ZEMĚDĚLSKÁ ŠKOLA - září 2022 - č. 1/85

Michal Petřík editor

Energie jsou velké téma současnosti. Všichni víme o jejich všeobecném nedostatku, avšak mnoho energie se pravděpodobně vyskytuje na středních zemědělských, zahradnických a lesnických školách.

Na nich se totiž během podzimu koná tolik zajímavých akcí, že k jejich přípravě a realizaci bylo a bude nutné tolik energie a elánu, že by rozběhli

Úvodní věty berme samozřejmě s nadsázkou, neboť i školy se musí potýkat s vážnou krizí, která na ně doléhá stejně tvrdě jako na domácnosti i firmy.

Podstatou tohoto editorialu je naopak poděkování ško lám, že i v této době tvoří tolik dobrého. V závalu negativ ních zpráv se totiž zcela ztrácí ty pozitivní. A jednou z nich je právě to, že naše školy vzkvétají. Dny otevřených dveří, odborné exkurze, výročí, výstavy a další program pro žáky, zájemce o studium i širokou veřejnost znamenají, že na školách je mnoho činorodých učitelů, kterým není budouc nost dětí lhostejná. A takoví učitelé jsou předpokladem pro to, aby školy opouštěli spokojení, vzdělaní žáci a do země dělství nadchnutí žáci.

FAKTA

Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají menši zemědělskou encyklopedii.

PŘÍBĚH

V tomto čísle si opět na vaše přání připomeneme příběh jednoho ze žáků, který si také vybral zemědělku... a dobře udělal :)

12

ANGLIČTINA

Objevujeme zemědělské školy po celém světě. V zaří se otočíme vzhůru nohama a nakoukneme do Austrálie. Využijte náš text ke zlepšení v angličtině.

CESTOVÁNÍ

Jedeme na další virtuální výlet! Tentokrát ná

z nejhezčích zahrad

KALENDÁŘ

Konání našich oblíbených akcí se konečně naplno rozběhlo, tak nahlédněte, co a kde na vás čeká.

informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.

V ČÁSLAVI POŠLOU ROBOTY DO ROBOTY

Střední zemědělská škola Čáslav oslavila v roce 2020 sto let své existence. Ale to z ní rozhodně nečiní historický artefakt. Je tomu právě naopak, škola v posledních něko lika letech prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací a neustále se pracuje i na zdokonalování studijních oborů tak, aby absolventi co nejlépe vyhovovali současným požadavkům moderního zemědělství a byli komplexně připraveni na budoucí pro fesní život. A dalším takovým důkazem je aktuální novinka, kterou oznámil zřizovatel školy. Škola bude nově při výuce používat autonomního polního robota. Pořízení stroje schválili před prázdninami krajští radní, předpokládané náklady jsou 4,7 milionu korun. Robota lze využívat při setí řepky, kukuřice, cukrovky, slunečnice, obilovin nebo k sázení jahod. Škola chce zakoupit i příslušenství, jako jsou například prutové brány, radličková plečka, rotavátor nebo secí stroj. Příslušenství umožní plečkování, vláčení prutovými branami, zpracování půdy nebo monitoring porostů a půdy díky použití automatických

FORESTHOR A AGRONAUTI! NOVÝ FILM?

Na Technické fakultě České země dělské univerzitě (ČZU) vědci vyvíjí pracovní dron, který by měl najít využití v zemědělské výrobě i dal ších oborech.

Létající autonomní dron nazvaný Agronaut dokáže v autonomním režimu ošetřovat plodiny postřiky a lze ho osadit i různými pracov ními zařízeními.

Na fakultě vzniká i projekt pozem ního dronu ve spolupráci s Lesy ČR s názvem Foresthor, který by měl provádět údržbu v oblastech, kde probíhá nová výsadba stromů po kůrovcové kalamitě.

text redakce | foto archiv

VÍTE, ŽE…

sauropodi – velcí býložraví dino sauři mají něco spolčného s dnešními kombajny? Znepokoji vým způsobem ohrožují půdu. K tomuto závěru došli badatelé na Švédské zemědělské univerzitě v Uppsale když ve své nové stu dii hodnotili vliv zemědělských vozidel na vlastnosti půdy. Hmot nost nejtěžších známých sau ropodů odhadujeme na zhruba 60 tun. To se blíží hmotnosti dnešních plně naložených kom bajnů. Jsou výkonné a také velice těžké. V posledních desetiletích jsme svědky značného „růstu“ váhy kombajnů. Srovnatelné typy zemědělských strojů byly v šede sátých letech téměř desetkrát lehčí než jsou dnes. Vědci odha dují, že v tuto chvíli je asi 20 pro cent zemědělské půdy planety ohroženo ztrátou úrodnosti právě kvůli přílišné mechanické zátěži.

COOLTURA

Nová výstava v Národním zemědělském muzeu představí světový klenot – Krajinu pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Výstava prezentuje vznik a vývoj kra jiny hřebčína v Kladrubech nad Labem, jež je od roku 2019 zapsána v Seznamu světového dědictví UNESCO. Výstava je společným dílem Národního zemědělského muzea a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a vznikla ve spolupráci s Národním hřebčínem Kladruby nad Labem. Ke zhlédnutí bude do 1. února 2023. Na čty řiceti výstavních panelech umístěných v Národním zemědělském muzeu v Praze je postupně předsta vena krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem. Jed notlivé panely se věnují přírodním charakteristikám a specifikům krajiny a hodnocení krajinného rázu. Jistým ozvláštněním je pohled na krajinu prostřed nictvím geomantie, oboru zabývajícího se vyhledává ním neviditelných projevů Země, které příznivě ovliv ňují život na této planetě. Nejstarší historie krajiny je zasazena do širšího dějinného kontextu s přesahem do zahraničí. Prezentovány jsou nejvýznamnější mil níky v dějinách hřebčína, jako byly například pový šení hřebčína na hřebčín dvorský císařem Rudol fem II. v roce 1579 či barokní přestavby a úpravy hřebčína v 17. a 18. století. Pozornost je věnována hlavně vrcholnému období krajinných úprav, které se odehrály v první polovině 19. století, a uplatně ným zahradně-architektonickým principům. Sou částí výstavy je preparát starokladrubského hřebce Rudolfo Curiosa V. (1999–2021), velkoformátová letecká fotografie krajiny a promítaný dokument o krajině.

ZAJÍMAWÉWÉWÉ

Rubrika ZAJÍMAWéWéWé pravi delně přináší tipy na internetové stránky, které se vyplatí navštívit či rovnou dlouhodobě sledovat. V zářijovém čísle se podíváme na web ČT edu, který možná již mnozí dobře znáte. ČT edu je webový portál České televize, který učitelům, žákům i rodičům nabízí tisíce krátkých videí pro doplnění výuky. Videa pokrývají témata z předškolního, základ ního a středního vzdělávání a jsou přehledně členěna podle stupňů, ale i podle předmětů a konkrétní látky, jíž se věnují. Portál tak svojí strukturou vychází z rámcových vzdělávacích programů. Stopáž převážně monotematických videí je volena s ohledem na možnosti školní hodiny i s ohledem na jejich primární funkci, tedy poskyt nout doplnění k dalším meto dám výuky. U každého videa pak ČT edu nabízí i možnost přehrát celý pořad v původní nezkrácené verzi. V polovině roku 2020 pro vedla Česká televize rozsáhlý výzkum mezi tisícovkou učitelů s cílem zjistit, pro které před měty a látky jsou audiovizuální pomůcky nejužitečnější. Na dopl nění obsahu se průběžně pracuje. A na portále se najdou i hodiny a hodiny vzdělávacích videí na téma zemědělství a další obory s ním související. Jako například toto video o působení zemědělství na životní prostředí. Anebo by vás spíše zajímalo využití GPS v země dělství? I to zde mají :)

VÍCE ZPRÁV ZE ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ NAJDETE TAKÉ NA NOVÉM PORTÁLU

DO PRÁCE SE TĚŠÍM

text | michal petřík foto | archiv denise

BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE KLADNÝ VZTAH KE ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ VÁS MODERNÍ TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ OBOR JE CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO SERIÁL ROZHOVORŮ SE ŽÁKY A ABSOLVENTY STŘEDNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL, KTEŘÍ SE S NÁMI PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE SE VYDÁVÁME ZA DENISEM, ABSOLVENTEM MASARYKOVY STŘEDNÍ ŠKOLY ZEMĚDĚLSKÉ A VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY OPAVA A OBORU ZEMĚDĚLEC-FARMÁŘ.

PŘÍBĚH

PROČ SIS VYBRAL PRÁVĚ TENTO OBOR?

Tento obor jsem si vybral, protože jsem vyrůstal na ves nici. Miluju přirodu, zemědělské stroje, zvířata a čerstvý vzduch.

JE VE TVÉM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY TVÉHO OBORU?

Určitě ano, avšak bohužel někdy je zájem o tento obor jen díky různým kurzům, které tento obor nabízí. Je to smutné, ale je to tak, a ti studenti pouze zbytečně zaplňují místa, na kterých by mohli být studenti, kteří o tento obor opravdu stojí.

CO TĚ NEJVÍCE BAVILO VE ŠKOLE?

Nejvíce mě ve škole bavily praxe. Je tam sranda, člověk

se naučí spoustu věcí a dostane mnoho užitečných rad, získá mnoho zkušeností a alespoň nějaký vhled do provozu v zemědělském podniku.

JSEM RÁD, ŽE ZMIŇUJEŠ PRAKTICKOU VÝUKU. PŘIPRAVILA TĚ ŠKOLNÍ PRAXE DOSTATEČNĚ NA REÁLNOU PRAXI PO ŠKOLE?

Za tohle jsem rád nejenom já, ale i všichni ostatní. Praktická výuka je skvělá a s teoretickou výukou k sobě prostě patří. Školní praxe připravuje na reálnou praxi dobře, ale záleží také na tom, jaké má daná střední škola zázemí, prostředky a vybavení pro praktickou výuku. Zemědělská škola v Opavě je podle mého nazoru a mých zkušeností jednou z nejlepších zemědělských škol v České republice. .

PŘÍBĚH

UŽ MÁŠ PO ŠKOLE, TAKŽE SI BUDEŠ HLEDAT PRÁCI V OBORU?

Už se stalo a pracuju jako traktorista v zemědělském družstvu.

TAK TO JE SKVĚLÉ! CO TĚ NA PRÁCI TĚŠÍ NEJVÍCE? MOŽNOST PRÁCE VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCE S MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI?

Vždy jsem se těšil na práci se stroji a hlavně na super kolektiv, který znám už od základní školy.

ZÍSKAL JSI NA ŠKOLE NĚJAKÉ CERTIFIKÁTY, KTERÉ

V BUDOUCNU UPLATNÍŠ PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?

Jasně, získal jsem zdarma řidičské průkazy skupiny B, C a T, svářečský průkaz a osvědčení o nakládání s chemickými přípravky. Kdyby náš ročník neutlačovala korona krize, tak bych získal i kurz na motorovou pilu a křovinořez.

PŘEMÝŠLEL JSI O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?

Uvažoval, ale bylo by to náročné. Určitě by hrálo roli zázemí a nějaký základ zkušeností. Více zkušeností teď zís kám v podniku a třeba za pár let začnu sám podnikat v země dělství.

PŘÍBĚH

ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU V PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?

Mezi ten pobyt v přírodě patří i ty nejkrásnější okamžiky jako je západ nebo východ slunce. Jako další pozitiva bych zmínil například to, že má člověk pocit, že dělá něco dob rého pro ostatní lidi a planetu.

PRÁCE V ZEMĚDĚLSTVÍ JE NĚKDY VE SPOLEČNOSTI NEDOSTATEČNĚ OCEŇOVÁNA. V POSLEDNÍCH LETECH VŠAK PRESTIŽ TOHOTO ODVĚTVÍ STOUPÁ, ZVLÁŠTĚ U ZEMĚDĚLCŮ, KTEŘÍ HOSPODAŘÍ V SOULADU S PŘÍRODOU. JAK TY VNÍMÁŠ POHLED NA ZEMĚDĚLSKÝ OBOR VE SVÉM OKOLÍ?

Podle mě by si každý měl zkusit týden práce v zeměděl ství, aby si uvědomil, že to není jen o tom točit volantem, ale je to dřina. Od rána do večera, svátek nesvátek, víkend neví kend. Ne vždy se daří a ne vždy jde vše tak hladce, jak by si člověk představoval.

KRAJINA A PŮDA ČELÍ ŘADĚ TLAKŮ, MEZI KTERÉ PATŘÍ ZNEČIŠTĚNÍ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZASTAVOVÁNÍ PŮDY, NÍZKÁ ROZMANITOST PLODIN, EROZE PŮDY A EXTRÉMNÍ SUCHA SPOJENÁ SE ZMĚNOU KLIMATU. MYSLÍŠ, ŽE JE MEZI ZEMĚDĚLCI ZNÁT VĚTŠÍ PŘÍKLON K UDRŽITELNÉMU HOSPODAŘENÍ?

Podle mě záleží na konkrétním podniku. Bohužel ne všude mají nějaký důstojný přistup k přírodě. Zároveň si myslím, že extrémní sucha nejsou následek zemědělství.

JAK JSI ZVLÁDAL TY A TVOJE ŠKOLA VÝUKU NA DÁLKU?

Jelikož nás to zasáhlo jako první, tak jsme to měli dost pohodlné. Chodily nám nějaké úkoly, ale neměli jsme žádné online hodiny. Horší to bylo s praxí, protože tu člověk nijak nenahradí. Já měl to štěstí, že jsem měl brigádu v zeměděl ském družstvu a měl jsem tedy praxi tak či tak.

DÍKY MOC ZA SKVĚLÝ ROZHOVOR A PŘEJI HODNĚ DALŠÍCH KRÁSNÝCH DNÍ VENKU! : )

ZEMĚDĚLKA

VZHŮRU NOHAMA? NAOPAK!

text wikimedia

Urrbrae Agricultural High School is a public high school in the Australian state of South Australia, with approxima tely 1,016 students. The school is located in the Adelaide suburb of Netherby, about 5 kilometres (3.1 mi) south-east of the Ade laide city centre.

The school was founded in 1932 through a bequest from Peter Waite, (a South Aus tralian pastoralist and public benefactor), as a school to teach agriculture to boys. In 1972 it enrolled its first two female stu dents, and in 2002 it achieved its first year -level that was equally represented by both genders.

The school is designated as a Special Inte rest School in Agriculture and the Envi ronment, and is the only comprehensive special interest agricultural secondary school in South Australia. Its courses are strongly focused on agriculture, horticul ture, viticulture, aquaculture, environ mental aspects of the earth, and other environmental subjects. In those aspects, it awards certificates. Urrbrae also has a strong science and technology background, with extensive technology workshops, and many related courses available to students; (e.g. environmental technology and auto motive technology). It also offers education programs for adults, and houses a TAFE campus.

Urrbrae Agricultural High School has an application process for students in Year 6 (before 2022 year 7) who wish to attend Urrbrae in their secondary school years. Unlike most public schools, Urrbrae is not part of the zonal system, and does not necessarily accept students based on where they live; being the only compre hensive special interest agricultural secon dary school in the State, it has students

from all over the state. Students from country and distant areas often board loca lly, and many students travel long distan ces to school.

The campus includes a 35 hectare farm, (total size including farm, wetland, school and TAFE is 45 hectares) and year 10 Urr brae students give tours to visiting students from other schools. Urrbrae also has a swi mming pool, a rock climbing wall, asphalt tennis courts and playing fields. A large corner of the site has been turned into a wetland, which is open to other schools to visit.

The Year 10, 11 and 12 students are involved in wine making, and with parental per mission, are allowed to sample their own wine. Students are also able to make other produce, like butter and yoghurt, through Agriculture Studies courses. These include practical lessons during the week, where students are able to participate in hands -on activities in all the different enterprises at the school. Activities include grooming and caring for the animals, and making butter, olive oil, and dried fruit from the school orchard and vineyard. In Year 8, students undertake a "Home Project" where they care for an animal or a plant, and record their experiences. Students also make vegetable gardens (silver-beet, carrots, cabbages, beetroot, broccoli, olive trees, cauliflower etc.), and are permitted to take home or sell the produce they grow.

There are many lunch time clubs for stu dents, with one for nearly every enterprise on the farm, including poultry, horses, plants and bee-keeping. Although club membership is voluntary, these clubs have high participation rates.

VENKOVĚ

text | foto ing. hana honsová

Obyčejná zahrada může být malou přírodní rezervací.

Nabízí životní prostor živočichům, produkuje čerstvé a zdravé potraviny bez chemie; umož ňuje celé rodině relaxovat, setkávat se a tvořit. Přírodní zahrada je esteticky krásná a pestrá s množstvím různých stanovišť. Představuje místo pozorování, poznávání a učení se přírodním procesům.

Pokud se na zahradě hospodaří ve spolupráci

s přírodou, lze získat prestižní plaketu „přírodní zahrada“. Tu má v České republice už několik sto vek zahradníků. Plaketou dávají najevo svoji filo zofii a podporuje se šíření myšlenky přírodního zahradničení.

U KONIPÁSKA

Certifikát „přírodní zahrada“ má i ukázková zahrada U konipáska, která leží u starobylého vesnického domu v malebné vesničce Ježovy na Klatovsku. Zahradu založila Ing. Alena Zelenková

∞ CESTOVÁNÍ

se svým manželem. Původním povoláním eko nomka kouzlu zahradničení zcela propadla. Kaž dého svým královstvím ráda provede.

K domku se přijíždí cestou lemovanou zeleným živým plotem s pestrým složením. Po výjezdu ze zeleného tunelu se návštěvníkům rozzáří pestro barevná zahrada hrající různými barvami, které se v průběhu roku mění. Na zahradě stále něco kvete. Už od časného jara vykvétají cibuloviny, které se později zatáhnou do země a dají prostor dalším rostlinným druhům.

PODMÍNKY PRO CERTIFIKACI

Majitelka původně pěstovala krokusy na celém trávníku, ale pak je přesadila pod třešeň. Tam dobře prospívají. Pod třešňovým stromem se nachází takzvané bezúdržbové místo, jedna z podmínek pro získání certifikátu „přírodní

zahrada.

K dalším podmínkám patří hospodaření bez používání chemických přípravků a umělých hno jiv. Nesmí se používat ani rašelina. K dalším pod mínkám mimo jiné patří druhová rozmanitost v přírodním trávníku, ovocná zahrada, divoké kouty, kvetoucí trvalky, využití dešťové vody, kompostování, smíšená kultura nebo živý plot z planých druhů keřů.

UDRŽOVANÝ TRÁVNÍK

Na zahradě U konipáska mají velmi pěkný udr žovaný trávník s jetelíčkem, který sečou tak, aby se po něm dalo chodit naboso. Kolem trávníku se nacházejí rozmanité záhony s květinami a jaho dami. Trávník na dvorku původně nebyl.

Ze zahrady se otevírá krásný pohled na věžičku nedaleké kapličky a kopec Běleč, vyhaslou sopku. Díky někdejší sopečné činnosti se na zahradě

∞ CESTOVÁNÍ

nachází sopečný kámen a pod ním vrstva jílu zadržující vláhu v půdě.

JEN ODOLNÉ ROSTLINY

Rostliny pro výsadbu i majitelka pečlivě vybírá. Základním kritériem je to, aby byly

plodiny odolné proti chorobám a škůdcům. Také je žádoucí nenáročnost na údržbu. U domu i jinde se nachází bohatý sortiment růží hrající různými barvami od bílé přes růžovou až po čer venou, které pěkně voní a navozují příjemnou atmosféru.

Paní Zelenková zahradu zvelebuje už pátým rokem, kdy stavení koupili. Nic nevysazuje naho dile, vše pečlivě zvažuje. Zahrada musí dokonale zapadnout do venkovské krajiny. A to se paní Zelenkové dobře daří.

POSTUPNĚ VŠE VYLEPŠOVALI

V době, kdy si s manželem pořídila domek, na zahradě nebylo prakticky nic. Rostly tam jen vzrostlé stromy nízkokmeny a pár keřů. Nerostly tam žádné okrasné rostliny ani živý plot. Navíc byl na dvoře velký nepořádek. Postupně s man želem zahradu vylepšovali.

Nejprve vytvořili květinový záhonek na zápraží chalupy a pak hned přišel na řadu hlavní trvalkový záhon. Poté zaseli letničkovou směs nazvanou „Strakonická louka“. V současnosti na zahradě rostou čtyři různé směsi letniček. Paní Zelenková po dozrání rostlin sbírá semena, což prý má jako meditaci.

ZASADILI LÍPU

Každé venkovské zahradě má vévodit velký strom. Proto Zelenkovi v roce 2018 zasadili lípu, která má v současnosti už pěknou korunu. Až strom vyroste, bude na zahradu vrhat stín. V létě bude pod lípou příjemné posezení. I v součas nosti se v zahradě nacházejí malebná odpočin ková zákoutí s posezením.

Po stěnách hospodářských budov se pnou popínavé rostliny. Daří se tu břečťanu i přísav níku trojlistému a pětilistému. Paní Zelenková pěstuje tyto rostliny současně, aby po opadání listů přísavníků zůstalo něco stále zelené.

Majitelé nezapomínají ani na ptactvo a hmyz. V zahradě vytvořili množství pítek pro ptáky a potravu jim skýtají bobule z popínavých rostlin a živého plotu. Hmyz má k dispozici zbytky kmenů

∞ CESTOVÁNÍ

po poražených stromech.

VYUŽÍVAJÍ DEŠŤOVOU VODU

Dešťovou vodu ze střech zachytávají do objemné nádrže. Voda slouží k zalévání zahrady. Nádrž je porostlá popínavou rostlinou rdesno Aubertovo. Rychle roste, a tak se musí stále zastřihávat.

Při vytváření zahrady se majitelka drží obec ných zásad. Vysoké má být umístěno vzadu a nízké vepředu. Z rostlin vytváří harmonické skupiny, aby nepůsobily roztříštěně. Postupem času něco vymrzne nebo jinak vymizí a je potřeba dosazovat nové rostliny. Naopak pokud se nějaké květiny roz růstají, odděluje je a přesazuje.

ZAHRADU DOPLŇUJE KERAMIKA

Paní Zelenková si oblíbila keramiku. Absolvo vala keramický kurs a sama si vyrábí různé před měty dotvářející charakter zahrady. Má ráda jed noduché tvary a intenzivní lazuru. Na zahradě se nachází množství různých keramických květin, zvířátek a dalších zajímavých předmětů.

Při sázení keřů nemá paní Zelenková žádné

barevné schéma. Základní kostru keřové výsadby u plotu tvoří buxusy, které dosud nenapadá jinde rozšířený škůdce zavíječ zimostrázový.

HNOJÍ KOMPOSTEM

Záhony na zahradě majitelka hnojí vlastním kompostem. Proti chorobám a škůdcům nepo užívá žádné postřiky. Jak vysvětlila paní Zelen ková, výhodou přírodní zahrady je to, že se nepěstují žádné náchylné rostliny.

Zahrada U konipáska, která má rozlohu zhruba 1600 metrů čtverečních, nevyžaduje žádnou náročnou péči. Paní Zelenková se zahradničení věnuje zhruba hodinu týdně. Jed nou za rok obrývá záhony, aby neprorůstal plevel. Obrubníky kolem záhonů tak nejsou potřeba.

Jedna zahrada paní Zelenkové nestačí. V sou časnosti se snaží vybudovat přírodní zahradu v prvorepublikovém stylu v nedalekých Janovi cích nad Úhlavou, kde se svoji rodinou bydlí.

7. - 9. 10.

150 LET ZEMĚDĚLKY V KLATOVECH

Akce spojená s Dny ote vřených dveří se uskuteční vždy od 8 do 16 hodin v areálu školy. Tešte se na ukázky zemědělských a zahradnických dovedností, dobroty z rukou školních řezníků, pekařů, cukrářů, a kuchařů. Proběhne i selský průvod v dobových kostý mech koňským spřežením a kočáry. Dále bude připra ven farmářský a řemeslný trh, včetně ukázek regio nálních potravin. Během oslav se koná 1. otevřené mistrovství plzeňského kraje v orbě. Na nádvoří školy bude k nejmodernější zemědělská technika, ale i historické stroje.

SŠZP Klatovy, Národních mučedníků 141, Klatovy

mrákotínská traktoriáda staruje od 13 hod na Oflendě. Na místě bude výstava strojů, dět ský program a hudební program.

Kopidlno

nejen domácí školy. SZaŠ Kopidlno

AKTIVITY ŠKOL

Z

CHUCHLE AŽ DO IRSKA

text | foto tým stážistek spolu s p. učitelkou v. červenkovou a z . johanovskou.

CESTA DO NEZNÁMA

Stojíme na ruzyňském letišti a přemítáme nad tím, že to snad ani není možné. Naše dlouho odklá daná a očekávaná cesta do Irska je skutečně tady. Covid nás nezastavil a my v ryze dámském složení – pět žákyň a jedna učitelka skutečně vyjíždíme v rámci projektu Erasmus+ na třítýdenní odbornou stáž do irského Kildare. Poslední kontrola dokladů, sedáme do letadla a na více než dvě hodiny se

noříme do digitálního ticha, díváme se z okénka, spíme, jíme, těšíme se a obáváme zároveň.

PŘÍLET DO DUBLINU A PŘÍJEZD DO ŠKOLY

Dublin nás uvítal svou tradičně zamračenou úno rovou oblohou, mírně prší, ale nás to neznepoko juje, protože milý a usměvavý řidič z naší domovské školy už nás očekává. Sedáme do školního mini busu s hrdým nápisem RACE – Racing Academy

AKTIVITY ŠKOL

and Centre of Education a míříme do malebného irského městečka Kildare. Ve škole nás uvítali další usměvaví zaměstnanci, celou školou nás provedli a vše nám ukázali. Už v tomto okamžiku jsme začaly tušit, že nás čekají tři báječné týdny.

PRVNÍ DNY, KONĚ A MY

První den ve škole byl v podstatě seznamovací. „Osahaly“ jsme si chod školní stáje, seznámily se s místními koňmi i instruktory, naučily se rutinu, kterou místní žáci dělají každý den. I přes mír nou jazykovou bariéru jsme brzy znaly všechny instrukce a povely v angličtině. Druhý den jsme zvládly už i naše první loty a v chodu stáje jsme byly již plnohodnotnými oporami. Ani nevíme jak, ale první týden byl strašně rychle za námi. Jez dily jsme i ty nejsložitější koně, a i díky velmi přá telskému přístupu všech našich instruktorů jsme se cítily skutečně jako doma. RACE je zaměřena

primárně na vzdělávání dostihových jezdců. Tomu odpovídá i vybavení školy, její zázemí a samo zřejmě také skladba koní.

VÍKEND A DALŠÍ TÝDEN

Po prvním týdnu péče o koně ve školních stá jích, ale i v sedle, přichází také první víkend, během kterého jsme využily nabídky podívat se na dražbu koní a také na chrtí dostihy. Druhý víken dový den jsme se pak vydaly prozkoumat Dublin. Procházíme malebné dublinské ulice, které jsou lemované tradičními irskými „puby“ a následně sedáme do vlaku, abychom se podívaly k roz bouřenému Irskému moři, které připomíná spíše nedaleký Atlantský oceán. Po tomto jedinečném přírodním zážitku se vracíme zpět do Kildare, kde usínáme a těšíme se na následující pracovní týden. „V práci už se cítíme jako skuteční profíci. Je vidět, že v místování jsme skutečně mistři a

děkujeme naší dostihové škole za přípravu. Místní jenom tiše závidí. Dobře, někdy závidí i hlučně a někdy dokonce tak, že odpoledne chodí cíleně čistit boxy po nás, protože vědí, že po ranním čiš tění tam bude mnohem méně práce“, říká Terka Winterová, jedna z žákyň. „Jinak ale také jezdíme, skáčeme, vodíme koně do kolotoče i do výběhů, občas vyjíždíme i na závodiště a tréninkové cent rum Courragh, některé z nás jdou dokonce i k míst ním trenérům, kde je možnost získat další cenné zkušenosti. Užíváme si každý okamžik!“, dodává Winterová.

DUBLIN NA DRUHOU A ROZLUČKOVÝ TÝDEN

Druhý víkend jsme opět věnovaly objevování Irska – protože naše město patřilo spíše mezi ty menší, tak jsme se opět rozhodly vyjet do Dublinu. Pobřeží jsme tentokrát nechaly stranou (mimo jiné i kvůli dešti, který se nad Irskem celý víkend pře háněl) a objevovaly jsme místní pamětihodnosti. Určitě musíme zmínit návštěvu Trinity College (univerzita o rozloze 19 hektarů s georgiánskými budovami) a její staré knihovny, která nám velmi učarovala. Dále jsme se prošly také k Dublinskému zámku a samozřejmě ke Katedrále sv. Patrika,

známého irského svatého patrona, pro nějž typická zelená barva každoročně zdobí celé Irsko i svět. Přes řadu půvabných uliček jsme došly na nádraží, odkud jsme dorazily zpět do Kildare. Druhý víkendový den jsme zůstali v našem „domovském“ Kildare, prošly se do nedaleké Kildare Village, kde jsme strávily odpoledne. Poslední týden se začínal nést ve smutném duchu našeho blížícího se návratu. Na místní podmínky se nám zvykalo sku tečně velice snadno, rády bychom tu zůstaly déle, možná i napořád.

VENI, VIDI, ... AND WE WANT TO BE BACK AGAIN!

Přišly jsme, viděly jsme, a bylo to kou zelné. Děkujeme naší Střední škole dostiho vého sportu a jezdectví za privilegium podí vat se sem, děkujeme také irské škole RACE za úžasnou péči a děkujeme, že celý program Erasmus+ existuje, protože bez něj bychom neměly tři týdny nezapomenutelných zážitků a zkušeností. Jestli bychom jely znovu? Ano, hned teď a všem další zájemcům to moc doporučujeme!

∆ AKTIVITY ŠKOL

AGROEKOLOGIE SE ZAHRANIČNÍMI ŠKOLAMI

Se zemědělskou školou v La Fontanie ve Francii (EPLEFPA-FONTAINES) spolupracujeme již delší dobu. Společné návštěvy nás vždy inspi rují, a proto jsme se rozhodli společně s německou školou spolupracovat v projektu Erasmus na téma Agroekologie.

Žádost byla schválena v roce 2019 a o rok prodlou žena. Výzva v tomto období byla spíše sociální než odborná. Provázelo nás období „covidové“, ve kterém německý partner odstoupil. Vytvořili jsme společnou platformu na e-twinning +. Studenti

si založili své medailonky, přibývaly článečky na jednotlivá témata agroekologie a nastoupil zákaz cestování.

To nám ale nezabránilo v projektu pokračovat. Zabývali jsme se zejména tématy půdopokryvných plodin a meziplodin, využívání bylinných výluhů a odvarů na ošetřování rostlin, prevencí a bio-ochra nou chorob a škůdců rostlin a mnoho dalších témat. Na školní ekologické zahradě jsme všechna témata vyzkoušeli. Díky spolufinancování dalších projektů a sponzorského daru Ing. Karla Zemana jsme ve

spolupráci s ekocentrem Huslík vybudovali záchytná jezírka na zadržování vody ze střechy učebny a ze skle níku. Voda bude sloužit k zalévání plodin, a bude čer pána čerpadlem na větrný pohon. Založili jsme záhon bylinek. Díky projektu jsme mohli nakoupit drobné nářadí, které v zahradě využijeme. Například secí jed notky na dvojí využití, drobné přístroje na základní dia gnostiku ukazatelů v půdě.

V rámci projektových dnů v červnu a červenci jsme s tématem agroekologie seznámili další kolegy a žáky. Ve Francii je předmět agroekologie běžně začleňován do výuky na zemědělských školách a je součástí konvenč ního zemědělství.

ŠKOL

Jakmile to doba dovolila, plánovali jsme společnou výměnu studentů. Vycestovali jsme v červnu 2022 s 30 žáky oboru agropodnikání na týden do Fran cie. Naši žáci bydleli na internátu a měli možnost seznámit se s chodem dvou částí školy. Na exkurzích v okolí si prohlídli komunitní zahradnictví, sezná mili se různými typy farem pro chov skotu Charolais včetně muzea, s chovem ovcí, drůbeže a školním zemědělským podnikem. Velmi zajímavý je například projekt chovu kuřat a perliček v sadu. Společně jsme hráli hru agrochalenge, diskutovali o problémech a výzvách současného zemědělství. Přínosem projektu byla i cesta. V pohoří Vogézy jsme se setkali s původ ním místním plemenem Vosigenne (vogézský skot),

ve vesničce Charolais a okolí jsme se seznámili s historií chovu ovcí a skotu plemene Charolais a v oblasti Montbéliard jsme se potkávali se stády skotu plemene Montbelier.

Vzhledem k válečné situaci na Ukrajině nakonec 40 plánovaných žáků z Francie do naší školy nedo razilo. Naše přátelství však přetrvává a budeme hledat další možnosti jak společně na této cestě pokračovat.

PROJEKT ERASMUS 2019-1-FR01-KA229-062120_2

JAKÝ BYL ERASMUS DAY?

VŠEMI SMYSLY

Právě zazvonilo na první hodinu. Nikdo se ale neděsí, protože dnes na svých zádech netáhne školní tašku, ale malý baťůžek se svači nou a pitím. Ptáte se proč? Naši milí učitelé se rozhodli oslavit společně s námi ukončení tří pro jektů, které jsme zažili v tomto roce. Rozhlížím se okolo sebe, vidím skoro všechny své spolužáky ze školy. Na zahradě a po škole se rozprostírají různé domečky s úkoly. Z dálky voní pec, až se nám sbíhají sliny. I tělocvična náhle ožila. Z jazykové učebny se šíří smích a skvělá angličtina. Paní uči telka vysvětluje, co nás vlastně čeká. Můžeme si zkusit upéct koláček, zkrášlit si oblečení, pohovo řit v anglickém jazyce o ekologii a recyklaci či zdo lat únikovou hru.

Přemýšlím, na jaké stanoviště se vydám jako první. Chůze naboso by mohla být zajímavá, říkám si. Jako reportérka musím nasát atmosféru a pořídit pár kvalitních fotografií, opakuji si své povinnosti. Vcházím do tělocvičny. „Zavažte si oči!“ rozkazuje hned paní učitelka Kreb sová. Plníme nezvyklý úkol a po chvilce si nás pře bírají studentky, se kterými se společně prochá zíme naboso po všelijakých materiálech. Nejvíce mi byl příjemný písek a nejméně šišky, štípající do nohou. Poté jsem vyslána na samostatnou misi. Uprostřed tělocvičny je připravena řada různých materiálů, po kterých musíme poslepu projít a zapamatovat si je. Na studentech jsou vidět obavy i touha zapamatovat si všechno. Vyrážím na trasu.

text | foto kateřina křížová , 2. c szeš poděbrady

AKTIVITY ŠKOL

Šlapu na první materiál, který znám důvěrně. Jedná se o podložku používanou při cvičení v tělocvičně. Pak se mi pod nohama ozve zapraskání. To je přece materiál, kterým se obaluje křehká věc posílaná poštou, dochází mi náhle. Po absolvování trasy sundávám šátek z očí a sedám si na podlahu. Paní Krebsová zahajuje diskuzi o chození naboso. Dozví dám se zajímavé informace, které využiji i v běžném životě.

Po svačině se přemisťuji k dalšímu stanovišti. Okouz lil mě domeček s barevným oblečením. Vstupuji dovnitř, kde sympatická paní vítá všechny studenty. Tady je úkolem prokázat co největší kreativitu při zdobení trička nebo výrobě pásku. Nejde o to, aby vám pod rukama vznikl luxusní model, ale hrát si a umět udělat z nehezkého trička nové, které se dá

normálně nosit. Já přetvářím fialové tričko s krát kým rukávem. Práce mi jde docela od ruky. Nej dříve jsem ustřihla rukávy a nastřihla kraje. Po chvilce jsem řádila s barvami. Za pomoci ochotné paní Dany jsem přišila pruhy záclony na dokres lení netradičního vzhledu trička. Následně jdu k peci ochutnat chlebovou placku. Něco tak dobrého jsem ještě nejedla! Z dálky vidím, jak pan učitel povídá o agroekologii. Navštěvuji poté i hodinu anglického jazyka, kde studenti konverzují o ekologii, recyklaci a plýtvání. Na chvíli se mezi ně zapojím. Den se pomalu chýlí ke konci. Ráda bych nalákala všechny ostatní studenty, aby se na tuto akci při šli za rok podívat, protože ekologie v moderním pojetí je úžasná a zajímavá.

SBORNÍK HOSPODÁŘSKÝ, ANEB CO VŠECHNO V NĚM

NAJDEME

OKÉNKO je náhledem do historického fondu naší knihovny v souvislostech s tématy, která jsou aktuální nebo nějak zajímavá i dnes. Součástí textu jsou i odkazy na zdroj, ze kterého uvedené informace pocházejí, proto abyste si ho pak případně mohli prohlédnout v naší digitální knihovně a nebo objednat a prohlédnout osobně, přímo u nás v Knihovně Antonína Švehly. Většina zdrojů pro Okénko je již umístěna v naší digitální knihovně a nebo se právě digitalizuje. ��

Milí čtenáři, vítejte u dalšího okénka, kterým můžete nahlédnout do historického fondu naší knihovny, ale v souvislostech s tématy, která jsou aktuální nebo nějak zajímavá i dnes. V každém Okénku budou uveden odkaz na zdroj, ze kte rého informace pochází a vy si ho pak můžete třeba objednat a prohlédnout osobně, přímo

text | foto noriko bolfová , knihovna antonína švehly

ZEMĚDĚJSTVÍ

u nás v Knihovně Antonína Švehly. Nebo třeba si ho prohlédnout hned teď online v naší digitální knihovně, tedy samozřejmě jen pokud je publikace již zdigitalizovaná.

A jaké téma pro vás máme dnes? Začnu trochu okli kou…. Také už tak trochu žehráte na dobu, ve které se nacházíme? Vadí vám omezení a nařízení, která všichni musíme dodržovat?......Naše starosti se nám někdy jeví jako největší na světě, ale vždy je dobré se na ně podívat z trochu jiného úhlu pohledu, protože často tak zjistíme, že to vlastně zas tak hrozné není.

Před pár dny se mi dostala ruky krásná publikace, která mě hned upoutala svou krásnou secesní výzdo bou. Kniha s názvem „Sborník hospodářský“ byla vydána v Brně v roce 1898. Nízké číslo v její signatuře

G1280 dokazuje to, že sborník byl do našeho fondu zařazen v letech 1925-26. Razítko, které najdeme hned u názvu knihy, dokládá původního majitele, a také nám zároveň říká, že sborník byl používán ke vzdělávání v „Zimní hospodářské škole v Berouně“. Dnes již málokdo ví, že tyto zimní školy byly v minu losti využívány pro chlapce ze selských rodin, kdy vyučování probíhalo v zimních měsících, protože v hospodářství se v tuto dobu sedlák nemusel starat o půdu a na vzdělávání bylo tedy více času. Dívky se zase mohly přes zimu vzdělávat v tzv. zimních „Hos podyňských kursech“, kde se učily, jak vést domác nost, vařit, šít, pečovat o dítě a jiné dovednosti. O tom ale zase v nějakém dalším Okénku…

Kniha se mi dostala do ruky když ji vracel kolega z digitalizace. Náhodně jsme ji otevřela a do oka

mi hned padl název kapitoly na straně 47. – Roboty. Nedalo mi to, a kousek jsem přečetla. Nakonec jsem si knihu vypůjčila, protože i předchozí kapitola uvo zuje toto téma. Pojďme si připomenout, jak těžké to měli naši předkové a srovnejme s dneškem. Nakonec totiž celkem rychle dojdeme k závěru, že bychom v časech roboty a útisku lidu možná ani žít nechtěli a dnešní doba nám začne připadat o dost snesitelnější.

Robota byla poddanská povinnost pracovat pro vrch nost. Původně svobodní členové společnosti se v průběhu generací měnili v poddané. Jak kníže odmě ňoval své nejvěrnější členy z válečné družiny, své úředníky a duchovní, rostla tato privilegovaná vrstva, ze které se vytvořila vrstva majetných – šlechta.

Robota tedy byla práce přikázaná a určená vrch ností. Kromě roboty také poddaní platili velké množství dávek, a to nedříve v naturáliích (z toho

co vypěstovali nebo v podobě odchovaných zvířat a řemeslných výrobků) a později i v penězích. Roboty a poplatky postupně rostly zejména ve 2. polovině 17. století. A tak místo nejvýše padesáti dnů roboty za rok před bitvou na Bílé hoře, byla vynucována tří až dokonce šestidenní robota týdně! Po potlačeném selském povstání byl 28. června 1680 vydán patent, který zakazoval svalovat všechny daně jen na pod dané, zakazoval sváteční a nedělní roboty a stanovoval nejvýše třídenní robotu pod podmínkou, že se musí každý včas dostavovat. Pokud tak neučinil a opozdil se, dostal přidáno nějaký ten den navíc. Ale patent zůstal jen na papíře (Svátek: 1984).

Vrchnost tedy celodenní robotu začala rozdělovat na polodenní a předržovala poddané přes čas. Ze tří dnů tak bylo zase téměř šest. Za přestupky proti patentu nebyly určeny pro vrchnost žádné tresty. Sepisování stížností bylo písařům zakázáno, rovněž tak jejich přímé zasílání panovníkovi. Malý pokrok byl učiněn r. 1738, kdy robotní den práce byl ustanoven na deset hodin, jen ve žních mohla vrchnost žádat více. Svá teční a nedělní roboty (poselství, hony atd.) se musí odčítat od povinného počtu robotních dní. Opět byla stanovena robota třídenní a jen ve žních týden celý. Ale patent se zase obcházel, jak ty předešlé…

Po povstání lidu proti šlechtě i státu, který daně vymá hal exekucemi i vojskem, vydala Marie Terezie 13. srpna 1775 další patent, přestože samotné povstání bylo vojenskou přesilou potlačeno. Roboty byly vymě řeny dle daní odváděných státu a vrchnost je nesměla zvyšovat. Práce přes čas musela být placena, nedělní a sváteční robota byla zakázána zcela. V zimě se počí tal robotní den 8 hodin, v létě 12hodin, s hodinovým odpočinkem. Robotní dny se již nesměly dělit na půldny.

Robota byla definitivně zrušena s poddanstvím na Říš ském sněmu 7. září 1848, ovšem za náhradu, a místo úřadů panských byly zavedeny politické a soudní okresy.

Sborník je zajímavý zvláště tím, že byl sepsán někým, kdo měl díky předchozí generaci rodičů a prarodičů, s robotou zcela autentické zkušenosti a prožitky.

Tyto jsou ale interpretovány s náhledem a znalostmi té doby. Dnes již víme, že ne všude byla vrchnost k lidem krutá, vše se lišilo dle jednotlivých panství a jejich vrchnosti.

A co zajímavého ještě ve sborníku najdeme?

Zemědělství na Moravě – shrnutí a statistika k roku 1896

Vývoj selského stavu – jak hospodařili naši předkové Péče o zdraví

Chov dobytka, vepřů, drůbeže

O krmivech pro hospodářská zvířata

Zpeněžení zvířat a výrobků

Zvířecí choroby

Hospodářské stavby

Pěstování ovocných stromů a keřů Zelinářství

Louky a péče o ně Hnojiva a hnojení

Budeme rádi, když naše poklady z depozitáře potěší i vaše srdce …… připravila Noriko Bolfová

Zdroje:

Sborník hospodářský 1898 / sign. G1280. Kniha je dostupná online v naší digitální knihovně na: htt ps://1url.cz/vKq9m

Svátek Josef. Povstání lidu selského v Čechách roku 1680 / sign. F1099

SETKÁNÍ NEJEN NAD KVĚTINAMI A OVOCEM

text | ing . hana hansová

Na břehu Vltavy v pražské Troji se rozprostírá areál Pokusné stanice katedry zahradnictví České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Na stanici se zabývají především pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Demonstrační a výzkumné pracoviště hos podaří na ploše přibližně pěti hektarů. S výsledky výzkumu i s praktickými ukázkami se každoročně seznamuje veřejnost na dnu otevře ných dveří. Příchozí mají možnost si prohlédnout zajímavé polní a skleníkové pokusy i široký sorti ment různých plodin. Na stanici pěstují také málo známé druhy.

Tradiční přehlídka porostů ovoce, zeleniny, květin i kultur jedlých a léčivých hub se každoročně těší vysoké návštěvnosti a ne jinak tomu bylo i letos. Příchozí nejen načerpají množství užitečných

informací, ale také mají možnost ochutnat různé pokrmy z místních výpěstků. Příchozí uvítal doc. Ing. Martin Koudela, Ph.D., vedoucí Katedry zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU. Vysvětlil, že na stanici zakládají celou řadu rozmanitých pokusů včetně dlouhodobých. K výhodám patří to, že lze na jedné ploše porovnávat různé způsoby pěstování –ekologické, integrované a konvenční.

KYTICE Z LETNIČEK

Na pokusné stanici pěstují široký sortiment květin, letniček i trvalek. Z vypěstovaného rostlinného mate riálu vážou kytice. Příchozí měli možnost si prohléd nout květinové záhony a v přednáškové místnosti i uvázané kytice. Odborný výklad poskytla Ing. Lud mila Augustinová z ČZU. Do kytic jsou vhodné například jiřinky. V pokusech se sleduje trvanlivost různých odrůd ve váze. Také se zjišťují rozmanité možnosti udržení kytic v dobré kondici. Ing. Augustinová připomněla některé hlavní zásady pro co nejdelší trvanlivost řezaných květin. Zaprvé by měly mít květiny ve váze vždy čistou vodu, kterou je potřeba obměňovat. Zhruba dva centimetry od konce stonků je potřeba rostliny šikmo seříznout. Jen tak mohou nasávat dostatečné množství vody a nevadnou.

MNOŽSTVÍ ODRŮD RAJČAT V přednáškové místnosti byl vystaven široký sorti ment pěstovaných odrůd rajčat. Jejich pěstování má na starosti Ing. Marek Kubíček z ČZU. V pokusech se porovnává kolem šesti desítek odrůd. Také probíhají pokusy s variantami různých ošetření. Rajčata na stanici pěstují na poli i ve fóliovníku. Poté dosažené výsledky porovnávají. Klasikou hybridní odrůdu rajčat představuje Start F1.

Na tomto hybridu se uskutečnily rozmanité pokusy. Mimo jiné se sleduje vliv různých ošetření proti plísni.

V pokusech se po čtrnácti dnech postupně uskuteč nila čtyři fungicidní ošetření.

Ve fóliovníku na pokusné stanici pěstují stejný sorti ment odrůd rajčat jako na poli. Fólie chrání rostliny proti dešti. Při deštivém průběhu počasí tak rostliny ve fóliovníku méně trpí plísní.

MINIMALIZACE RIZIK ÚČINNÝCH LÁTEK

V současnosti probíhá pokus na rajčatech, jahodách a houbách v rámci výzkumného projektu nazvaného Minimalizace rizik účinných látek vybraných herbi cidů obsažených ve slámě a v půdě na kultury pěsto vaných hub, jahodníku a rajčat.

Aktuální problém v zemědělské praxi se týká obsahu reziduií účinných herbicidních látek aminopyralid a pyroxulam vyskytující se ve slámě ošetřených obilnin. Potíže vyvstávají v případě uplatnění obilní slámy k přípravě pěstebního substrátu pro houby, v případě

mulčování jahodníku nebo při organickém hnojení zeleniny.

Proto je vhodné se věnovat sledování reziduí herbi cidů ve slámě různého původu a při rozličných způ sobech jejího zpracování. Rovněž je nutno vyhodnotit riziko toxicity pro pěstované plodiny. K výsledkům výzkumu bude patřit soubor navržených agrotechnic kých opatření pro minimalizaci pěstitelských rizik.

JEDLÉ A LÉČIVÉ HOUBY

Na pokusné stanici probíhá i výzkum v oblasti jedlých a léčivých hub. Přítomní si mohli vypěstované houby prohlédnout. Pěstování hlívy ústřičné se ověřuje na různých substrátech. Pěstební substrát se může při pravit například smícháním jednoho dílu slaměných pelet a dvou dílů horké vody. Poté se další den zasadí podhoubí hlívy. Vystaven byl i korálovec ježatý. Houba přispívá k rege neraci trávicího systému. Polysacharidy z korálovce se podávají při nádorových onemocněních žaludku,

jícnu a kůže. Zlepšují funkci imunitního systému při che moterapii. Z dalších pozitiv možno jmenovat například snižování hladiny cukru v krvi.

V současnosti se kromě porovnávání rozmanitých sub strátů, například sena a pilin, ověřují i varianty hnojení mikroelementy v různých koncentracích. Houby, které lze sklízet, v příznivých podmínkách narostou za tři až čtyři týdny. Pokusy se uskutečňují na hlívě ústřičné tří kmenů, lesklokorce lesklé dvou druhů, hlívě citronové, a korálovci ježatém.

VÝSADBA TŘEŠNÍ

Na pokusné stanici před sedmi lety vysázeli světový sortiment odrůd třešní, zhruba dvě desítky odrůd. Při výsadbě se uplatnily nejmodernější pěstitelské techno logie. Jak uvedl doc. Ing. Josef Sus, CSc., z ČZU, odrůdy jsou vybrány tak, aby postupně plodily po dobu osmi týdnů.

Jedná se převážně o čtyři české odrůdy z Holovous a v menší míře o různé novinky, především italského původu. Sleduje se, jestli jsou u nás nové odrůdy třešní perspektivní. Mimo jiné se zjišťuje, jak stromy rostou a

plodí, nebo jakou mají plody cukernatost. Také se stanovuje podíl pecky a dužniny. Plody třešní obvykle dosahují hmotnosti deseti až patnácti gramů, u raněj ších odrůd kolem osmi gramů. Stromky, které by měly dosáhnout tvaru vřetene, vysázeli do sponu čtyři a půl krát dva metry. Jednot livé odrůdy jsou naroubované na dvou podnožích. Převažuje slabě rostoucí podnož Gisela 5 a na okra jích se v menší míře nacházejí stromy na silněji ros toucí podnoži, které už začínají přerůstat konstrukci a musejí se zakracovat. Platí zásada, že řez a sklizeň by měly vždy proběhnout ze země.

ZASTŘEŠENÍ A ZAKRYTÍ FÓLIÍ

Proti poškození plodů deštěm třešňový sad zastřešili a zakrývají plachtou. Déšť třešním škodí tím, že plody praskají a následně hnijí. Zastřešením by se také mělo zabránit ovlhčování plodů i listů, a tím i napadení chorobami.

Pod pokryvem se udržuje příznivé mikroklima a mírně vyšší teplota. Ukazuje se ale, že takové pro středí svědčí rozvoji mšic a svilušky. Většinu odrůd

napadá vrtule třešňová, proti které je potřeba stromy ošetřovat.

Obecně však zastřešení třešním v předešlých letech velmi pomohlo, kdy často pršelo. Plody nepukaly. V ide álním případě by se třešně měly zakrývat při dozrávání. Plachta by měla vydržet kolem dvaceti let. Po sklizni by se měla fólie srolovat. To ale není jednoduché, je potřeba objednat plošinu.

Stejně jako v dalších pokusech s ovocnými druhy se stromky třešní v sadu zavlažují zespoda pomocí kapkové závlahy. Meziřadí pokrývá tráva, která se vyžíná. Mezi stromy se udržuje půda bez plevelů pomocí herbicidů. Pro úspěšné pěstování třešní tímto způsobem platí něko lik zásad. Terminál by měl být podstatně silnější než větve. Stromy mají vytvářet pyramidu se širokou, nahoru se zužující základnou. Systém pěstování by měl mít boční zastřešení provětrávané. Výška koruny má dosahovat maximálně tří a půl metru.

V třešňovém sadu se porovnávají odrůdy o různé ranosti od nejranějších po nejpozdnější. Nejranější odrůdu představuje Sweet Early dozrávající už koncem května.

Nejpozdnější v sortimentu je japonská odrůda třešní Staccato.

I NOVÉ ODRŮDY JABLONÍ

Doc. Sus zúčastněné provedl i jabloňovým sadem, při čemž zájemcům dával ochutnat některé pěstované odrůdy. Zajímavost představuje jablko s červenou dužninou odrůdy Red Love.

Na pokusné stanici pěstují zhruba osmdesát odrůd jabloní včetně novošlechtění. Převažují české odrůdy. Jedná se o klasické i sloupcovité výsadby. Jablka se mimo jiné vyu žívají k degustaci v rámci výuky. Studenti také poznávají jednotlivé odrůdy. Většinu odrůd jabloní si na stanici sami vypěstovali ve školce pomocí očkování na podnož. Problém představuje strupovitost. Ta se nejprve objevují skvrny na listech a později strupy na plodech. Náchylnější je sloupcovitá výsadby jabloní. V době výsadby se sice vybíraly hlavně rezistentní odrůdy jabloní, ale postupně se díky novým mutacím jejich odolnost oslabovala. Bohu žel nelze vypěstovat odrůdu, která by vyhovovala ve všech směrech z hlediska zdravotního stavu a skladovatelnosti.

ŽIAKA I ZÁKAZNÍKA JE POTREBNÉ

OBJEKTÍVNE INFORMOVAŤ

text | ing . ján piešťanský a branislav starinský foto | jp

Prečítaním editorialu desiateho čísla Zemědělskej školy, ktoré vyšlo pred letnými prázdninami sme našli mnoho podnetov k tomu, ako sa zapojiť do zberu úrody, čiastočne sa oslobodiť od virtuál neho sveta informačno-komunikačných technoló gií, objektívne sa spojiť s prírodou a výsledky tohto

procesu odovzdať iným. K týmto prvkom sme pripojili didaktiku a využili odvetvie zeleninárstva. Aby výsledky boli použiteľné v edukačnom procese a záhradkárskej praxi v Čes kej a Slovenskej republike, tak sme hľadali partnera, ktorý má na ich území pôsobenie. Takéhoto sa nám podarilo objaviť. Je to spoločnosť Franchi Sementi S.p.A., ktorá dodáva osivá zelenín, ale i okrasných rastlín nielen do našich krajín, ale i do celého sveta.

Základné informácie o ponúkaných produktoch je možné nájsť v katalógoch spoločnosti, ktoré sú buď v tlačenej forme alebo podľa dnešného trendu na internetových stránkach s reprezentatívnym obráz kom. V prípade samotnej kúpy osiva zeleniny sú na obale informačné údaje o finálnom produkte taktiež doplnené obrázkom zrelého produktu, na ktorom je možné vidieť morfologické znaky. Na ňom nesmú chýbať agrotechnické termíny výsevu, rozmery riad kov, obdobia presádzania a zberu. Spomínané infor mácie, či už je to katalóg alebo internetová stránka sú materiály, ktoré produkt ponúkajú, kým obal zase viac predáva. Ak už máme v rukách katalóg, obrázok z internetu alebo priamo obal osiva zeleniny od uve denej spoločnosti sme nabádaní k tomu, aby sme si takú zeleninu vypestovali. Všetky informačné zdroje sa totiž vyznačujú kvalitou a estetikou obrázkov, pri čom pre ich zhotovenie sú Taliani špecialisti. Treba si je uvedomiť tú skutočnosť, že obrázky, ktoré sú k dispozícii pre vizuálne prilákanie zákazníka sú vyho tovené z typických reprezentantov danej odrody zeleniny, ale častokrát ešte upravené použitím rôz nych fotografických, grafických a tlačiarenských techník. Práve pri nich začalo naše odpojenie sa od virtuálneho sveta – odpojenie sa od zohýbania nad počítačom zamenené za hlbšie zohýbanie sa k pôde. K tejto činnosti sme si od Franchi Sementi S.p.A. za cieľ vyhodnotenia zobrali tri odrody papriky a to:

Enorma, Oda a Soroksari. Priesady sme si vypestovali v rovnakých podmienkach pre všetok overovaný materiál. Výber nebol náhodný z dôvodu, že vybrané odrody sa značne odlišujú veľkosťou, farbou, tvarom a hrúbkou stien plodov. Ako doplňujúci ukazovateľ bola pozoro vaná mohutnosť rastliny a nasadenie množstva plodov. Kým Enorma má plody mohutné a tmavozelené, ktoré sa často nechajú dozrieť do červena, tak Soroksari ich má stredné, ale s hrubou stenou dužiny a biele. Oda patrí medzi papriky menšie, či už vzrastom alebo veľ kosťou skôr tenkostenných plodov, ale vzhľadom na ich sýte fialové sfarbenie a lesk je veľmi vhodné nezaradiť ju medzi výnosové, ale dekoračné papriky s vyšším anti oxidačným účinkom. Práve znaky plodov boli vhodné pre uplatnenie pozorovacej metódy, ale i porovnávacej nielen u plodov navzájom, ale taktiež s obrázkami, ktoré sú k dispozícii v informačných zdrojoch. Využitím dnes najviac bežne používanej fototechniky – mobilného telefónu so zabudovaným fotoaparátom sme priamo v

priestore skleníka alebo hriadke v poľných podmien kach dokumentovali výsledky a porovnávania. Iste nám dá každý za pravdu, že manipuláciou pri foto grafovaní iba jednotlivých rastlín a plodov sa dajú tieto vzhľadom k približovaniu alebo vzdialeniu foto objektívu informačne a reklamne upraviť. Aby bola informácia objektívna, tak sa dá použiť porovnáva cia metóda tak, že plody sa prirovnávajú k bežne a veľkostne známym predmetom. Často u zelenín sa stretávame s tým, že sa fotografia vykoná na tanieri. Ak však použijeme tanier zo súpravy, ktorá obsahuje tvarovo rovnaké, ale rozmerovo odlišné taniere, tak položením malého plodu na dezertný tanierik a polo žením veľkého plodu na plytký tanier dokážeme vytvoriť fotografie rovnaké, ale nezodpovedajúce skutočným rozdielom veľkosti plodov. Častou porov návacou základňou býva i dlaň. Tu je taktiež treba podotknúť, že záleží od jej veľkosti, takže nejaký jej centimeter dokáže výsledok skresliť.

Predídením trikov spojených s technikou vytvárania foto dokumentácie je optimálne použiť meraciu metódu, ku ktorej postačuje stupnica meracej pomôcky, ktorá je na obrázku viditeľná. I pri nej rôznym priložením meradla k objektu pozorovania sa niekedy výsledky môžu mierne upraviť, no nie do preukázateľne vysokej miery. Pri našom informovaní o veľkosti a zároveň i farbe plodov paprík sme ju spojili s metódou porovnávacou.

U paprík nie je limitujúcim faktorom iba dĺžka plodov, ale i hrúbka ich stien, ktoré vplývajú na ich hmotnosť. Na dosiahnuté výsledky spojené s hmotnosťou plodov sme k dôkazu tejto skutočnosti využívali aj metódu váhovej analýzy.

Na základe analýz spojených s našim overovaním paprík

spoločnosti Franchi Sementi S.p.A. sme vyhotovili širokú škálu obrázkov. Dospeli sme k záveru, že pre edukačný proces bolo pre overenie farieb a nasadzova nie plodov papriky vhodné využiť pozorovaciu metódu, pomocou ktorej sme zisťovali i mohutnosť rastlín a postupnosť rastu a vyfarbovania plodov. Na objektívne hodnotenie bolo vhodnejšie využiť meraciu metódu, ktorá nepodáva iba svedectvo o veľkosti plodov pre žiaka, ale aj pre záhradkára, ktorý pri dodržaní agro techniky pestovania ich dosiahne. Význam našej práce spočíval v tom, že sme mali možnosť využiť čas letných prázdnin na zber úrody, vytvorenia mnohého počtu obrázkov potvrdzujúcich možnosť pestovania overova ných odrôd v našich pôdno-klimatických podmienkach ako i pravdivosť informácií poskytovaných producen tom a distribútormi osív.