s jistým opovr ením. Jen e kdo vymyslel trakaø, nebyl ádný hlupák! Tenhle jednokolový povoz, pohánìný lidskou silou, byl nepostradatelný v ka dé chalupì a slou il i k radosti dìtí. Co se na trakaøi v echno vozilo a nìkde dodnes vozí! Pytle brambor a obilí, chrastí a stlaní z lesa, krmení pro dobytek, vypùjèený medomet, almara a taky já. Mne vozíval na trakaøi tatínek, kdy jsme spolu jezdili na krmení pro na e dvì kravky, ímlu a eku. Cestou tam jsem na trakaøi sedìl a pøidr oval kosu a hrábì, cestou zpátky, trakaø nalo ený jetelem nebo trávou, stoupl jsem si ka dou nohou na jedno madlo, tatínek hodil ajpon pøes rameno, konce navlekl na madla, já le el bøichem na trávì a tradá k domovu. To je tì tenkrát louky i meze vonìly sterým kvítím, hostily tisíce kobylek, které v hejnech odskakovaly od bosých nohou a jetele opilovaly roje èmelákù svými nenahraditelnými dlouhými sosáky. Pro krmení se také jezdilo kravským potahem. V chalupách jako byla na e, byly krávy nejen pro mléko. Byly to krávy ta né a tak toho mléka dávaly pomálu. Zapøahali jsme je do pluhù, do bran i do ebøiòáku, svá elo se s nimi obilí i brambory a naposled na podzim zelí a øepa, byly to zkrátka krávy ivitelky. Na e ímla byla bílá a ka dý roh jí rostl jinak, jeden nahoru a jeden dolu. eka byla statná, kráva jako lejta, jak se øíkalo, mlad í ne ímla, èervenì strakatá s krátkými rohy. Od takových pìti esti let byly krávy mým údìlem pro volný èas od jara do podzimku. Zprvu jsem byl jejich pasáèkem. To u lo. Na dobré pastvì jsme mohli polehávat na mezích, pozorovat mravence a brouky, èuráním vyhánìt z dìr cvrèky, vyøezávat pí aly nebo jen dìlat frkaèky ze stvolù pampeli ek. Na podzim to bylo nejlep í.
http://mas.sdruzeniruze.cz
se Svobodným Rozhlasem. V roce 1971 byl vylouèem z KSÈ a vyhozen z univerzity. V dobách normalizace pracoval jako podlaháø, zedník a fasádník a posléze èerpadláø u Vodních zdrojù. Po revoluci pùsobil jako poradce Úøadu Vlády ÈSFR. Byl to uznávaný vìdec intelektuál i schopný dìlník z donucení, který stojí za pøipomínku ka dému z nás. Zde uvádíme kromì povídky O trakaøi a o krávì, také výstøi ky ze vzpomínek pana Èutky a lidí, kteøí ho mìli rádi. Helena Kujanová MAS Sdru ení Rù e Z hoøkosti a vzteku jsem se vracel do maminèiny náruèe k tátovì vùni tabáku, k pøedkùm, k rodné vsi. Vracel jsem se do dìtství pro dou ek èisté vody. Pøiná elo mi to du evní rovnováhu, klid a pohodu. Sèítal jsem dluhy, které má ka dý z nás ke svým rodièùm a psal jsem, jako bych jim mrtvým touto cestou nìco splácel
Krávy nemohly tropit kodu na polích a my mohli péct brambory v suché bramborové nati, skákat pøes ohnì, uèit se práskat bièem, støílet prakem, a kdy jsme chtìli nìkde kravky pozdr et, staèilo naèurat jim pod hubu. To potom vymetly trávu do koøínkù a vykousaly i velké bodláky. Jen na mladý jetel nesmìly, to by se nadmuly a bylo by zle. Trápení nastalo v sena a ve nì pøi svá ení. Mraky much a ovádù útoèily na dobytek i na jejich hlídaèe. Velikými metlami jsme dobytku odhánìli hmyz z bøich a høbetù, ubíjeli jsme ovády dlaní, a krev støíkala a sami jsme se mìli co ohánìt. Nìkdy ale jsem nechal zahryznout komára do ruky a sledoval, jak se mu zadeèek plní mou krví. Kdy byl nacucaný k prasknutí, zpitý krví, teprve potom to ob erství odnesl ivotem. Dobytek v parném létì moc a moc zkusil od hmyzu, nebylo divu, kdy se pla il. Jen e to bylo nebezpeèné. Mohl si ublí it, mohl ublí it i èlovìku, mohl pøevrátit fùru s obilím nebo se senem, rozbít vùz, shodit kladeèe s fùry. Odhánìt kravám hmyz, to nebyla hra, to byla práce! ímlu jsme museli prodat. Se lá stáøím pøestala dojit, nedávala telátka a nebyla u k zápøahu. Pøi el handlíø, tatínek ímlu vyvedl na dvùr, chvíli se dohadovali o cenì, potom si plácli a handlíø si na i ivitelku odvádìl na jatka. Sedìli jsme v ichni, bába, maminka, tatínek a já, v kuchyni a koukali z okna na cestu k lesu, kudy musel handlíø s ímlou projít. A u se tam objevili. ímla la pomalu, jako by vìdìla, e je to její poslední procházka po známé cestì. Kdy do la na úroveò na eho okna, otoèila hlavu k chalupì a dlouze smutnì zabuèela. Tatínek ode el z kuchynì se svì enou hlavou a my si spoleènì u stolu pobreèeli. Byla to dobrá kráva, u se na jejím høbetì nepovezu. (Jiøí Èutka, bøezen 1986)
V Nových Hradech se nachází mnoho historických památek a objektù, které aktivnì ijí nejrùznìj ími èinnostmi pro dìti i dospìláky. Jedním z tìchto ivých domù je i budova bývalé Ko elu ny, kde lze nav tívit odborné semináøe, besedy, cestovatelská promítání, výstavy a pravidelné èi víkendové Tvùrèí dílny. V èervenci a srpnu 2010 bude KIC Nové Hrady poøádat v Ko elu nì nìkolik letních Tvùrèích dílen, na které zveme v echny tvoøivé lidièky od 1 do 100 rokù. V dobì tvoøení nabízíme hlídání malých dìtí pøímo v objektu nebo na pøilehlém dvorku, maminky mají dìti stále na oèích, ale mohou tvoøit. Pro v echny náv tìvníky mo nost vyu ití zázemí pro jednoduché obèerstvení, k dispozici posezení pod pergolou na dvorku. Výtvarný materiál zajistíme, ale mù ete mít i své oblíbené barvy a tìtce. Na tisk doporuèujeme pøinést i svùj vlastní odìv.
Na léto pro vás pøipravujeme: 5. 10. 7. 2010, 15.00 20.00 hod., Ko elu na 15. 17. 7. 2010, 10.00 18.00 hod., novohradské námìstí 3.8.2010, 10.00 18.00 hod., Ko elu na 9. 14. 8. 2010, 15.00 20.00 hod., Ko elu na 10.8.2010, 10.00 18.00 hod., Ko elu na 23. 28. 8. 2010, 15.00 20.00 hod., Ko elu na
Poplatek 100,Kè/os./den nebo podle rozsahu práce (dohoda pøedem). Prùbì nì budeme doplòovat nabídku dal ích øemesel a technik. Pøíjemná a pohodová atmosféra, která v Ko elu nì v dy panuje, osloví urèitì i Vás. Pøijïte za námi na náv tìvu. Ko elu nu najdete vlevo na cestì z námìstí k hradu, cedulky vás navedou.
Pro leto ní rok jsme ve Venkovském muzeu v Kojákovicích pøipravili malou výstavku vìnovanou místnímu rodákovi, akademickému malíøi Janu Kojanovi. Vyrostla jsem v Kojákovicích a od dìtství jsem vìdìla, e Jan Kojan byl místní rodák, který vytvoøil pomník padlým v Kojákovicích a také v Branné. Jeho dal í dílo mi ale nebylo pøíli známé. V dobì, kdy jsem pracovala v archivu v Tøeboni jsem mìla mo nost probírat se doku menty, obchodní i osobní korespondencí, fotografiemi a dal ími materiály, které mi krùèek po krùèku odhalovaly zákulisí ivota a práce Jana Kojana. Tak se mi doslova dostal pod kù i a jsem ráda, e se nám s jeho pøíbuzným, panem Janem Nováèkem podaøilo sestavit a slavnostnì otevøít tuto by skrovnou výstavku.
Zahájení výstavy v Kojákovcích
Jan Kojan patøí k výrazným postavám jihoèeských kulturních dìjin. Díky svému osobitému pøístupu k práci, nepodléhání módním vlivùm a urèité izolaci se stal zjevem, který historikové umìní nemohou jednoznaènì zaøadit do ádné katulky . Pro pøeva ující ztvárnìní namáhavé rybáøské a venkovské práce bývá nìkdy øazen do okruhu sociální malby. Snad nejvýsti nìji je pro nìho oznaèení malíø domova . Sám Kojan se kdysi k lásce k rodnému kraji vyznal slovy: Jsem na Tøeboòsku asten jako èlovìk i jako umì lec. Narodímli se je tì jednou, vrátím se tam a budu malovat svùj kraj znovu . Nenajdete zde jeho vrcholná díla, ale spí nápady, postøehy a náèrtky, které si zachycoval pøi náv tìvách rodného kraje, výlovech, setkání s pøáteli a rodinou. Výstavka kreseb Jana Kojana se stala souèástí projektu Lidé a jejich krajina , která spojuje Tøeboòsko a Novohradsko za pou ití nových informaèních technologií BeeTagg a QrCode. Jedna z tìchto znaèek je vìnována pøímo Janu Kojanovi. Po vyfocení telefonem pøipojeným na inter net poskytuje informace o jeho ivotì a díle pøímo do telefonu. Jedná se o projekt, který byl finanènì podpoøen Minister stvem ivotního prostøedí ÈR. Vìøím, e se tato výstavka stane ozdobou na eho malého muzea a u teï se tì ím
http://mas.sdruzeniruze.cz
Náv tìvu Ko elu ny v Nových Hradech mù ete kombinovat také s prohlídkou státního hradu, kovárny, klá tera. K. Jarolímková Dal í informace na KIC N. Hrady, nám. Republiky 46, tel. 386 362 195 nebo kic@novehrady.cz, brzy i www.kic@novehrady.cz
na rozzáøené náv tìvníky, kteøí se k nám ka doroènì vracejí. Právì oni nám dodá vají sílu pokraèovat a také pocit, e dìláme u iteènou práci. Není lep í povzbuzení, ne kdy pøijedou lidé z rùz ných koutù na í vlasti, kteøí se rozplývají nad krásou vesnice, jednotlivých statkù a asnou nad tím, jak taková malá obec peèuje o svou historii a vzpomínky. Výstavka bude pøístupna od èervna do záøí dennì mimo ètvrtka od 10 do 17 hodin. Olina Èerná Venkovské muzeum Kojákovice
Od roku 2005 se v Ledenicích ka dý druhý rok pøedstavuje veøejnosti jeden z míst ních spolkù. Poøad nazvaný Den spolkù byl inspirován baráènickými slavnostmi, které se do poloviny minulého století ka do roènì konaly v parku u sokolovny. K ob novì této tradice pomohl projekt LEADER+ Kulturní rok v Ledenicích . V rámci realizace projektu byla poøízena zvukaøská a osvìtlovací technika, skládací stoly a lavice. Poøádání venkovních slav ností se tím pro poøadatele ulehèilo. Zatím se ledenickým obèanùm pøedstavili baráèníci, hasièi a myslivci.
Leto ní rok bude výjimeèný. Den spolkù by se mìl podle novodobé tradice konat a za rok, ale 80. výroèí zalo ení ledenické Vlasteneckodobroèinné obce baráènické Vitoraz pøipadá právì na rok 2010. Baráènický spolek neprochází svým nej lep ím obdobím, bylo by tøeba ho omladit, ale s jeho aktivitou v obci je to naopak. U to bude víc jak deset let, kdy baráèníci v Ledenicích obnovili masopust. Sice to není masopust tak jako døív (na konci 60. let 20. st. chodil po Ledenicích prùvod masek s koledou a kapelou), ale jen ma karní bál, i tak je pøehlídka masek rok od roku vìt í a nápaditìj í a právì tenhle bál je událostí plesové sezóny. Celý program zaène ve 13 hodin u baráènické rychty na námìstí, kde se seøadí v echny vele vá ené tetièky a sousedé v krojích (po baráènicku ve svérázech), v èele prùvodu ponese rychtáø nebo syndik ruènì vy í vaný prapor opentlený slavnostními stu hami a pod taktovkou kapely se prùvod pomalu pøesune k sokolovnì. Tady bude pokraèovat dal í program. Zcela jistì se dozvíte nìco o historii spolku, o jeho
... ale i novì zrekonstruovanou turistickou a kulturní atrakcí regionu zámkem, který zdobí ji ní stranu borovanského námìstí. Pùvodnì budova slou ila jako probo ství klá tera augustiniánù, který zde byl zalo en v polovinì 15. století. Právì pøi Borùvkobraní, které se letos koná 10. 11. èervence, se po rozsáhlé rekonstrukci zámek otevøe veøejnosti v plné kráse. Nechte se pøekvapit, zda bude pøekonán rekord v soutì i jedlíkù O krále borùvkových knedlíkù (31 knedlíkù za 30 minut) a vytvoøen rekord v chytání borùvek do úst. Dìtské dvojice se prokousávají k pokladu borùvkovým koláèem, na borùvkovém jarmarku zakoupíte borùvky, d emy, lívance, domácí likér, pivo èi medovinu, mýdla, svíèky jak jinak ne v e z borùvek. V zámecké zahradì vyroste borùvková hospoda s nejrùznìj ími borùvkovými dobrotami nebudou chybìt knedlíky se ahourem, lívance, koláèe. Bohatý kulturní program je zamìøený na v echny vìkové generace (setkání jihoèeského a dolnorakouského folkloru, pohádky a hry pro dìti, tvùrèí borùvkové dílny, onglování Adu i a Dá i, vystoupí Petra Janù, Fleret s Jarmilou ulákovou, Pra ský hradèanský orchestr, Tábor tí poulièníci).
U borùvkového zahrádkáøe získáte rady, jak pìstovat kanadské borùvky, které zde také zakoupíte. Borùvkovým hostem bude botanik Václav Vìtvièka. Zároveò budete mít mo nost prohlédnout si obnovené prostory zámku. Prohlídky vedou i do èásti bývalého klá tera dnes vlastnìné farností, kde se v køí ové chodbì kolem rajského dvora nachází lapidárium kamenných barokních plastik, v patøe klá terní muzeum a expozice Øímovské pa ijové cesty s originály tamních soch. Tato mo nost potrvá i po celou sezónu. Nenechte si ujít noèní hrané prohlídky bývalého augustiniánského klá tera v doprovodu slièných múz. Projdete obnovené prostory zámku a oèekávat Vás bude zakladatel klá tera Petr z Lindy, pochybný probo t Matìj Kozka z Rynárce, Jakub Krèín i dal í historické osobnosti a pøekvapení. "Borovanské múzy" se hrají
ka dou nedìli veèer od èervence do konce záøí. Borovanská kulturní mozaika to jsou letní pravidelné páteèní a sobotní kulturní akce v rùzných èástech zámeckého areálu, z nich si ka dý, doufejme, vybere
http://mas.sdruzeniruze.cz
zaslou ilých èlenech, ale také se pøedstaví folklórní soubor Radost, venkovská dudá cká kapela Bedrník, roztleskávaèky SHARKS Ledenice a dlouho do noci k tanci i poslechu bude hrát dechová hudba Pavla Havlíka. A proto e vám z tìch zá itkù zaène brzy kruèet v bøi e, pøipravené bude i skvìlé obèerstvení, proto e tak je to v Ledenicích zvykem. Na setkání s vámi se tì í tetièky a sousedé z Ledenic Jaroslava Køí ová kontakt: tel. 606 443 518, kultura@ledenice.cz
svùj oblíbený ánr. Na nádvoøí zámku se napøíklad pøedstaví bubenická show Jumping drums Ivo Batou ka (9. 7.), Pavel porcl s orchestrem pøedvede Vivaldiho Ètvero roèních dob (16. 7.), Hradi an vystoupí s hostem Dizu Plaatjies (30.7.). Hlavní sál s nástropními freskami výjevù ze ivota sv. Augustina slibuje zá itek z poslechu koncertù vá né hudby, zámecká pùda se stane místem jazzových produkcí. Pøi náv tìvì zámku nav tivte také pøilehlý park s novými døevìnými plastikami, které zde ji druhým rokem vznikají pøi øezbáøském sympoziu. Letos budete moci sledovat øezbáøe pøi práci od 8. do 17.7. Za náv tìvu stojí také chránìná dílna Nazaret v ji ní èásti areálu Podzámèí s mo ností zakoupení kvalitní keramiky i dal ích výrobkù klientù. Dìtské publikum jí vítáno na Pùdì plné pohádek v pensionu Borovanský mlýn a v Parku exotických zvíøat ve Dvorci otevøeno je ka dý den. Informace ke v em uvedeným akcím Vám rádi poskytneme v Infocentru na zámku, tel. 387 001 351, email: kultura@borovanycb.cz. Program kulturních akcí najdete na www.borovanycb.cz.
O poznání komornìj í akcí ne je v Borovanech Borùvkobraní, ale neménì zajímavou jsou Ovèácké slavnosti, které v nedìli 1. srpna 2010 v Borovanech poøádá ji po páté spoleènost Rosa z Èeských Budìjovic. Místem konání bude oblíbená zahrada v borovanském podzámèí a pøilehlý prostor chránìné dílny Nazaret. Ovèácké slavnosti budou zahájeny v 9 hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì. Uvidíte zde celý cyklus vzniku pletených vlnìných výrobkù, tøeba èepice, nebo ály. Tì it se mù ete na ukázky pasení ovèáckými psi, ruèní i elektrické støíhání oveèek, èesání vlny, pøedení na kolovrátku (vloni synchronnì pøedlo 6 pøadlen), a po vlastní pletení.
Pokusíme se o rychlostní soutì ve zpracování ovèí vlny. Celosvìtovì se poøádají závody s názvem Back to back , tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivé týmy soutì í o co nejrychlej í upletení svetru z ovèí vlny. Má to v ak jeden velký háèek vlna je je tì na ovèích zádech. Tým ovèáckých slavností bude skromnìj í a pokusí se jako v loòském roce uplést álu. Vlnu v ak bude potøeba zpracovat od støihu po spøedení. Tým je stále otevøený pro pøípadné zájemce, pøedev ím zdatné pletaøe. V loòském roce jsme na konci Ovèáckých slavností vydra ili dvì ály a dvoje pono ky. S pletením nám pomáhali i úèastnice slavností. Pøi slavnostech bude probíhat trh pøedev ím s místními produkty z Novohradských hor. Mù ete se tì it na mléèné i masné ovèí produkty, na perky, keramiku a dal í výrobky. Pro chovatele ovcí bude pøipravena poradna a navíc se uskuteèní dvì krátké pøedná ky o domácím zpracování mléka a masa a o chovu etrném ke krajinì. Pestrý program bude pro dìti a samozøejmì i pro dospìlé. V ichni bez rozdílu vìku si mohou vyzkou et práci s ovèí vlnou pøedení a filcování, nebo také výrobu drobných keramických pøedmìtù. Mimo to mù ete ochutnat ovèí
Zveme vás do Historické expozice Kaplicka, která je v této sezónì zamìøena na po tovnictví u pøíle itosti významného výroèí prvního po tovního úøadu v Kaplici a k rodu Ro mberkù (pøí tí rok ubìhne 400 let od úmrtí posledního z nich Petra Voka z Ro mberka). V roce 1630 byla Kaplice jedním z pøíle itostných po tovních úøadù na trase z Prahy do Benátek. Od roku 1751 fungovala v Kaplici u øádná po tovní stanice . Po tovnictví je v expozici pøiblí eno prostøednictvím dobových pøedmìtù jakými jsou plechová po tovní schránka z roku 1860, rakouská pøíruèní elezná pokladna na pokladní hotovost z pøelomu 19. a 20. století, obrazy s po tovní tématikou èi telegrafní pøístroj morse. Zavì ené obrazy s historickými po tovními motivy, mapou a koncesní listinou dotváøejí atomsféru po tovní stanice . Na po tmistrovském stole si mohou náv tìvníci výstavy narazítkovat
dopisnice razítky PO TA KAPLICE a Jezdeckou peèetí Viléma z Ro mberka . Z doby ro mberské jsou pøipraveny reprodukce cechovních listin øemesel, která v Kaplici v této dobì vznikala (krejèí, hrnèíøi, øezníci, tkalci, ko eluzi, koláøi, truhláøi, ), reprodukce portrétu Petra Voka èi jeho náhrobku z klá tera ve
Pøí tí èíslo zpavodaje Místní akèní skupiny Sdru ení Rù e vyjde 20. øíjna 2010, dal í 20. ledna 2010. Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. Pøíspìvky posílejte na kujanova.h@centrum.cz
Zpravodaj distribujeme veøejnosti zdar ma prostøednictvím obchodù a obecních úøadù v regionu. V pøípadì zájmu je mo no objednat zasílání Zpravodaje pøímo na Va i adresu (za po tovné a balné 60 Kè na rok). Pokud máte zájem
sýry, jehnìèí speciality, zakoupit dìtem hraèku z vlny, nebo sobì teplé pono ky èi nìco jiného z vlny. Dobrou náladu doplní hudba. Novinkou je soutì o nejlep í ovèí gulá , odbornou porotou budou pouze náv tìvníci slavností. Akce se mù ete úèastnit i jako prodejci.. Více informací o programu a kontakty na organizátory hledejte na www.rosacb.cz.
Vy ím Brodì, pseudorenesanèní plakety èi nádobí. Zakoupit zde bude mo né také vìrnou repliku ro mberského platidla z doby Viléma z Ro mberka. Expozice je otevøena od úterý do soboty od 9.00 16.00 hodin (s polední pauzou) v Kaplici, Kostelní ulici è.p.128.
Expozice Kaplicka zamìøená na po tovnictví
Exponáty zapùjèilo Po tovní muzeum v Praze (poboèka Vy í Brod), Státní okresní archiv v Èeském Krumlovì, Jihoèeské muzeum, Cisterciácké opatství Vy í Brod a Farní úøad v Kaplici. Magdaléna pièáková Bli í informace: Kulturní a informaèní centrum Kaplice, Linecká 305, 382 41 Kaplice 380 311 388 infocentrum@mestokaplice.cz.
dostávat Zpravodaj pøímo do domu, po lete nám emailem svoji adresu a spolu s ní své èíslo mobilního telefonu, nebo IÈO, které pou ijete jako variabilní symbol k platbì na úèet MAS (190701552/0300, ÈSOB).
Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru ení Rù e za úèelem informování obyvatel a v ech subjektù regionu Sdru ení Rù e v nákladu 2 000 výtiskù. Zpravodaj je evidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò. MAS Sdru ení Rù e, i kovo námìstí 107, 373 12 Borovany Konktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz
http://mas.sdruzeniruze.cz