Ji více ne rok má na e místní akèní skupina anci realizovat svùj rozvojový program. Vtiskla do nìj øadu ambiciózních cílù, které by mìly být naplnìny do roku 2013. V prùbìhu uplynulého roku ji tøikrát vyhlásila výzvu k pøedkládání projektù a ji tøikrát tak mohla zasednout hodnotitelská komise, aby vybrala ty nejlep í projekty. Projekty s nejvìt ím pøínosem pro ná mikroregion a tudí s nejvìt ím pøíspìvkem pro plnìní na ich cílù. Na jiném místì tohoto zpravodaje se mù ete seznámit nejen se struènou statistikou probìhnuv ích tøí výzev, ale rovnì s nìkolika projekty, které byly podpoøeny a úspì nì realizovány èi k ús pì né realizaci teprve smìøují. Pøesto e je pøíli brzy na bilancování a formulování smìrodatných závìrù, je dobré si uvìdomit, co nám pøedchozí rok napovìdìl Tak pøedev ím je mo né øíci, e zájem o dotace z na í MASky je pouze prùmìrný. Pøesto e v nìkterých fi ích pøevy ovala poptávka nad nabídkou finanèních pro støedkù, nakonec tím, e v jiných to bylo právì naopak, byl uspokojen témìø ka dý adatel, který pøedlo il alespoò trochu pøínosný a pøijatelný projekt. To byla urèitì dobrá zpráva pro vìt inu adatelù (podpoøeno bylo témìø 80% adatelù). Na druhou stranu je tøeba si pøiznat, e èím men í pøevis poptávky a èím men í výbìr, tím je vìt í pravdìpodobnost podpory projektù s men í pøidanou hodnotou. Dále stojí za pov imnutí, e mezi adateli a pøíjemci výraznì pøeva ují obce. Slab í úèast neziskových organizací je v ak pouze zdánlivá. V pøedchozích výzvách se daly najít projekty, kdy obec ádala na investice do zaøízení, které ale fakticky provozuje nezisková organizace. Napøíklad na základì nájemní smlouvy s obcí. Se zmìnou pravidla o proplácení DPH obcím v ak lze oèekávat, e pøí tì by mohla být spí adatelem nezisková organizace, zatímco obec poskytne této neziskovce pøedfinancování projektu. V tomto pøípadì tak bude dotace o 19% vy í.
A co podnikatelé? Pro nì jsou pøipraveny tøi fi e a jejich úèast v jednotlivých výzvách zatím potvrzuje to, co ji známe z minulých let. Tì ko zachycují informace, zøídka kdy jsou jejich plány v souladu s èasovým harmonogramem výzev a obtí nì se podrobují byrokratickým dotaèním pravidlùm. Máme anci toto zmìnit? A je tì jedno nám ukazuje statistika. V území Sdru ení Rù e je dnes 23 obcí, ale jen ve dvanácti z nich je èi bude realizován nìjaký projekt podpoøený na í MASkou. Kdy si navíc uvìdomíme, e pøevá ná vìt ina projektù a tedy i penìz (více jak 70%) zatím smìøuje do Nových Hradù, Borovan, Ledenic a Horní Stropnice nezbývá ne popøát v em mo ným adatelùm ze zbylých 19 mìst a obcí vèasné informace, odvahu a hodnì dobrých nápadù pro øadu úspì ných projektù ve výzvách v roce 2010 a letech následujících. Michal Jarolímek místopøedseda MAS Sdru ení Rù e
(opatøení è.1) (opatøení è.3) (opatøení è.4) (opatøení è.6) (opatøení è.7)
Místní akèní skupina Sdru ení Rù e díky dotacím z Programu rozvoje venkova administruje v tuto chvíli celkem 36 projektù, které byly schváleny v období 2008 2009. Tyto projekty jsou realizovány v souladu se Strategickým plánem LEADER pro rozvoj mikroregionu Sdru ení Rù e s názvem Rù e rozkvétá kooperací . V na em regionu bylo v rámci tøí výzev k podávání ádostí pøidìleno u 13 377 691 Kè (Tabulka è.1). Vytvoøili jsme pøehled èerpání finanèních prostøedkù v jednotlivých výzvách, v rámci opatøení, ale také dle místa realizace projektu a typu adatelù. V ka dé ze tøí výzev bylo rozdìleno od 3 miliónù po 5 miliónù korun (Graf è.1). Nejvíce finanèních prostøedkù
(Tabulka è.1) bylo pøidìleno na projekty na ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova (opatøení è.10), dále pak na budování a zkvalitòování infrastruktury pro pøed kolní vzdìlávání (opatøení è.2), pro trávení volného èasu (opatøení è.7) a kultivaci ivotního prostøedí v obcích (opatøení è. 8). Vy í èástky pøidìlené tìmto opatøením, jsou dány tím, e tato opatøení byla vyhlá ena ji celkem dvakrát (v 1. a ve 3. výzvì). Místní akèní skupina bude finanèní prostøedky rozdìlovat systematicky dle procentuálního podílu z celkové èástky rozdìlované v na em mikroregionu v období 2007 2013. Zajímavý je také pøehled o rozmístìní finanèních pro støedkù v mikroregionu (Graf è.2) a
Graf è.1:
Tabulka è.1:
Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání
1 179 926 Kè
9%
Infrastruktura pro pøed kolní vzdìlávání
2 194 451 Kè
16%
0 Kè
0%
Konkurenceschopnost cestovního ruchu
1 120 000 Kè
8%
Konkurenceschopnost mikropodnikù
1 200 000 Kè
9%
Podmínky pro sociální slu by a zdravotní péèi
1 217 904 Kè
9%
Podmínky pro volný èas
1 840 620 Kè
14%
Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí v obcích
1 747 510 Kè
13%
Konkurenceschopnost zemìdìlství
Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova
Graf è.2:
V souèasné dobì pøipravujeme u 4. výzvu k podávání ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova. Pøed touto výzvou dojde k úpravì pravidel pro jednotlivé oblasti podpory (FICHE). Pøesné znìní výzvy bude zveøejnìno v listopadu 2009. Pøíjem ádostí (pro fiche 1,3,4,6,7) bude ukonèen 11.ledna 2010 v 16 hodin.
rozdìlení dle typu adatele (Graf è.3). Nejvíce finanèních prostøedkù smìøovalo do Nových Hradù (celkem 11 projektù), Borovan (5 projektù) a Horní Stropnice (3 projekty). Nejúspì nìj í a nejaktivnìj í v pøípravì projektù jsou jednoznaènì obce (podáno 21 projektù). Ostatní adatelé jsou více ménì vyrovnaní. Jsou reali zovány 4 projekty fyzických osob (podnikatelé), 5 projektù církevních orga nizací a po tøech projektech obèanských sdru ení a spoleèností s ruèením ome zeným. Na základì výsledkù této statistiky bychom rádi do dal ích kol výzev pomohli adatelùm z øad fyzických i právnických osob formou poradenství èi kolení.
379 997 Kè
3%
2 497 283 Kè
19%
Graf è.3:
ádosti musí být zpracovány v písemné i elektronické formì na pøedepsaném formuláøi spolu s projektem dle závazné osnovy a doplnìny povinnými pøílohami. Osnovy projektu pro jednotlivé fiche, budou pro 4. Výzvu ke sta ení na http://mas.sdruzeniruze.cz. Bli í informace Vám poskytne také sektretariát MAS Sdru ení Rù e.
Ke ètvrté výzvì probìhnou dva semináøe pro zájemce o pøípravu projektové ádosti. 4.11. od 17:00 v Borovanech (MÚ) 5.11. od 9:00 v Horní Stropnici (OÚ) Budeme Vám vdìèni za zpìtnou vazbu, Va e pøipomínky a zku enosti se sestavováním ádostí a realizací projektu. Helena Kujanová Mana erka projektù
http://mas.sdruzeniruze.cz
Rádi bychom pokraèovali v pøedstavování úspì ných projektù, které byly podpoøené v 1. nebo ve 2. výzvì a jsou v na em regionu realizované. Tentokrát jsme vybrali projekty, které byly podány ve stejných opatøeních, které budou souèástí v poøadí ji 4. výzvy k podávání ádostí o dataci z Programu rozvoje venkova. Jedná se projekty z tìchto opatøení: 1 Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání 3 Konkurenceschopnost zemìdìlství 4 Konkurenceschopnost cestovního ruchu 6 Podmínky pro sociální slu by a zdravotní péèi 7 Podmínky pro volný èas Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat ve Va í obci. Bli í informace o opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznam podporovaných Fichí. V em adatelùm nadále nabízíme poradenství pøi zpracování ádostí.
Toto opatøení je zamìøeno na vytváøení a zlep ování materiálních podmínek pro rozvoj lidských zdrojù a souèasnì realizaci vlastních vzdìlávacích programù. Cílem tohoto opatøení je zefektivnit provoz výchovnì vzdìlávacích zøízení v regionu, sní it jejich energetickou nároènost a otevøít je veøejnosti. V této výzvì byly
Základní kola v Horní Stropnici je provozována v objektu, který je ve vlastnictví obce Horní Stropnice. Budova pochází ze 70 let 20. století. Èást budovy a areálu koly je urèená zejména pro mimo kolní èinnost dìtí a mláde e. Jedná se o nìkteré uèebny, spoleèenskou aulu a tìlocviènu. V roce 2007 a 2008 zde bylo novì vybudováno venkovní sportovi tì. Dosud je vyu ívání høi tì závislé na provozu koly, nebo jeho souèástí není sociální zaøízení.
Mìsto Nové Hrady cílenì a plánovanì rozvíjí infrastrukturní základnu komplexní obèanské vybavenosti za úèelem trvalého zvy ování kvality ivota svých obyvatel. Jednou z jejích slo ek je také dostupnost a odpovídající stav zázemí pro nejrùznìj í vzdìlávací aktivity. Na základì analýzy potøeb obèanù Nových Hradù a jeho spádového území vze la potøeba dostup nosti rùzných vzdìlávacích akcí v místì bydli tì. V souèasné dobì se v Nových
Díky projektu dojde k úpravám a dovybavení auly tak, aby mohla plnì slou it poøádání semináøù a vzdìlávacích kurzù. Prostor auly bude novì vybaven nezbytným nábytkem, zejména idlemi, které jsou bì nì pøená eny z jiných pros tor, stoly a skøínìmi pro archivaci a zaji tìní didaktických pomùcek a pre zentaèní techniky. Aula tak bude stabilnì pøipravena jak na provoz malého koncertního sálu vyu ívaného pøi výuce hudební výuky a zkou kách hudebního tìlesa a poøádání koncertù ZU , tak pro vyu ívání ostatních spolkù a novì jako zázemí Univerzity tøetího vìku . Díky projektu bude zahájen pilotní projekt . Bude zde realizován seriál odborných pøedná ek urèených zejména pro seniory, kteøí tak budou mít mo nost nav tìvovat v souèasnosti neexistující programy. Nová koncepce vyu ívání prostor zaji uje bezproblémový chod kolních a mimo
Hradech nachází nìkolik prostor, kde je mo né obdobné akce poøádat, ádná z nich v ak nevyhovuje jak kapacitnì, tak svým vybavením a zaøízením. Øe ení pøedstavuje rekonstrukce a pøizpùsobení èásti nevyu ívaného objektu v historickém centru Nových Hradù, který je v majetku mìsta a pro nìj doposud nebylo nalezeno odpovídající vyu ití. Jedná se o budovu, ve které po dlouhá léta sídlily kanceláøe Státního statku a závodní jídelna. Dodnes se udr el místní . Historie tohoto objektu název je v ak spojena s jinými obory ne zemìdìlstvím. Dùm byl postaven v roce 1654 pekaøem Gregorem Seitlem a peklo se zde více ne sto let. Od roku 1765 koupil dùm ko e ník Johan Schönauer a ko e níkem byl i dal í majitel domu Johan Pichler. Poté, co jeho potomci dùm odprodali, zde byla zøízena mílaøská dílna Adalberta Jagsche. V roce 1844 do lo k poslední zmìnì øemesla, kdy dùm
http://mas.sdruzeniruze.cz
dosud podpoøeny projekty Zefektivnìní výuky v Z Horní Stropnice a Rozvoj vzdìlávacích kapacit mìsta Nové Hrady v celkové vý i dotace 1 179 926 Kè. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 90% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
kolních aktivit a novì nabídne mo nost vyu ívání èásti koly o víkendech, prázdninách a v dobì mimo kolní výuku. Projekt s dotací ve vý i 675 820 Kè je v souèasné dobì v realizaèní fázi. Vzhledem k pozdnímu podepsání dohody se SZIF budeme usilovat o mo nost prodlou ení doby realizace projektu. Petr Charvát Zpracovatel projektu
koupil Josef Weissenbäck a zøídil zde hostinec. Dal í majitel pøipojil k hostinci je tì pivní halu v zahrádce sousedního domu. V roce 1891 byla budova komplexnì pøestavìna a zvý ena o jedno patro. V meziváleèném období vlastnila tento dùm nìmecká rodina Pascherù a dle vzpomínek pamìtníkù se jednalo o oblíbený a místními Nìmci èasto vyu ívaný hostinec. Jestli e protilehlý Èeský dùm byl centrem èeské men iny, pak byl tento hostinec nìèím podobným pro nìmeckou vìt inu. Dùm mìl pøibli nì stejnou strukturu jako dnes. V pøízemí byl hostinec, v patøe potom velký sál a pokoje pro hosty. V souèasné dobì je objekt opu tìný a jeho interiéry nevyu ívané. Dùvodem je zejména havarijní stav rozvodù vytápìní objektu, stejnì jako hygienického zázemí i absence odpovídajícího vybavení. Pøesto jeho dispozice vytváøí ideální prostory pro vznik pøedná kových a kolících místností
v pøízemí vèetnì pøedná kového sálu Nové Hrady. Bude se jednat o cyklus pìti v patøe budovy. Zprovoznìním objektu pøedná ek primárnì urèený kolní mláde i dojde k vytvoøení dostateèného infra strukturního zázemí pro vzdìlávací, popøí padì kulturní a spolkové aktivity. V rámci realizace projektu zde bude provedena rekonstrukce hygienických zaøízení, oprava rozvodù ústøedního vytápìní a èásteèná výmìna topných tìles. V pøed ná kových místnostech pøízemí budou provedeny opravy omítek a výmaleb, výmìna podlahových krytin vèetnì ne zbytné úpravy podkladù. Pøedná kový sál bude vybaven nábytkem nezbytným pro jeho provoz. Realizace projektu bude zavr ena vzdìlávacím cyklem Kulturní dìdictví Novohradska o historii mìsta Zázemí pro vzdìlávací, kulturní a spolové
a seniorùm, který probìhne bìhem jednoho týdne, kdy ka dý den budou poøádány dvì pøedná ky, jedna pro kolní mláde a druhá pro seniory. Vzhledem k atraktivitì zvoleného tématu se pøed pokládá zvý ený zájem ze strany kol z okolí Nových Hradù a proto je mo né zde popsaný vzdìlávací cyklus chápat jako pilotní, je bude v pøípadì zájmu opakován dle po adavkù cílových skupin i po skonèení projektu. Projekt, jeho realizace je podpoøena dotací ve vý i 504 106 Kè, bude ukonèen v první polovinì roku 2010. Z osnovy projektu Mgr. Hana Schttingerová Zpracovatelka projektu
aktivity v Nových hradech, pøed rekonstrukcí
Ji 17 let bydlím v Nových Hradech, které mám ráda zejména kvùli nedotèené pøírodì. Jsem majitelkou nemovitosti, ve které bydlím a èást objektu jsem postupnì pøestavìla na malý rodinný penzion. Mým cílem je vybudovat pøíjemný penzion s nabídkou kvalitních doprovodných slu eb. Ve své práci se sna ím zejména o vytvoøení pohodového prostøedí tak, aby se moji zákazníci rádi vraceli zpìt. Do loòského roku jsem provozovala penzion se 4 apartmány. Tato kapacita v ak zejména v sezonì nestaèila pokrývat poptávku turistù. Proto jsem si nechala
Roz íøení ubytovacích kapacit penzionu
V tomto opatøení jsou podporovány zemìdìlské subjekty a zpracovatelské podniky zabývající se výrobou potravin nebo surovin urèených pro lidskou spotøebu a výrobce krmiv. Opatøení podporuje rozvoj nových odbyti pro zemìdìlské produkty, podpora marke tingu zemìdìlských výrobkù, zlep ování kvality výrobkù a podpora oblasti výroby potravin. Projekty mohou být doplnìny o
aktivity zamìøené na investice do zemìdìlských staveb a technologií (rekonstrukce staveb), vèetnì nezbytných manipulaèních ploch pro ivoèi nou a rostlinnou výrobu. adatelé mohou v tomto opatøení získat a 50% dotaci v rozsahu 50 000 Kè a 1 000 000 Kè.
Cílem tohoto opatøení je zlep ení a rozvoj základních podmínek pro cestovní ruch prostøednictvím podnikatelských sub jektù. Cílem opatøení je rovnì podpora diverzifikace zemìdìlských subjektù ve smyslu nezemìdìlských aktivit ve pros pìch cestovního ruchu. Jedná se zejména o roz iøování kapacity ubytovacích zaøí zení, rekonstrukce nebo výstavba malokapacitních ubytovacích a stra
vovacích zaøízení, pùjèoven sportovního vybavení a objektù a ploch pro sportovnì rekreaèní vy ití. V tomto opatøení mù e dotace èinit a 56% celkových zpùsobilých nákladù projektu. Dosud byly podpoøeny v na em regionu dva projekty (Dostavba penzionu Helena iaková Nové Hrady a Modernizace a roz íøení slu eb v penzionu Borovanský mlýn Borovany).
zpracovat dokumentaci, která by vyøe ila vyu ití nìkterých volných prostor pro výstavbu dal ích ubytovacích kapacit. Zároveò jsem se dozvìdìla i o mo nosti za ádat o dotaci z programu Leader, prostøednictvím výzvy MAS Sdru ení Rù e. Ve spolupráci s mým poradcem jsem si nechala zpracovat ádost o dotaci, která mi byla schválena. I pøes sku teènost, e jsem dohodu o poskytnutí dotace podepsala po témìø jednom roce, pustila jsem se dle plánu do výbìrových øízení a vlastní realizace projektu. V souèasné dobì mám ji projekt zcela zrealizovaný po technické stránce a pøipravuji podklady pro závìreèné vyhod nocení, které jsou nutné k uvolnìní finanèních prostøedkù. Realizací projektu jsem roz íøila ubytovací kapacitu o dal ích 6 lù ek ve 2 apartmánech s novým vybavením a poøídila jsem kola, která nyní mohu nabízet svým ubytovaným hostùm. Novì tak mohu k slu bám kosmetického salonu a masá í nabídnout i pùjèovnu kol, co samozøejmì zkvalitòuje a roz iøuje poskytovanou nabídku slu eb, ale také usnadní náv tìvníkùm na ich hor poznat vzdálenìj í okolí. Fotografie z mého novì upraveného penzionu je mo né shlédnout
http://mas.sdruzeniruze.cz
Penzion Helena iaková v Nových Hradech
na webu www.novohradsko.unas.cz nebo se pøijeïte pøímo do mého penzionu podívat a pro ít pøíjemnou dovolenou v Nových Hradech. Najdete mne na adrese Nové Hrady, Hradební 111 èi na telefonu 602 107 241. Helena iaková
Budova Borovanského mlýna
Borovanský mlýn je budova pocházející z konce 19. století. Penzion Borovanský mlýn ji provozujeme od roku 1998 a od té doby je postupnì rekonstruován a roz iøován. Výstupy projektu slou í celoevropské klientele, jednak pro nároènou klientelu, ale i pro zdravotní pobyty dìtí, aktivní pobyty seniorù èi firemní akce. Roènì
penzion poskytne ubytování 7500 klien tùm. Souèástí penzionu je restaurace, která slou í pro stravování ubytovaných hostù i pro externí klientelu. Hlavní vytí enost penzionu je v mìsících kvìten a záøí. V tìchto mìsících zájem pøevy oval nabídku, chybìla zejména mo nost ubytovat celý autobus, èi vìt í organizované skupiny nad 30 osob. Pùvodní ubytovací kapacita, vèetnì zaøízení, pocházela z roku 1980 a ne vyhovovala trendùm pro moderní a dyna mický cestovní ruch. Proto do lo k realizaci kompletní rekonstrukce a moder nizaci zaøízení. V mìsíci kvìtnu a èervnu do lo k výmìnì stávajících dveøí, vyba vení pokojù døevìným, stylovým nábyt kem, v èervenci a srpnu dovybavení restauraèní kuchynì, tak aby vyhovovala nárokùm EU. V mìsíci dubnu a øíjnu byl vysázen sad ovocných stromù a keøù. Dále se pak v èervnu a záøí nakoupil nábytek do novì vytvoøené pergoly pro cca 50 osob.
Vy li jsme vstøíc zájmu o cykloturistiku po znaèených cyklotrasách v okolí, a proto díky projektu zaji ujeme pùjèovnu kol. Nákup kol a dìtského vozíku pro novou pùjèovnu se ji tuto sezónu setkalo s velkým ohlasem u na ich hostù. Ji zhruba po 4 mìsících máme jen velmi pozitivní ohlasy na realizované zmìny a roz íøené slu by. Man elé Stiborovi Borovansky mlýn s.r.o.
Novì vybavené pokoje penzionu
V tomto opatøení lze ádat o podporu aktivit obcí, organizací a sdru ení právnických osob zabývajících se posky továním zdravotních slu eb, èi sociálních slu eb seniorùm. Jedná se o vytváøení a zlep ování materiálnì technických a prostorových podmínek pro poskytování sociálních slu eb nebo pro zdravotní péèi.
Projekt na zvý ení kvality poskytovaných slu eb novohradského Domu s peèovatel skou slu bou byl iniciován na imi seniory. Hlavními aktivitami projektu byly dodávka a instalace audiotelefonního systému a vybavení spoleèenské místnosti nábyt kem, audiovideo technologií a poèítaèi. Díky audiotelefonnímu systému do lo ke zjednodu ení zaji tìní otevírání hlavních vchodových dveøí, které jsou propojeny do jednotlivých bytù. Zejména ve veèerních hodinách, kdy je uzavøen i boèní vchod, tak do lo k zamezení vstupu nepovolaných osob a tím ke zvý ení bezpeènosti obyvatel peèovatelky . Vybavením spoleèenské místnosti novým nábytkem a technikou byl vytvoøen pøedpoklad pro roz íøení nabídky pro na e seniory. Nový audiovideo systém pøinesl nejen vìt í a modernìj í televizor, ale umo òuje také promítání filmù a dokumentù, co bude mo no vyu ít pøi organizování pøedná ek èi rùzných jiných akcích. Ve spoleèenské místnosti jsou také pro seniory pøipraveny dva poèítaèe s mo ností pøipojení na internet. Drobné obavy z techniky, které pøetrvávají u nìkterých seniorù, budeme øe it s partnery projektu a poskytovatelem peèovatelských slu eb zaji tìním za kolení a kurzem k zvládnutí základního ovládání poèítaèe a internetu. Pøi slavnostním uvedení do provozu jsme s na imi seniory z DPS debatovali i o dal ích aktivitách èi potøebách. Do
V tomto opatøení mù e dotace èinit a 90% celkových zpùsobilých nákladù projektu. Dosud byly podpoøeny projekty Úprava a vybavení kuchynì v Obèan ském sdru ení Borùvka, Borovany , Vybavení zdravotního støediska v Horní Stropnici a Zvý ení kvality slu eb DPS Nové Hrady v celkové vý i dotace 1 217 904 Kè.
Dùm s peèovatelskou slu bou v Nových Hradech
budoucna plánujeme (v rámci projektu Revitalizace veøejných prostranství realizace jaro 2010) stavbu døevìné pergoly na zahradì DPS a pokusíme se zajistit finanèí prostøedky na postupné opravy objektu peèovatelky a výmìnu po tovních schránek. Mimo øe ení potøeb na ich seniorù jsme si pøi setkání popovídali o projektu Pøíbìhy novohradských domù, na jeho realizaci se nìkteøí pamìtníci podíleli. Novì byla pøedstavena výstava Po stopách spoleèné historie a její katalog. V rámci povídání o historii mìsta a regionu pak do lo i na promítání starých fotografií. Závìrem bych chtìl podìkovat v em, kteøí se podíleli na pøípravì a realizaci projektu. Speciální podìkování pak patøí
http://mas.sdruzeniruze.cz
paní Evì Brychové, která se stala aktivním èlenem realizaèního týmu a svojí aktivitou výraznì napomohla úspì né realizaci celého projektu. Vìøím, e aktivity projektu pøinesly a dále budou pøiná et to, co jsme dali i do názvu projektu zvy ování kvality slu eb Domu s peèovatelskou slu bou, a pøedev ím pøispìjí k pohodovému a spokojenému ivotu obyvatel na í peèovatelky . Mgr. Vladimír Hokr starosta mìsta Nové Hrady
Cílem tohoto opatøení je zlep ení technických a materiálních podmínek pro trávení volného èasu obyvatel mikro regionu Sdru ení Rù e. Jedná se o rozvoj a modernizaci infrastruktury potøebné pro plnohodnotné trávení volného èasu v oblasti kultury, sportu, tradièních spolko vých aktivit a neformálních výchovných aktivit pro dìti a mláde . V tomto opatøení
Obec Mlado ovice se nachází na spojnici mìsta Tøeboò a Borovany. V obci s pøi lehlými osadami trvale bydlí 343 obèanù. Vzhledem k tomu, e v obci je pomìrnì øídká autobusová doprava, jsou mo nosti vyu ití volného èasu omezené. Proto obec vítá ka dou iniciativu, napø. vznik skupiny
Novì upravené fotbalové høi tì èeká, a se obnoví poru ený travní porost
Zhruba rok trvala realizace projektu s ponìkud stro hým názvem Vzdìlávání pro Sdru ení Rù e , který realizovalo obèanské sdru ení NOS z Nových Hradù pro oblast Novohradska a mikroregion Sdru ení Rù e. Nicménì obsah projektu a jeho akti vity byly pomìrnì pestré i podnìtné, stejnì jako slo ení lidí do projektu zapo jených. Projekt byl urèený pro lidi pracující v cestovním ruchu (CR), tedy íèkaøe , kulturní referenty a poskytovatelé slu eb v cestovním ruchu, dále pro ty, kteøí se zabývají rozvojem na eho regionu, pro pøíznivce turistiky a také pro neza mìstnané, kteøí by chtìli zaèít podnikat
Jak vylep it nabídku turistických aktivit v regionu
mladých fotbalistù o poètu cca 23 osob. Pøi zájmovém sportování byl nejvìt í pro blém nekvalitní povrch místního fotba lového høi tì, které bylo vybudováno v 70. letech minulého století. Obec se sna ila tento stav zlep it dílèími úpravami (rovnání povrchu, oprava oplocení), ale stav høi tì byl stále nevyhovující. Z tohoto dùvodu byl za pomoci èlenù fotbalového klubu zpracován projekt na rekonstrukci høi tì, který øe í jeho patný stav odvodnìním, urovnáním povrchu, osetím plochy, osazením záchytnými sítìmi za brankami a oplocením. Z vý e uvedených dùvodù jsme rádi, e po veøejné obhajobì projektu byl tento projekt vybrán k poskytnutí podpory z Programu rozvoje venkova. Úpravy høi tì si vy ádali náklad 140 000 Kè, z èeho 20% bylo hrazeno z vlastních zdrojù obce.
právì v cestovním ruchu. Pro takto zamìøené zájemce se uskuteènilo v období prosinec 2008 a øíjen 2009 celkem 11 vzdìlávacích semi náøù, jejich témata byla napø. Tvorba produktù CR, Standardizace slu eb CR, Zahájení podnikání v CR, Marketingové aktivity, Propagace na internetu èi Destinaèní management. Na téma Tvorba prùvodcovských manuálù a prùvodcovská èinnost navázaly i tøi jarní praktické exkurze výlety, a to do oblasti Dolního Dvoøi tì a Cetvin, Pohorské Vsi a Pohoøí na umavì, Nových Hradù a okolí. V období hlavní turistické sezony k nim je tì pøibyly dal í tøi tøídenní poznávací exkurze do jiných regionù v rámci Èeské republiky, a to na Posázaví, Kromìøí sko, Høensko a Tol tejnské panství. Cílem tìchto exkurzí bylo pøedev ím zmapování a poznání slu eb cestovního ruchu v tìchto turisticky atraktivních oblastech a následné srovnání s tìmi slu bami, které existují nebo se rozvíjejí u nás. Obsah projektu, jeho aktivity, lektoøi a lidé do nìho zapojení, to v e tvoøilo v prùbìhu celého roku velmi ivý orga nismus. Nacházeli jsme spoleèné pøed stavy o rozvoji cestovního ruchu na Novohradsku, nìkdy se pøeli o to, co a jak lze uskuteènit, na jakou podporu rozvoje máme kapacity i prostor, kdo v echno by se mìl èi mohl podílet na zkvalitnìní
http://mas.sdruzeniruze.cz
mù e dotace èinit a 90% celkových zpùsobilých nákladù projektu. Dosud byly podpoøeny projekty Dokonèení soft balového areálu v Ledenicích , Více úèelové antukové høi tì ve Slavèi , Vybudování dìtského høi tì Na ku elnì v Jílovicích a Høi tì pro mláde v Mlado ovicích v celkové hodnotì dotace 1 840 620 Kè.
Fotbalový tým FC Mlado ovice
V souèasné dobì je projekt ji pøed ukon èením a obec Mlado ovice vìøí, e høi tì bude hodnì u íváno nejen místními ob èany, ale i zájemci z okolních obcí a osad, kde fotbalové høi tì není k dispozici. Jiøí Podolák starosta obce Mlado ovice
Exkurze do turistického reginonu Posázaví
Semináø o prùvodcovské èinnosti
slu eb cestovního ruchu. A také v èem a proè dál spolupracovat a co konkrétního v turistické nabídce udìlat v nejbli ím období. Nápadù je hodnì, tak u jenom staèí posbírat odvahu a energii a zaèít je realizovat. Kvìta Jarolímková KIC Nové Hrady
Jedním z cílù Stra tegie na í Místní akèní skupiny na rozvoj mi kroregionu Sdru ení Rù e je podpora míst ních zdrojù. Za místní zdroj mù eme pova ovat jednak pøírodní a lidské zdroje (místní výrobce, zamìstnance), ale také odpad, který byl v na em regionu vyprodukován. Ve vyhazovaném odpadu se nachází velké
mno ství materiálù surovin, které je mo né vyu ít pøi výrobì dal ích produktù. Nauèili jsme sei tøídit odpad na základní suroviny, papír, sklo a plast. Vytøídit z odpadu je v ak mo né mnohem více surovin, napø. kovy ( elezo, mìï hliník) a bio odpady (zbytky rostlin). Co ale s vytøídìným odpadem? Proè tedy nevyu ít vzniklé odpady, nepojmout je jako surovinu a nepodpoøit vznik nových podnikù, které budou tuto surovinu zpracovávat. V dy zpracování odpadu má
hned tøi výhody sní í se mno ství odpadù ukládáných na skládku, vyu ijeme odpad jako surovinu pro dal í výrobu a vytvoøíme pracovní místa pro lidi z na eho regionu. Rozhodli jsme se tedy vyhledat v na em mikroregionu podniky, èi organizace i fyzické osoby, které se rozhodli odpad jako surovinu pojmout. Nejprve v ak trocha informací o mo nostech tøídìní odpadu v na em regionu.
Sbìrný, nebo také "recyklaèní" dvùr je místo, kde mù ete odevzdat odpady, které se nevejdou do bì ných kontejnerù. Ka dý dvùr má svého správce a ten vám poradí, do kterého kontejneru mù ete odlo it odpady, které jste pøinesli, nebo pøivezli. Dvory mají stanovenu provozní dobu i vymezené druhy sbíraných odpadù v e zjistíte pøímo na vratech do dvora, nebo se mù ete zeptat na va em obecním èi mìstském úøadì, popø. u firmy, která u vás svá í odpady. Na sbìrný dvùr mù ete odvá et vìt inou tyto druhy odpadù: · elezný rot, hliníkové pøedmìty, barevné kovy, plechovky, hrnce apod. · starý nábytek (køes la, idle, skøínì, válendy apod.), podla
hové krytiny, umyvadla, toalety, nefunkèní sporáky, praèky · televize, rádia, po èítaèe, mikrovlnné trouby, lednièky apod. · cihly a beton z drobných rekonstrukcí v bytì · jsou sbírány na dvorech vybavených speciálními ekosklady. Je to vlastnì taková budka s nádobami a dvojitou podlahou to proto, aby nebezpeèné látky nemohly uniknout. Mezi nejèastìj í druhy nebezpeèných odpadù patøí: léky, záøivky, výbojky, akumulátory, galvanické èlánky (baterky), lednièky mraznièky, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi zneèi tìné atd.
Ka dý z nás vyhodí za rok a 350 kg odpadù. Pokud v ak odpady u doma tøídíte a dáváte je do barevných kon tejnerù, umo níte tak recyklaci více ne tøetiny tohoto mno ství. Za rok tak mù ete vytøídit na jednu osobu a papíru, plastù a skla. Odpa dy, které vhodíte do barevného kontej neru jsou odvá eny na dotøiïovací linku. Slisovaný sbìrový poslou í k výrobì nového papíru, stejnì jako kdy se vyrábí ze døeva, pøidává se do smìsi na výrobu papíru. Papír je mo né takto recyklovat asi pìtkrát a sedmkrát (novinový papír, se ity, lepenkové krabice, obaly na vajíè ka, toaletní papír apod.). Smìs z barevného nebo èirého se odvá í ke zpracování do skláren. Upra vená smìs ze støepù se pøidá do výchozí smìsi k výrobì nového skla. U etøí se pøi tom jak energie, tak i mno ství primárních surovin, pøièem sklo se dá takto pou ívat vlastnì donekoneèna. , které jste odhodili do lutých I kontejnerù, se dotøiïují na dotøiïovací lince. Z PET láhví se vyrábìjí vlákna, která se pou ívají jako výplò zimních bund a spacákù nebo se pøidávají do tzv. zátì ových kobercù. Z fólií (sáèkù a ta ek) lze vyrábìt fólie a rùzné pytle, napø. na odpa dy. Pìnový polystyren slou í k výrobì speciálních cihel. Ze smìsi plastù lze vyrá bìt odpadkové ko e, zahradní nábytek, zatravòovací dla bu, protihlukové stìny u dálnic apod. se pøetavují (1700°C), èím zhoøí zbytky pùvodního obsahu. Z nìkterých plechovek tak vznikne znovu stejný výrobek, nebo tøeba rùzné odlitky, tyèe a desky. Informace pou ity z www.ekokom.cz
Mapa sbìrný dvorù v mikroregionu Sdru ení Rù e:
Fr. Hacker, Nábøe í Svat. Èecha 859 tel.: 386 301 453, 602 974 464 Otvírací doba: Po, Stø 17.00 19.00 Út, Èt 16.00 18.00 Pá 15.00 18.00 So 08.00 12.00
ul. 5. kvìtna, tel.:38798181, Roman Vávra Otvírací doba: Po 15.00 19.00 So 08.00 11.00 (pouze první sobotu v mìsíci)
Tovární ulice Otvírací doba: ÈT 15 17 SO 09 11
Nové Hrady, Ji ní mìsto tel. 777 883 510, Pavel Vochozka, A.S.A. Otvírací doba: Stø, Ne 14.00 17.00
V novì postaveném "Dopravním, sklado vacím a tøídícím støedisku spoleènosti Marius Pedersen a.s. Rù ov" zahájí od 1.11.2009 provoz nová dotøiïovací linka na zpracování separovaných slo ek komunálního odpadu. Tato tøídící linka bude svou kapacitou zatím asi nejvìt í v Jihoèeském kraji. Pøedpokládá se, e na uvedené tøídící lince bude mo né dotøi ïovat základní vyseparované slo ky ko munálního odpadu tj. papír, PET lahve, folie, popø. nápojový karton a dal í slo ky dle mo nosti zaji tìní odbytu. Po ukonèení zku ebního provozu bude svoz separo vaných slo ek komunálního odpadu z re gionu Sdru ení Rù e navá en do na eho
nového zaøízení (dotøiïovací linka) k dal ímu dotøídìní a následnému vyu ití. V na em mikroregionu Sdru ení Rù e bylo za období od 1. ledna 2009 do 30. záøí 2009 svezeno 228,12t papíru 90,01t PET lahví, 172,10t skla. Mno ství separovaného odpadu je závislé jednak na tøídìní odpadù od obèanù do separaèních nádob, mù e se tedy mírnì navy ovat, ale i sni ovat a to v závislosti na míøe odpovìdnosti ka dého obèana. V souèasné dobì tvoøí podíl vyu itelných (vytøídìných) slo ek ze separaèních nádob v prùmìru okolo 5060%. Vlivù ovlivòujících mno ství a kvalitu vytøídìných slo ek komunálního odpadu ze separaèních nádob mù e být mnoho.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Kromì vý e uvedené míry odpovìdnosti obèanù, mù e mít vliv roèní období, oblasti turismu, mno ství a dostupnost separovaných nádob pro obèany atd. Vìøíme, e nová technologie (dotøiïovací linka) umo ní vrátit èistou surovinu k dal ímu vyu ití, sní í se objem komunálního odpadu, který by v opaèném pøípadì skonèil na skládce komunálního odpadu. Tøídìní èásteènì sní í ekono mické náklady a ekologickou zátì pro obce. S novými technologiemi vzniká i nový pohled na nakládání s odpady. Stanislav Tischler oblastní mana er Marius Pedersen a.s.
Obec Horní Stropnice má zájem na øe ení problému nakládání s odpady. Vybudování komunitní kompostárny a sbìrného dvora v obci sní í objem netøídìného komunálního odpadu obce a souèasnì umo ní vyu ití biologického odpadu pro kultivaci zelených ploch v majetku obce a jejích osad. Biologický odpad (vìtve, tráva, listí, apod.) není v souèasnosti nijak vyu íván a obyvatelé obce a jejích pøilehlých osad pou ívají vlastní biologický odpad na domácí kompostování, nebo je zcela nevhodnì pøidáván do smìsného komunálního odpadu a následnì ukládán na skládku. Prùmìrná hodnota podílu biologického odpadu ve smìsném komunálním odpadu pøedstavuje 40% objemu. Malá komunitní kompostárna v Horní Stropnici bude slou it pro bioodpady produkované v obci a v jejích pøi dru ených osadách. V novì vybudované kompostárnì bude od veøejnosti a z ú dr by veøejné zelenì pøijímána pouze tráva, listí, døevní odpad, zbytky ovoce apod. Kapacita plochy bude èinit maxi málnì 150 t bioodpadu za rok, co v pøe poètu na jednotlivé druhy biologického odpadu pøedstavuje 37t døevní tìpky, 15t listí z údr by obce, 60t travní hmoty z údr by obce a zbylý podíl bude pøed stavovat biologický odpad od obèanù
V kvìtnu leto ního roku probìhla kolaudace Závodu na recyklaci ojetých pneumatik Borovany. Vybudování tohoto závodu bylo podpoøeno v Operaèním programu ivotní prostøedí èástkou cca 50 miliónù korun na technologická zaøízení, co pøedstavuje pøibli nì jednu ètvrtinu celkových nákladù projektu. Jak mi prozradila Ing. Zdeòka Housková, jednatelka firmy Bonus s.r.o., provo zovatele závodu, nový závod s nejmo dernìj ím technickým vybavením v ÈR bude mít zpracovatelskou kapacitu cca 15000t roènì (roèní produkce ojetých pneumatik v Jihoèeském kraji èiní 18 500 t). Pneumatiky jsou zpracovávány mechanicky, drceny na granulát o veliko sti zrna cca 34 mm. Z nadrcených pneumatik se magnety vytøídí elezo, které je odvá eno do sbìrny surovin. Vzniklá dr (pry ový granulát) se dále vyu ívá pro výrobu mnoha dal ích pro duktù. Výrobky z granulátu se pou ívají ve stavebnictví (napø. protihlukové a antivibraèní desky, tlumicí èleny na
(tráva, ovoce, døevní odpad). Kom postárna nebude zpracovávat kuchyòské zbytky, vedlej í ivoèi né produkty a kaly z èistièky odpadních vod. Pøíjem bioodpadu a následné odebírání kompostu bude bezplatné v rámci veøejné slu by obce svým obèanùm. Plánovaný sbìrný dvùr odpadu bude soustøeïovat separovaný, nebezpeèný a velkoobjemový odpad k následnému pøevozu ke zpracování. Výhoda provozu sbìrného dvora pøímo v obci je zøejmá lep í dosahované výsledky v tøídìní
Pøíklad obdobné zahranièní faremní kompopostárny
odpadù, vy í vyu ití tøídìných odpadù, pozitivní socioekonomické dopady na celou obec. Mno ství separovaného odpadu od obyvatel se bude pravdìpodobnì vlivem zvý ené infor maèní kampanì související s reali zací projektu zvy ovat, èemu odpovídá i dimenze sbìrného dvora. Do sbìrného dvora bude mo né odevzdat papír, plasty, sklo, kovový odpad, pneumatiky a nebezpeèný odpad (napø. záøivky, barvy a lepidla, motorové a jiné oleje, baterie a akumulátory a lednice). Celkový objem zde sebraných odpadù za rok bude dle tìchto pøedpokladù cca 137t, obrátkovost se u vìt iny odpadù pøedpokládá 1 mìsíc, tedy mìsíèní dimenze sbìrného dvora bude cca 37t, vzhledem k sezónním výkyvùm cca 60t. Kompostárna i sbìrný dvùr budou umístìny za skladovací halou na palivo ( tìpku) nové obecní sportovní haly, mezi touto halou, a areálem zemìdìlského podniku. Projekt je ji pøipraven a bude v pøí tím roce podán do Operaèního programu ivotní prostøedí (osa 4 Zkvalitnìní nakládání s odpady a odstraòování starých ekologických zátì í). Ing. Josef Urban BIOPROFIT s.r.o.
Staré ojeté pneumatiky jako surovina?
pra ce a obrubníky) nebo na povrchy sportovi a dìtských høi . Èást produkce gumového granulátu (cca 2000 t) bude zpracováno na pry ové desky ve vlastní finalizaèní lince, zbytek produkce je urèen pro dal í zpracovatelské kapacity v ÈR a zahranièí. Velkým pøínosem závodu je i vytvoøení nových pracovních míst. V souèasné dobì zamìstnáváme 20 zamìstnancù, z nich vìt ina je z tohoto regionu. Nyní závod pracuje ve dvousmìnném provozu a pøi pravuje se trojsmìnný provoz, pøièem poèet pracovníkù vzroste na 30", uvedla paní Ing. Housková. Technologické zaøízení pro novì budovaný závod je spolufinancováno Evropskou unií Fondem soudr nosti a Státním fondem
Pneumatiky jsou mechanicky drceny
http://mas.sdruzeniruze.cz
Ze starých pneumatik je mo né vyrobit napøíklad povrchy pro dìtská høi tì
ivotního prostøedí ÈR v rámci Operaèního programu ivotní prostøedí. Helena Kujanová MAS Sdru ení Rù e
S otázkou, jak nalo it se surovou vlnou z ostøíhaných oveèek, se potýkají snad v ichni chovatelé v na í zemi. Ovce se prostì støíhat musí, ale málokdo vlnu vykupuje, a to je tì za nevelký peníz. Pro textilní prùmysl má toti význam nákup vlny jedné kvality v tunách, co znamená, e tuzemská rùznorodost plemen i kvality vlny spolu s men ími chovy tì ko konkuruje napø. australským èi novo zélandským dovozcùm.
Støíhání ovce neelektrickými nù kami
Nicménì je tu mo nost zpracovávat vlnu po domácku . Mù eme ji spøádat èi filcovat, barvit, a pak z ní nìco uplést, uháèkovat, utkat èi u ít. Nejdøíve ze v eho je v ak tøeba vlnu vyprat to se ostøíhané rouno pøebere, hodnì zneèi tìné, zacuchané a slepené èásti oddìlíme, a pou itelnou vlnu namo èíme do vody pokojové teploty, nejlépe
Pøevá nì se zabýváme výrobou tkaných kobercù, buï hladkých z úpletù, které získáváme v Písku, "chlupatých" z oøezù z Fezka Strakonice nebo tenèích bavlnìných z Milety z Hoøic v Podkrkon í. Bohu el nìkteré z tradièních provozù utlumují výrobu a tak je stále tì í sehnat pestrou kálu materiálu. Utkat koberec obná í nejdøív rozmotat velké pytle s oøezem, roztøídit barvy, smotat klubka (s tím nám
Tkaní na tkacím stavu
pøes noc. Nepøidáváme mýdlo, to vlnìným vláknùm neprospívá. Docela dobøe poslou í èistá voda, pøíp. pøípravek na praní vlny èi ampon. Pak vlnu jen jemnì promaèkáme, aby nám nezplstnatìla, a vy dímáme (nejlépe v praèce, v povlaku od pol táøe èi sí ovaném pytli). Potom proces opakujeme je tì asi tøikrát, dokud nezùstává èistá voda. Vlnu su íme rozlo enou, nejlépe ve stínu. Dále pøijde na øadu èesání, kterým se odstraní zbylé drobné neèistoty a vlákna se srovnají k tomu nám poslou í krample (èi té kracle nebo krachle), které pøipomínají velké kartáèe na èesání psù a pou ívají se v páru. Pøi vìt ím mno ství vlny usnadní práci bubnová èesaèka. (pomìrnì èistou surovou vlnu lze spøádat rovnou, bez praní, pouze naèechranou rukama vypere se a hotová pøíze). Naèesaná vlna je pøipravená k pøedení. V minulosti se k tomuto úèelu po dlouhou dobu pou ívalo vøetánko. Kolovrátky, jak je známe dnes, se zaèaly objevovat a v 15. a 16. století. Pøi pøedení se naèesaná vlákna vlny zakrucují jedním smìrem (podle toho, na kterou stranu se toèí kolo kolovrátku) a tak vzniká pøíze, která se navíjí na pulku. Abychom v ak vlnu mohli pou ít napø. na pletení, je tøeba vzít dvì nebo tøi pulky èi klubíèka jednoduché pøíze, a skát je dohromady tedy sepøíst, nyní se ov em kolo kolovrátku musí toèit na opaènou stranu ne pøedtím. Hotová pøíze se smotá do klubíèka, nebo ji namotáme na motovidlo a vzniknou nám pøadena vhodná pro praní a barvení. Vlnu v ak mù eme také filcovat. Filcování za mokra je proces, kdy se pùsobením tlaku, mýdla, pøíp. náhlého støídání teplé a studené vody vlákna vlny do sebe za modrchají a vytvoøí pevnou, netøepící se látku filc. Nejèastìji se filcuje na formì (boty, klobouky, ta ky): forma se obalí nìkolika vrstvami naèesané vlny,
pomáhají i dobrovolníci) a pak teprve pøijde na øadu samotná práce za tkalcovským stavem. Vyrábíme koberce, které mají výhodu snadné údr by jednodu e se dají vyklepat nebo vyprat v bì né praèce (doporuèujeme do 40° C). Mimo kobercù, ta ek, prostírání a jiných ruènì tkaných výrobkù novì také ijeme ze zbytkù látek ze icích dílen v Trhových Svinech. Vznikají tak chòapky, zástìry, ta ky, prostírky a mnoho jiných pøevá nì praktických výrobkù. Také nesmíme zapomenout na trochu okrajovou èinnost, která ale také souvisí se zpracováním odpadového textilu. Jsou to panenky, které ijeme s dobrovolnicemi pro organizaci UNICEF. Vyu íváme na nì odstøi ky z TIPu a na výplò rouno z Doppleru. Není to ka dodenní práce, ale vzhledem k tomu, e u máme se v emi zúèastnìnými enami na kontì víc ne stovku panenek, jistì by tato aktivita nemìla být opomenuta. A e nemusí pøi zpracování hadøíkù jít jen o vìci praktické, dokazuje i ná leto ní
http://mas.sdruzeniruze.cz
vlákna ka dé vrstvy by mìly být køí em pøes sebe (jedna vrstva vodorovnì, druhá svisle). Pak se vlna namoèí mýdlovou vodou, a zlehka se zaène hladit (díky mýdlu to i hezky klou e), postupnì se na tlaku pøidává a v posledních fázích se výrobek vylo enì drhne (napø. na val e). Pøitom se musí hlídat, aby se nìkde vrstvy nerozjely a neudìlala se díra. Je to práce pomìrnì fyzicky nároèná, ale povedený výrobek za tu námahu stojí. Filcování jehlou za sucha je jednodu í a slou í pøedev ím k výrobì drobnìj ích vìci (figurky, ozdoby). O modrchání se postarají drobné záøezy na speciální jehle, kterou se opakovanì píchá do chuchvalce vlny (jako podlo ka slou í molitan). Pøedev ím tady se pou ívá barvená vlna, a to a pøírodnì, nebo potravináøskými èi speciálními barvami.
Kurz zpravování ovèí vlny
Pokud vám vý e popsané øádky pøipadnou pøíli teoretické, mù ete si v e vyzkou et prakticky napø. na kurzu zpracování ovèí vlny, který poøádá èeskobudìjovická Rosa, o.p.s. (www.rosacb.cz). Pøíjemné naladìní na ovèí vlnu pøeje Adéla Chadimová RC Ledòáèek, Ledenice
Panenky pro UNICEF z látkových odstøi kù
kalendáø, který je vytvoøen technikou textilních kolá í. Ji teï je zøejmé, e opìt pùjde o pùvabné dílko, které se mù e smìle zapsat do dal ího roèníku celostátní soutì e "O kalendáø roku 2010". Eva Chadtová Nazaret, Borovany
Advent zaèíná 4. nedìli pøed tìdrým dnem. Ètyøi nedìle, které do Vánoc probìhnou, se oznaèují jako elezná, bronzová, støíbrná a zlatá. Ne pøíli starým zvykem, který je ale stále populárnìj í, je zapalování svíèek na
Svátek svatého Ondøeje (30. listopadu) je ve znamení pøedpovídání budoucnosti. Sv. Ondøej je patronem nevìst, proto vìt ina zvykù byla urèena k tomu, aby dívky zjistily, zda se vdají, nebo zatím zùstanou bez enicha házelo se pantoflí, lilo se olovo nebo dívky klepaly na kurník. Ozval li se kohout, byly brzy vdavky, ozvalali se slepice, musela si dívka je tì poèkat. Nebo se také vì tilo pomocí ètyø hrníèkù, pod které se vlo ily ètyøi vìci prstýnek (svatba), chléb (bohatá úroda), høeben (nemoc) a hlínu (ne tìstí). Dal ím svátkem v prùbìhu adventu byl svátek svaté Barbory. V tento den se øezaly tøe òové vìtvièky ( barborky ) na výzdobu svìtnice a na vì tìní, zda se dívka vdá. Po domech také chodily Barborky zahalené do bílých prostìradel èi atù se závojem pøes oblièej. V jedné ruce mìly ko ík s ovocem a sladkostmi, v druhé mìly metlu, kterou hrozily zlobivým dìtem. Svùj pøíchod nìkdy ohla ovaly zvonkem, tluèením na okno nebo jen ti e vstoupily a køes ansky pozdravily. Zazpívaly píseò o svaté Barboøe, pøípadnì se s rodinou pomodlily a pokraèovaly k sousedùm. Svátek sv. Mikulá e se døíve slavil podobnì jako dnes, ale prùvody ma kar byly daleko poèetnìj í. My jsme zvyklí, e Mikulá pøichází s andìlem a s jedním, èi dvìma èerty. Ve støedovìku mìl prùvod
adventním vìnci. Letos první svíèku zapálíme 29. listopadu, kdy je první adventní nedìle. Doba adventu byla obdobím pøíprav na vánoèní svátky a pùstu. Døíve pro prosté lidi na venkovì advent znamenal konec podzimních sklizòových prací a pøípravu na zimu. V té dobì u museli mít hospodáøi v echno obilí pod støechou. Pøipravovaly se zásoby na zimu.
Hospodynì vaøily povidla, su ily vestky a køí aly. V té dobì platily pøísné postní zásady, støídmost v jídle a pití, vystøíhání se zábavy a tance a byla to doba zbo ného rozjímání. V dobì adventní se poøádaly èetné lidové obøady a dodr ovaly se dávné zvyky. Jaké zvyky jsou s Adventem spjaty a které jsou dodr ovány v na em regionu dodnes?
a ètyøicet ma kar a takovéto procesí chodilo od domu k domu. V dobì svátku se konaly velké mikulá ské trhy. Na nich se prodával perník, peèivo, rùzné figurky, napøíklad èerti zhotovení ze su ených vestek.
to pochopitelnì moc nezamlouvalo a tak jim rodièe slibovali, e budouli se celý den postit, uvidí veèer zlaté prasátko . Nìkde také chodila Perchta . Byl to obvykle nìjaký mu v bílém prostìradle nebo v enských atech. Jezdil na koni vyrobeném z døevìných vidlí, na nich byla upevnìna maska koòské hlavy vycpaná hrachovinou, místo u í byly dvì husí peroutky. Perchta stra ila dìti, které se nepostily, e jim rozpáøe bøicho. K tomuto úèelu nosila veliký døevìný nù se pièkou natøenou èervenou barvou pøipomínající krev. Na tìdrý den se døíve koledovalo. Jako koledníci chodívali vìt inou pastýøi nebo ponocní. Adventní pùst konèil s východem první hvìzdy. Pak celá rodina usedala ke slavnostní veèeøi, posadit se v ak smìla, a hospodynì oznámila, e má v e pøipraveno. Lidé vìøili, e poèet stolovníkù nesmí být lichý, proto pøedem zvali hosty, aby se tomuto nebezpeèí vyhnuli. Veèeøe mìla obvykle nìkolik chodù: objevoval se kuba, muzika, pukance s mákem a medem, hrachová nebo èoèková polévka, hubník atd. Ryba se jedla málokdy, proto e døíve byla na stole daleko èastìji a byla pova ována za postní jídlo. Po veèeøi byla koneènì nadílka. Po ní se rozkrajovala jablka, lilo se olovo, pou tìly se skoøápky na vodu.
Na svátek svatého Ambro e se mu ze vsi pøestrojil za sv. Ambro e. Na sobì mìl bílou ko ili, hlavu zakryl pièatou èernou èepicí se závojem pøes oblièej, v ruce dr el dlouhé proutìné ko tì polepené papírem. Za soumraku se vesnické dìti shromá dily u kostela a pokøikovaly na nìj. Amro je honil a hrozil jim výpraskem. Obèas utrousil z uzlíku cukrovinky, které dìti opatrnì sbíraly ze zemì, aby je Ambro nechytil. na chodívaly Lucii svatou Na èeskobudìjovicku Lucky obleèené do v bílých plá ù, s oblièejem zakrytým døevìnou maskou polepenou papírem, podobnou velkému èapímu zobáku, jím se dalo klapat. Zabouchaly na dveøe domu, ve ly do svìtnice a zvý enými hlasy proná ely: Jdu, jdu, noci upiju! Ani by provádìly cokoli jiného, zase odcházely. Tento den byl pøísný zákaz pøíst.
tìdrý den se døíve slavíval ponìkud Helena Kujanová jinak, ne jej slaví vìt ina z nás. tìdrý MAS Sdru ení Rù e den byl dnem pøísného pùstu, celý den se nesmìlo vzít do úst ani sousto, dokonce V textu bylo vyu ito podkladù z výukového ani dìti nesmìly mlsat cukroví. Dìtem se prgramu pro koly Centra ekolgické a globální výchovy Cassiopeia z Èeských Budìjovic
Dne 28.11 od 19,00 hodin bude v Jílovicích na návsi slavnostní rozsvícení vánoèního stromu. Je to událost, pøi které se schází doslova celá vesnice. V ichni pøíchozí se mohou zahøát voòavým vánoèním punèem nebo èajem. Bude opìt adventní trh výrobkù dìtí a maminek.
Základní a mateøská kola pøipomene staré adventní a vánoèní zvyky a na závìr se urèitì dostaví Vánoèní po ák , který si vyzvedne dìtské dopisy pro Je í ka. Na této akci také podílí Obecní úøad Jílovice, kulturní komise a KMC Jílovice. Pøijïte se podívat na ná døevìný Betlém nebo si jen tak zazpívat vánoèní koledy.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Zpívání u Vánoèního stromu a rozsvícení první adventní svíèky se v Nových Hra dech koná v nedìli 29. listopadu. Touto tradièní akcí tak zahajují spoleènì malí i velcí novohrad tí obyvatelé adventní a pøedvánoèní èas.
Rozsvícení vánoèní stromu v Borovanech
V nedìli v 17 hodin bude ve stejný èas rozsícen vánoèní strom na Srubci a v Borovanech. Na Srubci bude akce doplnìna hu debním programem. V Borovanech se tentokrát s krátkým programem pøedstaví áci místní zá kladní umìlecké koly. Pro dìtská pøání pøijede opìt Je í kùv po ák. Budouli pøáníèka v ofrankované obálce s uvedenou adresou, pøijdou dìtem pøání zpìt s razítkem Je í ko vy po ty z Bo ího Daru. Od 16 hodin bude pøed pøístavbou radnice obèer stvení a malý adventní jarmark.
Vánoèní strom na Srubci
Základní kola v Bene ovì nad Èernou pøipravuje na na námìstí od 16.00 adventní trhy. Následné stavìní Betlému a rozsvìcení stromeèku poøádá obec Bene ov nad Èernou.
V pátek se v Horní Stropnici bude konat od 17.00 hodin mikulá ská besídka pro dìti v sále Stropnické hospody. V 19.00 bude slavnostnì rozsvícen vánoèní strom, kde vystoupí místní dìtský pìvecký sbor SLUNÍÈKO , pod vedením Mgr. Víta Golombka.
V sobotu , ale a v 19.00 pøijde Mikulá také do Bene ova nad Èernou. Akci poøádají místní dobrovolní hasièi. Kdo se nebojí mù e si nechat zvá it vlastní skutky, aby vìdìl, zda má co napravovat.
V sobotu
se v 17 hodin otevøe zámku a Podzámèí se promìní v , kde budou opìt prohlídky s èertovským doprovodem. V ten samý den a ve stejnou dobu pøijde Mikulá také do Ledenic. Sebou bude mít dárky a andìlskou dru inu, vrchního pekelníka s èertovskou cháskou a ïábelskými buøty z èertovského v kotle.
Adventní trhy mají Nových Hradech nìkolikaletou tradici, a to díky Klá teru, který poøádá na druhou adventní nedìli ( ) dobroèinné adventní trhy ve svých prostorách. Na Adventních trzích si mù ete nejen nakoupit vánoèní dárky, ale také nìco svého vyrobit. Tradièní trh pak lze nav tívit na novohradském námìstí nebo v Ko elu nì, kde je ke koupi zbo í dárkové a vánoèní.
Tradièní Vánoèní zpívání poøádá flétnový soubor Sedmikráska v 16.30 v kostele svatého Jakuba Star ího v Bene ovì nad Èernou.
Tradièní se odehraje v sobotu 19.prosince 2009 v prostoru zámecké zahrady u Podzámèí v Borovanech.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Jako ka dý rok se obyvatelé Ledenic a pøipojených osad sejdou na tìdrý den pøed pùlnoèní m í u vánoè ního stromu na námìstí a zazpívají si spoleènì s enským pìveckým sborem Ledenice pod vedením ing. Korèáka vánoèní koledy.
Program Zelená úsporám je vyhlá en Ministerstvem ivotního prostøedí ÈR a jeho financování a øízení je zaji ováno Státním fondem ivotního prostøedí Èeské republiky (SF P ÈR). Cílem programu je
podpoøit vybraná opatøení úspor energie a vyu ití obnovitelných zdrojù energie, která povedou k výraznému sní ení emisí oxidu uhlièitého a emisí dal ích zneèi ujících látek v oblasti bydlení.
Nový program Státního fondu ivotního prostøedí nese název Zelená úsporám. Program podporuje vytápìní a ohøev vody s vyu itím obnovitelných zdrojù energie, ale zejména investice do zateplení domu a to jak pøi jeho rekonstrukci, tak nové výstavbì (nízkoenergické a pasivní do my). Domy to mohou být rodinné, ale i bytové a po poslední aktualizaci programu i domy panelové. Pøi investici do zateplení domu u není nutné dodr et pùvodní podmínku kombinace minimálnì tøí z pìti doporuèených opatøení (výmìna oken, zateplení zdí, stropu, podlahy, zdroj tepla na OZE), je v ak tøeba v dy dosáhnout úspor minimálnì 20% energie oproti stávajícímu stavu. Zjednodu enì øeèeno, vý e dotace se odvíjí od míry úspor. Èím více zateplíte, tím více dostanete. J Dotaci je mo né získat také na výmìnu tepelného zdroje (kotle na fosilní paliva a elektrické vytápìní) za kotel na biomasu nebo za tepelné èerpadlo, popøípadì za vyu ití solárních kolektorù na pøitápìní nebo ohøev u itkové vody. Potøebné práce musí v dy provádìt od borný (schválený) dodavatel a je tøeba
vyu ívat pouze schválené výrobky a tech nologie. Jejich kompletní seznam (tzv. SOD), èítající mnoho stovek a tisíc firem a dodavatelù), je uveøejnìn na www.zelenausporam.cz. ádat o dotaci je mo no pøed realizací opatøení nebo i zpìtnì (maximálnì k 22.4.2009). O podporu ádá vlastník nebo stavebník nemovitosti, tedy fyzické osoby, ale i spoleèenství vlastníkù, bytová dru stva, obce i podnikatelské subjekty. ádosti o dotaci se pøijímají v Èeských Budìjovicích na pracovi ti SF P, nebo u poboèek Èeské spoøitelny i jiných ban kovních institucí. V jednodu ím pøípadì (výmìna kotle apod.), mù e adatel ádost vyplnit sám, v pøípadì zateplení musí dodat projekt s výpoètem energe tických úspor. Zde je tøeba se obrátit na odborného (akreditovaného) poradce. Tìch je ov em podle zveøejnìného seznamu v na em kraji jako afránu. Po tøebné výpoèty a projekt Vám doká e udìlat celá øada èeskobudìjovických firem (napø. Ekowatt, Enery Centre, Eco consoulting) a jistì i dal í projekèní firmy. Zpracování projektu je díky dotaci SF P zdarma.
Dotaèní program je urèen také na zateplení a ekologické vytápìní bytových domù
Zamìøení programu vy aduje vyu ití takových materiálù, výrobkù a zaøízení a zároveò poskytovaných slu eb, které zajistí dosa ení cílù programu a environmentálních pøínosù pro spoleènost a zároveò budou zárukou kvality pro realizátory projektù. Proto je mo né z programu podpoøit pouze výrobky,
zaøízení a technologie uvedené a v slu by firem uvedených v . Oba seznamy jsou otevøené pro v echny dodavatele a výrobky, které splní pøedem stanovené podmínky programu. Zápis do seznamù není zpoplatnìn.
V platném Seznamu odborných doda vatelù jsme na li nìkolik dodavatelù i z na eho regionu. Doufáme, e jejich poèet bude narùstat. Zelená úsporám je nejen pøíle itostí k úsporám výdajù na topení, ale i k uplatnìní ikovných øemeslníkù, tedy k podpoøe zamìstnanosti na ich lidí. Za kombinaci nìkterých opatøení je mo no získat bonus. Více informací na www.zelenausporam.cz
Zpráva pro dal í podnikatele! Seznamy odborných dodavatelù a doporuèených výrobkù jsou otevøené v em firmám, které splní pøedem stanovené podmínky programu. Zápis do seznamù není zpoplatnìn.
, Samota 850, 382 41 Kaplice, 420 603 544 049, www.alu.plast.cz , Tøeboò s.r.o,Vodárenské 1111, Tøeboò, 420 384 721 352, www.usveta.cz , Dukelská 145, 379 01 Tøeboò, 420 384 706 111, www.envi.cz , Domanín 4,379 01 Tøeboò, 420 777 336 664, www.disper.cz , Øímov 76, 675 22 Øímov, 420 737 523 567 , Todnì 18, 374 01 Trhové Sviny, 420 777 246 398 , Novohradská 226/II, Tøeboò, 420 384 701 448, www.lstb.cz , Okru ní 397, 373 12 Borovany, 420 602 494 135, ww.marbotim.cz , Ole nice 107, 373 31 OLE NICE, 420 386 324 987, www.nema.cz , U kolky 207, TøeboòBøilice, 420 602 586 384 , Linecká 377, 382 41 Kaplice, 420 380 311 206, www.oknotherm.cz , Loèenice 89, 37322 Loèenice, 420 602 496 118, , Vodárenská 1096/II, Tøeboò, 420 731 174 949 , Dukelská 145, 379 82 Tøeboò, 420 384 706 141, www.solarenvi.cz , Èeskobudìjovická 409, Kaplice, 420 380 311 036, www.strechypts.c , Sídli tì Míru 228, Nové Hrady , 420 602 146 658 , Meziøíèí 41, 382 41 Kaplice, 420 721 434 401, www.maposervis.cz Inzeráty posílejte na kujanova.h@centrum.cz, nebo volejte na 777 084 601. Pøí tí èíslo vyjde 20. února 2010, dal í 20. èervna 2010. Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. vlastní grafické zpracování (napø. jpg, pdf), pokud není vlastní grafické zpracování, prosíme o zaslání textu (pdf, doc) a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.) Do objednávky uveïte po adovaný rozmìr inzerátu, Va e IÈO a adresu, na kterou za leme fakturu a 1 výtisk zpravodaje.
. Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru ení Rù e za úèelem informování obyvatel a v ech subjektù regionu Sdru ení Rù e v nákladu 3 000 výtiskù. Zpravodaj je evidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò. MAS Sdru ení Rù e, i kovo námìstí 107, 373 12 Borovany Konktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz
http://mas.sdruzeniruze.cz