BUDOUCNOST
FINANCÍ JE ZELENÁ
14
MZDY 2025: JAKÝ JE
PRŮMĚR, KDO SI LETOS VYDĚLÁ NEJVÍC A KDO NEJMÉNĚ?
20 PLATEBNÍ REVOLUCE: JAK DIGITÁLNÍ PENĚŽENKY
A NOVÉ TECHNOLOGIE MĚNÍ ZPŮSOBY PLACENÍ
EVA CHVALKOVSKÁ, SPECIALISTKA V KORPORÁTNÍM
SEGMENTU KOMERČNÍ BANKY, JE ODBORNICÍ NA ESG
A UDRŽITELNÉ FINANCOVÁNÍ. V ROZHOVORU SE S NÁMI
PODĚLILA O TO, JAK BANKA DEFINUJE UDRŽITELNÉ
FINANCOVÁNÍ A JAKÉ PRODUKTY, JAKO JE GREEN LOAN, MOHOU PODPOŘIT TRANSFORMACI PODNIKÁNÍ SMĚREM
K ODPOVĚDNĚJŠÍMU PŘÍSTUPU. DISKUTOVALI JSME
TAKÉ O TOM, JAK BANKA HODNOTÍ ENVIRONMENTÁLNÍ
A SOCIÁLNÍ RIZIKA A JAKÉ TRENDY V OBLASTI ESG VIDÍ
MEZI SVÝMI KLIENTY. ROZHOVOR PŘINÁŠÍ INSPIRATIVNÍ
RADY PRO FIRMY, JAK SE PŘIPRAVIT NA NOVÉ MOŽNOSTI
A VÝVOJ V OBLASTI UDRŽITELNOSTI.
Jak banka definuje udržitelné financování a jakou roli v tom hrají produkty, jako je Green Loan?
Naše banka se v oblasti udržitelného financování řídí rámcem nastaveným celou skupinou Société Générale, která má propracovanou interní taxonomii pro tuto oblast. Tento přístup nese název „Sustainable and Positive Impact Finance“ (zkratka SPIF). Jedná se o strukturu, která jasně definuje kritéria pro financování projektů s pozitivním dopadem na životní prostředí nebo společnost. Cílem tohoto přístupu je zajistit, aby financované aktivity nejen splňovaly ekonomické cíle, ale přispívaly také k dlouhodobé udržitelnosti. Udržitelné financování zahrnuje například investice do projektů, které mají pozitivní environmentální dopad, jako je snížení emisí CO2, nebo projekty s pozitivním sociálním dopadem, například oblast vzdělávání či zdravotnictví. Právě toto širší pojetí pozitivního dopadu je základem našeho přístupu.
Mezi produkty, které nabízíme, patří Green Loans a Sustainability-Linked
AKTIVITY NEJEN
SPLŇOVALY
EKONOMICKÉ CÍLE, ALE PŘISPÍVALY TAKÉ
K DLOUHODOBÉ
UDRŽITELNOSTI.
Loans. Green Loans jsou úvěry, které se řídí mezinárodní standardy známými jako „Green Loan Principles“. Tyto principy definují, jaké projekty lze považovat za „zelené“ a jaké požadavky musí financování splnit. Klient například musí doložit jasný environmentální přínos projektu, například prostřednictvím měřitelných parametrů, jako je množství ušetřených emisí CO2 nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.
Proces schvalování Green Loans zahrnuje důkladné posouzení a často i o něco více vykazování, což je důvod, proč tyto produkty nejsou na trhu tak běžné. Přesto
Z NAŠICH
je o ně zájem především u klientů, kteří chtějí prokázat svůj závazek k udržitelnosti a přispět k dekarbonizaci. Tento závazek je důležitý nejen směrem k externím partnerům, například investorům, ale i interně vůči zaměstnancům nebo akcionářům. Kromě environmentálního přínosu totiž udržitelné financování pomáhá klientům lépe komunikovat jejich strategii udržitelnosti.
Jakým způsobem banka posuzuje environmentální a sociální rizika u projektů, které financuje?
Posuzování environmentálních a sociálních rizik rozdělujeme do dvou hlavních oblastí. První se zaměřuje na samotného klienta, tedy na jeho aktivity a přístup k udržitelnosti. Hodnotíme například, jak má nastavené politiky, zda si stanovuje cíle v oblasti dekarbonizace,
měří uhlíkovou stopu a zda tyto cíle
skutečně plní, nebo jsou jen formální. Také se díváme, jak klient řeší environmentální rizika, například dopady klimatických změn, a jak si vede v sociální oblasti. U klientů s částí dodavatelského řetězce mimo Evropu zkoumáme, zda nehrozí například riziko nucené práce nebo porušování pracovních práv. Pokud by se taková rizika objevila, považujeme to i za významné reputační riziko a porušení závazků udržitelnosti.
Druhá oblast se týká samotné transakce, tedy konkrétního projektu nebo investice, kterou má banka financovat. Sledujeme, jaký bude mít projekt environmentální dopad, zda přispěje ke snižování emisí
nebo efektivnímu využití přírodních zdro -
jů. Mnoho těchto principů máme zakotvených ve specifických sektorových politikách. Ty se týkají například sektorů jako je těžba ropy, výroba energie nebo i zemědělství. V sektorové politice týkající se těžby uhlí máme stanoveno, že už neposkytujeme nové financování klientům, jejichž příjmy z této činnosti přesahují 25 % obratu a nemají plán ukončení uhelné činnosti. Na základě závazku skupiny SG v rámci klimatické strategie jsme vázáni cílem postupně ukončit financování klientů aktivně spojených s uhelným sektorem nejpozději do roku 2030.
Pokud klient nesplňuje některé požadavky stanovené v sektorové politice, vedeme
s ním dialog a snažíme mu pomoct nalézt cestu, která by mu umožnila splnit kritéria. Můžeme například financování podmínit tím, že zavede novou politiku, která bude odpovídat našim požadavkům, a dáme mu na to konkrétní časový rámec.
zranitelnosti. Tyto nástroje nám pomáhají lépe pochopit, jak na tom klient je a co je potřeba udělat, aby rizika minimalizoval.
Jaké trendy v oblasti ESG pozorujete mezi klienty banky v České republice?
NAŠÍ PRIORITOU JE KLIENTŮM POMOCI, ABY MOHLI POKRAČOVAT VE SVÝCH PROJEKTECH UDRŽITELNĚJŠÍM ZPŮSOBEM.
Rizika se samozřejmě liší podle odvětví, ve kterém klient působí. Největší výzvy vnímáme v sektorech, jako je těžební průmysl, cementářství nebo automobilový průmysl, kde jsou emise přirozeně nejvyšší. Firmy z těchto oblastí však mohou být hodnoceny lépe, pokud prokážou reálné kroky, například zavedením dekarbonizační strategie nebo jiných udržitelných opatření. Hodnocení se u nás provádí pomocí interních metodik, které zahrnují specifické indikátory klimatické
Dlouhodobě je patrný rozdíl mezi velkými nadnárodními společnostmi a menšími českými podniky. Ty první, zejména pokud jsou členy mezinárodních skupin, často přistupují k ESG proaktivně. Už dříve vydávaly reporty o udržitelnosti a jejich strategie jsou většinou dobře propracované a zavedené. Menší a střední podniky, zejména ty lokální, k ESG přistupují spíše reaktivně. Motivace u nich nebyla dříve tak silná, ale to se mění s blížící se povinností reportingu podle nové regulace CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která začne platit pro největší počet firem od příštího roku. Některé firmy již začaly sbírat data a připravovat se na tento krok, přesto většina stále vyčkává, dokud je regulace přímo nepřinutí.
Zajímavé je sledovat i další skupinu firem, které nejsou tlačeny povinností
reportingu, ale čelí tlaku svých odběratelů.
Velké korporace často požadují po svých dodavatelích výpočty uhlíkové stopy nebo potvrzení o dekarbonizaci. Pro mnoho firem je to impuls, proč se začít ESG věnovat.
Co dalšího klientům nabízíte?
Kromě financování nabízíme klientům i další podporu. Spolupracujeme s naší poradenskou společností ENVIROS Advisory, která klientům pomáhá nejen s ESG reportingem a nastavením strategií udržitelnosti, ale také s přípravou zcela konkrétních kroků k dekarbonizaci.
Navíc pomáháme i se vzděláváním. Pořádáme pravidelné ESG webináře, které jsou dostupné zdarma, nebo spolupracujeme s informačním webem „Společně udržitelně“, který jsme nedávno předali jako původně náš projekt společnosti CIRA Advisory, která ho dále rozvíjí.
Pro průmyslové podniky je také přínosná naše další aktivita – Komerční banka se podílela na založení Aliance pro bezemisní budoucnost. Tato platforma je zaměřená
na firmy se zátěží emisí CO2 a pomáhá jim hledat konkrétní řešení a inspiraci, jak svůj byznys dekarbonizovat. Diskutujeme zde například možnosti PPA kontraktů nebo jiných opatření na podporu obnovitelných zdrojů energie. Naším cílem je propojit průmyslové odvětví a stát, aby spolupracovaly na cestě k udržitelnější budoucnosti.
Které alternativní zdroje energie mají podle vás největší potenciál pro rozvoj v České republice?
Z našich zkušeností a dat jasně vyplývá, že největší potenciál má fotovoltaika. Každý rok se stává jedním z nejčastějších důvodů pro investiční úvěry, které poskytujeme. Zhruba 40 % všech investičních úvěrů, kde známe konkrétní účel, souvisí právě s obnovitelnými zdroji energie. Kromě samotné výstavby solárních parků sem spadají i investice do výroby komponent potřebných pro fotovoltaiku.
Další oblastí s potenciálem jsou větrné elektrárny, kde však narážíme na dlouhé povolovací procesy, což je stále významná
překážka jejich širšího rozšíření. Pokud by se tyto administrativní překážky podařilo odstranit nebo zjednodušit, větrná energie by mohla být dalším klíčovým hráčem v rozvoji obnovitelných zdrojů energie v České republice.
Rovněž vidíme rostoucí zájem o tepelná čerpadla, a to zejména v kontextu investic do komplexních energetických řešení firem. Tepelná čerpadla bývají často součástí širších projektů na zvýšení energetické účinnosti a dekarbonizaci provozů.
Velký potenciál spatřujeme i v konceptu PPA kontraktů, kdy firmy uzavírají dlouhodobé dohody o odběru energie přímo z obnovitelných zdrojů, často bez nutnosti vlastních počátečních investic. Tento model může být atraktivní zejména pro průmyslové podniky, které chtějí snížit svou uhlíkovou stopu, aniž by musely
hned investovat vysoké částky do vlastní infrastruktury. Podobně fungují i EPC kontrakty, které nabízejí energetická řešení na klíč, opět s minimálními nebo žádnými investičními náklady pro klienta.
Jak se ESG kritéria promítají do rozhodování o financování firem v různých odvětvích?
ESG kritéria hrají významnou roli v rozhodování o financování, protože nám pomáhají nejen zhodnotit environmentální a sociální přínos projektů, ale také minimalizovat rizika spojená s jejich realizací. Jak jsem už zmínila, využíváme specifické indikátory, které hodnotí, jak si firma stojí z hlediska udržitelnosti. Důležité je nejen to, v jakém odvětví působí, ale také jaké konkrétní kroky podniká ke zlepšení svého ESG profilu. Například firmy z odvětví s vyššími emisemi, jako je těžký průmysl nebo energetika, mohou být hodnoceny
pozitivněji, pokud mají jasnou a důvěryhodnou strategii dekarbonizace.
Projekty, které splňují ESG kritéria, mají navíc možnost získat zvýhodněné podmínky financování. Pokud jde například o úvěry na fotovoltaiku nebo celkovou renovaci budov, které povedou k vyšší energetické účinnosti, nabízíme klientům výhodnější úrokové sazby. To však vždy záleží na individuálním posouzení klienta, jeho rizikovosti, rentability a dalších faktorů. Naším cílem je motivovat firmy k udržitelným investicím, aniž bychom ohrozili zdravý ekonomický základ financování.
Jaké výzvy vnímáte při zavádění ESG principů ve finančním sektoru a u klientů?
Zavádění ESG principů přináší mnoho výzev, a to jak pro banky, tak pro klienty. Finanční sektor je hlavním hybatelem změn, což znamená, že na nás dopadá veškerá regulace a povinnosti spojené s ESG, včetně požadavků od Evropské centrální banky. Tyto požadavky musíme promítnout do všech našich procesů, což je složitý a náročný úkol. Nicméně banky jsou
na to výborně připravené a jsou lídrem tématu udržitelnosti ve společnosti.
Jednou z největších výzev je sběr dat. Od klientů potřebujeme informace o jejich environmentálních, sociálních a řídicích aspektech, což není vždy snadné. Data musí být podrobná, aktuální a přesná, a jejich získání vyžaduje zapojení více oddělení ve firmách – od HR přes výrobu až po provoz nebo compliance. Pro mnoho klientů je to nová zkušenost, která vyžaduje koordinaci napříč celou společností.
Dalším důležitým bodem je vzdělávání v rámci banky. ESG principy ovlivňují všechny části organizace, od obchodníků až po back-office. Je nezbytné, aby každý zaměstnanec chápal, co ESG znamená a proč je důležité ho implementovat. To zahrnuje nejen školení, ale také změnu přístupu k některým procesům.
Pro firmy samotné je zavádění ESG podobnou výzvou. Povinnosti, jako je například reporting podle CSRD, jsou komplexní a vyžadují čas na jejich pochopení
i implementaci. Pro mnoho společností je to krok do neznámého prostředí, který vyžaduje čas i koordinaci. Často se jedná o první zkušenost s takovým rozsahem sběru a analýzy dat.
Jakým způsobem banka pomáhá svým klientům při zavádění ESG principů?
Jsme připraveni naše klienty v této oblasti plně podpořit a víme, že zavádění ESG principů může být náročným procesem. Chápeme, že data a informace, které od klientů potřebujeme, nemusí být hned na první pokus úplně přesná nebo kompletní.
Proto s nimi pracujeme postupně a nabízíme různé formy podpory, od poradenství až po konkrétní nástroje a programy.
Jednou z našich hlavních opor je poradenská společnost ENVIROS, která se zaměřuje na oblasti ESG strategie, reportingu a především dekarbonizace. Pomáhá firmám s návrhem konkrétních opatření a s jejich realizací, včetně využití dotačních zdrojů. Nejde tedy jen o návrh řešení, ale také o zajištění potřebného financování.
Jedním z velmi užitečných programů, který jsme spustili, je ELENA. Tento program funguje ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a umožňuje klientům získat až 90 % nákladů na poradenství zpět. To znamená, že klient zaplatí jen 10 % a má připravený projekt na realizaci energeticky úsporných opatření, a to včetně možnosti následného financování a získání dotace. Pro menší a střední firmy jsme také připravili digitální kalkulačku uhlíkové stopy ve spolupráci s českou společností Impact Metrics. Tato platforma umožňuje firmám snadno a rychle vypočítat jejich uhlíkovou stopu, a to i včetně složitějších kategorií, jako je Scope 3.
Naší snahou je, aby zavádění ESG principů nebylo pro firmy nepřekonatelnou překážkou, ale naopak procesem, který jim pomůže zlepšit jejich fungování a vztahy s partnery. Například výpočet uhlíkové stopy, který je často považován za náročný, jsme díky těmto nástrojům výrazně zjednodušili. Navíc to firmám umožňuje lépe reagovat na požadavky odběratelů nebo regulačních orgánů.
46 TISÍC KORUN. NA JAKÝCH POZICÍCH SI LETOS LIDÉ VYDĚLAJÍ VYSO-
KO NAD PRŮMĚREM A KDO NA NĚJ
ANI ZDALEKA NEDOSÁHNE?
Úderem 1. ledna vzrostla minimální mzda o 1 900 na 20 800 korun, její růst ovlivní finanční ohodnocení napříč obory. „Růst minimální mzdy má obecně vliv na platové podmínky napříč odvětvími, zejména pak u nízkopříjmových pozic. Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi. Tento efekt je však nejvýraznější v odvětvích s vysokým podílem zaměstnanců pobírajících minimální mzdu,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska finančního ohodnocení nabízí
sektor informačních technologií. To platí i pro letošní rok. „Mezi nejlépe ohodnocené IT pracovníky budou letos patřit specialisté na kybernetickou bezpečnost či datovou analýzu. Firmy odborníků na digitalizaci a IT bezpečnost hledají stále více, což zvyšuje jejich hodnotu, vydělávat budou letos průměrně kolem 120 tisíc korun měsíčně,“ uvedla Olga Hyklová.
To potvrzuje i Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, a dodává, že u seniorních pozic nejsou výjimkou ani mzdy vysoko nad 120tisícovým průměrem. „Zásadní roli v odměňování IT specialistů hraje praxe. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda v mezinárodních firmách, pohybuje kolem dvou set tisíc korun. Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Během našeho loňského průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ uvedla.
Mezi další pozice, které si budou v letošním roce z hlediska mezd stát nejlépe, patří vedle lékařů a vrcholových manažerů zejména specialisté a manažeři v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika a energetika. „K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku. Tito profesionálové si ve středních a velkých
firmách přijdou na zhruba 90 až 120 tisíc korun měsíčně. Kromě toho vidíme stále rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se mzdy zkušených inženýrů pohybují kolem 80 až 110 tisíc korun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc,“ sdělil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.
Průměrná mzda bude v letošním roce 46 557 korun. Podle dostupných statistik na ni ale zhruba dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou. Mzda některých z nich přesáhne tu minimální jen o několik málo tisíc. Minimální mzdu v Česku pobírají přibližně čtyři procenta zaměstnanců, tedy asi 150 000 lidí. „Profese, u kterých se výdělky minimální mzdě blíží, jsou dlouhodobě uklízečky, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu, kde se průměrná mzda pohybuje mezi 23 až 27 tisíci měsíčně. Na juniorních administrativních pozicích se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun. Obecně rostou mzdy řemeslníků, kdy si ti zruční mohou vydělat i 80 tisíc měsíčně, nicméně dělnické pozice v méně specializovaných odvětvích nevydělají ani polovinu, měsíční mzda se pohybuje kolem 27 tisíc,“ dodala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Při porovnávání mezd je třeba pamatovat na lokalitu, kde pracujete. Mzdy se v Česku totiž výrazně liší podle krajů. „Nejvyšší mzdy hlásí tradičně Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, kde je průměr 55 tisíc měsíčně. K nejnižším pak s průměrem 35 tisíc korun měsíčně patří Karlovarský a Ústecký kraj. Neznalost rozdílů ve mzdách podle krajů často vede k nereálným představám. Podle průzkumů mají uchazeči, zejména u juniorních a nekvalifikovaných pozic, často vyšší očekávání, než je realita trhu. V některých oborech, jako jsou IT nebo marketing, však uchazeči požadují zpravidla odpovídající mzdy,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Značné rozdíly jsou i mezi státním a soukromým sektorem. Podstatné také je, zda pracujete pro tuzemskou nebo mezinárodní firmu. „Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardní
zdravotní péči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérního růstu zaměstnanců. Soukromý sektor pak oproti tomu státnímu nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. Oproti tomu práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené,“ řekla Marcela Vyskoková.
Podle mezinárodního průzkumu společnosti Alma Career z konce loňského roku usilovalo 61 procent zaměstnanců v Česku při poslední změně
zaměstnání o víc peněz. „Problémem je, že si spousta zaměstnanců o zvýšení finanční odměny neumí říct a raději se začne poohlížet po práci v jiné firmě. Češi se v tomto ohledu stále učí.
Mnoho lidí má obavy, že by požadavek na zvýšení mzdy mohl poškodit jejich pozici ve firmě. Zkušenější pracovníci si však o lepší finanční podmínky nebo další benefity říct umějí,“ uzavřela Olga Hyklová.
Personální agentura Advantage Consulting je největší česká personální agentura v oblasti Recruitmentu. Uchazečům o zaměstnání pomáhá s jejich uplatněním na trhu práce od roku 2002. Síť poboček má po celé ČR. Zajišťuje komplexní služby v oblasti lidských zdrojů, poradenství v otázkách náboru a hodnocení nových či stávajících zaměstnanců.
V POSLEDNÍCH LETECH JSME
SVĚDKY ZÁSADNÍHO POSUNU
V PLATEBNÍCH METODÁCH, KTERÉ
POUŽÍVÁME KAŽDÝ DEN. V DOBĚ, KDY DIGITÁLNÍ PENĚŽENKY
PRONIKAJÍ DO VŠECH KOUTŮ SVĚTA
A BEZKONTAKTNÍ PLATBY SE STÁVAJÍ
RUTINOU, JE ZŘEJMÉ, ŽE TREND
SMĚŘUJE K JEDNODUCHOSTI
A RYCHLOSTI. V KOMBINACI
S DATY, KTERÁ FIRMY NYNÍ MOHOU
VYUŽÍVAT K LEPŠÍ PERSONALIZACI
SLUŽEB, SE PLATEBNÍ SEKTOR
OCITÁ NA PRAHU NOVÉ ÉRY, KDE
POHODLÍ ZÁKAZNÍKA JDE RUKU
V RUCE S TECHNOLOGICKÝMI
INOVACEMI. PŘESTO ALE PLATEBNÍ
INSTITUCE MUSÍ UDRŽOVAT DŮVĚRU
ZÁKAZNÍKŮ A BEZPEČNOST PŘI
DIGITÁLNÍCH TRANSAKCÍCH – TA SE, JAK UKAZUJÍ PRŮZKUMY, OPROTI
PŘEDCHOZÍM ROKŮM OSLABILA.
Rychlé platební systémy hrají stále významnější roli v moderním platebním prostředí a podle průzkumů má více než
40 % z nich v plánu během dvou let za-
hájit proces propojení s dalšími systémy. Tato interoperabilita by mohla výrazně usnadnit přeshraniční transakce, přinést uživatelům plynulejší zážitek a snižovat náklady na platby. Současně se v rámci tohoto přechodu zavádí standardizace finančních zpráv prostřednictvím migrace na ISO 20022, což je krok, který by měl přispět ke zlepšení datové kvality a zjednodušení compliance procesů.
V roce 2022 dosáhla penetrace digitálních plateb zvýšení o 89 %, což potvrzuje rostoucí popularitu těchto metod. Přes 60 % světové populace by mělo do roku 2026 pravidelně používat digitální peněženky a výdaje realizované těmito peněženkami by měly již v roce 2025
překročit 10 bilionů dolarů. V Česku, kde jsou okamžité platby a bezkontaktní transakce již běžným standardem, se i nadále rozšiřují možnosti tzv. embedded payments , tedy plateb integrovaných přímo do prostředí obchodníků.
Tyto embedded payments přinášejí pohodlí pro zákazníky a zároveň umožňují firmám získat lepší přehled o chování zákazníků.
Embedded payments přinášejí nejen praktické výhody v plynulosti plateb, ale také umožňují firmám shromažďovat data o zákaznickém chování, která mohou být využita pro lepší personalizaci služeb. Díky tomu mohou firmy cílit na zákazníky s relevantnějšími nabídkami a snižovat náklady spojené s marketingem a podporou prodeje. Data z embedded payments lze například využít k automatizaci věrnostních programů nebo k vytvoření personalizovaných nabídek přímo v místě prodeje. Tato „data-driven“ personalizace může přinést zásadní konkurenční výhodu zejména v odvětvích s vysokou konkurencí, jako jsou retail nebo služby.
Významná změna probíhá také ve vztahu zákazníků k digitálním finančním službám. Zatímco využívání smartbankingu v posledních letech raketově roste, důvěra zákazníků se snížila. Banky i nebankovní společnosti proto musí vyvíjet stále bezpečnější a transparentnější řešení, aby si zákazníky udržely . Tento prvek bezpečnosti je zvlášť důležitý s ohledem na citlivá data, která jsou v rámci digitálních transakcí zpracovávána.
Mobilní aplikace a digitální peněženky tak nyní hrají výraznou roli ve způsobu, jakým lidé spravují své finance. Oproti tradičním bankovním řešením nabízejí rychlejší a přístupnější prostředí, kde mohou uživatelé nejen platit, ale i sledovat výdaje, provádět převody a dokonce investovat.
Růst digitálních peněženek je podporován nejen jejich pohodlím, ale i celkovou dostupností chytrých telefonů a mobilního připojení, což je patrné zvláště na
rozvojových trzích. Penetrace digitálních peněženek se do roku 2026 očekává u více než 60 % populace, a proto se stává strategicky klíčovým pro podniky přizpůsobit své služby pro mobilní prostředí.
Kromě embedded payments a digitálních peněženek se do popředí dostávají i technologie, které umožňují bezkontaktní a bezpečné platby. Dle odhadů by objem transakcí v tomto segmentu mohl do roku 2027 dosáhnout 10 bilionů dolarů. Takové platební metody mají nejen praktickou výhodu, tedy že jsou rychlé a pohodlné, ale také umožňují obchodníkům poskytovat zákazníkům plynulejší zážitky při nákupu.
ROSTOUCÍ DŮRAZ NA
PŘESHRANIČNÍ B2B PLATBY
V oblasti B2B plateb dochází k významnému rozvoji zejména u přeshraničních transakcí. Zatímco SME (malé a střední podniky) preferují jednoduché a nákladově efektivní řešení, korporace často
vyžadují komplexní produkty, jako jsou nástroje pro řízení rizik nebo zajištění likvidity. Tyto služby jim umožňují opti-
malizovat finanční operace a lépe řídit své mezinárodní aktivity.
Předpokládá se, že do roku 2030 dosáhne nevelkoobchodní trh s přeshraničními platbami objemu 65 bilionů dolarů, přičemž až 86 % těchto transakcí bude
tvořit B2B segment .
Při přeshraničních transakcích je zásadní rozlišovat mezi potřebami SME a velkých korporací. Malé firmy často vyhledávají jednoduché a nákladově efektivní služby, které jim umožní snadno provádět platby i v rámci zahraničí. Naopak velké korporace požadují komplexnější řešení, která zahrnují řízení rizik, hedging a obchodní financování. Banky se proto zaměřují na větší korporátní klientelu, kde mohou nabízet služby s vyšší přidanou hodnotou, zatímco SME častěji hledají dostupnější alternativy, včetně nebankovních poskytovatelů.
Bezkontaktní platby byly ještě před pár lety vnímány jako inovace, dnes se však staly běžnou součástí platebního procesu. Rychlost a jednoduchost těchto plateb výrazně přispěly k jejich široké adopci a spotřebitelé je často upřednostňují před tradičními metodami. Nejen retail, ale i další sektory, jako doprava nebo zábava, dnes využívají bezkontaktní platby jako standard. S odhadovaným růstem trhu na 10 bilionů dolarů do roku 2027 budou
bezkontaktní platby zásadní pro poskytovatele služeb, kteří chtějí nabídnout svým zákazníkům maximální pohodlí.
Například nedávný vstup technologie Tap to Pay do České republiky je významným milníkem pro malé i střední podniky, které mohou díky této funkci akceptovat platby jednoduše prostřednictvím iPhonu, a to bez potřeby nákladného terminálu. Tento přístup zpřístupňuje moderní platební
možnosti podnikatelům na místech, kde by dříve instalace platebního terminálu nebyla praktická nebo ekonomicky výhodná, například na trzích, festivalech či mobilních provozovnách. Tap to Pay je nyní dostupný i v dalších evropských zemích, což svědčí o rostoucí poptávce po technologiích, které eliminují nutnost fyzického hardwaru a umožňují přijímat platby kdekoli a kdykoli.
Budoucnost platebního trhu je tedy jasná – technologie umožní nejen snadnější a rychlejší platby, ale také sofistikovanější metody pro optimalizaci financí, a to jak na úrovni zákaznické, tak firemní. Firmy budou i nadále investovat do embedded payments , digitálních peněženek a bezkontaktních technologií, aby držely krok s požadavky moderních zákazníků. Otázkou však zůstane zajištění bezpečnosti a transparentnost transakcí, což je základní kámen důvěry mezi poskytovateli finančních služeb a jejich uživateli.
