vítejte u dalšího čísla našeho časopisu. Děje se toho u nás hodně, je o čem psát, a tak se setkáváme v tomto roce již podruhé. Opět jsme dali prostor našim projektům, ale také tématům, která hýbou nejen IT světem. Poslední roky před nás neustále staví témata koexistence člověka a moderních technologií v nejrůznějších podobách. Jsou to témata komplikovaná, nemající jednoduchá řešení, ale tím spíš se jimi musíme všichni zabývat.
David Šmahel z Masarykovy univerzity se vlivu technologií na člověka věnuje dlouhodobě. Na rozdíl od jiných ale nepřináší apokalyptické scénáře a povrchní závěry. Určitě si přečtěte hlavní rozhovor tohoto čísla.
Petr Koubský rozebírá důležitou otázku svobody slova v kontextu šifrované komunikace a také přináší komentovaný výzkum o (ne)škodlivosti signálu mobilních telefonů na vaše zdraví, byť asi všechny skeptiky nepřesvědčí.
Aricoma se soustavě věnuje mimo jiné i prověřování kybernetické bezpečnosti svých klientů. Z těchto projektů, resp. jejich výsledků, vzniká každoročně anonymizovaná zpráva, ze které lze vyčíst aktuální trendy. Z té letošní vyplývá, že objem závažných rizik se nesnižuje, přes veškerou snahu a zaváděná opatření je stále velmi vysoký.
Naše nabídka pokrývá celé spektrum firemního IT. Dokazují to zde mimo jiné dvě případové studie týkající se stejného zákazníka. A není to ledajaký zákazník, ale všem dobře známá firma innogy, u které dvě naše divize realizovaly dva různé projekty.
Zatímco minulý cestopis vás mohl spíše odradit od cesty na daleké ostrovy Palau, ten aktuální o Dánsku vás nejspíš utvrdí v tom, že tu zemi navštívit prostě musíte. Zejména pokud se zajímáte o architekturu jako já.
A samozřejmě, stále rosteme. I v tomto čísle vám představíme dvě další akvizice, jednu místní a jednu z Lucemburska.
Zkrátka, ať si náš časopis jen prolistujete, nebo podrobně přečtete, určitě v něm najdete něco, co vás zaujme. A o to nám jde.
Přeji vám spokojené prožití vánočních svátků a do roku 2025 hodně štěstí, pohody a správné orientace v dnešním rozbouřeném světě.
ELITA I magazín nejen o informačních technologiích, číslo 2/2024, vydáno 25. 11. 2024 VYDAVATEL Aricoma a.s., Vinohradská 1511/230, Praha 10, 100 00 Praha, IČO: 04615671 REDAKCE Martin Grigar, Martina Fojtů, Kateřina Kršková, Eliška Pavlasová, Michal Malysa, Deník N, Marek Holub POUŽITÉ FOTOGRAFIE archiv Národního divadla – Pavel Hejný a Sergei Gherciu, Unsplash, Wikipedia, Archiv MUNI, Martina Fojtů GRAFICKÁ ÚPRAVA Adéla Geislerová, AETNA, spol. s r. o., ILUSTRACE Paola Wiciak
S úctou
Martin Grigar
24
ANALÝZA ETICKÝCH
HACKERŮ: OBJEM VÁŽNÝCH
RIZIK SE NESNIŽUJE
A NUTNOST V EMCU: JEDNA DATA, JEDNA PRAVDA
08 28
ZAPOMEŇTE NA MALOU
MOŘSKOU VÍLU. KODAŇ ŽIJE
HYGGE A ARCHITEKTUROU
02 TECHNOLOGIE NEJSOU PROBLÉM David Šmahel
08 PŘÁNÍ A NUTNOST V EMCU: JEDNA DATA, JEDNA PRAVDA
12 INOVACE, AUTOMATIZACE A EFEKTIVITA V EMCU
14 ŠIFROVANÁ KOMUNIKACE CHRÁNÍ NAŠE SOUKROMÍ Petr Koubský
16 PŘIPRAVIT SE, ZOPTIMALIZOVAT A UŠETŘIT innogy
18 QUANTUM COMPUTING Ivan Doboš
20 DOBRÉ JMÉNO MÁ KAŽDÁ SPOLEČNOST JEN JEDNO
22 MOBIL VÁM NEZPŮSOBÍ NÁDOR MOZKU Petr Koubský
24 OBJEM VÁŽNÝCH HACKERSKÝCH RIZIK SE NESNIŽUJE
26 DIGITÁLNÍ ZNAMENÁ KONKURENCESCHOPNÝ innogy
28 KODAŇ ŽIJE HYGGE A ARCHITEKTUROU cestopis
34 BRUSEL OCEŇUJE ZKUŠENOSTI. A MY JE SBÍRÁME
36 PRVNÍ AKVIZICE ARICOMY NA ZÁPADNÍCH TRZÍCH Neofacto
37 DALŠÍ VÝRAZNÝ SAP HRÁČ VE STÁJI ARICOMY KCT Data
38 NA KOLO NEBO NA VODU Sportovní klub vozíčkářů Praha
40 VŠECHNO MŮŽE BÝT VÝZVA Thomas LaRocca
42 NOVÁ SEZONA ROZPROUDÍ EMOCE Národní divadlo
PŘÁNÍ
Technologie nejsou problematické.
PROBLEMATICKÉ JE, JAK
S NIMI LIDÉ ZACHÁZÍ
Celý tento magazín je o technologiích. Co všechno díky nim můžeme, zefektivníme nebo zrychlíme. Pojďme se ale podívat také na to, co s námi dělají a jestli se nám to líbí.
David Šmahel z Masarykovy univerzity
byl jedním z prvních Čechů, kdo začali účinky používání technologií a pobytu v online světě v Česku zkoumat.
Na rozdíl od jiných od něj neuslyšíte apokalyptické scénáře.
Zato ale umí poutavě vyprávět o tom, jaké všechny důsledky digitalizace života si pořád ještě neuvědomujeme.
DAVID ŠMAHEL
Když vyšla v roce 1995 kniha americké socioložky Sherry Turkle Život na obrazovce, byl Šmahel jedním z prvních, kdo ji v Česku četl. Autorka v ní nepíše o počítačích, ale o tom, jak počítače mění identitu člověka v nastupující internetové éře. A mimo jiné s tím se pojí začátek Šmahelovy vědecké kariéry, která dodneška vyústila v existenci vědeckého týmu IRTIS (Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti) s asi 30 výzkumníky.
David Šmahel
„Já jsem původem ajťák, k tématu jsem přišel tak, že jsem před lety trávil řadu hodin hraním her s kamarády. Seděli jsme u nich pět, šest, sedm hodin, ale v začátcích to nikdo jako něco špatného nevnímal.
Byla to hra, negativní důsledky nikdo neviděl a je otázka, jak moc velké byly, protože tehdy ještě nemohla být řeč o hraní na internetu.
Později se pohled na online hraní vychýlil na druhou stranu spektra a zdůrazňoval hlavně negativa a až teď jsme schopní debaty založené na vědeckých důkazech,“ shrnuje Šmahel, který se věnuje účinkům médií na člověka na Fakultě sociálních studií a Fakultě informatiky MU.
Vzpomenete si, jak váš výzkum začínal?
Pamatuju si, že v roce 2002 nebo 2003, to jsem dělal svůj doktorát, vliv internetu pořád ještě nebyl masový a používala ho menšina populace. V prvních výzkumech jsme se zabývali tématem digitální propasti, tedy kdo vlastně má a nemá přístup k internetu a co to přináší, a teprve tehdy se začínala řešit i rizika s tím spojená. Vezměte si, že mluvíme o období, kdy frčel server lide.cz, ještě neexistovaly sociální sítě, rozjížděly se blogy, ale šlo už o éru, kdy větší skupina lidí technologie používala. Co se ale týče rizik, témata se příliš nemění: sledujeme online závislosti, kyberšikanu nebo zabezpečení technologií jako takových. Mění se spíš kontext těchto problémů.
Technologie se rychle mění, každou generaci dominantně ovlivňuje jiná. Vy jste z generace, která si je za života osvojovala, učila se s nimi žít, dnešní děti už s tabletem v ruce nebo telefonem vyrůstají. Modeluje to lidi jinak? Já si obecně myslím a plyne to i z našich výzkumů, že vliv není tak zásadní, jak by možná novináři nebo někteří rodiče rádi slyšeli. Samozřejmě, technologie mají svoje rizika jako řada jiných věcí, ale že by modelovaly lidi, měnily zásadním způsobem kognici nebo vývojové úkoly, které člověk má, to ne. Existují
stabilní lidské životní úkoly a cíle, které souvisí s nějakým životním obdobím, a ty jsou pořád víceméně stejné.
Jaká se v průběhu let objevovala nová témata?
Tím asi největším je výzkum rizik souvisejících s rozvojem sociálních sítí –s propojováním internetu a nástupem online komunikace vystoupila tematicky dopředu právě ta komunikace. A také jsme se připojili k velkému mezinárodnímu výzkumu, konkrétně EU Kids Online, kde se monitorují rizika využívání online technologií v rukou dětí a mladistvých z 19 zemí Evropy. Právě z něj mimo jiné plyne, že rizika rozhodně nejsou apokalyptická. Donutilo nás to dívat se víc i na pozitivní vlivy a na téma digitálních dovedností a gramotnosti, protože bez toho se dnes nikdo neobejde. Jde i o to, že variant a způsobů, jak kdo technologie uchopuje a pracuje s nimi, je strašně moc. Proto mimo jiné víc sledujeme jejich obecný vliv na lidský wellbeing. Ale to je zároveň velmi těžko zodpověditelná otázka, právě proto, kolik možností používání máme. Těžko se na něco obecně odpovídá a těžko se něco paušálně odsuzuje. Základ je ten, že technologie jsou zkrátka nástroj, a je na nás, co si na něm vezmeme. Až podle toho něco dávají, nebo berou. Je to jako s ohněm a sirkou – když s nimi zapálíte dům, je to špatně, když si na ohni uděláte buřty, je to fajn.
Proč výzkum EU Kids Online vznikl a co díky němu víme?
Primárním cílem bylo zkoumat rizika a příležitosti používání internetu u dětí ve věku 9 až 17 let a mít díky tomu mezinárodní srovnání. A divila byste se, ale u většiny témat se výsledky mezi zeměmi liší a někde i docela dramaticky. Problém je, že se nám těžko dohledává proč. Příkladem budiž třeba to, že Česko je „lídrem“ v tom, že rodiče málo komunikují s dětmi o internetu a jeho používání a málo děti mediují. Jsme v tomto nejhorší v Evropě.
Proč je podle vás tak důležitý rodičovský zásah?
Děti tráví na mobilu a internetu opravdu hodně času. Když jsme sbírali data z mobilů i počítačů, pohybuje se to mezi třemi až sedmi hodinami, takže jsme na průměru nějakých pět hodin denně. Kdyby bylo vaše dítě tak dlouho pryč venku, zajímá vás, co, kde a s kým dělalo. Ohledně mobilu a internetu se ale ptá málokdo, rodičů jako by se to netýkalo. Ale jako rodiče si máme sednout a být zvědaví na to, co na telefonu děti dělají a proč je to tak fascinuje.
Sedm hodin mi přijde strašně moc… A spočítala jste si někdy svůj čas na mobilu a na počítači? Já tím nechci vyvolávat žádnou paniku, ono to tak dnes zkrátka je. Pokud pracujete
na počítači, těžko to výrazně zredukujete. Je ale třeba myslet na to, že děti mohou sledovat pozitivní i negativní obsah – na sociálních sítích můžou mluvit s cizincem nebo se taky domlouvat se spolužákem na úkolu do školy. Pozitivním použitím mobilu je i poslech hudby, hledání věcí do školy, cesty na vlak nebo dalších praktických záležitostí a až za tím můžou být hodiny na Instagramu, který taky sám o sobě není špatný. Co víme, je, že adolescenti na mobilu nejčastěji sledují videa na YouTube a následují sociální sítě, dnes především Instagram.
A teď jde o to, na co se dívají, jestli na věci, skrze které se něco učí, nebo negativní věci typu, jak co nejrychleji zhubnout. Na to se rodiče mají ptát, respektive snažit se pochopit, co a proč dítě na mobilu dělá.
Zmínil jste výzkum zaměřený na wellbeing, o čem bude ten?
V českém, ale i mezinárodním kontextu se pořád málo ví o tom, jaký mají technologie vliv na to, jak se subjektivně cítíme. Existuje řada dojmů, ale málo dat. Navíc se dominantně zkoumají děti a mladí dospělí a zapomíná se na dospělé a starší generaci. Právě jim se proto chceme věnovat v projektu DigiWELL, kterého se účastní osm českých výzkumných institucí. Budeme se zabývat například otázkou, jak za pomoci technologických intervencí wellbeing zvýšit. Zahrnuje to například využití virtuální reality na zlepšení kognitivních funkcí u seniorů a řadu dalších věcí.
Řešíme tady zahlcení technologiemi, ale i dnes jsou pořád lidé, kteří nemají chytrý telefon nebo přístup k internetu – jsou nějakým způsobem vyčlenění, což může snižovat jejich důvěru ve společnost. Co víme o nich?
Správná otázka, protože ty, co dnes technologie nevyužívají, už skoro
neumíme zachytit. Většina věcí se už dnes zkoumá online dotazníkem, během covidu došlo k rozpuštění velké části sítě fyzických tazatelů výzkumných agentur. Výzkum takových lidí je tak nezaplatitelně drahý, protože by se síť musela obnovit jenom kvůli tomuto. Tito lidé už jsou z hlediska dotazníkového – kvantitativního – výzkumu mimo náš dosah. Je to ale dobrý doklad toho, jak moc se doba změnila.
Pojďme zpět k závislostem. Když sledujete respondenty, kteří se nadměrně věnují počítačovým hrám, jaké vidíte dopady této nadměrné konzumace?
Online závislosti a nadměrné používání internetu se měří skrze daná kritéria. Jedno z nich je kognitivní zahlcení, že daný člověk na danou aktivitu online, což může být hra, sociální sítě, ale i online nakupování, pořád myslí, je jí zahlcený a koná v souladu
s tím, aby se jí mohl věnovat co nejvíc. Dalším kritériem může být změna nálady, že když k aktivitě dojde, nálada se mu zlepší, a když naopak odejde, nálada se zhoršuje. Asi nejdůležitějším kritériem je konflikt, typicky s blízkými, školou nebo prací – děti můžou mít problémy ve škole, protože se zabývají jen online aktivitou, u dospělých to mohou být problémy v práci nebo s blízkými a ve vztazích či opouštění přátel a rodiny. Kritérií je nicméně více, a abychom mohli říct, že člověk nadměrně používá technologie, měla by být naplněna všechna.
Jsou ty problémy stejné jako například u závislosti na alkoholu, je to závislost jako každá jiná?
Ne, například u alkoholu musíte připočítat komponentu látkové závislosti. Online závislosti spadají do těch behaviorálních, jedná se o nutkání k nějakému typu chování.
Bavíme se spolu na začátku školního roku, kdy se znovu mluví o problematice používání mobilních telefonů ve školách. Co si o ní myslíte?
Plošné zakazování mobilů ve školách dle mého názoru nemá smysl. Když to vezmu podrobněji, něco jiného je první či druhý stupeň nebo střední škola. Obecně si myslím, že nemá smysl takové to absolutní zakazování, příkaz „odložte mobily na začátku školy a vrátíme vám je na konci“. Má smysl bavit se o tom, jestli povolit mobily v rámci jednotlivých hodin. Pokud děti nepoužívají telefon k výuce, nebál bych se je v průběhu výuky zakázat, nicméně povolil bych je o přestávkách. Dělali jsme k tomu malou studii a vyšlo nám, že rozdíly ve výkonu dětí ve školách, které zakázaly telefony, a v těch, které ne, jsou minimální nebo žádné. Vím, že například někteří politici na to mají silný názor, ale to není názor opřený o data.
„Víme, že děti občas stačí jenom naťuknout. Ony se i rády pochlubí, čím se online baví, co je pro ně zajímavé, proč je daná hra super. Jde o sdílení.“
Tým IRTIS
IRTIS neboli Interdisciplinary Research Team on Internet and Society je mezioborový tým, který se zabývá psychologickými, sociologickými a politologickými aspekty používání informačních a komunikačních technologií. Působí na Fakultě sociálních studií a Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. >> irtis.muni.cz
Mluvili jsme o tom, že rodiče online chování svých dětí řeší málo. Jak to má správně vypadat? A není to zase moc úkolů na rodiče? Na jednu stranu ano. Na druhou stranu víme, že děti občas stačí jenom naťuknout. Ony se i rády pochlubí, čím se online baví, co je pro ně zajímavé, proč je daná hra super. Jde o sdílení. Když rodič vejde do pokojíčku a zeptá se, co dítě hraje a jestli by mu neukázalo, co je na tom zajímavého, nebo jestli si může zahrát taky, velká část jich neodmítne. Jde o to snažit se pochopit svět dítěte, zkrátka obyčejný lidský zájem, sám to vidím u svých tří dcer. I z mojí osobní zkušenosti plyne, že pokud jim člověk nenahlíží do konverzací, tak sdílení moc neblokují, spíš jsou rádi, že se rodič zajímá a že se třeba chce nějak přiučit. Ale zase, z vlastní zkušenosti vím, že řada rodičů přiznává, že takový přístup je ani nenapadl. Berou to jako něco, co jde mimo ně a jejich svět, ale to přitom dávno není pravda.
Žijeme v době, kdy navíc digitální dovednosti potřebujeme, jak si je osvojovat bez rizika?
Když to vezmu od dětí, určitě se toho nebát a moderovaně je technologie učit, ony je opravdu budou potřebovat k životu. Ať si zkouší, jak to funguje a jak je můžou využít ke svému prospěchu. Například: „Chceš něco vidět na dovolené? Tak si najdi na internetu, co přesně bys chtěla vidět, naplánuj nám výlet.“ Chce to dávat jim tyhle drobné úkoly. Každý nemůže učit dítě programovat, ale tohle je důležitý začátek v tom učit je používat věci s otevřenou myslí.
A co osvojování novinek u dospělých, teď třeba AI nástrojů?
Záleží, co je to za technologii. Asi nemá cenu hnát se hned za vším, co přijde. Vezměte si příklad virtuální reality, o té jsme už před dvaceti lety slyšeli, jak nás to všechny převálcuje a že budeme jenom v ní, že to budou přelomové služby, ale ono pořád nic. Ne každá technologie splňuje to, že ji musí člověk hned nadšeně zkoušet. Technologie má být prospěšná tomu, co děláme, a naší práci, což nástroje umělé inteligence pro někoho dnes jsou a pro někoho třeba ne. Univerzální návod tedy není.
Máte teď nějaké téma, do kterého byste se moc rád pustil?
Tematicky děláme přesně to, co chci. Co bych moc rád, to je ale posun vědeckých postupů, abychom mohli lépe odpovídat na otázky „proč“. K tomu potřebujeme primárně experimentální nebo dlouhodobé designy výzkumů. Proto se teď snažíme, aby si naši respondenti nainstalovali dvě nebo dokonce tři aplikace, kdy jedna posílá 5x denně dotazník a ptá se na wellbeing, další sbírá data z mobilu a další ještě z osobního počítače. K takovým datům se dostat je zatím opravdu velmi náročný úkol, ale potřebujeme je, protože lidé sami si například nejsou schopni uvědomit, co všechno kde a jak online dělají. Naše kolegyně ostatně i říká, že dotazníky postupně vymizí a všechno budeme měřit tzv. objektivně, tedy například přes chytré hodinky, kde můžeme již dnes zjistit míru stresu a podobně.
PROFESOR NA FAKULTĚ SOCIÁLNÍCH STUDIÍ A NA FAKULTĚ INFORMATIKY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ. JE ČLENEM TÝMU INTERDISCIPLINÁRNÍHO VÝZKUMU INTERNETU A SPOLEČNOSTI (IRTIS), KTERÝ SE ZABÝVÁ DOPADY INTERNETU A TECHNOLOGIÍ NA ČLOVĚKA A SPOLEČNOST.
Je proděkanem pro strategii a rozvoj na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Jeho aktuální výzkum se zaměřuje na využívání internetu adolescenty a dospělými, dopady používání digitálních technologií na wellbeing a uživatelskou bezpečnost.
DAVID ŠMAHEL
Značku Emco není třeba dlouze představovat. Její snídaňové cereálie a tyčinky, které vyrábí, nebo těstoviny či zmrzlinu, kterou distribuuje, si čas od času dá každý. A právě proto, že si je dá každý a značka roste, dospělo Emco asi před třemi lety k velkému rozhodnutí: Potřebujeme nový ERP systém, který nám pomůže výrobu, suroviny i logistiku zajišťovat efektivněji a připraví nás na další expanzi. Protože právě to Emco zajímá nejvíc. Pavel Pírko, který pracuje na pozici ředitele dodavatelského řetězce, v rozhovoru vzácně podrobně ukazuje, do čeho všeho se dnes v moderní firmě digitalizace propisuje.
Co vás napadne, když se řekne digitalizace a automatizace?
Je to něco, o čem se roky vzletně hovoří, ale já za tím spatřuju úplně běžné věci a optimalizaci procesů. Je to o využití moderních prostředků k tomu, abychom se dokázali zlepšovat, líp pracovat s daty, byli efektivnější, lépe dokázali reagovat na potřeby trhu a zákazníků, ale zároveň dokázali firmu posouvat a ještě to všechno uřídili.
Jak se měnilo vnímání těchto slov v Emcu a jak se měnily možnosti, které máte k dispozici?
Já jsem v Emcu od roku 1996, zažil jsem i to „nic“ na začátku, kdy žádný takový nástroj neexistoval. Pamatuju doby, kdy jsme faxovali objednávky a datlovali je do analogového systému, a pak i příchod mailové komunikace. O tom, o čem se dnes bavíme, se tehdy nikomu ani nezdálo. Technologie přicházely postupně a s tím i další výzvy. U nás je to v posledních letech exponenciála jak vyšitá, protože s rostoucími možnostmi obrovsky rostou i naše očekávání, co bychom z toho chtěli vytěžit, co bychom chtěli dělat jinak a lépe. Nejtěžší pak je uřídit potřeby všech, abychom byli připravení na naše plány. Nejvíc teď pracujeme na strategii do roku 2027, ale pak je třeba být připraven i na to, co se může stát dál – co
když budeme potřebovat pobočku v zahraničí nebo další zahraniční externí sklady? Proto je výměna ERP systému bez nadsázky největším projektem v historii Emca.
Když jste ve firmě začínal, existovalo už nějaké technologické řešení řízení výroby?
Já jsem tehdy přišel do firmy, která ještě nebyla výrobní. Emco začínalo jako dovozce a distributor zahraničních potravin, tuto importní divizi máme dodnes a je pořád důležitá. Nejdřív jsme dováželi a distribuovali a až následně jsme začali budovat svoji značku a vlastní výrobky a výrobu. Museli jsme, protože naši tuzemští dodavatelé si na nás dělali byznys a díky tomu, že na výrobě pro Emco profitovali, si průběžně budovali vlastní značky. Výrobu jsme stavěli od nuly s apelem na to, aby byl zákazník spokojený a vracel se opakovaně. Postupně jsme potřebovali pracovat na efektivitě výroby, lepším plánování, optimalizaci skladových zásob, abychom výrobní náklady udrželi co nejrozumnější a abychom byli konkurenceschopní. Spolu s tím začaly přicházet potřeby zlepšovat se ve všech oblastech našeho fungování, v nákupu, plánování, výrobě, logistice i prodeji, a tedy i požadavky na technologické řízení.
a nutnost v
Od jaké velikosti už nešlo řídit firmu s tužkou a papírem?
Na začátku to opravdu bylo s tužkou, papírem a jednoduchými excelovými tabulkami. Až později přišla éra prvních ERP systémů. Z dnešního pohledu už si to nedovedu představit. U nového ERP vnímám velkou výhodu, že nám sjednocuje zdroje dat a koncentruje nám je do jednoho. Říkáme tomu, že dostáváme „jednu pravdu“, protože pro řízení je podle mě hrozně důležité mít rychlý přístup ke správným datům, aby člověk mohl dělat dobrá rozhodnutí. A to nejen na úrovni vedení firmy, rozhodnutí dělají všichni zaměstnanci. My dnes máme kolem 4000 položek, to prostě nejde dělat v základních tabulkách. Bez automatizace, na jejímž vylepšování pořád pracujeme, bychom spoustu věcí dělali neúměrně dlouho, nebyli bychom schopni zareagovat nebo se rozhodovat.
Říkáte, že „ani dnes nemáme všechno hotovo“. Je vůbec možné mít v takové firmě někdy „hotovo“?
Máte pravdu, je to nikdy nekončící proces. Pořád přichází nové výzvy a potřeby. Třeba exportní zákazníci jsou specifičtí. Když se bavíme o plánování a rychloobrátkových položkách, v rámci Česka můžeme fungovat na principu předzásobení. Ale když máme rostoucí exportní požadavky, nemůžeme zboží vyrábět moc dopředu, protože objednávky nejsou pravidelné, ale zároveň je pak potřebujeme vyrobit rychle čerstvé. To vyžaduje velikou flexibilitu, abychom zajistili suroviny, obaly, operativně to zařadili do plánu. A proto potřebujeme pracovat s daty a mít přehled. My se pořád snažíme uchovat si naši flexibilitu, protože spousta našich konkurentů v zahraničí flexibilní není. Mají striktní cykly a zákazník si musí počkat. Je to tím pádem naše konkurenční výhoda. Navíc v potravinářství se hodně pracuje i s různými šaržemi výrobků. A třeba my nevlastníme logistické sklady, máme logistického partnera, což je další výzva – musíme mít naintegrované naše ERP na jejich WMS (Warehouse Management System) a systémy musí umět spolupracovat.
V novém ERP jste startovali 1. dubna. Kdy padlo rozhodnutí, že ho potřebujete? Už tak tři roky zpátky, to jsme museli udělat ono rozhodnutí, ale už rok dva předtím jsme o tom uvažovali. Předchozímu řešení končila podpora, ale myslím, že ještě větším důvodem pro výměnu byla nutnost dívat se do budoucna a mít dostatečně robustní moderní systém, který nám umožní dlouhodobě reagovat na to, co od nás trh bude vyžadovat.
Řešíte výrobu, organizaci surovin, implementaci nových produktů, zahraniční trhy. V čem se nové ERP nejvíc projevilo? Váš majitel, pan Jahoda, nedávno v jednom rozhovoru popisoval, jak moc s vámi zacloumalo nedávné zhoupnutí cen ovsa jako hlavní suroviny, což musíte asi také hlídat…
Nejvíc pro nás znamená přehled o procesech. Třeba to, že nákupčí ví o celém dodavatelském řetězci, má informace o historii různých nákupů, cenách, konkurenčních nabídkách. Snažíme se koukat dopředu, máme pokročilý forecasting, který vychází z prodejních týmů, predikuje se na tři měsíce dopředu a výsledkem toho je, že jsme lépe připraveni na zákaznické požadavky, zvládneme rozumně vyrábět a držet skladové zásoby, abychom v nich neměli moc peněz. Dává nám to nadhled nad procesy, což ve finále generuje onu efektivitu.
„U nového ERP vnímám velkou výhodu, že nám sjednocuje zdroje dat a koncentruje nám je do jednoho. Říkáme tomu, že dostáváme ‚jednu pravdu‘, protože pro řízení je podle mě hrozně důležité mít rychlý přístup ke správným datům, aby člověk mohl dělat dobrá rozhodnutí.“
PAVEL PÍRKO
ředitel dodavatelského řetězce
Informace od kolegů říkají, že s vámi dovede zamávat i hezký víkend, kdy lidé nakoupí spoustu cereálních tyčinek na výlety. Opravdu to v datech vidíte?
Opravdu. Naše výrobky obecně netrpí tolik na sezónnost, ale můžeme říct, že prázdniny pro tyčinky naše sezóna jsou.
Asi nejvíc to cítíme v importní divizi, kde máme několik zahraničních značek, které jsou silně senzitivní.
Nejlepší příklad je zmrzlina Häagen Dazs, kterou distribuujeme. U zmrzliny obecně se nejvíc snažíme pracovat s predikcemi a třeba i vývojem počasí, protože v tom teplém umí být prodeje i 10× vyšší. Zohledňujeme analýzy teplot a předpovědi, což má ale svoje limity, a vyhodnocujeme to i zpětně, abychom se mohli lépe připravit. Počasí ale nemáme v systému implementované (směje se), to je pořád vyšší škola našich plánovačů.
Takže nové ERP přineslo nová data, nebo spíš nové pohledy na ně?
Jedna věc je, že máme k dispozici kvalitní podkladová data. Souběžně s novým ERP jsme vystavěli i datový sklad a z toho se čerpají BI data pro controlling a BI obecně připravuje podklady pro celou firmu. Zpřehlednění v MS Power BI je jeden z největších benefitů. A jde i o to, že teď máme před sebou řadu menších projektů, do kterých se díky změně můžeme pustit. Už snad dva roky máme elektronický systém pro vyčítání faktur, u nikoho dnes už nenajdete papírovou fakturu na stole. Je to jednoduché a velmi kladně hodnocené za strany zaměstnanců. Díky novému ERP ale můžeme spustit nasávání vytěžených dat do systému, abychom s informacemi mohli ještě víc pracovat. Několik dalších projektů pak spočívá v tom, že odstraníme paralelně běžící excelové tabulky. Pořád jde o to mít jednu pravdu, jedna data.
Jak moc si tohle všechno museli vaši lidé nově osvojovat?
My jsme na začátku implementace měli obavu, jestli to všichni „přežijí“, jestli to na někoho nebude moc a moc učení nového. A musím říct, že jsem překvapený, nemůžu jmenovat jediného člověka, o kterého bychom kvůli tomu přišli. Je ale pravda, že to nefunguje tak, že pořízením nového ERP se zmenší počet lidí, které potřebujeme. Spíš naopak. Šest let zpátky jsme měli na IT 4 pracovníky, dnes je jich 11. Ale ono je to v pořádku, doba běží strašně rychle a vy s ní musíte technologicky držet krok a k tomu patří i toto. Před sebou máme řadu dalších nových úkolů ve střednědobém a dlouhodobém plánu. Abychom to zvládli, jedeme podle prioritizace, protože kdybychom se pustili do všeho najednou, zahltíme se. Proto třeba máme na digitalizační projekty interního projektového manažera a také
dvě školitelky pro interní zaměstnance. Chceme být zodpovědným parťákem pro naše lidi a pojistit si, že se vším pracují, jak nejlépe to jde.
Mluvíte o tom, že se tím vším chystáte na budoucnost. Co přinese?
Hlavně expanzi na zahraniční trhy. Český a slovenský trh už má pro nás v určitých výrobkových skupinách svoje limity. Dá se růst, ale už jen omezeně, třeba tím, že ukročíme do nového segmentu, na čemž pořád pracujeme. V exportu ale vidíme možnosti takřka nekonečné.
Pro ilustraci, kde všude máte zákazníky?
Po celém světě, v USA, Japonsku i různých exotických destinacích, například v Indonésii jsme už roky. To, kam upíráme síly, je americký trh – léta jsme ve Walmartu a máme tam rozpracovanou řadu dalších možností. V rámci strategie do roku 2027 pracujeme na tom, abychom komerční rozvoj pokryli i výrobně, abychom stíhali vyrábět, a do toho projektujeme rozvoj výrobního areálu poblíž Terezína. Plánujeme ho ale s horizontem třeba dvaceti let, přičemž budovat ho budeme po etapách. Chceme přitom co nejefektivněji vynaložit prostředky, takže si nenecháme posunovat silnici o 20 metrů a za další tři roky o dalších 20, ale uděláme to rovnou o 100. Všechno by mělo vést k tomu, abychom byli schopni vyrábět na nových linkách větší objemy současné produkce a ale abychom se mohli i rozkročit do dalších potravinářských oblastí a vyrábět nové věci. Chceme se rozvíjet, ne stagnovat.
Co je v tom plánu nejperspektivnější?
Počítáme s růstem stávajících dlouhodobých zákazníků a s tím, že se nám při různých akvizicích podaří získávat zákazníky nové. Něco ale říct neumíme, neřeknu vám teď, co přesně budeme potřebovat za tři roky nebo za pět roků. Už se nám xkrát stalo, že jsme naplánovali novou linku, a když jsme ji dodělávali, tak už jsme museli jet na 4směnný provoz – že lidé pracují nejen od pondělí do pátku 24 hodin denně, ale přidává se k tomu v tomtéž režimu i sobota a neděle, což je věc, která je drahá a přirozeně se nelíbí zaměstnancům. Proto abychom byli schopni obsloužit zákaznické potřeby v režimu pondělí až pátek, budujeme s předstihem nové kapacity. Z toho důvodu máme rozvojový plán a k tomu stavební a výrobní plán. Děláme všechny kroky k tomu, aby, než areál dostavíme, měl export zajištěný odbyt a byl schopen linku vytížit. A k tomu budeme mít prostory, které ještě teď nevíme, na co využijeme, ale že je využijeme, víme už teď určitě. Pro to všechno ta data potřebujeme.
DODAVATEL
BYZNYS JEDNOTKA PAS
Inovace, automatizace, efektivita:
PŘÍBĚH ÚSPĚCHU EMCO S DYNAMICS 365
O tom, z kolika důvodů je v potravinářské výrobní firmě, jako je Emco, důležitá automatizace a digitalizace, si můžete přečíst na jiném místě tohoto magazínu. Teď se podíváme na to, co všechno tam specialisté Aricomy přesně udělali. Implementace Dynamics 365 Finance a Supply Chain Management totiž přinesla zjednodušení klíčových procesů, zvýšení produktivity a připravenost čelit dalším podnikatelským výzvám.
PROFIL PROJEKTU
ZÁKAZNÍK
Emco
ODVĚTVÍ
Potravinářství
CÍLE
Centralizace procesů do jednoho systému
s možností rozšíření
Zvýšení přehledu o nákladech na jednotlivé operace technologického postupu Online reporting pro rychlé rozhodování POUŽITÉ
„Implementace nových nástrojů přinesla významné zlepšení v mnoha klíčových oblastech provozu firmy. Především se podařilo efektivně zautomatizovat řízení nákupních a výrobních procesů, což vedlo k lepšímu přehledu o stavu zásob, snížení nákladů na skladování a celkové optimalizaci výrobních procesů.“
Společnost Emco se specializuje na výrobu a distribuci vysoce kvalitních potravinářských výrobků, které podporují zdravý životní styl, a v oboru působí již 30 let. Před pár lety se firma ocitla v situaci, kdy potřebovala zjednodušit a automatizovat práci koncových uživatelů v informačním systému. Cílem bylo zvýšit produktivitu práce a umožnit škálovatelnost obchodu, výroby i logistiky dle aktuální strategie. Implementace nového systému měla přinést automatizaci vybraných procesů, včetně administrace zakázek, toku zásob a obsluhy zákazníků. Důraz byl kladen na dostupnost informací a podporu řízení, sjednocení postupů a centralizaci agend napříč společností. To všechno do 1. ledna 2024, což mělo připravit firmu na další rozvoj a expanzi.
„Rozsahem a termínem realizace nebyla snadná. Projekt byl zahájen podrobnou analýzou našich požadavků a následně plánován s důrazem na minimalizaci dopadu na provoz. Aricoma prokázala hlubokou znalost problematiky a profesionální přístup, což se odrazilo v jejich flexibilitě při úpravách na základě našich specifických potřeb. Během celého procesu jsme byli informováni o postupu prací, a všechny případné komplikace byly řešeny rychle a efektivně,“ popsala ve zkratce
Aneta Brhlová, projektová manažerka Emca, co všechno se událo. Realita a průběh byly přirozeně daleko barevnější.
PŘEHLED A FLEXIBILITA
Implementace nových nástrojů přinesla významné zlepšení v mnoha klíčových oblastech provozu firmy. Především se
podařilo efektivně zautomatizovat řízení nákupních a výrobních procesů, což vedlo k lepšímu přehledu o stavu zásob, snížení nákladů na skladování a celkové optimalizaci výrobních procesů. Automatizované sledování zásob a plánování výroby podle aktuální poptávky teď umožňuje firmě rychleji reagovat na změny na trhu, což výrazně zvýšilo provozní flexibilitu a efektivitu.
Jedním z dalších významných přínosů bylo vyjasnění hodnototvorných procesů. Implementace systému Emcu umožnila lépe pochopit, které procesy přinášejí skutečnou hodnotu a které naopak zatěžují provoz bez dodatečných přínosů. Tato analýza vedla k odstranění neefektivních činností a přispěla k celkovému zvýšení efektivity celé společnosti.
V oblasti e-commerce se díky systému podařilo zlepšit zpracování objednávek, což zahrnovalo automatické zakládání prodejních objednávek, doplňování zásob a zrychlení logistických operací, včetně pickování, balení a expedice objednávek. Integrace Dynamics 365 dnes umožňuje využívat také pokročilé mobilní terminály pro řízení skladu. To vedlo ke zrychlení a zefektivnění procesu expedice a zlepšilo sledovatelnost objednávek, čímž se zvýšila spokojenost zákazníků.
Přechod na Dynamics 365 pomohl i controllingu. Automatizace příjmu a schvalování faktur eliminovala potřebu fyzického oběhu dokumentů, což vedlo k výraznému zrychlení procesů. Zavedlo se nové workflow, které zajistilo vyšší kontrolu nad finančními toky, a součas-
ně se zefektivnily tuzemské i zahraniční platby. Přehlednější správa bankovních účtů dodavatelů u závazků a sjednocení pravidel pro zpracování upomínek přispěly ke snížení administrativní zátěže a zvýšení přesnosti finančních operací.
V oblasti účetnictví přinesl systém zásadní zlepšení transparentnosti a centralizace. Skladové zásoby teď pro změnu lépe reflektují skutečnou hodnotu, protože nově obsahují i náklady na skladování. Účetní tým také získal plnou kontrolu nad integrací modulů do hlavní knihy, což přispělo k lepšímu přehledu a efektivitě při správě finančních dat. Díky zlepšení logistických operací byla společnost schopna snadněji zvládnout přechod na nový sklad. A díky přechodu na Power BI a pokročilému reportingu může firma detailněji sledovat výkon podniku a získává přesnější podklady pro vnitropodnikové řízení.
„Na projektu spolupracovalo dohromady více než 50 členů týmu zákazníka a dodavatele. Právě díky spolupráci obou stran a schopnosti si naslouchat, najít řešení, rozhodnout a realizovat jsme nyní jako Emco připraveni dál stavět na základech, které se podařilo ve vysokém standardu dodat. Systém nyní plně odpovídá našim očekáváním a již nyní sledujeme pozitivní dopady na naše interní procesy,“ uvedla Brhlová.
Celkově přechod na Dynamics 365 otevřel Emcu dveře k moderním nástrojům pro automatizaci, a to nejen v oblasti výroby a financí, ale také v oblasti řízení marketingových kampaní a produktového vývoje.
Šifrovaná komunikace chrání naše soukromí. Nezavrhujme ji spolu s Durovem a Telegramem
Zakladatel sítě Telegram si možná zaslouží trestní stíhání a možná ne, to se zatím nedá zvenčí posoudit.
Měli bychom však velmi pozorně sledovat, co podle úřadů vlastně provedl.
Když si přečtete seznam obvinění, kterými pařížský soud zdůvodnil příkaz k zatčení ruského miliardáře Pavla Durova, těžko se ubráníte pocitu, že je toho až příliš. Držení a distribuce dětské pornografie, obchodování s drogami, zprostředkování hackerských nástrojů a služeb, to vše ve formě organizovaného zločinu. A také tři speciální body, v nichž se vyskytuje slovo kryptografie. Ve všech jde o totéž: provozování šifrované komunikace, ke které nemají přístup státní orgány.
Na Durova má Francie silnou páku, protože přijal její občanství. Zatknout například Meredith Whittaker, ředitelku Signalu – o Muskovi či Zuckerbergovi ani nemluvě – by bylo daleko těžší. Jejich sítě však také umožňují nerozluštitelnou komunikaci a není nic známo o tom, že by ji komukoli zpřístupnili. Kde je v tom logika a spravedlnost? Jedna z formulací v dokumentu pařížského soudu by opravdu neměla zapadnout. Durov se podle ní provinil „odmítnutím sdělit na žádost oprávněných orgánů informace nebo předat dokumenty potřebné k provedení a použití odposlechů povolených zákonem (‚les informations ou documents nécessaires pour la réalisation et l’exploitation des interceptions autorisées par la loi‘)“. Tady jsme u kořene věci.
Pavel Durov samozřejmě osobně nešíří dětskou pornografii a neobchoduje s drogami. (Po zvážení specifik jeho osobnosti mám chuť dodat „pravděpodobně“, ale nechme žertů.) Není však pochyb, že na Telegramu, jeho komunikační síti, se tohle všechno děje denně a ve velkém množství. A kdyby jen tohle; je vlastně s podivem, že se v pařížském obvinění nikde nevyskytuje slovo terorismus. Jeho podporu tam klidně mohli připsat a bylo by to stejně pseudopravdivé jako ten obchod s drogami a dětské porno.
Jestliže Francouzi nepoužili tento největší kalibr, možná to naznačuje, že se pořád ještě chtějí s Durovem domluvit.
Na čem? Nejspíš na tom, že si kriminalisté a zpravodajci budou moci přečíst vybrané konkrétní dialogy na Telegramu, zjistit
identity a místa pobytu osob vystupujících anonymně, případně že dostanou k dispozici nějaká trvalá zadní vrátka. A Durov si na oplátku bude užívat výhod svého francouzského občanství bez dalšího obtěžování.
JEDINÁ VĚC MEZI NÁMI A ZÁNIKEM SOUKROMÍ
Šifrování internetového obsahu je širší problém, než si veřejnost běžně uvědomuje. Skoro všechno, co je digitální, je nějakým způsobem šifrované, ale provozovatelé sítí mají klíče a mohou se kdykoli podívat, o čem si kdo povídá. Jen díky tomu jsou technicky možné například odposlechy mobilních telefonů. Existuje však vyšší standard šifrované komunikace, do které nemůže nahlédnout ani provozovatel: koncové (end-to-end)
šifrování. Na Telegramu se dá zapnout, ale většina uživatelů o tom ani neví. V jeho skupinových chatech, a o ty jde strážcům zákona nejčastěji, nejde ani to. Některé běžné komunikační nástroje (například Signal) jsou plně šifrované end-to-end, v jiných (například WhatsApp) je to jako v Telegramu – funkce je k dispozici, ale jen když si ji zapnete.
Telegram má navíc jedno významné omezení: „tajný rozhovor“, tedy chat s koncovým šifrováním, funguje jen při synchronní komunikaci. Je tedy třeba, abyste vy i druhá strana byli současně online. To je dobré vědět, kdybyste ho chtěli doopravdy používat k důvěrným rozhovorům. (Jednoduchá rada: nedělejte to.)
Šifrování, zejména to koncové, leží v žaludku všem státním orgánům světa. Autoritářské režimy by ho rády zakázaly či zrušily úplně. Demokratické země požadují prolomení soukromí případ od případu, což se dá pochopit a přijmout, dokud těch případů není příliš mnoho, dokud jsou dobře zdůvodněny, dokud se zasahuje až vůči osobám vyšetřovaným v trestních věcech, ne preventivně a plošně, jak se o to dlouhodobě snaží EU například u dětské pornografie.
Tady jsme také u kořene věci. Přemozte se a řekněte si to nahlas: dětská pornografie. Zní to odporně? Ano, zní. Má se to tolerovat? Nemá a nesmí, to bychom byli naprosto špatná a úpadková společnost. Máme použít všechny prostředky, které jsou k dispozici? Ne, všechny ne. Jak to?
RUB A LÍC
Dokud bude v digitálním prostoru existovat technicky zaručené soukromí, bude se používat i k prodeji zbraní, tvrdých drog, kradených dat, k najímání vrahů, k vydírání, k šíření demoralizujících lží, k distribuci dětské pornografie a tak dále. Zároveň bude naší jedinou ochranou proti neustálému dohledu ze strany státu a byznysu.
Opravdu jedinou! Za dnešní typ šifrování není náhrada a těžko si nějakou představit.
Proto je důležité pečlivě číst, z čeho je Pavel Durov obviněn a co to znamená v širším kontextu. Vlády – a v širším smyslu slova demokracie jako taková –si budou muset najít způsob, jak skloubit oprávněné bezpečnostní požadavky s neméně oprávněným požadavkem na soukromí a svobodu slova. Jestli v tom selžou, a stát se to může, odskáče to právě ta demokracie jako taková.
Pavel Durov není sympatický člověk, kterému byste chtěli pomáhat, a už vůbec ne kamarád, na kterého byste se mohli spolehnout. Případný potlesk nad jeho zatčením je však krátkozraký. Jestli budou lidé jako on, Elon Musk či Mark Zuckerberg shledáni osobně odpovědnými za vše, co se děje na jejich sítích, ubude na těch sítích zločinnosti i svobody. Zločinnost se však přestěhuje do temnějších digitálních končin, kdežto svoboda… nikam.
Kompromisy nebývají hezké a je marné nalhávat si opak. Nádavkem k digitální svobodě a soukromí dostaneme mnoho věcí, o které nestojíme, ale jak oddělit rub od líce? Třeba na to jednou někdo přijde. Do té doby pozor, prosím, na radikální řešení.
S transparentem „Pusťte Durova“ se zatím nepůjdu předvádět ani na ulici, ani na síť. Potkal bych tam lidi, o jejichž společnost nestojím a oni o mou také ne. Extrémní příklad: Putinův mluvčí Peskov řekl, že pokud Francie nepředloží velmi silné důkazy, bude třeba situaci hodnotit jako „přímou snahu omezit svobodu slova a (…) zastrašovat hlavu velké firmy“. To se snad vůbec nedá (naštěstí ani nemusí) komentovat. Širší dohoda, nerozdělená běžnými politickými příkopy, však stejně bude muset jednou nastat. Jinak se stane, že kvůli jemným rozdílům v názoru na svobodu o ni přijdeme všichni, kdo to s ní myslíme vážně.
DODAVATEL
Připravit se, zoptimalizovat a ušetřit
Sledování toků energií, surovin a peněz ve velké energetické společnosti je opravdu komplexní disciplína. V innogy, který je předním českým dodavatelem zemního plynu, elektřiny a tepla, se odehrává primárně v prostředí specializovaného systému SAP IS-U. S energetickou krizí však IT náklady na provoz začaly strmě růst, takže byl zapotřebí neodkladný zásah SAP expertů ze Sabris Consulting. Ti jsou součástí Aricomy a od roku 2023 se innogy starají o veškeré jejich SAP systémy.
PROFIL PROJEKTU
ZÁKAZNÍK innogy
ODVĚTVÍ Energetika
ZEMĚ Česko
CÍLE
Optimalizace databází
Redukce velikosti SAP databáze Redukce nákladů za pronájem serverů AWS
POUŽITÉ TECHNOLOGIE
SAP IS-U
Amazon Web Services
TEXT MAREK HOLUB
BYZNYS JEDNOTKA SAP
KRIZOVÉ DOMINO
Jak už to bývá, problém rostoucích nákladů na pronájem serverů a cloudového prostoru Amazon Web Services vznikl souhrou několika událostí.
V tomto případě hrály hlavní roli covid, válka a krach jedné velké české energetické společnosti.
V roce 2021 zkrachovala společnost Bohemia Energy a začala tak energetická krize. Innogy se pro skoro čtvrt milionu lidí stalo dodavatelem poslední instance pro distribuci plynu, většina jich pak uzavřela s innogy smlouvu. Během půl roku tedy narostl počet zákazníků innogy o zhruba 180 tisíc. A každý z nich si ukousl kousek pomyslného datového koláče systému SAP IS-U.
Zatímco noví zákazníci podepisovali svoje smlouvy, začala válka na Ukrajině, poslední kapka do přetékajícího poháru cen energií. Noví i stávající zákazníci vzali systémy innogy útokem – potřebovali si ověřit svoje ceny. „Skokově zdražila energie a pro lidi začaly být ceny ohromným tématem. Dostali jsme se do situace, kdy ve večerních zprávách odvysílali, že se nově promítly zastropované ceny energií a že si to lidé mohou zkontrolovat na portálech dodavatelů, takže přišel velký nápor – tehdy to připomínalo simulovaný DDoS hackerský útok, takový ten zátěžový,“ popisuje tehdejší situaci
Jakub Solčány, SAP Delivery Director v Sabris Consulting.
I po uklidnění situace byla jedna věc
„Výsledky mluví za vše: Projekt ‚SAP Archivace‘ dokázal zredukovat objem databáze o více než 55 % a ve výsledku ušetřit bezmála dva miliony korun.“
MARTIN CHODĚRA seniorní IT manažer innogy
jasná – datová zátěž systému je vyšší a bude dál růst. K tomu innogy zavařil ještě i covid – ačkoliv samotná pandemie už byla věcí minulosti, hybridní způsob práce se stal normou, ke které patří zvýšená poptávka po cloudových IT službách. A to byl poslední dílek domina: „Bylo třeba navýšit kapacity serverů, což byl problém, protože Amazon je měl přeplněné ještě od covidové krize. Takže jsme museli optimalizovat na úrovni aplikace,“ shrnuje Solčány, jehož kolegové nakreslili přesný plán: podstatně zmenšit velikost databáze, a to tak, aby se zároveň zachovala veškerá data.
TŘI MĚSÍCE PŘÍPRAV, DVA DNY AKCE
To bylo naštěstí něco, co v Sabris umí velmi dobře. „Nicméně i tak se jednalo o slušnou výzvu, databáze innogy je totiž veliká a odstávka systému byla nevyhnutelná. A to se umí velmi prodražit, takže nakonec jsme se dohodli, že celou akci provedeme za pouhé dva dny – za jediný víkend,“ líčí Solčány. O to důkladnější musela být samotná příprava. Víkendu V předcházely tři dlouhé měsíce chystání a testování, všechno v úzké spolupráci s IT týmem innogy. Pečlivá příprava se však vyplatila. Vše proběhlo hladce, za dva dny bylo ovoce tří měsíců usilovné práce úspěšně sklizeno.
Výsledky mluví za vše: Projekt „SAP Archivace“ dokázal zredukovat objem databáze o více než 55 % a ve výsledku ušetřit bezmála dva miliony korun na pronájmu serverů Amazonu. Akci si pochvaluje i Martin
Choděra, seniorní IT manažer innogy: „Ve spolupráci s naším partnerem v oblasti SAP bázových služeb – společností Sabris, jsme dosáhli skvělého výsledku jednoho z našich klíčových projektů a jsem rád, že jsme položili základ pro další společné akce, které nás budou technologicky posouvat výš, a to se zachováním rozumných provozních nákladů.“
Sabris Consulting se nadále stará o všechny systémy SAP v innogy. „Jsme dlouholetý partner, děláme podporu 24/7, a to reaktivní i proaktivní, včetně kontrol, dalších reorganizací a zálohování,“ popisuje Solčány pokračující spolupráci, která drží systémy innogy v kondici a náklady na vodítku.
TEXT MONIKA PALIATKOVÁ / IVAN DOBOŠ
QUANTUM COMPUTING
PRACUJE S JAVMI
V ROZPORE S NAŠOU PREDSTAVOU O TOM, AKO SVET FUNGUJE
Ivan Doboš vedie v Aricome tím, ktorého misiou je priniesť výhody technológií quantum computing nielen klientom Aricomy, ale aj bežným ľuďom. So svojimi kolegami otvára v IT biznise úplne nové dvere a krok za krokom prekonáva prekážky doposiaľ nie veľmi prebádaného územia, ktoré skrýva revolučné riešenia.
Pred vaším nástupom do Aricomy ste dlho pôsobili v IT segmente v rámci celého sveta. Keď sa hneď v úvode obzrieme späť, aké boli najdôležitejšie míľniky vašej kariéry?
Prvým z nich bolo určite predčasné ukončenie štúdia matematiky, ktoré som neskôr, už popri práci IT špecialistu, nahradil štúdiom informatiky. Ale aj vďaka môjmu pôvodnému štúdiu matematiky som dnes súčasťou tímu, ktorý pomáha priniesť na Slovensko nový spôsob vnímania IT. Dôležitým okamihom bol nástup do IBM, kde som pracoval na viacerých pozíciách, etabloval sa ako expert na sálové počítače v medzinárodnom prostredí a odskúšal si prvý krát aj život v zahraničí. Po trinástich rokoch som si trúfol na veľkú zmenu, prijal ponuku od významného hráča na poli open source a znovu odišiel do zahraničia. Najväčší míľnik je však určite ten aktuálny –že som sa koncom minulého roka vrátil na Slovensko a nastúpil do Aricomy, kde som dostal príležitosť začal tvoriť niečo nové.
O čo presne v quantum computing ide?
Aby sme zjednodušene pochopili quantum computing, potrebujeme vedieť niečo z kvantovej teórie a poznať jej javy. Snáď mi fyzici odpustia zjednodušené, a prípadne i trochu nepresné, vysvetlenie, o ktoré sa pokúsim. V prvom rade si pripomeňme, že kvantové javy vieme pozorovať v mikrosvete, teda na úrovni elementárnych častíc. Prvým z nich je jav, že kvantový objekt, ak nie je nikým pozorovaný, sa môže nachádzať v tzv. superpozícii, teda v kombinácii viacerých stavov súčasne. Určite ste počuli o známom myšlienkovom experimente, Schrödingerovej mačke, ktorá bola naraz živá i mŕtva, až kým sme sa do škatule s mačkou nepozreli a nepresvedčili sa. Prípadne si predstavme, že jeden bit v počítači má hodnotu nula i jedna súčasne, prípadne všetky hodnoty medzi nimi. Druhým javom je kvantové previazanie, teda že dva alebo viaceré kvantové objekty sú previazané bez ohľadu na to, ako ďaleko sú od seba.
To znamená, že ak zmeriame stav jednej častice, okamžite tým určujeme aj stav druhej častice.
Pre bežného používateľa to asi ešte nie je jednoduchý princíp na pochopenie...
Problémom je, že tieto javy sú nielen v rozpore s klasickým chápaním fyziky, ale aj s našou predstavou či skúsenosťou o tom, ako svet funguje a ako také sú veľmi neintuitívne.
Nebude náhodou, že s konceptom kvantového počítača prišiel, mimochodom už v roku 1981, teoretický fyzik Richard Feynman. Jeho motiváciou bola snaha o efektívnejšiu simuláciu kvantových javov, ako bola možná na klasických počítačoch.
Na rozdiel od klasických počítačov, kde program beží krok za krokom pre každú možnú hodnotu vstupu, v kvantových počítačoch vieme mať paralelne naraz veľmi veľký výpočet nad mnohými
hodnotami. Dôsledkom toho je, že kvantový počítač bude určitý typ úloh riešiť výrazne rýchlejšie ako klasické počítače a dokonca bude schopný riešiť aj typy problémov, ktoré klasický počítač nikdy nezvládne.
Ako kvantové javy dokážeme využiť v IT oblasti?
Využívame ich v kvantovej komunikácii, kryptografii a v quantum computingu, teda v samotných výpočtoch.
Začnime kvantovou komunikáciou, ktorá je, takpovediac, chránená prírodnými zákonmi. Informáciu v kvantovom stave totiž nie je možne duplikovať.
V quantum computingu profitujeme zo superpozície a je to práve kvantový bit, qubit, ktorý má schopnosť mať niekoľko hodnôt naraz. Vďaka kvantovému previazaniu dokážu qubity mimoriadne efektívne komunikovať.
Kvantová kryptografia so sebou prináša vážnu tému a tou je bezpečnosť súčasného šifrovania. V priebehu pár rokov bude s rozšírením kvantových počítačov totiž prelomenie súčasných algoritmov trvať len niekoľko minút, na rozdiel od bežných počítačov, ktorým by rovnaká úloha trvala aj tisíce rokov, a preto bude súčasná enkrypcia nepoužiteľná.
Dotkne sa tento fakt aj koncových užívateľov?
Americký inštitút pre štandardizáciu NIST schválil tento rok tri nové algoritmy, ktoré budú odolné voči budúcim potenciálnym útokom kvantových počítačov. To predstavuje obrovské príležitosti pre IT firmy. Spoločnosti budú musieť vykonať množstvo zmien v ich IT prostredí tak, aby používali enkrypciu, ktorá využíva nové algoritmy. Klientom vieme pomôcť s analýzou a pripraviť ich na to, čo nás čaká možno už o pár rokov. Toto je momentálne najväčšia téma, v súvislosti s ktorou sa kvantum v IT spája. V podstate ide o strašenie kvantovými počítačmi budúcnosti. My v Aricome ale quantum computing vnímame v prvom rade ako príležitosť na dosiahnutie zmien k lepšiemu.
Ako sa k tejto téme stavia odborná verejnosť?
Odborná verejnosť, a nielen na Slovensku, je plne zaujatá témou AI, ktorá s nástupom generatívnej AI prešla na úplne novú úroveň, keď sú tieto technológie dostupné všetkým a tak trochu sme opojení týmto úspechom.
V oblasti quantum computingu zaznievajú aj skeptické hlasy, ale nie je možné ignorovať fakt, že kvantové počítače sú postupne výkonnejšie a spoľahlivejšie a čoraz viac spoločností vo svete už experimentuje s ich využívaním.
Máte už v Aricome kvantový počítač? Mohli by sme ho vidieť?
Ako prví na Slovensku máme k dispozícii desktopový kvantový počítač, ktorý je kompletnou výukovou platformou. Začali sme sa venovať zvyšovaniu povedomia o tejto téme v akademickej obci i medzi profesionálmi. Dali sme si záväzok, že okrem komerčných aktivít budeme pomáhať budovať na Slovensku kvantový talent, teda ľudí, ktorí rozumejú tejto technológii a budú ju vedieť používať, rozvíjať a meniť. Témy AI a quantum computingu nemusíme vnímať oddelene. Naopak, v istom okamihu dôjde k ich konvergencii. My v Aricoma vidíme limity v dnešnej AI, je za nimi i fakt, že je založená na reálnych číslach. Po prechode na využívanie komplexných čísiel obohatíme AI o rozmer „človečiny“. A keď pripomeniem, že kvantová teória je úzko spojená s matematikou komplexných čísiel, výjde nám z toho, že budúcnosť AI je kvantová.
TEXT MARTINA FOJTŮ
DODAVATEL
BYZNYS JEDNOTKA MM
Dobré jméno má každá společnost jen jedno.
SATUM HO CHRÁNÍ, JAK TO JEN JDE
Jestli si někdo nemůže dovolit chyby, jsou to společnosti podnikající v pojišťovnictví. A nedělat chyby dnes znamená mít spolehlivý a bezpečný IT systém.
Makléřská pojišťovací společnost SATUM CZECH se rozhodla ten svůj celý zmodernizovat a svěřit ho do rukou pokročilého bezpečnostního dohledu Aricomy a security operation centra v Ostravě.
PROFIL PROJEKTU
ZÁKAZNÍK Satum
ODVĚTVÍ Pojišťovnictví
ZEMĚ Česko
CÍLE
Zvýšení úrovně bezpečnosti, lepší viditelnost a kontrola, zvýšení důvěry zákazníků
POUŽITÉ TECHNOLOGIE
SOC 2.0 s SIEM WAZUH
Kofola, TON, Vincentka, OKsystem, PPL CZ nebo Univerzita Karlova. To je jen část klientů, kterým SATUM poskytuje svoje služby. Specializuje se na korporátní pojištění v sektorech dopravy, zdravotnictví, průmyslu, municipalit, zemědělství a služeb. V roce 2024 spravuje 160 zaměstnanců pojistný kmen ve výši 1,5 miliardy korun. „Společnost klade velký důraz na veškerou ochranu dat svých klientů, včetně osobních údajů a zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a spolehlivosti služeb. Když to porovnám v rámci oboru nebo i s našimi dalšími klienty, tak v SATUMu si svůj provoz a data hlídají snad v nejvyšší možné míře,“ líčí Jiří Chalota, manažer cyber security operation centra Aricomy.
A právě proto před několika lety oslovili Aricomu, aby jim pomohla s obranou před rostoucím množstvím kybernetických hrozeb a s nutností chránit data klientů na co nejvyšší možné úrovni. Zahrnovalo to modernizaci IT infrastruktury a následný komplexní servis – odborníci z Aricomy se pro pojišťovací dům stali externí bezpečnostní centrálou.
„Spolupráce s Aricomou nám zajišťuje dobrý přehled o tom, co se děje v naší interní síti. Díky skenům zranitelností, rychlým notifikacím, reportingu a včasnému reportování o kyberhrozbách,
21
„Službu neustálého dohledu si můžete představit jako kamerový systém městské policie. Kdyby se mělo na místa osázená kamerami pořád chodit, trvá to neúměrně dlouho a nikdy nestihneme všechno. Proto máme centrální velín, kde neustále sledujeme všechny přednastavené monitoringy a vyhodnocujeme, co se kde děje.“
JIŘÍ CHALOTA
manažer cyber security operation centra
dokážeme včas odhalit slabá místa a tím zabráníme incidentům,“ popsala hlavní hodnotu služby Ivona Moravcová, ředitelka oddělení Řízení kvality a IT v SATUMu.
Vezme-li se to po krocích, zahrnovalo to návrh implementace služby pokročilého bezpečnostního dohledu (SOC), jehož součástí je i systém pro správu bezpečnostních informací a událostí (SIEM). To první poskytuje nepřetržité monitorování a analýzu bezpečnostních událostí, což umožňuje rychlou identifikaci a eliminaci hrozeb. To druhé přináší pro změnu pokročilé analytické schopnosti a detailní záznamy nezbytné pro splnění požadavků na dodržování předpisů a regulací. Na kombinované řešení došlo proto, aby bylo možné efektivně a kvalitně zabezpečit síťovou a serverovou infrastrukturu SATUMu, rychle reagovat na incidenty a zároveň zajistit proaktivní bezpečnostní opatření a zvýšit důvěru.
„Službu neustálého dohledu si můžete představit jako kamerový systém městské policie. Kdyby se mělo na místa osázená kamerami pořád chodit, trvá to neúměrně dlouho a nikdy nestihneme všechno. Proto máme centrální velín, kde neustále sledujeme všechny přednastavené monitoringy
a vyhodnocujeme, co se kde děje,“ přibližuje Jiří Chalota. V SATUMu mimo jiné jako jedni z mála pojišťovacích makléřů v Česku a na Slovensku využívají dronovou leteckou techniku ke stanovení pojistných hodnot (fotogrammetrická metoda pro vytváření 3D modelů) nebo při stanovení rozsahu škod u pojistných událostí (prohlídka těžko dostupných míst).
Implementace všeho zmíněného se děla ve dvou fázích. Bylo tak možné okamžitě monitorovat a analyzovat bezpečnostní události. Při instalaci potřebného hardwaru a softwaru, konfiguraci sledovaných systémů a dalších důležitých úkonech byli i zaměstnanci SATUMu, takže vznikl dobře fungující tým.
„Nedávalo nám smysl investovat do dalších vlastních bezpečnostních specialistů, proto jsme se rozhodli jít cestou externích profesionálních služeb. Implementace nové IT infrastruktury a bezpečnostních opatření přinesla naší společnosti nejen vyšší úroveň ochrany dat našich klientů a zaměstnanců, ale také zvýšila efektivitu a spolehlivost našich služeb. Spolupráce s Aricomou byla profesionální a úspěšná a jsme rádi, že jsme společně dosáhli těchto výsledků,“ dodala k tomu Ivona Moravcová.
OBAVY ZE ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ BĚŽNÝCH RÁDIOVÝCH VLN JSOU VELMI
ČASTÉ, NIKDY SE JE VŠAK NEPODAŘILO PODLOŽIT DŮKAZEM. STUDIE OPAKOVANĚ
UKAZUJÍ OPAK: MOBILNÍ TELEFONY A WIFI SÍTĚ NÁM NEŠKODÍ. NEJNOVĚJŠÍ A DOSUD NEJVĚTŠÍ METASTUDIE, JEJÍŽ ZPRACOVÁNÍ ZADALA SVĚTOVÁ
ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE, DOSPĚLA K TÝMŽ ZÁVĚRŮM.
DOKAZUJE WHO DŮKLADNĚJI NEŽ PŘEDTÍM
Mobilní telefony patří mezi technologie, které jsou trvale v podezření, že škodí lidskému zdraví. Každý mobil je vlastně rádiový vysílač a přijímač, který pracuje s několika druhy signálů najednou: s jedním pro vlastní hlasové a datové připojení k síti operátora, s dalším pro bluetooth, který ho spojuje se sluchátky, hodinkami či počítačem. Kromě toho je v telefonu přijímač družicového signálu sítě GPS a v nejnovějších a nejdražších modelech také obousměrné družicové připojení pro nouzová volání či SMS. Je zdravé přikládat si to všechno denně k hlavě, nosit to celý den u těla?
KORELACE, KAUZALITA A GLIOM
Elektromagnetické vlny se roku 2011 dostaly na seznam Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) jako potenciálně karcinogenní činitel, jmenovitě podezřelý z toho, že přispívá ke vzniku gliomů – záludných a velmi zhoubných nádorů mozku. IARC pro to neměla žádný přímý důkaz, jen jednu studii (známou jako Interphone) vyhodnocující asi 5000 případů gliomů a (méně nebezpečných, většinou benigních) meningeomů. Studie našla slabou statistickou souvislost mezi používáním telefonů a onemocněním. Zhruba řečeno, zdálo se, že mezi těmi, kdo nádorem onemocněli, je vyšší než náhodný počet intenzivních uživatelů mobilů.
Zpracování podobných statistik je velmi ošidná záležitost, v neposlední řadě proto, že se zde potýkáme s nejklasičtějším ze všech problémů observačních studií čehokoli: korelace není totéž co kauzalita. Když dva jevy vykazují víceméně shodný trend v čase, mluvíme o jejich korelaci. Když tvrdíme, že jeden je příčinou druhého, mluvíme o kauzalitě.
Ve skutečnosti existuje silná korelace mezi počtem mobilních telefonů v populaci a počtem diagnostikovaných
případů nádorových onemocnění, takže na první pohled je všechno jasné: mobily způsobují rakovinu! Jenže tato „kauzalita“ je učebnicově mylná. Bez velké námahy lze stát i za opačným tvrzením: rakovina je příčinou mobilů.
Oba jevy totiž mají společnou příčinu. Tou je technický pokrok, který vedl jak ke vzniku mobilů, tak k lepší diagnostice nádorů. Korelace je prokazatelná zhruba v období 1995–2010, pak přestává fungovat, protože počet uživatelů mobilů v bohatých zemích v podstatě přestal růst (neboť ho má už skoro každý), kdežto počet rozpoznaných nádorů bohužel roste dál (neboť diagnostika se dále zlepšuje a moderní medicína zároveň dále eliminuje ostatní příčiny úmrtí, takže pravděpodobnost toho, že my v bohaté části světa zemřeme právě na rakovinu, gliom nevyjímaje, a ne na něco jiného, je stále vyšší).
Podobná pseudostatistická vysvětlení je třeba v každé seriózní studii odfiltrovat a hledat, co nevysvětleného po tomto úkonu ještě zbude.
JSME OPATRNÍ JAKO NIKDY DŘÍVE
Metastudie, která nyní vyšla v časopisu Environment International, postupně vyhodnotila přes 5000 lékařských studií zkoumajících souvislost mezi mozkovými nádory a elektromagnetickými vlnami. Do konečné analýzy zahrnuli autoři 63 z nich, publikovaných v období 1994–2022. Právě to je podstatou té vědecké práce, které se říká metastudie, tedy studie studií: přezkoumat všechny publikované články na dané téma, posoudit jejich průkaznost, vybrat ty, které byly provedeny metodicky nejlépe, převést jejich výsledky do matematicky srovnatelné podoby a vyvodit závěry.
Srovnání dat nenašlo žádný statisticky významný vztah mezi nádory mozku a používáním mobilních telefonů. Studie hledala nejrůznější druhy možných souvislostí. Pravděpodobnost nádoru nezávisí na tom, jak intenzivně kdo mobil používá, kolik času s ním tráví ani co na něm kdo dělá (sledoval se počet a délka telefonních hovorů versus jiné druhy použití).
Metastudie současně vyhodnotila i účinnost pobytu v blízkosti pozemních základnových stanic mobilní sítě. Výkon jejich vysílačů je mnohem vyšší než samotných telefonů. Ani ty však nepředstavují měřitelné zdravotní riziko.
Není pravděpodobné, že publikováním metastudie zmizí všechny obavy ze zdravotních rizik mobilů. Jsou příliš silně zakořeněné. Princip předběžné opatrnosti – o žádném škodlivém účinku sice nevíme, ale co kdyby – se postupně stal významným faktorem ovlivňujícím život západní společnosti velmi zásadně, často evidentně k horšímu.
Kromě toho je poctivé připomenout, co přesně metastudie říká: nenašli jsme (ani po velice důkladném zkoumání) spojitost mezi mobily a nádorem mozku. „Nenašli jsme spojitost“ není totéž co „máme důkaz, že spojitost nemůže existovat“. „Nádory mozku“ nejsou totéž co všechny druhy nádorových onemocnění. Věda musí postupovat právě takto, opatrně a po krůčcích, jinak to není věda. Kdo však chce definitivní odpověď, může být někdy zklamán. V každém případě lze říci, že pro neexistenci zmíněné souvislosti je dnes k dispozici silnější argument než kdykoli dříve.
TEXT MICHAL MALYSA
Analýza etických hackerů: objem vážných rizik se nesnižuje
KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI SE ARICOMA VĚNUJE OD ZAČÁTKU SVÉHO PODNIKÁNÍ V PRVNÍ POLOVINĚ DEVADESÁTÝCH LET. AKTIVNĚ PROVĚŘUJE ÚROVEŇ INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI KLIENTŮ A ODOLNOST JEJICH TECHNOLOGIÍ. ZÁKAZNÍCI ČASTO POTŘEBUJÍ ZJISTIT, JAK BEZPEČNÝ JE JEJICH PERIMETR PODNIKÁNÍ A NA ČEM POTŘEBUJÍ ZAPRACOVAT. TOMU POMÁHÁ KOMUNITA ZKUŠENÝCH PENETRAČNÍCH TESTERŮ, KTEŘÍ NASIMULUJÍ KYBERNETICKÝ ÚTOK NA SYSTÉM KLIENTA. NA SÍŤOVÉ I APLIKAČNÍ ÚROVNI DOKÁŽOU PROVĚŘIT SCHOPNOST ODOLÁVAT REÁLNÝM KYBERNETICKÝM ÚTOKŮM Z VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ. TO ALE NENÍ VŠE. NEJVĚTŠÍ SLABINOU KAŽDÉHO SYSTÉMU, ALESPOŇ CO SE KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÝKÁ, JE LIDSKÝ FAKTOR. PENETRAČNÍ TESTY UMÍ OHODNOTIT I TO, JAK DANÝ SYSTÉM DOKÁŽE ČELIT NEAUTORIZOVANÝM ZÁSAHŮM ZAMĚSTNANCŮ, AŤ UŽ ZÁMĚRNÝM, NEBO NEVĚDOMÝM.
Penetrační testy pomáhají odhalit nedostatky v návrhu systému a jeho architektuře a identifikovat výkonnostně poddimenzované prvky. Ověřují také míru zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat zpracovávaných elektronickými systémy. To přispívá k bezproblémovému chodu ICT firem či organizací a k jejich činnosti obecně. Ještě větší připravenost pak může zajistit red teamingové testování, které zahrnuje komplexní prověření nejen kybernetické, ale i fyzické připravenosti systémů na kybernetický útok.
Aricoma už druhý rok výsledky penetračních testů hodnotí v reportu, který plasticky ilustruje, jak jsou proti kybernetickým útočníkům firmy vyzbrojeny. Nebo také nejsou. Mezi testovanými subjekty bývají organizace všech velikostí. Odstrašující příběhy jiných ukazují, že bez vysokých standardů zabezpečení se mohou velmi nečekaně dostat do situace, kdy nějakou dobu nebudou moci svou činnost vykonávat. V nejhorším případě pak paralýza skončí úplnou ztrátou reputace a likvidací podnikání. Každý report ve zprávě představuje jeden test ve firmě. A každý nález pak zranitelnost různé závažnosti.
MÉNĚ TESTŮ, PŘESTO VÍCE NÁLEZŮ
V roce 2023 tým penetračních testerů Aricomy vypracoval celkem 415 reportů. Ačkoli jich bylo v porovnání s rokem 2022 o deset méně, počet nálezů se zvýšil téměř o tři stovky na 4 399. V průměru jich tedy bylo více než deset na jeden report. V porovnání závažnosti se poměr závažných
Red Teaming Operations
a kritických nálezů sice nezměnil (celkem 12 %), nicméně o jeden procentní bod se zvýšil počet těch kritických (3 %). Až 41 % reportů obsahovalo alespoň jeden kritický nebo vysoce závažný nález, jehož zneužití může mít vážné důsledky pro systém nebo samotnou organizaci, která ho provozuje.
Zajímavý je i pohled na poměr závažných a kritických nálezů v poměru na report dle jednotlivých odvětví. Ačkoli se počet penetračních testů v jednotlivých odvětvích liší, tento poměr naznačuje, do jaké míry jsou jednotlivá odvětví v porovnání s ostatními zranitelná. Nejvyšší poměr počtu nálezů k počtu reportů zaznamenali analytici Aricomy v odvětví doprava a logistika, nejnižší pak ve zdravotnictví a farmacii. Poměr závažných a kritických nálezů na report byl pak nejvyšší v odvětví průmysl a výroba, nejnižší opět ve zdravotnictví a farmacii.
I JEDNA KRITICKÁ CHYBA MŮŽE MÍT DEVASTUJÍCÍ DOPADY
Ačkoli více než polovina nálezů v roce 2023 spadala v závažnosti do kategorií informativní (8 %) nebo nízká (50 %), více než čtvrtinu už tvořily nálezy střední závažnosti (26 %) a téměř každý osmý nález patřil mezi ty vysoce závažné (9 %) až kritické (3 %). Poměry se v porovnání s předchozím rokem mění v řádu jednotek procent, nicméně v případě kritické závažnosti, a tedy bezprostředního ohrožení a případné paralýzy dané organizace, znamená nárůst o jeden procentní bod meziroční zhoršení o 50 %. Kriticky závažné chyby představují nedostatky, které byly při testech zneužity a vedly (nebo mohou vést) k přímé kompromitaci testovaného systému. Závažné chyby pak report klasifikuje jako ty, které bezprostředně umožňují kompromitaci systému či jeho nedostupnost. U těchto chyb existuje velmi vysoká pravděpodobnost zneužití. A bezpečnostní experti mají za to, že je jejich okamžitá náprava nutná.
Ještě nedávno patřily k nejčastějším hrozbám v kyberprostoru náhodné útoky na větší společnosti, dnes výrazně přibývá těch cílených, mnohem sofistikovanějších a nebezpečnějších, a to včetně cílů mezi malými a středními podniky. Útočníci mají k dispozici dokonalé technologie včetně umělé inteligence a precizně vypracované postupy cílící na oběti bez ohledu na jejich význam a velikost.
Z letošní zprávy penetračních testů Aricomy vyplývá, že se poměrně velké riziko vysoce závažných nebo kritických chyb nesnižuje. Přestože je jejich počet „jen“ v jednotkách procent, stačí jeden úspěšný útok, který povede ke ztrátě toho nejcennějšího v organizaci – dat, know-how a pověsti. Ukazuje se, že menší podniky, často páteř běžné fungující ekonomiky, patří mezi ty zranitelnější. A i když mívají denně v myšlenkách hlavně běžnou operativu a víru, že jsou mimo hledáček útočníků, měly by do svých priorit zahrnout i neproniknutelné zabezpečení svých informačních systémů.
Většina organizací dnes chápe zabezpečení svých systémů a dat jako otázku nasazení odpovídajících technologií a postupů. Pokud chtějí čelit nejpokročilejším kybernetickým hrozbám a otestovat reálnou připravenost svých systémů i fyzického prostředí, potřebují takzvané Red Teaming Operations. Ty vychází z toho nejhoršího, čeho jsou hackeři schopni – testeři simulují útoky s pomocí nejmodernějších technologií, psychologických postupů, nátlaků a taktik včetně lží a krádeží. Samozřejmě vždy po dohodě s vedením organizace.
TEXT LUCIA VAVRINČÍKOVÁ / MARTINA FOJTŮ
Digitální znamená konkurenceschopný, vědí v innogy
DODAVATEL
BYZNYS JEDNOTKA PAS
Stále ještě se najdou firmy, kterým to není jasné. Budoucnost je digitální. Kde si to ale naopak každý den připomínají a pracují na tom, to je v innogy – jeden z největších dodavatelů plynu, elektřiny a tepla v Česku má léta digitalizační strategii, kterou mu jednotlivé části Aricomy pomáhají naplňovat. V tomto případě to totiž vyžaduje firma sama, ale i superkonkurenční trh.
PROFIL PROJEKTU
ZÁKAZNÍK innogy
ODVĚTVÍ Energetika
ZEMĚ Česko
„Naše spolupráce má dlouhou historii, začínali jsme spolu už před více než deseti lety, kdy ještě firma spadala pod německé RWE. Společnost léta využívá platformu Sitecore a ta se postupně stala základem i pro české innogy,“ vysvětluje Petr Míka, business development manager Aricomy.
Důvody pro obměnu byly zřejmé, původní systém už pro růst a rozvoj v digitální éře nestačil. S rostoucí potřebou automatizace procesů a příchodem nových
legislativních požadavků se zvyšovala i administrativní zátěž. Reagovat bylo zkrátka nutné hned na několika úrovních a Sitecore je pro to ideální řešení. Projekt se od začátku zaměřuje na modernizaci celého webového ekosystému společnosti a automatizaci procesů, přičemž to všechno zároveň respektuje měnící se zákonné požadavky. „Jako Aricoma tvoříme celý digitální ekosystém innogy, čímž naplňujeme jejich digitalizační strategii,“ zdůrazňuje Míka.
POUŽITÉ TECHNOLOGIE
Sitecore XP .NET
„Oceňujeme důkladnou znalost našich řešení a díky tomu schopnost velmi rychle a flexibilně reagovat na naše potřeby. Neméně důležitá je ochota vyjít nám vstříc v každé situaci, ale zároveň schopnost nám oponovat a tím spoluvytvářet koncová řešení.“
MICHAELA KUČEROVÁ teamleader innogy pro oblast mobile, web & integration
ENERGETIKA POD TLAKEM
Strategie a digitalizace jsou v odvětví důležité. Energetika a poskytování služeb z tohoto oboru je silně konkurenční. Klient si může vybírat, a tak se jednotlivci i firmy rozhodují podle finančních nabídek i podle toho, jak vstřícný je pro ně dodavatel jako celek včetně toho, jak rychle a pružně umí vyřídit přepisy nebo jak dobře se jeho služby spravují online. „Když se k tomu v jednu dobu přidal krach Bohemia Energy a innogy muselo jako takzvaný dodavatel poslední instance obsloužit obrovské množství nových klientů, byl najednou tlak na služby opravdu velký. Bez digitalizace by nebylo možné ho zvládnout,“ připomíná Štěpán Binko, senior digital business consultant Aricomy.
Ta dnes pro innogy vytváří a spravuje komplexní webový ekosystém. Digitální „rodina“ energetické společnosti obsahuje webové informační portály, specializované microsites, selfcare B2B i B2C portály i aplikace s pokročilými funkcemi a integrací s CRM a ERP systémy. Digitální prostředí poskytuje klientům plný komfort při přístupu k důležitým informacím, dokladům a jejich správě a pro innogy přináší úsporu v objemu administrativní práce.
Celý webový ekosystém stojí na platformě Sitecore XP, což zajišťuje vysokou stabilitu, bezpečnost a flexibilitu, a to zase umožňuje efektivní správu obsahu, analýzu chování uživatelů a rychlou implementaci nových funkcí a aktualizace. Uživatelům se tak zobrazuje na míru šitý obsah a nabídky, protože komunikace napříč všemi kanály je personalizovaná. To zvyšuje zákaznický zážitek a innogy to využívá i k cílenému oslovení specifických segmentů klientů.
DALŠÍ VÝZVY: BEZPAPÍROVÁ FIRMA I VZESTUP OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ Na projektech pro čelní energetickou firmu se například Štěpán Binko podílí léta, před časem už byl třeba u spuštění druhé generace funkcionality přepisu energií. Léta také sleduje a napomáhá postupným krokům vedoucím k bezpapírovému fungování firmy. A práce zdaleka nekončí. S tím, jak pořád nabývá na síle využívání obnovitelných zdrojů energie ve vlastnictví klientů a rozmáhá se komunitní energetika, se mění i legislativa a požadavky na správu a sledování toků energií. I to budou weby a systémy innogy zaznamenávat.
„Aricoma pro nás znamená dlouhodobé partnerství a spolehlivou spolupráci, na které si naše společnost zakládá. Oceňujeme důkladnou znalost našich řešení a díky tomu schopnost velmi rychle a flexibilně reagovat na naše potřeby. Neméně důležitá je ochota vyjít nám vstříc v každé situaci, ale zároveň schopnost nám oponovat a tím spoluvytvářet koncová řešení,“ pochvaluje si spolupráci Michaela Kučerová, teamleader innogy pro oblast mobile, web & integration, a dodává, že v průběhu oněch zmíněných let se podařilo vybudovat sladěný tým, který funguje jako jeden celek. „Pomáhá tak plnit naše digitální cíle a posouvá naše projekty a naši společnost vpřed k digitalizované energetice.“
ZAPOMEŇTE NA MALOU MOŘSKOU VÍLU. KODAŇ ŽIJE HYGGE A
ARCHITEKTUROU
Každý, kdo má rád architekturu a zajímá ho urbanismus a kvalita života, se tam dřív nebo později dostane.
Dobře, tak se ukaž, Kodani. A ukázala. Nebudu vás napínat, všechno to, co jste možná viděli nebo četli o tom, jak se dá stavět město pro lidi, je pravda. Tohle celé je óda na Kodaň.
TEXT MARTINA FOJTŮ
Na přístavy navazují širší či užší vodní cesty, které neslouží jen dopravě, ale vážně širokému využití pro volný čas občanů.
Na různých místech jsou kusy kanálů přehrazené a tvoří menší městská koupaliště s prkennými odpočívadly a saunovými budkami.
Slyšíte to hned, jakmile se dostanete do centra města. Respektive neslyšíte. Počtem obyvatel je sice dánské hlavní město menší než Praha, má něco kolem 600 tisíc obyvatel, pořád se ale bavíme o velkoměstu se vším všudy – s nutností přesunovat velké množství lidí z místa A na místo B. Tady se to ale všechno děje tak nějak tišeji, pokud odečtu občasné „cink, cink“, které se mi ozve za zády. Protože na tolik cykloinfrastruktury a pruhů člověk z Česka prostě není zvyklý.
Ano, kola. Jsou všude a jezdí na nich všichni. Jestli my v Česku denně stojíme a čekáme v kolonách cestou do práce a z práce, Kodaňané se na pracoviště a do škol pohánějí vlastníma nohama na dvou kolech. „Co to asi dělá se zdravím lidí, když se takhle projedou ráno i večer,“ přemýšlím pořád dokola. Odpověď na to nemám, jisté ale je, že tohle je v severské metropoli dominantní dopravní prostředek. A tak vidíte místo ranních autokolon ranní cykloštrůdl, který má místo rozinek podnikatele v sakách, ženy v šatech a matky a otce, kteří na přídavných vozících vezou jedno dvě ratolesti do školek.
V PLAVKÁCH DO PRÁCE
Mimo toho zřetelně menšího hluku (což je nejdřív opravdu zvláštní, ale člověk si rád zvykne) to má přirozeně svoje důsledky v rozmístění ploch ve městě – nepotřebujete velká parkoviště, daleko víc využijete odstavné plochy pro kola. Na místo jednoho auta ovšem dostanete i deset kol, což… …což vám dost uvolňuje ruce vyhrát si s místem jinak. A v tom jsou nejen Kodaňané, ale Dánové obecně mistři. Snaží se „žít město“. Nejvíc je to patrné na práci s vodou. Na přístavy navazují širší či užší vodní cesty, které neslouží jen dopravě, ale vážně širokému využití pro volný čas občanů. Na různých místech jsou kusy kanálů přehrazené a tvoří menší městská koupaliště s prkennými odpočívadly a saunovými budkami. A místní je opravdu využívají, což mi dojde, když stojím na semaforu vedle kluka ve froté županu, ze kterého ještě teče voda, ale štráduje si to směrem ke kancelářskému areálu. „Co to asi dělá se zdravím lidí a jejich životní pohodou, když si takhle můžou chodit zaplavat skoro kdykoliv a mají to v centru vždycky kousek,“ říkám si znovu.
Zapomeňte na malou mořskou vílu. Kodaň žije hygge a architekturou
Demokratický přístup, podle kterého nejsou elegantní design a nádherná architektura vyhrazeny pro elitu, ale naopak určeny širokým masám. To je dánská architektura.
Cirkelbroen, rozkládací most tvořený betonovými koly, která se umí rozpojit ve chvíli, kdy potřebuje projet loď, a celé to zdálky imituje staré plachetnice.
Není to ale jen o plavání nebo kolech. Město se opravdu snaží minimalizovat bariéry a přidávat prvky, které budou moct lidé aktivně využívat pro setkávání nebo sport. Budova dánského centra architektury s názvem BLOX je tak z celé jedné strany obestoupená vertikálním dětským hřištěm a obří klouzačkou.
Zaujme i Cirkelbroen, rozkládací most tvořený betonovými koly, která se umí rozpojit ve chvíli, kdy potřebuje projet loď, a celé to zdálky imituje staré plachetnice. Nebo ne, nezaujme jen on.
Zaujme toho daleko víc. Kodaň by mohla fungovat jako obří živá učebnice současného urbanismu a toho, jak stavět vkusně, s apelem na lidské potřeby a také pravidla udržitelnosti.
„Dánskou architekturu charakterizuje striktně ekologický profil, udržitelnost, empatie a především demokratický přístup, podle kterého nejsou elegantní design a nádherná architektura vyhrazeny pro elitu, ale naopak určeny širokým masám,“ řekl nedávno při zahájení výstavy současné dánské architektury v Praze zástupce velvyslance Lars Kjellberg. Co si budeme povídat, na takových zahájeních se toho namluví hodně, ale ve svém
hlavním městě to Dánové dokazují na každém kroku. Zatímco do Prahy se jezdí za středověkými památkami a starými úzkými uličkami, sem se míří za modernou, velkorysými přímými tvary, které ale nepůsobí studeně, a okouzlením z toho, co všechno jde z betonu a z cihel udělat.
NEJVĚTŠÍ „ZKRATKA“ SEVERU To nejpompéznější leží za městem. Most přes Öresundský průliv, který spojuje Kodaň a švédské Malmö, se zrodil teprve v roce 2000, přestože nápady na to, že by bylo fajn takto obě města přiblížit, se začaly objevovat už před 130 lety (a dost pravděpodobně ještě dřív). 16 kilometrů dlouhý přejezd dnes využívá osobní i nákladní doprava, jezdí po něm v půlhodinových intervalech vlaky a znají ho všichni fanoušci severských detektivek (kde z nějakého nepochopitelného důvodu často hraje roli).
Když po něm jedete a koukáte ven, říkáte si „to přece dává smysl, že to takhle spojili“, ale taky je vám jasné, proč to dost možná nešlo dřív: Když sledujete rychle ubývající piloty vnořené do
Nørrebro pokrývá 30 000 m², má nedefinovatelný měnící se tvar a skoro nespočitatelné množství prvků, na kterých se tady kdokoliv může vyřádit: volné plochy pro basketbal, skateboardisty, freestyle cyklisty, schovávačky pro malé i velké, houpačky a prolézačky nebo místa, kde různými způsoby a do různých poloh uložíte svoje tělo a třeba jen koukáte, jak si to užívají lidé okolo.
32 Zapomeňte na malou mořskou vílu.
Kodaň žije hygge a architekturou
V Kodani jsou s barvami úsporní a vystačí si s různými tvary, materiály a velikostí skel.
hlubin zálivu, je vám hned jasné, že tohle chtělo hodně stavařského umění, aby se to ohromné množství betonu neslilo už ve fázi stavby. A taky peněz. A taky domluv dvou států… No, prostě všechny ty věci, ve kterých Češi svět poučovat nemůžou.
Dánové by se se světem mohli podělit nejen o to, jak na tyhle obří infrastrukturní stavby, ale vážně i o to, jak budovat hřiště a volnočasové plochy. Příklad za všechny, městský park Superkillen.
Stejně jako jiné severské země se i Dánsko léta popasovává s přívalem migrantů, kteří tady hledají útočiště nebo lepší život (případně obojí), což s sebou nese nutnost sžívání se s původním obyvatelstvem. Právě to stálo u zrodu parku – v městské části Nørrebro pokrývá 30 000 m², má nedefinovatelný měnící se tvar a skoro nespočitatelné množství prvků, na kterých se tady kdokoliv může vyřádit: volné plochy pro basketbal, skateboardisty, freestyle cyklisty, schovávačky pro malé i velké, houpačky a prolézačky nebo místa, kde různými způsoby a do různých poloh uložíte svoje tělo a třeba jen koukáte, jak si to užívají lidé okolo.
VELKÉ SNY VELKÝCH BIGŮ
Před 12 lety, kdy se park otevřel, jeho fotky s charakteristickými bílými čárami na černém asfaltovém podkladu obletěly celý svět. A zpopularizovaly tak ještě víc práci jednoho z architektonických studií, která mají park na svědomí – podepsaní jsou pod ním tvůrci z BIG, Bjarke Ingels Group, což je značka, která je dnes pro Dány stejně hodnotným vývozním artiklem jako pro Česko pivo nebo becherovka.
Dánové se už před pár lety rozhodli, že na své architektonické pověsti postaví svůj mezinárodní marketing, a právě tahle parta v čele se svým super kreativním zakladatelem na tom má svůj důležitý podíl. Studio BIG dnes navrhuje objekty po celém světě a i Česko už má svůj pomyslný puntík – to oni vymysleli chystanou stavbu nové pražské filharmonie v pražských Holešovicích. Při návštěvě Kodaně se pak po jejich stavbách dá chodit jako po obřím živém atlasu.
Reprezentuje to třeba Amager Bakke, obří spalovna odpadu, která je zároveň elektrárnou, lezeckou stěnou i umělým lyžařským svahem o délce 450 metrů. Žádná odpudivá budova, které se chcete vyhnout, právě naopak. Na tohle koukáte z mnoha koutů města a říkáte si, jak tohle mohlo někoho napadnout. Kdo trochu zapátrá, zjistí, že stavba se nachází 400 metrů od královského paláce, takže už při zadávání projektu bylo jasné, že tady se musí dodavatel snažit. A snažil. Že se na jejich objekty chcete dívat, ale platí snad pro všechno, co od členů BIG odešlo.
Cestou od spalovny/lyžařského střediska je uznávaná restaurace Noma, která z dálky vypadá jako skleníky. Pár kilometrů dál zase v přístavu leží koncept kontejnerového bydlení pro studenty s názvem Urban Rigger (a stojí za vidění už jen proto, že hned vedle je kavárna, kde se dá u jídla a pití sedět u zálivu nebo rovnou koupat). Podpis architektů z BIG najdete také pod několika bytovými komplexy, námořnickým muzeem a přirozeně také pod jejich vlastním sídlem ve čtvrti Nordhavn.
Světoznámí tvůrci ho otevřeli teprve nedávno. Koupili si pro něj pozemek na samém kraji přístavu, odkud je z jedné strany výhled na moře s lesem větrných elektráren a z druhé na rychle rostoucí novou čtvrť. Při pohledu na ni člověk velmi dobře pojmenuje, co odlišuje českou a zdejší bytovou výstavbu – zatímco my pořád ještě hrajeme na barvy fasád, takže revitalizovaná česká sídliště připomínají duhovou vlajku, tady jsou s barvami úsporní a vystačí si s různými tvary, materiály a velikostí skel. Je to tak nějak uklidňující. Což platí pro celou Kodaň. Není náhoda, že právě tady vznikl Institut pro výzkum štěstí a koncept hygge se odsud vyváží do celého světa.
Nebýt vysokých cen, které se podle komodity pohybují na dvojnásobku českého normálu, člověk by se tady i „zapomněl“ na delší dobu, chodil by ulicemi a koukal na to, jak umí Kodaňané „žít svoje město“. Vězte, že na sochu malé mořské víly, památku, kterou si lidé ve spojitosti s dánským hlavním městem vybaví nejčastěji, si přitom skoro nevzpomenete.
Koncept kontejnerového bydlení pro studenty s názvem Urban Rigger.
TEXT MARTINA FOJTŮ
Brusel oceňuje zkušenosti.
A MY JE RYCHLE SBÍRÁME
V DNA Aricomy je to od začátku – největší česká IT firma vznikla s jedním velkým cílem: Stát se po Česku a Slovensku důležitým hráčem IT trhu i v západní Evropě a v kontextu Evropské unie. To poslední se teď daří naplňovat. „Pokud to vezmu z pohledu unijních agentur, jsme už respektovaným hráčem,“ říká Dušan Vogel, solution architect, který je jedním ze čtyř stálých „obyvatel“ kanceláře firmy v Bruselu.
DODAVATEL
BYZNYS JEDNOTKA INT
Ještě před pár lety by i ta kancelář byla sci-fi, a tak stojí za to připomenout si, jak se vlastně angažmá Aricomy při evropských institucích vyvíjelo. V polovině roku 2021 společnost, tehdy ještě pod hlavičkou Autocontu, oznámila, že uspěla ve výběrovém řízení pro Evropskou komisi a stane se dodavatelem technologií i konzultačních služeb pro datová centra ve více než padesáti evropských institucích – včetně například Evropského parlamentu, Europolu, Frontexu, Evropského soudního dvora nebo samotné Evropské komise. Všechno v celkovém objemu vyšších desítek milionů eur v průběhu čtyř let. Už řečí čísel to zní jako mimořádný příběh.
FOKUS, KTERÝ STÁL ZA TO „Na začátku všeho byl trochu troufalý nápad kolegů z Brna, kteří se rozhodli přihlásit tehdejší Autocont do výběrového řízení, které Evropská komise organizovala na dodávku hardwaru a služeb pro svá datová centra. Vždyť pokus nic nestojí, řekli si tehdy. A uspěli… I když v tomto případě vlastně nešlo o žádné konkrétní vítězství. Získali ‚jen‘ místo u stolu,“ popsal už dříve Jaromír Babinec, ředitel Aricomy pro fúze a akvizice. Mluví o podepsání takzvaného „frame contractu“, který sice Aricomu ani Evropskou komisi k ničemu nezavazoval, ale jedná se o věc, která má sama o sobě mnohasetmilionovou hodnotu. „Naznačuje, že jste na úrovni, kde splňujete náročná kvalifikační kritéria, jste schopní nabídnout smysluplnou kvalitu a službu pro mimořádné evropské IT zakázky. V prostředí, které je samo o sobě náročné na úroveň IT infrastruktury,“ podotknul Babinec.
Než různá jednání a schůzky dospěly do konkrétních dohod a projektů, trvalo to měsíce. „To, že jsme se dostali do ‚procurement channelu‘, byl jen první krok.
Stali jsme se jedním z pěti velkých evropských hráčů, kteří smějí dodávat a spravovat infrastrukturu a datová centra pro evropské instituce. Teprve potom probíhají takzvané ‚mini competitions‘ či ‚reopenings‘. To jsou vlastně bloky, v nichž se soutěží tu o 10, jindy o 20 milionů eur v ročním obratu těchto služeb či dodávek,“ zavzpomínal Babinec na počátky působení Aricomy při evropských institucích.
Jenže získávat konkrétní zakázky se společnosti nedařilo, a tak musela změnit přístup: Když manažeři viděli, že kontrakty podepisují pořád titíž tradiční hráči, začali pátrat po příčinách. A mimo jiné zjistili, že „nováčky“ a „mazáky“ odlišuje znalost prostředí a procesů. Právě proto vznikla bruselská kancelář, která je středobodem dnes už řady zahraničních projektů.
DO BRUSELU
Jedním z jejích stálých zaměstnanců je i Dušan Vogel, pro něhož je právě práce na mezinárodních projektech žádanou výzvou – pro Aricomu pracoval už mezi lety 1997 a 2014 a následně si šel vyzkoušet jiné štace. Jako zaměstnanec IBM nebo Honeywellu působil v Dánsku nebo Norsku, kde měl na starost severské trhy obecně. A když mu v průběhu covidu jedno angažmá skončilo a on se zmínil bývalým kolegům, přiletělo hned druhý den laso. „Zavolal mi Jens Wilken, že potřebují někoho s mými zkušenostmi, technický typ, přímo na realizaci konkrétních projektů,“ vzpomíná Dušan Vogel, který naskočil do rozjetého vlaku.
Díky svému předchozímu angažmá u firmy i následnému návratu dovede přesně popsat, jaká je Aricoma „před“ a „po“. „Firma se změnila. Ne dramaticky, ale v těch ohledech, ve kterých to bylo potřeba. Díky postupnému spojování s různými subjekty dokážeme obsáhnout ve vysoké kvalitě ještě širší spektrum zadání. Zůstává nám ale to, čemu říkám autocontí a cleverlancí DNA – komunikace funguje bez překážek, dá se zvednout
Odborník na architektonické i implementační realizace se v Bruselu ve velkém podílí hlavně na dvou projektech: Ten první se dělá pro EEAS, což je zkratka pro agenturu fungující jako unijní diplomatický servis. Ta měla dřív řešení pro ukládání dat, ale bylo nekonsolidované a mělo nízkou odolnost vůči výpadkům nebo útokům, takže bylo třeba dát ho do pořádku a do nového a lépe spravovatelného prostředí. Znamenalo to řešení nejdřív navrhnout a pak mluvit se všemi vlastníky dat umístěných na původních zařízeních, aby bylo jasné, kdo jak s čím pracuje a co je třeba propojit.
„Je to něco, co se dotýká každého občana Unie. Když vyjedete do vzdálené země, ztratí se vám doklady a Česko v dané lokalitě nemá zastupitelský úřad, můžete o ně žádat na kterémkoliv jiném unijním úřadu. Činnost agentury se týká i podnikání v zahraničí a na to navázané nutnosti bankovních záruk. A vztahuje se i na ochranu lidských práv lidí, kteří čelí v různých zemích nějakému tlaku,“ vypočítává Dušan Vogel, do čeho všeho řešení navržené Aricomou zasahuje.
PŘÍLEŽITOST PRO DALŠÍ
Druhý projekt je věc, která běží na pozadí a nemá přímý dopad na občany, ale velký ho má na hospodaření evropských institucí. Když před časem koupila dominantního poskytovatele serverové virtualizace jiná firma, změnila se najednou licenční politika subjektů a věstilo to obří výdaje navíc. Odborníci Aricomy tak nachystali řešení, díky kterému je zadavatel vůči takovým výkyvům klíčových služeb odolnější a hlavně se nemusí bát o rozpočet.
Při otázce na další podrobnosti se Dušan Vogel omlouvá, víc nemůže říct kvůli bezpečnostním pravidlům. Sám má ostatně
„Koho zajímá práce v mezinárodním prostředí, kde se nekouká na to, jestli jste Čech, Polák, Řek nebo Němec, ten má dveře otevřené. Odměnou budiž nejen adekvátní platové podmínky, ale i úplně nový pracovní svět, výzvy, jaké jen tak někde nejsou, i možnost podílet se na dalším budování dobrého jména Aricomy v Bruselu. “
prověrku na stupeň Tajné a podobně jsou na tom i jeho kolegové. O to raději se ale rozpovídá o tom, jak barevná práce pro evropské instituce je a kolik možností přináší. „V porovnání se soukromým sektorem tady všechny domluvy trvají delší dobu a výsledky se víc než na KPI nebo finance vážou na život jednotlivých agentur a změny unijní legislativy. Jsou to ale vážně zajímavé projekty, kde je možné přičichnout si k neokoukaným řešením, pracovat s mimořádně zkušenými lidmi a proniknout do tajů komunikace v bruselštině,“ vypočítává Dušan Vogel a rovnou přiznává, že je to myšleno i jako open call a náborová zpráva pro potenciální kolegy. Jen práci spadající pod jeho dnešní pozici by mohli dělat dva lidé a další by se hodili jinam. „O to větší je pro mě zklamání, že zájemci o tohle všechno se nehrnou,“ kroutí hlavou.
A tak tedy ještě jednou: Koho zajímá práce v mezinárodním prostředí, kde se nekouká na to, jestli jste Čech, Polák, Řek nebo Němec, ten má dveře otevřené. Odměnou budiž nejen adekvátní platové podmínky, ale i úplně nový pracovní svět, výzvy, jaké jen tak někde nejsou, i možnost podílet se na dalším budování dobrého jména Aricomy v Bruselu. Základy už má pevné. telefon a rovnou se s někým domluvit, a přitom je rozumný tlak na výkon a ziskovost. Díky tomu jsme schopní reagovat rychleji než tradiční hráči na trhu,“ líčí.
PRVNÍ AKVIZICE
ARICOMY NA
ZÁPADNÍCH TRZÍCH
Na jihozápadě Lucemburska, ve městě Esch-sur-Alzette, necelou půlhodinku vlakem z Lucemburku, sídlí softwaroví vývojáři Neofacto. Jejich sídlo se může zdát v někdejším industriálním komplexu čtvrti Belval, dnes pulzujícím centru obchodů, kanceláří a univerzity, poměrně nenápadné. Jejich záběr ale rozhodně nepřehlédnete.
Společnost Neofacto vznikla v Lucemburku v roce 2000. Zaměstnává osm desítek lidí. Poskytuje řadu softwarových služeb pro finanční instituce, zejména pro Evropskou investiční banku, a také pro lucemburské banky ING a Spuerkeess, lucemburskou pojišťovnu Foyer nebo lucemburskou burzu cenných papírů. V roce 2023 společnost dosáhla tržeb 10,3 milionů eur.
Rozsah činností Neofacta je poměrně široký. Zahrnuje API programování a integraci mezi aplikacemi, web design (frontend a backend, správa), vývoj a testování mobilních aplikací, DevOps (technické nástroje a školení), obchodní analýzy nebo testování a služby v oblasti blockchainu a umělé inteligence. Odborníci z Neofacta už také aktivně spolupracují na nabídkách pro instituce
Evropské unie s Aricoma International v Bruselu. Ten v současnosti poskytuje služby mimo jiné pro orgány Evropské komise, FRONTEX nebo Europol.
„Akvizice Neofacto je pro nás logickým krokem. Posilujeme tím naši práci pro instituce Evropské unie, včetně nadnárodních orgánů EU, které mají sídlo v Lucemburku. A samozřejmě rádi mezi námi vítáme desítky zkušených profesionálů z oboru. Společně můžeme výrazně posílit naši nabídku pro instituce a orgány Evropské unie a další zákazníky v Beneluxu a DACH regionu,“ říká CEO Aricomy Milan Sameš.
Silnou stránkou Neofacta je péče o vlastní vývojáře. Ti mají totiž možnost nejenom se podílet na vývoji aplikací a softwarových řešení u zákazníků, ale rozvíjet své schopnosti a nápady také na řadě vlastních projektů firmy. Neofacto tak rozjelo a taky několikrát úspěšně osamostatnilo řadu fintechových start-upů, takzvaných spin-offů.
„Dostali jsme se do nové fáze naší více než dvacetileté historie. Nejenže se stáváme součástí silné evropské IT firmy, ale naše podnikání dobře zapadá do práce a strategie mezinárodního týmu Aricomy, který působí v Bruselu a Lucemburku,“ doplňuje Ludovic Compere, CEO Neofacto, který ve firmě bude působit nadále.
Neofacto je první vlaštovkou v expanzi Aricomy na západní trhy. Už nyní firma pracuje na řadě dalších transakcí. „Jak jsme již deklarovali v nedávné minulosti, Aricoma má ambici expandovat v Beneluxu a v německy mluvících zemích. Koupě Neofacta je jedním z prvních kroků na cestě stát se významným poskytovatelem end-to-end IT služeb v západní Evropě,“ uzavírá Michal Tománek, investiční ředitel KKCG, která Aricomu vlastní.
TEXT MICHAL MALYSA
TEXT MICHAL MALYSA
KCT DATA: DALŠÍ VÝRAZNÝ
SAP HRÁČ VE STÁJI ARICOMY
V květnu 2024 přibyl do portfolia Aricomy český poskytovatel SAP služeb KCT Data. Firma zaměstnává ve svých pobočkách v Praze, Ostravě a Pardubicích více než osm desítek profesionálů. Ti se soustředí zejména na tradiční i nejnovější vývojové a integrační SAP technologie směřující do světa cloudu.
Aricoma se vypracovala za poslední dva roky mezi přední dodavatele SAP služeb pro velké podniky. Povedlo se jí to zejména díky strategickým akvizicím. Na začátku loňského roku přišla do Aricomy firma Sabris Consulting, následovaná olomouckými Consulting 4U. Letos na jaře se k nim pak připojila právě společnost KCT Data.
Ta je na trhu již čtvrt století. Patří mezi přední SAP partnery u klientů zejména z automobilového průmyslu, energetiky, veřejné sféry a finančních služeb, konkrétně například Škoda Auto, ČEZ nebo Deloitte. V roce 2023 její tržby přesáhly 214 milionů korun.
Lidé z KCT Data patří bez nadsázky ke špičkám v oboru. V minulosti byli často
u zdroje nejnovějších SAP technologií. Například v oblasti SAP Mobile Platform stáli konzultanti KCT Data u samého počátku vývoje mnoha průlomových mobilních aplikací. I díky tomu se stali jedním z prvních partnerů SAP v Evropě, který získal zakázku na vývoj komplexního řešení založeného na technologii SAP HANA Cloud Platform a SAP UI5 / Fiori. Podíleli se na stovkách projektů různého rozsahu a vytvořili řadu vlastních produktů, které dnes pomáhají zjednodušit a zefektivnit podnikové procesy v nespočtu společností různých velikostí.
„SAP doplňuje naše bezkonkurenčně široké portfolio služeb. Za pouhý rok a půl jsme v této oblasti vybudovali profesionální tým, který nyní díky rozšíření o experty z KCT Data poskytuje SAP služby prakticky pro všechna odvětví. Budeme se soustředit nejen na další posilování naší odbornosti a služeb u stávajících zákazníků, ale i na nabídku pro ty nové, případně expanzi na další trhy,“ dodává Milan Sameš, CEO Aricomy.
Celkově čítá nyní tým Aricomy, který se specializuje na SAP služby, více než 220 lidí. Má rozsáhlé zkušenosti s významnými projekty v celé šíři aplikačního a technologického portfolia produktů SAP s aktuální prioritou na transformační projekty do prostředí SAP S/4HANA. Nyní, i díky spojení s KCT Data, pokrývá téměř kompletní spektrum oblastí průmyslu, služeb i veřejné sféry.
„Spojením s Aricomou se stáváme součástí největšího poskytovatele služeb SAP na českém trhu. Naši odborníci nyní mohou sdílet špičkové zkušenosti v oboru ve výrazně širší SAP komunitě a zákazníci se mohou spolehnout na to, že dostanou to nejlepší poradenství a péči na trhu,“ říká Evžen Mayer, dosavadní CEO KCT Data, který společnost vede i po akvizici.
TEXT MARTINA FOJTŮ
NA KOLO NEBO VODU.
DÍKY SPORTOVNÍMU KLUBU MŮŽOU
HANDICAPOVANÍ ŽÍT NORMÁLNĚ
Bylo jí 21 let, když měla těžkou autonehodu, po které zůstala na vozíku, a krátce nato se dozvěděla, že je těhotná. Životní veletoč, který by zamával s každým. Už tehdy ale Michaela Krunclová sama sobě slíbila, že její dcera nebude ta, kdo v životě odnese, že má mámu s handicapem. Vrhá se do všech možných aktivit, které jí její tělo dovolí, a dnes vede celý Sportovní klub vozíčkářů, jehož je Aricoma partnerem. Bez parťáků totiž lidé, kteří se musí popasovat s podobnou životní situací, sportovat nemůžou.
www.skvpraha.org
„Jsou tací, kteří už po takové životní události sílu neseberou, ale já jsem měla ohromnou chuť do života. Moje dcera byla největším motorem toho, abych vymýšlela, jak se vrátit k normálním aktivitám a co všechno můžu dělat,“ vzpomíná Michaela Krunclová na dobu osmnáct let zpátky.
V začátcích ji podrželo centrum Paraple, kde si díky asistentům mohla všechny možné sporty vyzkoušet. „Mám poraněné i ruce, ale v Parapleti mi ukázali, že toho přesto zvládnu docela dost. Zprostředkovali mi šikovné dobrovolníky a lidi ochotné mi pomoct a díky tomu jsem zjistila, že můžu jezdit na kole, sjíždět řeku nebo jezdit na lyžích. To všechno později už ve Sportovním klubu vozíčkářů i s mojí dcerou,“ vypočítává Krunclová.
MŮŽETE VŠECHNO. S ASISTENCÍ
Právě Sportovní klub vozíčkářů je místem, které lidem po těžkých úrazech, s dětskou mozkovou obrnou nebo roztroušenou sklerózou a dalšími diagnózami dává znovu možnost žít téměř plnohodnotným sportovním životem. Klub má pod sebou badmintonový nebo florbalový oddíl, sekci stolního tenisu, potápění nebo tance a k tomu zprostředkovává možnost věnovat se orientačním závodům, outdooru, lyžování nebo cyklistice.
Dcera Michaely Krunclové i díky němu miluje sport a může ho provozovat spolu s mámou. Ta ale, stejně jako ostatní, potřebuje do různé míry podporu zdravých rukou
a nohou. „Velmi záleží na tom, kdo má jaký handicap. Já jako kvadruplegik potřebuju například při jízdě na handbiku uložit do kola, přidělat ruce ke šlapkám, pomoct, když máme přestávku a jdeme cestou do restaurace... Na někom dalším jsem závislá celou dobu. Jsou i lidé, kteří si třeba kolo zvládnou sami naložit do auta, ale takových je menšina,“ líčí okolnosti takového sportování Krunclová. Aby se mu mohlo věnovat co nejvíc lidí, potřebuje klub co nejvíc osobních a sportovních asistentů a také peníze na bezbariérové zázemí a vybavení. Například handbike vyjde na mnohonásobek ceny běžného kola a člověk s handicapem si ho jen tak dovolit nemůže.
OSOBNÍ POMOC ARICOMY
Právě dobrovolnická a asistenční pomoc byla tím momentem, kdy se k sobě Aricoma a Sportovní klub vozíčkářů dostaly. Respektive ne hned celá Aricoma, ale jeden ze zaměstnanců, vedoucí akvizičních obchodníků Aleš Hrdlička. „Aleš s námi začal jezdit jako asistent, začalo mu to imponovat, našel si mezi našimi členy kamaráda, se kterým jezdí jako jeho asistent i na dovolené, a tak k nám pronikl ještě víc. Vzniklo krásné propojení a on o nás dal vědět do celé Aricomy,“ popisuje Michaela Krunclová. Právě to je podle ní ideální postup – největší pochopení přichází od těch, kteří moc dobře vědí, co práce klubu a podpora handicapovaných obnáší. Aricoma tak už druhým rokem posílá díky aktivitě svých zaměstnanců Sportovnímu klubu
vozíčkářů několik desítek tisíc korun ročně. Peníze i lidé jsou potřeba všude. Klub z nich platí nejen speciální pomůcky a vybavení, ale třeba i pobyt asistentů na několikadenních náročných sportovních akcích. Rád by svoji působnost navíc rozšiřoval. Možností pro sportování handicapovaných totiž pořád ještě není dost. „Nejde přitom jen o fyzickou aktivitu, ale je to zároveň příležitost, jak se dostat z domu, být s lidmi, sdílet zkušenosti ze života na vozíku, potkat někoho nového. Naši členové mají najednou pocit, že jsou součástí běžné společnosti,“ zdůrazňuje předsedkyně klubu, která by si přála, aby organizace měla pobočku v každém krajském nebo větším městě.
„Handicapovaní mají ke sportu stejný vztah jako běžná populace, není o nic menší. Jsou tací, kteří doma truchlí a do ničeho se pouštět nechtějí, ale většina se se znevýhodněním popere a chce pokračovat v běžném životě. Rozdíl proti zdravým lidem je právě v těch možnostech,“ porovnává Krunclová. Velkým tématem v Česku je už jen dostupnost asistentů, která je v závislosti na regionu ne moc dobrá, až úplně mizerná. Zatímco toto je úkol pro velkou politiku a reformu sociální péče, možnost sportování se dá rozšiřovat díky partnerům, jako je Aricoma. Sportovní klub vozíčkářů oceňuje právě ty dlouhodobé. To díky jejich podpoře může pokračovat v činnosti v plném rozsahu a časem třeba mít i svého zástupce na paralympiádě.
CESTA DO ARICOMY
PRESUNY PO KONTINENTECH, PRÁCE NEBO VARENÍ? VŠECHNO MUŽE BÝT VÝZVA
Thomas LaRocca je pozitivní člověk, který věří, že entuziasmus je třeba sdílet v práci i mimo ni. Že by něco importovaného z jeho rodných USA? Ale kdeže, spíš silný osobnostní rys.
Výzvu dokáže najít i ve všedních záležitostech, a když s něčím začne, tak se málokdy zastavuje na pouhé účasti. Jeho nadšení z něj dělá perfektního obchodníka, který umí najít způsob, jak může Aricoma implementovat moderní ERP každému provozu.
A to tady (v Česku, ani v Aricomě) přitom vůbec nemusel být.
Thomas pochází z Filadelfie, a i když je rodilý Američan, půlku života už strávil v České republice. Sotva dostudoval, kamarád ho nalákal do Brna: „Slýchal jsem historky o Praze, o svobodě a pivu. Naskytla se příležitost, tak jsem přijel na rok do Brna a už jsem tu zůstal.“ Přízvuk pořád nezapře, ale dnes mluví plynule česky a oženil se s Brňankou.
Ačkoliv vystudoval historii a literaturu, už jeho první práce v nakladatelství Computer Press ho vzala do světa IT. Kromě licencování počítačové literatury se rychle dostal i k různým systémům a mezinárodní spolupráci. „Byla to mladá firma, kde jsem dostal třeba příležitost pomáhat americké firmě založit v Česku online rezervační systém, což v roce 98 rozhodně nebylo něco běžného,“ popisuje dnešní mezinárodní Sales Lead, jak se setkával s prvními informačními systémy.
Prodej ERP systémů napříč různými firmami i odvětvími je jeho oblíbená výzva, kterou si vyzkoušel v různých společnostech. „Mít možnost podívat se někomu do továrny, bavit se tam s lidmi a zjišťovat, co mají a jak to zlepšit, je prostě cool,“
popisuje, co má na své práci nejradši. Netrvalo dlouho a zaváděl místní pobočku pro ERP řešení až v Jihoafrické republice.
I když samotný projekt dopadl na výbornou, tamější život v Thomasovi a jeho rodině zanechal smíšené pocity: „Pocházím z jednoho z nejnásilnějších měst ve Spojených státech, takže jsem ledacos už zažil. Jihoafrická republika je ale opravdu složité místo se složitou historií. Rozdíly mezi chudými a bohatými jsou propastné. JAR dokáže být děsivá, i když svojí krajinou je krásná.“
Dobrodružství v JAR bylo pro Thomase předstupněm pro vstup do Aricomy, kde vede mezinárodní prodej ERP systémů. „Jsme česká firma plná ostřílených veteránů. Se vším, co jsem kdy dělal, se tu cítím, jako bych se vrátil domů, k něčemu, co dobře znám. Zároveň je tu vidina expanze na nové evropské trhy a dál, což mě opravdu motivuje,“ přiznává. Výzvy přitom nachází i mimo práci.
LESNÍ VRHÁNÍ TALÍŘŮ Thomasovou největší nepracovní vášní je discgolf. Jak už název napovídá, hraje se velmi podobně jako golf, jenom místo odpalování míčků házíte speciální frisbee. „Je to venkovní
Thomas organizuje turnaje v discgolfu. „Zatímco ve Spojených státech je to spíš párty sport, Češi ho berou vážněji, a to mě baví,“
V brněnském Zamilovaném hájku se s přáteli rozhodl postavit pořádné hřiště. „Okolo našich košů vede cyklistický trail, jezdí tu lidé na koních z nedaleké farmy, chodí tu rodiny s dětmi. Na všechny jsme museli při stavbě myslet a mluvit s nimi,“ přibližuje složitost výstavby hřiště.
aktivita, donutí vás jít ven a hýbat se. Discgolf je zároveň přístupný – není kdovíjak fyzicky náročný ani drahý, může s ním začít každý,“ prodává základní výhody.
Podobně jako ze změn destinací a práce si Thomas i z discgolfu vytvořil další výzvu pro své organizační dovednosti. V brněnském Zamilovaném hájku se s přáteli rozhodl postavit pořádné hřiště. „Discgolf je náročný na prostor, potřebujete nejlépe les. Když stavíte hřiště na veřejném místě, musíte brát ohled na všechny, kdo ten prostor využívají. Disky létají rychle a dostat jedním do hlavy rozhodně nechcete,“ vykresluje brněnský průkopník.
S přáteli tedy vyjednával s místní samosprávou, všemi spolky, které lokalitu využívají, a dokonce i s Lesy České republiky. „Okolo našich košů vede cyklistický trail, jezdí tu lidé na koních z nedaleké farmy, chodí tu rodiny s dětmi. Na všechny jsme museli při stavbě myslet a mluvit s nimi,“ přibližuje složitost výstavby hřiště. Tou však Thomasova péče o brněnský discgolf pouze začíná – organizuje totiž turnaje, kterých se sám účastní.
„Zatímco ve Spojených státech je to spíš párty sport, Češi ho berou vážněji, a to mě baví,“ přibližuje, čím ho discgolf, mimo jiné, naplňuje. Jeho soutěživá nátura se však umí projevit i v domácím prostředí.
GASTRONOMICKÉ VÝZVY
Správný nadšenec si rád vytvoří zábavnou soutěž i z něčeho tak každodenního, jako je vaření. „Rád vařím s takovými těmi ‚nejsme k zahození‘ taškami z Billy. Za padesát korun mám náhodný výběr zeleniny. Moje rodina je pak porota, takže hned vím, jak jsem uspěl, a navíc je to ekologické,“ pochvaluje si. Pohostinství se však věnoval i profesionálně. Před lety už s kamarády jednu restauraci měl a k pohostinství jako vedlejšímu projektu by se jednoho dne rád vrátil. S výzvami tedy rozhodně nekončí.
Nová sezona v Národním divadle rozproudí emoce a rozezní Vánoce v uších i srdcích
Je čas vzít si své oblíbené společenské šaty a oblek. V Národním divadle vás čekají dechberoucí baletní premiéry, velkolepé opery, dramatické činohry a kouzelné adventní koncerty, které dokonale naladí na sváteční atmosféru a zaženou pochmurnou náladu sychravých dní. Národní divadlo, které léta hrdě podporujeme, opět potvrzuje svou pozici nejen strážce české kulturní tradice, ale i místa, kde se neustále rodí nové nápady a nezapomenutelné zážitky.
PODZIM PLNÝ NOVINEK I PŘÍBĚHŮ, KTERÉ NIKDY NEOMRZÍ
Listopad přinese pestrou paletu představení, která ani po letech neztrácí svůj lesk. Těšit se můžete na oblíbené
tituly jako Romeo a Julie. Balet Johana Cranka podle Williama Shakespeara, který je nejznámějším příběhem lásky všech dob. Nadčasový osud dvou lidí, který měl poprvé premiéru v roce 1595, už stovky
let ukazuje, jak může být tak prostá věc, jako je souznění dvou lidí, darem i prokletím. Pokud raději zajdete na činohru, neměla by vám uniknout Paní Bovaryová, kterou Národní divadlo do svého
repertoáru uvádí v premiéře 14. listopadu. Adaptace slavného románu Gustava Flauberta s ústředním motivem „Žít, nebo zemřít! V Paříži.“ vás provede šedí všedního života a vysněnými
Romeo a Julie. Balet Johana Cranka podle Williama Shakespeara, který je nejznámějším příběhem lásky všech dob.
představami hlavních hrdinů, kteří žijí obklopení všudypřítomnou reklamou na štěstí.
PROSINCOVÁ ATMOSFÉRA PLNÁ ADVENTNÍCH KONCERTŮ A PREMIÉR
Nechte se vtáhnout do sváteční atmosféry sérií Adventních koncertů, kdy se rozezvoní rolničky v uších diváků napříč všemi generacemi. Zajít si na ně můžete na Novou scénu od 1. prosince každou adventní neděli. Orchestr Národního divadla v čele s uznávanými dirigenty představí pečlivě vybraný repertoár, který vdechne kousek Vánoc do každé noty.
Nejladnější pohyby, které vám vyrazí dech, uvidíte v baletních vystoupeních. Legendární Louskáček, ikonická výprava P. I. Čajkovského, jenž je považován za klenot zimního repertoáru, vás nechá nahlédnout do světa snů, kde ožívají hračky a kde sněhové vločky tančí na jevišti.
Do pěveckých výšin, které jsou občas až nereálné, vás vytáhne opera Madame Butterfly Na chvíli se přenesete do dalekého Japonska a společně s hlavními aktéry prožijete příběh o nenaplněné touze, zradě a cti, ve kterém se americký námořní důstojník okouzlen japonským prostředím zamiluje do mladé dívky přezdívané Motýlek. Jestli má jejich příběh šťastný konec? Přijďte se podívat sami.
UDRŽITELNOST JAKO SOUČÁST DIVADELNÍHO ŽIVOTA
V Národním divadle myslí nejen na každého návštěvníka, kterému chtějí dopřát nezapomenutelný kulturní zážitek, ale také na přírodu a udržitelnost. Proto se jako první v Česku pyšní evropským certifikátem Theatre Green Book za své úsilí o minimalizaci ekologického dopadu svých inscenací a provozu. „Sám jsem byl překvapený, kolik práce se v Národním divadle v posledních dvaceti letech udělalo směrem k udržitelnosti a jak v tomto směru zaujímáme výjimečné postavení v rámci evropských divadel,“ říká Martin Kukučka, jeden z uměleckých šéfů činohry.
Certifikát, který se zaměřuje na snižování emisí, odpadu a používání recyklovaných materiálů, je důkazem, že i kultura může hrát důležitou roli v boji proti klimatickým změnám. Více než 50 % materiálů použitých v inscenacích je recyklovaných nebo znovupoužitých, což přispívá ke snižování ekologické stopy divadla.
KYTICE NA MÍRU. UMĚLECKÝ ZÁŽITEK PRO ZAMĚSTNANCE ARICOMY
A že tohle propojení funguje a přitom neztrácí na své kráse a prestiži, vědí i zaměstnanci Aricomy, kteří si v polovině října užili soukromé představení Kytice, které pro ně Národní divadlo připravilo. Inscenace založená na baladách Karla Jaromíra Erbena je známá svou vizuální krásou a hlubokou poetikou, která se nezapřela ani tentokrát. Představení nabídlo silné emoce a uměleckou virtuozitu, kterou v přátelské atmosféře se svými kolegy ocenilo celé hlediště dlouhým potleskem.
aricoma.com
Dnešek je jen začátek
Nenechte se zaskočit technologiemi, o kterých jste včera ani netušili. #1 v podnikovém IT
