ELITA 1/2020

MAGAZÍN NEJEN O INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH

Vážení čtenáři, původně jste měli číst tento úvodník na konci března 2020, jenže pak se svět zastavil a s ním i toto vydání Elity. Ne, nebojte, nebudete číst další z mnoha článků a úvah na téma koronavirus. Jen jsme prostě rádi, že můžeme náš časopis dokončit a poslat ho mezi vás a věříme, že i vy už budete mít chuť si ho přečíst a třeba se trochu inspirovat. Od posledního čísla se mnoho změnilo. Především jsme se rozhodli časopis postupně přebudovat, aby reprezentoval celou nabídku skupiny ARICOMA GROUP a ne jenom AUTOCONTu. Nově si tedy můžete například přečíst články o řešeních společností Cleverlance nebo AEC. Naopak vám už nepřineseme žádnou případovou studii společnosti CAD Studio. Ta byla totiž v červnu prodána nadnárodní společnosti Arcanse systems. Které firmy aktuálně patří do skupiny ARICOMA zjistíte snadno na obálce tohoto čísla. Bezpečnost se line jako červená nit obsahem tohoto časopisu už dlouho. Všichni sice vědí, co mají dělat, ale nedělají to. To je trochu provokativní, ale pravdivý titulek dalšího článku na toto téma. A novou dimenzi tomu přidávají i specialisté ze společnosti AEC v článku o Cyber Defense centru.

Znáte společnost Cleverlance? Možná ne, ale rozhodně znáte mnohé aplikace, které tato firma pro své zákazníky vyvinula. S těmi pro Škoda Auto a Českou spořitelnu se můžete seznámit právě v tomto čísle. A hamburger si dal v McDonaldu asi skoro každý. Co s tím má společného AUTOCONT? Přečtěte si!

Vámi oblíbené články Petra Koubského se vracejí na stránky Elity a to ve spolupráci s jeho domovskou redakcíDeníkem N. Ten s názvem „Kde jsi včera byl“, by rozhodně neměl ujít vaší pozornosti, je velmi znepokojivý.

Je toho ještě mnoho, co vám tato ELITA nabízí, ať už profilový rozhovor s Petrem Márou nebo cestopisné povídání o Austrálii. Dospěla totiž a přibylo jí dalších několik stránek.

Já se na závěr přece jenom vrátím k jednomu poučení z probíhající pandemie. Je všem už asi naprosto zřejmé: IT technologie nám v této situaci významně pomáhají a usnadňují život.

Přeji nám všem brzký návrat k normálu.

Grigar

ELITA I magazín nejen o informačních technologiích, číslo 1/2020, vydáno 15. 9. 2020 VYDAVATEL AUTOCONT a.s., Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava, IČO: 04308697 REDAKCE Martin Grigar, Marek Hadra, Ondřej Holomek, Karolína Lukašíková, Petr Koubský, Deník N POUŽITÉ FOTOGRAFIE archiv Národního divadla, archiv Petr Mára, Logitech, archiv Cleverlance, archiv AEC, archiv LINET spol. s r.o., archiv FN Hradec Králové, archiv Charles Griffiths, Shutterstock, Unsplash GRAFICKÁ ÚPRAVA Adéla Geislerová, AETNA, spol. s r. o.

MARTIN GRIGAR

Martin

ROZHOVOR ONDŘEJ HOLOMEK

JAK FUNGUJE APLIKACE, KTERÁ ŘÍDÍ DOPRAVU NA MISÍCH?

ZEMĚ

Česká republika, celý svět

CÍLE

Získat přehled o reálných nákladech za dopravu na misích v reálném čase. Definovat KPIs pro flotilu vozidel, vyhodnocovat výsledky a následně zajišťovat dopravu v rámci logistického centra v Praze.

Neziskovou organizaci Člověk v tísni není třeba dalekosáhle představovat. Už od roku 1992 pomáhá lidem zasaženým válečnými krizemi, přírodními katastrofami, stejně jako těm, kteří žijí dlouhodobě pod hranicí chudoby. Za osmadvacet let své existence se podílela na humanitárních akcích ve více než 50 zemích světa a dnes je jednou z největších a nejrespektovanějších neziskových organizací ve střední Evropě.

Dnes humanitární a rozvojová sekce působí ve dvaceti dvou zemích světa a v patnácti z nich má stálé pobočky. Každoročně realizuje projekty v objemu několika set milionů korun pro stovky tisíc lidí, žijících ve znevýhodněných oblastech světa. Dlouhodobě se zabývá problematikou nedostupnosti kvalitního vzdělání a zdravotní péče či degradací životního prostředí.

Na organizovaných misích využívá na celém světě pro přepravu lidí a materiálu několik druhů dopravních prostředků. Ještě donedávna přitom všechny druhy nákladů hlídala, monitorovala a vyhodnocovala převážně podle tištěných Excel tabulek. Ty procházely písemným schválením a poté se opět analyzovaly v Excelu. Zpoždění hodnocení a jeho administrativní náročnost nevyhovovaly potřebám auditu ani řízení.

HLEDÁNÍ LOGIKY V LOGISTICE

Hlavním úkolem mobilní aplikace tak bylo získat přehled o reálných nákladech za dopravu na misích v reálném čase. Definovat KPIs pro flotilu vozidel, vyhodnocovat výsledky a následně zajišťovat dopravu v rámci logistického centra v Praze. Z hlediska controllingu a archivace pak zajistit okamžitou dostupnost všech podkladů a jejich správnost pro vyhodnocení a řízení. Jedním ze sekundárních cílů byl také záměr technologického pokroku a vize překlopení co největšího množství potřebné administrativy z papírové formy do elektronické.

„Dlouhá léta jsme neměli efektivní nástroj na analýzu využívání vozového parku a souvisejících nákladů. Dnes se můžeme z libovolného kouta světa podívat na detailní využití osobní i nákladní dopravy v zemích, kde pracujeme. Vidíme statistiky jednotlivých vozů i řidičů, množství ujetých kilometrů, spotřebu paliva i množství dalších indikátorů. Řidiči i manažeři logistiky jsou nadšení z jednotného, přehledného a moderního systému a my se konečně můžeme zaměřit na řešení důležitějších problémů, než je luštění nečitelného rukopisu z papírové knihy jízd,“ říká David Mastný z centrálního logistického oddělení Člověka v tísni.

Jak funguje aplikace, která řídí dopravu na misích?

LOGBOOK OD AUTOCONT

Výsledek, na kterém pracoval AUTOCONT, se jmenuje LOGBOOK. Mobilní aplikace, jež dokáže řídit firemní logistické procesy po celém světě, nabízí okamžité online pohledy na všechny probíhající i realizované cesty na všech misích. Audit nad daty probíhá v reálném čase na jednom místě. Logistika zároveň hlídá četnost oprav a pomáhá tak předcházet vznikání případných vícenákladů či podvodů při servisech v různých zemích světa. K dispozici je také podrobný náhled nákladů na zajištění cest – ať už jde o dopravní prostředky, lidi, pohonné hmoty, nutný servis nebo detailní analýzu konkrétních cest.

„Aplikace nabízí dvě základní funkce. Pomocí první z nich uživatelé zadávají podrobnosti o samotné jízdě. Aplikace pomáhá rychle vložit datum a čas ve sjednoceném formátu, počítá celkový počet najetých kilometrů ze zadaných hodnot, nabízí záznam nehod a soukromých jízd. Záznam je také vždy spojen s určitým projektem a elektronicky podepsán, aby byla zajištěna úplná transparentnost využívání finančních prostředků. Druhá funkce zajišťuje evidenci všech plateb souvisejících s provozem vozidel (nájemné, poplatky, opravy, palivo, čištění). Uživatel má tedy ucelený a spolehlivý přehled o jednotlivých výdajích za vozidla včetně možnosti monitoringu údržby,“ popisuje Jakub Kvapil, který se v AUTOCONTu specializuje na projekty na platformě Microsoft Dynamics.

ON-LINE VÝSLEDKY I OFF-LINE LOGBOOK pracuje off-line a v zařízení nepotřebuje ani SIM kartu. Jednou za určité období je potřeba udělat synchronizaci aplikace s kancelářskou (nebo jinou) Wi-Fi, aby se odeslaly aktuální záznamy do databáze. Aplikace podporuje více než 15 jazykových mutací, a proto s ní na misích je schopen pracovat každý řidič. Správa jízd a řízení nákladů jsou zajištěny v osvědčeném softwaru Microsoft Dynamics NAV (Navision), který umožňuje správci vozového parku zadávat číselníky, kontrolovat, opravovat a schvalovat každý jednotlivý záznam a spravovat tak údaje o vozovém parku a jízdách. Veškerá data o jízdách jsou opět přenášena do NAV, kde následně procházejí procesem třídění, schvalování, účtování a archivace. Ostatní uživatelé NAV mají také přístup k deníkům jízd pro každé vozidlo flotily, což zvyšuje rychlost toku informací a snižuje administrativu a množství tištěných papírů. „Nejprve se správná data nastaví v NAV. Pak probíhá synchronizace správných číselníků pro uživatele do mobilu. Uživatel v mobilní aplikaci vyplní ‚knihu jízd‘ a cestující to potvrdí podpisem – stačí přitom třeba i otisk prstu. Data z mobilu se zpět synchronizují do NAV (včetně podpisu), v NAV dojde ke schvalování cest, po schválení se data zaúčtují a dostávají se do BI pro reporting a controlling. Díky tomu jsou klíčové ukazatele výkonnosti vozového parku automaticky počítány a prezentovány v jediném souboru s uživatelsky přívětivou formou bez jakékoli další práce,“ uzavírá Jaroslav Mouka, který se v AUTOCONTu věnuje tématu Business Inteligence.

„Dnes se můžeme z libovolného kouta světa podívat na detailní využití osobní i nákladní dopravy v zemích, kde pracujeme.“

DAVID

MASTNÝ Centrální logistické oddělení Člověka v tísni

VÝCHOZÍ SITUACE

Člověk v tísni, o.p.s. na organizovaných misích využívá na celém světě pro přepravu lidí a materiálů několik druhů dopravních prostředků. Nad všemi druhy náklady hlídala, monitorovala a vyhodnocovala převážně podle tištěných Excel tabulek. Ty procházely písemným schválením a poté se opět analyzovaly v Excelu. Zpoždění hodnocení a jeho administrativní náročnost nevyhovovaly potřebám auditu ani řízení.

CÍLE PROJEKTU

Hlavním cílem projektu bylo získání KPI pro flotilu vozidel na jednotlivých misích, vyhodnocování a následné zajištění dopravy v rámci logistického centra v Praze. Z hlediska controllingu a archivace bylo cílem zajistit okamžitou dostupnost všech podkladů a jejich správnost pro vyhodnocení a řízení. Jedním ze sekundárních cílů byl také záměr technologického pokroku a vize překlopení co největšího množství potřebné administrativy z papírové formy do elektronické.

Škoda Bez starostí umožňuje nákup vozu i z domova

PRVNÍ E-SHOP V EVROPĚ, JENŽ PRODÁVÁ AUTA NA OPERATIVNÍ LEASING

Digitální platforma pro nákup vozů na operativní leasing

Největší výrobce automobilů v Česku ŠKODA AUTO přišel jako první v Evropě na online trh s e-shopem, v němž si zákazník hodí do virtuálního košíku vůz na operativní leasing. Lidé si tak dnes díky platformě „Škoda Bez starostí“ vyberou, nakonfigurují, objednají a zaplatí nové auto pohodlně a bezpečně z domova. Stačí mít po ruce občanku a řidičák. Službu, která zákazníkům šetří čas a zjednodušuje administrativní část nákupu, vytvořila česká firma Cleverlance.

Dostupnost online, včetně prověření finanční situace zákazníka ke schválení operativního leasingu

Online platba přes koncernovou platební bránu

Provázání online nabídky s aktuálními zásobami na skladu

Administrativní úleva spojená s procesem

PROFIL PROJEKTU

ZÁKAZNÍK

ŠKODA AUTO a. s.

ODVĚTVÍ

Automobilový průmysl

ZEMĚ

Česká republika

CÍLE

Vytvoření prvního e-shopu na nákup vozů na operativní leasing v Evropě.

Platforma přinesla revoluci v prodeji aut na operativní leasing. Český výrobce automobilů tak reagoval na poptávku svých zákazníků. „Vždy rádi spolupracujeme s klienty, se kterými můžeme posouvat technologické možnosti na další úroveň. A to platí i pro platformu Škoda Bez starostí. Digitální platforma ukázala a definovala, jakým způsobem budeme v příštích letech nakupovat auta,“ konstatuje Jiří Voldán ze společnosti Cleverlance. Platforma tak spojuje design klasického e-shopu s administrativně náročným procesem, který se s žádostí o operativní leasing pojí.

JAK CELÝ PROCES FUNGUJE V PRAXI?

Zákazník si přes online platformu vybere vůz dle svých představ. Už při výběru zná možný termín dodání vozidla na pobočku ŠKODA AUTO, kterou si zvolí podle svých preferencí. E-shop je propojen s aktuálními zásobami automobilů na skladě, takže už při výběru zákazník vidí, kdy by auto mohlo stát v jeho garáži. Po výběru vozidla zákazníka čeká takzvaný scoring. Jedná se o ověření, zda mu finanční situace umožňuje poskytnutí operativního leasingu. A i to lze vyřídit u počítače, stačí mít u sebe občanský a řidičský průkaz.

Při tvorbě e-shopu věnovali tvůrci pozornost také bezpečnosti, a to nejen při placení. Při ověřování zákazníka dochází k vyplňování osobních údajů, které jsou navíc už od května roku 2018 legislativně chráněny. Dalším ze specifik prodeje aut na operativní leasing online je rovněž jejich rezervace. Už při objednávce je nutné zvolené

„Nová generace zákazníků myslí trochu jinak.

Spoustu věcí dělají online, je to pro ně samozřejmost.“

auto rezervovat. Ovšem není možné, aby byly bez skutečného zájmu „vykoupeny“ všechny zásoby na skladě. Systém tedy pracuje s potvrzením zájmu o konkrétní vůz včetně rezervace termínu. Za tvorbou této unikátní online platformy stojí firma Cleverlance, která je předním českým dodavatelem IT konzultačních služeb a komplexních SW řešení pro finanční, telekomunikační a veřejný segment. Pořízení auta na operativní leasing lze považovat za první krok. ŠKODA AUTO plánuje do budoucna nabídku rozšířit o vozy, které si bude zákazník definovat sám prostřednictvím webového konfigurátoru.

LUBOŠ VLČEK Šéf prodejní organizace ŠKODA AUTO Česká republika

ČESKÁ REPUBLIKA JE ATRAKTIVNÍM CÍLEM PRO HACKERY

České finanční instituce čelily kybernetickým útokům. Fatálním škodám zabránili experti z Cyber Defense Centra.

KAREL JOHN Šéf Cyber Defense Centra FOTO AEC

Nebezpečná kriminální skupina Cobalt Group zahájila počátkem října 2019 masivní phishingovou kampaň. Cílem hromadně rozesílaných e-mailů infi kovaných virem byly finanční instituce v České republice. Cobalt Group je v oblasti kyberzločinu „známá firma“. Nejčastěji útočí na bankovní systémy ATM a SWIFT, z nichž už dle odhadů odcizila řádově 1 miliardu eur. V případě jedné z tuzemských finanč ních institucí se hackerům z Cobalt Group podařilo dostat do systému. Napa dený ústav se v první fázi útoku pokoušel vyřešit problém vlastními silami. Poté, co se veškeré snahy ukázaly jako nedosta tečné, bylo rozhodnuto obrátit se na tým bezpečnostních expertů.

Lidé z Cyber Defense Centra společnosti AEC, která se specializuje na řešení kybernetických hrozeb, dokázali do dvou hodin od seznámení se s případem odhalit nebývalý rozsah incidentu. Útok trval několik týdnů a útočník ovládl značné množství serverů, pracovních stanic i privilegovaných účtů. Šlo o sérii skutečně sofistikovaně provedených útoků, jejichž cílem bylo získat pří stup k účtům napadených tuzemských finančních institucí a vyvést z nich finanční prostředky.

TECHNOLOGIE BEZ EXPERTŮ NESTAČÍ

Uvedená společnost, která patří mezi poměrně velké tuzemské finanční hráče, přitom nebyla nechráněna. Mimo jiné používá pokročilé bezpečnostní monitorovací nástroje SIEM, které jsou z pohledu sběru a uchovávání záznamů o incidentech (tzv. logů) ve výrazně lepší kondici, než je tomu v případě běžného českého průměru.

„V případě hackerské skupiny Cobalt Group probíhal útok prostřednictvím zneužití účtu zdejšího telefonního operátora. Tyto účty byly použity k distribuci věrohodně působících zpráv urgujících platbu fiktivní faktury, po jejímž otevření byl útočník schopen získat kontrolu nad napadeným počítačem a dále se šířit v jeho síti,“ uvedl šéf CDC Karel John.

Tým CDC získal přehled o průběhu incidentu ihned poté, co implementoval vhodný nástroj k jeho řešení. Od té chvíle začal kontrolovat jednotlivé kroky útočníka a současně zcela eliminovat jakékoli jeho snahy působit v systému napadené instituce.

Podrobné zprávy o útocích CDC následně poskytlo jak svým zákazníkům, tak i dalším firmám. „Tyto služby běžně nabízíme výhradně svým klientům. Udělali jsme výjimku, protože tento typ útoku by byl pro nechráněné společnosti fatální,“ uvedl Karel John.

ROZHODUJÍCÍ JE ODRAZIT ÚTOK V ZAČÁTKU

Dalo by se říct, že všechno dobře dopadlo. Ale hlavní problém je jinde. Podle Karla Johna je pro tuzemské firmy špatnou zprávou množství a intenzita aktuálně zachycených útoků: „Incidenty se řádově množí, je zřejmé, že už i Česká republika a firmy, které tu působí, jsou pro tyto skupiny mimořádně zajímavým cílem.“

Pokud budou firmy spoléhat na to, že v okamžiku krajní nouze seženou na trhu špičkového experta, který se jim bude okamžitě věnovat, velice tím riskují. Je pravděpodobné, že se jim to nepodaří anebo to bude trvat déle, než si budou moci v kritické chvíli dovolit.

SÍLA CENTRA JE V LIDECH

Cyber Defense Centrum bylo zprovozněno před rokem coby kompetenční centrum a čtvrtá divize AEC. Jeho hlavním cílem je poskytovat klientům kybernetickou ochranu za pomoci soustavy nejmodernějších technologií a monitoringu jejich systému. Na případné incidenty reaguje v reálném čase. Za dobu fungování se centru podařilo odvrátit celou řadu útoků na stále rostoucí počet svých klientů, ale i na firmy, které se staly zákazníky CDC až poté, kdy je k takovému rozhodnutí přivedly okolnosti.

„Klíčové je, že vysoce efektivní servis CDC je i díky bezprostřednímu napojení na kapacity ostatních tří divizí mateřské firmy AEC k dispozici všem bez rozdílu za rozumnou cenu. Hlavní výhoda pro naše klienty pak tkví v tom, že jakmile my v CDC zaregistrujeme u kohokoli problém, začínáme intenzivně hlídat všechny,“ říká šéf CDC Karel John.

Tomáš Strýček, ředitel AEC, jej doplňuje: „V České republice jsme v mnohých ohledech inovátorem. Přivádíme sem technologie, které tu nikdo jiný nemá. Zatímco v tuzemsku je kybernetická bezpečnost obvykle o nějaké dva až tři roky zpožděna za světovými trendy, my se snažíme držet krok. Zároveň se opíráme o jeden z největších a nejzkušenějších týmů. Mnoho lidí u nás pracuje 12, 15, ale i 20 let. Jejich dovednosti jsou přitom opravdu mimořádné.“

PETR

ROZHOVOR KAROLÍNA KŘENKOVÁ FOTO ARCHIV PETR MÁRA

Školí a na nejrůznějších konferencích v Evropě a

Tvoří videa a píše články, kde produkty hodnotí. Natáčí i vlastní podcasty. Petr Mára učí lidi pracovat s technologiemi.

V době, kdy vznikal tento rozhovor, se Petr Mára čerstvě vrátil ze San Francisca. Jedna z prémiových značek tam zrovna představila nový „véčkový“ telefon. To už ale dávno víme z jeho Instagramu, kam dal fotku mobilního nováčka. Jeho život se kolem technologií točí už od doby, kdy jako malý kluk dostal svůj první počítač, dnes už historický kus Commodoro 116. Ten pak vyměnil za Apple, o kterém padne slovo ještě několi krát. Když v rozhovoru vysvětluje, že nám správné používání technologií pomáhá a šetří čas, uvědomuji si, že tento rozhovor je toho přímým důkazem. Vzniká totiž přes aplikaci FaceTime.

Říkáte o sobě, že jste technologický evangelista. Co to znamená?

Mě ta firma začala bavit zhruba v roce 1994, kdy v podstatě krachovala. Baví mě firmy a témata, která jsou na začátku a ještě je nikdo nezná. Dneska je Apple úplně jinde. Kdybych měl říct jednu nejsilnější stránku Applu, je to jednoznačně ekosystém. To znamená napojování produktů na sebe tak, aby nás nezahltily, ale zároveň, abychom neměli důvod odejít. Je to také taková hra. Je to marketing. I když prodávají technologie, jdou na to přes emoce. Jiné technologické firmy prodávají jen vlastnosti.

V podcastu Proti Proudu jste uvedl, že iPhony tvoří zhruba 60 procent příjmu firmy Apple. A že marže se pohybuje mezi 30 až 50 procenty. Nejdražší iPhone dnes v Česku vyjde na 35 tisíc korun. V čem to podle vás je, že lidé sáhnou právě po tomto telefonu i za tuto cenu?

Je to marketing?

Ano, výrobní cena iPhonu je skutečně zhruba těch 60 procent. Jenže zbylé peníze jdou i do věcí, které nevidíme, třeba do výzkumu, logistiky, tréninku lidí a tak dále. Vnímám to jako úspěšný byznysový model. Apple nabízí kvalitní produkt a umí jej prodat. Úspěch této firmy je navíc založený na jakémsi tajemství. Apple je trošku arogantní firma. Dělá to, co chce ona, ne to, co chtějí lidé. Vytvoří vlastní směr a filozofii a ty prodává. Oproti konkurenci třeba nedává

slevy. Je třeba ale zmínit, že dneska podobně drahé telefony nabízejí všechny prémiové značky. Například Samsung prodává mobil i za padesát tisíc korun. Čím to je, že dáme za mobil více peněz než dříve? Je to vlastně docela logické. Na mobil sáhneme třeba i padesátkrát denně, máme ho skoro pořád u sebe. Je to prodloužená ruka člověka. Odbavíme z něj letenky, nakoupíme, komunikujeme skrze něj, pracujeme. Do určité míry nahrazuje počítač. Hodnota mobilu pro člověka se změnila, tím pádem je logickým trendem, že do takového zařízení investujeme více peněz.

Zmíněnou umělou inteligenci využíváme už dnes k ovládání chytrých zařízení, a to skrze virtuální asistenty Siri nebo Google Assistant. Proč Siri neumí česky? Je to náročné na vývoj?

To je to, co mě trošku mrzí. Apple je prioritizační firma a Česko pro ni není největším lídrem z hlediska používání jejích technologií. Takže raději dotahuje Siri v angličtině. Siri podle mě ještě není něčím, co mění svět. Ani v západním světě ještě lidé nechodí po ulici a nemluví přes hodinky či mobily se Siri. Spíše se využívá pro takové ty předpřipravené úkoly typu nastavit si budík. Google Assistant je na tom s češtinou lépe, takže vývoj jde, ale je to o prioritách.

Jaký byl váš první produkt s nakousnutým jablkem?

Byl to Mac, a to někdy v roce 1995. Tehdy

Apple nikdo neměl. Mít ho znamenalo, že jsem divný. Všichni tehdy měli počítače s Windows. A Mac s nimi nebyl kompatibilní, neměl věci, které by člověk očekával, třeba hry. Byl to teprve začátek Apple komunity, což mě bavilo. Měl jsem před sebou super technologii a ostatní to neviděli. Ta pokrokovost mě fascinovala.

Pamatujete si okamžik, kdy jste v sobě objevil zájem o technologie?

Když jsem byl malý, nikdo neměl počítače. Můj děda emigroval do Německa a máma za ním občas jezdívala. Jednou mi od něj přivezla starý počítač Commodore 116. Bylo to ještě před revolucí, počítače tehdy nikdo doma neměl. Takže já ani nevěděl, co s ním dělat. Šly na tom hrát hry, tak jsem to zkusil. A tak jsem se dostal k počítačům v době, kdy je nikdo neznal a nepoužíval. Díky tomu dnes dělám to, co dělám. Přišlo mi zajímavé objevovat něco, čemu nikdo nerozumí.

Natáčíte vlastní podcasty, kde se věnujete různorodým tématům od výchovy dětí až po prokrastinaci. Jak si vybíráte lidi, se kterými uděláte rozhovor? Hledám lidi, kteří mi přijdou zajímaví. Je mi skoro jedno, co dělají. Ideální je, když se věnují něčemu, čemu já nerozumím a něco se tak naučím. Baví mě lidi, kteří mě obohatí a vidí věci jinak. To vás pak nutí se zamýšlet.

Podcasty jsou nyní trendem, začala je tvořit i média. Jak vnímáte

vliv technologií na tradiční média?

První věc, co mě napadne, je zrychlování toku informací a zkracování. Například Twitter, kde se pracuje s omezeným počtem znaků. To mění formu, jak se vyjadřujeme a jak rychle se rozhodujeme. Lidé už dneska tolik nečtou témata do hloubky, čtou spíše titulky. Tento trend ukazuje třebai TikTok. Když to do patnácti vteřin nevysvětlíte, odejdou lidé jinam. Chtějí se bavit. Papírové noviny mají výhodu, že si je čtenář vezme do ruky, listuje jimi a čte i témata, která by ho jinak nezajímala, takže má větší rozhled. Na sociálních sítích si sami volíme témata a oblasti, které nás zajímají, což je pro nás špatně. Toto technologie změnily.

V jednom z podcastů jste o sobě řekl, že se vyhýbáte záležitostem, kde musíte

zapojovat své slabé stránky.

Cituji: „Co mi nejde, to rovnou odhazuji.“ Co vám nejde?

Třeba e-maily. Těch mi chodí opravdu hodně, takže aby lidé dostali výhledově své odpovědi, snažím se je delegovat. Jinak slabých stránek mám určitě hromadu. Ale já na ně moc nemyslím.

Pomocníkem pro řízení práce bývají i mobilní aplikace. Jaké používáte?

Kolik máte času, než je všechny projdeme? (smích) Mám jich stažených a nakoupených tak dvanáct set.

Apple mě začal bavit zhruba v roce 1994, kdy v podstatě krachoval. Baví mě firmy a témata, která jsou na začátku a ještě je nikdo nezná. Dneska je Apple úplně jinde. I když prodávají technologie, jdou na to přes emoce. Jiné technologické firmy prodávají jen vlastnosti.

Přístup „mít vše hotovo“ už dneska nejde. Informační přehlcenost je až taková, že by se člověk zbláznil. Jinak na podcasty používám Overcast a na ukládání článků, které si chci později přečíst, mám aplikaci Pocket.

A poslední otázka, na níž se nejde nezeptat. Více než rok držíte speciální dietu – jíte jen maso. Chutná vám ještě?

Tak zkuste vybrat tři. Pro řízení týmů používám Basecamp. Co se týče určování priorit a celkově řízení času, stačí kalendář a nějaký to do list.

Chutná! Maso jím, protože to je skvělé palivo a pomáhá mi. Nemám k tomu důvod ve smyslu „užívat si jídlo“. Určitě jsou jídla, která bych si vychutnal i více než maso. Třeba sladké, které mám rád, ale nejím ho. Maso si dávám k snídani, svačině, obědu i večeři. Zásadní je pro mě zdraví.

KDE JSI VČERA BYL: MOBILY NA NÁS PROZRADÍ VŠECHNO

GEOLOKACE MOBILNÍHO TELEFONU FUNGUJE SPOLEHLIVĚ. ČASTO I TEHDY, KDYŽ VYPNETE GPS. JISTOTU SOUKROMÍ MÁTE JEN TEHDY, KDYŽ SE BEZ NĚJ NADOBRO OBEJDETE.

PETR KOUBSKÝ Deník N

FOTO Unplash TENTO ČLÁNEK PUBLIKUJEME VE SPOLUPRÁCI S DENÍKEM N.

Deník New York Times zveřejnil nedávno odhalení, které by mělo veřejností pořádně zamávat, a to nejen v USA. Zdá se, že se tak nestalo a nejspíš ani nestane, což je sám o sobě důležitý a příznačný aspekt situace.

S PŘESNOSTÍ NA PÁR METRŮ

Oč jde? New York Times získaly pozoruhodný soubor dat. Tvoří jej údaje o geografické poloze uživatelů mobilních telefonů. Data se týkají dvanácti milionů Američanů. Celkový počet datových bodů v souboru je však přes padesát miliard! V průměru tedy na jeden telefon připadá asi

4200 údajů o poloze, posbíraných během několika měsíců v letech 2016 a 2017.

Ty polohové údaje se dají krásně seřadit do posloupnosti, protože jejich součástí je datum a čas. Pro každý z telefonů – pro každou z osob, jimž zachycené telefony patří – lze tedy vynést do mapy, jak putují svými městy, kde se

Kde jsi včera byl: mobily na nás prozradí všechno

zdrží a jak dlouho. Polohová data jsou velmi přesná, lze tedy přesně stanovit dům, kde se nacházíte, ať je to vaše pracoviště (třeba i utajené), kanceláře konkurenční firmy, kam jste se vypravili na pracovní pohovor, noční klub pochybné pověsti, či byt jiné osoby než té, se kterou žijete ve stálém partnerském vztahu. Ztotožnit telefonní čísla s konkrétními osobami pak už není příliš těžké. Kolik lidí z těch dvanácti milionů je potenciálně vydíratelných? A nejde jen o to. Pocit brutálního obnažení soukromí se dotkne skoro každého. Hovoříme tady o stupni a rozsahu sledování, na jaký se zatím nezmohly ani nejvýkonnější tajné služby těch nejméně demokratických režimů. Odkud ta data pocházejí? Nejspíš vás napadne, že buď od špičkových hackerů, anebo jde o výsledek nezákonné operace CIA či NSA. Ani jedno z toho není pravda. Datový soubor, o němž mluvíme, byl pořízen legálně a je na prodej, vcelku nebo po částech, v zásadě komukoli, kdo na to má. V Americe působí desítky firem, které se na shromažďování a prodej těchto dat specializují. Utajený zdroj listu New York Times pracuje v jednom z nich, což reportéři prozradili, aby dodali odhalení na přesvědčivosti. Pro laika totiž vypadá až příliš neuvěřitelně.

JAK SI ZMĚŘÍ,

KDE PRÁVĚ JSME

Každý asi ví, že polohu zapnutého telefonu neustále monitoruje příslušná mobilní síť. Musí, je to součástí principu jejího fungování. Telefon se přihlašuje k nejbližší

základnové stanici sítě (BTS, známá a všudypřítomná věž s anténami; nezaměňovat s k-popovou skupinou téhož jména) a ta tím pádem „ví“, která telefonní čísla se právě nacházejí v její blízkosti. (Proto se také mobilním sítím někdy říká celulární, tj. „buňkové“ –onou buňkou se rozumí právě území pokryté signálem z jedné BTS.) Operátor tato data průběžně ukládá. To je první způsob, jak monitorovat polohu telefonu –nejjednodušší, nevyhnutelný, ale nepřesný a pro vnější zájemce špatně dostupný, operátoři totiž na soukromí svých klientů do značné míry dbají. Což neznamená, že jsou jejich data v nedobytném trezoru; v anonymizované podobě je používají pro výzkumné a marketingové účely, na soudní příkaz je musí poskytnout orgánům činným v trestním řízení a vedle toho všeho existuje šedá a černá zóna, kde se děje ledacos, o čem se nemluví nahlas a co se nedá dokázat.

Z tohoto zdroje však datový soubor, kterým disponují New York Times, nevzešel. Profesionálové na to jdou jinak, jednodušeji a přesněji. Využívají polohových údajů z GPS. Tuto službu má dnes v telefonu prakticky každý. A míváme ji zapnutou, protože neustále něco hledáme na mapě, používáme navigaci.

Získat GPS data z mobilních telefonů a neporušit zákon lze více způsoby – záleží na tom, ve které zemi jste a jaké zákony tím pádem platí. V USA je ochrana osobních dat hodně laxní, v Evropské unii zas hodně přísná. I v rámci přísné evropské regulace

však existuje spolehlivý způsob: nabídněte uživatelům nějakou lákavou aplikaci a do licenčních podmínek napište, že bude stahovat polohová data a že vy jako provozovatel aplikace si vyhrazujete právo tato data prodávat třetím stranám. Jak známo, licenční podmínky (zejména k mobilním aplikacím) téměř nikdo nečte. A i kdyby, lákavá hra či něco podobného může převážit nad vcelku hypotetickou obavou z budoucího zneužití –nakonec, je to všechno přece podle zákona, tak mi snad nic špatného udělat nemohou…

VYROBIL Z FACEBOOKOVÝCH DAT ZBRAŇ HROMADNÉHO NIČENÍ PRO PSYCHOLOGICKOU VÁLKU. JEJÍ POZADÍ TEĎ ODHALIL V KNIZE

Lidská schopnost preferovat okamžité uspokojení nad nemilými důsledky ve vzdálenější budoucnosti je jednou ze základních psychologických charakteristik. Kouříme, přejídáme se sladkostmi, požíváme různé látky, pácháme morálně pochybné činy… a otvíráme vrátka do intimního soukromí. Protože zrovna teď nám to stojí za to a zítra je daleko. Když se vrátíme od psychologie k technice, je tu ještě třetí možnost geolokace – neboli vypnout na telefonu GPS nestačí. Váš telefon se jistě čas od času přihlašuje k wifi sítím–doma, v práci, v kavárně, na návštěvě. Všechny wifi na světě mají svůj jednoznačný identifikátor. A když se vašeho telefonu nějaký software zeptá, telefon mu jméno sítě prozradí. (Operační systémy iOS a Android to dělají běžně.)

K čemu je tazateli jméno sítě dobré? Věřte nebo ne, existují celosvětové databáze wifi sítí. Ty největší mají k půldruhé miliardě položek a je docela dobře možné, že je mezi nimi i ta, kterou používáte doma. Opět – sestavit takovou databázi je (většinou) legální a ti, kdo je pořizují a aktualizují, to nedělají pro zábavu, ale na prodej.

NEJCITLIVĚJŠÍ OSOBNÍ ÚDAJ VŮBEC

Zájem je obrovský. Hlavními zákazníky jsou marketéři, agentury umisťující reklamu. Jistě se vám někdy stalo, že vám na mobil přišla reklamní SMS právě ve chvíli, kdy jste procházeli nedaleko inzerovaného obchodu či restaurace. To je situace, kdy se pracuje s polohovými daty v reálném čase – ve chvíli, kdy jste na místě –a dodavatelem informace je téměř jistě váš operátor. (Také legálně. Přečtěte si smlouvu, máte ji někde doma.)

Velké soubory historických polohových dat jsou však obchodně zajímavější než údaje v reálném čase, protože se dají analyzovat a lze tak rozpoznat pravidelnosti v chování monitorovaných jednotlivců. Kde pracujete a kde bydlíte – to je to nejmenší. Kudy chodíte či jezdíte. V které hospodě se rádi zastavíte a na jak dlouho. V kterém bytě strávíte příležitostně noc a s kým (má-li také mobil, jako že jistě má). Jak se liší vaše typické pondělí od vašeho typického čtvrtka. Do které školky chodí vaše děti a kdy je vyzvedáváte.

KDO NESE ODPOVĚDNOST, KDYŽ NĚCO PROVEDE ROBOT

Už všemožná legální využití takto shromážděných dat by nám měla dělat vrásky, ale nejde jen o ně. Žádná databáze není stoprocentně chráněna. Čím jsou data lákavější, tím větší úsilí se zaměří na jejich získání. Zájemců se najde mnoho, od zvědavců, vtipálků a drobných vyděračů přes policii a tajné služby vaší vlastní země až po tajné služby zahraniční. Úměrně tomu může být v sázce vaše zesměšnění, vaše práce či manželství, ale v krajním případě i život váš a vašich blízkých. Podle toho, kdo jste a komu stojíte za námahu.

Soubory historických polohových dat jsou obchodně zajímavé, protože se dají analyzovat a lze tak rozpoznat pravidelnosti v chování monitorovaných jednotlivců.

PRODÁME SE ZA POHODLÍ

Zmíněný článek v New York Times, součást obsáhlého cyklu věnovaného ochraně soukromí, je velice sugestivní, doplněný působivými animacemi. List kontaktoval konkrétní sledované osoby a u několika z nich, jež souhlasily, porovnal výsledek analýzy dat s jejich vlastním vyprávěním. Jasně se z toho ukázalo, že když máte data o pohybech dotyčné/ho, nepotřebujete žádné mimořádné schopnosti ani mnoho dalších údajů, abyste dovedli dost přesně poznat, co kdy dělal/a. Zkrátka a dobře, geolokační data o většině z nás prozrazují víc než jakýkoli jiný druh osobních údajů. „Největší trik, jaký se technologickým firmám kdy podařil, spočívá v tom, že přesvědčily společnost, aby sledovala sama sebe,“ píší Stuart A. Thompson a Charlie Warzel v New York Times. To je jistě pravda, dá se však dodat, že společnosti Google, Apple, Facebook, Microsoft a mnohé další dokázaly ještě neuvěřitelnější věc: aby nám to sledování bylo víceméně lhostejné, přestože o něm víme. Odhalení New York Times, o němž se teď bude nějakou dobu mluvit (hlavně proto, že s ním přišly právě tyto noviny, list s obrovským dopadem na veřejnost nejen v USA), totiž není zas tak senzační. Odborníci po celém světě tohle všechno vědí. Databáze polohových údajů, byť ne tak velké (v tom je investigativní počin newyorského listu skutečně výjimečný, stejně jako v tom, že novináři v datasetu identifikovali řadu celebrit, politiků, člena Trumpovy ochranky apod.), unikly na veřejnost již dříve. Specialisté na digitální bezpečnost vystupují na veřejnosti, píší do médií, varují. Nic z toho nefunguje, rozhodně ne masově. Důvod se zdá být zřejmý – pohodlí si ceníme víc než soukromí. Jde o pohodlí ve více polohách – pohodlí vždy dostupných map a navigace, pohodlí příjemné zábavy s hrami na telefonu a sdílení na sociálních sítích. Ale také pohodlí nemyslet, nestarat se, nemuset se učit všechny ty odborné pojmy, jejich souvislosti a důsledky. Pocit jistoty, že nemáme problém, může být často ten největší problém.

Zvýšení kybernetické bezpečnosti

VE FAKULTNÍ NEMOCNICI HRADEC KRÁLOVÉ

Významné a trvalé posí lení v oblasti informova nosti, evidence a řízení bezpečnostních rizik

Zpracování a vizualizace bezpečnostních událostí v reálném čase

Vybudování auditního úložiště logů s dlouhou retencí

Nastavení správného bezpeč nostního logování pro klíčové zdravotnické aplikace

Nasazení skeneru zranitelností, integrovaného v SIEM řešení

Plnění požadavků legislativy na kybernetickou bezpečnost pro provozovatele základní služby

Zaškolení zaměstnanců pro identifikaci a zvládání kybernetických rizik

Trvalá podpora v oblasti bezpečnosti po celou dobu udržitelnosti projektu

PROFIL PROJEKTU

ZÁKAZNÍK

Fakultní nemocnice Hradec Králové

ODVĚTVÍ

Zdravotní péče

ZEMĚ Česká republika

CÍLE

Zavedení centrálního bezpečnostního integrujícího prvku pro všechny technologie

POUŽITÉ TECHNOLOGIE

IBM QRadar SIEM

„Naše nemocnice provozuje množství infrastrukturních systémů a množství aplikací uchovávající citlivá data. Nástroj, který by plnil funkci centrálního úložiště auditních záznamů o provozu a zároveň v reálném čase vyhodnocoval kybernetické bezpečnostní události a incidenty, nám dlouhodobě chyběl. Problém totiž neleží v úrovni zajištění samotných auditních dat, ale ve schopnosti je vyhodnotit v kontextu aktuálních kybernetických hrozeb. S přispěním výzvy integrovaného regionálního operačního programu jsme si mohli dovolit pořídit jeden z nejúčinnějších SIEM nástrojů na komerčním trhu.“

Fakultní nemocnice Hradec Králové investuje nemalé prostředky do své výpočetní infrastruktury, a to včetně oblasti navýšení zabezpečení proti kybernetickým hrozbám. Doposud jí však chyběl centrální integrující prvek pro všechny technologie zaměřený právě na bezpečnost.

Řešení typu SIEM umožňuje podstatným způsobem zvýšit kybernetickou bezpečnost ve smyslu včasného odhalení závadného chování v systémech nebo v počítačové síti. SIEM v reálném čase vyhodnocuje data z celé ITC infrastruktury a včas rozpozná bezpečnostní hrozby. Umožní aktivně testovat zranitelnosti v infrastruktuře, buduje reputační databázi a zajišťuje funkci auditního úložiště logů a síťových toků.

Společnost AUTOCONT a.s. dodala bezpečnostní řešení SIEM založené na produktu IBM QRadar, a to včetně jeho následné podpory. Systém SIEM byl dodán jako dvojice zařízení, zapojených ve schématu vysoké dostupnosti se

synchronizovanými úložišti. SIEM má propustnost několik tisíc auditních logových záznamů za sekundu (také EPS), licence pro zpracování síťových Flow a navíc licence pro scanner zranitelností. Do QRadar SIEM je napojeno na 500 zdrojů událostí. Systém spolehlivě prověří více než 200 milionů událostí za den.

Pověření a zaškolení pracovníci mají nyní okamžitý přehled o bezpečnostní situaci v kyberprostoru nemocnice a díky integraci na IBM reputační databázi (X-Force) i o vnějších hrozbách. Ty zařízení QRadar rozpoznává právě na základě provázání s externí reputační databází.

Součástí projektu byla dodávka technologických komponent, analýza, nasazení, instalace, implementace, parametrizace, testy výkonu a funkcí v podobě simulace kybernetických útoků, školení, dokumentace a následná servisní a metodická podpora.

Kromě QRadar SIEM a Vulnerability Manager je možné za příplatek získat další funkcionality v podobě modulů QRadar Risk Manager, Network traffic capture nebo Incident Forensics modul. Tyto moduly poskytují funkcionality zaměřené na pokročilou analýzu sledování vektoru útoků nebo modelování ve stylu „what-if“ analýz při plánování změn v síťové infrastruktuře nebo její rekonfiguraci.

ING. MIROSLAV PROCHÁZKA Vedoucí oddělení IT FN HK

Svět v roce 2020 proměnil mnoho oblastí, jedna ze zásadních je komunikace. Do pracovního života vstoupil častější home-office a schůzky na dálku. V rámci individuální komunikace má za posledních pár měsíců s novými nástroji pro videokonferenci a spolupráci zkušenost téměř každý. Co ale když chcete propojit jednání většího či menšího pracovního týmu v prosto rách firmy s další skupinou lidí u zákazníka nebo dodavatele či s jinými kolegy v dalších lokalitách? A nejlépe se zachováním co nejvíce prvků sociální interakce, která je pro kreativní týmovou práci či vyjednávání po třebná. Moderní společnosti pochopily, že investice do nového typu vybavení pro jednací místnosti v kombina ci s progresivními technologiemi se rychle vrátí.

Dochází totiž ke zvýšení rychlosti komunikace se zákazníky či partnery a tím i konkurenceschopnosti, sníže ní nákladů na cestování i umožnění většího podílu práce zaměstnanců na dálku (home-office, lokality zákaznic kých projektů). Sekundárně tak může docházet i ke snížení rozsahu proná jmu kancelářských prostor či motivaci cest zaměstnanců na pracoviště pro využití kvalitně vybavených videokon

ferenčních místností pro týmovou práci. Díky obrazovému vjemu se do vzdále né komunikace dostává skrze mimiku tváří a emoce účastníků i sociální aspekt komunikace a spolupráce se stává koope rativnější a rychlejší.

AUTOCONT se danou oblastí intenzivně zabývá a po detailním průzkumu i prak tických zkušenostech ze zakázek nyní dokáže nabídnout špičkové technologie za velmi zajímavé ceny. Nabízí řešení pro

Jednací místnosti současnosti se mění

videokonferenční místnosti různých velikostí, které podporují online konference, workshopy, porady a individuální schůzky s využitím různých týmových nástrojů online komunikace, především Microsoft Teams. Pro různě velké jednací místnosti a jejich potřeby navrhujeme i řešení z modulárních videokonferenčních systémů Logitech, dostupné v malých, středních a velkých sestavách. Tyto sestavy zahrnují videokonferenční kamerové systémy Logitech s technologiemi RightSense. Funkce RightSight dokáže bezchybně rozeznat všechny účastníky bez ohledu na jejich vzdálenost od objektivu a vždy je zahrnout do videohovoru. Funkce RightLight dokáže zpracovat jakékoliv světelné podmínky tak, že účastníci hovoru jsou přirozeně vidět. Funkce RightSound potom dokáže vytvářet čistý zvuk potlačením hluku na pozadí, automatickým vyvážením hlasu a zaměřením se na aktuálního řečníka.

ŘEŠENÍ PRO MALÉ AŽ STŘEDNÍ JEDNACÍ MÍSTNOSTI

Do malých místností pro 2 až 6 účastníků, které jsou vybaveny displeji, je vhodné použít systémy Logitech MeetUp. Pro středně velké konference o 4 až 16 účastnících se nabízí řešení založené na Logitech Rally Set, které disponuje kamerou Rally, reproduktorem, mikrofonem a dálkovým ovladačem. Součástí sady jsou i dva huby pro připojení vlastního notebooku ke sdílení obsahu do online schůzky, k připojení mikrofonu a pro sdílení obsahu na monitor či projektor na zdi. Pro větší prostory lze libovolně přidat i další mikrofony.

Pokud je místnost trvale určená k videokonferencím a potřebujete ji mít stále připravenou k online akcím, doporučujeme sadu Logitech Tap Medium Room Set (Microsoft Teams), která nad rámec všeho má i dotykový ovladač Logitech Tap s minipočítačem formátu NUC.

ŘEŠENÍ PRO VELKOU JEDNACÍ MÍSTNOST

Pořádáte často videokonference o 10 až 46 účastnících? Doporučujeme využít řešení založené na Logitech Tap Large Room Set s Microsoft Teams, který obsahuje kameru Rally, 2 reproduktory, 2 mikrofony, dálkový ovladač, dotykový ovladač Logitech Tap s minipočítačem formátu NUC. Součástí sady jsou i 2 huby pro připojení vlastního notebooku ke sdílení obsahu do online schůzky, k připojení mikrofonu a pro sdílení obsahu na monitor či projektor na zdi.

ŘEŠENÍ NA MÍRU

Ať už se rozhodnete pro jakékoliv řešení, specialisté z AUTOCONTu jsou schopni zajistit návrh konfigurace pro daný prostor, kompletní montáž, dodání a instalaci veškerého potřebného software pro online komunikaci.

Praktické sdílení obsahu diskuse a současně i vzdálených účastníků z různých míst na dvou displejích s technologiemi Logitech Rally.

SLUNCE

V HLAVĚ I NAD HLAVOU

Brisbane, Queensland. Austrálie. Here we are. I když cestujete často a rádi, tohle přistání si budete pamatovat. Už proto, že jste před ním museli urazit hned dva dlouhé přelety. Jeden napříč celým eurasijským kontinentem, který vám dokonale rozhodí rozdíl mezi dnem a nocí, dneškem a zítřkem. A druhý ze severu na jih, přes nekonečný Pacifik, jenž vám udělá binec v ročních obdobích. Když jsem odlétal já, bylo v Česku minus deset a únor, při výstupu na brisbanském letišti bylo plus pětatřicet a vrcholící léto. Bylo devět ráno a chtělo se mi šíleně spát. Přitom mě čekal perný den, kdy jsem měl dorazit na Gold Coast, ubytovat se, zařídit si věci k tomu, abych se načas stal Australanem.

Jenže šok z času a podnebí jsou jen první z řady menších a větších otřesů, které na východním pobřeží zažijete. Ať už jde o peníze, ptactvo, intenzitu slunečního záření, prosluněnost místních duší, nedostatky vlastního těla, nekonečnost pláží, neuvěřitelnou krásu přírody i zcela nové měřítko vzdálenosti. Tak pojďme pěkně popořádku. K penězům. Protože Austrálie je drahá. Řečeno s klasiky, je tak drahá, že i kdyby byla o polovinu levnější, je pořád dost drahá. V posledních letech se úspěšně pere s Norskem, Islandem nebo Švýcarskem o pozici nejdraž ší země světa. Což může být nepříjemné. Jídlo v restauraci je obvykle kolem tisícovky, za malé pivo dáte ke dvěma stovkám, za malý pokoj dáte tisícovku na den i při tříměsíčním pronájmu. Koeficientem krát čtyři můžete ale násobit prakticky cokoli, co v Austrálii kupujete. Jenže to dáte rádi. Protože je to země naprosto neuvěřitelného přírodního bohatství. Nad hlavami se vám prohání pestrobarev

ní ptáci. V parcích vás předbíhají klokani. Na pláži potkáte velké ještěry, na stromech vidíte koaly, v oceánu žraloky. To všechno vidíte i v „civilizaci“. Třeba v Surfers Paradise, přesně pojme novaném surfařském ráji přímo pod Gold Coast. Mimochodem, slovo pláž tu získává úplně nový význam. Není to přelidněné místo, v němž se davy turistů boxují o svá lehátka a slunečníky. Ale nekonečný, klidně stometrový široký pás heboučkého písku kolem pobřeží. Bez začátku a konce. Čeká na vás prakticky na celém východním pobřeží. V tropickém Cairns na severu Aus trálie, v zemědělském Rockhamptonu, v exkluzivní mrakodra pové metropoli táhnoucí se od Brisbane po Gold Coast, v pito reskním Byron Bay, omývá Sydney a míří až na jih k Melbourne. Všude tady vám stačí jen přijet k vodě. Najít si místo, na kterém můžete být klidně celý den úplně sami, a jen se koukat na oceán a myslet si, že válení u oceánu bylo vymyšleno jen kvůli vám. Také tu můžete – a na to opravdu velký pozor – v oceánu zmizet

jednou provždy. Pokud ve městech vlají červené vlaječky, jež nedoporučují koupání ve vlnách Pacifiku, vědí Australané, co dělají. A protože každý Čech chce z principu své dobrodružné suchozemské duše vyzkoušet, jestli nepřehánějí, rovnou dám k dobru vlastní historku. Ať ji nemusíte zažít. Stojíte deset me trů od břehu, považujete se za solidního sportovce v nejlepších letech, a přesto se k břehu posouváte tempem třiceti cen timetrů za minutu. Protože vás proudy písku a vody neustále vtahují do nekonečných lovišť. Cítíte, jakoby vaše nohy byly betonové sloupy, které se s každou vlnou posouvají zpátky. Bojujete s vlnami a připadá vám to hrozně trapné, co se tu děje. A zatímco kousek před vámi lidé v klidu upíjejí virgin mojito v plážových barech, vaším tělem projíždí jedna adrenalinová vlna za druhou.

Jenže lidé, kteří si uvykli žít na východním pobřeží Austrálie, tu nemají k dispozici jen tyto nekonečné a fantastické pláže. Mají to třicet minut do hor, do deštných pralesů. Do míst, kde je teplota automaticky o deset stupňů nižší. Jsou tu neuvěřitel né vodopády, řeky, jezera, stromy, rostliny a zvířata. Můžete tu klidně strávit celý den, aniž byste měli pocit, že krása přírody někde polevuje. Naopak, budete pořád a pořád překvapovaní, kolik výjimečných scén se tu před vámi odehrává. Klidně až do chvíle, než se rozhodnete park opustit a sjet během čtvrt hodiny zpátky do některé z výstavních metropolí. Tam na vás téměř vždy čekají luxusní hotely, drahá auta, dokonale uprave né parky s workoutovými plochami, vypohodované restaurace a skupinky místních chystající si barbecue v parcích. A pokud říkám téměř vždy, nelžu.

Brisbane, Austrálie

Queensland, Austrálie

Queensland je neuvěřitelný v jedné věci. Nabízí 300 slunečních dní během roku, kdy tu teploty oscilují mezi 25 a 35 stupni. To přináší neuvěřitelný příval energie do duší místních obyvatel. Jistotu, že ráno vstanou, slunce už bude svítit a bude je provázet celým dnem. Až na dva měsíce, kdy teploty „padnou“ k patnácti stupňům, rozprší se a od oceánu začne foukat silný vítr. Vypohodovanost je také vlastnost, s níž se potkáte na každém kroku. „How are going, mate?“ zdraví vás se širokým úsměvem svalovci v tílkách, blondýny v bikinách, padesátiletí fotři od rodin i osmdesátileté vitální báby. I přesto že už na první pohled vypadáte jako cizák. Neopálený, hubený, s divným outfitem a akcentem. Jako by tím dávali najevo, že každý jeden Australan byl kdysi dávno také divně vypadající přistěhova

lec. Odpovídáte jim stejně širokým úsměvem, protože se to sluší. Přesto si po celou dobu v Austrálii připadáte trochu jako cizí, ať chcete nebo ne. Protože při pohledu kolem vás vidíte úsměv a úspěch. Lidi na plážích jsou opálenější, krásnější, odpočatější, příjemnější než vy. Mají pocitově na všechno mnohem víc času. Přitom jezdí v drahých autech, vezmou do rukou značkové surfy a večer jdou do baru sbalit hezčí holku. Zatímco vy tu často sedíte, přemýšlíte nad každým investovaným dolarem a vidíte v zrcadle spoustu nedokonalostí. Ale co na tom záleží, když vám nad hlavou létají pestrobarevní ptáci, obloha je neustále kýčovi tě modrá, pláže nikde nekončí a příroda neustále kouzlí. Prostě se jeden den stanete Australanem.

Tallebudgera Creek, Queensland, Austrálie Queensland, Austrálie

„Jeden z našich kolegů uvádí prezentace a workshopy ‚Všichni se uvidíme v pekle‘. To proto, že nás vůbec neposloucháte. Všichni vědí, co mají dělat. Ale nedělají to,“ říkají unisono a otevírají téma, u něhož úsměv rychle tuhne. Nebezpečí na interne tu opravdu číhá doslova na každém kroku. Citlivá firemní data jsou v neustálém ohro žení. Zevnitř i zvenčí. Hackeři využívají čím dál záludnější a sofistikovanější meto dy. Už dávno nesedí v temných koutcích, ale nechávají za sebe pracovat inteligentní mašiny, které vytahují peníze i know-how prakticky beze stop. Ze společností, jež tvr dí, že rizika „nejsou tak hrozná“, že „jejich podnikání se přece netýkají“, v lepším pří padě pak udělají jedno opatření z několika nutných. Za světem skutečných kyberne tických hrozeb mají obvykle zpoždění o tři až pět let. A s každým dalším dnem, kdy digitalizujeme první poslední a využíváme čím dál dokonalejší umělou inteligenci, se tyhle nůžky mezi očekávaným rizikem a skutečným rizikem rozevírají.

MYSLETE JAKO ÚTOČNÍK

Při hledání odpovědi na otázku, proč vůbec chránit privilegované účty, je dobré se na chvíli „převtělit“ do role útočníka, který ví, jak vaše data zhodnotit. Ten vyhledá snadno dostupný privilegovaný účet, obejde bezpečnostní mechanismy, využije známou zranitelnost autentizačních pro tokolů a pohybuje se – nikým nedetekován a nehlídán – v celé síti.

„V dnešní době se hackeři chtějí dostat do sítě společnosti. Buď tam nasadit ransom ware, nebo se tam usídlit a pravidelně sosat firemní data, která se pak na černém trhu prodávají. Cest, jak se tam dostat, je hodně. E-maily, weby, zneužitím privilegovaných

účtů – tedy těch, jež mají nadstandardní práva v rámci sítě. Ty mají například její admini strátoři, kteří jsou schopni se následně odkudkoli připojit a provádět kontrolu či nastavení. Poslední dobou je stále častěji dostávají také dodavatelé, nejrůznější kontraktoři, kteří za ně dělají činnosti a mají přístup k technologickým zařízením. Pokud se tento účet dostane do ruky hackerovi, může jednoduše ovládnout celou společnost. Proto se řeší problematika privilegovaných účtů,“ vysvětluje Jan Strnad, jenž má na bílo-červené vizitce AUTOCONT zapsanou pozici Security Architect.

„Stále častěji se setkáváme s případy takzvaného sociálního inženýrství, kdy se nějakou ana lýzou informací dostanou hackeři na výše postaveného člověka. Tomu se pak snaží podvrh nout nějaký kód, který dotyčný nevědomky spustí. Hacker se dostane na jeho počítač, dostává se k heslům, k internetovým browserům a dál do sítě. Odtud může čerpat informace, nebo ji, v horším případě, ovládat,“ doplňuje jej Petr Vejmělek, který má oblast kyberbezpečnosti ve společnosti AUTOCONT na starost.

ODPOVĚĎ JE PIM PAM

Na tyto podněty reagují řešení a technologie PIM/PAM. Ta jsou anglickými zkratkami pro správu privilegovaných účtů (Privilege Identity Management) a řízení přístupu správců na kritické systémy (Privilege Access Management). Obě pak společně dokážou komplexně řešit podceňovanou problematiku privilegovaných účtů. Administrátor se nepřipojuje přímo do sítě, ale do VPN, odtud pak na takzvaný jump server, jenž dokáže autentizovat uživa tele. Měla by tam být i vícefaktorová autentizace – zpětná sms, volání či token pro ověření skutečného uživatele. Jump server ho přihlašuje namísto něj k vybraným aplikacím, zároveň nahrává celou relaci uživatele a sbírá sekvence otisku klávesnice. Výsledkem je, že textový log i videoobraz je součástí toho, co má k dispozici správce jump serveru.

PROČ S AUTOCONTEM?

Pokud je PIM a PAM jednou ze správných odpovědí v rámci komplexního bezpečnostního řešení, pak se nabízí otázka, proč by měl být právě AUTOCONT tím, kdo ji v rámci vaší společnosti nebo instituce bude implementovat a provozovat. „Můžeme říct, že máme dost velký tým, který dokáže pokrýt všechny bezpečnostní technologie na ochranu dat a sítí. Nejsme specialisté na konkrétní věc, ale dokážeme zastřešit celou problematiku. Samotný produkt není unikátní, ale naší unikátností je, že to umíme. Máme s tím prokaza telné, dlouholeté zkušenosti. Víme, jak pracovat s daty. Do toho si troufnu tvrdit, že máme specifický přístup k zákazníkovi a zároveň drtivou většinu technologií využíváme v naší firmě a testujeme ji na nás samotných. Máme za sebou implementace, jsme schopni řešení nasadit rychle a pak všechno dlouhodobě ‚supportovat‘,“ nastiňuje Petr Vejmělek.

Ale co byste si měli z článku odnést především, je sdělení, že není dobré podceňovat rizika, kterým třeba sami tolik nerozumíme. Vidět pod pokličku dnešní zuřící kyberválky o citlivé informace je opravdu nepříjemné. A myslet si, že právě vaše data nikoho nezajímají, je jeden z naivních příběhů, jimiž je válečná fronta lemována.

Jedním dotykem

SELF-PROMO APLIKACE SPOLEČNOSTI LINET

PROFIL PROJEKTU

ZÁKAZNÍK

LINET spol. s r.o.

ODVĚTVÍ

Společnost LINET si za třicet let své existence vybudovala opravdu dobré jméno. Přední světový výrobce nemocničních a pečovatelských lůžek. Technologický lídr, který rok co rok uvádí na trh inovativní produkty, při jejichž vývoji spolupracuje se zdravot níky i odborníky z různých vědních oborů. Jen za loňský fiskální rok ze svého závodu v Želevčicích dodala zákazníkům rekordních 64 tisíc lůžek do více než stovky zemí na celém světě. A právě globální působení bylo jedním z klíčových důvodů, proč vyvíjet aplikaci s Internet Projektem – novým členem největší české IT skupiny ARICOMA

ZEMĚ Česká republika

Vývoj a výroba nemocničních a pečovatelských lůžek

CÍLE

Využít existující produktové a fi remní informace a mít aplikaci pro prezentaci těchto informací na veletrzích a výstavách pomo cí samoobslužných dotykových panelů

POUŽITÉ TECHNOLOGIE

Sitecore XP, Salesforce Pardot, dotykové panely Samsung

DODAVATEL

GROUP.

Pro Internet Projekt přitom nešlo o novinku, naopak – s Linetem jej pojí dlouhodobá spolupráce. Před několika lety tu Internet Projekt implementoval digitální platformu Sitecore XP pro vývoj a správu obsahu svých webových prezentací a aplikací. Po spuštění prvního projektu – hlavního prezentačního webu společnosti LINET – přibývaly rychle další a platforma Sitecore XP se stala základním stavebním kamenem pro celý ekosystém webových prezentací a produktových i kampaňových mikrostránek. Vedle těchto veřejných webových řešení běží na platformě Sitecore XP i podnikový Extranet, který je určen k internímu využití zaměstnancům LINETu a několika tisícům servisních partnerů a distributorů po celém světě. V roce 2018 byl Extranet spuštěn i pro německou dceřinou společnost wissner-bosserhof GmbH.

ZRYCHLIT A ZJEDNODUŠIT

LINET se každoročně účastní několika desítek výstav a veletrhů po celém světě. Kromě živých ukázek unikátních funkcí svých produktů tu potřebuje prezentovat také detailní technické informace, produktová videa a fotografie i informace o společnosti, a to ideálně interaktivní formou. Proto nejčerstvější zadání pro Internet Projekt znělo: zrychlit a zjednodušit přenos informací a možnost je promítat na stojanových dotykových displejích kdykoli a kdekoli.

Rozšířené požadavky na interaktivní aplikaci pro dotykové panely pak byly jednoduchost, pohodlné ovládání dotykem na panelech různých rozměrů a samoobslužný provoz, aby návštěvníci výstav a veletrhů mohli sami číst obsah a odesí-

„Aplikace, kterou jsme spolu s kolegy z Internet Projektu vyvinuli, nám umožňuje nejen moderní formou prezentovat produktové portfolio, ale také komunikovat s potenciálními klienty v podstatě okamžitě po zanechání kontaktu, což je skvělá podpora pro naše vytížené obchodníky. V praxi to znamená, že po zanechání kontaktu dostane potenciální zákazník první email v řádu několika minut a spouští se automatická kvalifikace daného kontaktu z pohledu obchodního potenciálu. Na druhé straně, Sitecore řešení nám umožňuje přepoužít spoustu již existujícího obsahu z webů, což minimalizuje nároky na marketingové specialisty při přípravě aplikace pro danou výstavu.“

DANIEL ČERNÝ

lali své kontaktní údaje a oblasti zájmu do LINETu pomocí jednoduchého formuláře. Ruku v ruce s tím dokážou panely sbírat kontakty a automaticky je ukládat do CRM systému, což ocenili zejména obchodní zástupci společnosti.

Specifickým přáním pak byla možnost přípravy obsahu pro tzv. offline režim. Z důvodu nedostatečné rychlosti připojení k internetu na akcích často totiž nebylo možné např. streamovat prezentační videa z internetu, ale bylo nutné je uložit a přehrávat lokálně. „Proto jsme připravili možnost exportovat kompletní prezentaci ze Sitecore do jednoho souboru a spustit ji na dotykovém panelu bez připojení k internetu,“ popisuje Martin Burda, ředitel Internet Projektu, který se zároveň dlouhodobě zabývá Sitecore řešeními.

SOUČÁST EKOSYSTÉMU

Hlavní výhodou celého řešení je především splynutí s celým ekosystémem, ve kterém se LINET po léta pohybuje. Pokud potřebuje na výstavách zobrazovat produktové informa-

ce, jednoduše si je do prezentace připojí ze sdíleného katalogu produktů v Sitecore. Ten slouží jako centrální úložiště produktových informací pro všechny webové prezentace LINETu.

Zpracování získaných kontaktů z výstav a veletrhů a jejich obchodní využití probíhá v LINETu v platformě Salesforce Pardot. Všechna data z odeslaných formulářů z dotykových panelů tak bylo nutné automaticky ukládat v předepsané podobě do tohoto CRM systému. Kontaktní formulář byl v Sitecore vytvořený pomocí integrovaného modulu Web Forms for Marketers a je připravený volat CRM po každém úspěšném odeslání formuláře. Předání dat probíhá pomocí rozhraní Pardot Form Handler, kterou poskytuje systém Salesforce. Do CRM se tak dostanou data ihned, mají správný formát a obchodníci a marketéři společnosti LINET s nimi mohou hned dále pracovat a plánovat si jejich další obchodní využití.

Trend je zřejmý. Technologie se nám snaží zjednodušovat život a marketingové nástroje nebudou v tomto ohledu popelkou.

Head of Digital Marketing společnosti LINET

Neviditelný IT svět v McDonald’s

NOVÉ TECHNOLOGIE ZRYCHLUJÍ A ZKVALITŇUJÍ OBSLUHU ZÁKAZNÍKA

Ten viditelný svět McDonald’s není třeba dvakrát představovat. Ikonické žluté písmeno M, hranolky, hamburgery, zmrzlina McFlurry, tácy, bezplatná wifi a velký počet teenagerů, který na kterémkoli místě naší planety už po generace miluje koncept největšího globálního fastfoodového řetězce světa. To, co běžný zákazník nevidí, jsou dokonale promyšlené procesy. Každý úkon je vedený snahou, aby byl zákazník co nejlépe a nejrychleji odbavený, každé nepatrné vylepšení se dokáže okamžitě promítnout do zisků společnosti. Což je pro ty, kteří se podílejí na konceptu IT, opravdu mimořádná výzva – protože se veškeré změny musí odehrávat za plného provozu a s minimem chyb.

PROFIL PROJEKTU

ZÁKAZNÍK

McDonald‘s ODVĚTVÍ

Gastronomie, služby, QSR (Quick Service Restaurant)

ZEMĚ Česká republika

CÍLE

Zajištění provozu IT restaurací v realitě, kdy je bez fungujícího IT problém nejen objednat nebo zaplatit, ale i správně připravit hamburger

POUŽITÉ TECHNOLOGIE

HME, Radius Networks, NCR, Wincor-Nixdorf, Panasonic, Dell, Cisco Meraki, Samsung, MS Windows, VMWare

„Teprve při realizaci si naplno uvědomíte, jak obrovskou mašinou McDonald’s je. Pokud tu nastane problém v IT, začne od prvních vteřin ovlivňovat celý byznys model.“

JAN ŽALUD

IT manager společnosti McDonald’s

To byl velký úkol pro AUTOCONT, který se před několika lety podílel na uvádění nového konceptu zapojení technologií v procesu obsluhy zákazníka. Hlavním cílem bylo zvýšit maximální komfort pro zákazníka a nahradit tradiční pokladny samoobslužným způsobem prodeje. Vedlejším cílem pak byla minimalizace možných negativních vlivů lidského faktoru.

VŠE PRO ZÁKAZNÍKA

McDonald’s začal své pobočky v České republice měnit v roce 2016, přibližně sedm let poté, kdy se samoobslužné kiosky poprvé objevily v pařížské provozovně. A protože se model v zahraničí osvědčil – zkrátily se fronty i čekací časy a zmenšilo se plýtvání potravinami – hledal český McDonald’s partnera. Volba padla na AUTOCONT, přestože to možná není společnost, od které byste čekali právě dodávku specifických kiosků. „Nabídli jsme dostatečně zkušený tým a prokazatelné reference z bezvýpadkových implementací IT řešení. Našli jsme způsob, jak všechno udělat efektivně,“ říká Pavel Kourek, obchodní ředitel divize ITSM společnosti AUTOCONT, která rozsáhlý projekt včetně samoobslužných kiosků pro McDonald’s připravovala.

ZÁVISLOST NA IT

„Teprve při realizaci si naplno uvědomíte, jak obrovskou mašinou McDonald’s je. Pokud tu nastane problém v IT, začne od prvních vteřin ovlivňovat celý byznys model. Neobjednáváte, neprodáváte, nemáte tržby. U institucí nebo korporací většinou máte nějakou inkubační dobu, během níž dokážete situaci vyřešit.

To u McDonald’s neplatí. Všechno musí fungovat neustále, nepřetržitě a každá případná chyba má naprosto jasně dohledatelnou ztrátovost celého byznysu,“ dodává Jan Žalud, IT manager společnosti McDonald’s.

V tom neviditelném světě McDonald’s je zkrátka všechno propojené se vším –byznys, účetnictví, pokladny, informační systémy, logistika. A jakákoli nová součást IT řešení musí odpovídat veškerým dalším standardům. Podobné to bylo i u konceptu McDonald’s SPA, který je celosvětovým standardem pro fungování restaurací McDonald’s. Ambicí společnosti bylo být trendsetterem a mezi prvními ve svém oboru využít možnosti nových dostupných IT technologií pro zrychlení a zlepšení obsluhy zákazníka, zvýšení rozsahu a kvality nabídky, zrychlení a zlepšení přípravy pokrmů a umožnění platby moderními způsoby.

Implementace do provozoven začala v České republice na jaře v roce 2016 a obvykle platilo pravidlo, že v průběhu jednoho týdne se vždy revitalizovala jedna restaurace. Tuto ambici lze dnes považovat za splněnou – více než 60 % objednávek je zadáno a uhrazeno pomocí samoobslužných kiosků. Stejně tak SPA umožnilo dosud nevídaným způsobem rozšířit nabídku pokrmů a vyhovět detailním, leč podstatným, přáním zákazníka. Dosud nebývalé zapojení IT technologií do provozu restaurace znamená vysokou míru závislosti restaurace na fungujícím IT.

Virtuální pobočka pro Českou spořitelnu

PRVNÍ ČESKÁ BANKOVNÍ POBOČKA VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Česká spořitelna přišla s novou pobočkou. Virtuální. Právě díky ní představuje svým zákazníkům a zaměstnancům, jak budou vypadat postupné přestavby všech kamenných poboček. Největší banka v Česku co do počtu klientů tak využila virtuální realitu k prezentaci nového formátu poboček, aby si je zákazníci a zaměstnanci „osahali“ ještě dříve, než vzniknou. Virtuální pobočku pro banku stvořila česká firma Cleverlance.

Snazší adaptace zaměstnanců Informovanost zákazníků

Možnost zpětné vazby

Marketingový přesah projektu

Banka je vnímána jako inovativní instituce

PROFIL PROJEKTU

ZÁKAZNÍK

Česká spořitelna a. s.

ODVĚTVÍ

Bankovnictví

ZEMĚ

Česká republika

CÍLE

Adaptace zákazníků i pracovníků banky na nový typ pobočky

POUŽITÉ TECHNOLOGIE

Unity (vývojové prostředí)

Autodesk Maya (3D modely)

Visual Studio (programování)

Resharper (programování)

Adobe Photoshop (2D grafika a textury)

Substance Painter (textury)

Česká spořitelna stála před úkolem, jak svým zaměstnancům i zákazníkům co nejlépe a co nejrealističtěji prezentovat proměnu pobočkové sítě na nový formát. Ten pracuje s faktem, že hlavní roli hraje klient a pobočka pouze vychází vstříc jeho potřebám. Novému pojetí kamenných poboček nechybí samoobslužné zóny, obchodní haly či uzavřené jednací místnosti pro schůzky s klienty a videokonference. Prostor poboček se zároveň stává komunitním místem, kde se konají různá setkání, výstavy a prezentace. Atmosféru podtrhuje občerstvení a květinová stěna. Bankéř už dávno nemá své pevné místo za přepážkou, ale je klientům k dispozici podle potřeby. Těm, kteří si toto nové uspořádání nedovedou představit, se banka rozhodla nové pobočky přiblížit prostřednictvím virtuální reality. Firma Cleverlance pro Českou spořitelnu vytvořila virtuální „klon“ její pobočky v Benešově a připravila aplikaci, která umožňuje její virtuální prohlídku. Zákazník či zaměstnanec banky se může pobočkou projít, stačí si nasadit speciální headset Oculus Go či Quest. Instalaci a zprovoznění těchto virtuálních brýlí rovněž zajistili specialisté z Cleverlance.

PROJDĚTE SI NOVOU POBOČKU PŘED

TÍM,

NEŽ VŮBEC VZNIKNE

Cílem projektu je, aby se lidé v nové pobočce snadno a rychle zorientovali. Dva až tři měsíce před rekonstrukcí dané pobočky je proto tento virtuální průvodce přímo na místě zákazníkům k dispozici a seznamuje je s tím, jaká vylepšení jim rekonstrukce pobočky přinese. Výhody virtuálního průvodce ocenili i zaměstnanci, kteří mají

možnost se připravit na změny v uspořádání prostoru a s tím související úpravu jejich pracovních zvyklostí. Virtuální pobočka se ukázala jako cenný pomocník také pro trénink nových pracovníků banky.

Vedle adaptace zákazníků a zaměstnanců banky na nový formát zaujme virtuální pobočka i svou technologickou jedinečností. Na českém trhu se totiž jedná o první projekt svého druhu a představuje tak pro Českou spořitelnu konkurenční výhodu v tom, aby ji zákazníci vnímali jako inovativní bankovní dům. Pro mnohé klienty i zaměstnance je to též první příležitost, jak si technologii virtuální reality vyzkoušet. V návaznosti na tento úspěšný projekt banka připravuje speciální aplikaci pro zvýšení finanční gramotnosti dětí. I tento projekt pro banku vytváří firma Cleverlance.

„Projekt našim zákazníkům i zaměstnancům inovativním a atraktivním způsobem přiblížil proměnu pobočkové sítě do nového designu a obslužného formátu. Zároveň vznikl pevný základ pro budoucí aplikaci technologie VR v rámci České spořitelny.“

ANTONÍN KRATOCHVÍL Expert inovací tribu asistované kanály v České spořitelně

Old Brass Brains, tuna mosazi, která dovede předpovědět příliv a odliv

POČÍTÁNÍ BEZ ČÍSEL. ANALOGOVÉ POČÍTAČE SE PO DESÍTKÁCH LET VRACEJÍ

LOGARITMICKÉ PRAVÍTKO JE ANALOGOVÉ. KALKULAČKA JE DIGITÁLNÍ. VINYLOVÁ DESKA ANALOGOVÁ. CD JE DIGITÁLNÍ. FOTOGRAFICKÝ FILM JE ANALOGOVÝ. MECHANICKÉ HODINKY JSOU ANALOGOVÉ. SVĚT JE ANALOGOVÝ. POČÍTAČE JSOU DIGITÁLNÍ. VĚTŠINOU. ALE NE VŽDYCKY.

Pokud ve slově analogový slyšíte „analogie“, slyšíte správně. Podobnost, vzájemná úměrnost, přirovnání – to je překlad z řečtiny, odkud tento termín pochází. V technické terminologii se výraz „analogový“ především běžně používá jako opak pojmu „digitální“

Nejlépe se to vysvětluje na příkladu záznamu hudby. Hudebnímu CD říkáme digitální proto, že záznam na něm je posloupností čísel, tedy počítačovými daty. Zvuková vlna, která přenese hudbu do našich uší, však žádnou posloupností čísel není. Když ve studiu pořizovali nahrávku, museli zvuko-

vou vlnu do čísel převést. Přehrávání zvuku je pak opačným postupem, zaznamenaná a uložená čísla rekonstruují zvukovou vlnu. Vinylová deska a gramofon fungují úplně jinak. Záznam má podobu spirálové drážky.

e

Ta při přehrávání vede jemný hrot, jehož výkyvy se převádějí na elektrický signál, zesilují a tvoří zvuk. Spojitý zvukový signál je zaznamenán spojitým médiem, nikoli rozsekán na nepatrné úseky digitálním vzorkováním.

KOLA, KLADKY A PŘEVODY

Týž princip se dá uplatnit v mnoha jiných oblastech. Analogový počítač je v podstatě model nějakého systému, nějakého kusu

PETR KOUBSKÝ Deník N FOTO Wikipedia TENTO ČLÁNEK PUBLIKUJEME VE SPOLUPRÁCI S DENÍKEM N.

reality – model, který se řídí stejnými zákonitostmi jako modelovaný systém. Pražský orloj můžeme pokládat za analogový počítač. Pomocí důmyslné sestavy ozubených kol modeluje pohyb nebeských těles.

Mechanický princip je u analogových počítačů častý. K dokonalosti ho přivedl například stroj – slovo přístroj zde rozhodně nestačí – přezdívaný Old Brass Brains, „Stará dobrá mosazná hlava“, oficiálně Tide-Predicting Machine No. 2, tedy zařízení pro výpočet přílivu a odlivu. Do chodu je uvedl Geodetický úřad Spojených států roku 1910 a používal do roku 1965, kdy roli

Stroj váží tunu, tvoří ho ozubená kola, kladky a převody – a je velmi přesným modelem velmi složitého systému, jímž se řídí čas a výška přílivu a odlivu v konkrétním místě pobřeží.

PLNÝ KBELÍK VÝPOČTŮ

Analogové počítače ale nemusí být jen mechanické. Výstřední, leč patrně geniální novozélandský ekonom Bill Philips postavil roku 1949 stroj nazvaný MONIAC, který se snažil simulovat celý chod národní ekonomiky Spojeného království, a to na hydraulickém principu. Trubky, kohoutky, ventily a nádrže znázorňovaly toky peněz, úsloví „přiškrtit kohoutek“ nabylo doslovného významu. Existují též pneumatické počítače, kde jako výpočetní médium slouží stlačený vzduch. Svého času se považovaly za vhodné záložní zařízení pro případ

jaderné války, po níž by veškerá elektronika v důsledku silných elektromagnetických pulsů přestala fungovat.

A tím se už dostáváme ke skutečným analogovým počítačům – těm, které po několik desítek let dominovaly technickým a inženýrským výpočtům, těm, které pomohly dostat astronauty na Měsíc.

ZDÍŘKY, KABELY A APOLLO Klasický analogový počítač používá elektrické napětí, jehož proměnlivý časový průběh se dá nastavit. Používá širokou paletu pomůcek, které dovedou nejen integrovat, ale také derivovat, zpožďovat, sčítat či násobit. Můžeme je propojovat sériově i paralelně a vytvářet tak složité výpočetní obvody. Ty odpovídají nějakým rovnicím, matematickému modelu. A když to jsou stejné rovnice jako například ty, jež popisují pohyb kosmické lodi, pak můžeme zkoušet různé počáteční podmínky či drobně měnit nastavení; analogový počítač okamžitě ukáže, co se bude se systémem dít. Například to, jestli Apollo 11 mine Měsíc, srazí se s ním, anebo poklidně zaparkuje na jeho oběžné dráze, jak to potřebujeme. Navenek je hlavní částí analogového počítače deska se spoustou zdířek, často barevně odlišených. Propojovacími kabely od zdířky ke zdířce se stroj programuje. Otočnými knoflíky nastavujeme vstupní hodnoty, na ručičkách potenciometrů nebo na osciloskopu sledujeme výstup – a to je celé. Takový počítač má samozřejmě omezené použití. Textový editor nebo Photoshop na něm nikdy fungovat nebude. Pro mnohé technické výpočty je však skoro dokonalý. Tím pádem se nabízí otázka, proč dnes najdeme analogové počítače skoro výhradně v technickém muzeu?

NOVÁ GENERACE

Hlavní příčinou úpadku analogových počítačů byla jejich přílišná specializace. Dovedly jen něco, byť velmi dobře; jen simulaci systémů vyvíjejících se v čase. Digitální počítače naproti tomu byly a jsou univerzální. Tím pádem se jich začalo vyrábět a prodávat mnohem víc, jejich cena klesala, přibývalo lidí, kteří s nimi dovedli zacházet. Specializovaný nástroj dost často nezvládne konkurovat nástroji univerzálnímu. Po několik desítek let se zdálo, že analogové počítače mají odzvoněno.

Poslední dobou se však situace mění. Numerické výpočty některých vědeckých úloh – proudění kapalin, předpovědi počasí, kvantová chemie, materiálové inženýrství – se ocitají za hranicí možností dnešních počítačů. Stále dokonalejší matematické teorie vedou k rovnicím, které je velmi těžké naprogramovat. I když se to podaří, výpočet může trvat roky. Na analogovém počítači se však rovnice neprogramuje, ale vlastně jen zapisuje: v jazyce zdířek a kabelů. Stačí ji umět v této formě vyjádřit, vyřeší se pak sama, když zapneme proud. A okamžitě, bez čekání.

To je důvod, proč zájem o analogové počítače ožívá. Není ani zdaleka jisté, že nová generace analogových počítačů dospěje do komerčního stádia – poptávka může být nakonec příliš malá a obtíže příliš velké. V každém případě však jde o jeden z nejzajímavějších dnešních trendů ve výpočetní technice.

Tři roky se intenzivně pracovalo na rekonstrukci Státní opery v Praze. Ta otevřela své brány všem milovníkům kultury symbolicky 5. ledna tohoto roku. V ten čas totiž uplynulo přesně 132 let od prvního otevření.

státní opera

ROZHOVOR ONDŘEJ HOLOMEK FOTO NÁRODNÍ DIVADLO

Psal se rok 1888, když Státní opera zahájila svůj provoz. A dnes ji díky tříleté rekonstrukci návštěvníci vidí téměř v původním stavu. „Návštěvníci v hledišti by měli mít pocit, že se vrátili do časů habsburské monarchie do roku 1888. Do doby, kdy budova byla ještě Novým německým divadlem, které bylo otevřeno přesně před 132 lety,“ uvedl k otevření ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ovšem technická část diva dla nyní patří k těm nejmodernějším. Pod jednou střechou tak lidé dnes vidí dva různé světy – současný moderní a tehdejší.

CO JE NOVÉHO VE STÁTNÍ OPEŘE?

Komplexnější opravy si Státní opera naposledy zasloužila v 70. letech minulého století. Dnes se díky nedávno dokončené tříleté rekonstrukci chlubí novým jevištěm, kterému nechybí ani unikátní točna. Ve druhém podzemním podlaží vznikla moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly i další zku šebny, baletní, orchestrální i sborový sál a také zázemí umělců. Nový vzhled má také provozní část budovy. „Na opravách se podílelo mnoho restaurátorů. Ti měli za úkol vyčistit monumen tální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzác né fresky,“ doplňuje tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Návštěvníci si užívají také nová křesla v hledišti a potěší je osobní čtecí zařízení, kde si mohou vybrat z několika titulků.

NECHYBÍ NOVÁ OPONA, ORIGINÁL ZMIZEL V ROCE 1945

Státní opera v rámci rozsáhlé rekonstrukce dostala i novou oponu. V průběhu posledních dvou let na ní pracoval tým pod vedením uměleckého ředitele sekce výroby Národního diva dla Martina Černého. Ten spolupracoval se studenty katedry

scénografie DAMU. „Nová opona vznikla v našich dílnách podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, kterou návštěvníci viděli při prvním otevření Státní opery. Za unikátním dílem se skrývá více než 1000 hodin pečlivé práce,“ říká Tomáš Staněk. Ptáte se, kam se poděl originál? Ten se záhadně ztratil v roce 1945. Před rekonstrukcí diváky v opeře vítala opona akademického malíře Antonína Střížka.

HISTORIE DÝCHNE I DO REPERTOÁRU

Historie se promítá také do programu, který „staronová“ Státní opera nabízí. „Současná dramaturgie Státní opery musí čerpat ze své historie. Už od svého založení hrála významnou roli v ev ropském operním životě. Absorbuje, ale také vytváří nejdůležitěj ší umělecké impulzy dané doby, vždy v dialogu s jinými evrop skými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců té doby,“ vysvětluje umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen. Právě pro něj je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky, který v letech 1911 až 1927 působil v roli hudebního ředitele Státní opery.

Z PRETORIE DO AUTOCONTU

Usměvavý Jihoafričan Charles Griffiths pracuje v AUTOCONTu jako konzultant pro platformu ServiceNow, která řeší firemní workflow. Jak se mu líbí současná „work“, co říká na firemní „flow”, jaký „service” oceňuje v České republice a co říká na život v tom jsou

„Pro Českou republiku rozhodla cena piva,“ směje se Charles na úvod společného rozhovoru, ale hned vzápětí vše uvádí na pra vou míru. „Chtěl jsem pracovat v místě s bohatou a zajímavou historií. Česká republika je navíc jednou ze zemí, která dlou hodobě stojí na nejvyšších místech žebříčků pro práci expatů. Dlouho jsem si dával dohromady různá pro a proti, protože stěhovat se přes půl planety není lehké rozhodnutí, ale nako nec jsem tady v Praze – a rozhodně nelituji,“ říká muž, který se na platformu ServiceNow specializoval už ve své předchozí práci v hlavním městě Jihoafrické republiky Pretorii, kde působil v roli konzultanta společnosti Mediro-ICT.

Když se ho doptávám na další důvody přesunu zpod obratní ku Kozoroha na padesátou rovnoběžku severní polokoule, je cítit, že nechce brousit do politických vod: „Už dlouho jsem se poohlížel po práci v cizině. Chtěl jsem získat nové zkušenosti, naučit se nové jazyky, posunout se v kariéře zas o kus dál. Ale čekal jsem na impuls, a celková situace v naší zemi mě trochu pomohla tento krok udělat.“

A aniž by zmiňoval další detaily, hned z další odpovědi lze vyčíst, co mu Praha přinesla do života. „Najednou můžu jít kamkoli ven, aniž bych se musel bát. Funguje veřejná doprava, celé město přejedete metrem, případně tramvají. Vyzkoušel jsem pivo, svíčkovou i knedlíky – a musím říct, že jsem se hned stal

jejich fanouškem. Za těch pár měsíců jsem tu svíčkovou i chle bíčky měl už mockrát. Naopak, co mě překvapilo spíš negativně, je obrovský počet lidí, kteří stále kouří,“ líčí se sympatickou otevřeností Charles.

Stejně pozitivně zatím hovoří také o svých zkušenostech z AUTOCONTu. „Hrozně mile mě překvapila firemní kultura a celkově uvolněná atmosféra ve firmě. Upřímně, trochu jsem se bál, že půjdu do hodně striktního a korporátního prostředí, kde nebude prostor pro legraci. Ale naštěstí, spíš opak je pravdou – všechno je hodně otevřené, pohodové, přátelské. Vlastně už od prvních chvil se cítím jako plnohodnotná součást týmu, čehož si hodně vážím a za což bych taky rád poděkoval svým nadřízeným i kolegům.“ Své volné chvíle trávil (tedy, dokud mu v tom nezamezila karanté na a globálně se šířící pandemie koronaviru) v místních muzeích a parcích. „Hodně času jsme se ženou trávili procházkami a musím říct, že v tomto ohledu je Praha opravdu neskutečná a opravdu vás na mnoha místech překvapí svojí architekturou, kulturou nebo gastronomií. Až se přežene nouzový stav, určitě bychom v tom rádi pokračovali. Jednou z položek na našem ‚to-do-listu‘ je například sednout do vlaku a vyrazit do nej bližšího okolí Prahy. Plánovali jsme to na začátek jara, bohužel v tomto nám epidemie udělala čáru přes rozpočet. Ale nedá se nic dělat, řeší ji celý svět,“ uzavírá Charles Griffiths.

Charles Griffiths