SUPEROBŘÍ KONTEJNEROVÉ LODĚ
TRANSPARENTNOST UHLÍKOVÉ STOPY
LOGISTICKÉ SPOLEČNOSTI A PRACOVNÍ MORÁLKA
SPOLEČNOST PANATTONI
TRANSPARENTNOST UHLÍKOVÉ STOPY
LOGISTICKÉ SPOLEČNOSTI A PRACOVNÍ MORÁLKA
SPOLEČNOST PANATTONI
V POSLEDNÍ DEKÁDĚ LOĎAŘSKÉ SPOLEČNOSTI
STAVĚJÍ STÁLE VĚTŠÍ KONTEJNEROVÉ LODĚ. JEJICH ROZMĚRY JSOU TAK GIGANTICKÉ, ŽE UŽ JE
MŮŽE ODBAVIT JEN HRSTKA NEJVĚTŠÍCH SVĚ-
TOVÝCH PŘÍSTAVŮ. PLAVBA TĚCHTO MONSTER
PŘINÁŠÍ ÚSPORU NÁKLADŮ A EKONOMICKÉ ZIS-
KY, ALE STEJNĚ TAK PŘEDSTAVUJE ZNAČNÝ PROBLÉM PRO LOGISTIKU A SVĚTOVOU EKONOMIKU.
V březnu oznámila čínská státní loďařská společnost HUDONG-ZHONGHUA
SHIPBUILDING , že předala společnosti
Mediterranean Shipping Company největší kontejnerovou loď na světě pojmenovanou MSC Tessa.
Tato megaloď se může pochlubit palubní
plochou odpovídající čtyřem fotbalovým
hřištím a najednou může přepravovat až 24 116 kontejnerů. S rozměry 400 m na délku a 61,5 m na šířku může MSC Tessa přepravit více než 240 000 tun nákladu.
Hranice velikosti kontejnerových lodí přitom zatím nenarazila na své technologické limity, pro loďařské společnosti není problém postavit ještě větší plavidla. Problém s obřími kontejnerovými loděmi je v tom, že vyžadují odpovídající přístavní zařízení.
Zajímavé je, že MSC Tessa je co do délky a šířky téměř totožná s řadou předchozích rekordmanů, počínaje kontejnerovou lodí Maersk Triple-E z roku 2011 a dále.
Přestože dokáže přepravit více kontejnerů než jakákoli předchozí loď, bude pravděpodobně následována MSC Irina nebo MSC Loreto, obě objednané stejným zákazníkem, které mohou přepravit ještě o několik set kontejnerů více. Otázkou je, kam se vlastně bude kontejnerová lodní doprava ubírat. Cesta stále větších lodí totiž možná není ta správná.
Obsloužit superobří kontejnerové lodě zvládne jen nevelký počet přístavů na světě. Například největší evropský přístav Rotterdam čelí už několik let stále se zvyšujícímu náporu lodí a kontejnerů.
Problémy jsou ale po celém světě.
„V Los Angeles je 79 lodí, které čekají až
45 dní na vplutí do přístavu,“ řekl v listopadu televizi CNBC analytik námořní přepravy Steve Ferreira.
Nápor kontejnerových lodí přišel s celosvětovou covidovou krizí. V té lidé na západě, uvěznění v různých lockdownech neměli možnost utrácet za služby, protože vše bylo zavřené, a tak nastal obrovský boom poptávky po zboží, které ale muselo být dopravováno loděmi.
Vše se koncentrovalo v několika málo přístavech, jako je právě Rotterdam, které byly beznadějně zavaleny kontejnery.
Kontejnery neproudí jen hotové výrobky a zboží, ale často pouze komponenty, které se používají k výrobě dalších produktů. Když ale kontejnery uvíznou v zácpě někde v Rotterdamu, dojde k tomu, že se kvůli tomu může zastavit i celý výrobní proces. K tomu došlo, když 400 metrů dlouhá kontejnerová loď Ever Given najela v Suezském průplavu na mělčinu a na týden ho zcela zablokovala.
V Suezu se kvůli tomu vytvořila obrovská fronta několika stovek lodí, které čekaly, až budou moci proplout dál.
Diktát rejdařských společností
Superobří kontejnerové lodě se začaly stavět až v poslední dekádě. Zdálo se to jako velmi dobré řešení. Jedna loď pojme víc kontejnerů, přitom posádka je stále stejně velká, náklady nijak dramaticky nerostou, zato objem přepraveného nákladu se může zněkolikanásobit.
Jenže v případě jakýchkoliv problémů a zdržení uvízne na moři násobně více nákladu, což je riziko, které se nyní ukazuje jako reálné.
Největší rejdařské společnosti vykazují rekordní zisky. Prostředí kontejnerové lodní dopravy je poměrně monopolní, trh si rozdělila necelá desítka velkých rejdařských
společností. Diktují si ceny i podmínky, protože vědí, že bez jejich lodí se zpřetrhají dodavatelské řetězce. Jenže ne každý
se chce tomuto diktátu podřídit.
Dračí lodě Amazonu
Společnost Amazon si již několik let v tichosti pronajímá soukromé nákladní lodě, vyrábí vlastní kontejnery, aby mohla lépe kontrolovat složitou cestu svého zboží.
Amazon se tak chce hlavně vyhnout dlouhým čekacím dobám na volné místo v docích v USA na Long Beach a v Los Angeles.
V roce 2017 začal Amazon v tichosti půso-
bit jako globální speditér prostřednictvím
čínské dceřiné společnosti, která pomáhá
přepravovat zboží přes oceán svým čínským prodejcům, kteří si platí účast v programu
Fulfilled by Amazon. Interně Amazon tento projekt nazval „Dračí loď“.
Amazon si také v Číně vyrábí vlastní nákladní kontejnery, kterých je jinak na trhu nedostatek. Jejich ceny prudce vzrostly
z necelých 2 000 dolarů před pandemií na dnešních až 20 000 dolarů.
Celé řešení má podle něj jednu velkou výhodu. „Když tyto kontejnery přivezou na americké území, jakmile je vyloží, hádejte, co udělají? Dostanou se k použití ve vnitrostátním systému a v železničním systému. Nemusí je vracet do Asie, jako to dělají všichni ostatní.“ V letošní sezóně si několik dalších velkých maloobchodních prodejců, jako je Walmart, Costco, Home Depot, Ikea a Target začali najímat vlastní menší kontejnerové lodě, aby obešly nejrušnější přístavy a dostaly své zboží dříve vyložené. Všechny tyto společnosti vidí, že cesta obřích kontejnerových lodí není do budoucna udržitelná a spoléhají na menší a flexibilnější plavidla. (tch)
Vyšší očekávání spotřebitelů a rostoucí tlak konkurence ohrožují
na zavedených trzích. Komplikovaná situace v mezinárodním obchodu prostředí méně předvídatelným. Díky inovativnímu přístupu spolu softwarovým řešením udržíme výhodu na vaší straně. Jsme tu, abychom umožnili efektivní řízení vašeho dodavatelského řetězce.
Udělejte první krok k detailnímu pohledu do vašeho supply chainu
vaše aktivity obchodu činí toto s flexibilním abychom vám chainu a zavolejte nám.
SPOTŘEBITELÉ, PARTNEŘI, ALE I INVESTOŘI DNES
SPOLEČNOSTI POSUZUJÍ I Z HLEDISKA SPOLEČENSKÉ ZODPOVĚDNOSTI A EKOLOGICKÉ UDRŽITELNOSTI, TEDY JAK PŘISPÍVAJÍ K OCHRANĚ KLIMATU. JEDNÍM ZE SLEDOVANÝCH PARAMETRŮ
JE UHLÍKOVÁ STOPA JEDNOTLIVÝCH PRODUKTŮ
I CELÉ FIRMY.
Uhlíková stopa je vyjádření dopadů činnosti podniku na životní prostředí v kontextu emisí, je tedy ekvivalentem objemu vyprodukovaných emisí CO2 při výrobě i logistice. Měří se jak přímé emise vznikající při aktivitách podniku, tak i emise nepřímé, vznikající mimo něj, například při výrobě energie pro podnik.
Od firem se samozřejmě neočekává nulová
uhlíková stopa, ale tzv. uhlíková neutralita. Té firmy dosahují doprovodnými činnostmi, jako je výsadba stromů, zavádění zdrojů obnovitelné energie a podobně.
z daňových příjmů ve výši přibližně
50 milionů liber získaných z této daně, které měly podnikům pomoci snížit náklady na energii, a kompenzovat tak dodatečné náklady na placení CCL.
V roce 2018 vyvinul Christoph Meinrenken z Columbia Climate School nástroj
nazvaný Carbon Catalogue, který pomáhá informovat o emisích uhlíku spojených s každou fází životního cyklu výrobku.
Tento bezplatný interaktivní nástroj pro vizualizaci dat zobrazuje uhlíkovou stopu
stovek komerčních a spotřebitelských
výrobků a umožňuje každému snadno
pochopit úroveň emisí uhlíku u výrobků každodenní potřeby.
Carbon Trust byl koncipován jako podnikatelská organizace financovaná z veřejných zdrojů a nezávislá na vládě, jejíž počáteční koncepce a řízení byly úzce konzultovány s podnikatelskou sférou.
Vysocí úředníci ze správních orgánů a ministerstva Spojeného království (ministerstvo životního prostředí, dopravy a regionů) zasedali v představenstvu trustu, kde většinu tvořili ředitelé z řad podnikatelského sektoru.
Hodnocením uhlíkové stopy se zabývá (i na českém trhu) mnoho certifikačních agentur, patrně nejznámější celosvětovou je britský Carbon Trust . Ten byl založen mezi lety 1999 a 2001 v rám -
ci vývoje poplatku za klimatické změny (CCL), který je dodnes platnou daní za spotřebu energie v podnicích. Fond
Carbon Trust byl původně financován
Nezisková organizace The Sustainability Consortium (TSC), která se zabývá zlep -
šováním udržitelnosti spotřebitelských výrobků, zjistila, že méně než pětina
z 1 700 respondentů uvedla, že má komplexní přehled o udržitelnosti svých dodavatelských řetězců. Více než polovina
uvedla, že není schopna určit problémy s udržitelností ve svých dodavatelských
řetězcích. Navíc ze společností, které vykazují své emise skleníkových plynů ne -
ziskové organizaci CDP, která podporuje zveřejňování údajů o dopadu na životní prostředí, pouze 25 % uvedlo, že zapojují své dodavatele do úsilí o snižování emisí.
„Dodavatelský řetězec typické společnosti vytváří mnohem větší sociální
a environmentální náklady než její vlastní provoz, neboť se podílí na více než 80 % emisí skleníkových plynů a na více než 90 % dopadů na ovzduší, půdu, vodu, biologickou rozmanitost a geologické zdroje. Spotřebitelské společnosti tak mohou tyto náklady výrazně snížit tím, že se zaměří na své dodavatelské řetězce,“ uvedla společnost McKinsey k tomuto tématu.
Existuje řada způsobů, jak může společnost snížit uhlíkovou stopu svého dodavatelského řetězce v rámci logistiky, od způsobu řízení přepravy a manipulace až po materiály, které používá na balení. Některé faktory, které je třeba zvážit, zahrnují:
chala certifikovat v roce 2021 agenturou Carbon Trust a označení je tak pro spotřebitele dostupné na balení. Kupující se tak může při nákupu výrobku rozhodovat i s přihlédnutím na jeho dopad na životní prostředí. Tento certifikát je nutné každé dva roky obnovovat, firmy se zavazují uhlí kovou stopu dále snižovat. SodaStream se zavázal, že sníží objem plastových lahví na jedno použití téměř do roku 2025 o 72 miliard kusů.
Z hlediska transparentnosti je třeba odlišovat dva různé údaje. Na prvním místě
CCF (Corporate Carbon Footprint), tedy
uhlíkovou stopu celé společnosti a dále
PCF (Product Carbon Footprint), coby uhlíkovou stopu konkrétního produktu.
Ta reprezentuje souhrn emisí vznikající během celého životního cyklu produktu, včetně logistiky podle metody Cradle-to -
-Gate (od váhy až po vrata závodu) a zbytek životního cyklu produktu. Kalkulace se ověřuje podle normy ISO 14067.
Logitech . Ta na svých stránkách uvádí:
Příkladem transparentnosti je společnost Soda-Stream . Svůj nejprodávanější výrobek (výrobník perlivé vody SPIRIT) ne -
„Jsme si vědomi naléhavé potřeby přijmout opatření v oblasti klimatu. Věříme, že díky naší otevřenosti a transparentnosti ohledně našeho dopadu můžeme přijímat lepší rozhodnutí o konceptech a podpořit spotřebitele při rozhodnutí o nákupu. Uhlíkovou stopu sdílíme viditelným způsobem a její dopad se snažíme všemi prostředky aktivně snížit.“ V praxi to pak znamená, že vybrané výrobky jsou označeny štítkem se dvěma údaji. První kvantifikuje podle vyjádření výrobce „uhlíkovou stopu celého životního cyklu produktu, od získávání surovin po vý -
robu, distribuci, použití spotřebitelem a konec životnosti“ , druhý pak sděluje, že „uhlíková stopa produktu byla prokazatelně kompenzována, čímž se stala uhlíkově neutrální“ .
Zákazníci, zejména na Západě, si dnes stále více uvědomují vhodnost snižování uhlíkové stopy své spotřeby. Kromě výběru výrobku s transparentně neutrálním klimatickým dopadem však mohou k ekologickému přínosu přispět na konci celého životního cyklu výrobku, a to zodpovědnou recyklací. (ov)
kapitál etní období na svých
zaměstnanců.
na zmírnění na Ukrajině. Plus. kapitál období na svých
stnanců.
VÝSLEDKY PRŮZKUMŮ UKAZUJÍ, ŽE TÉMĚŘ
POLOVINA EVROPSKÝCH FIREM MÁ OBAVY ZE
ZHORŠENÍ PLATEBNÍ MORÁLKY SVÝCH OBCHODNÍCH PARTNERŮ. S POZDNÍM SPLÁCENÍM FAK-
TUR MĚLO NEPŘÍJEMNOU ZKUŠENOST DOKONCE 85 PROCENT SPOLEČNOSTÍ. LETOS PO OSMI
LETECH DOCHÁZÍ K VÝRAZNÉMU ZHORŠENÍ SI-
TUACE, FIRMY NA PROPLACENÍ SVÝCH FAKTUR
ČEKAJÍ NEJDÉLE OD ROKU 2015. NEJHŮŘE JSOU
NA TOM SPOLEČNOSTI Z OBLASTI LOGISTIKY, SLUŽEB A LIDSKÝCH ZDROJŮ.
Na začátku loňského roku mnozí majitelé firem očekávali postupné zlepšování ekonomické situace, nicméně od ruského útoku na Ukrajinu se hospodářský útlum ještě prohloubil. Podle průzkumu Barometr platební morálky, který byl realizován mezi 1 300 podniky z České republiky, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Polska a Turecka, očekává 48 % oslovených firem v roce 2023 prodloužení průměrné doby splatnosti faktur.
„Řada firem v regionu se dokázala vyrovnat s dopady koronavirové pandemie a ustát i prudký růst cen energií. Nejistý výhled na vývoj ekonomiky v roce 2023 ale na trhu zvyšuje napětí a vzbuzuje obavy podniků, nakolik budou odběratelé schopni za dodané zboží a služby včas platit,“ uvedla Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius, která průzkum pravidelně provádí.
Z nich vyplývá, že téměř každá čtvrtá společnost očekává v příštích měsících zhoršení platební morálky.
Proplácení faktur
je nejhorší od roku 2015
Platební morálka firem v Evropě se letos po osmi letech zhoršila. Průzkum inkasní
agentury EOS KSI uvádí, že každá čtvrtá faktura je ve východní Evropě zaplacena pozdě nebo vůbec.
Zhoršení situace popisují i výsledky nedávného průzkumu společností Intrum Czech a Komory certifikovaných účetních. Podle něj se s pozdě zaplacenou fakturou setkalo dokonce 85 % firem.
Průměrná splatnost faktur se v Česku
Skeptickou náladu obchodních společností ukazují i výsledky ekonomického
průzkumu Asociace německých obchodních a průmyslových komor (DIHK).
dlouhodobě pohybuje okolo 52 dnů. Interní databáze platební instituce Roger však ukazuje, že poměrně často přesahuje i 60 dnů. „Firmy jsou v takovém případě nuceny čekat, než odběratel zaplatí, a to na úkor rozvoje a investic do dalších
zakázek,“ uvádí spoluzakladatel a CEO platební instituce Roger Adam Šoukal.
Navíc musí podnikatel měsíčně platit své náklady, jako je DPH, mzdy nebo materiál.
„S nejdelší splatností faktur se potýká
zejména oblast logistiky, služeb nebo odvětví lidských zdrojů,“ doplňuje. Výsledky průzkumu společnosti Intrum Czech ukazují, že polovina českých firem je na tom mnohem hůře než před pandemií.
ností a jen 13 % českých společností se soustředí na vymáhání pohledávek.
Dokonce čtyři z pěti firem z různých důvodů akceptují stále delší odklady splat-
„Mnohé společnosti s delší splatností faktur počítají a hledají řešení, aby neohrozily svou existenci. Jedna z možných variant je přizpůsobit tomu plánování a cashflow,“ radí Ondřej Stöhr, jednatel společnosti Conti RSC, největšího českého dopravce v silo cisternové dopravě.
4Trans
Logistické společnosti bojují s rostoucím zpožděním plateb
To, že si klienti logistických firem se zaplacením faktur dávají načas, potvrzují
údaje českého fintechu 4Trans.
Podle něj se doba splatnosti aktuálně pohybuje okolo 54 dnů. Zákazníci tak logistickým společnostem zaplatí průměrně s 12denním zpožděním. Podle údajů fintechu byla doba splatnosti před čtyřmi roky poloviční.
„Mnohem více jsou ohroženy menší a střední společnosti, kterým bezproblémové fungování komplikují i rostoucí náklady spojené s energetickou krizí. Když se jejich odběratelé s platbou faktury opozdí, nemohou čekat další dva týdny, jelikož musejí financovat svůj provoz,“ upřesňuje Jaroslav Ton, generální ředitel fintechu 4Trans.
Tím se mnoho logistických firem může poměrně snadno dostat do druhotné platební neschopnosti. Podle Ondřeje Stöhra je velmi důležitá pravidelná kontrola platební morálky klientů. „Pokud na nějakou nesrovnalost přijdeme, telefonicky na zpoždění platby upozorníme.
V drtivé většině případů se nám podaří problémy rychle vyřešit,“ vysvětluje Stöhr.
DEVELOPERSKÁ SPOLEČNOST PANATTONI VEDE
EVROPSKÝ ŽEBŘÍČEK TOP LOGISTIC DEVELOPERS 2020 –2022. PODLE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU
PROPERTYEU JE PANATTONI V POČTU PROJEKTŮ, V OBJEMU INVESTIC I V PODLAHOVÉ PLOŠE
VÝRAZNĚ PŘED OSTATNÍMI DEVELOPERSKÝMI
SPOLEČNOSTMI V CELÉ EVROPĚ.
Průmyslová a logistická infrastruktura, kterou v letech 2020 až 2022 v Evropě společnost Panattoni vybudovala, přesahuje pronajímatelnou plochu
8 000 000 m 2 . V současné době má
Panattoni v Evropě ve výstavbě dalších
119 projektů (s rozlohou přes 4 miliony m 2 ) v hodnotě dosahující téměř 5 miliard eur. Plocha budov, které společnost
Panattoni dosud postavila, je větší než
součet ploch všech zbudovaných projektů třech nejbližších konkurentů do -
hromady. Tento poměr platí i pro aktuální projekty ve výstavbě.
„V posledních třech letech společnost
Panattoni vybudovala v Evropě projekty s pronajímatelnou plochou přesahující 8 milionů m 2. Vytvořený investiční produkt má hodnotu přesahující 10 miliard eur. Výsledky průzkumu a data z trhu potvrzují, že Panattoni jednoznačně vévodí trhu průmyslového developmentu nejen v České republice, ale i v celé Evropě,“ říká
Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Českou republiku a Slovensko.
„Panattoni se v České republice také pyšní počtem budov certifikovaných dle nejvyšších úrovní BREEAM New Construction.
U všech nových Panattoni Parků cílíme minimálně na certifikaci v úrovni Excellent.“
Jen v České republice má Panattoni ak -
tuálně 1 500 000 m2 budov s již získaným
či běžícím procesem certifikace BREEAM
New Construction . Na úroveň Outstanding aspirují současně čtyři nově budované průmyslové haly v různých lokalitách
České republiky
Poptávka po průmyslových a logistických nemovitostech
Výsledky Industrial Research Forum (IRF)
za první kvartál roku 2023 potvrzují, že v České republice je vysoká poptávka po průmyslových a logistických nemovitostech. Společnost Panattoni obsadila
první i druhé místo za největší dokončené projekty v České republice. Největší
je budova v Panattoni Park Cheb South
(42 500 m 2 ) pro společnost Autodoc ze sektoru e-commerce a dalšího nezveřejněného nájemce. Druhá největší dokončená budova (39 500 m 2 ) se nachází v Panattoni Park Chomutov North a je plně pronajata výrobcem vysokozdvižných vozíků Jungheinrich.
„Panattoni je otevřená investiční platforma, a tak s námi zhodnocují peníze nejen světové, ale také české a slovenské investiční fondy. Pro většinu našich projektů máme nájemce již ve fázi plánování a výstavby. Výsledky z České republiky i Evropy nám dávají jasnou zpětnou vazbu, že svoji práci děláme nejlépe v našem oboru,“ uzavírá Pavel Sovička.