PÔDOHOSPODÁRSKA
z emědělská škola
Michal Petřík editor
Právě teď, když dny zkracuje tma a venku křupe první mráz, je ideální chvíle připomenout si, proč jste si vybrali obory, které děláte. A že to nebyla náhoda. Studovat zemědělku znamená chtít být součástí něčeho skutečného. Znamená to věřit, že práce má smysl, že to, co děláme každý den – ať už při praxi, ve stájích, v učebnách nebo v dílnách – má dopad. V oborech, které jste si vybrali, je kus snu. Sen o tom, že můžete tvořit krajinu, starat se o zvířata, rozumět půdě, ovládat techniku, být důležití pro svět, který se neustále mění.
Vzdělání, které právě absolvujete, je důležitá část na cestě za vašimi sny. Každá vydařená praxe, každý nový poznatek, každá schopnost, kterou získáte, je krokem k tomu, abyste jednou dělali práci, kterou budete milovat.
V tomto čísle vám proto opět přineseme příběh jednoho z vás, ale i dalších žáků a odborníků, kteří už dnes žijí svůj zemědělský sen. Ukážeme vám, že sny se netýkají jen budoucnosti. Rostou z každé zkušenosti, z každé chyby, z každé drobné radosti, kterou jako studenti zažíváte.
A i když se někdy může stát, že sen je – podobně jako listopadová krajina, někde v mlze, tak vaše cesta má už dobrý směr. A má budoucnost.
Zemědělka, to je sen. A vy ho právě teď žijete.
04
FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají malou, ale opravdu malou chodící encyklopedii.
14
CESTOVÁNÍ
Jedeme na další výlet! Tentokrát na zámek a jeho zahrady, kde se vám bude určitě líbit.
22
AKTIVITY ŠKOL
Aktivity, soutěže a akce škol jsou kořením vzdělávání. V tomto čísle se podíváme hned do několika škol.
06
PŘÍBĚH
Náš instagram je plný vašich příběhů, my ty nejlepší pravidelně uveřejňujeme v této rubrice. Tentokrát opět oblíbený příběh.
12 ANGLIČTINA
Zemědělství je vaše future. V dneším díle rubirky se podíváme na konkrétní obory, které mají budoucnost,
20
>3/88
vydává
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2
editor
Michal Petřík
e-mail petrik.michal@uzei.cz
telefon
+420 222 000 381
KALENDÁŘ
Pooodzim je někdy až moc dlooouhý. Ale to nevadí, koná se totiž jedna akce za druhou. Ty nejzajímavější najdete v našem kalendáři.
32
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
VELKÁ POLE, MALÁ RADOST
Před 36 lety skončila čtyřicetiletá éra nesvobody, která hluboce zasáhla životy lidí i podobu české krajiny. Násilná kolektivizace, rušení rodinných hospodářství a scelení polí do velkých jednotvárných bloků změnily venkov k nepoznání. Přirozená mozaika polí, remízky, meze a drobné vodní toky, které byly základem biodiverzity a schopnosti krajiny zadržovat vodu, byla systematicky potlačena. Zemědělství se stalo strojem na maximalizaci produkce bez ohledu na udržitelnost a krajina ztratila svou živost a pestrost.
Po listopadu 1989 se však české zemědělství začalo vracet k tradici a rodinnému hospodaření. Svobodné hospodaření znamená nejen právo, ale i odpovědnost – pečovat o půdu, šetřit vodu a podporovat rozmanitost krajiny, aby zůstala úrodná pro další generace. Dnešní projekty zaměřené na udržitelné zemědělství obnovují krajinné struktury, zadržují vodu a adaptují venkov na změnu klimatu. Český venkov se tak postupně proměňuje v místo, kde se spojují tradice, péče o přírodu a moderní přístup, a přináší užitek nejen farmářům, ale i obyvatelům měst, kteří zde nacházejí zdravé prostředí a inspiraci.
1,5
ZASEJTE SVŮJ SEN
Ministerstvo zemědělství připravilo pro mladé začínající zemědělce rekordní podporu ve výši 1,5 miliardy korun. Dotace má pomoci těm, kteří chtějí vstoupit do oboru a rozjet vlastní hospodaření. Mladí mohou příspěvek využít například na nákup zemědělské půdy, pořízení základní techniky nebo na první investice do farmy.
O program je mimořádný zájem – v aktuálním kole se přihlásilo téměř 1 300 mladých hospodářů, což potvrzuje rostoucí chuť nové generace podnikat v zemědělství. Podpora je navíc poskytnuta předem, takže usnadňuje začátek podnikání a snižuje riziko prvních let.
Program umožňuje financovat klíčové startovací vybavení, menší stavby či moderní technologie, které mladým pomohou budovat stabilní podnik od základu. Dotace je určena právě těm, kteří chtějí začít hospodařit, zůstat na venkově a rozvíjet moderní, perspektivní zemědělství.
fakta
text redakce | foto archiv
! FAKTA
VÍTE, ŽE…
s rozšiřováním obilovin od 12. století se u nás začalo úspěšně rozvíjet také zelinářství, ovocnářství a vinařství. Při panských dvorech vznikaly zahrady, kde se kromě zeleniny pěstovaly i léčivé byliny. Ve 14. století naši předci znali téměř všechny druhy sadového ovoce – jablka, hrušky, třešně, slivoně, vlašské a lískové ořechy, broskvoně i meruňky. Lidé se aktivně podíleli na zakládání sadů a jejich péči, což dokládá tradici a systematický rozvoj českého ovocnářství.
COOLTURA
V prostoru NZM v Praze nyní probíhá unikátní výstava nazvaná „Papírové betlémy – jedinečný český fenomén“, která do 18. ledna 2026 představuje bohatou tradici českého papírového betlemářství.Návštěvníci mají možnost vidět vzácné kousky v různých stylech a velikostech - od malých domácích betlémů až po „živě“ velké instalace, včetně impozantního betléma od autora Pavel Pecina. Kromě klasických vánočních výjevů -Svaté rodiny, pastýřů a andělů - expozice ukazuje také betlémy, které zobrazují běžný život dávných řemeslníků, vesničanů a měšťanů; připomínají, že betlém nebyl jen náboženskou scénou, ale i reflexí každodenního života. Součástí výstavy jsou i práce významných autorŮ ilustrátorů a výtvarníků (např. Josef Lada, Vojtěch Kubašta, Jiří Trnka či Marie Fischerová- Kvěchová), jejichž betlémy dodávají výstavě široký stylový záběr. Pro milovníky tradic, vánoční atmosféry i umění je to příležitost poznat, proč papírové betlémy patří k nejvýraznějším lidovým tradicím právě v Čechách a to svou originalitou, nápaditostí a ruční prací, která uchvacuje návštěvníky už po staletí
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
VÍCE ZPRÁV ZE ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ
NAJDETE NA PORTÁLU
WWW.AGRONAVIGATOR.CZ
Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu či tipy na stránky, které se vyplatí navštívit či rovnou dlouhodobě sledovat. Tentokrát vám představíme parádní náborový koncept! Česká zemědělská univerzita v Praze totiž spustila netradiční a velmi inovativní náborovou kampaň, jejímž hlavním prvkem je personalizované video, které umožňuje budoucím uchazečům stát se hlavním aktérem vlastního příběhu odehrávajícího se přímo v kampusu ČZU. Na webu zazij.czu.cz může každý zájemce nahrát své jméno a fotografii. Na základě těchto údajů se mu automaticky vytvoří video, v němž se ocitá uprostřed dění na univerzitě. Divák prochází moderním kampusem, potkává studenty, pedagogy i absolventy, a s lehkostí i humorem se seznamuje s prostředím školy, studijními možnostmi i budoucím uplatněním. Celý koncept vychází z myšlenky, že vysokoškolské studium není jen o přednáškách a seminářích, ale o příležitostech, zážitcích, setkáních a volbách, které postupně vytvářejí osobní profesní cestu. Kampaň vznikla s cílem ukázat, že si každý uchazeč může na ČZU najít svůj vlastní příběh – a díky technologii se v něm poprvé může i doslova vidět. Personalizované video má nejen informovat, ale také motivovat a nabídnout realistický vhled do života v kampusu.
fakta
příběh
ŘÍDÍM SVOJI BUDOUCNOST
text michal petřík | foto archiv marka říhy
BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE KLADNÝ VZTAH KE ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ
VÁS MODERNÍ TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ OBOR JE CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO NOVÝ SERIÁL ROZHOVORŮ SE ŽÁKY STŘEDNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL, KTEŘÍ SE S NÁM PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE SE VYDÁVÁME NA STŘEDNÍ ODBORNOU ŠKOLU A GYMNÁZIUM STARÉ MĚSTO, KDE SE V POSLEDNÍM ROČNÍKU OBORU AGROPODNIKÁNÍ PŘIPRAVUJE NA MATURITU MAREK.
PROČ JSI SI VYBRAL PRÁVĚ TENTO OBOR?
Už od nějakých tří let jsem s dědečkem jezdil na malotraktoru, pak od osmi let mě nechal řídit samotného a nějak mně to zůstalo. No a ta největší motivace proč jít na tento obor a například si zadarmo udělat řidičák na traktor byla ta, že mě zkrátka baví velké mašiny, řvoucí motory a taky fakt, že máme dům nedaleko družstva a začátkem června se každoročně rozjedou sena, takže kolem domu pak tři týdny jezdí družstevní mašiny a to asi tak nějak rozhodlo. Kamarád mě párkrát svezl ve Fendtovi a bylo jasné, kam se půjdu hlásit.
JE VE TVÉM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY TVÉHO OBORU?
Určitě je. Myslím si, že lidi v zemědělství obecně celkem chybí, a určitě za tím stojí jak slabší výdělek, tak i časová vytíženost, zejména v letním období. V tomto ohledu to opravdu není práce pro každého. Nejvíc se dělá přes léto, kdy chce spíš každý odpočívat u vody a ne trávit čas do noci za kniplem kombajnu. Tohle prostě musí člověka bavit.
CO TĚ NEJVÍCE BAVÍ VE ŠKOLE?
V prváku a druháku to bylo super, měli jsme praxe s nejlepším učitelem na škole, do toho jsme s ním ve druháku dělali řidičák na T-čko.Přiznám se, že teď v předmaturitním období už nemáme předmět, který by mě vyloženě bavil. Spíš jsou předměty, které mi nevadí a pak jsou ty, které bych nejraději zrušil.
JSI RÁD, ŽE TEORII PROŽIJEŠ DÍKY
PRAKTICKÉ VÝUCE NA VLASTNÍ KŮŽI?
PŘIPRAVUJE TĚ ŠKOLNÍ PRAXE DOSTATEČNĚ
NA REÁLNOU PRAXI PO ŠKOLE?
Na školní praxe vzpomínám rád a bavily mne, byť realita v pracovním procesu pak může být trochu jiná. Ale na to asi žádná škola nedokáže připravit úplně perfektně. Taky hodně záleží na přístupu nás-žáků. Líbí se mi, že zemědělky mimo jiné v prváku až třeťáku poskytují individuální praxe, což je opravdu přínosné, protože alespoň na ten týden nebo dva lze nahlédnout do reality. Moje zkušenost je taková, že v prváku jsem pracoval s křovinořezem, ve druháku na dílně nebo s koštětem a ve třeťáku jsem
už seděl v traktoru. Je určitě dobře, když si člověk projde opravdu od základu vším, protože pak si té vychlazené kabiny s rádiem váží. Teoretická příprava ze školy je pak vhodná hlavně pro ty, kteří se rozhodnou pro pokračování studia na vysoké škole.
UŽ VÍŠ, ČEMU PŘESNĚ BY SES CHTĚL PO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA VĚNOVAT?
Vím. Určitě se na pár let chci věnovat práci v družstvu, nabrat co nejvíc zkušeností a dělat to, co mě baví. Co bude za 10 let, to nikdo neví a já to nijak neprožívám, teď mám možnost dělat v prosperujícím podniku, je tam na české poměry parádní technika a chlapi jsou tam taková moje druhá rodina, takže mám jasno.
NA CO SE NEJVÍCE TĚŠÍŠ V RÁMCI BUDOUCÍHO UPLATNĚNÍ? NA PRÁCI VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCI S MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI?
Rozhodně na to, že budu dělat něco, co má smysl, co mě baví, je za mnou vidět odvedená práce. A samozřejmě také na ty mašiny.
ZÍSKAL JSI NA ŠKOLE NĚJAKÉ CERTIFIKÁTY, KTERÉ V BUDOUCNU UPLATNÍŠ PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?
Pokud zvládnu maturitu, tak automaticky dostanu certifikát pro nakládání s chemikáliemi. Jestli to využiju v práci, netuším.
PŘEMÝŠLEL JSI O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?
Ne, podnikání v zemědělství mě vůbec neláká, jednak proto, že žádné pozemky nevlastním, stojí to nervy a nemám na to žaludek. V dnešní době je podnikání v zemědělství fakt odvaha a smekám před lidmi, kteří se do toho vrhli. ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU V PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?
Pracovat na čerstvém vzduchu je nesporná výhoda. Další výhodou práce v zemědělství je to, že se pracuje v menším
kolektivu, takže je šance na dobrou partu lidí, kteří rádi poradí a pomůžou. A když práce baví a je i koníčkem, pak pozitiva převažují.
KRAJINA A PŮDA ČELÍ ŘADĚ TLAKŮ, MEZI KTERÉ PATŘÍ ZNEČIŠTĚNÍ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZASTAVOVÁNÍ PŮDY, NÍZKÁ ROZMANITOST PLODIN, EROZE PŮDY A EXTRÉMNÍ SUCHA SPOJENÁ SE ZMĚNOU KLIMATU. MYSLÍŠ, ŽE JE MEZI ZEMĚDĚLCI ZNÁT VĚTŠÍ PŘÍKLON K UDRŽITELNÉMU HOSPODAŘENÍ?
Na to si netroufám odpovědět, možná to někde zavádí. Rozhodně nesouhlasím s tím, aby se zemědělská půda dál zastavovala. Nízká rozmanitost plodin je podle mě problémem slabé podpory státu vůči zemědělství, takže je nulová motivace pěstovat něco, co vynáší míň a raději se to doveze bůhví odkud.
A co se týče eroze apod. tak si myslím, že dneska už je v zájmu každého družstva s tím něco dělat a zamezovat tomu.
aj
SUMMER BREAK
Agricultural, forestry, and horticultural secondary schools in the Czech Republic offer a wide spectrum of fields that blend tradition with modern needs. These programs prepare students for careers connected with nature, sustainability, and today’s rapidly changing rural industries. Despite their differences, they share one goal: to educate specialists able to care for landscapes, produce quality food, and innovate green professions.
Agropodnikání, the key agricultural program with maturita, remains the foundation of many schools. It combines agronomy, crop and animal production, and business subjects such as economics, management, and marketing. Its strength lies in versatility: graduates can run farms, work in agricultural companies, continue to university, or enter agribusiness. With agriculture becoming more digital, this field produces experts who navigate both practical farming and economic decision-making.
In contrast, the world of horticulture — Zahradnictví and Zahradník — attracts creative students who enjoy working with plants and design. They learn to cultivate ornamental species, maintain green spaces, and use greenhouse technologies. Practical work in gardens, nurseries, and landscaping projects forms the core of training. As towns demand more green areas and sustainable planting, skilled horticulturists are increasingly needed.
The classical field Lesnictví focuses on the long-term management of forest ecosystems. Students learn silviculture, forest protection, hunting management, and the use of forestry machinery. Ecology plays a crucial role, as forests are central
to biodiversity and climate stability. Graduates work in forestry companies, national parks, or continue in environmental studies. The program builds a deep sense of responsibility for the landscape.
For animal lovers, Chov koní a jezdectví provides a unique path. Students gain knowledge of horse breeding, stable care, nutrition, veterinary basics, and riding. Daily practice in school stables builds strong practical skills. Graduates often work as breeders, trainers, riding instructors, or continue in veterinary or agricultural fields.
The vocational program Zemědělec–farmář remains one of the most practical choices. It teaches essential farm skills: handling livestock, operating machinery, crop cultivation, and equipment maintenance. Students learn directly on school farms and often transition straight into employment in agricultural enterprises or cooperatives.
More technically oriented students are drawn to Mechanizace a služby, where they study agricultural machinery, diagnostics, hydraulics, welding, and repair. With farms relying on automation and precision equipment, these graduates are indispensable for keeping operations efficient and safe. Many move on to technical trades or engineering studies. Some schools also offer Veterinářství, which focuses on animal health, biology, and welfare. It prepares students for work in clinics, breeding facilities, or laboratories, and provides an excellent foundation for further veterinary education.
Together, these programs create a diverse educational landscape that supports the future of Czech agriculture, forestry, and horticulture. Whether students dream of caring for animals, managing forests, designing gardens, or repairing machines, green-sector schools offer paths that match their talents — and prepare them to help build a more sustainable future.
ZÁMEK STEKNÍK ZDOBÍ TERASY A RŮŽE
text | foto hana honsová
∞ CESTOVÁNÍ
Stekník, zámek postavený v rokokovém stylu, najdeme ve stejnojmenné vsi v severních Čechách v okrese Louny. Zámek stojí v jižní části vesnice na hraně mělkého údolí řeky Ohře necelých šest kilometrů východně od Žatce a obklopují jej chmelnice.
Od roku 1964 je zámek Stekník chráněn jako kulturní památka. Spravuje ho Národní památkový ústav a je zpřístupněn veřejnosti. Dne 18. září 2023 byl prohlášen spolu s Žatcem a krajinou chmele za památku světového kulturního dědictví UNESCO.
Zámek Stekník, obklopený italskou terasovitou zahradou, patří k nejvýznamnějším rokokovým
stavbám v Čechách. Zámecké budovy byly postaveny do tvaru písmene L. Zámek vytváří jedinečnou a monumentální kompozici v krajině kolem Žatce spojené s tradicí pěstování žateckého chmele.
POSTUPNÁ OBNOVA
Památka prochází postupnou obnovou od roku 1997. Veřejnosti jsou v současnosti zpřístupněny zrestaurované prostory návštěvnického okruhu prezentujícího zámek za posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre.
Jeho součástí je sala terrena, chodba, hlavní sál s původní pozdně barokní výmalbou, zobrazující
∞ CESTOVÁNÍ
antický chrám s alegoriemi čtyř živlů, pánský pokoj, rohový pokoj, jídelna, kuchyně a zámecká kaple.
Návštěvníkům je zpřístupněno také dosud nezrestaurované jižní křídlo zámku. Samostatně si lze prohlédnout chodby přízemí zámku s výstavami věnovanými chmelové tématice s názvem Jak se češe do věrtele a Žatec a krajina žateckého chmele na cestě do UNESCO. V rámci této trasy je možné navštívit i zámecké sklepení. Posledním okruhem je zámecká terasovitá zahrada, která pochází z druhé poloviny 18. století.
KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA
Italské terasovité zahrady s kvetoucími převážně popínavými růžemi jsou chloubou Stekníku. A také letos měli návštěvníci zámku možnost je navštívit s
průvodcem, který jim prozradil všechny zajímavosti o unikátní zahradě u zámku obklopeného chmelnicemi.
V zámecké zahradě v současnosti roste zhruba osm desítek růží různých barev a tvarů. Patří k nim i bíle kvetoucí odrůda Rector. Kromě růží v zahradě rostou i keře vinné révy. V minulosti se na slunné straně nacházela vinice.
Zajímavost představuje unikátní historický odvodňovací systém z období baroka, který funguje dodnes. Přes více než stoletím byly v zahradě vysázeny šeříky na kmínku, z nichž některé vydržely i do současnosti.
Prohlídka zámeckých zahrad s průvodcem se uskutečňuje jen jednou za rok ve druhém červnovém víkendu v rámci Víkendu otevřených zahrad.
Návštěvníci ale mají možnost si projít zahrady i sami po zbytek roku. Hned za zámeckými zahradami se
∞ CESTOVÁNÍ
rozprostírají rozsáhlé chmelnice.
HISTORIE ZÁMKU
První písemná zmínka o vesnici Stekník pochází z roku 1389. Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. V roce 1681 koupil zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, který na místě tvrze postavil barokní zámek.
Ve druhé polovině 18. století jeho vnuk Jan František z Klaudensteina vtiskl zámku současnou rokokovou podobu, kdy došlo k velké přestavbě památky. Posledním soukromým vlastníkem byla rodina švýcarského konzula Gérolda Déteindre.
Později zámek sloužil pro potřeby statku a následně jej jako depozitář využívala Národní
galerie. V roce 1997 zámek získal do správy Národní památkový ústav. Od té doby se postupně rekonstruuje, ožívá a zpřístupňuje se veřejnosti.
ROKOKOVÝ SLOH
Dochovaná podoba je výsledkem úprav v rokokovém slohu ze druhé poloviny 18. století, kdy bylo za Jana Františka z Klaudensteinu přistavěno jižní křídlo, v západním křídle vznikl velký sál s balkónem a k severnímu konci staršího křídla byla připojena kaple Navštívení Panny Marie. O její postavení požádal tehdejší majitel, Jan František Kulhánek z Klaudensteinu, pražskou arcibiskupskou konzistoř v roce 1760.
Autorem plánů byl žatecký stavitel Johann Paul Loschy. Stejnou žádost s plány stejného architekta
∞ CESTOVÁNÍ
adresoval Kulhánek konzistoři ještě v roce 1767. Podle první žádosti ale měla být kaple zasvěcena Panně Marii a svatému Janu Nepomuckému.
ZAHRADA PŮVODNĚ BAROKNÍ
Zahradní terasy vznikly nejspíše v průběhu dvou stavebních fází. Starší, vrcholně barokní zahrada, navazovala na hlavní osu původního zámku Jana Jiřího Kulhánka z Klaudensteina. Jedná se o západní část zahrady. Na jižní straně vznikla zahrada až později, po dostavbě jižního křídla a zámecké kaple v sedmdesátých letech osmnáctého století.
Jedná se o styl italské barokní zahrady, jehož základem je ústřední osa tvořená hlavní cestou směrovanou na střed zahradního průčelí. Zahrada položená v této ose je tvořena vyrovnávacími terasami, které zpevňují zídky a schodiště.
Italská zahrada bývala většinou zakládána na ne
příliš velké ploše a v podstatě rozšiřovala obytnou zónu zámku. Doplňovaly ji hojné kratochvilné stavby, terasy s uměleckou výzdobou, gloriety, sala terreny a další díla.
ZÁPIS NA SEZNAM SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ
Dne 18. září 2023 bylo na zasedání Výboru pro světové dědictví, které se konalo v saudskoarabském Rijádu, rozhodnuto o zápisu města Žatec a okolní chmelařské krajiny včetně několika obcí i zámku Stekník na Seznam světového dědictví UNESCO.
Pro Českou republiku to znamenalo v pořadí již sedmnáctý úspěšný zápis na Seznam světového dědictví. Zároveň je to ale první chmelařská krajina na světě, která získala tento prestižní status.
Památka se skládá se ze dvou částí, které společně ilustrují celý cyklus pěstování, zpracování a obchodování s nejznámější odrůdou chmele na světě Žatecký poloraný červeňák. Žateckou chmelařskou krajinu tvoří venkovské
∞ CESTOVÁNÍ
chmelnice a malé vesnice Stekník a Trnovany. Druhou částí zapsané památky je historické centrum Žatce a průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století.
Tato rozvinutá a přetrvávající kulturní krajina a její stavební dědictví spojené s pěstováním a zpracováním chmele svědčí o tradici, která je zde praktikována již více než 700 let a pokračuje dodnes, a to i přes obrovské demografické změny v různých obdobích její historie.
V pozoruhodné žatecké krajině se nachází celá řada prvků od tradičních chmelnic přes budovy sloužící k sušení, balení, certifikaci a skladování chmele až po části historické dopravní sítě silnic, železnice, řeky Ohře a dalších vodních toků. Patří k nim také podpůrné administrativní, kulturní a náboženské budovy a kulturní zvyklosti.
Krajina se specifickými budovami a stavbami spojenými s produkcí žateckého chmele dokládá úzkou interakci mezi venkovskou chmelařskou krajinou a jejím městským zázemím. Chmelová krajina s chmelařským městským zázemím na seznamu UNESCO dosud nefigurovala a zápisem byla uznána její celosvětová jedinečnost.
kalendář 12 25
do 31.12.
VÁNOČNÍ VÍKENDY
Zveme vás na kouzelné adventní prohlídky na zámku Kačina u Kutné Hory. Od 29. listopadu do 31. prosince 2025 vás čekají prohlídky výzdobeného zámku prostřednictvím historických komnat a prostor plných vánoční atmosféry.
Víkendové prohlídky probíhají většinou od 10:00 do 16:00, první a čtvrtou adventní neděli se přidávají speciální večerní prohlídky. Součástí programu je i slavnostní zapálení adventní svíce na nádvoří Přijďte si užít vůni jehličí a koření, pohádkovou atmosféru, historické interiéry a klidné chvíle mezi vánočními ozdobami. Kačina je ideální místo pro rodiny, přátele i ty, kdo hledají kouzelné zakončení roku.
NZM Kačina – Svatý Mikuláš 51, Kutná Hora
10. - 14.12.
VÁNOČNÍ VÝSTAVA
Můžete se těšit na školní jarmark s prodejem vánoční vazby, pokojových květin, rukodělných výrobků.
SZaŠ Rajhrad
do 28. 12.
POLABSKÉ VÁNOCE
Velká vánoční výstava tradičně uzavírá sezónu ve skanzenu v Přerově nad Labem. V devíti chalupách ožívají scény ze života našich předků a připomínají starobylé zvyky adventu, Vánoc i Tří králů, tak jak je zaznamenali národopisní sběratelé koncem 19. století.
Návštěvníky čekají světnice s přástkami a dračkami, mikulášské průvody, ukázky cukroví a formiček, Štědrý den s koledováním, věštbami a devaterem jídel. Další chalupy ukazují svátky v letech 1860–1950, od bohatého statku po chudou chaloupku, a tradiční vánoční pečení či řemesla.Součástí jsou také betlémy – lidové, kostelní i současné, včetně rozsáhlé sbírky Jiřího Škopka a Wenigových „Pražských jesliček“. Výstavu doplňují ukázky vánočních ozdob, pohlednic, receptů a návody na výrobu dárků. Během víkendů probíhají doprovodné programy s řemesly a prodejem lidových výrobků. Výstava nabízí vánoční atmosféru, vzdělávací zážitek a možnost nahlédnout do staročeských tradic.
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem
Příští číslo vychází
22.12.
redakční rada
Věra Reljićová , Ministerstvo zemědělství ČR |
PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
Mgr. Otakar Březina , Česká zemědělská akademie v Humpolci | Ing. Ludmila Gočálová , Ministerstvo zemědělství ČR | Ing. Petr Hienl , Místní akční skupina Krajina srdce | PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Emil Kříž, Ph.D. , Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha | doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. , Institut celoživotního vzdělávání MENDELU Brno | Ing. Václav Stránský, Ministerstvo zemědělství ČR | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
Z BŘEZNICE NA PODZIMNÍHO ZEMĚDĚLCE DO LYSÉ NAD LABEM
text | žáci 3. ročníku oboru agropodnikání voš a soš březnice foto | archiv školy, archiv vll
Ve čtvrtek 11. října 2025 se žáci 2. a 3. ročníku
VOŠ a SOŠ Březnice zúčastnili tradiční zemědělské výstavy Podzimní zemědělec v Lysé nad Labem.
Hned při vstupu je zaujala přehlídka mléčného skotu, kde se hodnotily jalovice podle vzhledu, chování a celkové kondice. Studenti měli možnost sledovat přípravu zvířat na soutěž i samotný průběh hodnocení, což pro mnohé bylo vůbec poprvé. V blízkosti přehlídky byla vystavena zemědělská technika, zejména menší traktory. Přestože expozice strojů nebyla rozsáhlá, nabídla zajímavý pohled na moderní vybavení, které dnes zemědělci využívají. Hlavní část výstavy se odehrávala v halách, kde své produkty a služby prezentovali chovatelé, farmáři i zemědělské firmy. Studenti si prohlíželi vystavené výrobky, sbírali informační materiály a seznamovali se s aktuálními trendy a technologiemi v oboru. Velkou pozornost si získala expozice drobných hospodářských zvířat, kde bylo možné vidět různá plemena ovcí, králíků a drůbeže. Vrcholem dne pak byl šampionát mléčného skotu, v němž se představila plemena jako Holštýn, Jersey či Brown Swiss. Některá zvířata byla oceněna za výjimečný vzhled a kvalitu chovu. Součástí programu byly i odborné semináře zaměřené na moderní zemědělství a ekologické hospodaření, které studentům přinesly cenné poznatky. Výstava Podzimní zemědělec byla pro žáky nejen příjemným zpestřením výuky, ale i inspirací pro jejich budoucí profesní směřování.
BRNĚNSKÁ RŮŽE 2025 TENTOKRÁT NA TÉMA „V ČISTÝCH LINIÍCH“
text | foto ing jiří ptáček , szaš rajhrad p o
V pořadí již 28. ročník prestižní mezinárodní floristické soutěže Brněnská růže se 7. – 9. listopadu 2025 uskutečnil v okouzlujícím architektonickém prostředí brněnské prvorepublikové Vily Stiassni, kde se snoubí noblesnost, luxus a jedinečnost minulosti se současností.
Tento projekt opět realizovali tradiční spolupořadatelé: brněnské firmy Slávek Rabušic – aranžování květin, Společnost Vonekl s.r.o. a Střední zahradnická škola Rajhrad p.o., ve spolupráci s partnery: Národní památkový ústav, Vila Stiassni, Florasis spol. s.r.o. Jezbořice a časopis Floristika.
Každý rok usilují spolupořadatel Brněnské růže o zvýšení její úrovně, o co nejužší propojení ducha soutěživosti účastníků a květinářského oboru a také o propagaci květin a floristiky u veřejnosti. Přitom je dbáno na to, aby témata vycházela z květinářské praxe, byla atraktivní, a přitom srozumitelná i pro širokou laickou veřejnost. V tomto duchu se pak odvíjela trojice soutěžních úkolů. Úvodní předepisoval přízdobu jednoho květu
∆ AKTIVITY ŠKOL
nebo květenství (jednoho stonku), které bylo nutno dozdobit různým dekoračním materiálem – buď živým nebo přírodním. Připevnění ke stonku pak bylo možno provést jakoukoli technikou, např. navlékáním, lepením, drátováním, omotáním nebo jakoukoli kombinací. Přitom květ nebo květenství muselo zůstat dominantním prvkem.
Soutěžní čas byl 50 minut.
Druhý úkol určoval variace na ikebanu. Podstatou této soutěžní práce bylo vytvořit květinovou dekoraci s pomocí živých květů a jakýchkoli vhodných doplňků, která by byla inspirována dálněvýchodním uměním zvaným ikebana. Dílo muselo z tohoto aranžérského stylu vycházet a vyjadřovat jeho ducha a podstatu. Velikost a rozměry směly být voleny tak, aby se dalo zhotovené aranžmá umístit na stůl nebo na podstavec, nikoli na zem.
Soutěžní čas byl 60 minut.
Třetím úkolem byla dekorace ze sušených květin formou tajné práce. Spočíval v tom, že na toto dílo neživého charakteru obdrželi soutěžící uzavřenou krabici s materiálem a průvodním dopisem, v němž se dozvěděli na začátku soutěžního času vše podstatné. Prioritně byli obeznámeni, že na práci se sušenými a stabilizovanými květy budou potřebovat nářadí jako je zahradnický nůž a nůžky, kleště na drát a tavnou pistoli s prodlužovanou. Soutěžní čas byl 70 minut.
Veškeré úkoly se nesly v duchu linie, která je nejbohatším výrazovým estetickým prostředkem.
Soutěž měla opět dvě kategorie – juniorskou a seniorskou. Hodnocení bylo prováděno bodovacím systémem, který je variací na bodovací systém Florint, s vlastním softwarovým programem a je speciálně upravený prr Brněnskou růži.
V juniorské části se představili studenti zahradnických oborů českých škol, a to ze spolupořádající SZaŠ Rajhrad p.o., dále ze SOŠ a SOU Horky nad Jizerou, Střední zahradnické školy Ostrava p.o., SOŠ Jarov Praha, SOŠ VMZ a z Jazykové školy SJZ České Budějovice, České zahradnické akademie Mělník a Zahradnické fakulty Mendelu Brno. Soutěžní juniorské klání skončili vynikajícím úspěchem studentů SZaŠ Rajhrad p.o. a SOŠ Jarov Praha. Rajhradský reprezentant Štěpán Svoboda získal ve výsledném pořadí první místo se ziskem 287,33 bodů, dále dle jednotlivých disciplín byl první v přízdobě jednoho květu se ziskem 94,00 bodů, druhý ve variaci na ikebanu s 96,67 body a první v dekoraci ze sušených květin s 96,60 body.
Monika Komzáková ze stejné školy se umístila jako druhá ve výsledném pořadí, s 264,00 body, třetí ve variaci na ikebanu s 94,00 body a třetí v dekoraci ze sušených květin s 88,00 body.
Účastnice ze SOŠ Jarov Praha Sofie Příhodová získala třetí místo ve výsledném pořadí s 242,67 body, v disciplíně přízdoba jednoho květu druhé místo s 92,57 body a ve variaci na ikebanu první místo s 98,00 body.
Zbývající přední místa pak vyplnila Jitka Mudrová z České zahradnické akademie Mělník v přízdobě jednoho květu na třetím místě s 91,33 body a Barbora Kodýtková ze Zahradnické fakulty Mendelu Brno druhým místem v dekoraci ze sušených květin s 93,33 body.
Seniorská kategorie byla zastoupena jak floristy z řady českých firem, tak i floristy ze Slovenska. Českou část reprezentovali pracovníci, např. z Květiny
Papaver Kuřim, SOŠ Jarov Praha, MarMarDeco Olomouc, Milan Sedláček SS Opava, Pavla Trojanová SS Kroměříž, Lila Flowers Česká Třebová, Vonekl s.r.o. Brno, Fantastic Flowers Futurm Brno, Střední zahradnická škola Ostrava p.o., SOŠ a SOU Horky nad Jizerou, Květinový svět Praha, z Německa byli na soutěži floristé Art Design Elstra, ze Slovenské republiky floristé firmy Kvety Peter Melčice. Mezi seniory vynikla Jana Jakešová (Květiny Papaver Kuřim) ziskem prvních míst v celkovém pořadí s 256,00 body, v přízdobě jednoho květu s 92,67 body, variaci na ikebanu s 85,33 bodu a třetím místem v dekoraci ze sušených květin se 78,00 body. Přední pořadí získala i Eliška Linhartová (SOŠ Jarov Praha) třemi druhými místy: výsledné pořadí s 240,67 body, přízdobě jednoho květu s 83,33 body, dekoraci ze sušených květin s 83,33 body, a taktéž ze Slovenska Peter Vacula z firmy Kvety Peter
∆ AKTIVITY ŠKOL
Melčice; byl třetí ve výsledném pořadí s 234,67 body a první v dekoraci ze sušených květin s 86,00 body.
Další ocenění náleželo pak Pavle Trojanové z firmy Pavla Trojanová SS Kroměříž za třetí místo v přízdobě jednoho květu s 81,33 body, Lianě Thai, Střední zahradnická škola Ostrava p. o., za třetí místo ve variaci na ikebanu s 78,00 body a Anna Janas, Art Design Elstra z Německa, obdržela za variaci na ikebanu druhé místo s 79,33 body.
Výsledky soutěže plně potvrdily vysokou úroveň českého zahradnického školství. Opět se ukázalo, že mladí ještě ve školních lavicích se učící budoucí zahradničtí odborníci skvěle konkurují i starším, zkušenějším odborníkům z praxe, a dokonce je i předčí, což dokázal i tento ročník Brněnské růže. Štěpán Svoboda získal ve výsledném pořadí celkem o 31,33 bodu více než vítězná Jana Jakešová v seniorské části.
Pokud zaznamenáváme další pohledy na Brněnskou růži, lze konstatovat, jak vyplynulo z odpovědí náhodně oslovených účastníků, že se soutěž setkává se stále gradujícím ohlasem. Ocenili výběr soutěžních témat, která účelně směřují k vystižení krásy a bohatství přírody z různých druhů pohledů, jež lze pravdivě přenést do zhotoveného díla, a přitom využít i tvůrčí představy, znalosti a zkušenosti.
Slova chvály se nesla na osobnost předního českého floristy Slávka Rabušice pro pečlivou připravenost a zdárný průběh soutěže. Ocenili i jeho iniciativu realizovat v praxi činnost technické komise dbající na řádný průběh soutěže, která umožňuje případné prohřešky penalizovat trestnými body. Mohou je udělovat techničtí komisaři nebo členové hodnotící komise na základě porušení pravidel vzhledem k zadání, např. při zjištění, že soutěžící použije předem připravenou konstrukci, kterou pravidla nepovolují. Dle závažnosti prohřešku je možno přidělit jeden až deset penalizačních bodů, které počítačový program odečte od výsledku v rámci konkrétní disciplíny. Nejprve dojde k součtu bodů ode všech komisařů a od vypočítaného průměru se jednorázově odečte počet penalizačních bodů. Teprve tento výsledek se vepíše
do výsledkové listiny.
Bez pochvaly nezůstala ani skutečnost pokračování soutěže v brněnské Vile Stiassni jako velmi vyhovující místo pro pořádání soutěže. Vysoce kladnou odezvu získala i spolupořádající SZaŠ Rajhrad p. o. za odpovědné a příkladné zajišťování soutěže po technické stránce.
Vyhlášení výsledků a předávání cen vítězům se uskutečnilo na slavnostní vernisáži ve večerních hodinách
7. listopadu 2025. Nezůstalo však toliko u tohoto aktu. V pestrém kulturním programu bylo možno zhlédnout stepařské vystoupení medailistů z mistrovství České republiky 2025, Lucie a Davida Fillových ze stepařské školy RP Brno, a zaposlouchat se do tónů hry na klavír v podání učitelů a žáků Základní umělecké školy Brno-Vranovská.
Ve dnech 8. a 9. listopadu 2025 se pak ve Vile Stiassni uskutečnila výstava soutěžních prací pro širokou veřejnost. Všichni náhodně oslovení návštěvníci vysoce ocenili tvůrčí umění jak mladých, tak i starších floristů a možnost spatřit nevšední obraz současné floristické tvorby.
HRADECKÁ VETERINA NA STÁŽI
text | helena felcmanová , střední odborná škola veterinární , hradec králové – kukleny
V září 2025 absolvovaly některé studentky SOŠ veterinární v Hradci Králové čtrnáctidenní stáž Erasmu v Itálii. Hostilo je městečko Cosenza, kde pracovaly na dvou veterinárních klinikách, např. na Ambulatorio veterinario Dott. Antonio Garofalo.
Komunikace s místními lékaři a dalšími pracovníky nebyla vždy jednoduchá, protože většina z nich mluvila pouze italsky. Přesto se všechny studentky dokázaly dorozumět a zvládly všechny situace. Navíc se naučily i několik italských slov a frází.
Kliniky byly skvěle vybavené, stážistky velmi zajímal např. počítačový tomograf. Při jeho použití
jim lékař podrobně ukázal práci s ním i vytváření snímků. Pro některé šlo o výjimečnou zkušenost. Součástí kliniky byl samozřejmě rentgen, sonograf, operační sál, přístroje na vyšetřování krve i moči apod. Náplní práce studentek byla např. fixace zvířat, vakcinace, stříhání drápků, aplikování infuzí, příprava operačního sálu. Jeden z lékařů byl specialista na kardiologii, dívky tak získaly nové znalosti v oblasti vyšetření srdce.
Ve volných dnech navštívily malebné městečko na jihu Kalábrie – Tropea, zúčastnily se i feferonkového festivalu ve městě Diamante.
Měly možnost se aktivně zapojit do každodenního chodu kliniky od asistence až po sledování chirurgických zákroků. Přiučily se novým dovednostem a porozuměly i místním zvykům. Stáž je zocelila v samostatnosti a naučila je, že i přes jazykovou bariéru je možné si vytvořit hezké vztahy a společně pracovat.
„Stáž mi přinesla mnoho odborných znalostí, ale také cenné sociální zkušenosti. Už teď mi tým lékařů a sestřiček chybí a na tuto zkušenost budu dlouho vzpomínat,“ říká jedna z účastnic. Všechny byly velmi rády, že se mohly stáže zúčastnit.
NA BRAMBOROVÉM KVĚTU V HUMPOLCI SE ROZDÁVALY MEDAILE, A TO NEJEN BRAMBOROVÉ
text | foto ing . jiří zajíc , čza v humpolciů
Dne 16. a 17. října 2025 proběhla na půdě České zemědělské akademie v Humpolci, střední škole již tradiční soutěž O BRAMBOROVÝ KVĚT VYSOČINY 2025. Spolupořadateli byli jako pokaždé Český bramborářský svaz a Výzkumný ústav bramborářský. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem jedenáct dvoučlenných týmů ze zemědělských škol z celé České republiky, konkrétně z Benešova, Brandýsa nad Labem, Březnice, Klatov, Vyškova, Bystřice n/P., Poděbrad, Hořic v Podkrkonoší, Tábora a nově i z Opavy a domácího Humpolce.
Vlastní soutěž se skládala ze sedmi různě obtížných částí. Soutěžící museli prokázat své znalosti nejen v testu o bramborách, kde se během
jedné hodiny museli poprat s více jak šedesáti otázkami, ale také v technologii pěstování a poznávání chorob brambor. Všude na ně čekaly opravdu obtížné otázky. Připravena byla i pro mnohé těžká poznávačka zemědělské mechanizace a pracovních operací z videozáznamu. Že se současný zemědělec musí orientovat i v zahraničních textech a technických údajích, prokazoval test jazykových vědomostí - orientace v cizojazyčném odborném textu a překladu. Praktické dovednosti pak účastníci předvedli při stanovování škrobnatosti průmyslových brambor. Rovněž jsme zařadili orientační stanovení kyselosti půdy vhodné pro pěstování brambor. Zde nás již opakovaně překvapilo, jak mnohým
∆ AKTIVITY ŠKOL
studentům šuměla „voda“, a ne kyselina chlorovodíková. Zřejmě chemické vlastnosti půdy, což nižších ročníků, se vypařilo s prázdninami. A na úplný závěr přišla i trocha kreativity nápadu a šikovných rukou. Při soutěži o vytvoření bramborového zvířátka vyrobené z brambor a špejle nás velmi překvapily nápaditost i schopnost vytvořit figurku za velmi krátký časový úsek. Před zahájením soutěže jsme v letošním roce opět navštívili Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě, kde se nás ujal RNDr. Jiří Ptáček, který má historii brambor a jejich šlechtění zejména na Havlíčkobrodsku opravdu v malíčku a navíc dokáže o nich velmi poutavě vyprávět. A přitom jen tak navíc odpovědět na deset otázek z testu. Kdo pozorně poslouchal - vyhrál.
Rovněž nezapomněl připomenout 101. výročí vzniku Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Potom nás vzal do skleníků, kde studenti viděli pěstování brambor pro ELISA test. Následovala návštěva genové banky, kde jsou uskladněny všechny odrůdy brambor, které se dají opětovně použít pro další šlechtění nových odrůd.
Mimo soutěž je velmi nutná i trocha zábavy, a proto byl pro studenty večer uspořádán turnaj v bowlingu, při kterém se pobavili a vyměnili si své zkušenosti a poznatky. Pro všechny účastníky byla odměnou návštěva 34. bramborářských dnů v Havlíčkově Brodě, kde se dozvěděli nejen novinky v pěstování brambor a shrnutí výsledků letošního (dnes již minulého) bramborářského roku, ale i co čeká zemědělce v příštím pěstitelském roce.
Celou soutěží prošel nejúspěšněji závodník z VOŠ a SzeŠ Benešov Miroslav Mikšík.. Druhou příčku obsadila Ester Dobezová ze Střední zemědělské a potravinářské školy Klatovy a třetí příčku obsadil Josef Aron z Benešova Pro první tři studenty bylo významným povzbuzením do dalšího
vzdělávání převzetí věcných cen z rukou ministra zemědělství a zástupců výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Bodě a předsedy Českého bramborářského svazu. Jako obvykle se předání uskutečnilo na bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě. Ale nikdo ze soutěžících nepřišel zkrátka – medaili obdrželi, i když „jen“ bramborovou všichni účastníci soutěže. Na základě výsledků můžeme zhodnotit, že všichni zúčastnění prokázali dobrou znalost pěstování brambor a zůstanou-li věrní svému oboru, nemusí se čeští zemědělci obávat, že by nepřišli velmi kvalitní nástupci do v současné době nelehkého oboru. Věříme, že budou i nadále úspěšně pěstovat kvalitní konzumní i průmyslové brambory a nesmíme zapomenout i na kvalitní, zejména zdravou sadbu.
Česká zemědělská akademie v Humpolci ve spolupráci s Českým bramborářským svazem opět začíná připravovat další ročník soutěže, který by se měl konat v říjnu 2026. Pevně věříme, že tradiční účastníci soutěže přijedou opět s nadějnými studenty pro zdárnou budoucnost českého bramborářství. A případně se přihlásí i další školy, které prozatím s účastí váhají a snad poté rozšíří počet soutěžících, potažmo budoucích bramborářů.
VČELAŘSKÁ ZPOVĚĎ ANEB VZDĚLÁVÁNÍ
PLNÉ MEDU
Mnozí si myslí, že se stačí naučit pár základů a med poteče proudem, ale včelaři vědí, že po prvním úspěchu teprve začíná to pravé celoživotní studium. Jen hluboké porozumění cyklům přírody a včelí superorganizaci pomůže přežít i ty nejhorší sezóny. Chovatelství včel je krásný obor lidské činnosti plný radosti a poučení, které se vám „uchytne vedle srdeční aorty“ na celý život.
V teplejších obdobích včela žije tak 35 až 50 dní. Zimní generace se dožívá až půl roku a ani v zimě nelení. Med nashromážděný v létě je připraven pro zimní obyvatelky úlu, které toto posvátné místo střeží na další sezónu. „Včelí hnízdo bez přestání tepe životní energií. Uvnitř srdce tohoto organismu se stále rodí nové dělnice, trubci a v případě potřeby i matky. Všichni se podílí na chodu, za neustálého hemžení plní své povinnosti a jsou vždy tam, kde je to nejvíce potřeba. Když otevřeme úl, dělnice uklízí, krmí, zpracovávají nektar na med, ukládají pyl,“ píše ve své knize Společně se včelami Miroslav Urban. Včely jsou neskonale pilné a pracovité a k životu potřebují světlo, vodu a rostliny. Cítí se dobře v lese a na louce, kde jsou ve svém živlu. Koloběh včelího společenství lze přirovnat k řece, která jako by neslyšně plynula jednotlivými obdobími. Na jaře hlučí, v létě tiše šumí a v
text | phdr . simona haraštová foto | archiv
zimě život dále klokotá pod ledovým krunýřem. Současný významný odborník v oboru včelařství Augustin Uváčik se vyznal ke své lásce k pilným nositelkám medového zázraku. „Moje filozofie včelaření je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti. Včely mnohdy člověka přesahují metafyzicky. Mít rád včely vás učí pokoře a lidské životní moudrosti. Sám rád včely přirovnávám k lidem a lidi zase ke včelám. Jejich složitý životní úděl je mi velkou inspirací. Mým záměrem je být prospěšný a vážit si jeden druhého s láskou a pochopením vzájemné spolupráce a harmonie přesahující člověka. Včely vnímat jako jeden z mnoha prospěšných živých druhů, kdy si uvědomíte, že význam mají i ti, které moc nemusíme. Na druhou stranu, každý tvor na Zemi má svůj význam, nechť je to mikroskopická želvuška, která prý přežije i vesmírný pobyt, tak třeba velryba u japonského pobřeží. Včely jsou faktorem
důležitým v opylování hmyzosnubných rostlin a jsou záhadou pro mnohé skupiny lidí, od ochránců přírody, náboženství, či samotné včelaře. Moje zřejmě nyní nejbližší filozofie spočívá v jejich ochraně v dnešní těžké době plné nástrah z lidské činnosti, která jim ubližuje,“ vyznává se Augustin Uváčik.
SLADKÉ VZDĚLÁVÁNÍ MEZI ÚLY
V České republice existuje několik možností, jak se v oboru včelařství vzdělávat. Třeba Český svaz včelařů, jehož patronem je Augustin Uváčik, nabízí zájemcům víkendový kurz, který probíhá každý rok v květnu zpravidla v Praze a v Brně. Pracuje se s malou skupinou lidí, tj. dostane příležitost maximálně 12 zájemců. „Kurzu se může účastnit zcela nezasvěcený člověk a dovědět se, jak se starat o včely během roku. Naučí se vést včely dle Zootechnických opatření, dodržovat veterinární opatření,
legislativu atd. Vysvětlíme život a význam včely medonosné. Probereme základní anatomii a biologii včel. Naučíme se po praktické stránce včelařit a vše si vyzkoušíme na našich včelnicích, které dávám k dispozici na tuto činnost. Kurz prakticky probíhá tak, že dopoledne jsou dvě velmi intenzivní teoretické přednášky a odpoledne děláme praxi u včel. Druhý den je to samé, upevňujeme získané vědomosti v praxi, a nakonec proběhne praktická zkouška ze zootechniky. Po úspěšném složení zkoušky každý účastník kurzu obdrží certifikát o absolvování,“ informuje Uváčik. Po kurzu v průběhu celého dalšího roku mají absolventi kurzu podporu od garantů kurzu. Kromě toho mají možnost si pořídit rovnou i celé úly a včelí oddělky. Díky květnovému období, kdy se kurzy tradičně konají a kdy včely aktivně prosperují, zažijí kurzisté radost, protože vidí výsledky práce. A pokud se pak rozhodnou opravdu aktivně včelařství samostatně věnovat, je velká naděje, že rychle dosáhnou produkčních včelstev a následný rok se mohou těšit z vlastního medu. „Kdo má zájem o nějakou brigádu u nás, tak celoročně
máme tolik práce, že se rádi podělíme o naše zkušenosti a může nám kdokoliv pomoci za finanční odměnu. Přednost mají lidi, co se nebojí fyzické práce a nějakého toho žihadla,“ navrhuje Uváčik. Tento pravidelný kurz ale není jediná aktivita, které se Augustin Uváčik věnuje. Provozuje přednášky a workshopy na různá odborná témata nejen na českých univerzitách a školách ale i ve firmách a dalších komunitách a organizacích a bývá zván na různé akce jako učitel včelařství pro celou ČR pod Českým svazem včelařů. Pomáhá studentům při hodnocení jejich prací a někdy vyhotoví odborné posudky. Podílí se na různých výzkumných šetřeních a projektech a spolupracuje s investory a s médii. Publikuje a v minulosti dělal několik výstav a soutěží se včelařskou tématikou. Angažuje se také jako mentor pro legislativu v oboru apiterapie, která je nyní na vzestupu. „Moje ambice je jednou vydat knihu. A protože její obsah vidím poměrně značný, nechám si ji jako překvapení. Můj sen na stáří je věnovat se medovině – nápoji z medu, který ukládám ve dvanáctiletých cyklech do lahví
jako investici v omezeném množství každý rok dle původních velmi starých receptur,“ dodává Uváčik. Jako specialista na střešní a městské včelaření chce propojit co nejdříve tři sousední státy – Českou a Slovenskou republiku spolu s Rakouskem.
KONKURENCE VE VČELAŘSKÉ VÝUCE
V České republice mohou zájemci o včelaření absolvovat i jiné odborné kurzy. Tak třeba Zemědělská a technologická fakulta při Jihočeské fakultě pořádá kurz Včelařem na zkoušku, který může být takovým vstupem do hvězdné včelařské brány. Kromě tohoto kurzu se na Jihočeské univerzitě mohou včelaři dozvědět zajímavé informace o roztoči Varroa. Také Česká zemědělská univerzita v Praze a brněnská Mendelova univerzita čas od času uspořádají vzdělávací aktivity na téma včely. Jedna z nejdůležitějších českých včelařských institucí - Výzkumný ústav včelařský – také nabízí řadu zajímavých krátkodobých kurzů třeba o ochraně včel, včelích produktech, inseminaci včel nebo chovu matek. Nebo Střední odborné učiliště v jihočeské Blatné má akreditovaný dvouletý dálkový učební obor Včelař, kde se budoucí včelař dozví informace o obsluze včelstva během
roku, chovu matek, ochraně včel, včelařské evidenci, údržbě jejich hnízda a pěstování rostlin významných pro včely. Tato škola má v Jižních Čechách konkurenci, jímž je Apicentrum, kde se mohou v tomto oboru vzdělávat i děti. Také v Hranicích na Moravě jsou k mání včelařské kurzy, kdy se jedná o devět víkendů s intenzivní výukou pro včelaře s alespoň minimálně jednoletou praxí. Ani Praha nezůstává pozadu. Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 má v programu řadu milých přednášek z oboru.
Včelařské ambice spolu se vzděláváním v tomto oboru by měly vést absolventy těchto kurzů nejen ke znalostem, ale i k úctě k přírodě a poznání, kde mají včely své místo na Zemi. Včelař by měl o včelách vědět co možná nejvíce, aby se podílel na ochraně včel a sebe samého. Měl by mít odpovědnost za svou práci a vážit si včel a předávat své řemeslo dál. Již dlouhá tisíciletí ba možná milióny let, snad od období křídy, navázaly včely přátelství na život a na smrt s luční a lesní přírodou, která trvá dodnes. Včela se tak stala poslem květnaté lásky a její milování s květy trvá dodnes. Je na nás, zdali tomu bude nadále!
ŠANCE PRO MLADÉ ZEMĚDĚLCE
text | foto ing. alena krajíčková
Zemědělství v Evropě stárne rychleji než ostatní sektory. V současné době je průměrný věk zemědělce v Evropské unii 57 let a pouhých 12 % z nich je ve věku pod 40 let, tedy v kategorii mladých zemědělců. A tato nerovnováha představuje samozřejmě riziko pro dlouhodobé potravinové zabezpečení, strategickou autonomii Evropské unie v produkci potravin a udržitelnost evropské zemědělské krajiny. Zatímco mnoho starších zemědělců půdu, na níž hospodaří, vlastní, mladší generace si ji často musí pronajímat – 15 milionů hektarů obhospodařují jako nájemci a jen 10 milionů jako vlastníci. Hlavními překážkami pro mladé farmáře zůstávají přístup k půdě, dostupné úvěry a potřebné dovednosti. A také úbytek na venkově žijících mladých lidí.
Evropská komise proto nedávno navrhla na podporu generační obměny v zemědělství nutnou strategii. Ta jasně popisuje, jak podpořit mladé zemědělce a přilákat do oboru více lidí, a podle této strategie by měl do roku 2028 každý členský stát vypracovat strategii vlastní. Má-li být zemědělství odolné a atraktivní, je nezbytné, aby mladí lidé měli ve venkovských oblastech vhodné podmínky k životu a k rozvoji profesní dráhy – aby na venkově zůstat nejen mohli, ale i chtěli! K dosažení tohoto cíle určuje strategie vypracovaná Evropskou komisí pět klíčových oblastí, ve kterých je zapotřebí podniknout kroky, jsou to: přístup k půdě, financování, dovednosti, dobrá životní úroveň ve venkovských oblastech a
podpora nástupnictví. Na tyto oblasti se pak zaměřují cílené stěžejní iniciativy.
Patří mezi ně např.: povinný „startovací balíček“ pro mladé zemědělce, lepší zacílení finančních prostředků ve prospěch mladých zemědělců a usnadnění jejich přístupu k nim, vytvoření Evropské observatoře pro půdu pro zlepšení transparentnosti v této oblasti, apel na mladé zemědělce, aby se zapojili do programu Erasmus pro mladé podnikatele, podpora dobrých životních podmínek ve venkovských oblastech (nezapomínat na ženy!), spolufinancování pomocných služeb pro zemědělství (zástup v nemoci, o dovolené…).
Celá strategie je navržena tak, aby byla naplňována na několika vzájemně propojených úrovních: prostřednictvím současné i budoucí společné zemědělské politiky, doplňkových politik EU, opatření realizovaných jednotlivými zeměmi EU v oblastech, jako jsou přístup k půdě, zdanění, vzdělávání a důchody, a iniciativ zúčastněných stran.
K účinnému překonání uvedených překážek je zapotřebí rovněž silné zapojení na celostátní a regionální úrovni.
FOTOVOLTAIKA V SADECH I NA POLÍCH
Solární energie stále nabývá na významu. Zajímavé spojení představuje fotovoltaika doplněná o rostlinnou nebo živočišnou produkci. Instalace solárních panelů a pěstování plodin na jednom pozemku by mohly umožnit zemědělcům získat zajímavé finanční zdroje.
Mohou profitovat z prodeje elektrické energie a zároveň obhospodařovat půdu, která se dá i nadále využívat pro zemědělské účely. Díky takzvané agrovoltaice se zlepšuje zadržování vody v krajině a plodiny jsou chráněny před extrémními výkyvy počasí.
Rostlinám, které dávají přednost stínu, může přistí nění solárními panely zajistit lepší růst i vývoj včetně text | foto ing
vyššího výnosu. Naopak pšenice a oves jsou na zastínění citlivější, avšak vertikální solární panely díky velkým vzdálenostem mezi řádky udržují jejich výnosové ztráty pod dvaceti procenty a zároveň umožňují využití potřebné mechanizace. V Evropě se už uskutečnily více než dvě stovky agrovoltaických projektů. Většina z nich se nachází na území Německa, Francie, Itálie a Nizozemska, kde legislativa umožňuje sdílení půdy pro zemědělské účely a výrobu elektřiny bez ztráty dotací. Ve střední Evropě ale dosud taková podpora agrovoltaiky neexistuje.
NESPORNÉ VÝHODY
Využití solárních panelů ve spojitosti s ochranou a zastíněním rostlin proti extrémním přívalovým dešťům, třeba nadměrnému slunečnímu záření, představuje smysluplné řešení. Například panely umístěné nad borůvkovými plantážemi, malinami nebo na vinicích chrání plodiny nejen před intenzivním letním sluncem či krupobitím, ale i před jarními mrazíky, které mohou úrodu v sadech ohrozit. Nesporný význam má agrovoltaika také z hlediska výroby elektrické energie. Tu mohou zemědělci spotřebovat buď v rámci svých aktivit nebo přebytky dodat do veřejné sítě. K tomu ale potřebují odpovídající nákupní ceny, které umožní návratnost solárních projektů.
ENERGIE I PRODUKCE
Množství informací z oblasti agrovoltaiky zaznělo na semináři nazvaném „Agrovoltaické konstrukce a jejich uplatnění v podmínkách ČR“, který se uskutečnil na půdě České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Teoretické přednášky byly doplněny ukázkou demonstrační plochy agrovoltaiky v kombinaci s maliníky.
Dosavadní zkušenosti ukazují, že agrovoltaika nad porostem malin zvyšuje výnos plodů až o šestnáct procent a zároveň je schopna vyrobit 63 % elektrické energie, kterou by vyprodukovala tradiční solární farma. Je vypočítáno, že by stačilo využít jen devět procent potenciálu agrovoltaiky, aby se pokryla energetická spotřeba zemědělství. Podle odhadů by zemědělci ve střední Evropě mohli díky pěstování plodin na plochách s instalovanými solárními panely zvýšit výnosy ovoce až o šestnáct procent. K navýšení produkce by mimo jiné mohlo dojít i u obilnin, například pšenice.
RŮZNÉ SYSTÉMY
Pro agrovoltaiku lze využívat různé systémy, vertikální (nízké) nebo horizontální (vysoké). „Vždy musí být na prvním místě zemědělská produkce,“ zdůraznil jeden z přednášejících doc. Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. (VÚMOP). Vysvětlil, že konstrukce mohou být stacionární nebo pohyblivé, u kterých se mohou solární panely naklápět. Nízké konstrukce představují svislé panely s
východozápadní orientací. Nejvíce energie vyrábějí při východu a západu slunce. Díky jejich instalaci nízko nad zemí se pod nimi nedá nic pěstovat, ale jedná se o malou plochu. Hospodařit lze v pásech mezi panely. Tento systém vyrábí nejvíce energie v energetických špičkách, ráno a večer. K výhodám patří i skutečnost, že nehrozí zapadnutí sněhem.
Nízké konstrukce nejsou vhodné pro pěstování vyšších rostlin, například kukuřice nebo chmelu. Úspěšně lze v tomto systému pěstovat například pšenici, ječmen, oves, žito, řepku, luskoviny, brambory nebo řepu.
V případě vysokých konstrukcí probíhá pěstování plodin i pod fotovoltaickými panely, které mohou být instalovány napevno nebo se mohou naklápět. Obvykle jsou situovány směrem na jih.
Tento systém umožňuje chránit plodiny před extrémními povětrnostními vlivy, například vysokými teplotami v létě a velkými mrazy v zimě. Systém umožňuje lepší pohyb mechanizace. K nevýhodám patří vyšší pořizovací cena. Takto lze pěstovat drobné ovoce, například rybíz, maliny nebo ostružiny. Pěstování malin tímto způsobem si mohli zúčastnění prohlédnout.
Současná vyhláška v České republice definuje technické podmínky konstrukcí (horizontálních a vertikálních). Kvůli
neomezování činnosti zemědělské techniky se u horizontálních konstrukcí požaduje světlá výška 2,1 metru. Pokud by byla výška nižší, nelze plochu pod konstrukcí považovat za zemědělsky využitelnou.
POKUSY SE ZADEŠŤOVÁNÍM
V současnosti probíhají pokusy s možnostmi využití agrovoltaiky na několika lokalitách. Jak uvedl Ing. Tomáš Khel z VÚMOP, nedaleko Jílového u Prahy v Třebsíně se věnují měření projevů vodní eroze po instalaci vertikálních solárních panelů.
Ověřují odnos zeminy z pozemku při řízeném zaplavení. Sleduje se, jaké mají jednotlivé typy fotovoltaických instalací vliv na vodní erozi v porovnání se zoranou plochou bez panelů. V pokusech se ověřují dvě varianty: 1. šikmo umístěné panely a 2. vertikálně umístěné panely. V porovnání s kontrolou obě varianty výrazně snižují odnos půdy způsobený vodní erozí, více šikmo umístěné panely. Zároveň se zlepšuje vsakování vody v porovnání se zoranou plochou.
V pokusech se také za pomoci simulátoru deště ověřují možnosti omezení takzvané kapkové eroze. Kontrolu opět představuje kypřený černý úhor bez panelů. Ukazuje se, že solární panely výrazně omezují kapkovou
erozi, více vertikální.
Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že instalo-
vané fotovoltaické panely nepřispívají k vodní erozní činnosti spojené se zhoršováním vsakování vody a odnosem půdy. Travní porost pod panely tlumí povrchový odtok. Také dochází k sedimentaci unášených půdních částic.
VÝNOSY SE NESNIŽOVALY
O pokusech na lokalitě Zavidov na Rakovnicku informoval doc. Ing. Petr Novák, Ph.D., z ČZU. Agrovoltaika se uskutečnila na poli s pšenicí, která se pěstovala mezi kolmo upevněnými panely v pásech šest metrů širokých. Hodnotil se výnos i kvalita zrna. Kontrolu představovala plocha bez panelů.
V roce 2024 vykazovaly výnosy pšenice nízkou variabilitu. Rovněž kvalitativní parametry sklizeného zrna dané hmotností tisíce semen se mezi porovnávanými variantami téměř nelišily.
POKUSY NA OBILNINÁCH
Dvouleté pokusy na obilninách, ozimém tritikale a jarním ječmenu, probíhaly i na lokalitě Nesperská Lhota na Benešovsku. Také se posuzoval účinek na produkci trvalých travních porostů nacházejících se v těsném sousedství obilnin. Kromě dosažené produkce obilnin se hodnotil účinek instalace fotovoltaických panelů na větrnou erozi.
V pokusech nebyl zaznamenán významný vliv solárních panelů na výnosy tritikale ani ječmene. V případě trvalých travních porostů došlo u varianty s nainstalovanými fotovoltaickými panely k poklesu produkce píce. Zpracování půdy přispívalo k erozní činnosti.
foto archiv CC
