Studenta 40 listopad 2014

me Sleduje í nejlepš

stážisty

Magazín portálu www.studenta.cz

40. Číslo / listopad 2014 / zdarma

uni CHANCE

„Od tvůrců časopisu stip“

Výročí revoluce:

34 str. 32–

Jak studenti bojovali za

demokracii

Tomáš Hanák:

Rektor ČVUT:

oblečte se do práce:

Já můžu být sám sebou jenom za hranicemi STR. 44

Firmy by měly víc pomáhat studentům STR. 64

Jaké barvy zvolit, abyste zazářili str. 16

Přinášíme vám:

Technické novinky

FREN

GRANA

37

LOAPŮ

POURR

POULLA

Sbírej LOAPY a vyhraj!

Vyber si z nové kolekce ZIMA 2014, nasbírej LOAPY a vyhraj 1 z 250 cen za téměř 200 tisíc. Více o soutěži najdeš na www.loap.cz/loapy 2

STUDENTA

Listopad 2014

Obsah: TECHNICKÉ NOVINKY TÉMA

SAMETOVÉ REVOLUCE Je chladný listopadový večer, mám na sobě oprýskanou zimní bundu po tátovi, v kapse pár korun na večerní pivo s kamarády. To teď ale musí počkat. Stojím tváří v tvář stejně starému klukovi, který nervózním pohledem kouká do ztracena. Nechce mě nechat projít. Kdyby stál vedle mě, nepřišlo by mi to zvláštní, jenže on měl na sobě uniformu bezpečnostních jednotek, helmu a štít…

TEXT: RICHARD VALOUŠEK, ILUSTRACE: ŠTĚPÁN LENK

edle mě klečela na zemi dívka, vypadala vystrašeně, ruce se jí klepaly strachem, přesto vzala květinu a přistoupila k tomu ozbrojenému chlapci. Chvíli se mu dívala do očí, pak se usmála a květinu mu dala za štít. On se jen nervózně podíval vedle sebe. Po obou stranách měl podporu stejně vyhlížejících kolegů. Chtěl jsem domů, byla mi zima a chuť na pivo mě při tom nekonečném čekání přešla.

A pak to přišlo! Řada štítů udělala prudký krok vpřed a dívku povalila na zem. Sklonil jsem se pro ni a ucítil prudkou ránu do hlavy, a další, a další! Všude kolem byl slyšet pronikající křik a máchání dlouhých bílých obušků. Někde v dálce za mnou se opakovaně ozýval pokřik „Máme holé ruce“. Já ty své měl celé od krve, snažil jsem se zvednout, ale splašený dav a útoky chodících štítů mi to nedovolily.

žu se vcítit do role svých vrstevníků před 25 lety, kteří čelili útoku, kterému se nešlo bránit. Holé ruce proti po uši ozbrojenému a vycvičenému policistovi. Strach, nejistota, naštvanost. Pocity, které vás jako první napadnou. Prohlížím si fotografie ze 17. listopadu 1989. Poslouchám vyprávění těch, kteří tím pendrekem dostali.

Mám zlost a zároveň cítím velký respekt k těm, kteří se postavili strachu.

Ten je doprovázel na každém kroku. Nebyli to žádní superhrdinové z komiksů, ale možná se z nich ve vyprávění za pár desítek let stanou. Nedivil bych se. Vždyť se svou odvahou postavili něčemu, co nešlo porazit. A vyhráli!

Můžeme připustit, že konec režimu se blížil tak či tak. Události v Polsku, Maďarsku i ve východním Německu tomu jasně napovídaly. Jenže oni to nemohli tušit. Neměli zprávy, nemohli si to přečíst v novinách ani na internetu. Informace získávali jen z vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. A už jen to, že tyto stanice poslouchali, jim mohlo nahánět strach, protože to bylo zakázané a hrozil za to přísný postih. Naštěstí ale nežijeme v románu George Orwella a Velký Bratr je už na konci 80. let nesledoval na každém kroku.

Svoboda se blížila a obdiv patří všem studentům, kteří se do "beznadějného" a nejistého boje pustili. Jedno je totiž jisté, nebýt jich, přišla by mnohem později.

A tak snad jen říct, díky!

Ne, nebyl jsem při tom a ani jsem nikdy nedostal obuškem po hlavě. Nedoká-

SAMETOVÁ REVOLUCE A JEJÍ AKTÉŘI JSOU HISTORIÍ, NA KTEROU NESMÍME ZAPOMENOUT STUDENTA

J

STŘÍPKY JAK JSEM SBÍRAL REVOLUČNÍ

V

Střih! Místo, kde dívka ještě před desítkami minut klečela, je potřískané krví a já si jen přeji, aby nebyla její. Na zemi se válí roztrhané kusy oblečení, boty, které se marně doplňují do páru, tašky a rozsypané věci. Pár potlučených studentů ignoruje svá zranění a snaží se pomoci těm, kteří jsou na tom očividně hůř. Kolik může být mrtvých, napadne vás v první chvíli. Desítky, stovky, vždyť to byl naprostý masakr. Koho pojala kapacita dodávek Veřejné bezpečnosti, už je dávno odvezen na výslech, ti šťastnější utekli postranními uličkami z Národní třídy do bezpečí.

6

STUDIUM

ROZHOVOR

ČTVRT STOLETÍ OD

Listopad 2014

Pustit se do popisu historie se může zdát snadné, vždyť dnes máme k dispozici stovky knih a tisíce dokumentů.

Jenže čím mladší události jsou, tím více hrozí, že se proti vašemu textu ohradí pamětníci, ti, kteří vše zažili na vlastní kůži. I proto byl nesmírně důležitý výběr respondentů.

Od roku 2009, kdy jsem se revolucí k jejímu 20. výročí poprvé výrazně zabýval, jsem hovořil s řadou významných osobností. Své vzpomínky mi věnoval Václav Havel, Pavel Mejstřík nebo Monika Pajerová. O svůj pohled na demokracii se podělila i jedna z nejvlivnějších světových političek Madeleine Albrightová.

Možná se vám zdá, že z těchto střípku už jsem mohl vyskládat celou revoluční mozaiku. Mně tam ale pořád pár kousků scházelo. Vtom jsem si vzpomněl na nenápadnou zmínku Moniky Pajerové, tehdejší revoluční mluvčí studentů. „Moje dcera byla dítě revoluce, nosila jsem ji v batohu na všechny demonstrace.“ Oním dítětem byla dnešní moderátorka televize Nova Emma Smetana.

Na začátku 90. let se odstěhovala do Paříže a Česko přišlo společně se svými iluzemi i o „své“ dítě revoluce.

Příběh téhle dívenky v sobě skrýval další rozměr revolučního dění. Vždyť díky ukončení totality mohla strávit dětství v Paříži a plnit si sny. I proto byla dalším respondentem, který pomohl přidat střípek do mé revoluční mozaiky.

A tím momentálně posledním byl Šimon Pánek. Pokud hledáte moderního hrdinu, zkuste zajít do kanceláře neziskové organizace Člověka v tísni.

Musíte mít ovšem velké štěstí, abyste ho potkali sedět na židli, protože mnohem častěji cestuje po světě a snaží se ho zachránit. Že je to přehnané konstatování? Možná, ale já v životě nepotkal mnoho lidí, kteří by 25 let věnovali tomu, aby pomohli sehnat peníze na lepší život úplně cizím lidem v neznámé končině naší planety, a to bez řádné odměny. Šimon Pánek nestál tváří v tvář ozbrojeným jednotkám na Národní třídě, ale svou odvahou pomohl prosadit studentské zájmy v nervózním revolučním zákulisí. A když se zdálo, že bylo vyhráno, sbalil si věci a vyrazil pomáhat dál. Jeho střípek byl možná ze všech nejcennější.

„ŽIJTE NEBEZPEČNĚ!“ VZKAZUJE VÁM TOMÁŠ HANÁK Usadili jsme se v předsálí Divadla Dobeška, kde Tomáš Hanák večer účinkoval ve hře Mlýny, kterou se souborem Divadla Sklep hrají už 24 let. „Kromě Davida Vávry, který je senilní, si už nikdo hru opakovat nemusí,“ prohlásil a udělal si na nás čas celou hodinu. S antiperlemi a nealkoholickým pivem, za brnkání klavíru ze sálu jsme se bavili o jeho nedokončeném studiu, české noře Říp a Václavu Havlovi.

Richard Valoušek

TEXT: EVA SAMŠUKOVÁ, FOTO: JINDRA KODÍČEK Listopad 2014

STUDENTA

7

Sametové výročí očima studentů

str. 6–16

making of:

44

STUDENTA

eště za dob socialismu jste byl přijat na zahraniční obchod na VŠE, ale vyloučili vás. Co se stalo, prý jste rozšiřoval protisocialistické texty?

To byla přímo Charta 77, kterou jsem dostal od fotografa Josefa Koudelky, jmenovce fotografa Josefa Koudelky. Přeťukal jsem to přes kopírák na stroji a dával číst kamarádům a známým, pak jsem to vezl babičce do jižních Čech a jel jsem stopem. A ten řidič mě prásknul. Pak to nabralo rychlý spád.

Jak to na vás tehdy zapůsobilo po psychické stránce?

Mě to moc netrápilo. Vysoká škola ekonomická mě ani nebavila. Já tam byl spíš z nouze, protože maminka jedné kamarádky tam učila. Nevěděl jsem vůbec, kam bych se vrtnul, tak mi navrhla jít sem, protože se tu vyučovaly cizí jazyky a ty mě extrémně bavily. Ale vyhodili mě nekompromisně. Křičeli na mě v zamčené místnosti nějací svazáci a proděkan. Já jsem pak rychle ještě běžel na poštu, jako že bych třeba předběhl ty události a sám poslal žádost o ukončení studia a nebyl vyhozený. Ale nebyl jsem dost rychlý a musel jsem na vojnu, což nebylo špatné. Vlastně to byly dva roky četby a průšvihů, nelituju toho. Už tenkrát bylo spousta cílevědomých spolužáků, kteří mířili vysoko, a s těmi jsem ani nemohl nějak moc kamarádit.

Takže to na vás nemělo devastující účinek?

Ne, ani na moment mě to takhle nenapadlo.

U mě už na gymplu začalo zrát to, že mě baví číst, začal jsem i sám psát, pak jsem začal pít a lákala mě potulka. Toulat se, měnit místo pobytu, zaměstnání… Těch jsem vystřídal opravdu řady, možná deset, dvanáct. Nakládání letadel, strážce muzea, asistent režie, úředník, dělník v tiskárně, vedoucí skladu, hostinský, pak jsem byl státní rybář… Bylo toho strašně moc a bylo to hezký, protože to prostě byla nezodpovědnost. V podmínkách socialistického režimu jsem se vlastně cítil hodně svobodný. A občas mě napadá, co by se bylo bývalo stalo, kdybych tu VŠE dostudoval. Byl bych asi vzdělanější, ale bůhví, jestli by mě nesemlela nějaká mašinerie kariérního postupu a vlastních ambicí dneska bych měl vůz vyšší střední třídy.

Takže Chartu 77 jste rozšiřoval s plným vědomím toho, co vám hrozí?

Ale já jsem nebyl žádný velkodistributor, prostě jsem si Chartu nezastrčil dozadu do skříně mezi fusekle. A v osmnácti by člověk neměl moc myslet na následky. Ale kdyby se mnou někdo starší, takzvaně rozumnější tehdy promluvil a popsal

Listopad 2014

PROČ VYUŽÍVÁME KARIÉRNÍ CENTRA NEJMÉNĚ NA SVĚTĚ?

KDYBY ZAČAL ZDEJŠÍ REŽIM

ZASMRÁDAT, TAK BY TO

Kariérní centra na vysokých školách jsou v zahraničí mezi studenty velmi oblíbená. Zajdou se tam nejen poradit o tom, jakou cestou se ve své kariéře vydat, ale také mohou zjistit něco víc o zaměstnavatelích v oboru, nebo rovnou zareagovat na jejich pracovní nabídku. V Česku ale tato užitečná centra tolik populární nejsou. Čeští studenti jsou v jejich využívání na posledním místě na světě. Buď o jejich existenci na své škole vůbec nevědí, nebo je nenapadne se na ně obrátit. V čem je problém? TEXT: JEKATĚRINA TKAČENKO

STUDENTI UDĚLALI ZNOVU. SNAD, PROBOHA!

všechna reálně hrozící rizika, tak bych se možná tenkrát zalekl, nevím. Nebo bych byl krapet opatrnější a neukazoval Chartu každému, kdo mě vezme stopem. Ale my jsme samozřejmě znali heslo, že každý slušný člověk byl alespoň jednou zavřenej, že byli francouzští revoltující studenti koncem šedesátých let a Che Guevara, ať už byl jakýkoli... Byli to pro nás vzory, stejně jako Rolling Stones, alergie na establishment a kravaťáky. Mně tenkrát nešlo o život, a ačkoli by se to někomu mohlo zdát jako ohrožení kariéry, což mi ale bylo namouduši fuk, tak jsem nějaký extra strach neměl. Blbý je, že samozřejmě estébáci tam začali mávat tím, že kvůli mně můžou dělat rodičům problémy v práci, vyděsili babičku s dědou, takže najednou se to týkalo i ostatních a to bylo fakt nepříjemné.

A vy jste s veškerými takovými aktivitami po té události přestal?

V nějakém zahuleném kanclu v Bartolomějské mi potom sebrali pas, takže jsem nemohl cestovat. Začala taková dobrovolná vnitřní emigrace, život v pohraničí, kamrlík bez vody, vzrušující!

Akorát na vojně jsem to měl trochu komplikované, byl jsem dvakrát degradovaný – ale zase jsme za vojenským skladem socialistické armády pěstovali trávu a naši jednotku jsem naučil francouzskou pochodovou písničku. Ale že bych vyvíjel nějakou protistátní činnost programově, to ne. Nebyl jsem v žádném disentu.

Nebyl jste na to později svým způsobem pyšný?

Ten pocit, který jsme s kamarády měli, že nejsme úplně pasivní, konsolidované stádo, byl příjemný, v hospodě se taky líp pilo. Vymýšleli jsme, jak a koho zastřelit nebo dát bombu pod Státní plánovací úřad, ale to byly samosebou jen opilecké sny.

O dvacet let později hráli studenti hlavní roli v roce 1989. Myslíte, že generace dnešních studentů by byla opět schopna dát věci historicky do pohybu?

Studenti jsou vrstvou lidí, kteří jsou nebo by měli být inteligentní. Tenkrát hrála roli touha po svobodě jako takové, být pánem svých životů, což za bolševika fakt nebylo… Počkejte, tady vlastně pozor! Všechno bylo možné! I dneska je to možné. Pořád se mluví o tom, jak je člověk administrativně svázaný, že jsme pořád sledovaní a nesvobodní, ale člověk pokud chce, tak může být svobodný a naprosto nezávislý. Přinejhorším, v extrémní situaci, alespoň vnitřně. Opravdu si myslím, že jde jen o životní plán: „Seru na to, já chci navzdory tomu, jakým směrem se posunuje svět, odejít a žít si třeba někde bez elektřiny, bez vody!“ A někteří jsme si tenkrát nějak tak opravdu žili. A jde to i dneska.

Když se ale vrátíme k těm studentům, co další hrálo podle vás roli v roce 1989?

Ano, tak jedna věc byla ta svoboda. Možnost si dělat a říkat, co chci. Nemuset ohýbat hřbet, jako jejich rodiče. Pak samozřejmě studenti věděli, že možnosti nebo přístup k informacím jsou v jejich oboru komplikované, složité a omezené.

Takže to podle mě tenkrát mohli udělat z idealismu volnomyšlenkářství a svobody, ale taky kvůli své budoucnosti, aby mohli být úspěšnější, světovější. A třeba bohatší, mít BMW. Myslím, že kdyby dneska začal zdejší režim opravdu zasmrádat a dostali bychom se do stojatých vod, tak by to studenti udělali znovu. Snad, proboha!

Snad? Máte dojem, že jsou v dnešní době studenti ve společenském dění dostatečně aktivní?

Nemám čas sledovat jejich aktivity, ale měli by být ostražití, pozorní a sakra citliví na určité věci, které se dějí. Třeba to, co se nyní děje ve slovenském SME. Očekával bych, že třeba zrovna na VŠE někdo přijde a vysvětlí, že je ohrožena svoboda tisku a že je třeba ty novináře podpořit. Vždyť nás možná brzy plíživě čeká to samé s Babišem, ačkoli je to velmi elegantní a rafinované. Představuju si třeba, že když se studentům PrávnicListopad 2014

STUDENTA

45

O studentské revoluci a polní slávě

str. 44–47

V

SLUŽBY

WEB

Kariérní centrum VŠCHT

Poradenská činnost, psychologická poradna, workshopy pro zlepšení měkkých dovedností (soft skills), nabídky práce, veletrh iKariéra, zdarma brožury Skoč a Dveře do profesního života

www.kariera.vscht.cz

Kariérní centrum ČVUT

semináře, trainee programy, pracovní příležitosti, osobnostní testování, diplomové práce, poradenství, mentoring, soutěže/EconTech, koučování, knihovna, rady, tipy, odkazy

www.kariernicentrum.cz

Profesně poradenské centrum Filozofické fakulty Univerzity Palackého

kreditované praxe, zahraniční pracovní stáže studentům programu Euroculture, spolupráce se zaměstnavateli za účelem zpracování diplomových prací, spolupráce na projektech a konzultace projektových záměrů, knihovna

www.ff.upol.cz

Rozvojové a poradenské centrum VŠE

nabídky zaměstnání a veletrh Šance, kariérové workshopy a poradenství pro studenty, odborné a HR prezentace firem na VŠE, psychologické poradenství, diagnostika a koučing, portál Alumni a Den s VŠE pro absolventy

www.rpc.vse.cz

Kariérní centrum Masarykovy univerzity

individuální konzultace (kontakt s odborníkem), program JobAcademy Student (Klub lektorů a série kurzů o situaci na trhu práce), program Kariérní minimum (konzultace kariérního plánu, rozvoj soft skills)

www.kariera.muni.cz www.jobacademy.cz/projekty

Informační, poradenské a sociální centrum Univerzity Karlovy

profesní poradna, koučování, semináře, informace o aktuálních stážích v rámci studia i po jeho ukončení, aktuální nabídky volných pracovních míst a pozic určených absolventům, zprostředkování konzultace u personalisty či psychologa

ZAHRANIČÍ TO FUNGUJE

Velké množství firem, hlavně těch mezinárodních, hledá talenty přímo mezi studenty na univerzitách.

Kromě firemních přednášek, kde se svými budoucími zaměstnanci přichází osobně do styku, to dělají také přes kariérní centra, kde zanechávají informace o sobě a nabízených volných místech. Studenti si takových služeb cení. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum ve spolupráci se Studenta Media. Například pro 123 343 studentů ekonomických oborů z 15 zemí světa jsou univerzitní kariérní centra čtvrtá nejvlivnější při sbírání informací o zaměstnavatelích. Při hledání práce nebo praxe se na ně obrací 31 % studentů.

Jediné, co studenty při výběru zaměstnání ovlivňuje víc, jsou jiní lidé, studenti či absolventi, kteří už v dané firmě pracovali a mohou se tak podělit o svou zkušenost.

CO NAŠE STUDENTY OVLIVŇUJE NEJVÍC? Při seznamování s firmami vedou u českých studentů internetové stránky zaměstnavatelů, kariérní portály a sociální sítě. Na internetu si dohledává informace 88 % studentů. Vlivný je i tisk – 31 % českých studentů se dozvídá informace o zaměstnavatelích z časopisů pro vysokoškoláky. Skoro polovina kvůli tomu čte časopis Studenta, 22 % z nich volí spíše univerzitní tisk nebo média vydávaná kariérními centry.

Tisk a internet tedy čeští studenti využívají dobře. Rozhodující pro ně budou doporučení zkušenějších lidí, stejně jako u jejich zahraničních vrstevníků. Ale semináře, poradenství nebo profesionální koučing od kariérních center příliš nevyužívají.

KARIÉRNÍ CENTRA JSOU V ČESKU NOVINKOU Kariérní centra fungují podle studentů nejlépe 60

JE NA VAŠÍ ŠKOLE KARIÉRNÍ CENTRUM? ŠKOLA

STUDENTA

JAK MOC JSOU KARIÉRNÍ CENTRA EFEKTIVNÍ PŘI HLEDÁNÍ POTENCIÁLNÍHO ZAMĚSTNÁNÍ? (V %) Velká Británie Spojené státy Hongkong Saúdská Arábie Singapur Libanon Mexiko Španělsko Itálie Spojené arabské emiráty Dánsko Finsko Norsko Turecko Polsko Francie Rakousko Švýcarsko Švédsko Čína Německo Nizozemsko Rusko Brazílie Česká republika

50,41 41,48 38,92 37,50 36,62 35,62 34,80 34,73 34,55 33,55 32,66 31,28 29,09 26,39 26,17 24,92 24,86 24,84 24,27 23,21 23,20 20,57 14,09 10,79 8,67

ve Velké Británii, USA, Hongkongu a Saúdské Arábii. Mnohem lépe než u nás ale fungují také v Polsku, Španělsku nebo Itálii. Česká republika se umístila mezi 25 zeměmi se svými 8,7 % na posledním místě.

Hlavní příčinou takto nízkého čísla je neexistence tradice. V Česku jde o mladou záležitost, o kterou si začali říkat sami studenti po návratech ze zahraničních výjezdů. Viděli, jak jsou kariérní centra užitečná v navádění studentů na správnou cestu. Značnou roli sehrála také ekonomická krize, po které i pro technické obory začalo být obtížné se uplatnit. Taková univerzitní centra začala vznikat teprve v posledních patnácti letech, zatímco za hranicemi se vyvíjejí už desítky let.

MEZI PRVNÍMI JE ČVUT Jedním z nejstarších kariérních center je centrum na ČVUT. Založeno bylo přibližně před devíti lety, ale naplno se rozjelo až o dva roky pozdě-

ji. „Na ČVUT je problém v tom, že naše univerzita je obrovská. Neexistuje jednotná cesta, jak oslovit 24 000 studentů z osmi fakult. Máme přísná pravidla pro direct maily, abychom studenty nezahlcovali. Proto musíme spoléhat na to, že si k nám najdou cestu sami,“ říká Veronika Lobreisová z Kariérního centra ČVUT. Kvůli zákazu přímého mailingu nemůže Kariérní centrum ČVUT rozesílat například aktuality o nadcházejících seminářích a jiných akcích.

Informace mohou posílat pouze těm, kdo se zaregistruje jako odběratel centra. Takových je na ČVUT pouhých dva tisíce. „Snažíme se šířit naši nabídku skrze plakáty, letáky, studentské kluby, spoléháme také na to, že si studenti šíří informace mezi sebou a hledají na webu. Je to zdlouhavá a náročná cesta už jen kvůli tomu, že se studenti stále mění. Každý rok začínáme vlastně od znova,“ dodává Lobreisová.

Kariérní centra pomáhají nejen studentům univerzity, ale i jejich absolventům. Ještě tři roky po ukončení studia se mohou bývalí studenti

na kariérní centrum obrátit – například v případě, že si ještě nenašli práci, nebo našli, ale nejsou tam spokojeni.

Kariérní centra fungují i při dalších velkých univerzitách, například na Univerzitě Karlově, VŠE (už od roku 1999), VŠCHT v Praze nebo na Masarykově univerzitě.

NABÍDKA JE ŠIROKÁ Služby kariérních center na českých vysokých školách jsou i přes svou krátkou působnost velmi rozmanité. Mezi základní patří zmíněné semináře, které rozvíjí „soft skills“. Jde o takzvané měkké dovednosti jako psaní životopisu, příprava na pohovor, time management, osobnostní rozvoj nebo hledání svých silných a slabých stránek.

Některá centra půjčují knihy o osobním rozvoji a nabízí i osobnostní testování MBTI, kde studenti zjistí, jakým jsou typem člověka. V Kariérním centru ČVUT tento test vyhodnotí psycholožka a nabídne studentovi slovní zpětnou vazbu, která může být přínosnější než čistě rozškatulkova-

Listopad 2014

www.cuni.cz/UK-122.html www.mff.cuni.cz/fakulta/prop/kpc.htm

ný nastavený výsledek testu.

V nabídce jsou také nejrůznější personální poradny, individuální koučování a mnoho dalšího.

Na webu kariérních center najdou studenti burzu práce s aktuálními nabídkami praxe, brigády nebo práce. Díky nim získávají kontakty na potenciální budoucí zaměstnavatele, kteří jim kromě práce mohou nabídnout i pomoc s výběrem tématu pro diplomovou práci. Zaměstnavatelé rádi pomáhají talentům ještě při studiu, a hned potom je přijmou do svého týmu.

DOŽENEME SVĚT? Čeští studenti si začínají uvědomovat, že bezstarostné studium, jaké měli jejich rodiče, je minulost. Především humanitní obory musí hledat praxi a zkušenosti už při studiu. Rozhodnout se správně o budoucí profesi může být poměrně těžké, a proto se studenti budou čím dál častěji obracet na kariérní centra, která jim ukážou, na co mají, a pomůžou jim spojit se se svým budoucím zaměstnavatelem. ^ Listopad 2014

STUDENTA

61

kariérní centra v česku

str. 60–61

editorial: Jedeme do motorárny! Napsala redaktorka Káťa, která od té doby touží pracovat v Mladé Boleslavi.

rtneři Naši pa tku sí e d li vybra k finaliste E. Miss VŠ

Střípkem do mozaiky Richardových revolučních rozhovorů byla i krásná Emma Smetana.

P

odzim je asi to nejméně oblíbené roční období ze všech a do listopadu se koncentruje všechno zlo, které ho provází. Tma od pěti odpoledne, ve škole žádná sláva, zima ještě před začátkem topné sezony a do vánočních prázdnin daleko. Když pominu sebe (listopad miluju, protože mám narozeniny), nikdo si tento měsíc moc neužívá. Chtěli jsme vám ho co nejvíce zpříjemnit, a proto vám přinášíme kromě kvalitního čtení i zajímavé akce, kterými se během chladných dnů rozptýlíte, třeba finále Miss VŠE v SaSaZu, kde zahrají Chinaski (to byl u nás v redakci poprask, když je kolegové domluvili). A určitě najdete i spoustu dalších světlých okamžiků. Pro mě to budou oslavy výročí sametové revoluce, na které studenti chystají řadu akcí.

A výročí jsme vám nachystali i jako hlavní téma magazínu. Richard Valoušek sestavil mozaiku rozhovorů a postřehů a nechybí ani jeho interview s Václavem Havlem, které udělal pro Studentu před pěti lety.

O životě před revolucí nám vyprávěl i herec Tomáš Hanák. A nechybí ani obsáhlá kariérní rubrika, ve které vám zase o kousek poodhalíme oponu velkých společností. Vybíráme ty, které vás opravdu

zajímají a které u studentů uspěly v loňském ročníku průzkumu Universum. Ten mimochodem stále běží, tak pokud jste ho ještě nevyplnili, doporučuji tak udělat.

Po jeho dokončení vám vyjede srovnání s vašimi spolužáky a také se dozvíte, jaký jste typ člověka. Mně vyšel Pohodář, s čímž by moji kolegové před uzávěrkou určitě nesouhlasili.

A co vyšlo vám?

Michaela Raková, šéfredaktorka michaela.rakova@studenta.cz

Partneři Studenty: twitter.com/StudentaCz Pro její mamku to je určitě sexsymbol její generace.

Ale co pro naši redaktorku Evu?

facebook.com/studenta.cz

Listopad 2014

STUDENTA

3

aktuality

studentův listopad Nejkrásnější dívce z VŠE zazpívají Chinaski

Jméno vítězky šestého ročníku soutěže krásy Miss VŠE 2014 by Frisco se dozvíš na finále ve čtvrtek 20. listopadu v holešovickém klubu SaSaZu. Hlasovat můžeš on-line na www.missvse.cz, a dokonce i na místě! Slavnostní večer moderuje Tomáš Kraus. Vrcholem bude vedle vyhlášení nejkrásnější dívky VŠE vystoupení skupiny Chinaski. A až do pozdních hodin bude rozjíždět parket DJ Roxstar. Dress code je jasný: Dress to impress!

Návštevy ve firmách jsou zpátky

Zúčastni se Universa a vyhraj kávovar Nespresso

Odstartoval nový ročník studentského průzkumu Universum. Ještě pořád se můžeš zapojit a pomoci tak prozkoumat názory stovky tisíc studentů po celém světě. Výsledky Universa se objevují ve všech významných českých médiích.

Kromě toho můžeš vyhrát jeden ze tří skvělých kávovarů Nespresso. Řekni nám svůj názor! Dotazník najdeš na www.universumczech.com.

Poohlížíte se po praxi a nevíte, ve které společnosti by se vám líbilo? Pojďte je s portálem UNIjobs navštívit. Podíváte se do velkých českých i mezinárodních společností a dozvíte se o možnostech kariérního růstu. Osobní zkušenost nic nenahradí, tak využijte příležitosti a přihlaste se na návštěvu podle svého zájmu.

Všechny termíny a informace najdete na www.unijobs.cz.

Primát.cz nyní podporuje zabezpečení účtu od mojeID

Vadí ti vyplňovat na každém portálu či e-shopu znovu a znovu své údaje?

Nechceš stále přemýšlet nad tím, jak dobré je jejich zabezpečení či šifrování?

MojeID od CZ.NIC („správce českého internetu“) právě zahájilo spolupráci s předním studentským portálem Primát.cz! MojeID má za hlavní cíl usnadňovat pohyb uživatelů po českém internetu, cílem portálu Primát.cz je zase usnadňovat studentům jejich průchod studiem. Spáruj svůj Primátí účet s účtem mojeID a ihned tak získej výhody obou služeb.

4

STUDENTA

Listopad 2014

Vítězky Miss Academia 2014 – chceš být letos na jejich místě?

Nepochybuj o své kráse a staň se Miss Academia

Devatenáctý ročník Miss Academia je tady! Soutěž pořádaná studenty FMK UTB ve Zlíně pro všechny studentky VŠ a VOŠ, které jsou krásné především svou jedinečností a přirozeností. Pokud se nebojíš přemýšlet a smát se, chceš vystoupit z řady a prorazit tím, že jsi svá, přihlas se!

Více informací o soutěži a nové kampani „Nepochybuj o své kráse“ se dozvíš na www.facebook.com/missacademia nebo na roadshow: 3. 11. Brno 4. 11. Praha 5. 11. Ostrava, Zlín 6. 11. Olomouc

European Leadership & Academic Institute (ELAI) vás zve na následující události probíhající v Praze v rámci

Global Entrepreneurship Week Úterý 18. 11. 2014

09:00 Podpora podnikatelského myšlení v českém vzdělávacím systému zahajovací konference GEW ČR 2014, Vysoká škola ekonomická, nám. W. Churchilla 1938/4

19:30 Studenti studentům

panelová diskuze se sdílením zkušeností z podnikání, Vysoká škola ekonomická, nám. W. Churchilla 1938/4

19:30 Entrepreneurship Movie Nights - Social Network promítání filmu, Wayra, Václavské náměstí 3

Středa 19. 11. 2014

14:00 − 18:00 Art Meets Business

veletrh na podporu spolupráce mezi umělci a podnikatelským sektorem, The Chemistry Gallery, Bubenská 1

19:30 Entrepreneurship Movie Nights - Vlk z Wall Street promítání filmu, Wayra, Václavské náměstí 3

Čtvrtek 20. 11. 2014

19:30 Entrepreneurship Movie Nights - Jobs promítání filmu, Wayra, Václavské náměstí 3

Pátek 21. 11. 2014

09:00 Odstraňování bariér v podnikání

závěrečná konference GEW ČR 2014, Kaiserštejnský palác, Malostranské náměstí 23/37

Na všechny události je VSTUP ZDARMA

www.elai.cz/gewcr

/gewczech

Global Entrepreneurship Week Czech Republic 2014 se koná pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka a magistrátu hl. města Prahy.

Hlavní partner:

Partneři:

Mediální partneři:

Technické novinky téma

ČTVRT STOLETÍ od

SAMETOVÉ REVOLUCE Je chladný listopadový večer, mám na sobě oprýskanou zimní bundu po tátovi, v kapse pár korun na večerní pivo s kamarády. To teď ale musí počkat. Stojím tváří v tvář stejně starému klukovi, který nervózním pohledem kouká do ztracena. Nechce mě nechat projít. Kdyby stál vedle mě, nepřišlo by mi to zvláštní, jenže on měl na sobě uniformu bezpečnostních jednotek, helmu a štít…

Text: Richard Valoušek, Ilustrace: Štěpán Lenk

6

STUDENTA

Listopad 2014

V

edle mě klečela na zemi dívka, vypadala vystrašeně, ruce se jí klepaly strachem, přesto vzala květinu a přistoupila k tomu ozbrojenému chlapci. Chvíli se mu dívala do očí, pak se usmála a květinu mu dala za štít. On se jen nervózně podíval vedle sebe. Po obou stranách měl podporu stejně vyhlížejících kolegů. Chtěl jsem domů, byla mi zima a chuť na pivo mě při tom nekonečném čekání přešla.

A pak to přišlo! Řada štítů udělala prudký krok vpřed a dívku povalila na zem. Sklonil jsem se pro ni a ucítil prudkou ránu do hlavy, a další, a další! Všude kolem byl slyšet pronikající křik a máchání dlouhých bílých obušků. Někde v dálce za mnou se opakovaně ozýval pokřik „Máme holé ruce“. Já ty své měl celé od krve, snažil jsem se zvednout, ale splašený dav a útoky chodících štítů mi to nedovolily.

Střih! Místo, kde dívka ještě před desítkami minut klečela, je potřískané krví a já si jen přeji, aby nebyla její. Na zemi se válí roztrhané kusy oblečení, boty, které se marně doplňují do páru, tašky a rozsypané věci. Pár potlučených studentů ignoruje svá zranění a snaží se pomoci těm, kteří jsou na tom očividně hůř. Kolik může být mrtvých, napadne vás v první chvíli. Desítky, stovky, vždyť to byl naprostý masakr. Koho pojala kapacita dodávek Veřejné bezpečnosti, už je dávno odvezen na výslech, ti šťastnější utekli postranními uličkami z Národní třídy do bezpečí.

střípky Jak jsem sbíral revoluční žu se vcítit do role svých vrstevníků před 25 lety, kteří čelili útoku, kterému se nešlo bránit. Holé ruce proti po uši ozbrojenému a vycvičenému policistovi. Strach, nejistota, naštvanost. Pocity, které vás jako první napadnou. Prohlížím si fotografie ze 17. listopadu 1989. Poslouchám vyprávění těch, kteří tím pendrekem dostali.

Mám zlost a zároveň cítím velký respekt k těm, kteří se postavili strachu.

Ten je doprovázel na každém kroku. Nebyli to žádní superhrdinové z komiksů, ale možná se z nich ve vyprávění za pár desítek let stanou. Nedivil bych se. Vždyť se svou odvahou postavili něčemu, co nešlo porazit. A vyhráli!

Můžeme připustit, že konec režimu se blížil tak či tak. Události v Polsku, Maďarsku i ve východním Německu tomu jasně napovídaly. Jenže oni to nemohli tušit. Neměli zprávy, nemohli si to přečíst v novinách ani na internetu. Informace získávali jen z vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. A už jen to, že tyto stanice poslouchali, jim mohlo nahánět strach, protože to bylo zakázané a hrozil za to přísný postih. Naštěstí ale nežijeme v románu George Orwella a Velký Bratr je už na konci 80. let nesledoval na každém kroku.

Svoboda se blížila a obdiv patří všem studentům, kteří se do „beznadějného“ a nejistého boje pustili. Jedno je totiž jisté, nebýt jich, přišla by mnohem později.

A tak snad jen říct, díky!

Ne, nebyl jsem při tom a ani jsem nikdy nedostal obuškem po hlavě. Nedoká-

Sametová revoluce a její aktéři jsou historií, na kterou nesmíme zapomenout

Pustit se do popisu historie se může zdát snadné, vždyť dnes máme k dispozici stovky knih a tisíce dokumentů.

Jenže čím mladší události jsou, tím více hrozí, že se proti vašemu textu ohradí pamětníci, ti, kteří vše zažili na vlastní kůži. I proto byl nesmírně důležitý výběr respondentů.

Od roku 2009, kdy jsem se revolucí k jejímu 20. výročí poprvé výrazně zabýval, jsem hovořil s řadou významných osobností. Své vzpomínky mi věnoval Václav Havel, Martin Mejstřík nebo Monika Pajerová. O svůj pohled na demokracii se podělila i jedna z nejvlivnějších světových političek Madeleine Albrightová.

Možná se vám zdá, že z těchto střípků už jsem mohl vyskládat celou revoluční mozaiku. Mně tam ale pořád pár kousků scházelo. Vtom jsem si vzpomněl na nenápadnou zmínku Moniky Pajerové, tehdejší revoluční mluvčí studentů. „Moje dcera byla dítě revoluce, nosila jsem ji v batohu na všechny demonstrace.“ Oním dítětem byla dnešní moderátorka televize Nova Emma Smetana.

Na začátku 90. let se odstěhovala do Paříže a Česko přišlo společně se svými iluzemi i o „své“ dítě revoluce.

Příběh téhle dívenky v sobě skrýval další rozměr revolučního dění. Vždyť díky ukončení totality mohla strávit dětství v Paříži a plnit si sny. I proto byla dalším respondentem, který pomohl přidat střípek do mé revoluční mozaiky.

A tím momentálně posledním byl Šimon Pánek. Pokud hledáte moderního hrdinu, zkuste zajít do kanceláře neziskové organizace Člověka v tísni.

Musíte mít ovšem velké štěstí, abyste ho potkali sedět na židli, protože mnohem častěji cestuje po světě a snaží se ho zachránit. Že je to přehnané konstatování? Možná, ale já v životě nepotkal mnoho lidí, kteří by 25 let věnovali tomu, aby pomohli sehnat peníze na lepší život úplně cizím lidem v neznámé končině naší planety, a to bez řádné odměny. Šimon Pánek nestál tváří v tvář ozbrojeným jednotkám na Národní třídě, ale svou odvahou pomohl prosadit studentské zájmy v nervózním revolučním zákulisí. A když se zdálo, že bylo vyhráno, sbalil si věci a vyrazil pomáhat dál. Jeho střípek byl možná ze všech nejcennější.

Richard Valoušek

Listopad 2014

STUDENTA

7

téma

Rozhovor s Václavem Havlem z roku 2009

K

ritických hlasů k vývoji událostí po roce 1989 je spousta. Není se co divit, očekávání života v demokracii byla obrovská a realita za nimi pokulhává.

Proč věci nevychází podle představ? Mnoho lidí staví do role hlavního viníka Václava Havla. Nezdá se vám to fér? Největší osobnost naší novodobé historie už se bránit nemůže, připomeňme si alespoň klíčovou část rozhovoru pro redakci Studenta z roku 2009.

Jak se díváte s odstupem času na sametovou revoluci a jak hodnotíte své vlastní angažování v tehdejších událostech?

Je potřeba říct, že jsme napáchali spousty chyb, ale ještě mnohem většímu množství jsme se vyhnuli. Základní záměr, který jsme si vytyčili, tedy dojít k demokratickému a právnímu státu, se stále uskutečňuje a naplňuje.

Přesto, nemyslíte si, že to jde mnohem obtížněji, než jak porevoluční optimismus sliboval?

Všichni jsme byli optimisté, museli jsme být, ale je pravda, že ty věci jdou složitěji, neustále překonávají různé překážky a nepředvídatelné situace. Ale neřekl bych, že bychom opustili základní ideály. Můžeme si stěžovat, nadávat, ale stěží můžeme říct, že jsme opustili cestu, na kterou jsme se rozhodli vydat.

Vraťme se k samotným listopadovým událostem, cítil jste hned, že 17. listopad by mohl být výjimečným, zlomovým okamžikem?

Všichni jsme cítili, že je cosi ve vzduchu. Věděli

8

STUDENTA

Listopad 2014

jsme, že ta imaginární sněhová koule se dává do pohybu a promění se v lavinu. Cítili jsme to, ale nevěděli jsme, jak ta lavina bude vypadat.

Demonstraci 17. listopadu pořádali studenti, nakonec se však stala celonárodní záležitostí. Byl jste u jejího počátku?

Já jsem ten den odjel z Prahy na naši venkovskou chalupu, protože jsem byl sledovanou osobou a nechtěl jsem na sebe strhávat pozornost.

Hrozilo, že kdybych se na demonstraci objevil, ohrozil bych ty studentské snahy. Byla to studentská věc, oni ji vymysleli a já to nemínil nijak zničit.

Skutečně byla pravým důvodem vaší nepřítomnosti snaha nepřekazit plány studentů?

Poznal jsem několik generací studentů a vím, jak jsou hákliví, když jim někdo bere jejich iniciativu. Nechtěl jsem, aby si mysleli, že jim beru jejich nápad, proto jsem se stáhl. Přijel jsem až druhý den a začali jsme konat, založili Občanské fórum.

Při hodnocení revolučních událostí jste mluvil o chybách, kterých se každý dopustil. Je podle vás tou největší stálá existence komunistické strany?

Tato strana, stejně jako ve všech postkomunistických zemích, dostala druhou šanci. Bohužel, u nás ji nevyužila. Možná to bylo i v důsledku nedostatečné společenské a politické energie, že nebyla donucena alespoň ke změně názvu. Jsem z toho často obviňován, ale já nebyl žádným diktátorem.

Řekli o Sametové revoluci...

Madeleine Albrightová bývalá ministryně zahraničních věcí USA

„Lidé berou demokracii jako dárek, váží si ho, ale netuší, že se na něm musí neustále pracovat.“

Jan Urban

tiskový mluvčí Občanského fóra „Byla to obrovská šance, na kterou společnost a především její elita vůbec nebyly psychologicky ani jinak připraveny.“ „Sovětský svaz budoval své postavení pod heslem pořádku.

V koncentračních táborech byl také pořádek, a byly to koncentrační

tábory. Demokracie je stokrát lepší s tím svým bincem a nepořádkem.“

z kasáren s tanky proti lidem.“ „Že jsme se nezbavili komunistické strany? V tom je velká tragédie Václava Havla, ale hlavně naše.

Komunismus je zlo!“

Monika Pajerová tisková mluvčí studentů

„Shodli jsme se, že musíme do stávky, jenže to slovo se naposledy ve slovníku objevilo v roce 1969. My vlastně neměli tušení, jak taková stávka vypadá.“

martin Mejstřík studentský vůdce

„Do ledna 1990 jsme měli strach, že tady nějaký generál vyjede

Valtr Komárek

uznávaný ekonom, spolupracovník Občanského fóra „Představa, že režim ukončil Havel, herci nebo naše statečná srdce, to je myslím snaha o připsání si osobních zásluh, ale realitě neodpovídá.“ „Teď máme mafiánskou demokracii, ve které všechno oddřou obyčejní lidé.“

inzerce

uční dny Časová osa: Jak šly revol pátek 17. listopadu – brutální útok na studenty u Národní třídy Sobota 18. listopadu – v Realistickém divadle byla navržena týdenní stávka Neděle 19. listopadu – vzniklo Občanské fórum Pondělí 20. listopadu – vysoké školy vstoupily do stávky Úterý 21. listopadu – poprvé cinkají klíče Středa 22. listopadu – strach z útoku lidových milicí Čtvrtek 23. listopadu – Kubišová se Zagorovou zpívají hymnu pro 300 tisíc demonstrantů Pátek 24. listopadu – začaly politické změny Sobota 25. listopadu – přímý přenos Československé televize ze zaplněné Letné Neděle 26. listopadu – Václav Havel se poprvé setkal s federálním premiérem Pondělí 27. listopadu – generální stávka Úterý 28. listopadu – komunistická strana se vzdala mocenského monopolu Pondělí 3. prosince – představení nové vlády Úterý 4. prosince – otevření hranic do Rakouska Pátek 7. prosince – rezignace nové federální vlády spolu s premiérem Adamcem Sobota 8. prosince – kandidatura Václava Havla na prezidenta Pondělí 10. prosince – StB začala likvidovat citlivé dokumenty v opuštěném lomu u Plzně Pátek 28. prosince – přijat kooptační zákon umožňující dosazení poslanců bez voleb Sobota 29. prosince – jmenování Václava Havla prezidentem Československa

Připomeňte si výročí revoluce na jedné z akcí:

Praha

Listopad 1989 – Trvalá výzva Akci pořádá Spolek českých právníků Všehrd, Úřad vlády České republiky a Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Svým projevem se zapojí předseda vlády Bohuslav Sobotka, významní aktéři z listopadu 1989 a dále např. rektor Univerzity Karlovy.

Kdy: 15. listopadu ve 14 hodin Kde: na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na náměstí Curieových 7, Praha 1, místnost č. 100 (Collegium Maximum)

Díky, že můžem!

Vytvoříme z Národní třídy živý prostor plný umění všech žánrů, dobrých lidí a myšlenek, pro které se na tom samém místě v roce ’89 sešli naši rodiče. Studentské kapely i známá, ale neokoukaná jména české a slovenské alternativní scény. Divadla, výstavy, graffiti, skate, DJs, venkovní kavárny, veřejné čítárny či piknikový trávník.

Open mike stage, kde můžeš vystoupit i ty. Těšit se můžete také na různé přednášky nebo třeba i mši.

Kdy: 17. 11., 10:00 Kde: Národní třída

Viva la Revolución!

Revoluční party bude v předvečer výročí sametové revoluce v hudebním baru Innuendo. Výhodou, proč party uspořádat den předem, je státní svátek, který spadá na den výročí, takže party bude pokračovat až do ranních hodin. Akci pořádá společnost ZYPstr, která poskytuje vytíženým lidem šanci seznámit se prostřednictvím různých akcí. Při této příležitosti vyzývá účastníky, aby přišli v převleku: za rebela, revolucionáře nebo policajta. Seznamte se.

Kdy: 16. listopadu Kde: Hudební bar Innuendo

Mody Demokracie Výstava v Centru současného umě10

STUDENTA

Listopad 2014

ní DOX prezentuje vybraná díla a projekty, které představují inspirativní příběhy demokracie na jednotlivých úrovních – městské čtvrti, velkoměsta, města, autonomní oblasti, malého a velkého státu a nakonec i v globálním měřítku. Výstava předloží příklady metod a praxí demokracie z nejrůznějších geografických oblastí. Dle tématu a geografie bude výstava členěna do šesti oddílů.

Kdy: 14. 11. 2014 – 16. 3. 2015 Kde: Centrum současného umění DOX

Host Scénických rozhovorů Andrej Krob, český divadelní scenárista a herec, usedne 17. listopadu vedle moderátora Davida Hrbka ve Švandově divadle, a stane se tak listopadovým hostem Scénických rozhovorů. Krob je známý také jako tvůrce Originálního videožurnálu Charty 77.

Kdy: 17. listopadu od 21 hodin Kde: Švandovo divadlo

Brno

Jaroslav Hutka – koncert k 25. výročí sametové revoluce Do oslav výročí se zapojí i písničkář pocházející z Olomouce – Jaroslav Hutka. Ten roku 1978 odešel do Rotterdamu a mimo jiné složil např. hymnickou píseň Krásný je vzduch.

Kdy: 12. listopadu Kde: Sál Břetislava Bakaly

Pardubice

Oslavy na univerzitě

Univerzita Pardubice si výročí revoluce připomene sérií sportovních i kulturních událostí. Rektor na tento den vyhlásil pro všechny studenty volno.

Kdy: 14. 11.

Kde: Univerzita Pardubice

téma

Studentská anketa 1. Chystáš se nějak speciálně oslavit 25. výročí listopadové revoluce, vydáš se na nějaké akce?

2. Co se ti vybaví jako první, když se řekne sametová revoluce?

Nicol Škodová

(22 let, UK) 1) Speciálně se slavit nechystám, ale nejspíš půjdu na karnevalový průvod Sametového posvícení.

2) Klíče

Vojtěch Udatný (25 let, ČVUT)

1) Popravdě řečeno se nechystám nějak slavit výročí revoluce. Ano, nebudu v ČR, takže k akcím budu mít daleko. Každopádně si ale vzpomenu na toto výročí a uvědomím si, za co to v té naší zemičce v minulém režimu stálo a že mohu být rád za to, co teď máme. Určitě si položím otázku, co dnešní doba – je to ideál?

2) Má asociace se sametovou revolucí je vždy dětství. V té době mi bylo pár měsíců, takže si to samozřejmě nepamatuji, nicméně jsem ještě socialistické dítě, jak s oblibou říkám.

Denisa Zezuláková

(22 let, ZČU) 1) Od jisté doby už nic neplánuji a žiju okamžikem, a tak se jako vždy nechám překvapit osudem.

2) Jako první se mi vybaví svoboda a následně změna je život a neustálý pokrok vpřed :).

Adéla Horáková

(23 let, UK) 1) Nějak speciálně 25. výročí listopadové revoluce se slavit nechystám. Možná se zúčastním nějakého z kulturních projektů Národního divadla v Praze.

2) První, co, respektive kdo se mně vybaví, když se řekne sametová revoluce, je Václav Havel.

Petr Čenský (23 let, UJAK) 1) Na žádné speciální akce na oslavu výročí se nechystám, protože jsem tu dobu nezažil a nemám k ní žádný osobní citový vztah.

2) Při vyslovení slov sametová revoluce se mi vybaví období, které naši rodiče a prarodiče prožívají velice emotivně a díky jehož výsledkům my můžeme dnes žít v lepším státě.

Listopad 2014

STUDENTA

11

téma

Odevzdali nám zemi a my nevěděli, co s ní

I když chyběl 17. listopadu na Národní třídě, stal se hlavní osobností studentů sametové revoluce. Šimon Pánek, tehdejší student Přírodovědné fakulty, zasedal v radě studentů i v Občanském fóru.

Byl odvážný, drzý a nebál se překážek. V centru dění byl až do konce roku 1989, ale o vysoké funkce neměl zájem. „Neměl jsem na to věk ani zkušenosti,“ přiznává. Už tehdy chtěl pomáhat světu, i proto přes 20 let pracuje pro organizaci Člověk v tísni.

Text: Richard Valoušek, Foto: Jindra Kodíček

C

o pro Šimona Pánka znamená po 25 letech revoluce. Dá se tohle neustále omílané slovo nahradit jiným?

Aniž bych ji chtěl podceňovat, napadá mě slovo „happening“, při kterém jsme si užívali konec režimu.

Happening to ale nebyl od první chvíle, poznal jste během těch listopadových dní skutečný strach?

Měli jsme velký strach, hlavně při těch úvodních střetech. Nedokázali jsme tehdejší situaci vidět s nadhledem a vytušit, že ten konec se blíží tak i tak.

Máte pocit, že konec režimu by nastal i bez generální stávky?

Převrat by přišel určitě, otázka je kdy. My to určitě urychlili a dali tomu potřebnou symboliku, kterou si teď budeme připomínat desítky let.

Sledovali jste události v Maďarsku, Polsku a východním Německu a tušili tak blížící se konec?

Měli jsme zprávy, co se kde děje, ale nebyly podložené. Nikoho nenapadlo, že všechny ty události jsou vlastně logickým vyústěním a že je otázka času, kdy se stanou u nás.

Uškodila vám tehdy nějak neznalost situace ve světě a střízlivý pohled zvenčí?

To je bez debat, řadu věcí bychom udělali jinak, nastavili pravidla, určili, co je špatně a co ne. To se bohužel nestalo a k moci se dostali i chamtiví lidé. Navíc jsme se nevypořádali s otázkou komunistů, které tu máme dodnes. Jenže my zkrátka nechtěli být jako oni, chtěli jsme mír a svobodu.

Madeleine Albrightová říká, že lidé si

12

STUDENTA

Listopad 2014

mysleli, že demokracie je dárek, jenže ona je tvrdou dřinou. Souhlasíte?

Je to tak, musí se na ní neustále pracovat. Svoboda i demokracie jsou krásná slova, ale skutečný význam jim musí dát lidé, kteří v nich žijí.

Možná si lidé mysleli, že to půjde samo.

Vždyť celá řada z nich má pocit, že před rokem 1989 bylo lépe.

Je jednoduché to tvrdit. Pravda je taková, že tehdy za ně řešil věci stát a systém, dneska se mu-

sí každý starat o sebe sám. Dnešní doba tlačí na výkon, znalosti, obstát v tom není med. Na druhou stranu si lidé svobody váží a věřím, že by se jí jen tak nevzdali.

Díky práci v Člověku v tísni jste byl ve světě u několika státních převratů.

Našel byste společný jmenovatel u těchto událostí?

Bytostná touha lidí po svobodě, vidina toho, že budou moci o svém životě rozhodovat sami a mít vlastní názor. Také se to pojí vždy se špatným vládnutím, s odporem ke korupci. Lidé jsou naštvaní, frustrovaní a chtějí to změnit. Ukrajina je typickým příkladem. Tam se však bojím špatného konce.

Během listopadových událostí jste byl v centru dění, jaká je vaše nejsilnější vzpomínka? (dlouze přemýšlí) Já mám takové tři momenty. První, když padl Ústřední výbor komunistické strany, to mi začalo být jasné, že se jim to sype. Pak určitě generální stávka, do které se zapojilo 90 % obyvatel. Zpětně vidím, že už to bylo v podstatě rozhodnuté.

A ta třetí?

Možnost hovořit před plným Václavákem.

Tehdy se na náměstí pod balkonem tísnilo 300 tisíc lidí a já jim mohl přinášet povzbuzující zprávy. Na takové momenty člověk nikdy nezapomene a je pyšný na to, že mohl být u něčeho tak velkého.

Za počátek sametové revoluce je vnímán 17. listopad 1989 a tvrdý střet bezpečnostních jednotek se studenty. Co jste dělal ten osudný večer vy?

Byl jsem na Šumavě, kde jsem na brigádě dělal figuranta v geologickém průzkumu. Potřeboval

jsem peníze a tohle byla jedna z možností. Vůbec mě nenapadlo, že by ta pražská akce mohla být tou klíčovou.

Jak jste se o masakru u Národního divadla dozvěděl?

Z vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky.

Hned v sobotu jsem se vrátil a začal formovat stávkový výbor a jeho první požadavky.

A pak přišla stávka. Že do ní půjdeme, se rozhodlo téměř okamžitě po útoku na studenty. Bylo jasné, že takhle to nejde. Netuším, kdo první řekl slovo „stávka“, protože se moc nepoužívalo. Každopádně je jasné, že její začátek rozhodl o veškerém dění do konce roku 1989.

Vaše aktivní role během těchto událostí byla mezi studenty i později v Občanském fóru. Byl jste v tom 24 hodin denně?

A šest týdnů v kuse. Doma mě viděli až na Štědrý den. Do té doby jsem přežíval s tím, co jsem měl po ruce. Zpětně se na to dívám jako na životní zážitek a dobrodružství, které můj život neustále vyhledává. Vezměte si, že my jsme jedli, spali, pracovali, zkrátka fungovali jen ve stávkovém centru. Napětí, únava, emoce, štěstí, bylo tam prostě všechno.

Hodně se debatuje nad tím, jak velké slovo měli studenti po boku kapacit, jako byl Václav Havel. Měli jste šanci prosazovat své názory?

Ukážu to na konkrétním případu. Vláda po prvním týdnu navrhla nové sestavení a Občanské fórum bylo pro. Studenti však vůbec, rozhodli jsme se pokračovat ve stávce, chtěli jsme víc.

Cítili jsme, že můžeme dosáhnout mnohem více, než nabízejí. Nechtěli jsme už polovičatá rozhodnutí.

A národ vás poslechl.

My jako studenti jsme totiž měli jednu nesmírnou výhodu, byli jsme bráni jako ti nejčistší. Veřejnost byla ovlivněna režimem a vnímala disidenty v čele s Havlem za podivíny, kteří seděli za mřížemi. Ať tam byli z jakéhokoliv důvodu, být v kriminále znamenalo být pošpiněný. Propaganda uměla skvěle vnutit lidem své názory.

Byli jste tím stmelovacím prvkem mezi veřejností a disidenty?

Myslím si, že ano. Všechno to vystihuje mobilizační heslo „Nebudou nám bít naše děti“, které jasně ukazuje, že národ si našel ve studentech obětní beránky, kteří jsou nevinní a musí se jich zastat.

U závěrečných diskusí však už tolik studenti nefigurovali, proč?

Naše role časem skutečně slábla, protože bylo jasné, že budeme muset převzít vládu, na to jsme

Kdo je Šimon Pánek Je jedním ze zakladatelů humanitární organizace Člověk v tísni.

V současnosti je i jejím ředitelem. Byl jedním z nejznámějších studentských vůdců sametové revoluce v roce 1989. Prezident Václav Havel jej na Pražském hradě vyznamenal medailí Za zásluhy za angažovanost ve věcech veřejných v roce 2002 a v roce 2003 získal cenu Evropan roku. Roku 2010 mu občanské sdružení Post Bellum udělilo Cenu Paměti národa.

Napětí, únava, emoce, štěstí…

Bylo tam prostě všechno. byli mladí a nezkušení. Finální převrat a obsazení klíčových pozic jsme nechali na Občanském fóru, které mělo ve svém středu skutečné osobnosti.

Přes 20 let se věnujete práci v neziskové organizaci Člověk v tísni. Cestujete po světě, pomáháte v ohrožených oblastech, zachraňujete lidské životy a jejich osudy.

Plníte si tím své sny?

Vždy jsem měl o svém životě nějaké představy, chtěl jsem být přírodovědcem, a že budu v současné pozici, mě asi nikdy nenapadlo. Když se na to ale zpětně dívám, tak ano, plním si svůj velký sen, protože mě má práce naplňuje. Držím se hesla, že když člověk něco dělá, musí to dělat pořádně.

Práce v Člověku v tísni může být pro řadu studentů životním snem, protože tato práce má skutečný smysl a slouží lidem. Kdo má šanci dostat u vás práci?

Já myslím, že úplně každý. Jsme zajímavý zaměstnavatel, který hledá kreativní Čechy. Máme plno Britů, Francouzů, Němců, Američanů.

Ti nás ale berou jako běžnou neziskovku, nemají k ní takový vztah. Rád bych po svém boku měl více mladých nadaných českých nadšenců.

Jenže ti se musí připravit na to, že budou po většinu své pracovní doby na cestách, nemám pravdu?

Není to jen o cestování po světě, málokdo ví, že Člověk v tísni má osm poboček v České republice a pracuje v 60 tuzemských lokalitách pro všechny, kteří to potřebují. Nejde jen o Romy, ale také o Slováky, imigranty, Čechy v potížích, zkrátka všechny.

Zkuste nadhodit konkrétní náplň práce v rámci České republiky.

Aktuálně pracujeme na programu „Věnuj dvě hodiny týdně“, v jehož rámci je studentům přiřazen žák základní školy a spolu s koordinátorem mu pomáhá se studiem. Je to o 2–3 hodinách týdně, proto ten název. Chceme tím dát šanci každému, kdo ji nedostal automaticky, má například nevzdělané rodiče a my nechceme, aby šel stejnou cestou.

Listopad 2014

STUDENTA

13

téma

Revoluční dítě z batůžku na zádech

Její tvář známe z televizní obrazovky, její příběh z vyprávění stovek svědků revolučních událostí.

Emma Smetana, dcera tiskové mluvčí studentů z listopadových událostí, Moniky Pajerové, chodívala na protirežimní demonstrace běžně, byl jí však pouhý rok, a tak i když si ji všichni kolem pamatují jako to revoluční dítě z batůžku na zádech mladé studentky, ona si na nic nepamatuje. Text: Richard Valoušek, Foto: Kuba Feranec

P

ojďme začít trošku netradičně, Emmo, kdybyste si mohla vybrat, v jaké době byste chtěla žít?

Ráda bych se narodila jako můj táta po 2. světové válce, samozřejmě ale na druhé straně železné opony, dvacetiny oslavila v báječných 60. letech a za celý život tak nezažila v Evropě jinou než studenou válku.

Naše generace bohužel už tuto jistotu nemá.

Zkusme se teď vrátit po stopách sametové revoluce, předpokládám, že vy si z ní jako malá holka nic nepamatujete…

Bohužel, vůbec nic. Ráda bych přispěla nějakými střípky, malou vzpomínkou, znám to ale jen z vyprávění.

Tak to asi dobře víte, že jste byla nejznámějším dítětem revoluce, protože vaše maminka, tisková mluvčí studentů Monika Pajerová, vás na demonstrace nosívala v batůžku.

Vážně? Inu, těch historek je celá řada, dodnes mi vrstevníci mojí maminky vypráví všelijaké příhody, ale já vlastně často nevím, čemu se dá věřit. Mám totiž dojem, že řada aktérů sametové revoluce si různé události přetvořila v paměti tak, aby vyzněly dobrodružněji a aby tím i oni byli většími hrdiny. Nekonečně statečných lidí, jako byl Václav Havel nebo Dana Němcová, prostě nebyly tisíce, a možná ani stovky. O to víc si vážím těch, co nemají potřebu exhibovat a neustále se dojímat nad vlastními zásluhami. Tím mám na mysli třeba Šimona Pánka, současného ředitele Člověka v tísni. Ostatně, i proto jsem se rozhodla právě tuto neziskovku dlouhodobě podporovat.

Jak často se s ní vracíte k listopadovým událostem?

14

STUDENTA

Listopad 2014

Mám hrůzu, abych se nestala pasivním, lhostejným občanem

Maminka o tom ráda vypráví, je to pro ni velmi důležité období a já to naprosto respektuji a chápu. Ona tehdy prokázala schopnost překonat strach. Moc bych si přála, abych některé její vlastnosti podědila, a když bude potřeba, aby se projevily. A například mám hrůzu z toho, abych se nikdy nestala pasivním, lhostejným občanem.

Prý jste byla vždycky student flákač.

Jak jste s touto povahou mohla vystudovat prestižní pařížskou univerzitu Science Po? Je pravda, že jsem nikdy nebyla typ, který by vydržel celé dny nad učením. Pro mě však nebyl největší problém univerzitu dokončit, ale vůbec se na ni dostat.

U pohovoru jsem se šíleně hádala s jednou z přísedících na téma vstupu Turecka do Evropské unie. Později se ukázalo, že její role byla dopředu dohodnuta, a že mě – i díky mé zarputilosti a síle argumentů – vzali. Já ale z přijímacího řízení odcházela s pocitem, že proběhl nejhorší možný scénář, a už jsem se pomalu připravovala na studium práv, kam už jsem věděla, že mě přijali. Žila jste dlouho mezi Francouzi, mají ponětí o české revoluci z konce 80. let?

Oni znají spíše polské dějiny. Všeobecně mají k našim severním sousedům blíže. Přece jen jde o větší zemi, s výraznějšími historickými osobnostmi a z mého pohledu i úctyhodnějším národním charakterem, pokud něco takového existuje. Spolužáci ale dobře věděli, kdo je Palach nebo Havel. Bohužel na ně nikdo nedokázal reálně navázat. Chybí nám současný hrdina.

V době, kdy Česko předsedalo Evropské unii, nás ale brát vážně museli. Vy jste byla dokonce asistentkou tehdejšího tiskového

mluvčího. Jaké to bylo pro jednadvacetiletou studentku?

Nahlédnutí do úplně nového světa, který mě mnohé naučil, ale příliš nezaujal. Dodnes mě baví vzpomínka, kdy jsem na úvodní pohovor přišla v džínách a zlatých teniskách. Vůbec mi nedošla váha té události. Naštěstí se ale ukázalo, že tehdejší mluvčí premiéra, Jiří F. Potužník, je punkového smýšlení. Asi proto mi pak zavolal s tím, že jsem ho přesvědčila víc než ostatní, seriózněji působící kandidáti.

Prý jste se ale setkávala se slovními útoky, že jste protekční spratek.

Já jsem evidentně byla v tak mladém věku příliš vysoko, lidem se to zdálo podezřelé, a tak padaly více či méně přímé otázky na to, jak jsem se tam vlastně mohla dostat, co jsem měla či neměla s tiskovým mluvčím a tak dále... Když už nebyly argumenty, připomnělo se postavení a kontakty mé maminky nebo tety Kateřiny Jacques. Tak jsem si jen znovu připomněla, jak je skvělé, že studuju venku a že tam moji rodinu nikdo nezná a mohu být na sto procent jen za sebe.

I proto jste se po skončení praxe o pokračování v podobné pozici nepokoušela?

Svět úředníků není nic pro mě. Obávám se, že to prostředí lidi nevyhnutelně zbavuje vášně a humoru. Jednou jsem se pokusila navrhnout, že zajdeme na undergroundový koncert, a většina kolegů mě měla za šílence. O to tvrdohlavěji jsem na Úřad vlády chodila v džínách, a i na vrcholových summitech jsem odmítala striktní dress code. Bylo mi 21 a měla jsem hrůzu z toho, že se ze mě stane neurotická paní v kostýmku.

Poslední otázka, co bude dělat Emma Smetana za deset let?

Bude u sebe nosit občanku, na kterou se vyfotila nenalíčená s rozpustilým culíčkem, aby vypadala na 14. Tu si totiž nechala schválně dělat tento rok, aby jí vydržela až do 36 (smích). Ale vážně, v té době chci být maminkou, doufám, že už bude na světě aspoň jedna moje deska. V profesní rovině bych byla pyšná, kdybych se vyhoupla na novinářskou úroveň takové Daniely Drtinové nebo Martina Veselovského. A třeba už tou dobou budu mít za sebou i zkušenost stavění nějaké školy, nemocnice nebo studny v Africe, třeba přes Člověka v tísni. Myslím, že intenzivní pomoc druhým by se v určité fázi lidského života měla stát prioritou číslo jedna, a já se právě na tuhle fázi moc těším. ^

Kdo je Emma Smetana Emma Smetana je česká herečka, muzikantka a moderátorka zpráv. Do dvou let vyrůstala v Praze, poté se přestěhovala se svou matkou Monikou MacDonagh-Pajerovou do Paříže za otcem Jiřím Smetanou, který tam vedl rockový klub. Žila tam do svých 10 let.

Po návratu do Prahy zde absolvovala francouzské lyceum. Po maturitě se do Francie vrátila a vystudovala Sciences Po. V roce 2012 začala moderovat zprávy na TV Nova. Mluví plynně francouzsky, anglicky a německy, domluví se španělsky a částečně hebrejsky.

inzerce

pouka z 800 K č nebo 1200 K č

NA NÁ

KUP K

ÁVY

KE NESPR KAŽDÉMU ESSO KÁVOV ARU*

Už jste mysleli na Vánoce?

Odhalte kouzelný svět plný jedinečných chuťových zážitků s kávou Nespresso.

*K nákupu Nespresso kávovarů v období od 1. 11. 2014 do 25. 1. 2015.

Více na www.nespesso.com

kariéra

Zelenou k pohovoru?

Nikdy!

Jdeme poprvé do nové práce nebo na pohovor. Stojíme před šatníkem a nemůžeme se rozhodnout, co na sebe. Šaty přece dělají člověka. Chceme být elegantní, ale zároveň ne příliš naškrobení. Chceme, aby náš outfit měl styl, ale byl i pohodlný. Rozhodně nestojíme o úšklebky a narážky na to, jak jsme se to vymódili. Ale jak si správně vybrat, když variant je tolik? A co na nás může prozradit barva, kterou máme na sobě? Text: Petr Krejčí a Jana Samšuková

B

arvy! ModBarvami rá, červená, můžeme ovlivnit, jak šedá, černás vnímá ná. Pořád je okolí. Třeba fialové stíny všude vidíme. Obklona očích pují nás. Někdo má značí, že rád, když je dobře vivíme, o čem mluvíme. dět, jiní dají přednost nenápadnosti. V období studia je tak nějak snazší oblékat se, jak chceme. Nicméně s příchodem do práce se toho může dost změnit. A to přece i chceme, ne? Studujeme vysokou školu v naději dobré práce a dobrého společenského postavení.

To s sebou nese určitá pravidla a konvence, které bychom měli dodržovat, abychom si zvýšili šance, že ono vysněné postavení i práci získáme a udržíme si je.

Dříve velmi opěvované odvětví psychologie používalo barvy pro zkoumání osobnosti.

Lüscherův test je projektivní metoda založená na preferenci nebo odmítnutí některých barev.

Pochopitelně část populace neuznává jakoukoli psychologii barev. Pokud ale jdete na pracovní pohovor nebo třeba jenom na ústní zkoušku ve škole, není důležité, jestli ji uznáváte vy, ale jestli váš protějšek věří v to, že o vás barvy mnoho prozradí. A člověk sedící na druhé straně stolu je ten, kdo rozhodne o vašem osudu.

Je to ten, co vás zaměstná, nebo nezaměstná, dá vám tu zkoušku, nebo nedá.

16

STUDENTA

Listopad 2014

Další velmi oblíbenou barvou je modrá. Modrá barva se perfektně hodí na ústní zkoušku ve škole. Vyvolává pocit pohody a klidu, což přesně chcete ve zkoušejícím vyvolat.

Působí důstojně a je velmi elegantní.

Snad nejběžnější barva je černá. Je slavnostní, proto se hodí pro oficiální příležitosti. V marketingu se často objevuje v reklamách na luxusní pánské zboží. Jenom se někdy zkuste zaměřit na barvy, které vidíte v reklamách na pánské hodinky, auta vyšších tříd nebo pánské parfémy. Neznamená to však, že je to vždycky sázka na jistotu. Přidává totiž roky, vyjadřuje mírný odstup od okolí a při špatné volbě oděvu může působit smutečně, proto raději volte vždy pouze jednu část oděvu v černé barvě.

Výhodou černé je její snadná kombinovatelnost s jinými barvami.

Co se týče bílé barvy, buďte opatrní. Sice upoutáte pozornost, ale jde vidět každý nedostatek. Proto by se muži měli dobře oholit a dámy učesat a pěkně nalíčit. Často se bílá barva kombinuje s černou, a to hlavně v případě obleků a kostýmků.

Působí ale dost tvrdě, proto se nahrazuje méně kontrastní lehce béžovou nebo modrou alternativou. Šedá je barva neutrální. Rčení šedá myš ale nemusí být nutně myšleno ve zlém.

Tato barva značí oddanost a loajalitu. Je decentní, a pokud ji umíte dobře zkombinovat, je i elegantní. Červená je barvou vášně. Nemusí jít pouze o vášeň sexuální, ale i vášeň pro to, co děláte. Značí průbojnost a cílevědomost. Pro muže je proto vhodné vzít si červenou kravatu například na pracovní schůzku.

S tmavšími kostýmky můžete kombinovat růžovou barvu. Pro muže se ale příliš nehodí, protože vyjadřuje přecitlivělost a zženštilost.

Pokud se ucházíte o kreativní práci, můžete zvolit žlutou barvu. Právníci nebo ekonomové by ale raději měli sáhnout jinam.

A jakým barvám se vyhnout? Na pracovní pohovor si neberte zelenou, působí lajdácky a pro formální příležitost příliš přírodně. Také se vyhněte oranžové, která působí lacině, a fialové.

V případě kombinování barev to není ani zdaleka tak striktně vázané pravidly, jako to bylo dříve. Přesto je dobré se nad správnou kombinací zamyslet a nevyjít z domu oblečený jako klaun. Pokud se rozhodnete pro jednobarevný outfit, dbejte na to, aby odstíny barvy byly stejné.

V případě některých barev se dají kombinovat různé odstíny, například zelená. Ale nemusí být tak jednoduché najít ty správné. Kombinace dvou barev může působit velmi módně. Jsou barvy, které spolu nádherně ladí a zajistí vám pozornost okolí.

Dobře se kombinuje modrá se žlutou, fialová s šedou nebo růžová s tyrkysovou, ale vždy záleží na příležitosti, pro kterou se oblékáte. ^

S černou neuděláte v práci chybu, můžou vás ale přehlédnout.

Pokud to firemní dress code dovolí, experimentujte.

Kdy jindy než teď?

s tím?

Mají tu dress code. Co V zaměstnání se můžete setkat i s tím, že pravidla oblékání jsou jasně daná a firma požaduje tzv. dress code. Většinou bývá popsáno, jaký typ ošacení je žádoucí.

Business formal

Tím prvním a nejformálnějším stylem, se kterým se v zaměstnání můžete potkat, je business formal. Zpravidla je uplatňován na schůzkách s významnými klienty a jednáních s nadřízenými. Jeho formálnost ho oproti jednodušším stylům oblékání nejvíce svazuje a máme tu nejméně možností pro improvizaci a kreativitu. Muži si obléknou padnoucí oblek nejlépe tmavé barvy. Mohou zvolit i šedou, případně lehký proužek by také nevadil. Košili volíme kontrastní, tedy světlou.

Bílá košile je velmi elegantní a její popularita se nyní opět vrací.

Kravatu spíše konzervativní. Vyhněte se pestrým vzorům, jako jsou srdíčka a kačenky. Problém mužů a košilí je délka rukávů.

Do obleku zásadně neoblékáme košili s krátkým rukávem.

Nikdy! Rukávy košile by měly přibližně o centimetr přesahovat rukávy saka, v případě košile s manžetovými knoflíčky jsou to potom dva centimetry. Pokud zvolíte košili s manžetovými knoflíčky, nechte raději hodinky doma.

Slečny, vy si oblečte kostýmek nebo pouzdrovou sukni ke kolenům a sako.

Volte střídmější barvy a potisky. Nenechte se zmást Sexem ve městě! Vaše podpatky by měly být maximálně 9 centimetrů vysoké. Pro obě pohlaví platí – nekombinujte více než dvě barvy, pokud to není nutné.

Business casual

Nejtypičtějším dress codem ve velkých firmách je business casual. Je o poznání volnější. Stále elegantní, nikoli však upjatý. Perfektně se hodí na pohovor nebo pracovní schůzku. Pro pány stále platí oblek, ale můžou volit výraznější vzory i jiné barvy – modrou, šedou, béžovou. Košile je lepší světlá, ale výraznější vzor není na škodu. Vyhněte se raději černé košili. Kravatu lze vzít uvolněnější, nebo žádnou. Boty se vždy ladí k barvě pásku. Pamatujte, že hnědá barva v kombinaci s tmavě modrou je hodně in!

Slečny obléknou samozřejmě kostýmek či konzervativnější šaty střídmé barvy nebo s lehkým potiskem. Sukně ani šaty by neměly být kratší než na kolena. Kalhoty mohou být i nad kotníky. Hodí se rovněž i halenka a lehký svetřík. Boty volte vždy uzavřené, vedle lodiček obujte třeba baleríny. I zde platí, že čím míň je víc. Příliš nekombinujte, ani co se šperků a líčení týče.

Smart Casual

Třetím dress codem je smart casual. Je třeba být pěkně upravený, ale můžete popustit uzdu vašemu kreativnímu a módnímu já. Nebuďte příliš formální, tepláky jsou ale tabu. V tuto chvíli už přichází na scénu džíny – zvolit však musíte dobře padnoucí tmavší džíny, štíhlého střihu bez rozedraných děr, kamínků, výšivek a jiných ozdob. Muži mohou zvolit extravagantní doplňky, jako kšandy, netradičního motýlka či barevnou kravatu a košili. Místo košile lze vzít i tričko. Oblek může být i tvídový, lesklý, manšestrový, prostě netradiční. Pokud vás obleky už nebaví, vezměte si jenom sako. Zajímavým prvkem jsou i barevné ponožky, které vykukují z (kratších) kalhot!

Dívky se pořádně vyřádí. Mohou si obléknout sukni zajímavějšího a netradičního stylu, punčochy se vzorem nebo poutavé šperky. Přes zajímavou halenku přehoďte šál nebo sáčko či bundičku. Make-up zvolte klidně výraznější.

Obecně platí, že lodičky se hodí vždycky, opět ale záleží na vašem programu.

Listopad 2014

STUDENTA

17

kariéra

Evropané preferují kolektiv, v Asii vedou peníze Podle žebříčku World’s Most Attractive Employers 2014, sestaveného švédskou společností Universum, chtějí studenti vysokých škol nejčastěji pracovat pro společnost Google. Vyplynulo to z průzkumu mezi více než 200 tisíci studenty ekonomických, technických a IT oborů z 12 největších světových ekonomik. Průzkum také odhalil pozadí výběru vysněného zaměstnavatele.

C

elosvětově nejCo čekají od práce důležitějším čeští studenti? kritériem výPřestože nebyla Česká reběru zaměstpublika zahrnuta do zmínavatele je pro studenněného žebříčku, z průzkuty kreativní a dynamické mu Universum 2014 mezi pracovní prostředí. Stuvíce než 10 tisíci českými denti z Francie, NěmecVŠ studenty vyšlo najevo, ka či Austrálie preferuže nejdůležitějším fakto200 000 studentů 12 největších TOP 90 % ekonomie a techekonomik Zaměstnavatelé musí být jí přátelský kolektiv. Pro rem výběru zaměstnavaniky z největších USA, Čína, Japonsko, v top 90 % z Universum světových univerzit Německo, Francie, Velká Ideal Employer Ranking Británie, Brazílie, Rusko, studenty z Asie a Ruska v šesti z dvanácti států, tele je přátelské pracovní Itálie, Kanada, Indie, aby se kvalifikovali Austrálie je nejdůležitější finančprostředí. Na druhou příčStudenti ekonomie Studenti techniky a IT ní ohodnocení a možnost ku žebříčku studenti umískariérního růstu. U čestili práci, která je kreativní kých studentů se míchají a dynamická, třetí skončila západní i východní vlivy možnost odborného vzdělá– vedle přátelského kování a rozvoje, následovaná lektivu chtějí v zaměstdobrými referencemi pro nání i jistotu a stabilitu. budoucí kariéru a jistotou „Výsledky letošního průzaměstnání – spatřujeme zkumu potvrzují, že dnešní však jisté odlišnosti u stugenerace studentů skutečdentů různých oborů. Naně přistupuje k zaměstnáopak za nejméně důležité ní zcela jinak, než tomu bypovažují čeští studenti otelo v generaci jejich rodičů,“ vřenost firmy vůči menšikomentuje průzkum genám, což je patrně způsobenerální ředitel společnosti no celkově malým počtem Universum Peter u nás pracujících cizinců, Nylander. „Již několik let nepočítáme-li Slováky. pozorujeme, že soukromé a profesní životy se sbližují a dnešní mladí lidé mezi nimi již tak nerozlišují. Uvědomují si, že zaKritéria výběru zaměstnavatele městnání bude hrát v jejich životě významnou roli, a proto chtějí pracovat pro firmy, které je nejen Ekonomické obory Technické obory dobře finančně ohodnotí, ale nabídnou jim takové pracovní prostředí, v němž se budou cítit dobře a bude je naplňovat,“ dodává Nylander.

Vysoká budoucí mzda

18

STUDENTA

Listopad 2014

Profesionální školení a rozvoj

Vůdčí osobnosti, které budou podporovat můj rozvoj

Kreativní a dynamické pracovní prostředí

Profesionální školení a rozvoj

Jistota zaměstnání

Roste oblíbenost poradenských firem Kromě IT společností, jež se v žebříčku popularity umísťují pravidelně na nejvyšších příčkách zejména u studentů technických a IT oborů (Google, Microsoft, Apple, IBM), se v posledních třech letech čím dál lépe daří i poradenským společnostem z tzv. velké čtyřky, které se letos všechny umístily v žebříčku top 5 u studentů ekonomických oborů (viz tabulku). „Mnohé z poradenských či auditorských firem, stejně jako třeba bank, nabízejí jednu z nejlepších prací na trhu,“ pokračuje Nylander a dodává: „Silná firemní kultura, možnost kariérního růstu, vzdělávání a finanční jistota jsou důležitými kritérii výběru pro studenty primárně ekonomických oborů. Zároveň díky zotavující se globální ekonomice nabírají opět tyto firmy více lidí na juniorní pozice a jsou tak pro studenty velmi atraktivní.“ Poradenské společnosti jsou oblíbené také u českých vysokoškoláků. Z průzkumu Universum vyšlo najevo, že nejoblíbenější firmou z velké čtyřky je KMPG, která láká každého desátého studenta ekonomického oboru. Na druhém místě je pak společnost EY, následovaná Deloitte a PwC. ^

Kariérista, Lovec, Vůdce, nebo Pohodář?

Startuje nový ročník studentského průzkumu Universum.

Zapoj se a můžeš vyhrát jeden ze tří kávovarů Nespresso. Navíc se dozvíš, jaký jsi studijní typ a co to znamená pro tvoji kariéru. Loni průzkum vyplnilo přes 10 000 studentů ze 60 vysokých škol v Česku. Tvé názory se objeví v nejvýznamnějších médiích u nás.

Díky tomu, že se zapojíš, dostaneš: možnost vyhrát 3x stylové kávovary Nespresso přístup do aplikace ihned po dokončení dotazníku, kde si budeš moci prohlédnout svůj kariérní profil pomocí přehledné grafiky pomůžeš své vysoké škole ke zviditelnění a zatraktivnění se pomůžeš zefektivnit náborové strategie zaměstnavatelů, kteří hledají studenty-zaměstnance na akademické půdě tvé vysoké školy tvůj názor bude součástí celosvětového průzkumu a objeví se vedle názorů studentů univerzit z celého světa, včetně těch nejprestižnějších, jako je Harvard, Cambridge, Oxford nebo MIT

Dotazník najdeš na

www.universumczech.cz

kariéra

Trochu analytik, zčásti auditor

a sem tam hacker

Důkazem, že stáže nejsou jen o vaření kafe zkušenějším kolegům a kopírování stohů dokumentů, je příběh studenta informatiky na VŠE Ondřeje Hamouze. Do KPMG Česká republika nastoupil jako stážista a ihned se zapojil do projektu a stal se právoplatným členem týmu. Studentě prozradil, jak vypadá jeho běžný den a co by poradil svým spolužákům, kteří stojí na začátku své kariéry.

Text: Michaela Raková, Foto: KPMG Česká republika

O

ndro, tvůj příběh v KPMG začal na pozici stážisty – jaké byly tvé první pracovní úkoly?

Po splnění všech úvodních školení a „zabydlení se“ ve firmě jsem se ihned zapojil do právě probíhajícího projektu zaměřeného na bezpečnost autentizace klientů pro jednu významnou banku působící v České republice. Velmi rychle jsem se zorientoval v problematice a stal se plnohodnotným členem týmu. Účastnil jsem se meetingů, rozšiřoval naši metodiku a připravoval části výstupů pro klienta.

Kdo se o tebe na stáži staral a jak na to vzpomínáš?

Ihned po nástupu se mě ujal manažer Radek Šichtanc, který byl u mého přijímacího pohovoru. Dodnes s ním spolupracuji na většině projektů. Od začátku mého působení v KPMG zastával funkci mého rádce, pomáhal mi s řešením pracovních úkolů a dával mi zpětnou vazbu. Díky ní jsem se v práci posouval dál.

Co tě v prvních dnech v práci pro tak velkou a prestižní společnost nejvíc překvapilo?

Velmi příjemná atmosféra, kolektiv a rychlé začlenění do něj. Právě z důvodu prestiže KPMG mnozí nečekají, že si zde všichni tykáme – od stážistů až po partnery. Já osobně byl vždy zvyklý spíše vykat, zvlášť starším a zkušenějším lidem a tykání mi dělalo problémy. Když jsem druhý den přišel do práce, již seznámen s „tykací“ politikou, v kuchyňce jsem jednomu manažerovi řekl „Dobré ráno“, což jsem nebral jako porušení tohoto pravidla. Ihned se mě zeptal, jestli jsem tu nový. S úsměvem mi řekl „Ahoj“ a představil se jako Jirka.

Co je hlavní náplní tvé práce v KPMG, na jakých projektech běžně pracuješ?

V KPMG jsem součástí IT Adviso-

Ondřej Hamouz Business Analyst, Management Consulting, KPMG Česká republika Obor studia: Informační systémy a technologie na Vysoké škole ekonomické v Praze Záliby/koníčky: Latinskoamerické tance, lukostřelba, fotografování, knihy, lyžování, volejbal, badminton, kanoistika (sport obecně), divadlo, filmy, svět IT Jeho práce jednou větou: Každý měsíc pracuji na jiném projektu a stále se učím nové věci.

ry týmu. Konkrétně se zaměřuji na projekty z oblasti IT Security. Jsou to projekty například pro finanční instituce, které řeší bezpečnost přístupu klientů ke svým účtům nebo zvažují nasazení systémů pro odhalování podvodů – tzv. Fraud detection systémy –, případně projekty řešící nastavení procesů bezpečnost dle ISO 27000. Jiným aspektem mé práce jsou techničtěji zaměřené auditorské projekty, při kterých provádíme penetrační testy informačních systémů. To obnáší simulaci útoků na daný systém (de facto se vžíváme do role hackerů), čímž jsme schopni zjistit bezpečnostní slabiny a upozornit na ně klienta. Přestože je mým hlavním zájmem bezpečnost IT, snažím se účastnit i projektů mimo tuto oblast a rozšířit si tím schopnosti a přehled.

Tvá pozice a pracovní úkoly zní pro laika složitě a málokdo mimo obor si pod tím představí něco konkrétního. Jak popisuješ svou práci např. své babičce?

Upřímně, není to vůbec lehké. Obecně svou práci lidem mimo obor IT popisuji spíše prakticky na projektech, kterých jsem se zúčastnil. Pokud bych hledal nějaké konkrétní označení profese, nejspíš bych ho nebyl schopný nalézt. Nemohu se nikdy charakterizovat pouze jako auditor informačních systémů, „hacker“ (jakkoli je toto označení nepřesné) nebo bezpečnostní analytik. Nevyjadřuje to vše, co dělám. To je dáno právě zmíněnou rozmanitostí projektů našeho oddělení.

Co tě na tvé práci baví?

Různorodost. V našem oddělení Management Consulting, do kterého IT Advisory patří, získáváme neustále nové a zajímavé projekty. Práce se nestává stereotypní. Pořád mám šanci se učit nové věci a ve

Pokud potřebuji nějaké externí školení, firma ho zaplatí

20

STUDENTA

Listopad 2014

všech ohledech se rozvíjet dál. Velkou roli hraje také příjemný kolektiv, ve kterém je radost pracovat.

Jak se ti podařilo skloubit stáž a práci se školou? Máš nějaké tipy, jak si v tomto vytížení zorganizovat čas a nezbláznit se?

Skloubit práci se školou obecně vyžaduje velké schopnosti plánování času a disciplíny. Pokud již nejste v posledním semestru studia a máte předměty, na které je nutné docházet do školy, je to náročnější. Práce vám zabere čas během dne, který byste jinak využili k plnění studijních povinností. V tomto případě musíte využít trochu ze svého času po večerech, případně o víkendu, a na studiu zapracovat. Na druhou stranu musím zmínit, že mi kolegové v KPMG vyšli vstříc. Vždy jsme se rozumně domluvili na mém využití dle aktuálních časových možností. Velmi mi také pomohlo, že jsem studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, jejíž hlavní výhodu vidím v tvorbě osobních rozvrhů. Bylo tak možné si předměty poskládat do dvou dnů a zbytek dle domluvy trávit v práci.

Získal jsi kvalifikaci pro tuto pozici ve škole, nebo ses IT věnoval i ve svém volném čase. Učil ses nějaké části sám? Škola mi dala velmi dobré základy. Na svém rozvoji jsem ale pracoval zejména mimo školu. Základním kamenem je zájem o daný obor, což je zároveň motivace k dalšímu vzdělávání nad rámec výuky. V IT, více než v jiném oboru, je celkem snadné získat praktické zkušenosti. Pracovních míst pro studenty je stále mnoho.

Někteří také již během studia začínají pracovat jako OSVČ, čímž získávají znalosti, které jim mohou získat lepší práci, pokud o to mají zájem.

Tento rozdíl mezi čistě akademickými znalostmi a praktickou nadstavbou je velmi významný a firmy to oceňují. Velkým přínosem je také začlenění do některé ze studentských organizací.

Kde ještě vidíš své mezery/slabé stránky a pomáhá ti KPMG v jejich posílení? Člověk by se nikdy neměl spokojit se svými schopnosti. Naopak, měl by se snažit neustále se rozvíjet a posouvat dál. Oblast IT je velmi dynamická, neustále se měnící. Udržet krok s novinkami vyžaduje i mimopracovní zájem o tuto oblast. Osobně se mimo IT snažím rozvíjet také komunikaci s klienty, spolupráci v týmu, jazykové schopnosti a pracovní návyky. Mnoho z toho se lze naučit za chodu při běžné práci. KPMG navíc nabízí mnoho různých školení, která může každý navštěvovat.

Pokud není nějaké školení dostupné interně, je možnost navštěvovat externí školení s tím, že ho firma zafinancuje.

Co na to mentor?

Radek Šichtanc Associate Manager Management Consulting, KPMG Česká republika Vnímáte rozdíl mezi Ondřejem, který do KPMG nastoupil, a Ondřejem dnes? Vyvíjí se po pracovní stránce?

Musím říci, že Ondřej se v týmu IT Advisory adaptoval velice rychle, určitě i proto, že se profiluje do oblasti technická bezpečnost, která mu byla blízká ještě před nástupem do KPMG. Zároveň k tomu jistě přispěla i přátelská atmosféra, která v týmu panuje a která Ondřejovi pomohla překlenout úvodní období, kdy se u nás ještě „rozkoukával“. Během této doby se Ondřej zlepšil v oblasti tvrdých i měkkých dovedností a dnes je platným členem našeho týmu, který dokáže samostatně pracovat na řadě projektů.

Jak se stážisty v KPMG pracujete, jaké úkoly jim svěřujete? Pomáháte jim s jejich osobním a profesním rozvojem?

Určitě je dobré, aby stážista během svého působení získal představu, jak a v jakých oblastech klientům vlastně pomáháme. Snažíme se je proto zapojit do různých projektů a spolu s nimi identifikovat oblasti, ve kterých se chtějí dále profesně rozvíjet. Stejně jako u ostatních členů týmu s nimi nastavujeme rozvojové cíle a způsob, jak jich dosáhnout.

Proč by podle vás měli studenti zkusit začít svou kariéru právě v KPMG a ve vašem týmu?

Myslím, že je to velmi dobrá příležitost, jak získat praktické zkušenosti v uznávané poradenské společnosti, společně v týmu s řadou expertů a velmi zkušených lidí z mnoha profesních oblastí. Zajímavá je určitě také různorodost zakázek, na kterých pracujeme a které často přináší možnosti být od úplného začátku takříkajíc „u toho“, kdy se vymýšlí nová řešení i pro velmi specifická odvětví a sektory. To platí nejen v našem týmu, ale i v ostatních odděleních KPMG Česká republika.

Kdybys měl pracovní prostředí v KPMG popsat třemi slovy, co bys o něm řekl?

Motivující, kreativní, přátelské.

Poradil bys studentům, jak úspěšně projít výběrovým řízením KPMG? Na výběrové řízení KPMG se nelze připravit na 100 %. Je koncipováno tak, aby bylo náročné a požadovalo po jednotlivcích více než jen konkrétní znalosti z vysoké školy. Testují se v něm například logické, analytické, komunikační i jazykové schopnosti. Pokud se případní uchazeči chtějí alespoň trochu seznámit

i Jak získat stáž či prác

s tím, co je čeká, a získat nějaké tipy, doporučuji vyzkoušet mobilní aplikaci Test2job nebo si pročíst články mých kolegů na blogu www. zpodpalubi.cz. Tam se mimo jiné dozvíte i něco z pracovního života v naší firmě. Svůj příběh v KPMG pak můžete začít zasláním CV na webu www.pribehzacina.cz. ^

a v KPMG Česká republik

KPMG je celosvětovou sítí poradenských společností, které sdružují více než 155 000 pracovníků ve 155 zemích. V České republice působí od roku 1990 a má kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě. Svým klientům z řad českých i mezinárodních společností poskytuje služby z oblasti auditu, daňového poradenství, poradenských a právních služeb.

Jednou z cest, jak zde začít svůj příběh, je KPMG Internship Programme, který nabízí studentům stáže na zkrácený úvazek, podle jejich aktuálního vytížení při studiu. Stážista pracuje na skutečných projektech, se zkušenějšími kolegy se zúčastňuje jednání u klientů, je plnohodnotným členem pracovních týmů, podobně jako asistenti. Ročně přijímá KPMG v České republice na stáž či pracovní úvazek 60 až 80 čerstvých absolventů či studentů. Další informace hledejte na webu www.pribehzacina.cz a blogu zaměstnanců www.zpodpalubi.cz.

vyrobeno v Česku Představujeme vám společnosti, které dělají něco výjimečného. Věříme, že poctivé české výrobky a služby patří svým zpracováním k nejkvalitnějším na světě.

Skvělá parta,

která chrání miliony lidí

Mnoho lidí zná českou firmu Avast především jako vývojáře velmi úspěšného, oblíbeného a bezplatného antivirového programu. Málokdo ale ví, že aktivity firmy sahají mnohem dále a že práce tady lidi opravdu baví. Text: Petr Krejčí, Foto: Avast

S

polečnost založili už na konci osmdesátých let nadšenci do nových technologií Eduard Kučera a Pavel Baudiš. Od dob hackerů a assembleristů ale urazila dlouhou cestu a dnes se zabývá těmi nejvyspělejšími technologiemi. „Ať už jde o BigData, Cloud, nebo vývoj aplikací pro všelijaké platformy od Windows přes Linux až po Android a iOS v různých jazycích – máme rádi efektivitu a dělá nám radost vyvíjet software pro miliony lidí na celém světě,“ říká o své práci Ondřej Vlček, provozní ředitel Avastu, který stál u zrodu vývoje prvního antiviru pro OS Windows a v Avastu začal pracovat už během studií na ČVUT. Na první pohled se může zdát, že práce v Avastu je pouze o sezení za počítačem. Opak je ale pravdou. Působení firmy po celém světě nabízí spoustu možností, jak na poli mezinárodního prostředí zdokonalit svoje komunikační schopnosti v cizím jazyce. „Práci v mezinárodním a multikulturním prostředí si užívám. V Avastu jsme perfektně vyváženým týmem!“ říká o práci v mezinárodním prostředí Julia Szymanska, Social Media Manager. Díky konferencím mají zaměstnanci možnost poznat nová místa, lidi a kulturu po celém světě.

Zaměstnanci, se kterými jsme se bavili, oceňují na firmě hlavně přátelské pracovní prostředí, hromadu zkušeností a skvělé zážitky. Sami sebe popisují jako skvělou kamarádskou partu a společně pořádají různé turnaje a jezdí na výlety. „Letos jsme si řekli, že uspoříme na běžných akcích a podnikneme něco velkého. Rozhodovali jsme se mezi návštěvou Černobylu a pozorováním polární záře v Norsku. Vzhledem k situaci na Ukrajině padla volba na Norsko,“

Co má na svědomí „avastí“ partička?

Chrání přes 220 milionů lidí po celém světě Vyvíjí bezpečnostní software a mobilní aplikace Jezdí na světové konference Učí se cizí jazyky Zapojuje se do charitativních aktivit Nadačního fondu Griluje na terase, hraje turnaje ve fotbálku a šipkách, jezdí na originální týmové akce a slaví všechno, co se slavit dá

popisuje Filip Chytrý, Mobile Malware Analyst, poslední pracovní akci. „Upřímně, který zaměstnavatel vám zaplatí soukromé letadlo a přispěje i na nějaké aktivity okolo? Akce se chopilo naše HR oddělení a zařídilo nezapomenutelný zážitek. Cestu do Norska nám zpestřila šifrovací soutěž, po přistání jsme navštívili chovnou stanici husky psů a místní muzeum a vše jsme zakončili pozorováním polární záře. Prostě paráda a nejlepší teambuilding na 24 hodin ever! A hlavně skoro nejšílenější možný nápad, který určitě nikdo jiný ještě nepodnikl,“ dodává Filip.

Uplatnění najdou i studenti

praha

Láká tě taková práce s flexibilní pracovní dobou a přátelským kolektivem? Vidíš se v jednom z avastích týmů mistrů kodérů, marketingových géniů, obchodního komanda, produk-

Na teambuildingu v Norsku: „Nejšílenější a naprosto skvělá teambuildingová akce v Norsku“ 22

STUDENTA

Listopad 2014

„Společnost o svou komunitu, která se rozrostla o 4,3 miliony fanoušků, pečuje hlavně na sociálních sítích.“

tových nindžů, guru zákaznické podpory nebo v týmu nepostradatelných? Podívej se na nabídku volných pozic na www.avast.jobs.cz a ozvi se jim, hledají mnoho nových talentů v řadách studentů a studentek. Pokud se nebojíš kreativní a zajímavé práce, která má dopad na miliony lidí po celém světě, Avast tě bude bavit.

si také asi vážím možnosti flexibilní pracovní doby, kterou můžu přizpůsobit svému rozvrhu a jiným aktivitám, a také rychlé reakce vedení, které provádí konkrétní změny na základě naší studentské zpětné vazby.

Zeptali jsme se studentů, kteří v Avastu pracují, proč se rozhodli právě pro něj a jaké to tam je:

V Avastu se mi líbí především atmosféra, která uvnitř firmy je. Na to, jak je to veliká firma, mě nejvíce překvapili pohodoví lidé a přístup k nováčkům. V málokteré firmě někoho zajímá názor studentů, kteří jsou zaměstnáni třeba jen na výpomoc. V Avastu se naopak usiluje o to, aby studenti chtěli ve firmě zůstat a později i pracovat na plný úvazek.

Tomáš Flek, Junior QA Engineer, student v Avastu ^

Petr Kolář, Junior QA Engineer, student v Avastu

Lákalo mě pracovat v české rozrůstající se firmě, která se v posledních letech ve své oblasti posunula hodně dopředu. Jako student si v práci cením ochoty svých kolegů, kteří jsou vždy připraveni mi poradit a jsou také otevření novým nápadům nebo vylepšením. Nejvíce

Práce v IT firmě nemusí být jen o sezení za monitorem počítače

b e no

česk u

Aprílová kancelář: „Skupina zaměstnanců pro našeho COO a CTO nachystala žert v podobě hádanek a vodítek, které je měly dovést k jejich ,přemístěné’ kanceláři.“

ro

v

vy

Relaxační zóna na Budějovické: „I v práci si užíváme spoustu zábavy, kulečník, fotbálek nebo grilování na terase nesmí chybět!“

Jak se dostal Avast až na vrchol

Historie firmy sahá až do socialistického Československa, kde v roce 1988 dva výzkumníky – Pavla Baudiše a Eduarda Kučeru – zaujal vir Vienna natolik, že se rozhodli napsat program na jeho odstranění, což byl první Avast Antivirus. Tehdejší politické podmínky pochopitelně bránily vzniku společnosti, povoleno bylo pouze družstvo. O tři roky později v roce 1991 oficiálně vznikla společnost ALWIL Software s oběma pány v čele. A přesně tady začala cesta k vrcholu lemovaná spoustou ocenění.

Poté co firma ALWIL Software poskytla antivirové jádro firmě McAfee, definitivně prokázala vynikající účinnost a obhájila pozici na trhu.

V červnu 2001 se Eduard Kučera rozhodl pro novou strategii, která později vedla k raketovému nárůstu komunity uživatelů. Jejím principem tzv. freemium modelu bylo poskytování plnohodnotného antiviru pro domácnosti zcela zdarma.

Avast znovu sbíral ocenění a jeho klientská základna rostla exponenciálně, až v roce 2007 dosáhla úctyhodného milionu uživatelů na jednoho zaměstnance firmy.

K 25. výročí společnosti se loni povedlo překonat rekord v počtu chráněných uživatelů, kdy byla překonána hranice 200 milionů.

Dnes pomocí nejmodernějších technologií chrání přes 220 milionů lidí po celém světě a svůj program poskytuje ve 45 jazycích.

Zdaleka se ochrana netýká pouze osobních počítačů, ale také mobilních zařízení a nově i domovů.

„IT firma je jen pro chlapy? Mýtus! V Avastu najdou uplatnění i ženy.“ Listopad 2014

STUDENTA

23

rok evropy

Česko vstoupilo před 10 lety do EU, konaly se volby do europarlamentu...

Víte ale, jaký vliv na nás jako studenty EU má? Sledujte po celý rok ve Studentě a na EU.Studenta.cz seriál o všem, co vás okolo Unie zajímá.

Zkuste štěstí za hranicemi

Už jste určitě někdy slyšeli tu magickou větu: Máte málo praxe, proto vás přijmout nemůžeme. Ale jak to vlastně udělat, když praxi potřebujete a chcete, ale nikdo vás nepřijme, protože prostě a jednoduše zatím žádnou nemáte. Trochu začarovaný kruh. Co takhle zkusit štěstí za hranicemi, kde zrovna o vaše schopnosti může být velký zájem? Text: Lucie Jebavá

P

o hospodářské krizi se ocitla spousta mladých lidí ve věku do 25 let v nevýhodné pozici. Podniky a firmy je přestaly chtít, jelikož nebyli dostatečně zkušení. Podle statistik si v roce 2013 hledalo práci kolem 6 milionů mladých Evropanů.

Na základě těchto alarmujících čísel spustila v roce 2012 Evropská komise program Tvoje první práce s EURES. Tato iniciativa má za úkol ulehčit mobilitu mladých lidí a pomoci jim s uplatněním na pracovním trhu nebo s odbornou přípravou na pracovišti v jiném státě.

Jak se zúčastnit?

Do programu Tvoje první práce s EURES se mohou hlásit občané EU ve věku mezi 18 až 30 lety, kteří legálně pobývají v jednom z členských států a hledají pracovní místo, stáž nebo učňovský poměr. A to v jiné zemi EU než v zemi trvalého pobytu.

V České republice mají administrativní podporu programu na starosti poradci sítě EURES 14 krajských poboček Úřadu práce ČR.

dé, které byly spuštěny v rámci růstové strategie Evropa 2020. Jedním z vytyčených cílů je dosažení 75% zaměstnanosti osob ve věku 24 až 60 let, ke kterému by EU měly dopomoci právě výše zmíněné iniciativy. Více informací najdete na www.eures.cz nebo na stránkách Evropské komise ec.europa.eu/social/yourfirsteuresjob.

Stážujte s programem ERASMUS+ Zaměstnání, jazykové kurzy nebo odborná příprava Iniciativa Tvoje první práce s EURES pomáhá nejenom s náborem do zaměstnání, ale i s pokrytím výdajů spojených s cestováním za pohovorem.

Program se dále podílí na školeních zaměřených na rozvoj obecných sociálních dovedností, pomoci s pokrytím nákladů spojených s přestěhováním za novou prací, spolufinancování jazykových kurzů nebo zajišťuje získávání specifických dovedností požadovaných firmami.

Tvoje první práce s EURES je součástí balíčků iniciativ Mládež v pohybu a Příležitosti pro mla-

I když se vás prozatím hledání práce netýká, jelikož si užíváte vysokoškolského života, neměli byste získávání praxe nechávat na poslední chvíli. Během studijních let máte jedinečnou možnost vycestovat do zahraničí a nasbírat cenné zkušenosti. A to v rámci programu Erasmus+, který zastřešuje nejenom studijní pobyty, ale i praktické stáže. Dohromady můžete v rámci studia strávit v zahraničí až 2 roky.

V rámci projektu Stážujeme.cz můžete navíc za své jedinečné zážitky ze stáže vyhrát hodnotné ceny. ^

Co zajímavého se pro vás chystá?

5. listopadu 17:00, Praha, Evropský dům Český průmysl v EU – co se změnilo během našeho členství v EU? – seminář Europeum.

7. listopadu 9:00, Praha, NTK 10. pražská bezpečnostní konference – „Svět, Evropská unie, Česko: 1989–2014–2039. Pohled do příštího čtvrtstoletí 25 let po konci studené války“.

24

STUDENTA

Listopad 2014

12. listopadu 19:00, Praha, kino Evropský dům Je to jen vítr – promítání maďarského filmu o romské menšině. Vstup zdarma.

17.–23. listopadu, Global Enterprenneurship Week v České republice Zastoupení EK v ČR je partnerem největší světové události věnované podpoře podnikání, díky níž můžete například navštívit panelovou diskusi na půdě VŠE s pozvanými studenty a mladými absolventy. Kompletní seznam akcí zde: http://cz.gew.co/. Vstup je zdarma.

20. listopadu 18:00, Brno, Kleinův palác Prachy v prachu – promítání dokumentárního filmu o financování politických kampaní.

26. listopadu 19:00, Praha, kino Evropský dům Kauza Cervanová – promítání detektivního dokumentu o 40 let staré kauze vraždy mladé medičky. Vstup je zdarma.

kariéra

do Opavy míří

Supermoderní technologie

Jedna z největších investic na Moravě – výstavba nového opavského závodu společnosti Mondelez ¯ International za dvě miliardy korun – se blíží do finiše a společnost hledá nové talenty. Láká je na supermoderní technologie a přátelské pracovní prostředí, za kterými se vyplatí vydat se do Moravskoslezského kraje. O uplatnění studentů a technologiích, které je v Opavě čekají, jsme si povídali se Slavomírem Pudišem, ředitelem továrny. text: michaela raková

K

teří studenti se u vás mohou uplatnit. Jaké jsou podle vás obory budoucnosti?

Do portfolia absolventů, které potřebujeme, zapadají především inženýrské obory. Těmto skupinám dokážeme nabídnout uplatnění na nejvíce pozicích.

A nezáleží, jestli se jedná o absolventy potravinářských oborů, nebo konstruktéry či technology. U nás najdou místo jak inženýři plně specializovaní na instalování, servis a vylepšování strojů, tak inženýři, kteří mají technické pozadí, ale dokážou také řídit tým lidí.

Jaké technické „vymoženosti“ budete v nové továrně v Opavě využívat?

Přímo v Opavě máme centrum vývoje a výzkumu, které pomáhá při budování linek. Technologie, které budeme nyní instalovat, jsou výsledkem několikaleté práce. Je to úspěch inženýrů, kteří po dobu několika let sbírali ty nejlepší trendy, které byly instalované v ostatních závodech po celém světě. Oproti předchozí generaci strojů jsme se posunuli o další dvě úrovně výše, spolupracovali jsme na jejich vývoji přímo s našimi nejlepšími dodavateli.

Můžete uvést nějaký příklad?

Například sušenky BeBe Dobré ráno. U nich je tak složitá technologie a receptura, že nyní můžeme předstoupit před našeho spotřebitele a nabídnout mu produkt, který mu v průběhu čtyř hodin bude postupně dodávat energii. A to je patent, který jsme obhájili před Evropskou komisí. Není mnoho potravinářských firem, které se mohou pyšnit takovouto unikátní technologií.

Jaký je hlavní rozdíl ve strojích, které jste vyvinuli, oproti těm starším?

Naši inženýři linky neustále vylepšují a šperkují do dokonalosti. Takovýto pokrok si automaticky žádá i zkušenější a technologicky připravenější zaměstnance. Zjednodušeně řečeno, dříve při nějaké poruše stačilo, když technolog otevřel skříň a podíval se, kde se to zaseklo, dneska už je to

Zástupci vlády, kraje, města a vedení společnosti Mondelez ¯ International při slavnostním poklepání základního kamene nové tovární haly v Opavě

mnohem složitější. Chtěli jsme například, aby naše linky sušenky ani trochu nedrtily. Spolu s dodavatelem jsme vyvinuli systém, aby se nám ve stroji sušenky nezachytávaly, aby se stroje daly co nejlépe udržovat, abychom tam neměli zdroje kontaminace a daly se tak lépe čistit než třeba linky staré třicet let… Tím nechci říct, že by třicet let staré stroje měly horší výkon, to vůbec ne. Ale technologie se hýbe vpřed a umožňuje nám dělat věci, které jsme dříve nemohli. Třeba získávat data o poruchách elektronicky.

Když se vrátíme ke studentům, v minulém článku jsme nakousli nabídku trainee programů, ty programy už běží, nebo je

teprve chystáte?

Program JUMP nám už běží, ušili jsme ho na míru absolventům, které se snažíme zaujmout a přijmout do firmy. Podle jejich profilu jim připravujeme speciální program tak, abychom z nich vychovali budoucí manažery. Trainee program trvá 2 roky, jeho účastník projde v rámci závodu přes několik funkcí. Vždy je to zaměřené tak, abychom jim rozšířili obzory a aby pochopili celý dodavatelský řetězec, který potom mohou vylepšovat. Mezitím my pracujeme na tom, abychom mu našli jeho cílovou manažerskou pozici. A na tu bude připraven. Není totiž nic horšího než na talentovaných lidech nepracovat a nerozvíjet je, protože nám takoví zaměstnanci pak mohou odejít.

Jaký osobnostní typ člověka se u vás uplatní?

Studenti, kteří přemýšlí o uplatnění v Mondelez, by měli vědět, jaká je kultura v naší společnosti a jaké vyznáváme hodnoty. Já stále tvrdím, že když někdo má zájem pracovat ve firmě, která dbá na to, aby se zaměstnanci chovali zodpovědně, mysleli hlavou a zároveň i srdcem a snažili se jednat, jako by ta firma byla jejich, a snažili se být vždy otevření k druhým a naslouchat jim, tak toto je to správné místo. ^

než Jednou vidět je lepší

stokrát slyšet

¯ International, výstavbě nové haly Přijďte si o společnosti Mondelez a náboru nových inženýrů popovídat přímo s ředitelem opavského závodu Slavomírem Pudišem. „Dnes vývoj běží rychle kupředu. Když jsme popisovali studentům, co všechno máme, a pak jsme jim ukázali videa nebo je vzali do závodu na exkurzi, říkali, že nečekali takové množství robotů a automatizace a že je to opravdu překvapilo,“ dodává Pudiš. Sledujte server UNIjobs.cz, kde se dozvíte termín konání přednášky na ostravské univerzitě.

Listopad 2014

STUDENTA

25

kariéra

Spoléhej se

na své pocity!

Sebevědomý projev regionálního ředitele Partners Tomáše Myšáka dává zapomenout dobám, kdy byl jako dítě podceňován svým okolím. Možná i kvůli komplexu z dětství ho odmala hnala dopředu touha něco dokázat a ostatním doslova vytřít zrak.

P

říležitost stát se spolupracovníkem Partners se k tehdy jednadvacetiletému studentovi dostala v tu pravou chvíli. Byl ve fázi dospívání a uvědomění si zodpovědnosti sama za sebe.

Navíc končil se závodní cyklistikou, které do té doby on i jeho rodina podřídili naprosto všechno. Začal si uvědomovat, že desáté místo v republice je sice pěkné, ale dřív nebo později to skončí. lidí je svázána pravidly nastavenými někdy v minulosti. Mou filozofií je najít v každé situaci její přednost a využít ji.“

Suit up! „Nebaví mě věci, které nemají perspektivu,“ hodnotí dnes devětadvacetiletý Tomáš Myšák a dodává: „Podnikání ve mně odmala vyvolávalo dobré pocity. Denně jsem se totiž doma setkával s jasným příkladem. Maminka od devadesátých let podnikala ve východních Čechách v zemědělství, táta pracoval ve velké firmě. Líbilo se mi, že když se mamce do práce nechtělo, prostě nešla. To táta, ten se domů vracel pravidelně až večer a čas na mě neměl téměř nikdy. Odmala jsem tak vnímal svobodu, kterou přináší podnikání.“ A tak se nebránil zajímavé nabídce z Partners a zkusil podnikat v oblasti finančního poradenství. „Ve své době jsem byl v Hradci Králové v podstatě jediný, kdo se do podnikání ve financích pustil ještě na vysoké škole. V obleku jsem vzbuzoval pozornost. Nejdřív jsem byl lidem pro smích, ale postupně se začali zajímat, co že to dělám a zda by to mohli také zkusit.“

Udělejte z mládí svou devízu Tomáš v podnikání s oblibou sází na moment překvapení, platí to jak u řízení vlastního tý26

STUDENTA

Listopad 2014

Buďte zapamatovatelní a vsaďte na moment překvapení mu, tak na schůzkách s klienty. „Nebuďte nijací, buďte odlišní. Atraktivní rovná se zapamatovatelný. Vždycky mě bavilo pracovat i se staršími lidmi. Když na ně promluví dvacetiletý kluk na náležité úrovni, může jim připadat přinejmenším zajímavý. Lidé to nečekají.

Z handicapu uděláte trumf. Atraktivita musí vycházet zevnitř. A tak funguje byznys,“ chrlí ze sebe Tomáš a doplňuje: „Nejsem systematik. Nechávám se vést pocity a emocemi.

Když něco chci, udělám to. Nezapomenutelné zážitky, náhlé změny, to je moje. Většina

Mládí vpřed Tomáš začínal jako extrémně mladý manažer a v Partners se hodně naučil. Díky tomu si uvědomuje, že neexistuje univerzální cesta vhodná pro každého. „Nechci, aby mě lidé kopírovali.

Každý si musí vytvořit svůj vlastní svět. Například za kolegyni šel nakonec na mateřskou její manžel. Rozbourali stereotypy a našli svou cestu k úspěchu.“ Touhu po úspěchu spojenou s nutnou pílí a vytrvalostí podle Tomáše v sobě buď člověk má, nebo nemá. Ve sportu se s tím setkal mnohokrát. „Nikdo neřešil chuť nebo motivaci.

Všichni jsme chtěli jednoduše uspět.“ V Partners poznal, jak vypadá velký pracovní úspěch. A tak jako toho byl doposud schopen na kole, vydal ze sebe i v podnikání maximum, aby ho dosáhl. „Maximum znamená, že člověk od sebe neodlišuje práci a zábavu, to pro něj tvoří jeden celek.

Každý tu touhu v sobě musí objevit a důvěřovat sám sobě,“ vysvětluje mladý muž, který toho už stihl hodně dokázat. ^

kariéra Zleva: Jiří Žíla, Daniel Dvořák, Hedvika Mišterová

Připravte se na nejtěžší pohovor své kariéry

Jak se vybírají

ti nejlepší z nejlepších

Čím prestižnější firma, tím více mladých a dravých lidí by v ní chtělo najít práci. Na zástupcích společnosti pak leží těžký úkol – najít v hromadách životopisů ty nejlepší uchazeče, kteří dokonale splňují požadovaný profil a zároveň zapadnou do firemní kultury. Jak takové náročné výběrové řízení probíhá ve Škoda Transportation, jedničce ve střední Evropě v oblasti výroby kolejových vozidel, jsme se zeptali přímo absolventů, kteří jím prošli. Text: Petr Krejčí

P

ovídali jsme si se třemi mladými lidmi o tom, jak výběrové řízení ve Škodovce probíhá. Přidali i pár svých tipů, jak se obecně na těžké pohovory a zkoušky co nejlépe připravit. Daniel Dvořák nastoupil jako projektový manažer junior, Jiří Žíla jako obchodní manažer a Hedvika Mišterová jako manažer kvality nákupu. Čím se výběrové řízení ve Škodovce liší od jiných firem?

Daniel Dvořák: Odpověď na tuto otázku není

28

STUDENTA

Listopad 2014

zrovna jednoduchá, jelikož se to liší nejen firma od firmy, ale i pozice od pozice. Ve Škoda Transportation, pokud postoupíte do druhého kola, má velkou váhu pohovor s potenciálním budoucím přímým nadřízeným nebo ředitelem daného úseku, kde by uchazeč pracoval. U mě to byl COO Škody Transportation, se kterým jsem se potkal v rámci přijímacího řízení dvakrát.

Jiří Žíla: Proces do Škody se lišil testováním manažerského potenciálu, kde jsem asi 2 hodiny vyplňoval testy z různých oblastí. Dále pak náhledem do smlouvy, ve které jsme měli nalézt

nesrovnalosti oproti zadání. Tedy práce s textem v časovém presu.

Hedvika Mišterová: Absolvovala jsem jen pár přijímacích pohovorů, takže nemám tak velké srovnání. Ten ve Škoda Transportation byl určitě řešen nejkomplexněji, jeho cílem bylo odhalit nejen naučené vědomosti, ale zejména schopnosti a potenciál daného uchazeče.

Můžete ho blíže popsat? Jak to probíhá?

DD: Nejdříve jsem odeslal životopis s krátkým průvodním dopisem. Na základě toho jsem byl osloven personálním oddělením a přizván

k osobnímu pohovoru s personalistou a k testování manažerského potenciálu v podobě různých druhů testů s časovým limitem. Celé to zabralo něco málo přes dvě hodiny. Po jeho vyhodnocení jsem byl s dvoutýdenním odstupem přizván k pohovoru se COO. JŽ: Odesláním životopisu přes webové stránky a telefonem od personalisty přijímací proces začíná. Vše proběhlo (pro mne) ve velmi příjemné atmosféře ze strany personalistky (testování potenciálu, osobní pohovor). Dále následovalo druhé kolo s assessment centrem, kde jsme plnili úkoly buď v týmu uchazečů, nebo samostatně.

Dostali jsme také k dispozici předvyplněnou vzorovou smlouvu a v ní jsme hledali chyby a rozdíly oproti zadání.

HM: Absolvovala jsem tři kola výběrového řízení. V prvním kole jsem prošla testy manažerského potenciálu, toto testování proběhlo i přímo na Západočeské univerzitě – jednalo se o numerický, verbální a IQ test. Další kolo proběhlo s personalistou a poslední s potenciálním nadřízeným. Ve srovnání s ostatními přijímacími pohovory bylo nejvíce odlišné kolo první.

Měli jste z toho obavy?

DD: Ani moc ne. To bylo dáno částečně tím, že jsem plánoval odjet za prací do zahraničí a do přijímacího řízení se přihlásil, protože mě nabízená pozice zaujala, o to víc, že se jednalo právě o Škodu Transportation. Nakonec jsem dostal tak zajímavou nabídku, což byla příležitost, kterou jsem nemohl odmítnout, a i přesto, že už jsem v té době měl i jiné zajímavé pracovní nabídky ze zahraničí, tak jsem ji přijal a rozhodně toho nelituji.

JŽ: Věděl jsem, co mne čeká, ale nevěděl jsem, co konkrétně a s kým se potkám. Obavy určitě byly, ale spíše jsem to bral s přístupem „co mne nezabije, to mne posílí“ a snažil se podat maximální výkon.

HM: Trochu nervózní jsem určitě byla, což je asi normální. Nicméně měla jsem i nabídku pokračovat v dalším studiu na univerzitě, takže v případě neúspěchu jsem měla i jiné možnosti.

Jde se na tak náročný proces vůbec připravit? Co byste doporučili budoucím uchazečům?

DD: Na testy se může uchazeč připravit pouze asi tak, že přijde odpočatý, aby byl schopen přemýšlet, soustředit se a řešit úkoly pod časovým tlakem. Co se týče přípravy na samotný pohovor, tak o tom už bylo mnohé napsáno a existuje celá řada materiálů a webových stránek s užitečnými radami. Je dobré si před pohovorem znovu projít svůj životopis a připravit se na jakékoliv otázky s tím spojené. Především si ujasnit, co můžete

Rady od absolventů, jak se perfektně připravit na náročné výběrové řízení „Brát to s přístupem ,co mě nezabije, to mě posílí‘ a podat maximální výkon.“ „Přijít odpočatý, aby mohl přemýšlet a řešit úkoly pod časovým tlakem.“ „Ujasnit si, co můžete firmě nabídnout, co od ní očekáváte a kam chcete směřovat.“ „Osvědčilo se mi na nic si nehrát.“ „Zůstat sám sebou a ukázat, jaký člověk doopravdy je.“ firmě nabídnout, ale naopak i co od ní očekáváte a kam chcete směřovat. To už ale zmiňuji jeden ze základních předpokladů, s čím jít k pohovoru.

JŽ: Určitě jde – zjistit si informace o firmě, vyhledat si nějaké zajímavosti, jít i na jiná výběrová řízení a „otrkat se“, tím si zvyknout na prostředí a situaci pohovoru. Také se mi osvědčilo na nic si „nehrát“.

HM: Na první kolo dle mého názoru moc možností na přípravu není. Na další kola je dobré si najít obvyklé otázky, které se na přijímacích pohovorech objevují, a řídit se základními doporučeními, člověk by měl ale hlavně zůstat sám sebou a ukázat, jaký doopravdy je.

Jakým způsobem vám pomáhá Škoda Transportation v kariérním rozvoji?

DD: Škodovka má docela dobře nastavený vzdělávací systém (odborné i jazykové vzdělávání), který zaměstnanci mohou plně využívat. Pro sebe však jako největší přínos vnímám to, že jsem byl velice rychle zapojen do velkých projektů a dostal možnost se poměrně brzy podílet na jejich řízení. Bez nějaké větší přípravy jsem byl, jak se říká lidově, vhozen do vody a musel se naučit plavat. Což vás, pokud obstojíte, posune dále nejen v osobním růstu, ale rovněž odhalí váš opravdový potenciál – jak jste rychle schopen se adaptovat a fungovat v novém prostředí, reagovat na změny, absorbovat a zpracovávat velké množství informací v omezeném čase a podobně. V neposlední řadě je zde také prostor pro vlastní iniciativy a člověk má možnost ukázat, co v něm je.

JŽ: Plánem školení, pravidelnými schůzkami

s nadřízeným, který mne vede kupředu a směruje mne dál, podporou od zkušených kolegů a spoluprací napříč odděleními.

HM: Ve Škodě Transportation je velké množství odborníků s dlouholetou praxí a zkušenostmi, od kterých se můžu učit novým věcem každý den. Na mé pozici mám i prostor k samostatné kreativní činnosti, vymýšlení a realizaci nových věcí pro zlepšování různých procesů, což beru jako obrovský přínos.

A naopak co se týká té osobní stránky?

Jste v práci dobrá parta lidí?

DD: Mezi kolegy přímo v realizaci se zatím cítím velice dobře a rád využiji možnosti se s nimi setkat i mimo pracovní dobu. Co se týče projektového týmu a dalších kolegů, se kterými přijdu v rámci firmy do styku, tak si zatím nemohu stěžovat. Snažím se své kolegy respektovat a je tomu většinou i naopak. Samozřejmě k někomu si najdete cestu rychle, někde to zabere trochu víc času, ale do žádného závažnějšího osobního sporu jsem se zatím nedostal. Jinak je tu také celá řada různých sportovních akcí a společenských událostí, takže po této stránce jsem tu opravdu spokojen.

JŽ: Lidé ve Škodě jsou obecně hodně přátelští a mají pochopení pro člověka, který je nováčkem. To se hodí zejména, když je člověk nový nejen ve společnosti, ale i ve městě a odvětví.

HM: V práci mám kolem sebe spoustu mladých lidí, se kterými výborně vycházím nejen po pracovní stránce. ^

Škoda Transportation je česká strojírenská firma navazující na dlouhou historii závodů Škoda. Sídlí v Plzni a působí v oblasti výroby kolejových vozidel pro městskou dopravu a železnici. Tuzemským i zahraničním zákazníkům dodává elektrické lokomotivy, soupravy metra, nízkopodlažní tramvaje a další produkty. Má tři a půl tisíce zaměstnanců a díky jejím tržbám ji lze řadit mezi nejvýznamnější české společnosti.

Listopad 2014

STUDENTA

29

kariéra

Dvakrát MDDr., prosím!

Obě vystudovaly zubní lékařství, tmavovlasá Jarmila Semrádová v Brně, blonďatá Soňa Humpolíčková na 1. lékařské fakultě v Praze. Je jim 24 let a 26 a v rozhovoru nám prozradily, jak těžké je stát se v dnešní době zubařem s vlastní ordinací či jestli mohou samy sebe ošetřit.

Text: Eva Samšuková, Foto: Zdeněk Horák

S

tudenti stomatologie se často inspirují u svých rodičů, jak jste se k zubnímu lékařství dostaly vy?

Soňa: Vždycky jsem chtěla studovat medicínu. Zubní lékařství tak nějak vykrystalizovalo, protože mám ráda výzvy. A to zubní lékařství bezesporu je, protože se v něm musí skloubit medicína jako taková, dále smysl pro estetiku, šikovné ruce a v neposlední řadě umění jednat s lidmi.

Jarmila: Původně jsem zvažovala všeobecné a zubní lékařství. Pro medicínu obecně jsem se rozhodla, protože v ní vidím smysl.

Pro zubní lékařství, protože se mi líbí kombinace fyzické a mentální práce.

Díky české legislativě si mohou mladí absolventi zubního lékařství otevřít vlastní praxi. Proč jste se tedy rozhodly nastoupit do Dentální kliniky Jana Stuchlíka?

Soňa: Protože mám soudnost a jsem si vědoma toho, že nemám dost praktických zkušeností k vedení vlastní praxe. Navíc jsem chtěla začínat ve větším kolektivu a mít nějaký vzor, od kterého se budu učit. A tím pan doktor Stuchlík určitě je.

Jarmila: Upřímně jsem ani neuvažovala, že bych si ihned po škole otevřela vlastní ordinaci. Chci se teď soustředit hlavně na vlastní práci zubního lékaře, ne na organizační a administrativní úkony s vlastní ordinací spojené.

Jaké zkušenosti chcete na klinice získat?

Soňa: Myslím, že moje fakulta patří mezi nejlepší v republice. Měli jsme k dispozici jak uznávané přednášející, tak moderní vybavení. Kdo měl zájem, naučil se opravdu hodně. Samozřejmě se ale ve škole nemůžete naučit všechno. Zejména protetika (nahrazování částí těla) je obecně náročnější na výuku na všech fakultách. Také se chci zdokonalit v práci s mikroskopem, což mi

Soňa: Viz výše. Nemůžete všechnu zodpovědnost nechávat na škole. Vyplatí se vlastní iniciativa. Z vlastní zkušenosti bych doporučila studentům, aby si již na škole koupili lupové brýle a naučili se s nimi pracovat. Dále je vhodné využít studentských slev a jezdit už během školy na kongresy a přednášky.

Jarmila: Škola byla dobrou přípravou, ale nikoliv takovou, která by byla zcela dostačující. Chyběla mi například návaznost jednotlivých částí ošetření. Ve škole jsem vždy udělala jednu část, ale poté již pacienta neviděla. To je ale právě ta praxe, na kterou se těším.

Cítíte se nyní už jako úplně hotové zubní lékařky, nebo víte, že se toho máte ještě hodně co naučit?

Soňa: Tak to rozhodně ne! Určitě je potřeba pořádně zapracovat a dále se vzdělávat teoreticky. O praxi ani nemluvím. Vždycky je co se učit, a zejména v našem oboru, který se vyvíjí rychlostí světla a neustále se objevují nové přístroje, metody a materiály.

Jarmila: To jistě ne. Určitě je toho ještě hodně, co bych se chtěla naučit, nicméně zubní lékařství je dynamickým oborem, v němž je třeba se vzdělávat celý život.

Panuje po ukončení vysoké školy mezi absolventy stomatologie nějaká rivalita?

Soňa: Zdravá rivalita je určitě běžná. Podle mě je prospěšná. Kdo věnoval studiu a praxi během školy svoje úsilí, tak se většinou uchytí.

Jarmila: Máme to štěstí, že v našem oboru je poměrně dostatek pracovních míst. Rivalita mezi některými asi je, ale ne ve velkém měřítku. Čím se podle vás vyznačuje opravdu dobrý zubní lékař?

Soňa: Musí se neustále vzdělávat, bez toho se v našem oboru nedá fungovat. Dále musí mít šikovné ruce a v neposlední řadě umět jednat

Co pro vás znamenají zuby?

Soňa: Zdraví, vzhled, koníček!

Jarmila: Úsměv, síla, práce!

30

STUDENTA

Listopad 2014

praxe zde umožní.

Jarmila: Měla jsem velké štěstí na pedagogy a lidi, se kterými jsem mohla pracovat. Také jsem mohla vycestovat a poznat práci stomatologů v zahraničí, nicméně komplexní péči o klienta získáte jen praxí, poctivou prací a přípravou a neustálým vzděláváním. A na to se zde těším.

Můžete již teď říct, co vás ve škole nenaučili a nejvíc vám to chybí? Nebo byla škola naprosto dokonalou průpravou?

s lidmi. Ale to už jsem zmiňovala.

Jarmila: Manuální zručností, empatií a jednáním s lidmi, estetickým cítěním, samostatným úsudkem a flexibilitou.

Jste obě ženy, pociťujete v tomto odvětví díky tomu nějaké výhody nebo naopak nevýhody?

Soňa: Nemyslím si, že bych byla nějak znevýhodněna, ale už jsem párkrát zaslechla, že někdo trvá na tom, mít zubaře muže. Přijde mi to jako nesmysl. Je to individuální, jsou dobré zubařky i špatní zubaři a naopak.

Jarmila: Já osobně nic takového nepociťuji.

Co je takovou největší metou mladého zubaře působícího v ČR? Soňa: To je různé, každý má jiné představy o kariéře. Pro mě je hlavní dělat práci kvalitně, pak budu spokojená já i moji pacienti.

Jarmila: Každý má asi svůj cíl, ke kterému se snaží postupně směřovat. Pro někoho je to práce v zahraničí, pro jiného vlastní praxe. Já jsem momentálně v místě, kdy chci sbírat co nejvíce zkušeností.

Pokud samy máte nějaký zubní problém, dokážete samy sebe ošetřit, nebo musíte na konzultaci ke kolegovi?

o klinice Dentální klinika Jan Stuchlík byla založena v létě roku 2012 zubním lékařem MUDr. Janem Stuchlíkem. Cílem kliniky je rozvíjet a zkvalitňovat komplexní zubní péči. Středem pozornosti je zde klient, kterému se klinika snaží pomoci ke zdravému a hezkému úsměvu a zajistit jeho uchování po celý život. Klinika je vybavena moderním zařízením a lékaři ke své práci používají nejnovější technologie v oblasti zubní stomatologie. V nedávné době se klinika rozšířila o tři nové ordinace, přičemž jedna je určena výhradně pro dentální hygienu. Více info na www.drstuchlik.cz.

Soňa: O moje zuby se stará můj kamarád, který má moji plnou důvěru.

Jarmila: Nevím, zda by bylo prakticky proveditelné, abych si např. sama vyvrtala zub. V tomto se ráda svěřím některému z kolegů.

Už máte mezi svými pacienty zapsány všechny svoje kamarády a celou rodinu, nebo jsou na to nějaká speciální pravidla, koho můžete ošetřovat a koho ne?

Soňa: Nejsou na to žádná pravidla. Já už od školy ošetřuji moji rodinu i kamarády, plně mi důvěřují a já jsem ráda, že je mám „ve svých rukou“.

Jarmila: Speciální pravidla na to nejsou, ale

protože jsem se právě přestěhovala do jiného města, celou svou rodinu a všechny kamarády ještě v péči nemám.

Zubaři se často snaží šířit dentální osvětu.

Máte v tomto směru nejen čisté svědomí, ale taky zuby?

Soňa: Samozřejmě! Prevence je základ. A čistý zub se nekazí. (smích) To by měl mít každý na paměti a dentální hygienu nepodceňovat.

Jarmila: Jistě. Bylo by bláhové si myslet, že se mi svěří někdo do rukou, kdybych já sama neměla zdravé zuby. Od prevence se odvíjí vše a v zubním lékařství to platí dvojnásob. ^ inzerce

PERFORMANCE FOR WORK & PL AY WITH INTEL INSIDE ®

LENOVO

LENOVO YOGA TABLE T 2

NOVÁ DIMENZE ZÁBAVY

PODRŽ

POLOŽ

POSTAV

POVĚS

© Lenovo Copyright 2014. Lenovo, Lenovo logo, For Those Who Do, ThinkPad, ThinkPlus, TrackPoint, ThinkVantage and Active Protection System jsou ochranné známky společnosti Lenovo.Intel, the Intel logo, Intel Atom and Intel Atom Inside are trademarks of Intel Corporation in the U.S. and/or other countries.

kariéra

Seznamte se s nejúspěšnějšími

stážisty uni chance

Na začátku bylo 228 životopisů a pouze šest prestižních míst. Z mnoha kol pohovorů a tvrdého assessment centra vzešla šestice úspěšných mladých lidí, kteří se stali stážisty UNI CHANCE 2014. To jsou oni. byla však ze strany mojí sestry: „Tak z tebe asi vážně něco bude!“ Co tě zatím na stáži nejvíc překvapilo?

Bezpečnost – člověk si musí „pípnout“ kartou u každých dveří. Na druhé straně velice přátelská atmosféra, což je pro mne, jakožto korporátního nováčka, veliké plus.

Matěj Ostárek Věk: 21 let Studium: VŠE, Podniková ekonomika a management Vysněné povolání: ředitel zeměkoule Koníčky: hra na bicí, běh, florbal, pivo, hudba, organizování eventů Přišlo ti výběrové řízení v UNI CHANCE náročné, co bylo nejtěžší? Jak ses na něj připravoval?

Výběrové řízení mi přišlo adekvátní poměru počtu uchazečů a stážistů, nebyla to procházka růžovým sadem, ale když člověk chce, zvládnout se to dá. Snažil jsem se vše dělat na maximum a vyplatilo se. Pravda je, že jsem si asi 10x upravoval motivační dopis. :) Na jaké jsi nyní pozici a jaká bude tvoje náplň práce?

Nyní jsem v KPMG Business Institute, což je vzdělávací centrum pro externí klienty, a vzhledem k tomu, že patří k menším oddělením ve firmě, tak se dostanu skoro ke všemu. Hlavně připravuji podklady na školení, aktualizuji webové stránky a mnoho dalšího.

Jak reagovalo tvoje okolí (rodina, spolužáci, profesoři) na tvůj úspěch v UNI CHANCE? Dostal jsi nějaké rady?

Moje okolí reagovalo spíše pozitivně, na některých bylo vidět, že závidí. Ti, kteří se mnou prožívali celé výběrové řízení, sdíleli mou radost nejvíce a hodně mě podpořili. Nejlepší reakce 32

STUDENTA

Listopad 2014

Pavel Bláha Věk: 20 Studium: VŠE, Národní hospodářství Vysněné povolání: ředitel zoo Koníčky: vaření, basketbal Přišlo ti výběrové řízení v UNI CHANCE náročné, co bylo nejtěžší?

Asi bych neřekl, že výběrové řízení bylo náročné. Konkurence sice byla opravdu velká a některé úkoly těžké, ale vše probíhalo v příjemném a přátelském prostředí, což pomohlo odbourat stres.

Jak reagovalo tvoje okolí (rodina, spolužáci, profesoři) na tvůj úspěch v UNI CHANCE? Dostal jsi nějaké rady?

Většinou gratulacemi. Ale velká část mého okolí UNI CHANCE nezná, protože jde o mladý projekt.

Setkal ses s něčím, na co tě škola nepřipravila?

Ze školy si člověk neodnese zdravý rozum ani schopnost komunikovat s lidmi, přitom ale právě to je potřeba při řešení většiny pracovních úkolů.

Jaký byl tvůj zatím nejtěžší pracovní úkol a jak jsi ho zvládl?

Poprat se s informačním systémem nebylo jednoduché, nakonec se ukázalo, že je chyba v serveru, a problém vyřešil až IT tým.

Jakub Čechura Věk: 23 Studium: VŠE, Bankovnictví a pojišťovnictví Vysněné povolání: pravděpodobně oblast financí, korporátní bankovnictví Koníčky: fotbal, tenis, golf, cestování, filmy Přišlo ti výběrové řízení v UNI CHANCE náročné? Jak ses na něj připravoval?

Náročné bylo především uspět v obrovské konkurenci ostatních studentů. Z tohoto pohledu pak bylo zřejmě nejtěžší závěrečné AC. Na výběrové řízení jsem se nijak zvlášť nepřipravoval, snažil jsem se být pouze sám sebou.

Na jaké jsi nyní pozici a jaká bude tvoje náplň práce?

Momentálně jsem v oddělení PPC (People, Performance & Culture) v KPMG Česká republika.

Práce zde je velmi rozmanitá, každý den dělám něco úplně jiného. Analyzoval jsem například trendy ve vývoji interních školení a navrhoval alternativy stávajících. Dále jsem se podílel na organizaci všeho potřebného na veletrh Šance a také jsem zpracoval podklady k reportům týkajícím se zejména školení zaměstnanců.

Jaký byl tvůj zatím nejtěžší pracovní úkol a jak jsi ho zvládl?

Asi nejnáročnější zatím bylo zpracování dat o proběhlých školeních, které mi systém okořenil svou dočasnou chybou. Jak jsem tento úkol zvládl, se dozvím až v průběhu následujících dní, jelikož jsem ho dokončil těsně před rozhovorem. Věřím, že vše bude v pořádku. :-)

Ondřej Tyleček Věk: 24 Studium: VŠB-TUO, Marketing a obchod Vysněné povolání: kreativní, v dobrém kolektivu, s možností cestovat, dobře placené Koníčky: cestování, běh, četba, angličtina, posezení s přáteli, marketing Přišlo ti výběrové řízení v UNI CHANCE náročné, co bylo nejtěžší? Jak ses na něj připravoval? Čeká mě psaní diplomové práce a státnice, takže jsem měl obavy, jestli to vše zvládnu. Nakonec jsem přihlášku podal a jsem za to rád. Přečetl jsem si také rozhovory s účastníky minulého ročníku, abych měl lepší představu, co mě čeká.

Na jaké jsi nyní pozici a jaká bude tvoje náplň práce?

Nyní pracuji v České spořitelně v odboru vzdělávání pobočkové sítě. Vedu rozhovory s manažery poboček a s bankovními poradci o jejich potřebách dalšího vzdělávání. Dále se budu podílet na projektu implementace nové multichannel strategie.

Jak reagovalo tvoje okolí na úspěch v UNI CHANCE? Dostal jsi nějaké rady?

Rodiče měli strach, abych vše zvládl se školou.

Prarodiče abych nakonec nezůstal v té veliké Praze :), a spolužáci byli překvapeni, že jezdím na neplacenou stáž přes celou republiku. Všichni mě ale podporují a pokaždé, když se z Prahy vrátím, jsou zvědaví, jak se mi na stáži daří.

Setkal ses s něčím, na co tě škola nepřipravila?

V práci se vyžaduje mnohem větší samostatnost a naprostá zodpovědnost za odvedenou práci.

Takže je to rozdíl v přístupu, který ale podle mě žádná škola nedokáže úplně odstranit.

Jaký byl tvůj zatím nejtěžší pracovní úkol?

Zahodit trému a postavit se z pozice stážisty do role tazatele manažerů jednotlivých poboček a přesvědčit je, že čas strávený se mnou jim může pomoci. Což se mi, doufejme, zatím daří. :)

Jan Borýsek Věk: 22 Studium: VŠE, Podniková ekonomika a management Vysněné povolání: Management consulting / M&A Koníčky: cestování (zejména Asie), hudba, letní a zimní sporty, IT a nové technologie Přišlo ti výběrové řízení v UNI CHANCE náročné, co bylo nejtěžší?

Nejtěžší bylo asi třetí kolo – assessment centrum, kam se po přísné selekci dostalo 20 studentů na opravdu vysoké úrovni. Připravovat se jde pouze psychicky (smích).

Na jaké jsi nyní pozici a jaká bude tvoje náplň práce?

V Pentě jsem v oddělení Sales & Leasing. Znamená to tedy veškeré obchodní aktivity spojené s prodejem a nájmem prostorů v současných developerských projektech Penty – Aviatica na Waltrovce a Florentinum.

Co tě zatím na stáži nejvíc překvapilo?

Jakou dynamikou se projekty řeší. Jednání jsou velmi asertivní a s jasným výsledkem. To je asi to hlavní, co Pentu odděluje od její konkurence – síla kolektivu, která jde společně dopředu. Je skvělé být toho součástí a mít možnost učit se od profesionálů.

Jaký byl tvůj zatím nejtěžší pracovní úkol a jak jsi ho zvládl?

Hned jako první projekt bylo štěpení společnosti. Ve škole jsme na něj sice teoreticky narazili, nicméně praxe byla mnohem obsáhlejší. Nakonec jsem ale s pomocí kolegů svoji část bez problémů zvládl a vše se stihlo v termínu.

Eva Smotlachová Věk: 23 Studium: IES FSV UK, Finance, finanční trhy a bankovnictví Vysněné povolání: flexibilní pracovní doba, pestrost a dobrý kolektiv Koníčky: sport (lyžování, tenis), četba, kino, divadlo Na jaké jsi nyní pozici a jaká bude tvoje náplň práce?

Nyní jsem v oddělení „Procurement“ v Pentě.

Mám za úkol zpracovat data výdajů na právnické služby a nalézt možná řešení úspor. Můj příští nadřízený bude nejspíše Kuba Coufal z Controllingu, který v Pentě nastoupil minulý rok jako jeden ze stážistů UNI CHANCE. Jak reagovalo tvoje okolí (rodina, spolužáci, profesoři) na tvůj úspěch v UNI CHANCE? Dostala jsi nějaké rady?

Rodiče měli radost a velmi mě podporovali.

Spolužáci a kamarádi mi většinou říkali, že jsem blázen, když chci pracovat 9 měsíců zadarmo, ale já si myslím, že je to zkrátka investice, a doufám, že se mi v budoucnu zhodnotí.

Co tě zatím na stáži nejvíc překvapilo?

Velmi mile mě překvapil kolektiv v Pentě. Je to úžasná skupina lidí, která spolu pracuje v takové symbióze (možná k tomu nahrává open space, kdy prakticky neexistují nějaké „bariéry“ mezi jednotlivými pracovníky), což člověka motivuje k lepšímu pracovnímu nasazení.

Jaký byl tvůj zatím nejtěžší pracovní úkol a jak jsi ho zvládla?

Dostala jsem zatím jeden dlouhodobější úkol, takže o zvládnutí ještě mluvit nemůžu, ale myslím, že to jde dobře.

Co je UNI CHANCE

Unikátní 9měsíční program stáží vstoupil do druhého ročníku.

Tři dvojice stážistů si postupně zkusí práci ve třech prestižních společnostech. Účastníci získají cenný zápis do CV a mnoho nových zkušeností. Více na www.unichance.cz.

Listopad 2014

STUDENTA

33

kariéra

Tohle si pro naše TOP stážisty připravily firmy Česká spořitelna Co očekáváte od své premiéry v UNI CHANCE? Chceme studentům ukázat, jak probíhají stáže v České spořitelně a jaké další možnosti díky nim mohou získat. Velmi důležitý je také přístup k talentovaným studentům, kterým názorně ukazujeme moderní a inovativní přístup České spořitelny. Čím vás stážisti zaujali, co bylo tím hlavním kritériem, že jste si je vybrali?

Zejména na základě řady zajímavých schopností a dovedností, které získali všichni vybraní i díky jejich mimoškolním aktivitám. Velmi oceňujeme hlavně jejich přehled, schopnost prezentace a komplexní myšlení.

Co byste poradili budoucím žadatelům o UNI CHANCE, na co se mají soustředit?

Sbírejte co nejvíce zkušeností již během studia, ať již formou členství ve studentských organizacích, dobrovolnictví, stážemi, nebo pracovními pozicemi. Mnohonásobně se vám tento investovaný čas vrátí nejen v rámci UNI CHANCE.

Tomáš Dušenka Recruiter, Česká spořitelna Studium: VŠE, Fakulta mezinárodních vztahů (FMV) Koníčky: Posezení s přáteli, vzdělávací akce a cestování zejména za teplem

34

STUDENTA

Listopad 2014

KPMG Česká republika Letos jste se zapojili do UNI CHANCE už podruhé. Jaký pro vás měl minulý ročník přínos?

V loňském roce jsme díky projektu UNI CHANCE nabídli stáž několika nadaným studentům. V průběhu stáže si studenti vyzkoušeli spolupráci na různých projektech například z oblasti marketingu, knowledge managementu, personalistiky i společenské odpovědnosti. S projektem i výstupy studentů jsme byli natolik spokojeni, že jsme se rozhodli jít do tohoto projektu opětovně. Čím vás stážisti zaujali, co bylo tím hlavním kritériem, že jste si je vybrali?

Byli jsme mile potěšeni kvalitou studentů během assessment centra a jejich motivací a nasazením při práci na jednotlivých úkolech. Vybírali jsme studenty, kteří byli aktivní při skupinových úlohách, dokázali přednést a obhájit své nápady i reagovat na názory ostatních ve skupině. Zaměřili jsme se také na jejich prezentační dovednosti, schopnost argumentace a motivaci.

Co byste poradili budoucím žadatelům o UNI CHANCE, na co se mají soustředit?

Studentům bychom doporučili, aby se aktivně zajímali o dění kolem nich, využívali svůj čas studia na maximum a mapovali si předem možnosti svého uplatnění.

Univerzity a společnosti připravují pro studenty řadu zajímavých přednášek, workshopů i soutěží. Technologie urychlují přístup k informacím a komunikaci napříč světem. Je tedy jen na studentech, jak příležitosti využijí.

Marie Křivánková Supervisor v oddělení Human Resources, KPMG Česká republika Studium: Vysoká škola ekonomická v Praze a Université Jean Moulin Lyon III

Penta Letos jste se zapojili do UNI CHANCE už podruhé. Jaký pro vás měl minulý ročník přínos?

Do UNI CHANCE se hlásí mnoho šikovných, pro nás zajímavých studentů, kteří na sobě pracují a snaží se už při studiu také formou stáží získat relevantní zkušenosti do budoucna. To byl jeden z důvodů, který nás motivoval, abychom se zapojili. Kromě toho nás také mile překvapila úroveň znalostí studentů. Příkladem toho je Jakub Coufal, který k nám nastoupil v rámci programu UNI CHANCE a nakonec svou stáž nedokončil v dalších společnostech, protože k nám nastoupil na fulltime pozici Controllera pro Real Estate, kde je odezva na jeho práci velmi dobrá. Čím vás stážisti zaujali, co bylo tím hlavním kritériem, že jste si je vybrali?

Zaujali nás kombinací svých znalostí, sebeprezentací, touhou prosadit se v rámci týmu a schopností přicházet s návrhy řešení daného zadání.

Co byste poradili budoucím žadatelům o UNI CHANCE, na co se mají soustředit?

Je velmi důležité soustředit se na kvalitu výstupu, a to jak životopisu v úvodní fázi, tak i při absolvování testů a v neposlední řadě při zpracovávání týmového úkolu v posledním kole.

Kombinace toho všeho je vítězná!

Dominika Hricišáková HR Specialist (zodpovědná za SK, CZ, PL) Studium: Vysoka škola ekonomie a managementu Koníčky: Tanec, sport – squash, divadlo

kariéra

Udržitelnost

jako součást byznysu

Malé děti v Africe se baví tím, jak 2,5 miliardy lidí na celém světě potřebují čisté záchody. Střih. Na konci videa UNICEF se dozvídáme, že koupí produktů Domestos pomáháme lidem na opačném konci světa.

Všímáte si, jak se stále více firem zapojuje do nákladných dobročinných programů, a ptáte se, co z toho mají? V mnoha akcích, pod hlavičkou „udržitelnosti“ se skrývají velké možnosti, jak zapojené společnosti mohou dále rozvíjet svůj obchodní potenciál. Text: Petr Krejčí, Foto: Unilever

U

nilever je dlouhodobě jedním z největších výrobců potravin a výrobků pro péči o tělo a domácnost na světě.

Tato pozice už firmě dává dost možností, jak ovlivňovat chod naší společnosti. Tento cíl by chtěla naplnit snad každá firma – být dlouhodobě úspěšná. To by ale nešlo, pokud by za jednu generaci zničila životní prostředí, které je nezbytné pro její fungování.

Samozřejmě je za tím vším nutné hledat již zmíněný byznys. Snaha o dosažení maximálního zisku je logický a naprosto racionální postup rozvoje společnosti. Ale dlouhodobý plán ziskovosti je o poznání tvrdší oříšek. Země není nafukovací, a tak musíme všichni využívat pouze možnosti, které tu již jsou.

Jeden příklad za všechny Vraťme se k našemu příkladu v úvodu článku.

Téměř dvě pětiny lidí na celém světě nemají přístup k nezávadným hygienickým zařízením.

V důsledku toho umírá každý den kolem dvou tisíc dětí do 5 let. Unilever jakožto výrobce dezinfekčních produktů Domestos se spojil s nadací UNICEF a společně pomáhají tento problém řešit. Proč takový projekt komerční firma dělá?

Na jedné straně pomůže milionům lidí v zemích, kde je hygiena teprve v plenkách, ale zároveň vytvoří zcela nový mnohamilionový trh plný dosud neoslovených zákazníků.

Cíle společnosti Unilever jsou velmi ambiciózní, ale s pomocí dvou miliard jejich spotřebitelů po celém světě je může naplnit. Do roku 2020 chce zlepšit zdraví a životní styl více než miliardě lidí na světě, snížit svůj dopad na životní prostředí na polovinu, získávat 100 % zemědělských surovin z obnovitelných zdrojů a zlepšit životní podmínky stovkám tisíců lidí. Naplnění těchto cílů umožní společnosti růst do budoucna.

Neexistuje přímá úměrnost mezi velikostí firmy

Zasaď se o lepší svět i ty!

S jedinečnou příležitostí přispět svým dílem k lepším zítřkům předstupuje Unilever před vysokoškolské studenty.

Přihlas svůj projekt do soutěže! Ceny pro vítěze jsou opravdu lákavé – až 70 000 korun na realizaci projektu, 30 000 osobní odměna a k tomu všemu ještě dovolená na Srí Lance. a mírou dopadu na životní prostředí. Právě naopak! Je v zájmu velkých firem, aby se staraly o prostředí, ve kterém žijí jejich zákazníci. To jim zajistí dlouhodobou prosperitu.

Teď už snad dává slovo „udržitelnost“ větší smysl. A není pouze v režii obrovských nadnárodních korporací se s tímto úkolem potýkat.

Kdyby se každý člověk alespoň jednou za den rozhodl vyhodit kelímek od jogurtu do žlutého kontejneru místo toho černého, udělal by tak sice minimum pro svoje okolí, ale představte si, že toto minimum udělají miliony lidí. Už to není zase tak malá věc, že? ^

O Unileveru • Společnost Unilever byla založena v roce 1929 • Vlastní 400 značek z oblasti potravin a produktů pro péči o tělo a domácnost • Působí ve 190 zemích světa • Má 174 000 zaměstnanců • A úctyhodné 2 miliardy spotřebitelů • Obrat firmy přesahuje 50 miliard eur

Stačí si vybrat jedno z nabízených témat – výživa a zdravý životní styl, životní prostředí, potravinový odpad, diverzita na pracovním trhu nebo příležitosti pro mladé. Máš psát ve škole seminární práci na podobné téma? Zkus je skloubit! Potom už jenom na adrese www.unilevervyzva.cz vyplníš webový formulář a tím svůj projekt přihlásíš do soutěže.

Přihlašování projektů probíhá do 31. prosince 2014. Od března do června příštího roku dojde k jejich realizaci.

Na zpracování projektu nebudeš sám. Deset zkušených mentorů je připraveno reagovat na tvoje dotazy, dávat podněty a pomáhat ti rozvíjet myšlenky a nápady. S jejich asistencí můžeš projekt upravovat a měnit až do uzávěrky na konci roku.

První kolo soutěže probíhá formou veřejného hlasování, z něhož vzejde dvacet nejlepších projektů. Ve druhém kole už rozhoduje odborná porota. Ta vybere 10 projektů, které dostanou příspěvek na realizaci, a ti úplně nejlepší autoři získají i hodnotné osobní ceny.

Listopad 2014

STUDENTA

35

kariéra

Očima zaměstnavatelů:

Válka o matematiku a techniku Nebylo to nijak složité, najít si na webech dotazníkové šetření, kde se autoři ptali žáčků na jejich vztah k matematice. Absolutní většina z nich, více jak dvě třetiny, hrdě prohlašovala, že matematika je pro jejich život důležitá. Zvláštní je ale další zjištění. Malí školáci jsou k matematice pozitivněji naladění než starší studenti.

S

ešup je patrný od základní školy s 68 % příznivě naladěnými dětmi přes střední školu s 56 % až po vysoké školy, kde celých 60 % studentů matematiku „nemusí“. Je to na hlubší sociologickou analýzu, proč se Češi se stoupajícím věkem stávají odpůrci matematiky, o které všichni radostně hovoří jako o potřebné záležitosti, která je způsobem myšlení a procvičuje mozek… Čtenář možná ani netuší, že tato malá sonda je součástí rozbíhající se války o matematiku, která se v příštím roce vyhlášeného Roku průmyslu a technického vzdělání může vyhrotit do téměř „sebevražedných útoků“ zúčastněných aktérů. Na jedné straně si firemní sféra úpěnlivě přeje, aby se matematika stala povinnou součástí maturitní zkoušky a matematika a fyzika a přírodní vědy měly ve školství větší Obliba matematiky klesá s věkem. prostor. (Mimochodem i v gymnáziích, odkud do technických oborů vysokých Tolik studentů ji vnímá pozitivně: škol směřuje třetina studentů.) Ostatně na nátlak podnikatelské lobby ministr školství Marcel Chládek rozhodl dokonce o tom, že tato povinná zkouška bude plana ZŠ na SŠ na VŠ tit již od roku 2019. Původně plánoval, že „matematickým peklem“ si žáci projdou až v roce 2020.

Ukazuje se, že rostoucí tlak na zavádění techjí o tom, kam pošlou své děti. Je tu také gendenického vzdělání má své hojné odpůrce. V médirový problém. V případě technických oborů víích i jinde se objevují výhrady k tomu, zda dnešce jak dvě třetiny matek rozhodují o směrování ní žáci jsou schopni se na maturitu připravit, že svého syna či dcery. Jenže obvykle tyto ženy nenení dostatek schopných a motivovaných učitemají ponětí o inovacích a moderní výrobě a smělů. Před veřejností vyskakují studie, že nepotřerují své děti raději do náruče humanitních obobujeme tolik učňů a řemeslníků, a tedy ani tolik rů. Chce se vykřiknout, ženy, zachraňte český matematiky a technických oborů. průmysl.

Hodně bude záležet na rodičích, na jakou Stavu nepřispívá ani to, že před nějakými patstranu barikády se přidají. Právě oni rozhodunácti lety v technických oborech působila zhruba

68 %

56 %

40 %

čtvrtina žen, nyní je to asi 14 %. A nepřispívá tomu ani skutečnost, se vší úctou k práci školského sboru a jeho nasazení za prachmizerné peníze, že v základní škole je podíl žen-učitelek jeden z nejvyšších v Evropě, jen pár procent tvoří muži. To v severských zemích se podíl učitelů blíží 30 %.

Ale není vše ještě tak špatné. V mezinárodním srovnání Programme for International Student Assessment (PIZA) se Česko z 18 zemí umístilo ve finanční gramotnosti v lepší třetině na šestém místě. A v matematice jsme na špici. Takže o něco více jak pětina českých dětí je v matematice opravdu světově nadprůměrná. Co těch zbývajících 80 %?

Podobné otázky chceme klást a hledat a nabízet řešení budeme intenzivně po celý příští rok, který byl vyhlášen Rokem průmyslu a technického vzdělávání.

Hlásí se k němu kdekdo, z různých důvodů, ale hlavně firmy a školy, technická muzea a technická centra, asociace a svazy zaměstnavatelů a podnikatelů, kraje, organizace a instituce.

Jde o kampaň, která by ráda minimálně rozvířila debaty a po mnohých předešlých pokusech a snahách všelikých aktivit dosáhla jednoho, pomohla řešit bolest firem s nedostatkem technicky vzdělaných lidí.

Pokud máte zájem se ke kampani přidat a přinést vaše návrhy a nápady, rádi se s vámi spojíme. Formulář k přihlášení a další informace najdete na webové adrese www.spcr.cz v jasně modrém banneru. ^ Milan Mostýn, Ředitel Sekce komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR mmostyn@spcr.cz

V každém vydání Studenty najdete v rubrice Kariéra stránku připravovanou Svazem průmyslu a dopravy věnovanou pohledu zaměstnavatelů na aktuální témata, která se týkají studentského života.

36

STUDENTA

Listopad 2014

kariéra

Ostříleným manažerem za 4 roky

Přes den kravaťák v bance, o víkendech hráč sportovního paintballu. Petr Fabián byl ještě před čtyřmi roky pouhým studentem Technické univerzity v Ostravě. Dnes zastává funkci Head Relationship Managera v Komerční bance. Prozradil nám, jak probíhalo přijímací řízení a také co dělá v práci i mimo ni. Text: Michaela Bůnová, Foto: Martina Votrubová

C

o bylo tím impulzem, proč jste se rozhodl z VŠB-TUO pro práci v bance?

V mém okolí pracovalo několik lidí pro Komerční banku, tak jsem si řekl, že to taky zkusím, a přihlásil jsem se v polovině posledního ročníku VŠ na výběrové řízení na pozici „akviziční specialista pro firemní klientelu“. V prosinci 2014 to budou 4 roky.

Jak vypadalo přijímací řízení, co vše jste musel vědět?

První fáze byla konzultace s HR náborářkou po telefonu. Vyzkoušela si mě z několika základních věcí. Ptala se, jaký je můj motiv hlásit se na tuto pozici, chtěla vědět něco málo o mně. Spíše se jednalo o takové doplnění životopisu. Poté jsem měl první kolo pohovoru s HR konzultantkou, která se zajímala zejména o mé soft skill dovednosti, o mé vystupování a představy o práci. Následovalo kolo druhé s mým budoucím přímým nadřízeným a specialistkou na financování. Ti otestovali podrobně mé znalosti a dovednosti v oblasti finanční analýzy a znalosti z oboru bankovnictví.

Jak vypadal váš postup na pozici Head Relationship Managera? Jak dlouho vám trvalo, než jste se na něj vypracoval?

Jako akviziční specialista jsem působil na pozici 1 rok, získal jsem pro KB dostatek klientů a poté jsem se stal Relationship Managerem pro středně velké společnosti s ročním obratem od 10 do 150 milionů korun ročně, kde jsem se i nadále intenzivně věnoval akvizicím. Po dalším roce a půl jsem se stěhoval do Prahy a dostal jsem nabídku na pozici Head

Typický pracovní den Head Relationship Managera „Můj pracovní den začíná přípravou na schůzky.

Ať už jsou to schůzky s klienty, nebo se jedná o porady či jiná setkání s lidmi uvnitř banky.

Dopoledne se více potkávám s klienty, kdy podepisujeme různé úvěrové či leasingové smlouvy, projednáváme jejich záměry a potřeby dalšího rozvoje. Odpoledne se spíše věnuji kolegům, lidem v týmu, plánování a organizování. Snažím se každý den pracovat s lidmi z našeho týmu. Navštěvuji je, podporuji je a pomáhám jim při řešení jejich záležitostí. Tím také pracuji na jejich vlastním rozvoji, protože věřím, že právě lidé jsou to nejdůležitější, co každá firma má. Chci, aby naši lidé byli v práci spokojeni a vše mělo určitá pravidla a smysl. Ze zkušenosti vím, že není nic horšího než poletovat od jedné aktivity k druhé beze smyslu, efektivity a jasného cíle.“

Relationship Managera pro středně velké společnosti a zároveň i pro malé firmy a podnikatele. Takže dnes na naší oblastní pobočce mám v týmu poradce jak pro firmy s ročním obratem do 10 milionů korun ročně, tak i ty středně velké nad 10 milionů korun ročně.

Co přesně dělá Head Relationship Manager a v čem je jeho práce jiná než

u klasického bankovního poradce, o kterém jsme psali v minulém vydání?

Bankovní poradce se soustřeďuje hlavně na své portfolio klientů, jejich obsluhu a spokojenost, snaží se odborně růst a klientům nabízet služby, které by pro ně mohly být vhodné a užitečné. Vedoucí bankovních poradců pro firmy a podnikatele by měl hlavně motivovat své lidi, koordinovat práci a cíle celého týmu, rozvíjet jednotlivé poradce odborně a obchodně, být zodpovědnou osobou při řešení záležitostí s klienty, sám být aktivní při jednání a řešení velkých a složitých obchodních případů a reportovat obchodní výsledky směrem k vedení pobočky a obchodní divize.

Profesionálně se věnujete sportovnímu paintballu, o tom se přiznám slyším poprvé. Co to obnáší?

Věnuji se sportovnímu paintballu už od studia a stále mě to nepřestalo bavit. To skýtá ježdění po turnajích, běhání a střílení po speciálních nafukovacích hřištích s dresem, číslem a jménem na zádech. Není to takový ten typ klasického paintballu v lese nebo ve vojenském prostředí. Jedná se vyloženě o sportovní záležitost s rozhodčími apod. Je to velice populární v cizině, především v USA, kde jsem půl roku pracoval. V ČR zatím teprve v začátcích.

Jak si nejlépe po práci v bance odpočinete?

Ve volném čase rád relaxuji aktivně, a to hlavně ve fitness nebo venku při běhání či právě při hraní paintballu. Baví mě cestovat, rád poznávám stále nové věci a místa, ale zároveň zvládám i pasivní odpočinek doma u televize u dobrého filmu nebo při hraní Xboxu. ^ Listopad 2014

STUDENTA

37

Představujeme

Begin a journey defined by you

Barclays is on a journey. One that will give you many opportunities to make a positive impact across their business. They have a 300-year-strong foundation on which to build. Their status as one of the world’s major financial services providers gives them weight and momentum. Their expertise across personal banking, credit cards, corporate and investment banking, and wealth and investment management offers true variety. Come and explore some case studies of people who joined Barclays as graduates. text: Petr Krejčí

There is no limit to how far you can go in Barclays’ as a graduate

W

Mike Webb Born in New Zealand Director of Barclays Prague Joined Barclays as a graduate in 2001

hat is your role at Barclays?

I’m head of the Barclays’ Technology branch in the Czech Republic. My responsibility is to make sure the centre runs as effectively as possible and that all the different teams here have everything they needed to succeed.

We have several different business areas with teams in the office carrying out software development, testing (both manual and automated) and application management.

When and how did you join the company?

I joined the company back in 2001 on the Barclays graduate program straight from university.

This involved placements in different technology department around the company to get as much experience as possible in as varying settings.

Each time I changed team I was given a number of choices and could select myself which team I would go to.

How did you rise to the role you now hold?

2 years after moving to Singapore I received my first promotion to lead and expand the DBA team in Asia. After 5 years in Singapore I wanted a new challenge. Barclays recognises that to develop and retain people it’s important to give them the opportunity to do different things and work in di38

STUDENTA

Listopad 2014

We run one of the largest Technology centres in the financial industry in Prague. fferent teams. The company enabled me to move into a new role in the Equities business back in London. 2 years later the opportunity to move to Prague to build out our new office came up and Barclays supported me again to make this move.

Over time this helped me to focus on work that I enjoy the most, helping people and teams succeed, whilst benefiting from staying in the same company and building up knowledge and a network of colleagues.

We don’t see any Barclays’ bank branches in Czech, so what is the focus of the company’s presence here?

Barclays has a technology centre in Prague. We have been building and supporting software that is primarily used for our Investment Bank, such as trading shares and other instruments on stock exchanges around the world. It’s a very exiting place to work as we are all very passionate about being a leader in this fast-moving industry with the best use of technology As well as the interaction between teams based in Prague, we interact and collaborate with colleagues around the world including London, New York, Johannesburg, and India.

Prague has been a big success for us, and

that’s down to the quality of people we can hire here. People’s interest in technology and desire to help take the company forward is really recognised by senior management.

How large is the office, and with IT being a competitive sector, how do you differentiate yourselves from other employers?

We run one of the largest Technology centres in the financial industry in Prague. We look for people who are technically skilled but are also able to adapt and constantly learn. The environment we have created is focused on a technology centre that is delivering innovation for one of the world’s largest banks.

This is reflected in everything from the physical office itself, through to how the teams operate and work on a day to day basis. For example, we have very popular tech communities within the office that allow employees to discuss and present topics that are of interest to them, but aren’t necessarily attached to any specific project. We also get external speakers to come in and also send Barclays employees to go and speak at conferences. A motivated workforce through an interesting and challenging environment is just one of the ways we’re able to differentiate ourselves.

What kind of projects and challenges do your teams have to tackle?

The teams in Prague are focused on developing and supporting software, with a focus on the investment bank. The types of software projects we have vary greatly. We have some teams that are building the front-end GUIs used by traders that are run on as many as 8 monitors at once. These are extremely complex systems and also need to be operating smoothly throughout the day. We also have mobile-based applications, server applications processing tens of millions of messages per day and big data applications being used to assess risk and look for new business opportunities. The rate of change and delivery is very impressive but all the time we need to ensure that our solutions are of the highest quality, well-tested and as bug-free as possible.

What opportunities do you have for anyone interested?

Right now we have a number of positions open spread across quite a few different teams. There is choice in the type of role as well as the technologies used. If someone wants to know more then there a few options for how to get in touch. We regularly run open door days, which give an opportunity to come and see our offices and talk to different teams in an informal setup. If you don’t want to wait for one of these then our HR team can either talk you through the process at Barclays, or hook you up with a team manager who will gladly meet you for a chat over a coffee. ^

Meet some of Barclays’ current graduates!

Pavel Selement Graduate 2014 MFF, Charles University After my graduation I struggled with the direction of my future career.

I wanted to stay in IT but I had no idea about a more specific field and then I have found out about Barclays.

Without any financial knowledge I was a bit scared at the beginning but from the first moment I enter’d the office I have never regretted the decision.

The huge advantage is that as a graduate at Barclays I don’t stay in one team but I am given the opportunity to try several roles before my permanent placement. I got a wide variety of training and all the senior people in the company are very open and helpful with any assistance I might need.

There is a real focus here on delivering the best you can, rather than how many hours you work. If you needed a moment to relax or refresh your mind in the office, you can always stop by at table soccer or play on one of the Playstations to take a break. There is a real social element to work here as well with

activities such as weekly laser games, several sport activities and team events.

I would definitely recommend anyone to come and try it for themselves.

Vojtěch Král Internship 2012, Graduate 2013 FIT, Czech Technical University I strongly believe that Barclays presents a great start for one’s career after the graduation, it has been like that for me so far. I got to try 3 different teams and worked on 3 completely different projects. The projects also incorporated the latest technologies.

Another reason why I like working here is how many innovative streams exist in the company. Besides my main projects I have been involved in performance assessment, searching big data, cooperating with universities and many other communities.

I personally participated in cooperation with universities community and in the recommendation engines field.

I would encourage students to try the internship or apply straight for a graduate role.

rt of the team?

Do you want to be pa Barclays has sponsored the Premiere League since 2001.

Barclays deployed the world’s first cash dispenser in 1967.

Barclays introduced PingIt one

of the world’s first mobile payment applications.

Barclays’ Prague technology centre has grown from 0 to 450 employees in 6 years.

For more information about Graduate and Internship program contact Michaela.

Flidrova@barclays.com.

Founded in 1690 in London, Operating in over 50 countries, 140 000 employees all around the world, Barclays’ assets total 2.2 trillion USD Listopad 2014

STUDENTA

39

kariéra

I korporace umí pomáhat Trendem mezi nadnárodními korporacemi z poslední doby je pomoc v regionech, které ji nejvíc potřebují. Příkladem může být společnost MARS, která v několika lokalitách pomáhá zlepšovat zdraví a životní prostředí. Nejnovější aktivitou společnosti je pomoc v boji proti ebole, která se šíří ze západní Afriky. Text: Michaela Bůnová

S

polečnost MARS, Incorporated v říjnu letošního roku získala ocenění: dostala se mezi top 25 nejlepších nadnárodních pracovišť na světě. Žebříček sestavuje americký institut „Great Place to Work“. Ten podle rozsáhlých průzkumů každoročně vybírá 25 nejlepších pracovišť z celého světa. Stejně jako v loňském roce, i letos institut vyzdvihl školení zaměstnanců, rozvojové programy a vysoké procento žen ve vedoucích pozicích. V roce 2013 se společnost umístila ve 20 žebříčcích v zemích po celém světě, včetně např. pracovišť v Německu, Itálii, Číně nebo Brazílii.

7 Otázek pro generálního ředitele Jakuba Kolesu

Zelenější planeta, šťastnější život Tomuto umístění může napomáhat i fakt, že se společnost věnuje rozsáhlým charitativním pracím a snaží se být co nejšetrnější k životnímu prostředí. MARS spojuje pět principů, které jsou důležité pro všechny pracovníky – kvalita, odpovědnost, vzájemnost, efektivita, svoboda. Těchto pět principů spojuje i v praxi prostřednictvím MARS Ambassador programu, v jehož rámci se firma snaží změnit svět k lepšímu. Své pracovníky vysílá do nejrůznějších částí světa, aby v konkrétních lokalitách pomáhali zlepšovat zdraví a prosperitu pro lidi, zasazovali se o zelenější planetu a o lepší svět pro zvířata. V rámci toho např. zástupci Ambassador programu pomáhají v Puerto Ricu, kde se snaží zajistit lepší zdravotní péči zvířatům. V Tanzanii se pak zasazují o zlepšování životních podmínek pěstovatelů kávy.

V poslední době se firma zapojila do boje proti virovému onemocnění ebole, jejíž epidemie propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe. Právě tam se rozhodla společnost Mars, konkrétně její zástupci čokoládového segmentu, zasáhnout. Věnovali Africe 100 000 dolarů na pomoc při boji s touto nemocí. Peníze věnovala firma organizaci World Cocoa Foundation (WCF), která usiluje o zapojení firem na čokoládu a kakaové výrobky do pomoci zemí zasažených ebolou. WCF zisk rozdělí mezi nevládní organizace, které v západní Africe působí.

40

STUDENTA

Listopad 2014

Zejména kvůli lidem – novým talentům – a našim zákazníkům, abychom jim byli blíže. Také jsme nyní pohromadě s našimi sesterskými společnostmi Wrigley a Royal Canin, což je pro nás velmi významná a přínosná změna. V budově BB Centra jsme také mohli zachovat pro Mars typický open space a v rámci celé budovy G i příjemné a přátelské prostředí, které má velký podíl na naší angažovanosti.

Nabízí firma MARS stáže pro studenty VŠ?

Ano, v rámci speciálních programů, a to především pro absolventy. Letos jsme k lokálním graduate programům přidali i dva evropské regionální programy. Do jednoho právě nedávno nastoupil náš nový belgický spolupracovník, který je na stáži v naší české jednotce, a do druhého Jana (trainee z protější strany) do oddělení financí.

Jakou možnost uplatnění mají ve vaší firmě absolventi VŠ? Do jakých oborů přednostně nabíráte?

Nabíráme do různých oborů. Absolventi tráví první 3 roky na různých pozicích. Aby se projevilo, na co mají největší talent a kde se chtějí dále rozvíjet a vyniknout.

Jaký tip byste dal těm, kteří se u vás budou ucházet o zaměstnání?

Věřit si, být zvídavý a rozhodnutý shromažďovat spíše zkušenosti než názvy pozic.

5

1

Jako generální ředitel společnosti musíte být vytížený. Jak všechno stíháte?

Máte pravdu, vytížený jsem dost, ale díky skvělému týmu, který mne obklopuje, a fantastickému zázemí doma si každý den užívám.

Jak jste se do firmy dostal? Předcházelo tomu nějaké studium či stáž v zahraničí?

Studium MBA v UK, ale především 20 let praxe a zkušeností v FMCG… Jak vypadá běžný den ředitele?

Zcela běžný den vlastně není.

Každý je jiný. Ale většinu dní tvoří různé schůzky, naslouchání spolupracovníkům a partnerům firmy.

Vaše společnost se nedávno přestěhovala do Centra BB. Proč k tomu došlo?

2 3 4

6 7

U nás říkáme: Být Happy@Mars!

Absolventi tráví první tři roky na různých pozicích, aby se ukázalo, na co mají největší talent, kde chtějí vyniknout a co je jejich vášní

MARS pro studenty a absolventy Zaujaly vás aktivity společnosti a chtěli byste se stát její součástí? Studentům a absolventům nabízí celou řadu možností, jak začít. Se zástupci firmy jste se mohli setkat na pracovních veletrzích či při sérii přednášek a workshopů, které realizovali v České i Slovenské republice. Dále máte možnost navštívit továrnu nebo strávit jeden den s manažery. Můžete si tu také domluvit psaní bakalářské či diplomové práce. V neposlední řadě každý rok MARS nabírá dva studenty do European Graduate Programu, který je pro budoucí členy vedení společnosti. O co jde?

V rámci tříletého programu vybraní studenti získají možnost pracovat na třech náročných projektech ve třech různých zemích. Od počátku vás bude podporovat mentor a zkušený manažer společnosti. Dostanete také celou řadu školení v rámci MARS University. Více informací o možnostech pro studenty se dozvíte na www.mars.com.

ho, jako je třeba cestovní ruch nebo chemie.

Jak jste se do společnosti dostala vy?

Do MARS jsem nastoupila před dvěma roky do Leadership Development Programu.

Tento trainee program je zaměřen na čerstvé absolventy univerzit. V rámci něj pracujete na třech různých projektech, ve třech různých odděleních. Každý projekt trvá cca 9–12 měsíců. Pokud se objeví vhodná příležitost, trainee také dostane možnost vyjet na jeden z těchto projektů do zahraniční jednotky. Já jsem tohle štěstí měla a v současné době právě dokončuji svůj druhý projekt v naší německé jednotce.

Obecně mi studium dalo mnoho, funkčně byl ale samozřejmě nástup do firmy šokem. Poté, co jsem si z větší části osvojila fungování české jednotky, jsem byla poslána na 12 měsíců do vývojového centra ve Velké Británii, což pro mě byla opět velká výzva. Kdybych ale měla vyzdvihnout jednu věc, na kterou se ve společnosti MARS klade globálně velmi velký důraz a na kterou mě studium nepřipravilo, pak by to byl rozvoj osobnosti.

Nutnost neustále se vyvíjet a zdokonalovat nejen z hlediska funkčních dovedností, ale zejména charakterových vlastností a vzorců chování.

Eva Musulisová , Trainee – Junior Brand Manager

JANA SCHNEIDEROVÁ Trainee – Financial Shaping Analyst

Jak těžké je obstát v přijímacím řízení do společnosti a co se po uchazečích vyžaduje?

Z přijímacího řízení jsem měla vzhledem k vystudovanému oboru celkem velké obavy.

Naštěstí se ale ukázalo, že spíše než o znalosti ze světa FMCG jde o vhodný osobnostní profil, energii a schopnost rychle se učit. Důležitá je také vnitřní integrita a chuť překonávat výzvy a dosahovat společně s týmem spolupracovníků skvělých výsledků.

Co jste se ve společnosti MARS naučila, na co vás škola nepřipravila?

Co byste poradila studentům/čerstvým absolventům, kteří mají zájem o práci ve vaší společnosti? Mají šanci uspět?

Doporučila bych vyhledat si informace o firmě Mars, především o jejích hodnotách, které jsou zcela unikátní a velmi důležité.

Zdali studenti mají šanci uspět, záleží na dobré přípravě a přirozeném chování každého jednotlivce. ^

Jak uspět u pohovoru?

Zeptali jsme se těch, které jím prošly Karla Ricková Trainee – Commercial Effectiveness – Talent

Co byste poradila vysokoškolským studentům či čerstvým absolventům, kteří se chtějí ucházet o práci v MARS? Mají šanci uspět? Šanci uspět rozhodně mají. Takže pokud někoho MARS zaujal a jen váhá, jestli si přihlášku podat, či nepodat, určitě by se neměl bát a jít do toho. Firma je skvělá v tom, že pokud vidí v daném adeptovi potenciál, dá mu příležitost, ať už dotyčný studoval ekonomicky zaměřený obor, nebo něco úplně jiné-

O společnosti První sladkosti pod značkou MARS vznikly roku 1911, v kuchyni budoucího zakladatele společnosti Mars, Incorporated, Franka C. Marse. O 81 let později vstoupila společnost i na česko-slovenský trh. Tak vznikla roku 1992 firma Mars Česká republika a Slovensko, která je součástí společnosti Mars, Incorporated. Je rozdělena do šesti obchodních segmentů: potraviny, nápoje, čokoládové výrobky, výrobky pro zvířata, Symbioscience a Wrigley.

Společnost se nedávno přesunula do pražského BB Centra, které je součástí komplexu kancelářských budov na Praze 4.

Listopad 2014

STUDENTA

41

kariéra

Den ve futuristickém ráji Je sychravé středeční ráno. Venku ještě tma, ale skvělou náladu mi nic nezkazí. Vyrážím do Mladé Boleslavi, do firmy snů mezi budoucími techniky ŠKODA AUTO. Více než stovka studentů a studentek z celé republiky se sjela na akci, která možná kompletně změní jejich život. Protože právě na ŠKODA DAY se dozvědí, jak na to. Text: Jekatěrina Tkačenko

S

tartujeme v „STCéčku“

Po ranní rozcvičce ve formě výšlapu do čtvrtého patra Service Training Centra (STC), kde jsme strávili celé dopoledne, nás na švédských stolech čekala bohatá snídaně.

Kafíčko, bagetky, koláčky – skvělý start dne, hlavně pro ty, kteří vyráželi ve čtyři ráno svozovým autobusem až z Ostravy nebo v pět z Brna.

Přednáškové dopoledne zahajuje za HR oddělení Olga Grůšová. „Příležitost u nás mají studenti z velké škály oborů. Od technických přes ekonomické až po marketingové.“ Pak ale prozrazuje, že nejvíce potřebují absolventy technických oborů. To těší téměř celý sál, ve kterém drtivě převažují technici z vysokých škol v Brně, Ostravě a Liberci. „Já jsem teprve v prváku, takže jsem tu spíš na kukačku. Zajímá mě hlavně to nové motorové centrum,“ komentuje Vojta z VUT v Brně. Kuba z pražské VŠE je tu z jiného důvodu. „Studuju ekonomiku, ale asi jsem se minul oborem. Končím teď bakaláře a chci se pokusit dostat se na ŠKODA AUTO Vysokou školu,“ dělí se o své plány. „Já už jsem prošel ve ŠKODA skoro roční praxí, hned co letos dostuduju magistra, přihlásím se do ŠKODA Trainee programu. Mým cílem je oddělení inovací,“ svěřuje se mi Milan z Technické fakulty ČZU.

Praxe pro bakaláře, trainee pro magistry a inženýry Zjišťujeme, že ŠKODA AUTO nabízí praxe a trainee programy. Na praxi se můžou hlásit stu42

STUDENTA

Listopad 2014

denti již na bakalářském i magisterském stupni studia, přitom docházka je velmi flexibilní. „Můžete přijít jen jeden den v týdnu, potom týden nedorazit vůbec, a další dva týdny tu být v kuse. Záleží jen na vás a domluvě s vaším vedoucím,“ popisuje Grůšová. K dispozici pro dojíždějící je dokonce i ubytovna.

Trainee program je určen pro čerstvé absolventy magisterského stupně studia VŠ. Po ukončení studia nastupují do ŠKODA AUTO jako do zaměstnání na plný úvazek, mají šanci vyzkoušet si více pozic včetně zahraniční stáže, je pro ně připraven rozvojový program na míru včetně jazykových kurzů a po ukončení programu získají pracovní pozici.

Přichází odborníci Po úvodní HR přednášce nás čeká první odborná. Mikrofonu se zmocňuje Jaroslav Kavalír z oddělení řízení regionu Čína, která je mimochodem momentálně číslem jedna pro automobilky obecně. Zahraniční trh se pro ŠKODA AUTO otevřel v roce 1991, kdy se sta-

la součástí jednoho z největších automobilových koncernů Volkswagen.

O inovacích, které chystají v nejbližších letech, nám přichází povědět Marek Sinada, HR & Sales Trainer. Popisuje motor budoucnosti a výhody technologie CNG, všichni chápavě přikyvují, jen já mám pocit, že mluví hebrejsky. Naštěstí vzápětí přešel k pro mě více srozumitelným záležitostem. Ukazoval nám na videích propracovaný systém, který auto sám udržuje v jízdních pruzích a také dodržuje bezpečnou vzdálenost. Potom například světla, která umějí uhýbat, aby neoslňovala auta v protisměru, nebo bezpečnostní pás, který se při vyhodnocení nebezpečí automaticky utáhne. Dozvěděli jsme se, že jedním z hlavních cílů při vývoji je neustálé zvyšování aktivní a pasivní bezpečnosti. Proto jsou vozy vybaveny řadou moderních asistenčních systémů, které pomáhají řidičům bezpečně vyřešit nejrůznější dopravní situace. Pokud i přes veškerá opatření ke kolizi přece jen dojde, nabízí vozy ŠKODA svým pasažérům nejlepší možnou ochranu, až devět airbagů, které v kombinaci s tříbodovými bezpečnostními pásy chrání posádku před zraněním. Navíc již od roku 2008 přispívá ŠKODA AUTO – jako jediná automobilka

v České republice - svým vlastním výzkumem k větší bezpečnosti silničního provozu.

Tisíce motorů denně Po obědě se rozdělujeme do čtyř skupin a nasedáme do autobusů. Začíná maraton po obrovském areálu automobilky.

Budovy nejsou všechny u sebe. Z „STCéčka“, jak tomu říkají trainees, jedeme do motorárny skoro 10 minut. Po cestě se rozdělíme ještě na dvě menší skupiny a vyplňujeme kvíz. Já funguji jen jako komunikační spojka mezi sedačkami, protože bych si u otázek ani neškrtla. Ani kluci si nejsou u všech jistí.

Když vylézáme z busu, musíme si na sebe vzít žluté vesty s nápisem Visit. Chodit můžeme jen po vyhrazených pruzích na krajích jinak poměrně širokých cest. V motorárně se nás ujme průvodce, který nám popíše všechny výrobní a montovací procesy motorů. Denně jich tu vyrobí tisíce. A nejen pro ŠKODA, ale například i pro celý koncern. Nevěřím vlastním očím, když kolem sebe vidím futuristické stroje zvládající tisíce operací bez lidské pomoci. K dokonalosti se je snaží nastavovat mechatronici, kterých je zoufalý nedostatek. Až uvidíte třímetrové robotické rameno s otočnou hlavicí, které vypadá naprosto soběstačně, pochopíte, proč tady považují mechatroniky za bohy.

Trainees radí, jak se mezi ně dostat Poprchává, takže rychle nabíháme do autobusu a popojíždíme do slévárny. Čekáme, než skončí druhá skupina, a vyslýcháme trainees. Jak je náročné se dostat do trainee programu? Je fakt potřeba angličtina, němčina a zahraniční zkušenost? Máme se při pohovoru chovat sebevědomě, nebo být pokorní? Letos mají technici štěstí.

Dříve byla dobrá znalost cizího jazyka povinnou podmínkou přijetí, už jen proto, že ŠKODA AUTO je mezinárodní společností působící na více než stovce trhů po celém světě.

Nyní takové podmínky platí pouze pro netechnické obory. Technikům se odpouští s tím, že jim firma zajistí jazykové kurzy. Důležité je být sám sebou a ukázat, že se o ŠKODA AUTO opravdu zajímáte (znáte historii, zajímáte se o inovace). Také je důležité ukázat, že jste ochotni na sobě dále pracovat a rozvíjet se. ŠKODA AUTO je prestižní, naučí vás jazyk, vyšle vás do zahraničí, ukáže vám celý výrobní proces, abyste si mohli vybrat, co vás nejvíc zajímá. Přece jen každý vedoucí musí mít v malíčku práci svých zaměstnanců. Proto si zkusíte i práci na montážní lince.

Už chápeme, proč tu chtějí skoro všichni technici pracovat Chci být kovářka Už je tady druhá skupina, předává nám průhledné plastové brýle a vysílače se sluchátkem. Ve slévárně bychom se jen tak neuslyšeli, takže náš průvodce mluví do mikrofonu. Místo má svoje zvláštní kouzlo. Rozžhavené pece až do šesti set stupňů a v nich točící se kola s obrovskou silou přiráží formu mezi kleště kováře.

Práce kováře, který prosedí u jedné činnosti se špunty v uších celý den, může teď znít monotónně, až nudně. Ale věřte mi, je to něco neuvěřitelného. Přesto, že používali při práci moderní stroje, pohled do rozžhaveného otvoru pece navozuje atmosféru tradičního středověkého řemesla. Několikrát jsem dobíhala skupinu, protože jsem žasla nad tempem, jakým kováři vhazují do beden hotové součástky. Samozřejmě ani tady nechyběli futurističtí roboti, kteří razí a rovnou čistí celé formy téměř bez lidské pomoci.

Vyrobili jsme devět aut!

Už se nemůžu dočkat, až si sama zkusím práci u pásu. Vezou nás totiž do Lean centra, kde probíhají školení zaměstnanců. Učí je, jak pomocí nových technologií šetřit finance, a to jak v teorii, tak v praxi. Je tu i ergonomický koutek, kde vystavují pomůcky, které ulehčí zaměstnancům fyzickou zátěž. Jsou tu například ergonomické měkké podložky na podlahu, odlehčené boty nebo židle (opěrka), na které zaměstnanec vlastně ani nesedí, ani nestojí.

Nejvíc se ale všem rozzáří oči, když se blížíme k výrobnímu pásu s lego autíčky. Je tu osm stanovišť, na každém se musí přimontovat jiná součástka. Několikastránkový návod máme před sebou. Znervózníme ve chvíli, kdy zjistíme, že vyrábíme tři druhy aut, a v té rychlosti si ještě musíme stíhat posílat prázdné krabičky na součástky po úzké liště k zásobovačům. Nad hlavou máme pohotovostní provázek, pět z nás má za úkol řešit veškeré problémy na stanovištích.

Jsem na stanovišti číslo čtyři, musím do každého auta přidat jen pár součástek. Zběsile listuji návodem, abych zjistila, který typ auta ke mně zrovna jede, a následně hystericky obracím krabičky a hledám součástky. Posílám jednu za druhou zásobovačům, nemám z čeho montovat!

Slečna vedle mě je na tom podobně, neví, jak přimontovat kola. Bohužel jí neporadí ani kluk po-

věřený řešením problémů na pracovišti. Typ C nám prostě nejde.

Patnáct minut je pryč. Je čas zhodnotit naše úsilí. Vyrobili jsme devět aut. Z toho jedno má obráceně sedačku, druhé má jinou barvu podvozku a Céčka se válí nesmontovaná na několika hromádkách. Prodejná jsou tak čtyři auta. Máme ještě na čem pracovat.

Motor, kamera a neprůstřelné sklo Bohužel nás tlačí čas, musíme ještě do Motorového centra, nejnovější budovy. V této budově, otevřené letos v září, se vyvíjí a testují automobilové agregáty. Místnosti, kde se testují motory, vypadají jako operační sál. Motor je zaklíněn v železné konstrukci, k němu jsou připevněné nejrůznější měřicí přístroje, a nad ním visí široké chladicí hadice a ventilátory. Kluci se vyptávali, viditelně chápající, co k čemu slouží. Já a několik dalších si mezitím hrajeme s železným systémem, na kterém stojí konstrukce s motorem. V jedné ze stěn je zabudované neprůstřelné sklo, kdyby to náhodou někde bouchlo. Motor je navíc z bezpečnostních důvodů otočený směrem ke dveřím, takže ho pracovníci za sklem sledují pomocí kamery na monitorech počítačů.

Kafe, kafe, kafe Vracíme se do STC, kde výherci autobusového kvízu dostávají dárky. Neměli ani jednu chybu (… my měli taky jen dvě)! Ládujeme se na cestu koláčky a zapíjíme šálkem kávy. Bylo to vyčerpávající, ale stálo to za to. Nejenže jsme si prohlédli prostory, kde možná jednou budeme pracovat, ale zároveň jsme se osobně setkali se svými konkurenty. ^

Pokud jste ŠKODA DAY prošvihli a chtěli byste se do Mladé Boleslavi podívat, kontaktujte ŠKODA Muzeum, které pořádá skupinové prohlídky.

Máte-li zájem o praxi nebo trainee program, zavítejte na www.zivotniprilezitost.cz, kde najdete veškeré informace.

Listopad 2014

STUDENTA

43

rozhovor

„Žijte nebezpečně!“ vzkazuje vám Tomáš Hanák Usadili jsme se v předsálí Divadla Dobeška, kde Tomáš Hanák večer účinkoval ve hře Mlýny, kterou se souborem Divadla Sklep hrají už 24 let. „Kromě Davida Vávry, který je senilní, si už nikdo hru opakovat nemusí,“ prohlásil a udělal si na nás čas celou hodinu. S antiperlemi a nealkoholickým pivem, za brnkání klavíru ze sálu jsme se bavili o jeho nedokončeném studiu, české noře Říp a Václavu Havlovi.

Text: Eva Samšuková, Foto: Jindra Kodíček 44

STUDENTA

Listopad 2014

J

eště za dob socialismu jste byl přijat na zahraniční obchod na VŠE, ale vyloučili vás. Co se stalo, prý jste rozšiřoval protisocialistické texty?

To byla přímo Charta 77, kterou jsem dostal od fotografa Josefa Koudelky, jmenovce fotografa Josefa Koudelky. Přeťukal jsem to přes kopírák na stroji a dával číst kamarádům a známým, pak jsem to vezl babičce do jižních Čech a jel jsem stopem. A ten řidič mě prásknul. Pak to nabralo rychlý spád.

Jak to na vás tehdy zapůsobilo po psychické stránce?

Mě to moc netrápilo. Vysoká škola ekonomická mě ani nebavila. Já tam byl spíš z nouze, protože maminka jedné kamarádky tam učila. Nevěděl jsem vůbec, kam bych se vrtnul, tak mi navrhla jít sem, protože se tu vyučovaly cizí jazyky a ty mě extrémně bavily. Ale vyhodili mě nekompromisně. Křičeli na mě v zamčené místnosti nějací svazáci a proděkan. Já jsem pak rychle ještě běžel na poštu, jako že bych třeba předběhl ty události a sám poslal žádost o ukončení studia a nebyl vyhozený. Ale nebyl jsem dost rychlý a musel jsem na vojnu, což nebylo špatné. Vlastně to byly dva roky četby a průšvihů, nelituju toho. Už tenkrát bylo spousta cílevědomých spolužáků, kteří mířili vysoko, a s těmi jsem ani nemohl nějak moc kamarádit.

Takže to na vás nemělo devastující účinek?

Ne, ani na moment mě to takhle nenapadlo.

U mě už na gymplu začalo zrát to, že mě baví číst, začal jsem i sám psát, pak jsem začal pít a lákala mě potulka. Toulat se, měnit místo pobytu, zaměstnání… Těch jsem vystřídal opravdu řady, možná deset, dvanáct. Nakládání letadel, strážce muzea, asistent režie, úředník, dělník v tiskárně, vedoucí skladu, hostinský, pak jsem byl státní rybář… Bylo toho strašně moc a bylo to hezký, protože to prostě byla nezodpovědnost. V podmínkách socialistického režimu jsem se vlastně cítil hodně svobodný. A občas mě napadá, co by se bylo bývalo stalo, kdybych tu VŠE dostudoval. Byl bych asi vzdělanější, ale bůhví, jestli by mě nesemlela nějaká mašinerie kariérního postupu a vlastních ambicí, dneska bych měl vůz vyšší střední třídy.

Takže Chartu 77 jste rozšiřoval s plným vědomím toho, co vám hrozí?

Ale já jsem nebyl žádný velkodistributor, prostě jsem si Chartu nezastrčil dozadu do skříně mezi fusekle. A v osmnácti by člověk neměl moc myslet na následky. Ale kdyby se mnou někdo starší, takzvaně rozumnější tehdy promluvil a popsal

Kdyby začal zdejší režim

zasmrádat, tak by to

studenti udělali znovu. Snad, proboha!

všechna reálně hrozící rizika, tak bych se možná tenkrát zalekl, nevím. Nebo bych byl krapet opatrnější a neukazoval Chartu každému, kdo mě vezme stopem. Ale my jsme samozřejmě znali heslo, že každý slušný člověk byl alespoň jednou zavřenej, že byli francouzští revoltující studenti koncem šedesátých let a Che Guevara, ať už byl jakýkoli... Byli pro nás vzory, stejně jako Rolling Stones, alergie na establishment a kravaťáky. Mně tenkrát nešlo o život, a ačkoli by se to někomu mohlo zdát jako ohrožení kariéry, což mi ale bylo namouduši fuk, tak jsem nějaký extra strach neměl. Blbý je, že samozřejmě estébáci tam začali mávat tím, že kvůli mně můžou dělat rodičům problémy v práci, vyděsili babičku s dědou, takže najednou se to týkalo i ostatních a to bylo fakt nepříjemné.

A vy jste s veškerými takovými aktivitami po té události přestal?

V nějakém zahuleném kanclu v Bartolomějské mi potom sebrali pas, takže jsem nemohl cestovat. Začala taková dobrovolná vnitřní emigrace, život v pohraničí, kamrlík bez vody, vzrušující!

Akorát na vojně jsem to měl trochu komplikované, byl jsem dvakrát degradovaný – ale zase jsme za vojenským skladem socialistické armády pěstovali trávu a naši jednotku jsem naučil francouzskou pochodovou písničku. Ale že bych vyvíjel nějakou protistátní činnost programově, to ne. Nebyl jsem v žádném disentu.

Nebyl jste na to později svým způsobem pyšný?

Ten pocit, který jsme s kamarády měli, že nejsme úplně pasivní, konsolidované stádo, byl příjemný, v hospodě se taky líp pilo. Vymýšleli jsme, jak a koho zastřelit nebo dát bombu pod Státní plánovací úřad, ale to byly samosebou jen opilecké sny.

O dvacet let později hráli studenti hlavní roli v roce 1989. Myslíte, že generace dnešních studentů by byla opět schopna dát věci historicky do pohybu?

Studenti jsou vrstvou lidí, kteří jsou nebo by měli být inteligentní. Tenkrát hrála roli touha po svobodě jako takové, být pánem svých životů, což za bolševika fakt nebylo… Počkejte, tady vlastně pozor! Všechno bylo možné! I dneska je to možné. Pořád se mluví o tom, jak je člověk administrativně svázaný, že jsme pořád sledovaní a nesvobodní, ale člověk pokud chce, tak může být svobodný a naprosto nezávislý. Přinejhorším, v extrémní situaci, alespoň vnitřně. Opravdu si myslím, že jde jen o životní plán: „Seru na to, já chci navzdory tomu, jakým směrem se posunuje svět, odejít a žít si třeba někde bez elektřiny, bez vody!“ A někteří jsme si tenkrát nějak tak opravdu žili. A jde to i dneska.

Když se ale vrátíme k těm studentům, co další hrálo podle vás roli v roce 1989?

Ano, tak jedna věc byla ta svoboda. Možnost si dělat a říkat, co chci. Nemuset ohýbat hřbet, jako jejich rodiče. Pak samozřejmě studenti věděli, že možnosti nebo přístup k informacím jsou v jejich oboru komplikované, složité a omezené.

Takže to podle mě tenkrát mohli udělat z idealismu volnomyšlenkářství a svobody, ale taky kvůli své budoucnosti, aby mohli být úspěšnější, světovější. A třeba bohatší, mít BMW. Myslím, že kdyby dneska začal zdejší režim opravdu zasmrádat a dostali bychom se do stojatých vod, tak by to studenti udělali znovu. Snad, proboha!

Snad? Máte dojem, že jsou v dnešní době studenti ve společenském dění dostatečně aktivní?

Nemám čas sledovat jejich aktivity, ale měli by být ostražití, pozorní a sakra citliví na určité věci, které se dějí. Třeba to, co se nyní děje ve slovenském SME. Očekával bych, že třeba zrovna na VŠE někdo přijde a vysvětlí, že je ohrožena svoboda tisku a že je třeba ty novináře podpořit.

Vždyť nás možná brzy plíživě čeká to samé s Babišem, ačkoli je to velmi elegantní a rafinované. Představuju si třeba, že když se studentům právnické fakulty Listopad 2014

STUDENTA

45

rozhovor

Neblahé plody mého

známého ksichtu nese moje rodina

na každém kroku bude zdát, že nějaký nový zákon je podezřelý, nebudou na nic čekat a budou se ptát, půjdou do ulic. Až se třeba začne projednávat čipování dětí – tedy i jejich dětí. Zdá se mi, že jsme buď apatičtí, anebo nám mozky zalil tuk, nebo máme spoustu zdánlivě důležitějších starostí. Je fakt, že administrativní údržba života je dneska často tak ubíjející, že nezbývá čas a energie jít ještě demonstrovat – někdy mě napadá, že jde o rafinovaný způsob otupení, ukáznění občanstva.

Měl byste pro studenty skrze náš magazín nějaký vzkaz?

Pana Zemana bych sice do svojí hospody nepustil a nenechal si ji od něj znesvětit, ale když teď nedávno mluvil s veterány, použil Churchillovo heslo „Žijte nebezpečně“. Winston to zřejmě řekl v souvislosti s ochotou lidí riskovat život a bojovat za ideály, za svobodu, někdy i cizí, protože to prostě stojí za to. Obdoba okřídleného „neberte život příliš vážně, stejně z něj nevyváznete živí“. Přidejte se k Lékařům 46

STUDENTA

Listopad 2014

bez hranic, jeďte na nějakou misi nebo studovat do země, která toho zdánlivě nemá moc co nabídnout. Je Transparency International, je Amnesty International, jsou charity. Ať život není nuda, ať se věci dějí! Pošlete někam dopis, pozvěte si na školu poslance a ugrilujte ho i s kravatou.

Nedávno jste v rozhovoru prohlásil, že byste nejraději stejně emigroval. To jako vážně?

Jenže má žena nechce a já ji miluji. Jedna věc je, že jsem strašně unavený z té popularity, která už trvá hrozně dlouho, neblahé plody mého známého ksichtu nese moje rodina na každém kroku. Já můžu být sám sebou vlastně jenom za hranicemi, normálně se bavit s lidmi, kteří nevědí, že jsem nějakej mediální Hanák. Tady všichni pořád ještě vzývají ty rodné kořeny.

Vždyť třeba v USA, jak to krásně popsal John Steinbeck v Toulkách s Charliem, lidé sice pamatují na své kořeny, ale zároveň objevují krásy dalších míst a zapouštějí kořeny tam. Svět

je veliký a život krátký a my se tady vůbec nestěhujeme, koupíme dům, platíme na něj celý život hypotéku a pak v něm často uprostřed hromad nezbytných nesmyslů taky umřeme.

Kdyby moje žena souhlasila, dostal bych úplně nový životní impulz z odchodu do neznáma, z nutnosti postarat se o sebe, z nového obzoru před očima.

Proč si myslíte, že to tak v naší společnosti je?

Já to tady mám rád, ale občas mám pocit, jestli tehdy nedošlo k omylu a nebyla to ne hora Říp, ale nora Říp, kam došel praotec Čech. Mám pocit, že tu jsme zalezlí v tom našem smrádečku a teplíčku. A taky ta strašná česká závist, mindrák a poplácávání se po zádech, jak jsme skvělí. Obdivuju Václava Havla, že měl v devadesátém odvahu předstoupit před český národ a říct: „Naše země nevzkvétá.“ Určitě musel mít pochyby, dokonce strach, jestli si to smí vůbec dovolit. Česká republika je sociální stát a všichni si jen stěžují. Pořád spoléháme, že se o nás někdo postará. Že nám stát dá teplou vodu, že nám NATO zajistí bezpečí k tomu, abychom se mohli v klidu ostatním vysmívat. Já mám rád Ameriku, Spojené státy, to, jak se tam lidi snaží o sebe postarat. Mají to v krvi, přistěhovali se a museli bojovat s nejistotou, s medvědem, bizonem, s krizí, s rasismem. A z toho plyne i solidarita, skutečná ochota pomoct někomu, kdo se snaží. Ale my to samozřejmě v hospodě zjednodušíme výhradně na touhu Amíků po ropě.

Na co si myslíte, že jako národ můžeme být hrdí?

Třeba na lidi, kteří šli bojovat do Anglie nebo do legií. Ti, kteří šli bojovat za zbytky ideálů nebo vlastenectví. Hanzelka, Zikmund, dobrodružství! Určitě bratři Mašínové, celá rodina. Teď jsme se se Sklepem vrátili z Afghánistánu, ti naši vojáci jsou obdivuhodní, stateční! Můžeme být pyšní na historický odkaz, ne nadarmo sem jezdí turisté, máme nádhernou zemi. Ale v současnosti moc důvodů k pýše nevidím, což se určitě spousty lidí dotkne. Nevím, jestli je výhra našich fotbalistů nad Tureckem důvodem k vlastenectví. Jaromír Jágr je gigant, zjevení – ale opravdu bychom měli mít ve státním znaku puk a zkřížené hokejky? Samozřejmě jsem pyšný na Václava Havla. Chybí tady strašně. Mně chybí vzor, člověk říkající i nepříjemné věci na rovinu, politik, který přizná chybu, prezident, který najde odvahu rezignovat. A chybí mi vize, kam tahle země míří, jak vyřešíme romskou otázku...

Myslíte, že je někdo takový, kdo má v očích dnešních studentů stejný respekt, jako

měl dříve pan prezident Havel?

Vážím si Tomáše Halíka. Otakar Motejl se už prezidentem nestane, už není mezi námi. Díky životní zkušenosti třeba Miloš Forman, Marta Kubišová, Věra Čáslavská. Vesměs starší lidé, co dokázali se ctí přežít všechna dějinná salta naší země a nezatrpkli. Každopádně se víc píše a mluví o vítězi SuperStar, důležité informace mizí pod nánosy nových outfitů Dary Rollins a Rytmuse.

Občas vás nazývají českým Georgem Clooneym, který se politicky angažuje.

Vidíte s ním v tomto směru nějakou podobnost?

George Clooneyho mám moc rád. Popularita může přinést peníze, člověk pak může kvůli nim samozřejmě zpychnout, ztratit soudnost. A pak je možnost, která u někoho přijde s věkem nebo se stejně jako u Clooneyho pojí s včasným zjištěním, že sláva je jen polní tráva a že Rolls-Royce vám u Nebeský brány bude k ničemu. Jediný, k čemu se ten tragikomickej hvězdnej třpyt dá využít, je zkusit něčemu bohulibému pomoct. Díky, Clooney, Newmanne, Eastwoode – ale připojit k nim i kašpara Hanáka, na to se fakt necítím. ^

Tomáš Hanák Sedmapadesátiletý herec a moderátor ze slovenské Kremnice v mládí hodně cestoval, dva roky dokonce prožil na Kubě. Po maturitě na gymnáziu šel na VŠE na zahraniční obchod. Z politických důvodů byl ale vyloučen. Neúspěšně se snažil dostat na DAMU, a tak vysokou už nikdy nevystudoval. Několikrát se stal mistrem ČSSR ve veslování.

Vystřídal mnoho profesí, v době totality pracoval třeba jako rybář, skladník, číšník, loutkoherec nebo asistent režie. K herectví se dostal v nezávislém Divadle Sklep, kde působí od roku 1977 jako herec a autor.

Zahrál si i ve filmech jako například Bony a Klid, Pasti, Pasti, Pastičky nebo v hollywoodské Kletbě bratří Grimmů. Vidět ho můžete i v pořadu Na stojáka na HBO. Napsal singl k filmu Český sen, píše sloupky do Lidových novin. Je tváří charitativního pořadu Pomozte dětem a vede nadaci Řetěz lásky k dětem, která bojuje proti vzestupu kouření u dětí. Je členem skautského hnutí. V Nižboru, kde bydlí, provozuje stylovou hospodu.

V průběhu prezidentské předvolební kampaně v roce 2012 vyzýval Miloše Zemana a Jana Fischera k odstoupení z kandidatury.

Je podruhé ženatý, má dvě dcery a syna. Magazínem SPY byl dvakrát vyhlášen jako nejvíce sexy muž roku.

Tohle je tvoje příležitost

Chceš být konečně nezávislý? Začni podnikat s Partners.

Více na udelejkrok.cz

SOUTĚŽ KROK ZA KROKEM K VÝHŘE 1. Jdi na udelejkrok.cz

Tohle je tvoje příležitost

2. Doplň texty do bublin, postuj svým konečně kámošům aChceš zjisti, jestlibýt seš dost vtipnej. nezávislý? Začni podnikat s Partners.

3. Vyhraj Audi A3 na rok, 10x iPhone SOUTĚŽ a další ceny!

KROK ZA KROKEM K VÝHŘE 1. Jdi na udelejkrok.cz

Více na udelejkrok.cz

HLAVNÍ VÝHRA

10x

Audi A3 na rok

iPhone 6

2. Doplň texty do bublin, postuj svým kámošům a zjisti, jestli seš dost vtipnej.

3. Vyhraj Audi A3 na rok, 10x iPhone a další ceny!

HLAVNÍ VÝHRA

10x

Audi A3 na rok

iPhone 6

udelejkrok.cz udelejkrok.cz

DOST BYLO

VÝMLUV inzerce

DOST BYLO

VÝMLUV

fashion inspiration: Módní Safari

V listopadové Fashion Inspiration jsme se rozhodli postavit ponuré podzimní náladě! A vytáhli jsme opravdu účinné zbraně, kterými jsou výrazné barvy a nečekané vzory. Zkombinovali jsme zdánlivě nezkombinovatelné, a to všechno proto, abychom vás přesvědčili, že i v módě stojí za to se pořádně odvázat! Rubriku připravuje Check Czech Fashion.

Boty Loake 6690 Kč

muž Košile: Zara – 1200 Kč Kalhoty: H&M – 890 Kč Pásek: Baťa – Info o ceně v obchodě Boty: Baťa – info o ceně v obchodě Taška: Carpisa – 1590 Kč

Triko Zara 599 Kč

Taška Gap info o ceně v obchodě

Pásek Asos 399 Kč

Kalhoty Mango 1599 Kč

48

STUDENTA

Listopad 2014

Tip

Šaty F&F 429 Kč

čelenka samodiva 670 Kč

Potisky zvířátek, ovoce a dalších rozpustilých motivů jsou must-have sezony! ŽENA Sukně: H&M – 599 Kč Kabát: H&M – 1299 Kč Psaníčko: H&M – 349 Kč Boty: modelky vlastní

Svetr H&M 599 Kč

Žlutý kabát Zara 1999 Kč

Lodičky Zara 999 Kč Listopad 2014

STUDENTA

49

MÓDNÍ HLÍDKA – Na VŠE vládne odvážnost a futurismus Projekt Check Czech Fashion v čele s fotografem Kubou Ferancem tentokrát zavítal na půdu Vysoké školy ekonomické. A jak tato návštěva dopadla? To máte možnost posoudit sami!

100 %

50

Odvážná školačka

Šála od přítelkyně?

Podkolenky jsou sexy a tato slečna to evidentně moc dobře ví. Originální kousky v sezoně prodávají na každém rohu. Zajímavá by mohla být i varianta s černými oxfordkami a velkou kabelou.

Razíme názor, že úsměv je nejlepším doplňkem jakéhokoliv outfitu, a tento mladík to jen potvrzuje! Trenchcoat a kalhoty v barvě oxblood jsou příjemnou podzimní klasikou.

STUDENTA

Listopad 2014

Punková elegance Černý křivák a kárový vzor jsou vděčnou podzimní kombinací, která neomrzí. Když máš navíc hezké nohy, tak je ukaž! Outfit s nádechem rebelství od nás dostává výbornou!

inzerce

Futuristický ninja

Smekáme před odvahou tohoto mladíka vstoupit na akademickou půdu v nedbalém sportovním oblečení. Za povšimnutí ovšem stojí zajímavě řešené tepláky. V tomhle outfitu pozornosti neunikneš!

Kalhoty z budoucnosti podruhé Na tomto outfitu nás zaujal zejména zajímavý střih kalhot, který, jak jsme později zjistili, je dílem studentčiny maminky. Šikovná maminka, závidíme!

JAKO OD MLADŠÍ SÉGRY

Tip

Károvaná sukýnka končící vysoko nad koleny vypadá jako vypůjčená ze skříně sestry ze základky. Se správně zvolenými rockovými nebo punkovými doplňky si ji můžete vzít i na akademickou půdu. Britsko-lolitkovský feeling je na podzim strašně sexy!

Prodejci Parker Urban Premium na www.PrestizniPsani.cz www.facebook.com/parker.pera Distributor pro ČR: ACTIVA spol. s r. o., www.activa.cz

lifestyle outdoor

Jak na podzim

správně vrstvit oblečení Vrstvení oblečení neboli „cibulový systém“ vychází z myšlenky postupného nabalování různých druhů oděvu. Cílem je zajistit maximální tepelný komfort a udržet stabilní tělesnou teplotu.

Správné vrstvení funguje za předpokladu, že používáte funkční prádlo, nemícháte pořadí vrstev a v každé úrovni použijete to správné oblečení. Text: Václav Ferebauer

1

I samotná mikina může posloužit místo bundy.

Dokáže ochránit před větrem, na druhou stranu se snadno umaže a při nenadálých deštích snadno promokne.

Pánské termotriko Porr, LOAP, 499 Kč

Pánská fleecová mikina Gram, LOAP, 899 Kč

2

anebo pláštěnku). „Softshellka dokáže nahradit izolační a svrchní vrstvu (může být podšitá fleecem, ale nemusí), je to ale trochu kočkopes. Nikdy nebude tak dobře chránit jako membránová bunda a nikdy nebude tak prodyšná jako fleecka. Jinými slovy super řešení na výlet nebo víkend, nevzal bych si ji na týden na hory, kde potřebuju větší variabilitu,“ zhodnotil Jan Kohout. ^

3

Pánská bunda s membránou Flock, LOAP, 2999 Kč

Vrstva, která odvádí pot V přímém kontaktu s pokožkou je funkční prádlo. Pomáhá tělu udržovat přirozené mikroklima.

Velmi dobře odvádí pot od těla a předává ho další vrstvě. Výhodou je, že ačkoli toto oblečení pot nasaje, tak ho nezadržuje. Okamžitě ho pošle dál. Díky tomu zůstává prádlo suché, nestudí a člověk je v teple.

Sací vrstva se nosí pohodlně, protože zcela přirozeně přilne na kůži. Umožňuje volný pohyb bez omezení. Skvěle fungují i ploché švy, které vůbec necítíte. Základem je ale koupit přesně padnoucí velikost.

Izolační vrstva – fleecové mikiny Druhá vrstva přebírá od funkčního prádla pot a posílá ho do další fáze. Musí být proto dostatečně prodyšná. Zároveň brání úniku tělesného tepla a propouští pouze přebytky.

Typickým představitelem této vrstvy jsou fleecové mikiny. „V závislosti na teplotě samozřejmě přidáváš nebo ubíráš izolace, takže ve velké zimě máš třeba dvě i tři fleecky, nebo jiné izolačky, na sobě. Hodně populární jsou třeba ultralehké péřovky nebo syntetické izolačky.

V teple ji můžeš úplně vynechat, takže budeš mít jenom třeba triko a bundu,“ vysvětlil Jan Kohout, odborník na outdoorové oblečení.

52

STUDENTA

Listopad 2014

Svrchní vrstva – membránové, zátěrové nebo softshellové bundy Poslední vrstva chrání před rozmary počasí. Nevadí jí déšť, vítr ani sníh. Voděodolnost je velmi důležitá vlastnost, která zabezpečuje bezproblémový chod spodních vrstev. Svrchní část oblečení je tedy skvělým vnějším izolátorem a zároveň je dostatečně prodyšná, aby mohla převzít nahromaděný pot a teplo a odpařit je pryč.

Moderní technologie nám nadělily takové vynálezy jako GoreTex nebo Aqua Pro. Jedná se o membrány schopné zadržet vodu a propustit pot. Hodně oděvních značek má svůj vlastní recept, jak udržet zákazníky v suchu. Existují také zátěrové technologie, což je v podstatě impregnace. Na textilii vytvoří film, který ovšem po nějaké době mizí a musí se obnovovat.

Do vysokohorských podmínek je membránová nebo zátěrová bunda nutností. V nížinách si vystačíte s takzvanou softshellkou, která vydrží i lehký deštík. Na liják je opět vhodné vzít si patřičně vodoodpudivý svrchník (ať už bundu,

Nezapomínat na kalhoty Když už se člověk pustí do vrstvení oblečení, neměl by opomíjet kalhoty. Vyplatí se mít dva druhy.

Jedny musí být pevné a odolné.

S těmi si můžete troufnout do všech typů terénu. Druhé by měly být voděodolné, ať už s membránou, nebo se zátěrem. Všechna voda, která spadne na nepromokavou vrstvu na bundě, totiž steče na kalhoty a z nich se dostane do bot.

S malým soukromým jezírkem se chodí opravdu špatně. Je proto výhodné mít s sebou kalhoty do deště, které se snadno oblékají.

Pak rozmary počasí nemají šanci.

V příštím článku se podíváme na zimní bundy.

v s Ob ob je ěM v iss

Oficiální vůně

The new fragrance for her

lifestyle

Nejhezčí holky z VŠE

Hlasuj pro svou favoritku v soutěži Miss VŠE 2014 by Frisco. Vybírat můžeš z deseti finalistek, které vzešly z castingu v Žižkovské věži. Profily dívek najdeš na www.missvse.cz – tam rozklikni kartu té nejhezčí a zapoj se do hlasování!

Foto: Jiří Schwertner

1

Kateřina Ševčíková 19 let Národohospodářská fakulta

6

Andrea Wimberská 22 let Fakulta mezinárodních vztahů

2

Anastasiia Ratnikova 20 let Fakulta mezinárodních vztahů

7

Natalya Gonta 20 let Fakulta podnikohospodářská

3

4

Dina Deeva 19 let Fakulta informatiky a statistiky

Denisa Puldová 22 let Fakulta financí a účetnictví

8

Simona Chlápková 21 let Fakulta mezinárodních vztahů

STUDENTA

Listopad 2014

Martina Bacíková 20 let Národohospodářská fakulta

9

10

Hana Márová 21 let Fakulta podnikohospodářská

Barbora Pechková 19 let Fakulta podnikohospodářská

Hlasuj na www.missvse.cz 54

5

2014

Finále Miss VŠE by Hlavní hvězda

CHINASKI

KLUB SASAZU, ČT 20/11/2014, 20h Moderuje Tomáš Kraus Vstupné od 149 Kč, na místě: 250 Kč

www.missvse.cz

Generální partner

Hlavní partneři

Za podpory hl. m. Prahy

partneři

kvìtiny on-line

Hlavní mediální partner

pod záštitou

mediální partneři

lifestyle

Putování za dobrou kávou Část 2. Od plantáží k šálku

V

minulém čís-

le jsme si řekli něco o histoDíky UV rii kávy ve světě záření má a jejím příchodu do Evrokáva silnější aroma, proto py. Tentokrát bude článek se pěstuje věnovaný celému procena slunných svazích su zpracování, který začíná na plantážích a končí ve vašem šálku.

Většina světové produkce kávy pochází z Brazílie, která je největším vývozcem, ale kupodivu ne největším konzumentem. Pro někoho může být překvapením, že na prvních příčkách ve spotřebě kávy jsou Švédsko a Finsko, což si patrně můžeme vysvětlit nutností udržovat se v bdělém stavu během krátkých slunných dnů. Pro srovnání: ve Finsku se spotřebuje přibližně 12 kg kávy na osobu za rok, v České republice je to zhruba 3,26 kg, což odpovídá zhruba 543 šálkům kávy. Obliba tohoto nápoje za posledních sto let výrazně posílila a na trhu se dnes setkáme s obrovským množstvím značek, nabízejících různou kvalitu kávy. Zájem o původ, metody pěstování, sklizně i pražení může u čtenáře prohloubit znalosti a lepší orientaci mezi kvalitou vysokou a nízkou.

Pak už je na každém, čemu dá přednost.

Výskyt Káva roste v oblastech okolo rovníku a podle druhu se vyskytuje v nížinách do 800 m n. m. nebo ve vyšších polohách do 2200 m n. m. Kávovníky se obvykle pěstují na strmých svazích, do kterých se opírá slunce, protože prá56

STUDENTA

Listopad 2014

vě díky UV záření má káva hutnější konzistenci (tzv. tělo) a silnější aroma. Ovšem i pěstování ve stínu má své výhody, jelikož se půda méně vysouší a uchovává si více živin.

A tak se znalci neustále pokouší najít kompromis mezi oběma možnostmi.

Vzhledem k zeměpisnému rozmístění kávových plantáží si i botanik laik odvodí, že kávovníky nemají rády mráz.

Lehce botaniky Zvláštností této stále zelené rostliny je, že kvete během celého roku a její plody tak neustále dozrávají. Je proto běžné mít na jedné větvičce tři stadia zralosti současně, což je důvod, proč se sběr bobulí provádí ručně. Jelikož kávovníky dorůstají výšky až 12 metrů, je nutné je pravidelně prořezávat do maximálních 3 metrů, aby ruční sklizeň byla možná. Umíte si představit, jak náročné je tyto červené perly získávat. Nicméně právě šetrný způsob sběru se odráží v kvalitě kávy a zároveň zachovává keře kávovníku v dobré kondici pro příští úrodu. Nejspíš je vám jasné, že takto šetrný způsob se týká menšinové produkce kávy a její ceny se pohybují výš než u kávy tzv. komoditní.

Květy jsou zářivě bílé a za rok jich na jedné rostlině vykvete až 30 000 a svou pronikavou vůní připomínají jasmín. Mimochodem až do 17. století se obecně užívalo značně poetické označení arabský jasmín. Z keřů se sbírají sytě

V každém červeném plodu jsou dvě zelená zrnka, která se následně praží

červené plody, které v sobě obsahují vždy dvě zrnka kávy. A právě tato zelená zrnka potřebujeme získat pro následné sušení a pražení.

Rozlišujeme dva základní typy odrůd, přičemž pro každou existuje velké množství druhů. Jsou jimi Arabica a Canephora, neboli Robusta. Každá z nich reprezentuje rozdílnou charakteristiku, kvalitu a produktivitu. První zmíněná je rozšířenější a má původ v Etiopii.

Celkem se káva pěstuje ve více než 60 zemích, na 4 kontinentech. Pro vaši představu zabírají světové plantáže více než 11 milionů ha půdy.

Pražení Dostanou-li se pytle až k branám pražíren, mají za sebou dlouhou cestu a prošly několika testy kvality. Od samotných farmářů káva putuje v pytlích do speciálních skladů, kde se různými technikami oddělí zrnka od dužiny plodu a pak se suší, než mohou dále pokračovat svou cestu k šálku. V pražírnách se odehrává zlomový proces, neboť v tento moment se dotváří konečná chuť kávy. Tu dále ovlivňují: genotyp, kultivace, sklizeň, příprava nezpracované kávy, skladování a transport.

Kromě samotného pražení se zde také míchají různé druhy káv a vznikají tak zajímavé směsi, přičemž každá z káv přináší svůj osobní příběh, jedinečný původ a odráží v sobě kulturu, ze které pochází.

Na burzách se hned po ropě nejvíc obchoduje s kávou

Obchod s kávou Káva je ceněnou světovou komoditou, se kterou se na burzách hned po ropě nejvíce obchoduje.

Mezinárodní výbor pro kávu používá originální měrnou jednotku vážení: 60kg balení. V poslední době je znatelný cenový růst, za kterým stojí nepříznivé klimatické podmínky v Brazílii, která je, jak již zaznělo, největším světovým producentem. Pro tvorbu ceny kávy je důležité rozlišovat způsob obchodování, tedy obchoduje-li se káva komoditní, či výběrová. Káva výběrová představuje menšinu a určuje se podle přísných parametrů, kterými jsou vysoká kvalita, což souvisí s nároky na způsob pěstování, sklizně, uskladňování, převozu, pražení atd. A jen málo společností se může takovou kávou pochlubit.

Ceny kávy jsou velmi pohyblivé a ovlivňuje je řada faktorů: poptávka/nabídka, informace investorů na burze, předpovědi o sklizni v návaznosti na meteorologické podmínky, politický vývoj, spekulace a další.

Výkyvy cen se bohužel nejvíce podepíšou na pěstitelích samotných. Tento fakt je staví před dilema, zda raději kávu nenahradit jinou, výnosnější plodinou. A tak zanikají farmy, které

Herbstmilch kořeněná káva Ohřejeme mléko a smícháme jej s instantní čokoládou.

Do sklenky na Latte nalijeme javorový sirup a v Nespresso Aeroccino nebo jiném šlehači mléka připravíme pěnu.

Teplé mléko přelijeme do sklenice a smícháme se sirupem. Přidáme mléčnou pěnu.

Opatrně vlejeme espresso.

Pěnu poprášíme mletým chilli.

Pro více inspirací sledujte Facebook Studenta.cz nebo www.nespresso.cz.

Tip

buď upustí od zemědělství úplně, nebo začnou pěstovat banány, papáju a další atraktivní plodiny. Chce-li si společnost obchodující s kávou udržet kvalitní dodavatele, mělo by být v jejím zájmu je podporovat a snažit se jim usnadnit podnikání formou různých projektů, jako např. pomoc zefektivnit sklizeň, výstavba skladů, aby nedocházelo k poškození úrody, nebo šetrný přístup k vodním zdrojům. Takový přístup zajistí spokojenost na všech třech stranách: u farmářů, zákazníků a společnosti s kávou podnikající samotné. Zajímavé číslo je 125 000 000 – tedy počet obyvatel, kterým je káva obživou.

V příštím čísle časopisu Studenta se budeme věnovat různým typům kávy a správnému způsobu přípravy jednotlivých kávových nápojů.

Pro zpestření chladných podzimních dnů si zkuste připravit lahodnou kořeněnou kávu Herbstmilch a navoďte tak sobě i svým přátelům příjemnou, provoněnou atmosféru. ^

kultura

Seriálová mánie asi nikdy neopadne

Je to ten kluk z plakátu, co na nás už několik měsíců kouká po celé Praze jako zdrchaný Švanda ze hry Národního divadla Strakonický dudák. Je to jeho srdcovka. K tomu stíhá ještě hrát v Ostravě a ve vlastním divadelním kabaretním spolku. „Na všechny tyhle otázky byste se měli ptát někoho ostřílenějšího, protřelejšího, zkušenějšího, slavnějšího, lepšího, než jsem já. Jsem zpátky v Praze rok a teprve se všechno učím. Jak batole,“ vysvětluje skromně Igor Orozovič, když se ho vyptáváme na svět velkého herectví. Text: Eva Samšuková, Foto: JAROSLAV ŠIMANDL (ND)

N

edávno jste získal angažmá v Národním divadle. Je to tou nejvyšší metou mladého herce?

Ne. Myslím, že na Národní se všichni dívají přísně a často spíš opovržlivě. Já byl ten samý případ. Mezi mladými herci má Národní dost špatný zvuk, není to jako dřív. Všichni na něj nahlížejí jako na divný neosobní kolos, kde se netvoří, který každého semele.

Myslíte, že je to pravda?

Do jisté míry je to asi pravda. Ale pravda je taky to, že není sranda to veliké jeviště utáhnout.

Co se týče řemesla a práce na velkém divadle, je to hodně těžký stupeň, a já koukám jak „vejr“ na některé kolegy, jak si to dávají.

Jak se vám podařilo se probojovat do tak

58

STUDENTA

Listopad 2014

prestižního souboru?

Jediný, s kým jsem bojoval, jsem byl já sám. Dostal jsem nabídku v době, kdy se mi skvěle dařilo v Ostravě. Zpočátku se mi nechtělo, ale pak jsem sám sobě argumentoval, že je dobré to zkusit.

Ale pokud se ptáte, jak jsem se tam dostal? Prostě si mě všimli a nabídli mi angažmá. Já se o to nijak nezasloužil.

A co třeba životopis. Otevírá dveře do světa herectví?

Myslím, že ne. Respektive to, co děláte, určitě roli hraje. Váhu může mít jméno školy, kterou máte za sebou. Nějaké prestižní ocenění na vás také asi upozorní. Ale v Čechách je rybník tak malý, že se velmi brzy o každém ví. Jaký je, co je jeho parketa a co naopak ne. Myslím, že čím víc

zkušeností, tím líp.

Jak volnou ruku má vlastně herec při výběru rolí?

Ve velikém divadle a vlastně i většině menších to je v zásadě tak, že čekáte, co si na vás vymyslí. Samozřejmě záleží na osobnosti. Taková paní Janžurová si roli jistě vybírat může. V nejhorším případě se dá role odmítnout. Ale jinak je to, myslím, těžké ovlivnit. Zatím. Chci teď pracovat tolik a tak dobře, abych si jednou mohl třeba vybírat role sám. Ale komu se to poštěstí? Jinak řešením je samozřejmě práce na volné noze. Ale pokud nejste špička, začne vám do volného výběru mluvit peněženka.

Baví vás každá role v Národním divadle?

Role v ND si samozřejmě nemůžu úplně vybírat,

kultura

a tak se může stát, že mi nějaké představení úplně nesedne. Ale každou postavu si herec musí stvořit tak, aby ho bavila. Každá práce, pokud jí je moc, je pravidelná a stane se z ní povinnost, může někdy člověka štvát. Proto dělám co nejvíc různých věcí, abych se těšil na ty ostatní. Práci, co mě nebaví a kterou dělám pro peníze, teď díkybohu nemám a ani nehledám.

Co je taková vaše srdcovka?

Srdcovka bývá to, do čeho člověk nejvíc investoval a co považuje za své dítě. V tomto ohledu je pro mne srdcovkou Dudák, Donaha v Ostravě, Cabaret Calembour a Svatá země v Rubínu.

Na jakou svou roli jste zatím nejvíc pyšný?

Pyšný? Na spoustu. Zároveň ale za ty samé role bych si někdy dal vyhazov, když se mi nepodaří repríza. Ale bohužel už jsem musel spoustu rolí opustit a to je moment pro nostalgii a vzpomínky, takže se hlásí Amadeus, Nikola Šuhaj, Ruda Gothein ze Smrtihlava… Po těchto velikých postavách a jejich příbězích se mi nejvíc stýská. Ale pyšný jsem třeba i na Pana Petra ze hry Kuřačky – byla to minirole, na kterou v životě nezapomenu a snad ani divák ne.

Co na ní bylo tak zajímavého?

Jedna z hlavních postav se se mnou seznámí přes internet. To jsem elegán, sexy ezoterik a šansoniér. V reálu za ní pak přijdu jako psychopat, co přinese místo kytky jen bambus, který ještě pak hystericky rozkouše.

O které roli sníte?

Do budoucna bych byl moc rád za roli Salieriho ze hry Amadeus.

Panuje mezi herci v Česku rivalita?

Nemyslím si, nevnímám to tak. V dnešní době je nekonečná škála možností uplatnění a ještě jsem nezažil nějaké levárny nebo boje. Na druhou stranu, každým rokem přibývá u nás podle mého velmi nematematického odhadu asi stovka nových vystudovaných herců! A občas mě přepadne panika, co jako sakra všichni budeme dělat? A co je horší – k čemu je potřeba tolika herců? Vždyť to není tak přínosné zaměstnání! Až opadne seriálová mánie, budeme všichni bez práce? Ale ona spíš neopadne…

Fungují u nás nějací lovci talentů?

Nevím. Ne. Divadlo má daleko k showbyznysu, kde to asi takhle funguje. Já stejně nejraději komunikuju se svými potenciálními zaměstnavateli sám. Jinak je to ale s penězi. To nenávidím.

Jsem herec a chci se profesně bavit jen o své práci. Nekalit komunikaci financemi. A v tom jsem se ve své konzervativnosti překonal a mám na taková vyjednávání agentku. A to je velký odfuk.

Ovládáte čtyři jazyky. Jak moc jsou pro herce důležité?

Jako pro každého člověka. Určitě je to výhoda. Pro mezinárodní projekty, film… Vlastně to dnes bez nich nejde. Při natáčení se nestane, aby někdo ze štábu nebo herců nebyl cizinec. Na druhou stranu znám spoustu geniálních herců, co neumí ani slovo jiným jazykem a jsou spokojeni. A pro mě je čeština taky hlavní součástí až základem mojí práce.

Hrajete v několika institucích po celé republice, neunavuje vás to cestování?

Unavovalo. Myslím, že už nikdy nebudu tak unaveným mužem, jako jsem byl v době mezi Ostravou a Prahou. Možná až budou děti. Také proto

jsem vzal angažmá v ND. Už jsem nechtěl trávit mládí ve vlaku. Teď už v Ostravě dohrávám jen pár věcí a každá cesta tam je pro mě svátkem, výletem, návštěvou milovaného místa a lidí.

Spoluzaložil jste divadelní spolek Cabaret Calembour. Chybělo vám v divadelním světě něco takového?

Teď jsme slavili pětileté narozky. V době vzniku opravdu v Praze takové skupiny chyběly. A hlavně to chybělo nám v nás. A tak jsme se pustili do naplňování snu a touhy. Během pár let se vyrojila spousta kabaretíků a volných uskupení se svojí vlastní poetikou a autorskou tvorbou. A to je fajn. Asi to byl celospolečenský absťák.

Co byste poradil začínajícím mladým hercům?

Asi ještě nejsem v pozici, abych mohl udílet takové moudré rady. Každý člověk funguje jinak. Někdo si odříká a dře, někdo je bohém a na jevišti to vypálí úplně geniálně. Spíš se snažím dávat si pozor, aby mě svět divadla a hraní nesemlel. Podívejte se, jak dopadá veliká většina herců – alkoholismus, rozházená osobnost, většinou několik rozvodů. Máme to holt těžký. ^ Igor a Lucie Žáčková ve hře Ze života hmyzu Foto: Martin Kámen

Igor Orozovič (30) Čerstvý třicátník s balkánskými předky je talentovaný herec, muzikant i tanečník.

Domluvíte se s ním anglicky, francouzsky i srbsky. Vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU, vyrostl v Divadle Na zábradlí a později se stal hercem na plný úvazek v Národním divadle moravskoslezském, kde si zahrál například Oidipa, Tristana, Nikolu Šuhaje nebo Mozarta. Se dvěma kamarády z DAMU založil spolek Cabaret Calembour. Zahrál si i v Ordinaci v růžové zahradě.

V roce 2011 ho divadelní kritici nominovali na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. Hostoval ve hře Deváté srdce v Národním divadle v Praze, kde nedávno dostal stálé angažmá.

Každý rok přibývá stovka vystudovaných herců. Co sakra všichni budeme dělat?

Listopad 2014

STUDENTA

59

studium

Proč využíváme kariérní centra nejméně na světě?

Kariérní centra na vysokých školách jsou v zahraničí mezi studenty velmi oblíbená. Zajdou se tam nejen poradit o tom, jakou cestou se ve své kariéře vydat, ale také mohou zjistit něco víc o zaměstnavatelích v oboru, nebo rovnou zareagovat na jejich pracovní nabídku. V Česku ale tato užitečná centra tolik populární nejsou. Čeští studenti jsou v jejich využívání na posledním místě na světě. Buď o jejich existenci na své škole vůbec nevědí, nebo je nenapadne se na ně obrátit. V čem je problém? Text: Jekatěrina Tkačenko

V

zahraničí to funguje

Velké množství firem, hlavně těch mezinárodních, hledá talenty přímo mezi studenty na univerzitách.

Kromě firemních přednášek, kde se svými budoucími zaměstnanci přichází osobně do styku, to dělají také přes kariérní centra, kde zanechávají informace o sobě a nabízených volných místech. Studenti si takových služeb cení. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum ve spolupráci se Studenta Media. Například pro 123 343 studentů ekonomických oborů z 15 zemí světa jsou univerzitní kariérní centra čtvrtá nejvlivnější při sbírání informací o zaměstnavatelích. Při hledání práce nebo praxe se na ně obrací 31 % studentů.

Jediné, co studenty při výběru zaměstnání ovlivňuje víc, jsou jiní lidé, studenti či absolventi, kteří už v dané firmě pracovali a mohou se tak podělit o svou zkušenost.

Co naše studenty ovlivňuje nejvíc?

Při seznamování s firmami vedou u českých studentů internetové stránky zaměstnavatelů, kariérní portály a sociální sítě. Na internetu si dohledává informace 88 % studentů. Vlivný je i tisk – 31 % českých studentů se dozvídá informace o zaměstnavatelích z časopisů pro vysokoškoláky. Skoro polovina kvůli tomu čte časopis Studenta, 22 % z nich volí spíše univerzitní tisk nebo média vydávaná kariérními centry.

Tisk a internet tedy čeští studenti využívají dobře. Rozhodující pro ně budou doporučení zkušenějších lidí, stejně jako u jejich zahraničních vrstevníků. Ale semináře, poradenství nebo profesionální koučing od kariérních center příliš nevyužívají.

Kariérní centra jsou v Česku novinkou Kariérní centra fungují podle studentů nejlépe 60

STUDENTA

Listopad 2014

Jak moc jsou kariérní centra efektivní při hledání potenciálního zaměstnání? (v %) Velká Británie Spojené státy Hongkong Saúdská Arábie Singapur Libanon Mexiko Španělsko Itálie Spojené arabské emiráty Dánsko Finsko Norsko Turecko Polsko Francie Rakousko Švýcarsko Švédsko Čína Německo Nizozemsko Rusko Brazílie Česká republika

50,41 41,48 38,92 37,50 36,62 35,62 34,80 34,73 34,55 33,55 32,66 31,28 29,09 26,39 26,17 24,92 24,86 24,84 24,27 23,21 23,20 20,57 14,09 10,79 8,67

ve Velké Británii, USA, Hongkongu a Saúdské Arábii. Mnohem lépe než u nás ale fungují také v Polsku, Španělsku nebo Itálii. Česká republika se umístila mezi 25 zeměmi se svými 8,7 % na posledním místě.

Hlavní příčinou takto nízkého čísla je neexistence tradice. V Česku jde o mladou záležitost, o kterou si začali říkat sami studenti po návratech ze zahraničních výjezdů. Viděli, jak jsou kariérní centra užitečná v navádění studentů na správnou cestu. Značnou roli sehrála také ekonomická krize, po které i pro technické obory začalo být obtížné se uplatnit. Taková univerzitní centra začala vznikat teprve v posledních patnácti letech, zatímco za hranicemi se vyvíjejí už desítky let.

Mezi prvními je ČVUT Jedním z nejstarších kariérních center je centrum na ČVUT. Založeno bylo přibližně před devíti lety, ale naplno se rozjelo až o dva roky pozdě-

Je na vaší škole kariérní centrum? škola

služby

web

Kariérní centrum VŠCHT

Poradenská činnost, psychologická poradna, workshopy pro zlepšení měkkých dovedností (soft skills), nabídky práce, veletrh iKariéra, zdarma brožury Skoč a Dveře do profesního života

www.kariera.vscht.cz

Kariérní centrum ČVUT

semináře, trainee programy, pracovní příležitosti, osobnostní testování, diplomové práce, poradenství, mentoring, soutěže/EconTech, koučování, knihovna, rady, tipy, odkazy

www.kariernicentrum.cz

Profesně poradenské centrum Filozofické fakulty Univerzity Palackého

kreditované praxe, zahraniční pracovní stáže studentům programu Euroculture, spolupráce se zaměstnavateli za účelem zpracování diplomových prací, spolupráce na projektech a konzultace projektových záměrů, knihovna

www.ff.upol.cz

Rozvojové a poradenské centrum VŠE

nabídky zaměstnání a veletrh Šance, kariérové workshopy a poradenství pro studenty, odborné a HR prezentace firem na VŠE, psychologické poradenství, diagnostika a koučing, portál Alumni a Den s VŠE pro absolventy

www.rpc.vse.cz

Kariérní centrum Masarykovy univerzity

individuální konzultace (kontakt s odborníkem), program JobAcademy Student (Klub lektorů a série kurzů o situaci na trhu práce), program Kariérní minimum (konzultace kariérního plánu, rozvoj soft skills)

www.kariera.muni.cz www.jobacademy.cz/projekty

Informační, poradenské a sociální centrum Univerzity Karlovy

profesní poradna, koučování, semináře, informace o aktuálních stážích v rámci studia i po jeho ukončení, aktuální nabídky volných pracovních míst a pozic určených absolventům, zprostředkování konzultace u personalisty či psychologa

www.cuni.cz/UK-122.html www.mff.cuni.cz/fakulta/prop/kpc.htm

ji. „Na ČVUT je problém v tom, že naše univerzita je obrovská. Neexistuje jednotná cesta, jak oslovit 24 000 studentů z osmi fakult. Máme přísná pravidla pro direct maily, abychom studenty nezahlcovali. Proto musíme spoléhat na to, že si k nám najdou cestu sami,“ říká Veronika Lobreisová z Kariérního centra ČVUT. Kvůli zákazu přímého mailingu nemůže Kariérní centrum ČVUT rozesílat například aktuality o nadcházejících seminářích a jiných akcích.

Informace mohou posílat pouze těm, kdo se zaregistruje jako odběratel centra. Takových je na ČVUT pouhých dva tisíce. „Snažíme se šířit naši nabídku skrze plakáty, letáky, studentské kluby, spoléháme také na to, že si studenti šíří informace mezi sebou a hledají na webu. Je to zdlouhavá a náročná cesta už jen kvůli tomu, že se studenti stále mění. Každý rok začínáme vlastně od znova,“ dodává Lobreisová.

Kariérní centra pomáhají nejen studentům univerzity, ale i jejich absolventům. Ještě tři roky po ukončení studia se mohou bývalí studenti

na kariérní centrum obrátit – například v případě, že si ještě nenašli práci, nebo našli, ale nejsou tam spokojeni.

Kariérní centra fungují i při dalších velkých univerzitách, například na Univerzitě Karlově, VŠE (už od roku 1999), VŠCHT v Praze nebo na Masarykově univerzitě.

Nabídka je široká Služby kariérních center na českých vysokých školách jsou i přes svou krátkou působnost velmi rozmanité. Mezi základní patří zmíněné semináře, které rozvíjí „soft skills“. Jde o takzvané měkké dovednosti jako psaní životopisu, příprava na pohovor, time management, osobnostní rozvoj nebo hledání svých silných a slabých stránek.

Některá centra půjčují knihy o osobním rozvoji a nabízí i osobnostní testování MBTI, kde studenti zjistí, jakým jsou typem člověka. V Kariérním centru ČVUT tento test vyhodnotí psycholožka a nabídne studentovi slovní zpětnou vazbu, která může být přínosnější než čistě rozškatulkova-

ný nastavený výsledek testu.

V nabídce jsou také nejrůznější personální poradny, individuální koučování a mnoho dalšího.

Na webu kariérních center najdou studenti burzu práce s aktuálními nabídkami praxe, brigády nebo práce. Díky nim získávají kontakty na potenciální budoucí zaměstnavatele, kteří jim kromě práce mohou nabídnout i pomoc s výběrem tématu pro diplomovou práci. Zaměstnavatelé rádi pomáhají talentům ještě při studiu, a hned potom je přijmou do svého týmu.

Doženeme svět? Čeští studenti si začínají uvědomovat, že bezstarostné studium, jaké měli jejich rodiče, je minulost. Především humanitní obory musí hledat praxi a zkušenosti už při studiu. Rozhodnout se správně o budoucí profesi může být poměrně těžké, a proto se studenti budou čím dál častěji obracet na kariérní centra, která jim ukážou, na co mají, a pomůžou jim spojit se se svým budoucím zaměstnavatelem. ^ Listopad 2014

STUDENTA

61

novinky ze škol

Týden na podporu podnikání GEW 2014 ukáže, jak na to

Sníte o tom, že po škole rozjedete vlastní podnikání?

A proč nenastartovat kariéru už teď? Jak na to, vám napoví Global Entrepreneurship Week (GEW), největší světová událost na podporu podnikání, jež se již podruhé uskuteční i v ČR. V týdnu 17.–23. 11. 2014 proběhne nejen v Praze řada přednášek, besed a workshopů s cílem podpory začínajícím i stávajícím podnikatelům a start-upům. Na zahajovací konferenci promluví například ministr financí Andrej Babiš. V panelové diskusi se s vámi o své zkušenosti podělí vaši spolužáci – začínající podnikatelé z řad studentstva. Po celý týden se budou promítat filmy s tematikou podnikání a za zmínku stojí i Art Meets Business – akce na podporu spolupráce mezi nadějnými českými umělci a podnikateli. Více najdete na webových stránkách www.elai.cz/gewcr či http://cz.gew.co/.

U

rdubice Univerzita Pa padové isto l a n á ín om vzp události

niverzita Pardubice si každoročně připomíná Den boje studentů za svobodu a demokracii. Při příležitosti listopadového státního svátku České republiky a k připomenutí historických událostí, které mají své vazby na vysokoškolskou půdu, pořádá i letos řadu akcí pro studenty, akademickou obec i veřejnost. Rektor vyhlásil na den oslav (pátek 14. listopadu) rektorské volno. Kromě studentského sportovního dne budou vyhlášeni nejlepší sportovci univerzity a v loňském akademickém roce sportovně nejúspěšnější fakulta získá standartu rektora.

Při slavnostním akademickém

62

STUDENTA

Listopad 2014

obřadu budou promováni noví doktoři a představeni noví docenti a profesoři (od 14 hodin v Aule Arnošta z Pardubic).

V podvečer bude v univerzitní galerii zahájena vernisáž výstavy Radka a Vlastimila Vodákových – tapiserie a kresby (začátek v 17 hodin). U pamětní desky před univerzitní knihovnou se koná tradiční vzpomínka na události 17. listopadu (v 18:30 hodin). Bohatý program univerzity ke státnímu svátku vyvrcholí slavnostním koncertem Komorní filharmonie Pardubice v Aule Arnošta z Pardubic (v 19 hodin).

Více informací o jednotlivých akcích na www.uni-pardubice.cz

zažij party se zahraničními spolužáky

Prožijte úterky s mezinárodní atmosférou. Erasmácký projekt Nation 2 Nation pořádá pro zahraniční studenty VŠE různé události a pomáhá jim se lépe orientovat v Praze. Na programu mají další sérii nezapomenutelných party večerů. Každý týden představí lidé z konkrétní země svou kulturu druhým a to skrz prezentace nebo třeba i ochutnávky jídel. Dorazte 11. listopadu na francouzskou party do baru Top Gear.

V balkánském stylu se parket roztančí 18. 11. v klubu Chapeau Rouge a poslední listopadový týden vše završí Movember party v Karlových lázních.

Další informace se dozvíte na webu nation2nation.cz.

READY TO ROCK?

Už 13. listopadu v Rock Café si můžete na Národní třídě v Praze užít hudební festival Rock4Students. Představí se na něm kapely z pěti největších pražských vysokých škol a s nimi i speciální host, skupina VEES. Univerzity ČZU, VŠE, VŠCHT, ČVUT a UK mimo hudební program nabídnou i prezentaci svých studentských spolků a organizací. Těšit se můžete na kapely Lola Běží, Other Way, The Duffs, Ticho De Pre Cupé, Skalená Treska a již zmiňované VEES. Celou akcí vás provede moderátor Štěpán Krpata. Tak co, studenti, ready to rock?

Co-workingujeme i na jihu Čech I České Budějovice mají již své coworkingové centrum. Založili jej tři studenti Jihočeské univerzity a nachází se jen pár kroků od autobusového nádraží. Centrum funguje jako sdílená kancelář, kde si mohou začínající podnikatelé pronajmout vlastní stůl a pracovat zde na svém projektu. Nemusí si tak platit drahou kancelář, a navíc získají zajímavé kontakty, které jim mohou pomoci v rozvoji podnikání. Centrum také pořádá vzdělávací a networkingové akce. Jednou z nich je 19. 11.

Business kotel – Women in Business, kde vystoupí například investorka Margareta Křížová nebo podnikatelka Eva Vašková Čejková.

ČZU otevřela Point One

Podnikatelský inkubátor a co-workingové centrum Point One České zemědělské univerzity v Praze přivítalo prvních 8 studentů, kteří zde získali sídlo pro své začínající firmy.

Inkubátor ale není jen moderně vybaveným dočasným sídlem, nabídne začínajícím podnikatelům také odbornou podporu v osvojení si organizačních postupů a v získávání manažerských zkušeností. Slavnostní otevření proběhlo za účasti prorektora ČZU doc. Tomáše Šubrta. inzerce

HITY SKUPINY LUCIE - MUZIKÁL Hlavní mediální partner

20. listopadu 2014 v 19:00 hodin v Hudebním divadle Karlín.

HUDBA/LIBRETO

KOLLER KODYM DVORˇÁK P.B.CH. / BELKO

VEˇTSˇÍ NEZˇ MALÉ MNOZˇSTVÍ LÁSKY

Exkluzivní přídavek v muzikálu!

www.hdk.cz Generální partner

studium

Rektor ČVUT Konvalinka:

Chceme mít základní školu i pobočku v Číně Nedávno zvolený nový rektor ČVUT Petr Konvalinka je velmi vytížený. Aby také ne, doslova srší nápady a co víc, usilovně pracuje na jejich realizaci. Patří k nové generaci českých rektorů – namísto zasloužilého akademika je to nesmírně aktivní a akční člověk, který zároveň působí velmi optimisticky. Text: Luděk Vokáč, Foto: Jindra Kodíček

J

eden by si řekl, že když běžně pracuje 14 hodin denně a od svého únorového nástupu měl volné jen asi čtyři víkendové dny, bude působit unaveně. Ale není tomu tak, srší energií a pro největší a nejstarší českou technickou univerzitu opravdu dýchá.

Je hrdý na Studentskou unii ČVUT a kluby, jako jsou IAESTE, ISC či BEST, které zajišťují spoustu aktivit pro studenty a škole hodně pomáhají. On jim na oplátku poskytuje maximální možnou podporu a je rád, že se on i škola mohou věnovat dalším důležitým věcem. České technické školství totiž podle něj má hodně co vylepšovat.

Jaká byla vaše cesta do křesla rektora ČVUT? Studoval jsem Stavební fakultu, obor konstrukce dopravní stavby a po dokončení magisterského programu jsem zůstal jako aspirant na katedře mechaniky. V roce 1994 jsem tu obhájil disertační práci.

Postupně jsem pracoval jako asistent, odborný asistent, docent a pak i jako profesor na katedře mechaniky. Od roku 2005 pak vedu pracoviště nazývané Experimentální centrum. Od počátku devadesátých let do roku 2012 jsem působil v Akademickém senátu Fakulty stavební a od roku 2006 jsem vedl Akademický senát ČVUT. Osm let jsem byl jeho předsedou. Takže kandidatura na rektora byla logickým pokračováním.

Máte i zkušenosti z komerční praxe...

Ano, v roce 1990 jsem na několik měsíců odjel

vrátil po necelém roce kvůli rodině, ale ve spolupráci s firmou jsem pokračoval i dále a dnes máme řadu realizací v ČR i v Evropě.

Myslíte si, že ten široký záběr vzdělání dostávají studenti i dnes?

Myslím, že už ne, více se soustředíme na specializace a já myslím, že to není dobře. Je to dáno i tím, že jsme tehdy měli 36 hodin výuky týdně, dnes jsme na úrovni 22–24 hodin. I některé firmy poznávají, že naši absolventi už nemají takový všeobecný přehled. Ale domnívám se, že právě ve spolupráci s firmami se to dá změnit. Na praxích nebo v rámci řešení bakalářských a diplomových prací si mohou studenty dovychovávat k obrazu svému a pomohou jim získat důležitý praktický rozhled.

Jak by dle vás měla vypadat spolupráce ČVUT a firem?

Firmy by určitě měly mít možnost ovlivňovat výrazněji zadávání bakalářských a diplomových prací, měly by nabízet studentům praxe, stáže, a to i ve formě financované spolupráce. Tu totiž studenti nejvíce vyhledávají.

Když se bavím se zástupci firem, nabízím jim také možnost, která je běžná třeba v USA – takzvané profesorské křeslo. To znamená, že si firma vybere nějakého profesora nebo docenta, bude financovat jeho pozici a on za to bude garantem spolupráce s touto společností. Často se hovoří o nedostatku studentů technických škol. Jak je na tom ČVUT? Nemáme málo studentů, ale máme málo těch kvalitních. Vzhledem k tomu, že politika vlád

Máme dost studentů. Ale málo těch kvalitních.

64

STUDENTA

Listopad 2014

do Londýna, kde jsem pracoval jako konzultační inženýr. Tam jsem získal jazykové zkušenosti a současně jsem si uvědomil, jak komplexní vzdělání dostávali studenti na českých vysokých školách, na ČVUT především. Během několika týdnů jsem se vypracoval do pozice, kde jsem krom mé specializace na mostní konstrukce konzultoval všechny možné obory – silnice, železnice, městské komunikace, parkování, dokonce i nějaké letiště a podobně. Domů jsem se

za poslední desetiletí umožnila téměř 70 % osmnáctiletých maturantů nastoupit na vysoké školy, tak se snížila kvalita přicházejících studentů. Sedmdesát procent, to si nemůže dovolit ani bohatá země, jako je Německo.

A jak chcete ke studiu techniky přilákat ony kvalitní a nadané?

Lákáme je na jedno velké heslo – absolventi ČVUT nejsou nezaměstnaní. Vyjíždíme do regionů a tam studentům maturitních ročníků vysvětlujeme, že technika je budoucnost. Jdeme ovšem mnohem dál. Před pěti lety u nás vznikla mateřská školka zaměřená na techniku. Dochází tam naši akademici a těm malým dětem ukazují pokusy – úplně ty triviální, ale snaží se tím v nich probudit zájem o techniku. Za ty roky se rozrostla na celkem 60 dětí. I proto jsme se rozhodli, že od 1. září příštího roku otevřeme první třídu základní školy, která bude opět zaměřena na technické vzdělávání. Chceme společnosti ukázat, jak má technické vzdělávání na školách různých úrovní vypadat. Mou ambicí je to dotáhnout až ke gymnáziu.

Jak jinak ještě lze pracovat s dětmi a mládeží?

Na konci tohoto školního roku chceme zorganizovat první českou dětskou univerzitu. Dětem ze základních škol nabídneme prázdninový týden na ČVUT. Měly by imatrikulaci, ukázali bychom jim laboratoře a další pracoviště, chodili bychom s nimi na exkurze třeba na stavby nebo do továren, pak by po týdnu dostaly diplom a proběhla by promoce v Betlémské kapli. Příští rok vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy rokem technického vzdělávání a chceme tak připravit velkou akci na jeho podporu. V České televizi by měly běžet minutové šoty, které budou představovat jednotlivé obory technického a přírodovědného vzdělávání.

Může ČVUT zaujmout veřejnost i jinak?

Ano. Snažíme se působit i jako instituce, která podporuje kulturní a společenské dění. Například teď stavíme varhany pro Betlémskou kapli. Ta kaple si to zaslouží, je to takový náš stánek, který nám slouží jako místo ke společenskému setkávání. Krom promocí tu pořádáme koncerty a popularizujeme tu technické vzdělávání.

Jaké máte plány v oblasti zahraniční spolupráce?

Já jsem se rozjel do světa. Brzy pojedu podepsat smlouvy o spolupráci do USA s univerzitou v Portlandu, s Northwestern university v Chicagu, s Illinois Institute of Technology taky v Chicagu a jedu navázat spolupráci s Arizona State University ve Phoenixu, což je sed-

Prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.

Rektor Českého vysokého učení technického v Praze Po absolvování Střední průmyslové školy v Kadani v roce 1979 nastoupil na Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor konstrukce a dopravní stavby. Jako materiálový inženýr se poté ještě dal na studium pedagogiky a psychologie na VÚIS. Po celou dobu studia pracoval jako technický vedoucí odstřelu stavebních konstrukcí ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí v rodném Mostě. Po ukončení vysokoškolských studií osmnáct let pracoval na své fakultě jako odborný asistent katedry stavební mechaniky. V roce 1990 působil několik měsíců v Londýně jako konzultační inženýr.

Habilitoval se v roce 2002, o šest let později získal titul profesor, a učí dosud.

Od roku 2004 je navíc vedoucím Experimentálního centra Stavební fakulty ČVUT. Od 1. února 2014 zastává funkci rektora ČVUT. Chce, aby jeho vysoká škola vypouštěla kvalitní absolventy, a snaží se, aby instituce podporovala kulturní a společenské dění a nebyla jen uzavřenou komunitou techniků.

má nejlepší univerzita v Americe. To jsou státní univerzity, se kterými chceme organizovat studentské pobyty. Také se chystám do Číny, protože ČVUT by mohlo mít pobočku v tamní provincii Chengsen.

To vyžaduje asi hodně vyjednávání?

Ano. Rektor svým způsobem politik je, já musím jednat s ministry, musím jednat s premiérem a s dalšími politiky, musím v dobrém slova smyslu prodávat ČVUT a vystavovat ho. Z praxe vím, a moc mě to mrzí, že „pražští“ politici ve sněmovně univerzity neznají a neumí je prodávat. Byl jsem přítomen na jednání s čínskými podnikateli, kde chtěli pražští zástupci prohlubovat spolupráci v turistickém ruchu, poslanci z Moravy ovšem nabízeli dodávky vína a spolupráci se svými univerzitami. Z těch pražských na to ani nikdo nereagoval. Takže se musíme hodně probíjet sami. Ale není to vždy jen tak,

třeba nově máme smlouvu s univerzitou v Kyjevě, kterou nám pomohl vyjednat zmocněnec vlády pro Ukrajinu.

Jak ještě spolupracujete se státními institucemi?

Jsem toho názoru, že stát by neměl primárně vydávat veřejné peníze za různé zakázky soukromým firmám. Za analýzy, rozbory nebo různé informační systémy se tu utratily miliardy a výsledek je často velmi žalostný. Ministerstvům jsem nabídl odborné služby ČVUT a setkalo se to s velikým ohlasem. Podepsali jsme už několik smluv s ministerstvem sociálních věcí, s ministerstvem vnitra, s ministerstvem obrany a pro tyto instituce budeme zajišťovat poradenské služby a vyvíjet informační systémy. Nebude to zadarmo, ale stát u nás utratí řádově méně peněz, než kolik se vyhodilo v minulosti. ^ Listopad 2014

STUDENTA

65

studentské spolky

Jeď na kolo s děkanem

Studentské spolky při školách představují spoustu možností. Poznáte přes ně nové kamarády, můžete vycestovat do zahraničí, pořádat party, starat se o zahraniční studenty... zkrátka je toho dost. Pokud studujete ČVUT, můžete vyzkoušet Studentskou unii a zapojit se do jednoho z mnoha klubů, které zastřešuje, nebo se zapojit přímo do dění v unii. Možností, jak strávit léta na vysoké než jenom biflováním, je spousta. Text: Michaela Bůnová

S

tudentská unie ČVUT je organizace, která pomáhá studentům při studiu na vysoké škole, zpestřuje jejich volný čas, ale také jim pomáhá zapojit se do pracovního procesu. V rámci unie jsou po celý rok organizovány nejrůznější akce – jarmarky, festivaly, koncerty apod. Další aktivitou unie je snaha o zlepšení spolupráce mezi rektorátem a vedením fakult se studenty. Jedním z projektů, který SU pořádá, je projekt Ahoj Techniko!. Akce si klade za cíl přivítat nové i stávající studenty ČVUT a v jeho rámci probíhá festival Strahov OpenAir, Akce prvák a Žij studentský život. „Teď spolu s rektorátem ČVUT a UK spolupracujeme na oslavách k 17. listopadu. Do konce roku máme ještě Vánoční večírek a spoustu zajímavých přednášek a konferencí, které určitě budeme dávat na webové či FB stránky,“ říká Bára Jakšová, koordinátorka akcí a PR. O této oslavě hovoří i předseda SU Univerzity Karlovy Maroš Lauer: „Jako společný projekt pražských studentských unií momentálně probíhá projekt Studentská Praha. V současnosti taktéž probíhají diskuse o spolupráci v rámci oslav výročí 17. listopadu.“ Maroš Lauer tvrdí, že v současné době se spolupráce mezi oběma uniemi teprve projednává a je ve svých začátcích.

Další z akcí, kterou SU podporuje finančně, je pražský Majáles. „Konkrétní přípravy začínáme až v průběhu prosince. Od ledna se do toho šlape naplno a páru vypouštíme až ve druhé polovině května,“ říká Bára, která Majáles koordinuje.

Díky Studentské unii se tedy můžete zapojit i do příprav tohoto obřího studentského festivalu.

Ulov si svého zahraňáka SU ČVUT zastřešuje mnoho studentských spolků, které se řadí do tří skupin: zájmové, externí a kolejní. Jak již název napovídá, zájmové kluby jsou tu pro vaše aktivní volnočasové vyžití. V je66

STUDENTA

Listopad 2014

jich rámci se můžete např. účastnit turnajů ve stolních hrách, chodit si popovídat do čajovny, jít na cyklojízdu s děkanem.

V externích klubech se studenti starají o zahraniční studenty či se učí točit videa. A kolejní kluby vznikají přímo na určité koleji. V jejich rámci se tak můžete zapojit do dění na půdě své koleje, poznat svoje spolubydlící na různých party a účastnit se nejrůznějších akcí. Jedno mají všechny kluby společné: účast v nich je dobrovolná a nic vás nestojí.

Zapojte se. Můžete se dostat až do parlamentu Stejně jako normální firmy, i Studentská unie má svoji hierarchii, v jejímž čele stojí prezidentka a viceprezident, a další čtyři členové tzv. cen-

Kolejní kluby Silicon Hill Pod-O-Lee Buben Masařka Sincoolka Hlávkova kolej Orlík Fakultní klub BION

trály, tedy řídicího centra. O budoucnosti unie rozhoduje parlament, do kterého patří zástupci klubů a také delegát Akademického senátu ČVUT. Stejně jako ve vládě, i tady členové pravidelně zasedají a probírají důležité věci.

Kolejní kluby přitom mají každý po jednom hlasu, všechny zájmové kluby se dělí o pět hlasů a externí kluby mají dva hlasy.

I tady každoročně probíhají volby. „Kandidátky na prezidenta Studentské unie musí být poslány do konference parlamentu do 24. října do půlnoci.

O tři dny později probíhá tzv. ,grilování‘, kde si zástupci jednotlivých spolků vyzpovídají kandidáty a ptají se jich na důvody a směr, kterým SU chtějí vést,“ vysvětluje Bára Jakšová.

A poté už se prostřednictvím tajného hlasování vybere Nová centrála, která unii povede. V únoru 2015 pak dojde k předání štafety.

V klubech i unii si tedy můžete vyzkoušet, jak fungovat v takové neoficiální firmě: i tady totiž musíte umět vycházet se svými kolegy, učit se týmové spolupráci, přinášet nové nápady a umět je prezentovat. Minimálně však získáte zajímavý zářez do životopisu a spoustu nových zážitků. Zapojit do aktivit se můžete jednoduše na webu SU ČVUT. Vyberte si klub podle zájmového zaměření, externí nebo i kolejní, pokud bydlíte na koleji. SU vítá každého nového člena, protože těch aktivních je stále jako šafránu. ^

Externí kluby IAESTE International Student Club (ISC) Audiovizuální centrum ČVUT SPELEO FBMI

Zájmové kluby BEST GALIBI eFDrive STOH Klub čajovna Křesťanský klub tech@su

111 miliardářů 2014

Mají pár let po škole a už míří mezi české miliardáře.

Co stojí za úspěchem mladých nadějných byznysmenů?

112 stran inspirativního čtení. Žebříček 111 nejúspěšnějších lidí českého byznysu.

Právě v prodeji jen za 60 Kč

studium

Hudba z FEKTu

přilákala 5 tisíc návštěvníků

Jeden rok plánování a příprav, 27 organizátorů, 5000 návštěvníků, 8500 vypitých piv, 22 600 W hudebního výkonu, 0 Kč vstupné. To celé završeno kapelou Iné Kafe. Sedmý ročník jednodenního festivalu studentských kapel pořádaného studenty Fakulty elektrotechnické na VUT v Brně se opět vydařil.

Ř

íkají si Studenti pro studenty a tento festival je jejich nejúspěšnější akcí ze všech. Jak to všechno začalo?

Na začátku (v roce 2008) si tak u piva řekli, že by bylo skvělé umožnit studentským kapelám na FEKTu se prosadit a dát jim možnost vystoupit před opravdovým publikem. Této myšlenky se uskupení stále drží a dělá mu velkou radost, že každým rokem je účast a zájem o tuto akci větší a větší.

Od prvního ročníku se toho samozřejmě hodně změnilo. Z akce, která se konala ve vnitřních prostorách s několika stovkami posluchačů, se vyklubal open air festival s několika tisíci návštěvníky a slavným headlinerem jako třešničkou na závěr. Pravidla soutěže studentských ka-

pel však zůstala nezměněna. Alespoň jeden člen skupiny musí studovat FEKT. Akce se konala na parkovišti mezi budovami fakulty, takže se studenti mohli zajít podívat na festival i v průběhu výuky. Tím pádem byla účast

hojná již od začátku akce v pravé poledne a kapely mohly naplno projevit svůj talent. Vystoupily skupiny Letrourou, The Sawfish, Painting Memories, Late Night Underwear a Fastbag. Vítězem letošního ročníku se stali Letrourou, kteří vyhráli hlavní cenu – víkend v nahrávacím studiu.

Připravit tento festival bylo podle organizátorů velmi náročné. Od prvotního plánování po úklid po akci. „Když jsme ale viděli všechny nadšené studenty, kteří si přišli akci užít, uděláme cokoliv, aby byl další ročník ještě lepší a ještě originálnější než letošní. Děkujeme všem účastníkům za vytvoření nezapomenutelné atmosféry a těšíme se na další Hudbu z FEKTu, která se bude konat 23. 9. 2015,“ dodává Eliška Jarmerová ze Studentů pro studenty. ^

Zabezpečte si nově účet na Primátu pomocí služby mojeID

Také tě trápí neustálé vkládání osobních údajů na mnohé internetové portály či e-shopy, o jejichž bezpečnosti nevíš zhola nic? Nebylo by lepší mít všechna data u jednoho bezpečného subjektu, který by ostatním webům pouze po tvém odsouhlasení poskytoval jen jejich nutně vyžadovanou část?

Text: Jan Misák

P

řesně takto již čtyři roky funguje projekt mojeID od „správce českého internetu“ – organizace CZ. NIC, která zaštiťuje správu české národní domény .cz a jejíž výhody pro uživatele se nyní Primát rozhodl využívat.

U projektů používajících mojeID si navíc můžete být jisti zodpovědným nakládáním se svými kontaktními údaji.

Co je mojeID MojeID je služba, která umožňuje uživatelům zřídit si a centrálně spravovat svo68

STUDENTA

Listopad 2014

ji soukromou zabezpečenou internetovou identitu. S touto identitou se pak uživatelé přihlašují na webových stránkách, které službu mojeID podporují, a to bez nutnosti registrace či zadávání dalších údajů.

MojeID je provozováno uznávanou českou organizací CZ.NIC, která je držitelem bezpečnostních certifikací a mezinárodních ocenění za ukázkové zabezpečení. Službu využívá mimo jiné i portál pro spolujízdu Jízdomat.cz.^

„Primát.cz“

Primát.cz je portál pro všechny vysokoškoláky, kterým usnadňuje jejich studentská léta.

Mezi hlavní trháky patří databáze čítající přes 200 000 studijních materiálů pro všechny vysoké školy zdarma – jedná se o různé výpisky, výtahy, ukázkové projekty, taháky, poučky i prezentace.

Samozřejmostí je i pomoc s bakalářskými a diplomovými pracemi, spolubydlení, burza skript, hodnocení vyučujících a mnoho dalších funkcí!

Technické novinky od alza.cz

Myslíte už na Vánoce?

Nakupování dárků po internetu je velmi pohodlné. Ze shánění vhodných dárků v předstihu se může stát i příjemná kratochvíle, u které možná zapomenete na čas. Jako vždy je tolik věcí, ze kterých lze vybírat, a my vám s perfektními dárky trochu pomůžeme. Text: Luděk Vokáč

J

istě, nejjednodušší je dárky nakupovat včas a ve chvíli, když vás zrovna něco vhodného pro danou osobu napadne. Jenže ne každý z nás nad dárky přemýšlí průběžně nebo má na požádání ten dokonalý nápad.

Jak pak pořídit dárky nejen za dobrou cenu, ale i bez stresu, se kterým bývá nakupování na poslední chvíli spojeno?

Tradičním pomocníkem jsou v této situaci velké e-shopy se širokou nabídkou produktů. Mezi ně se řadí třeba i Alza.cz, u které nakoupíte nejen elektroniku a software, ale také hračky, hodinky, kosmetiku, nářadí, kuchyňské pomocníky, a dokonce i sportovní vybavení či elektronické knihy a časopisy. Prostě vše, co potřebujete pro celou rodinu. Abyste pak nemuseli stát nekonečné fronty na poště, vybrané zboží si můžete vyzvednout na některé z mnoha poboček nebo v AlzaBoxu s 24hodinovou otevírací dobou. To je zvlášť výhodné pro studenty – někteří z nich již mají svůj AlzaBox v areálech kolejí či přímo u školy a je jen otázkou času, kdy budou na kolejích i u vás.

Chytré telefony jako stálice Už řadu let patří mobilní telefony mezi nejčastější vánoční dárky a letos tomu nebude jinak.

Touha vyměnit starší model za nový je veliká, kdo ještě chytrý telefon nemá, možná pro něj právě nastala ta pravá chvíle. Výběr je obrovský, letos se do módy derou především smartphony s velkým displejem, i když pozor – české publikum je z tohoto hlediska trochu konzervativnější a mnozí si stále potrpí na přístroje, které padnou pohodlně do kapsy a nepřipomínají plácačky na mouchy. Atraktivní smartphony koupíte už za cenu od 3000 korun. Ne že by levnější přístroje byly nezajímavé, ale onen drobný příplatek za větší uživatelský komfort 70

STUDENTA

Listopad 2014

rie 2 v 1. Ty na sebe berou různé podoby, jisté však je, že je lze využívat jako tablety i jako notebooky. Technická řešení jsou různá, někdy je část s displejem oddělitelná od základny s klávesnicí (v té navíc může být třeba i druhý pevný disk), jindy jde o různá překlopitelná řešení, kdy se displej otáčí kolem pantů nebo i ve svém rámu. I tady si mohou zákazníci volit velikosti a výkon sestavy dle svých potřeb. Výrobci jsou v tomto směru velmi aktivní a nabízejí široký výběr. Pokud vás zařízení 2 v 1 zaujala, doporučujeme sledovat e-shop Alza.cz, kde budou v listopadu a prosinci právě na tato zařízení probíhat speciální akce. se z dlouhodobého hlediska vyplatí. Ve střední třídě mezi telefony s cenou zhruba 5000–7000 korun je pak výběr opravdu nepřeberný.

Práce, nebo zábava?

Vnímání pracovního přístroje se za poslední roky hodně změnilo. Není to ještě tak dávno, co jsme vysedávali u stolních počítačů a jakoukoli větší práci jsme dělali výhradně na nich. Dnes je situace jiná, počítače byly až na výjimky téměř vytlačeny notebooky, které lze dnes pořídit v širokém cenovém rozpětí od zhruba pěti tisíc korun do více než desetinásobku. Pokud počítač musíme mít, stále při výběru hrají roli naše konkrétní potřeby – někdo touží po malém přenosném kusu, jiný zase po velkém displeji s tím, že notebook nehodlá často přenášet.

Těm, kdo chtějí být za každých okolností mobilní, však v poslední době stále častěji vyhovují tablety. S vhodným příslušenstvím (bluetooth klávesnice, kryt se stojánkem a podobně) zastane tablet i náročnější úkoly a můžete jej mít s sebou téměř kdykoli.

Jakousi kombinací obou světů jsou v poslední době čím dál populárnější přístroje katego-

Oblékejte se chytře Jednou z nových kategorií se sílící popularitou je takzvaná nositelná elektronika. Jde o nové příslušenství k mobilním telefonům a tabletům, které se stará zatím především o dvě oblasti funkcí – fitness a upozornění. Ať už jde o různé chytré náramky, chytré hodinky, nebo další senzory, vždy tyto přístroje umí ve spolupráci s aplikacemi v mobilech či tabletech sledovat vaši denní fyzickou aktivitu, monitorovat spánek a často vás upozorní třeba na příchozí hovor či zprávy. Výhodou nositelné elektroniky je, že může být opravdu levným dárkem, jednoduché fitness náramky se dají pořídit za cenu už zhruba od tisíce korun.

Pokud jste student, můžete navíc všechno získat levněji. Stačí zaregistrovat svou ISIC kartu na alza.cz/student a pak už jen vybírat ze speciální nabídky více jak 500 akčních produktů.

A pokud ve svém profilu vyplníte i svou školu, můžete si aktivovat studentský ceník, s nímž budete mít téměř všechno zboží na Alza.cz se slevou! Kromě toho se pro studenty chystá soutěž o ceny v hodnotě 200 000 Kč, sledujte tedy alza.cz/student, ať vám nic neuteče. ^

Amazon Kindle Paperwhite 2 (2GB)

Nejznámější čtečka knih ve svém nejnovějším provedení přináší ještě kontrastnější displej s praktickým podsvícením. Kdo měl problém se čtením ve tmě, s Kindle Paperwhite 2 ho už mít nebude. Podsvícení se dá regulovat, takže se nemusíte bát, že bude při dostatečných světelných podmínkách zbytečně ukrajovat z výdrže baterie. Ta je ostatně jako u všech zařízení Kindle vynikající. Čtečka však není nic bez pořádného obsahu. Ten snadno a levně obstaráte na media.alza.cz, kde je nepřeberný výběr z elektronických i audioknih, včetně nejnovějších bestsellerů. cena: od 3490 Kč

Řada TransformerBook patří mezi tradiční zástupce přístrojů 2 v 1. Jde o tablet s odnímatelnou klávesnicí a operačním systémem Windows 8.

Modely mají 11,6“ úhlopříčku displeje, která zajišťuje skvělou mobilitu řešení, přitom nabízí i dostatek místa pro práce. TransformerBook T200TA si lze pořídit v různých konfiguracích se 32 nebo 64 GB vnitřní paměti v tabletu, další úložný prostor pak může být v základně s klávesnicí – ta totiž obsahuje volný slot pro 2,5“ disk. cena: od 11 490 Kč

Sony SmartBand SWR10

Sony SmartBand SWR10 je základní fitness náramek se senzorem Sony Core. Vyznačuje se velmi pohodlným silikonovým páskem (v balení ve dvou velikostech) a skvělou doprovodnou aplikací, která vám přehledně zobrazí nejen vaši fyzickou aktivitu, ale také další činnosti, které v tomto případě provádíte ve smartphonu. Stisknutím tlačítka na náramku lze daný okamžik do aplikace uložit jako důležitou záložku.

Náramek má i funkci chytrého buzení a dovede pomocí vibrací upozorňovat i na příchozí hovory a zprávy. cena: 2199 Kč

Asus TransformerBook T200TA

Nokia Lumia 730

Lumia 730 a její trochu dražší sestra Lumia 735 patří k telefonům střední třídy s překvapivě lákavou výbavou. Hvězdou je tu zářivý AMOLED displej s HD rozlišením a skvělým podáním černé barvy, překvapí i fotoaparát – byť má rozlišení „jen“ 6,7 megapixelu, snímky pořizuje opravdu skvělé.

Navíc má tato lumia i pětimegapixelový čelní fotoaparát, který poslouží k pořizování čím dál populárnějších selfie snímků. Obě novinky mají operační systém Windows Phone 8.1, Lumia 730 podporuje dvojici SIM, typ 735 jen jednu, ale zato zvládne rychlá data LTE. cena: 6390 Kč

XBOX One

Nejnovější generace konzolí dorazila i do Čech, není to tip na skvělý dárek? XBOX One vyniká v tom, že není jen obyčejná herní konzole, ale můžete na ní sledovat filmy ve vysoké kvalitě, surfovat na internetu nebo přehrávat hudbu. Primárním využitím však jistě bude hraní. To si užijete do sytosti díky nejmodernější hardwarové výbavě, která umožňuje až realistickou grafiku, okamžité streamování a kooperaci s přáteli. cena: od 10 890 Kč Listopad 2014

STUDENTA

71

Média o nás

Zaplať školné bitcoiny Vysoká bere virtuální měnu

První student v České republice zaplatil své školné bitcoiny, tedy virtuální měnou. Studenta Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP) vyšel jeden semestr na 2,3 bitcoinu, přičemž kurz jednoho bitcoinu byl v době studentovy platby 10 844 Kč.

VŠMIEP je jedinou školou, která v Česku platbu školného tímto způsobem uznává. Samotná měna má záhadnou minulost, jelikož její původce, ať už jednotlivec, nebo skupina, je znám pouze pod pseudonymem Satoshi Nakamoto.

Nejlíp se studuje v Americe a Británii Průzkum ukázal, že nejlepší vysokou školou ke studiu je americký Caltech.

Další místa obsadily známé univerzity v USA a Británii. Druhý skončil Harvard a třetí je Oxford. Jediným zástupcem České republiky, který se umístil na 301. až 350. místě, je Karlova univerzita. Žebříček vydal britský časopis Times Higher Education. Tak asi... hurá do Ameriky?

Zdroj: Times Higher Education

Podpora pod deštníky

Na černo raději ne

Slavili jste i vy Halloween a měli nějaký zajímavý kostým? Máte štěstí, že jste slavili v Česku a ne v Africe. Jinak byste mohli dopadnout jako studenti z Jihoafrické republiky. Ti pobouřili veřejnost včetně svých spolužáků, když se nabarvili na černo a oblékli se jako tenistky Williamsové. Nyní jsou kvůli tomu obvinění z rasismu. Studenti se brání, že se jen převlékli za sportovní hvězdy, a to bez jakýchkoliv rasistických záměrů.

Zdroj: iDNES.cz

72

STUDENTA

Listopad 2014

Studentskou revoluci v Hongkongu podpořili i Češi. Na pražském Václavském náměstí se sešlo několik desítek lidí s deštníky, aby protestanty podpořili. Revoluce si totiž vysloužila název „Deštníková“, jelikož právě jimi se studenti bránili, když proti nim zakročila armáda vodními děly. Lidé se o pražské akci dozvěděli z události na Facebooku. „Nenechme ji se stát druhým Tiananmenem, přineste deštníky na Václavské náměstí na podporu hongkongských studentů v jejich boji za demokracii, na místo, kde se před 25 lety Češi a Slováci dožadovali svých lidských práv a svobod,“ vyzýval lidi text organizátorů.

Zdroj: Facebook

Čarodějové a elfové nás baví

Studenti ze Stanfordovy univerzity sestavili zajímavý žebříček. Zkoumali totiž řetězový mem nazvaný „The Book Challenge“, kdy měli lidé na sociálních sítích za úkol bez dlouhého přemýšlení napsat, jakých 10 knih je v životě nejvíce ovlivnilo. Studenti ze Stanfordu na základě vyhledávání podle klíčových slov tento řetězec vyhodnotili. Dle žebříčku vyhrál nezcela překvapivě Harry Potter (J. K. Rowlingová), druhá se umístila kniha Jak zabít ptáčka (Harper Lee) a třetí skončil Pán prstenů (J. R. R. Tolkien). V první dvacítce je také Alchymista (Paulo Coelho) nebo Svědectví (Stephen King).

Zdroj: magazin.aktualne.cz

text: michaela bůnová, foto: James Halstead, Fabio Venni, Antana (Flickr.com)

Zdroj: reflex.cz

anketa Studentské otázky v médiích Slavíme 25leté výročí listopadové revoluce. Čím se podle vás dnešní studenti nejvíc liší od těch v roce ’89?

veřejnost

ministr

Student

zaměstnavatel

politolog a historik Jan Rataj Studentský život je za každého režimu podobný a neopakovatelný. Dnešní vysokoškoláci, na rozdíl od předlistopadových, mají ve svobodném systému větší a pestřejší možnosti studia. Někdy toho nedokážou využít a sází spíše na pohodlný průměr. Na druhé straně cesta k uplatnění ve vystudovaném oboru a zaměstnání i k založení rodiny je pro současné studenty podstatně obtížnější než dříve.

ministr školství Marcel Chládek Studenti se změnili stejně jako celá společnost. Jsme za posledních 25 let ovlivněni zkušeností s demokracií, moderními technologiemi.

Studenti byli, jsou a vždycky budou jakýmsi pomyslným zrcadlem společnosti a v tomto ohledu si myslím, že se nezměnili.

Václava Sedlmajerová – prezidentka Studentské unie ČVUT Otázka je to komplikovanější.

Dobu před 25 lety si moc nepamatuji. Nicméně dnešní studenti mi přijdou více nedočkaví. Chtěli by všechno hned a přitom jim někdy uniká, že je pro to třeba něco udělat. Určitě je to ale i dobou. Dnes máme spoustu možností, co dělat a kde se rozvíjet, takže je těžší hledat správnou cestu...

Lumír Tesař, ředitel pro Lidské zdroje ŠKODA TRANSPORTATION a.s.

Studenti tehdy byli plni ideálů a velmi dobře si uvědomovali, že se jim otevřel celý svět.

Byli hladoví po informacích a možnostech dalšího vzdělání. Dnešní studenti příliš mnoho věcí vnímají jako samozřejmost a na jejich straně bych ocenil trochu více pokory.

Na druhou stranu si velmi dobře uvědomují, jaká je cena kvalitního vzdělání na trhu práce. Noví studenti by se měli více ucházet o tradiční, tedy technické obory. Strojírenská výroba je přece tradičně výkladní skříní naší země. inzerce

Cestujte do školy rychle, pohodlně a levně spolujízdou.

Na Jízdomatu najdete:

115 000 uživatelů

česká jednička ve spolujízdě autem

15 870 jízd a poptávek

www.jizdomat.cz

Listopad 2014

STUDENTA

73

22 otázek pro honzu nedvěda

Nejvíc se bojím, že na světě dojde čokoláda Co považuješ za svůj dosud největší životní úspěch?

Vítězství v Youtube Festu v roce 2012.

Na našich tradičních 22 otázek odpovídá zpěvák skupiny Bek Ofis Jan Nedvěd.

2

Ke kterému zvířeti by ses přirovnal?

K mopsovi. Rád spí, rád jí, sem tam si zaběhá a zachrochtá, když je mu dobře.

3

Kdy a proč ses naposledy opil?

Nejradši se opíjím radostí a klidně pořád! Je to povzbuzující.

4

Jak bude vypadat konec světa?

Přesně obráceně než jeho začátek.

5

Jak se zaručeně zbavíš deprese?

Překvapivě hudbou :). Začnu hrát na piano nebo na kytaru a v ideálním případě vznikne písnička.

6

Jak vypadají mimozemšťané?

Myslím, že už jsou někteří mezi námi a získávají většinou podobu politiků.

7

Které drogy by měly být legální?

Všechny.

8

Jaký je nejlepší večerníček?

Potkali se u Kolína. Dva medvědi jsou prostě boží!

9

Co je právě teď tvoje nejoblíbenější píseň?

I Know od Toma Odella. Fantastická skladba.

10

V jakém filmu bys chtěl žít?

V takovém, který bych sám režíroval.

11

Kdybys uměl létat, kam bys letěl nejdříve?

Do Tokia.

12

Co (nebo kdo) nejvíce ovlivnilo tvůj život?

Rok studia na střední škole v USA.

13

Která žena má pro tebe největší sex-appeal?

Moje maminka.

14

Co si myslíš o vztahu na jednu noc?

Jan Nedvěd

Za založením kapely Bek Ofis stojí logicky její frontman Jan J. Nedvěd. Hudba ovlivňuje zpěvákův život ve všech směrech. Od útlého věku zpívá, hraje na klavír a kytaru. „Hudba je fantastickým zdrojem dobré nálady a věřte, že o to lepším, když si na koncertě nebo kdekoliv jinde zazpíváte tu naši. :)“ Honzův hlas můžete znát také z TV, dabingu se věnuje zhruba od chvíle, kdy začal mluvit (10 důvodů, proč tě nenávidím, Big Time Rush, Bakugan, Strážci vesmíru). „Aby umělecký život neučinil mou tělesnou schránku neforemnou hmotou, snažím se občas si zaběhat, zahrát florbal, baví mě windsurf a snowboard,“ dodává frontman Bek Ofis.

Za jednu noc toho člověk příliš nepozná... a to by mohla být škoda.

15 16

Čeho se nejvíc bojíš? Že na světě dojde čokoláda.

Komu fandíš?

Chytrým lidem, mladým talentům a hokejovému klubu Philadelphia Flyers.

17 18

Co závidíš ženám?

Citlivost a intuici.

Co ti dalo studium?

Měl jsem to štěstí studijně vycestovat na 2 roky do zahraničí a bez této možnosti bych určitě byl méně tolerantní, měl bych méně otázek a myslel si, že všechno vím.

19

Co je nejhorší možný dárek? Živé zvíře (aniž bych si byl stoprocentně jist, že ho dotyčný/á chce).

20

U kterého filmu jsi naposledy brečel?

U seriálu „Generation War“. Příběh z druhé světové války z německého pohledu.

21

Co tě v poslední době nejvíc naštvalo?

Komentáře na Seznam.cz ohledně smrti českých vojáků v Afghánistánu. Místo abychom byli hrdí a jednoznačně je podpořili, tak se klasicky objevuje skupina haterů a závistivců.

22

Co tě v poslední době nejvíc potěšilo?

Cestování.

tiráž: Vydavatel (info@studenta.cz): Studenta Media, s. r. o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, IČ 27678148, Ředitelé vydavatelství: Tomáš Rašner, Adam Kožela; Inzerce (obchod@studenta.cz): Tomáš Hybeš, Ondřej Reif, Jonáš Havlíček; Redakce (redakce@studenta.cz): Michaela Raková (šéfredaktorka), Jekatěrina Tkačenko (zástupkyně šéfredaktorky), Richard Valoušek, Petr Krejčí, Jana Samšuková, Eva Samšuková, Michaela Bůnová, Klára Ludvíková, Petr Plachký, Václav Ferebauer, Bára Ochozková, Luděk Vokáč, Kateřina Rajdusová, Lola Kajtmanová, Lucie Jebavá; Fotografové: Pavla Králová, Jindra Kodíček, Kuba Feranec, Martina Votrubová, Zdeněk Horák; Božský design: Petra Lorse; Jazyková korektura: Igor Pejchal; IT department: Tomáš Kocfelda, Jiří Nagy; Distribuce: Ondřej Sedláček Copyright © 2014, Studenta Media, s. r. o., Studenta vychází 6krát ročně, tištěný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Uzávěrka: 24. října 2014, distribuce: 5. listopadu 2014, příští číslo vyjde 3. prosince 2014. Registrace MK ČR E 16630 74

STUDENTA

Listopad 2014

foto: Jan Svoboda

1

Návstevy Návstevy

firmách firmách

ZJISTĚTE, ZJISTĚTE, JAK JAK TO TO VYPADÁ VYPADÁ V V ÚSPĚŠNÝCH ÚSPĚŠNÝCH SPOLEČNOSTECH. SPOLEČNOSTECH.

POJĎTE JE S NÁMI NAVŠTÍVIT!

ERNST & YOUNG, S.R.O. ERNST & YOUNG, S.R.O.

TESCO STORES ČR A.S. TESCO STORES ČR A.S.

MODELEZ CZECH MODELEZ CZECH REPUBLIC S.R.O. REPUBLIC S.R.O.

18.

18. –– 21.

21. listopadu listopadu

18.

18. listopadu listopadu

25.

25. listopadu listopadu

ŠKODA ŠKODA TRANSPORTATION A.S. TRANSPORTATION A.S.

PŘIHLAŠ PŘIHLAŠ SE SE JEŠTĚ JEŠTĚ DNES DNES NA NA

AVAST SOFTWARE A.S. AVAST SOFTWARE A.S.

26.

26. listopadu listopadu

2.

2. prosince prosince

WWW.UNIJOBS.CZ WWW.UNIJOBS.CZ

KARIÉRNÍ PORTÁL PRO MLADÉ PROFESIONÁLY A STUDENTY KARIÉRNÍ PORTÁL PRO MLADÉ PROFESIONÁLY A STUDENTY