víry a vlastního území. Ale ani šmalkaldská válka v letech 1546–47, kterou protestanti prohráli, už reformaci nemohla zvrátit. Roku 1555 byl uzavřen augsburský mír, luterské vyznání bylo na území Německa zrovnoprávněno, a to znamenalo faktické uznání rozdělení církve. Císař Karel V. následně abdikoval. Sám Martin Luther se nedožil konce toho, co roznítil. Zemřel 18. února 1546 v rodném Eislebenu. Pochován je v kostele, u jehož dveří prý před 500 lety všechno začalo.
Co Martin Luther učil?
Jádro Lutherova vyznání je shrnuto v tomto vyjádření: Sola gratia, sola fide, sola scriptura, solus Christus – pouze milost, pouze víra, pouze Písmo a pouze Kristus. Spasení je pouze Boží milost, pouze víra zachraňuje, a ne skutky, pouze Písmo je měřítkem
Lucas Cranach starší takto zachytil manžele Martina a Kateřinu Lutherovi
správnosti a pouze Ježíš je základem víry i spásy. Martin Luther byl samozřejmě obviňován ze šíření laciné milosti. Neříkal však, že máme hřešit, jak se nám zachce, a Bůh nám stejně odpustí. Odhaloval, že víra v Krista je jediná záchrana a že je zase zpětně vykazatelná samotným
životem. Skutky nejsou podmínkou, ale důsledkem víry. Klíčové pro celý protestantismus bylo rozlišení mezi zákonem a evangeliem. Další výhrady proti katolictví se týkaly učení o svátostech, očistci, uctívání svatých a Marie, papežství, Večeře Páně a dalších.
Martin Luther káže. Jeden z obrazů na "Oltáři reformace" od Lucase Cranacha staršího