ZEMĚDĚLSKÁ ŠKOLA - červen 2023 - č. 8/85

PÔDOHOSPODÁRSKA

z emědělská škola

85. ROČNÍK ČERVEN 2023

Michal Petřík editor

Tak jsou tady zase prázdniny, a prázdniny to jsou hlavně žně. A když se řekne žně, tak pro ty největší milovníky zemědělství jsou to samozřejmě ty opravdové, strávené na polích za volantem techniky, na kterou se těší celý rok. Během léta však můžete zažít i žně v podobě nových zkušeností, zážitků a dobrodružství. Jak ale zažít ty opravdové prázdniny venku? Asi jste slyšeli po celý školní rok, ať dáte mobilnímu telefonu na chvíli pauzu, ale my vám to přesto připomeneme i v souvislosti s prázdninami. Takže naše každoroční rada zní, zamkněte mobil do stolu a vraťte si ho až na konci "školních prázdnin." Protože opravdový svět začíná mimo obrazovku a je mnohem lepší než ten virtuální. Kdyby už jste opravdu nemohli displejům odolat, tak venku alespoň foťte krásy přírody a krajiny. Označte fotku naším profilem na Instagramu a ty nejlepší odměníme nějakou pěknou samolepící cenou. A nezapomeňte ani na tradiční cestu, jak se dostat k dalšímu pěknému dárku od Zemědělské školy – v srpnu budeme opět na veletrhu Země živitelka, kde se s vámi rádi uvidíme. Více informací o tom, kde přesně náš stánek najdete vám samozřejmě odhalíme i na Instagramu, ale vzhledem k tomu, že mnozí z vás budou mít přeci přes léto telefon v šuplíku, tak vám to prozradíme již v tomto letním čísle. V něm mimochodem najdete i skvělý rozhovor, mraky zemědělského čtení, a samozřejmě kalendář akcí na léto, prostě žně zemědělského čtení!

04

FAKTA

Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají menší zemědělskou encyklopedii.

12

CESTOVÁNÍ

Jedeme na další virtuální výlet! V tomto čísle se vydáme kousek do jedné úžasné zahrady.

20

AKTIVITY ŠKOL

Co je nového na zemědělských školách? O tom je rubrika. Aktivity škol. Tentokrát se podíváme hned do několika škol po celé ČR!

06

PŘÍBĚH

Proč si vybrat zemědělku?

Třeba ze stejného důvodu jako to udělal Michal, jehož příběh si v tomto čísle připomeneme.

10

ANGLIČTINA

Objevujeme zeměděství po celém světě. Dnes se letně podíváme velmi zajímavou zemědělskou školu v Řecku.

18

>10/85

vydává Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2

editor

Michal Petřík e-mail petrik.michal@uzei.cz

telefon

+420 222 000 381

design

Ginger & Fred www zemedelskaskola.cz

KALENDÁŘ

Na traktoriádu či na zemědělskou výstavu? Česko toho nabízí vždy mnoho, tak nahlédněte, co a kde na vás čeká.

28

ZEMĚDĚJSTVÍ

Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.

SLYŠÍTE TO? TO ŠUMÍ NOVÉ ČESKÉ LESY

Listnatých stromů se v České republice vysazuje stále více. Třetí rok po sobě jich lesníci vysázeli více než jehličnanů, soustavně narůstá plocha přirozené obnovy lesa. Na ploše zničené kůrovcovou kalamitou a suchem tak vyrostou lesy druhově pestré a odolnější ke změně klimatu. Ministerstvo zemědělství poskytlo loni na obnovu lesů přibližně 4,2 miliard korun.

V roce 2022 plocha obnovených lesních porostů představovala rekordních 50 058 hektarů. Třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni vysázeli lesníci téměř 226 milionů stromků, konkrétně 141,5 milionu listnáčů a 84,3 milionu sazenic jehličnanů.

Nejvíce se při výsadbě využívaly sazenice buku a dubu. Třetí příčku obsadil smrk, loni se ho vysadilo o 4 miliony sazenic méně než předešlý rok. V posledních letech tak nejde již o nejčastěji vysazovanou dřevinu. Významný je nárůst výsadby lípy (nárůst o 1,02 mil. stromů) a javoru (nárůst o 1,15 mil. stromů). Více se při obnově lesa využívají i takzvané přípravné dřeviny, jako je například olše (narůst o 1,27 mil. stromů). Cílem však není v lesích mít co nejvíce listnáčů, i listnaté dřeviny totiž mají své choroby a škůdce, ale cílem je vytvořit smíšené, druhově pestré a odolné lesní porosty.

KDO JINÉMU JÁMU

KOPÁ, JE U NĚJ NA

BRIGÁDĚ

Léto je obdobím brigád. Možná právě i vy se chystáte strávit část léta výpomocí v některém zemědělském družstvu. Co říkáte na výdělek, který zaměstnavatelé nabízejí? Odměna je samozřejmě často odvislá od výkonu pracovníka. Naše zkušenost z okolí je, že například u ovoce je dobrý česáč schopný vydělat sklizní jablek 100 až 120 korun čistého na hodinu, u měkkého ovoce okolo 150 korun na hodinu. Napište nám na email nebo do zpráv na Instagramu, jaké jsou vaše zkušenosti z brigád v oboru. Budeme rádi za každý dojem z prázdninové praxe.

fakta

VÍCE ZPRÁV

ZE ZEMĚDĚLSKÝCH

OBORŮ

NAJDETE TAKÉ

NA NOVÉM PORTÁLU

WWW.AGRONAVIGATOR.CZ

text redakce | foto archiv

! FAKTA

VÍTE, ŽE…

Krkonošský národní park letos slaví výročí 60ti let od svého založení? Před 120 lety byl c. a k. místodržitelstvím v Praze vydán výnos o ochraně krkonošské květeny. V roce 1904 zřídil Jan Nepomuk hrabě Harrach na Strmé stráni v Labském dole první krkonošskou rezervaci. Před 100 lety navrhl prof. František Schustler zřízení Národního parku krkonošsko-jizerského. V roce 1959 byl na polské straně vyhlášení Karkonoský Park Narodowý. V důsledku těchto všech kroků vyhlásila vláda před 60 lety, 17. května 1963, Krkonošský národní park i na české straně hor.

COOLTURA

V roce 2023 oslavuje zámek Kačina 200. výročí prvního pobytu hraběcího rodu Chotků na zámku Kačina. Při této příležitosti a zároveň a při příležitosti ukončení doby udržitelnosti projektů „Regenerace zámeckého parku Kačina“ a „Regenerace NKP Kačina – část obora“ pořádá NZM 22. června 2023 na Kačině konferenci "Historické, kulturní a přírodní hodnoty zámeckých parků". Vznik komponované krajiny kačinského přírodně krajinářského parku inicioval na přelomu 18. a 19. století hrabě Jan Rudolf Chotek (1748–1824). Ten velkolepě pojatou přeměnu zdejší krajiny konzultoval s významným botanikem a ředitelem císařské zahrady v Schönbrunnu Nicolasem Josephem Jacquinem (1727–1817). V roce 2010 byly zahájeny projekty „Regenerace zámeckého parku Kačina“ a „Regenerace NKP Kačina – část obora“, které si vytkly za cíl navrátit parku podobu, jež měl po větší část 19. století. Zámecké parky patří mezi mimořádně cenné zahradní památky. Jejich jedinečnost spočívá v prolínání mnoha historických, krajinářských, uměleckých, přírodních a často i hospodářských hodnot. To poskytuje prostor pro mezioborové vzdělávání a rozšiřování obzorů jak odborných kapacit, tak zájmových skupin či veřejnosti. Společenské setkání připomene první pobyt hraběcí rodiny Chotků na Kačině. Konference se zaměří na prezentaci jedinečných hodnot i skrytého potenciálu kačinského parku a zámeckých parkových lokalit na území České republiky. Současně poskytne ojedinělou příležitost pro vzájemné sdílení zkušeností a znalostí umožňujících další rozvoj těchto krajinných celků. Více o akci a informace o registrace najdete na www.nzm.cz

ZAJÍMAWÉWÉWÉ

Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu. Už tradičně ale v červnovém čísle odkládáme mobily a vracíme se k informačnímu zdroji, který je stejně bezedný jako internet. Ano, hádáte správně, máme na mysli knihy. Co nového tedy nabízí fond Knihovny Antonína Švehly, jedné z největších zemědělských knihoven světa? Vybrali jsme pro vás knihu s názvem Sedlák pod Milešovkou, která má populární formu rozhovoru. A ten je veden se známým českým zemědělcem Danielem Pitkem. V knize se tak dozvíte například jak se po roce 1989 změnil český venkov a kterým výzvám čelíme v souvislosti s vysychající krajinou. Právě o těchto otázkách totiž v knize přemítá Daniel Pitek, soukromý zemědělec, lesník, aktivista a autor nesmírně populárního blogu. Kvalita půdy, ochrana vodních zdrojů, klimatické změny, stav českých lesů, dostupnost potravin – to vše jsou témata, která jsou aktuálnější než kdy dřív. Pokud chcete skutečně pochopit zákonitosti přírody i moderního zemědělství, máte nyní jedinečnou příležitost.

A když už jsme na návštěvě v knihovně, tak určitě stojí za připomenutí osobnost Antonína Švehly. U příležitosti 150. výročí narození tohoto českého sedláka, politika a státníka připravila knihovna bohatý program. Jeho součástí je také prázdninová městská hra "Stezka Antonína Švehly." Jednou z pěti zastávek jsou Říčany. Možná teď lovíte v paměti a říkáte si: Co má společného Antonín Švehla a Říčany? Pokud nevíte, můžete si své obzory rozšířit třeba tím, že se podíváte na krásné video z Muzea Říčany… https://1url.cz/Bu11H A už jsme zase online, tak opravdu jen jedno video, a ne že na tom YouTube zůstanete celé léto :)

fakta

příběh

ZNALOSTI

ZE STŘEDNÍ ŠKOLY

ČERPÁM STÁLE

text | michal petřík foto | archiv michala

BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE KLADNÝ VZTAH KE ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ VÁS MODERNÍ

TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ OBOR JE CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO SERIÁL ROZHOVORŮ SE ŽÁKY A ABSOLVENTY STŘEDNÍCH

ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL, KTEŘÍ SE S NÁMI

PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI

SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE SE VYDÁVÁME ZA MICHALEM, ABSOLVENTEM STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ

ŠKOLY A STŘEDNÍHO ODBORNÉHO

UČILIŠTĚ CHLADÍCÍ A KLIMATIZAČNÍ

TECHNIKY V KOSTELCI NAD ORLICÍ, OBORU AGROPODNIKÁNÍ.

PROČ SIS VYBRAL PRÁVĚ TENTO OBOR?

Agropodnikání byla jasná volba. Už jako malý kluk jsem chodil s babičkou místo školky na porodnu prasnic, kde pracovala. Doma jsme navíc měli navíc spoustu zvířat, nějaké to pole a ovocný sad. Velká většina mých předků pracovala v zemědělství, takže k němu mám opravdu velký vztah. Obor bych rozhodně neměnil, a ani školu! Pokaždé bych vybral stejně.

JE VE TVÉM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY

TVÉHO OBORU?

Ano, je. A velký. V zemědělském sektoru je v dnešní době nedostatek pracovníků. Kdybych nešel dál studovat vysokou zemědělskou školu, tak bych měl místo jisté. Mohl bych si i vybírat.

CO TĚ NEJVÍCE BAVILO VE ŠKOLE?

Asi to, že jsem se konečně učil to, co mě opravdu baví. Ve škole jsme byli dobrý kolektiv, takže společné praxe, exkurze a výlety byly o to zábavnější. Kostelecká zemědělka není velká škola, takže je tam individuálnější přístup k žákům ze strany učitelů. Ve škole jsme se všichni znali, panovala tam přátelská atmosféra.

MYSLÍŠ, ŽE TĚ ŠKOLNÍ PRAXE PŘIPRAVILA

DOSTATEČNĚ NA REÁLNÉ PODMÍNKY PO ŠKOLE?

Myslím si, že to ani nejde. Každá farma je unikátní, všude to chodí jinak, ale škola mi dala dobrý základ. Ve škole jsem se naučil spoustu věcí. Svoje vědomosti a dovednosti pak můžu uplatnit v reálném provozu. Záleží také na každém člověku, jaký má o obor zájem, jak se mu věnuje.

Já jsem se díky individuálním praxím a exkurzím mohl podívat do podniků, kam bych se jinak ani nedostal. Na praxe jsme mohli chodit na školní farmy, ale když někdo chtěl, mohl si to domluvit někde jinde, kde mu to vyhovovalo.

UŽ VÍŠ, ČEMU PŘESNĚ BY SES CHTĚL V BUDOUCNU VĚNOVAT?

Moje vysněná pracovní pozice je zootechnik. Ale neříkám, že to nebude něco jiného. Určitě to ale bude práce okolo zvířat.

NA CO SE NEJVÍC TĚŠÍŠ V RÁMCI SVÉHO UPLATNĚNÍ V OBORU? NA PRÁCI VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCI S MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI?

To je jasná odpověď. Na práci se zvířaty!

ZÍSKAL JSI NA ŠKOLE NĚJAKÉ CERTIFIKÁTY, KTERÉ UPLATNÍŠ PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?

V rámci studia jsme měli od školy placené řidičské průkazy na traktor a auto. Kvůli epidemii koronaviru jsem ale víc certifikátů nezískal. Chtěl jsem si udělat inseminační kurz, ale ten se bohužel nekonal. Škola tyto kurzy pořádá každoročně, takže ho budu dělat až letos.

PO STŘEDNÍ JSI SE ROZHODL POKRAČOVAT VE STUDIU NA UNIVERZITĚ. JAKÉ BYLY DŮVODY

JÍT STUDOVAT DÁLE A DALA TI STŘEDNÍ ŠKOLA

DOBRÝ ZÁKLAD KE STUDIU NA VYSOKÉ ŠKOLE?

Na střední jsem byl vždycky ten, co chtěl vědět víc. Rozhodl jsem se tedy, že půjdu studovat obor „Chov hospodářských zvířat“ na České zemědělské Univerzitě v Praze. A ano, základ mi dala dobrý. Z informací ze střední školy čerpám dodnes.

KOLIK SPOLUŽÁKŮ A SPOLUŽAČEK Z TVÉHO

OBORU AGROPODNIKÁNÍ SE TAKÉ VYDALO

NA VYSOKOU ŠKOLU PODOBNĚ JAKO TY?

Na vysokou nás šlo šest. Většina na ČZU do Prahy stejně jako já. Tři studujeme chov hospodářských zvířat, další spolužáci rostlinnou produkci, nebo lesnictví.

PŘEMÝŠLEL JSI O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?

Jako malý jsem chtěl mít vlastní farmu a být nezávislý na okolním světě. Toto mě už opustilo. Začít podnikat v zemědělství není lehké. Je to akorát spousta papírování a sehnat vlastní kus půdy je skoro nemožné. Spokojím se s

prací zootechnika a drobným zvířectvem doma na dvorku. V budoucnu bych chtěl chovat slepice, husy, kachny, krůty, králíky, kozy, možná i to prase a mnoho dalších druhů zvířat. Prostě od všeho něco...

ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU V PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?

S pobytem venku souhlasím, to je velký bonus. Pro mě to je určitě práce u zvířat. Se zvířaty se dělá mnohem lépe než s lidmi. Jsou vděčná a nestěžují si, když jim člověk dá to, co potřebují. Kdybych měl dělat třeba na úřadě za přepážkou, tak bych to psychicky nevydržel.

KRAJINA A PŮDA ČELÍ ŘADĚ TLAKŮ, MEZI KTERÉ

PATŘÍ ZNEČIŠTĚNÍ ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZASTAVOVÁNÍ

PŮDY, NÍZKÁ ROZMANITOST PLODIN, EROZE

PŮDY A EXTRÉMNÍ SUCHA SPOJENÁ SE ZMĚNOU

KLIMATU. MYSLÍŠ, ŽE JE MEZI ZEMĚDĚLCI ZNÁT

VĚTŠÍ PŘÍKLON K UDRŽITELNÉMU HOSPODAŘENÍ?

Určitě je. Zemědělcům většinou také nic jiného nezbyde. Musejí dodržet určitá opatření, aby dostali dotace. Některá opatření jsou podle mě správná a měla by být samozřejmostí. Jiná jsou zcela zbytečná a neefektivní. Někteří zemědělci jsou svědomití a opatření dodržují i nad rámec povinností, jiní bohužel nikoliv. Největším problémem je dle mého názoru trvalý zábor půdy – zastavování. Pole, louky a pastviny nejsou stavební parcely!

MÁŠ NĚJAKÝ VZKAZ NEBO MYŠLENKU, KTEROU BYS CHTĚL PŘEDAT ( ZEMĚDĚLSKÉMU ) SVĚTU? : ) Pokud někdo váhá, jakým směrem se vydat, tak bych mu určitě doporučil zemědělství. Je to krásná práce, která má budoucnost. Živí nás zemědělci, ne lidi na úřadech.

DÍKY MOC ZA ROZHOVOR A AŤ ÚSPEŠNĚ ZVLÁDNEŠ VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM!

ŘECKÁ ŠKOLA ASI BUDE AMERIKA

The American Farm School is an independent, nonprofit educational institution located in Thessaloniki, Greece. The school was founded in 1904 by American missionary John Henry House to serve the rural population of Greece and the Balkans. The current major educational divisions include the Secondary School, Perrotis College, the Primary School Program, the department of Adult Education & Research and the Greek Summer program. The school's mission is "to educate men and women, especially those from Greece and the Balkans, to become professionally accomplished in the latest aspects of agriculture and the life sciences."

John Henry House with his wife, Susan Adeline Beers House, founded the American Farm School in 1904, on 50 acres (200,000 m2) of barren land near Salonika, Ottoman Empire, now Thessaloniki in Greece. The couple had been missionaries in the Balkan region for 30 years. The school was later led by their son Charlie and his wife Anne. House's mission was to "educate the whole individual: the head, the hands, the heart." The curriculum included practical training in field and garden crops, vineyards and orchards, livestock and silkworm production, and in industrial skills such as carpentry, masonry and blacksmithing.

The first students were Bulgarian boys orphaned in the Ilinden–Preobrazhenie Uprising. The school hosted many refugees due to the population exchange between Greece and Turkey. The Secondary School offers

girls and boys rural regions of Greece an accredited general high school education with practical focus on agricultural subjects. The students live in campus dormitories and follow an extracurricular program that reinforces strong traditions in Greek culture. Perrotis College, founded in 1996 through a major gift of Aliki Perroti in memory of her husband, develops leaders for the global agriculture and food industry. The English-language curriculum leads to the awarding of the BSc degree, which is validated by the Cardiff Metropolitan University (UWIC), a branch of the University of Wales (UK), in international business, environmental systems management and food science and technology.

The Primary Education program focuses on environmental education through experiential learning. The curriculum gives young learners everyday contact with the natural world and with farming, and encourages hands-on experimentation and discovery. The department of Adult Education & Research offers short courses, seminars, workshops and conferences on sustainable rural development. The Greek Summer program, started in 1970, is an intercultural exchange program for U.S. and international teenagers. The program is oriented toward community service, as students live with host families in a small Greek village and undertake a project to meet the village's evolving needs. Participants also explore ancient sights of Greece and climb Mount Olympus.

DENDROLOGICKÁ ZAHRADA V PRŮHONICÍCH

text | foto ing hana honsová

∞ CESTOVÁNÍ

VPrůhonicích u Prahy v každé roční době potěší dendrologická zahrada, která se rozprostírá na ploše necelých 73 hektarů a soustřeďuje téměř osm tisíc taxonů rostlin. V roce 1994 byla zaregistrována jako významný krajinný prvek. K nejvýznamnějším sbírkám patří kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků.

Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Koncepce řešení se opírá o jedinečnost tohoto území, které umožňuje prostorově rozčlenit jednotlivé tematické celky tak, aby na sebe kompozičně navazovaly.

VOLNÉ PLOCHY A VÝSADBY

V zahradě je zachován optimální poměr volných travnatých ploch vůči výsadbám. Pro některé tematické celky bylo nezbytné zajistit specifické podmínky modelací terénu, stavebními úpravami nebo budováním pomocných konstrukcí.

Umístění a kompoziční uspořádání jednotlivých tematických skupin se uskutečnilo se zřetelem k nárokům rostlin na stanoviště a jejich specifickým pěstitelským požadavkům. Část významných a bohatých rodů byla vysázena samostatně, například borovice, smrky, vrby, cypřišky, buky nebo okrasné jabloně.

∞ CESTOVÁNÍ

Tyto rody se uplatňují jako kosterní dřeviny okrajových kulis, dělících pásů, nebo tvoří výrazné solitéry. Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které netvoří samostatnou ucelenou skupinu, ale doplňují skupiny dřevin.

DLOUHÁ HISTORIE

V Průhonicích zahájila roku 1922 činnost Československá dendrologická společnost, která navázala na předchozí Dendrologickou společnost z Vídně. Pro výzkum a nové sbírky byla založena Spolková zahrada na pozemcích zámeckého parku, které poskytl hrabě Arnošt Silva Tarouca. Všechny pozemky společně se zámkem a parkem roku 1927 hrabě prodal státu.

Po roce 1930 byla Spolková zahrada přemístěna na severní okraj Průhonic mezi údolí Botiče a Černý rybník. Tato původní část se nazývá Štípenka.

Dendrologická společnost ukončila činnost v roce 1954 a Spolková zahrada přešla do správy Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích.

Dendrologická zahrada byla do současné podoby utvářena od roku 1974. Nejprve práce probíhaly pouze v průhonické části zahrady, od roku 1983 se postupně více využívaly pozemky v křeslické části (Rizovka). Od roku 1990 je zahrada zpřístupněná veřejnosti.

POUČENÍ I REKREACE

Zahrada je stále zaměřena na původní účel. Její větší část má podobu zahradních a parkových úprav, proto je oblíbená nejen pro poučení, ale i k rekreaci. Zahrada plní nejen funkci arboreta a botanické zahrady, ale i parku.

V Dendrologické zahradě je soustředěna sbírka dřevin, která se stále obnovuje a doplňuje. Budují se

∞ CESTOVÁNÍ

tu nové expozice, nebo se některé obnovují podle měnících se podmínek a požadavků. V zahradě se zakládají další skupiny trvalek, které dnes tvoří neodmyslitelnou součást zahrady. Původní i nové kompozice také slouží k hodnocení nebo výzkumu. Odborníci a široká veřejnost zde nacházejí podněty jak pro parky, tak i pro zahrádky.

STÁLE NĚCO KVETE

V jarních měsících patří k velkým lákadlům výsadba pestrobarevných tulipánů a ohromné množství dalších cibulovin. V létě probíhají výstavy jiřinek a dalších letniček. Pro rekreaci se pravidelně kosí trávníky.

Jednu z nejnovějších činností představuje environmentální vzdělávací program pro školy a také pro rodiny s dětmi. Informační systém poskytuje základní informace o pěstovaných rostlinách,

které jsou většinou označeny českými i latinskými názvy.

NAUČNÉ STEZKY

V areálu se mohou návštěvníci pohybovat po značených naučných stezkách. Základní okruh zahrnuje nejstarší centrální partie zahrady. Příchozí si mohou prohlédnout okolí Černého rybníka a dalších vodních ploch. K zajímavostem v této oblasti mimo jiné patří sbírky rododendronů nebo vřesoviště.

V předjaří se mohou příchozí zaměřit na stezku, která je zavede mezi výstavní záhony jarních cibulovin. Pestrá škála barev tulipánů jistě každého nadchne. K vidění bývají v tuto dobu také další jarní kvetoucí cibuloviny, například narcisy a modřence. V následujícím jarním období jara pak vykvétají šeříky, rododendrony i azalky.

text redakce

kalendář

7-8 23

11. - 12. 7.

VČELAŘENÍ NEJEN PRO ZAČÁTEČNÍKY

ČZU vás zve na dvoudenní kurz, jehož cílem je zvládnutí samostatného chovu včel, ‣ seznámit včelaře s jeho povinnostmi při chovu a základní péči o včelstva či praktická ukázka chovu včel. První den je na programu teoretická výuka v areálu ČZU v Kostelci nad Černými lesy, a druhý den praktická výuka v SOUV Nasavrky. Více info na lesy. czu.cz

Kostelec nad Černými Lesy, Nasavrky

18. - 19. 8.

DOŽÍNKY ZLÍNSKÉHO

KRAJE 2023

Zemědělci ze všech regionů Zlínského kraje se na konci srpna sjedou do Kroměříže, kde se uskuteční krajské dožínky. Slavnost symbolicky zakončující žně má na programu například předání dožínkového věnce hospodáři, děkovnou mše svatá za úrodu nebo pásmo dětských folklórních souborů. Srdečně vás zveme na tuto krásnou akci.

Dům kultury | Kostel sv. Mořice | Velké náměstí - Kroměříž

24. - 29. 8.

ZEMĚ ŽIVITELKA 2023

Tentokrát s podtitulem Na cestěkudržitelnosti.

Tradičně je v rámci Země živitelky zastoupena zemědělská technika a služby pro zemědělství, rostlinná a živočišná výroba, potravinářství, technologie, lesní a vodní hospodářství, ekologické zemědělství, myslivci, rybáři , včelaři i drobní chovatelé, jednotlivé zemědělské obory jsou prezentovány napříč celým areálem, mají své pavilony i svůj vlastní program.

Konec srpna je pro všechny zemědělce oslavou bohaté úrody a svátkem sklizně. V sobotu společně slavíme NÁRODNÍ DOŽÍNKY. Dožínkový průvod v čele s nejvyššími představiteli státu a vlády doprovází lidé v krojích s dožínkovými věnci, mažoretky, živá hudba, myslivci s dravci a loveckými psy, koně s jezdci.

Zemědělství formou hry a poznávání - DĚTSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ SVĚT se stal už tradiční součástí Země živitelky. A tradičně se na výstavě představí v rámci prezentace Knihovny Antonína Švehly i náš časopis a web zemedelskaskola.cz

Výstaviště, České Budějovice

Příští číslo vychází 22.

9.

redakční rada

PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)

Mgr. Otakar Březina , Česká zemědělská akademie v Humpolci | Ing. Ludmila Gočálová , Ministerstvo zemědělství ČR | Ing. Petr Hienl , Místní akční skupina Krajina srdce | PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Emil Kříž, Ph.D. , Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha | doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. , Institut celoživotního vzdělávání MENDELU Brno | Ing. Václav Stránský, Ministerstvo zemědělství ČR | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)

∆ AKTIVITY ŠKOL

VYHLÁŠENÍ LITERÁRNÍ SOUTĚŽE

NA ZEMĚDĚLSKÉ TÉMA

text | foto vendula lindnerová , 1. ročník agropodnikání , voš a soš březnice

P8. června 2023 vyhlašovala Akademie zemědělských věd výsledky pátého ročníku literární soutěže na téma Zemědělské objevy. Vyhlašování se účastnila řada významných osobností jako např. Ing. Hana Urbancová, Ph.D, ředitelka akademie, pořadatelka Ing. Vendula Prjachova, MBA, generální ředitel NZM, Ing. Zděněk Novák, prof. Ing. Radim Vácha, Ph.D., zástupce Ministerstva zemědělství Ing. Ondřej Brožka. Ředitelka akademie pronesla úvodní slovo, ve kterém poděkovala za patronát místostarostce Prahy 6. pro oblast školství Ing. Marianě Čepkové, MBA. Vděk projevila i Národnímu zemědělskému muzeu a Knihovně Antonína Švehly, kteří byli partnery pořádané soutěže. Poté předala slovo ostatním organizátorům, kteří naše díla četli a hodnotili. Všichni nám popřáli hodně úspěchů a štěstí. Poté se dostala ke slovu Ing. Vendula Prjachova, MBA, která vše shrnula a představila speciální číslo časopisu „České zemědělství pohledem žáků V“, které obshovalo

20 prací žáků a studentů. Poté začali vyhlašovat vítěze. Nejprve šli na řadu žáci základních škol a pak jsme přišli na řadu my- středoškoláci. Atmosféra v posluchárně byla velmi příjemná. Žádný účastník soutěže nešel domů „s prázdnýma rukama“ a to i tehdy, neumístil-li se přímo „na bedně“.

A jak jsme dopadli my, žáci VOŠ a SOŠ Březnice? Zapojilo se nás 5 a tři z nás byly vybrány mezi 20 nejlepších z celé republiky. Konečné výsledky pak byly více než uspokojivé, jelikož to cinklo hned dvakrát. 1. místo obsadila Růžena Lišková, 2. místo Vendula Lindnerová a na dalším nehodnoceném místě byla Adéla Vítková. Celé vyhlášení se podle mého mínění velmi vyvedlo.

ZLATÁ PODKOVA LETOS ZAMÍŘILA DO ČÁSLAVI, STŘÍBRNÁ ZŮSTALA DOMA A Z BRONZOVÉ SE TĚŠÍ KLADRUBY

text | foto dagmar párysová , sš dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle

Na Den dětí 1. června se uskutečnila v areálu Střední školy dostihového sportu a jezdectví v Praze Velké Chuchli již po osmé tradiční odborná a dovednostní soutěž „O Šemíkovu podkovu“. Na dvoře školy se sešlo rekordních 25 tříčlenných týmů

žáků z 9 zemědělských škol z celé České republiky, k měření sil a vědomostí v celkem 10-ti disciplínách této soutěže, v níž je účast oprávněně pro mnohé školy záležitostí prestiže. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií – Zlatá podkova pro žáky 3. ročníků a Stříbrná podkova pro žáky 2. ročníků maturitních oborů vzdělání Chovatelství, Agropodnikání a oborů podobných. Bronzová podkova byla určena žákům 2. ročníků učebních oborů Jezdec a chovatel koní. Všichni soutěžící obdrželi pokyny, mapu připravených stanovišť a kartu k doplňování výsledků s doporučením, jak všechna stanoviště procházet. Počasí nám přálo a soutěživý duch nikomu nechyběl.

Kromě již tradičního odborného testu z anatomie, fyziologie a obecné zootechniky se žáci nevyhnuli ani češtině, dějepisu a odborné angličtině. Dalšími obávanými disciplínami bylo poznávání plemen, krmiv a zemědělských plodin. V těch daly žákům nejvíce zabrat názvy čeledí. Soutěžící si také vyzkoušeli skládání uzdečky na čas a poznávačku udidel. Na našem Blackovi (modelu koně v životní velikosti) si žáci vyzkoušeli přípravu koně na transport návlekem kamaší, deky, obřišníku a chrániče ocasu.

Svou fyzickou zdatnost si pak týmy prověřily na slalomové dráze s kolečkem a kýblem naplněným vodou v disciplíně „Napoj žíznivého koně!“, kdy 1 cm vylité vody znamenal 5 trestných bodů v daném čase. Nechyběla ani jízda na místním dostihovém trenažéru a dojení na umělém vemeni.

„Postav v časovém limitu zadanou překážku tak, aby měla správné míry!“, zněl úkol k vytvoření

parkurové překážky z osmi stojanů a dvanácti bariér, se kterým si musely týmy poradit. „To je hrozně málo. Trochu přidej! Kolik to může tak mít?“ Takové komentáře byly slyšet během celého dopoledne u stanoviště, kde žáci odhadovali správné míry.

Navážit správnou dávku sena pro koně a změřit celý balík byl pro mnohé týmy velký oříšek. O moc lehčí nebyl ani odhad váhy Ursana, arabského plnokrevníka a poníka Gobi na dalším stanovišti. Přesto si s těmito nelehkými úkoly všechny týmy nakonec bravurně poradily.

Putovní trofej pro vítěze Zlaté podkovy si odvezl jeden ze dvou týmů SZeŠ Čáslav s neuvěřitelnými 126 body. Moc gratulujeme!

2. místo o Zlatou podkovu obsadil tým žáků z SZeŠ

Písek a 3. místo získala SŠDSaJ Velká Chuchle.

V kategorii o Stříbrnou podkovu zvítězil tým SŠDSaJ Velká Chuchle se 111 body, kdy trofej zůstává doma. 2. místo obsadil další tým SŠDSaJ Velká Chuchle a 3. místo vybojoval tým žáků z SZeŠ Čáslav.

Bronzová podkova zamířila zaslouženě houževnatému týmu se skvělými 97 body do SŠCHKaJ

Kladruby nad Labem. 2. a 3. místo opanovaly týmy SŠDSaJ Velká Chuchle.

Všechny týmy prokázaly kromě svých odborných znalostí i velké nadšení a z řady škol ochotu cestovat mnoho hodin, aby se mohly akce zúčastnit. Toho si velmi ceníme.

Na závěr bychom chtěli poděkovat sponzorům za pomoc, a to hlavně firmě Jan Hauzr, která darovala jezdecké potřeby, slevové poukázky a sportovní vybavení jako ceny pro soutěžící. Krmení pro koně věnovala firma De Heus a veterinární přípravky pro zvířata dodala firma Alavis. Příspěvek na odměny do soutěže věnovala Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru v Humpolci. Cukrovinky v čele s Kofilou, které je letos 100 let, darovala firma Nestlé. Další pěkné ceny pro soutěžící věnovaly firmy Honda Stroje, PRESCO Group, REJ Food a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Všechny ceny byly rozdány a vítězné týmy se pustily do úžasných dortů s koňskou tématikou. Partnerům bylo poděkováno a nám nezbývá, než se těšit na další ročník!

PRECIZNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ A SMART FARMING

text | ing . helena řezbová , ph . d. a kolektiv | foto čazv

Dají se moderní technologie, roboti a drony využít na poli? K čemu mohou sloužit farmářům data a mapy? Jak souvisejí chytré hodinky s potravinami? Jak funguje chytrá stáj nebo chytré pole? Spousta otázek a cizích slovíček. Tak se na první pohled jeví pojem „precizní zemědělství“. Ve skutečnosti jde o využívání moderních nástrojů a informací, stejně jako v jiných oborech nebo v běžném životě.

Precizní neboli přesné zemědělství je cíleně a přesně řízené a využívané hospodaření a využívání zemědělské krajiny v rámci rostlinné nebo živočišné výrobě. Precizní zemědělství znamená digitální revoluci v zemědělství. Smyslem je cílené obhospodařování pozemků dle jejich „nevyrovnanosti“ a rozdílnosti. Stejně tak jde v živočišné výrobě o cílené monitorování chovaných zvířat s cílem zajistit jejich zdraví, kvalitu chovu, složení krmiv, reprodukci a intenzitu produkce (dojivost, přírůstky zvířat).

CHYTRÉ POLE = PRECIZNÍ

ROSTLINNÁ VÝROBA

Již naši předkové se snažili hospodařit na rozdílně úrodné části svých polí. V rámci velkého půdního bloku může být půda různě kvalitní, ale hnojiva byla donedávna aplikována na celé území pole rovnoměrně. Na některých úsecích jednoho pole tedy docházelo k přehnojení (úrodná část pole) a na jiné části stejného bloku bylo hnojivo chybělo (neúrodná část jednoho půdního bloku). Precizní zemědělství proto monitoruje celý půdní blok s jeho rozdíly, data jsou převáděna do digitálních map půdních bloků a poté je dle toho variabilně přizpůsobeno množství hnojiva, osiva či postřiků.

Pomocí výnosových map lze měřit a předpokládat budoucí výnos plodin a úrodnost půdy. Červeně označená místa jsou místa s nižší úrodností. Oproti tomu zelená místa znázorňují místa s vyšší úrodností půdy. Při cíleném hnojení se pak zemědělec soustředí na zelená místa, kde je zajištěn vyšší výnos plodin, a tedy lepší úroda.

Pomocí dronů je možné sledovat a řídit například navigaci postřikovačů a dalších strojů (navigace v prostoru, určování množství postřiku online), lokalizaci plevele nebo škůdců, likvidaci plevele nebo škůdců, monitorování přírůstků rostlin (denně, týdně, měsíčně). A je možné povrchově monitorovat kvalitu půdy.

CHYTRÁ STÁJ = PRECIZNÍ ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA S větším počtem hospodářských zvířat ve stáji klesá bohužel lidská schopnost okamžitě rozpoznat nemocné zvíře či zvíře s budoucími potencionálními problémy. Proto je nejčastěji užívaným zařízením senzor, umístěný na povrchu těla zvířete – u dojného skotu se jedná o takzvané on-cow senzory. Tyto senzory slouží hlavně pro detekci denní aktivity zvířat, sleduje se počet hodin v klidu (přežvykování) a počet hodin aktivity (přecházení, neklid). Tyto on-cow senzory lze přirovnat k takzvaným „chytrým hodinkám“. Senzory bývají umístěné buď na obojku,

nebo jsou součástí ušní známky. Díky senzoru je zvíře přesně identifikované, na základě údajů z dojírny lze sledovat denní nádoj mléka a kvalitu mléka u každé dojnice. Existují i senzory, umístěné mimo tělo zvířete (off-cow senzory). Senzory jsou umístěné v zařízeních, kterými zvíře prochází - jedná se například o automatickou váhu nebo o senzory, umístěné v automatických dojírnách.

ČAZV ZORGANIZOVALA SEMINÁŘ PRO ŽÁKY

V březnu 2023 se ve Velkém sále Domu zemědělské osvěty v Praze konal zábavně-naučný seminář pro žáky 2. stupně základních škol na téma precizní zemědělství, který pořádala Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) a který odborně zajistil Odbor ekonomiky, řízení, sociologie a informatiky ČAZV (OEŘSI). Semináře se zúčastnili žáci 8. třídy základní školy Červený vrch na Praze 6, místostarostka Prahy 6 pro oblast školství a investice ve školství Ing. Mariana Čapková, MBA a Ing. A Petra Kalášková z Odboru precizního zemědělství Ministerstva zemědělství. Seminář

vedla Ing. Helena Řezbová, Ph.D., členka oboru OEŘSI ČAZV, která působí na Provozně-ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze a problematice precizního zemědělství se dlouhodobě věnuje. Žákům názorně a srozumitelně během dvou hodin vysvětlila, čemu se precizní zemědělství věnuje, co je to smart farming, jaké technologie a data se dají sbírat a využít v živočišné i rostlinné výrobě a jak precizní zemědělství ovlivňuje krajinu kolem nás. Studenti projevili zájem o téma a aktivně se zapojovali. Nechyběly názorné ukázky, příklady z celého světa ani zábavný kvíz o zajímavé ceny. ČAZV zaměřuje řadu svých aktivit na mladou generaci s cílem podpořit sdílení znalostí a motivovat žáky a studenty ke studiu zemědělských oborů.

Měla by Vaše škola zájem o uspořádání semináře na téma precizní zemědělství a smart farming? V případě zájmu kontaktujte zástupce ČAZV na emailu vendula.prjachova@cazv.cz

KDYŽ V LÉTĚ PRŠÍ Z MODRÉHO NEBE

text | foto ing . alena krajíčková

V májovém čísle tohoto časopisu jsem vás pozvala na procházku naučnou stezkou kolem párnických jezer, které se nacházejí na Slovensku v podhůří Malé Fatry. Kolem jezer jsme chodili okrajovou cestou i na další objevné výpravy. A o jeden malý veselý zážitek bych se s vámi chtěla podělit.

ODKUD TO PRŠÍ?

Šli jsme zrovna po pěšině lemované vzrostlými vrbami, když se mně zdálo, že na nás něco káplo. Aha, nějaký ptáček. :-) Slunce svítilo, šli jsme dál. Další den se to

opakovalo..., že by nějaké hejno?

Nad hlavami nám visely ale jen větve vrb a nad nimi obloha bez mráčku. Nezdálo se mi to však, když jsem na suché zemi pod korunami stromů objevila tmavé jakoby dešťové kapky. To už stálo za prozkoumání. „Hlavu vzhůru!” Začala jsem si pozorněji prohlížet nejnižší vrbové větve nad hlavou a hle, už jsem „byla doma”. Visely tam pěnové shluky, ze kterých co chvíli ukápla na zem kapka. Ano, pěnodějka! Do této doby jsem se s ní setkávala většinou na stéblech trávy a dalších rostlin, ale „pršela na mě poprvé”.

PŘEDSTAV SE, PĚNODĚJKO...

Myslím si, že se „slinami” na louce jsme se setkali skoro všichni, ale protože je tento hmyz i zemědělsky zajímavý, stojí za to se s pěnodějkou seznámit trochu blíže i pro její další pozoruhodné vlastnosti. Pěnodějka náleží do čeledi pěnodějkovití, což je čeleď stejnokřídlého hmyzu z podřádu křísů. V České republice se vyskytuje údajně kolem 15 druhů, na Slovensku to bude asi obdobné. Má ráda vlhčí a polostinné louky, příkopy, zahrady, okolí vodních ploch. Areál jejího výskytu leží téměř v celé Evropě, dále se rozkládá na východ do Asie. U nás je velmi hojným druhem, a to od nížin do hor. K nejběžnějším a k nejhojnějším patří pěnodějka obecná, která saje na mnohých našich bylinách i dřevinách.

Pěnodějka má délku těla kolem jednoho centimetru (5–10 mm). Zbarvení u pěnodějky (obecné) je značně proměnlivé, od světle žlutého, přes hnědé, až po zcela tmavé. Některé exempláře jsou jednobarevné, jiné jsou kontrastně skvrnité až černé. Pěnodějka

červená, krvavá, či pěnodějka nížinná jsou zase krásně černo-červeně skvrnité, naše „slovenská kamarádka z cest” – zřejmě pěnodějka vrbová – má hnědé zbarvení se světlou kresbou. Podobná vrbové je hojnější pěnodějka olšová, ale detaily a přesná určení raději přenechávám entomologům.

Pěnodějky nejraději žijí na loukách, jsou polyfágní, tzn., že jsou schopny přijímat různorodou rostlinnou potravu. Imaga (dospělci) i nymfy (larvy) poškozují vegetaci sáním rostlinných šťáv. V průběhu roku vytvářejí jednu generaci. Z přezimujících vajíček se na jaře líhnou nymfy. Dospělce zastihneme v nejrůznějších biotopech od května do října. Dobře skáčou i létají.

ODTUD TO PRŠÍ

A teď se dostáváme k našemu „letnímu dešti”. Nymfy jsou po vylíhnutí z vajíček ukryty v pěnovém hnízdě, které si vytvářejí z vlastních výměšků. Nymfa produkuje během sání rostlinných šťáv množství tekutých výkalů, které mísí s voskovým sekretem a vhání do nich vzduch. Tak vzniká pěna připomínající plivanec, která nymfy chrání před predátory i před vyschnutím. Pěnou ale není pokryta úplně celá, vždy musí vykukovat alespoň špička zadečku, aby se larvička neudusila.

ŠKODÍ NÁM?

Pomocí sání vytváří pěnodějka na rostlinách znetvořeniny a zpomaluje jejich růst. Byly zaznamenány škody i na hospodářských plodinách (např. na cukrovce). Škodlivost pěnodějek však závisí především na stáří a vitalitě hostitelských rostlin. U dřevin jsou ohroženy věkově mladší dřeviny, ale obecně lze říci, že se nejedná o druh škůdce, který by způsoboval mortalitu hostitelských dřevin či zemědělských plodin.

POMŮŽE VĚDĚ?

A víte, že pěnodějka zaujala i vědce? V časopise Vesmír jsem se dočetla, že pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) se může chlubit skoky s jedním

z největších zrychlení v živočišné říši – těsně po odrazu dosahuje hodnoty až 5,4 km∙s–2 a odrazová rychlost je 4,7 m∙s–1. Oporu pro odraz z hladkého povrchu listů získává díky zinkem zpevněným ostnům na chodidlech a holeních zadního páru nohou, které se zabodávají do kutikuly a buněčných stěn listové pokožky. Na skle to pak při experimentech pěnodějkám klouzalo, kinetická energie těla byla při pokusu o odraz asi devětkrát nižší než na listech. Jak se u podobných zpráv tradičně dodává – výzkum by mohl pomoci při vývoji robotů pohybujících se v náročném terénu.

DO PŘÍRODY!

Larvičky už se líhnou, a až uvidíte někde v přírodě pěnové hnízdo, můžete ho trochu prozkoumat (třeba opatrně stéblem trávy) a zjistit, kdo tam bydlí. A až potkáte dospělce pěnodějky a budete si ho chtít vyfotit, je docela možné, že vám najednou zmizí, jak rychle někam odskočí.

Tak krásné objevné léto všem!