Podobnost názvu s návštěvníky z vesmíru je tedy čistě náhodná? Ondra: Čistě. Je to zkratka pro „Ultra-Flat Overrunable robot“, ale budeme ho ještě měnit. V jaké fázi jste s projektem teď? Honza: Doposud byly vyrobeny první dva prototypy – nepočítám pár dřevěných předprototypů, které si hrdě schováváme na památku. :) – a pracujeme dál. Dalo by se říct, že tato UFO už umějí přesně to, co je při základních testech potřeba. Zkuste si ale představit náročnost podmínek, ve kterých budou UFO v běžném provozu operovat: je tu vlhko, horko, nebo naopak zima, odlétávající štěrk, prach a obrovské vibrace. Právě na tom, aby všem těmto vlivům byla platforma schopna odolat, teď s Ondrou pracujeme. Je na ní něco unikátního? Ondra: Je to projekt vytvořený výhradně studenty doktorských, případně magisterských technických oborů, to je asi docela unikátní. Snažíme se využít běžně dostupné a zároveň low-cost prostředky, pro tože podobné produkty dostupné na trhu jsou velmi drahé (v řádu milionů korun). Samotný nápad ale od studentů nevyvstal, že ne? Juraj Prstek, mentor projektu: Nápad na čistě student ský projekt vznikl před pěti lety v hlavě tehdejšího ge nerálního ředitele. V rámci brainstormingu jednotlivých vývojových oddělení pak vznikl požadavek na vývoj plo šiny, která by nám pomohla rychleji a efektivněji testo vat. Našli jsme studenty, kterým se nápad líbil, a začali jsme pracovat. Od prvních modelů, které vypadaly jako z katalogu dětských hraček, nám zatím cesta k tomuto plně robotizovanému prototypu zabrala 3,5 roku. Asi jste nedělali všichni všechno, že? Ondra: Jasně že ne. Na podobných projektech je běžné, že se každý člen týmu soustředí na část, ve které je odborníkem. Není snad ani možné, aby jeden člověk řešil zároveň strojařskou konstrukci, hardware elek troniky a do toho ještě programoval. Honza se teď zabývá spíše mechanikou, během projektu se na ní podíleli i další lidi, já řeším momentálně elektroniku po stránce hardware i software, ale během návrhu mi také pomáhali ostatní členové týmu. Samozřejmě jsme ale museli všichni spolupracovat, abychom se domluvili na celkovém konceptu zařízení. Co bylo na vývoji složitější, hardware, nebo software? Ondra: Z hlediska elektroniky je rozhodně náročnější softwarové vybavení mikroprocesorů, které UFO řídí. Musí fungovat real-time, řešit nedostatky hardwaro vých částí, neustále kontrolovat chybové stavy a tím zabránit neočekávanému chování, provádět vlastní
diagnostiku atd. Hardware je v tomto případě docela oddechovka. :) Honza: V té „oddechovce“ nám nejvíc času zabral asi vývoj konstrukce ze strojařského hlediska, tedy aby byla nízká a odolná vůči přejetí. Všichni kluci v týmu pracovali opravdu velmi pečlivě, a proto je výsledek tak robustní. Co vás na tom celém nejvíc bavilo? Ondra: Nejvíc mě bavilo sledovat, jak byl prototyp poprvé smontován, jak se poprvé rozjel, splnil první požadovaný scénář. Celkově to, jak začínal fungovat podle toho nekonečného tvoření u počítače. Honza: Mě osobně baví celý tento projekt. Auta na dálkové ovládání jsou v dětských letech pro hodně kluků i holek atraktivní záliba, a díky tomuhle projek tu jsem se mohl těsně po absolvování vysoké školy vlastně podílet na vývoji takového většího RC auta, které navíc bude „cvičit“ skutečná autonomní auta. To mě děsně bavilo. Dostal jsem se do týmu opravdu chytrých lidí, kteří mě naučili obrovské množství tech nických postupů. Co dalšího jste se naučili? Honza: Za přibližně dva roky, co ve Valeu pracuji, jsem nabral tolik praktických zkušeností z technického oboru okolo robotiky, které mě škola nenaučila ani za ta léta dřiny. Těžko to všechno vyjmenovat. Ondra: Já se naučil asi hlavně pracovat v týmu, řešit konkrétní problémy z praxe a celkově uplatnit znalosti ze školy na reálném prototypu. Co plánujete vykoumat dalšího? Ondra: Nápadů je hromada, třeba udělat z platformy létající UFO. :) Honza: Ano, neviditelné létající UFO by se mi jako další projekt určitě zamlouvalo!
ONDRA & HONZA Ondra Lufinka pochází z Liberce, vystudoval Elektroniku a aplikovanou informatiku na FEL ZČU v Plzni a momentálně tam pokračuje v doktorském programu se zaměřením na inteligentní systémy pro automotive. Se společností Valeo spolupracuje v rámci své disertační práce. Honza Kadeřábek pochází z Příbrami. Vystudoval obor Informační a řídící technika na Technické fakultě ČZU v Praze a v současnosti tam i on pokračuje v rámci doktorského programu. K tomu pracuje ve společnosti Valeo jako trainee. Květen 2018 STUDENTA 41 SM000109/1